zákon č. 357/2014 Sb.

Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad - RIA

1. Důvod předložení a cíle

1.1 Název

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

1.2 Definice problému

Nutnost změnit kompetenční ustanovení zákona o myslivosti a umožnit tak poskytování finančních příspěvků na podporu vybraných činností mysliveckého hospodaření podle § 62 odst. 1 zákona o myslivosti krajskými úřady v přenesené působnosti.

1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

Základní právní úpravu týkající se poskytování finančních příspěvků na podporu vybraných činností mysliveckého hospodaření obsahuje zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon neobsahuje výslovné svěření kompetence poskytování finančních příspěvků ze státního rozpočtu. Do 31. prosince 2013 byla uvedená situace řešena tím, že § 62 odst. 2 zákona o myslivosti odkazoval na to, že pravidla poskytování finančních příspěvků (na podporu vybraných mysliveckých činností) se stanoví v rámci pravidel podpory hospodaření v lesích a pravidel používání prostředků z Fondu životního prostředí. Podle ustanovení § 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění účinném do 31. prosince 2013, byla tato pravidla stanovena v příloze státního rozpočtu. Součástí této přílohy jakožto normativního textu bylo také ustanovení týkající se podacího místa, kterým byly ve věci finančních příspěvků na podporu vybraných činností mysliveckého hospodaření krajské úřady. Do 31. prosince 2013 tedy byla administrace krajskými úřady zajištěna prostřednictvím zákona o státním rozpočtu. V důsledku nabytí účinnosti zákona č. 501/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ke dni 1. ledna 2014 již nejsou pravidla poskytování příspěvků vydávána ve formě přílohy zákona o státním rozpočtu, ale ve formě nařízení vlády. Nařízení vlády však jako podzákonný právní předpis nemůže založit kompetenci správnímu orgánu ohledně administrace, resp. rozhodování o finančním příspěvku na vybrané myslivecké činnosti. S ohledem na uvedené od 1. ledna 2014 administruje poskytování finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti Ministerstvo zemědělství prostřednictvím jím zřízených Krajských agentur pro zemědělství a venkov („KAZV“), a to na základě interního pokynu. Uvedené řešení je však jen řešením nouzovým, neboť agentury budou ke konci roku 2014 zrušeny a jejich kompetence převedeny na Státní zemědělský a intervenční fond („SZIF“). Od 1. ledna 2015 tedy nebude zajištěna řádná administrace výše uvedených příspěvků.

1.4 Identifikace dotčených subjektů

Dotčenými subjekty jsou

– příjemci příspěvku

– krajské úřady a

– Ministerstvo zemědělství.

1.5 Popis cílového stavu

Zakotvení kompetence rozhodovat o poskytování finančních příspěvků pro krajské úřady v přenesené působnosti.

1.6 Zhodnocení rizika

Bez zakotvení kompetence pro rozhodování o poskytování finančních příspěvků na podporu vybraných činností mysliveckého hospodaření by zůstala tato kompetence na Ministerstvu zemědělství, které od 1. ledna 2015 nemá možnost je interním pokynem přenést na jím zřízené organizace. Ministerstvo zemědělství by tedy muselo přijmout odpovídající počet zaměstnanců na administraci cca 1000 žádostí o příspěvek ročně. Ministerstvo zemědělství doposud tuto agendu nevykonávalo a nemá tedy k dispozici personální rezervy. Mimo to by jediným místem pro administraci příspěvků bylo Ministerstvo zemědělství v Praze, což by bylo pro žadatele nepohodlné a v konečném důsledku by to znamenalo oddálení státní správy v této věci příjemcům finančních příspěvků – veřejnosti.

2. Návrh variant řešení

2.1 Varianty regulatorně – technického řešení

Při zvažování různých variant identifikovaného problému z obecného (regulatorně- technického) hlediska, které by mohly vést ke stanovenému cíli, bylo zvažováno předkládané řešení v podobě návrhu novely zákona o myslivosti.

Řešení formou založení rozhodovací kompetence o poskytování příspěvků na myslivecké hospodaření krajským úřadům.

Další řešení nebylo uvažováno.

Důvodem je skutečnost, že na základě textu přílohy č. 9 k zákonu o státním rozpočtu byly příspěvky na myslivecké hospodaření administrovány do konce roku 2013 krajskými úřady. Od 1. ledna 2014 tyto příspěvky krajské úřady neadministrují, ale příspěvek na výkon přenesené působnosti jim zůstal ve stejné výši a ke snížení počtu úředníků z tohoto důvodu také podle informací Ministerstva zemědělství nedošlo.

