zákon č. 358/2022 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku jsou upraveny zákonem č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 329/2011 Sb.“). Pro příspěvek na zvláštní pomůcku je dále zásadní vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 388/2011 Sb.“). O příspěvku na mobilitu a o příspěvku na zvláštní pomůcku rozhodují a vyplácejí ho krajské pobočky Úřadu práce České republiky (dále jen krajské pobočky). Příspěvek na mobilitu je opakující se nároková nepojistná sociální dávka. Nárok na příspěvek na mobilitu má osoba starší jednoho roku, která má nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením ZTP nebo ZTP/P a která se opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje nebo je dopravována za úhradu a současně nejsou této osobě poskytovávány vybrané pobytové služby. Výše dávky činí 550 Kč měsíčně. Příspěvek na zvláštní pomůcku je jednorázová nároková nepojistná sociální dávka. Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba se zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavuuvedeným v příloze zákona č. 329/2011 Sb., jejíž zdravotní stav nevylučuje přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku. Zdravotní postižení charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k zákonu č. 329/2011 Sb. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku dále je:

a) věk osoby (osoba musí být starší 1 roku; v případě příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla, schodolezu, stropního zvedacího systému, svislé zdvihací plošiny, šikmé zvedací plošiny, schodišťové sedačky nebo na úpravu bytu musí být starší 3 let; starší 15 let, když je příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení vodicího psa);

b) zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím; přitom se přihlíží i k dalším pomůckám, zdravotnickým prostředkům, úpravám a předmětům, které osoba využívá;

c) osoba může zvláštní pomůcku využívat nebo může zvláštní pomůcku využívat ve svém sociálním prostředí

d) a řada dalších specifických podmínek vztahujících se k jednotlivým pomůckám.

Osobám, které jsou poskytovány vybrané sociální služby, je možné příspěvek na mobilitu poskytovat z důvodů hodných zvláštního zřetele. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebo má trvat déle než 1 rok.

Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek určených osobám se zdravotním postižením, na jejichž pořízení se poskytuje příspěvek, stanoví vyhláška č. 388/2011 Sb. Při rozhodování o poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, která není ve vyhlášce č. 388/2011 Sb., se posuzuje, zda je tato konkrétní zvláštní pomůcka z hlediska využití srovnatelná s druhy a typy zvláštních pomůcek ve vyhlášce č. 388/2011 Sb. uvedenými. Příspěvek se poskytuje na zvláštní pomůcku v základním provedení, které osobě vzhledem k jejímu zdravotnímu postižení plně vyhovuje a splňuje podmínku nejmenší ekonomické náročnosti. Tato podmínka se nevyžaduje, je-li příspěvek na zvláštní pomůcku poskytován na pořízení motorového vozidla nebo je-li oprávněnou osobou dítě. Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením rozlišuje několik režimů pro stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku, a to, zda jde o pomůcku v ceně do nebo nad 10 000 Kč či jde o motorové vozidlo. Na pořízení zvláštní pomůcky v ceně nižší než 10 000 Kč se příspěvek na zvláštní pomůcku poskytne, je-li příjemosoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší než 8násobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 110/2006 Sb.“). Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména žádá-li osoba opakovaně o příspěvek na různé zvláštní pomůcky v ceně nižší než 10 000 Kč, lze příspěvek poskytnout, i když příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných přesahuje uvedený násobek životního minima. Výše příspěvku na zvláštní pomůcku se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 1 000 Kč. Výše příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky v ceně vyšší než 10 000 Kč se stanoví tak, aby spoluúčast osoby činila 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku činí 350 000 Kč, s výjimkou příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny, jehož maximální výše činí 400 000 Kč. Jestliže osoba nemá dostatek finančních prostředků k 10% spoluúčasti, krajská pobočka s přihlédnutím k míře využívání zvláštní pomůcky, k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných podle zákona č. 110/2006 Sb. určí nižší výši spoluúčasti, minimálně však 1 000 Kč. Výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla činí:

a) 200 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší nebo roven 16násobku částky životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona č. 110/2006 Sb. nebo je-li tento příspěvek poskytován nezletilé osobě,

b) 180 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než 16násobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven 17násobku této částky,

Příjmem se rozumí příjmy podle zákona o životním a existenčním minimu. Podle zákona o životním a existenčním minimu se posuzuje i okruh společně posuzovaných osob. Příjem se zjišťuje za kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o příspěvek na zvláštní pomůcku. Příjem se stanoví jako měsíční průměr příjmů žadatele o příspěvek na zvláštní pomůcku nebo součtu měsíčních příjmů žadatele o příspěvek na zvláštní pomůcku a osob s ním společně posuzovaných.

c) 160 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než 17násobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven 18násobku této částky,

d) 140 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než 18násobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven 19násobku této částky,

e) 120 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než 19násobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven 20násobku této částky,

f) 100 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než 20násobek částky životního minima uvedeného v písmenu a