Z tohoto důvodu nelze použít jiné regulatorně technické varianty řešení včetně nulové varianty, neboť taková řešení nesplňují výše uvedený požadavek. Z výše uvedeného vyplývá, že problém nelze řešit jinak, než novelizací zákona o myslivosti, konkrétně § 59, který vymezuje kompetence krajských úřadů. Zákon o myslivosti je tak třeba doplnit o nové ustanovení umožňující administraci finančních příspěvků na podporu vybraných činností mysliveckého hospodaření krajským úřadům v přenesené působnosti, a současně upravit související ustanovení § 62 týkající se podpory mysliveckého hospodaření a spolkové myslivosti.

2.2 Varianty věcného řešení

Varianta 1 – nulová

Neprovedení novelizace zákona, tzn. ponechání stávajícího stavu, tedy ponechání kompetence rozhodování o příspěvcích na myslivecké hospodaření na Ministerstvu zemědělství. Bez zakotvení kompetence pro krajské úřady bude povinnost rozhodovat o finančních příspěvcích na podporu vybraných činností mysliveckého hospodaření na Ministerstvu zemědělství, které by muselo zřídit v rámci své organizační struktury nové oddělení či odbor a vynaložit tak nemalé prostředky ze státního rozpočtu. Důsledky tohoto řešení jsou uvedeny v části 1.6. Zhodnocení rizika.

Varianta 2 – příprava návrhu zákona

Obsah návrhu zákona je výsledkem odborného posouzení situace Ministerstvem zemědělství. V návaznosti na uvedené se navrhuje odpovídajícím způsobem změnit příslušný právní předpis. Uvedenou změnu přitom nelze provést jinak než novelizací zákona o myslivosti, konkrétně jeho § 59, který vymezuje kompetence krajských úřadů na úseku myslivosti, a § 62, který se týká podpory mysliveckého hospodaření a spolkové myslivosti.

3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.1 Identifikace nákladů a přínosů Problematika je popsána v částech 3.2 a 3.3.

3.2 Náklady Změna právní úpravy

– nepřinese nové povinnosti příjemcům příspěvku na myslivecké hospodaření, nebude mít ani nové negativní hospodářské nebo administrativní dopady oproti současnému stavu,

– přinese novou kompetenci krajským úřadům, nicméně uvedenou kompetenci ohledně rozhodování o příspěvcích na myslivecké hospodaření nelze mít za skutečnost s novým negativním hospodářským nebo administrativním dopadem, neboť tuto kompetenci krajské úřady vykonávaly od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2013, stejně jako kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků,

– nepřinese Ministerstvu zemědělství nové povinnosti, nebude mít ani nové negativní hospodářské nebo administrativní dopady.

3.3 Přínosy

Změna právní úpravy znamená umožnění administrace finančních příspěvků na podporu vybraných činností mysliveckého hospodaření bez navýšení požadavků na státní rozpočet.

3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Varianta 1 – nulová

Nulovou variantu v případě poskytování finančních příspěvků na podporu vybraných činností mysliveckého hospodaření nelze využít, protože by to znamenalo zatížení státního rozpočtu o navýšení počtu zaměstnanců Ministerstva zemědělství. Roční náklady na jednoho úředníka činí v průměru kolem 600.000,- Kč. V souvislosti s rozhodováním o poskytování příspěvků pak souvisí kontrolní činnost, kterou je nutno zabezpečit. Za přiměřené personální zabezpečení lze považovat nejméně šest nových zaměstnanců, což by znamenalo vynaložení 3,6 miliónů korun ročně navíc.

Důsledky tohoto řešení jsou uvedeny v části 1.6. Zhodnocení rizika a 2.2. Varianty věcného řešení.

Z uvedeného vyplývá, že zachování současného právního stavu není vhodnou variantou řešení.

Varianta 2 – příprava návrhu zákona

Změna zákona zakotvuje kompetenci krajských úřadů v přenesené působnosti rozhodovat o poskytnutí finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti a v souvislosti s tím provádět kontrolu dodržování podmínek poskytování finančních příspěvků. V návaznosti na tuto úpravu dochází také k doplnění, resp. zpřesnění ustanovení § 62, týkajícího se podpory mysliveckého hospodaření a spolkové myslivosti.

Uvedené řešení umožní využít stávající personální kapacity krajských úřadů.

Hospodářské a administrativní dopady návrhu

A. Dopady na příjemce příspěvků na myslivecké hospodaření Přijetí návrhu nebude mít administrativní dopad na příjemce příspěvků na myslivecké hospodaření. Žádosti o příspěvek budou podávány na stejných místech jako v minulých letech a budou je administrovat úřední osoby k tomu způsobilé – úředníci krajských úřadů.

B. Dopady na krajské úřady Přijetí návrhu bude mít administrativní dopad v podobě rozhodování o žádostech o příspěvky na myslivecké hospodaření, kterých bylo v uplynulých letech zhruba kolem 1.000 ročně, a kontrole dodržování podmínek jejich poskytování. Uvedená kompetence ohledně rozhodování o příspěvcích na myslivecké hospodaření a související kontrola dodržování podmínek jejich poskytování, není spojena s negativním hospodářským nebo administrativním dopadem, neboť tuto kompetenci krajské úřady vykonávaly od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2013. Pro rok 2014 pak nebyl krajským úřadům snížen příspěvek na výkon přenesené působnosti, ani nebyly v důsledku dočasného výkonu této kompetence KAZV sníženy počty úředníků krajských úřadů.

C. Dopady na Ministerstvo zemědělství Přijetí návrhu nebude znamenat navýšení administrativy ani nákladů na činnost Ministerstva zemědělství. KAZV, které v roce 2014 prozatímně administrují příspěvky na myslivecké hospodaření, budou od 1. ledna 2015 zrušeny.

D. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Návrh zákona nebude mít hospodářské nebo finanční dopady na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Dopad uvedený v písmenu B je řádně zdůvodněn a nejedná se o nové zatížení rozpočtů krajů, které nesou náklady na výkon přenesené působnosti krajskými úřady ze svých rozpočtů.

4. Návrh řešení

4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Varianta 1 – nulová

Nulovou variantu nelze využít, protože by to znamenalo neefektivní vynaložení prostředků ze státního rozpočtu a zhoršení přístupu příjemců finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti k příslušnému orgánu (namísto 14-ti míst by bylo jen jedno Ministerstvo zemědělství). Důsledky tohoto řešení jsou uvedeny v části 1.6. Zhodnocení rizika a 2.2. Varianty věcného řešení. Z výše uvedených důvodů tuto variantu není možné využít.

Varianta 2 – změna zákona

Varianta 2 je jedinou možností, kterou lze náležitě zajistit řádnou administraci finančních příspěvků na podporu vybraných činností mysliveckého hospodaření, aniž by to mělo dopad na státní rozpočet a na dostupnost veřejné správy.

5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Navrhovaná změna nepřináší nové povinnosti, jejichž dodržování by muselo být vynucováno orgánem státní správy myslivosti nebo jiným správním orgánem.

6. Přezkum účinnosti regulace

Účinnost regulace bude vyhodnocována v rámci kontaktu s krajskými úřady, eventuálně též s příjemci finančních příspěvků na podporu vybraných činností myslivecké hospodaření.

7. Konzultace a zdroje dat

Návrh zákona byl v rámci meziresortního připomínkového řízení v souladu s čl. 13 Legislativních pravidel vlády projednán s povinnými připomínkovými místy. Návrh zákona byl rovněž zaslán odborným institucím a zájmovým subjektům. Předkládaná novela zákona je novelou technickou, upravující výhradně výše uvedenou problematiku, tj. zabezpečení administrace finančních příspěvků na vybrané myslivecké činnosti. Zdroje dat pro návrh zákona vycházejí zejména z dosavadní činnosti Ministerstva zemědělství a krajů v této oblasti.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami Evropské unie

Navrhovaná právní úprava odpovídá ústavnímu pořádku České republiky. Navrhovaná novelizace zákona č. 449/2001 Sb. nesouvisí s žádnými právními akty Evropské unie. Navrhovaná novela zákona je tedy s předpisy Evropské unie a s právem Evropské unie plně slučitelná. Návrh není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a rovněž není v rozporu s obecnými zásadami práva Evropské unie.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Hodnocení hospodářských a finančních dopadů návrhu zákona je uvedeno v předchozích částech odůvodnění návrhu novely zákona. Navrhovaná právní úprava nepředpokládá žádné negativní dopady na podnikatelské prostředí. Ve smyslu nálezu Ústavního soudu je myslivost zájmovou činností provozovanou ve veřejném zájmu (Nález ÚS 34/03), tedy nikoliv činností podnikatelskou. Předkládaný návrh zákona nepředpokládá ani sociální dopady, ani dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením nebo národnostní menšiny. Předkládaný návrh zákona nemá žádné negativní dopady na životní prostředí.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace

Návrh změn zákona neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.

Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

Předkládaný návrh zákona je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Předkládaný návrh zákona neúměrně nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy.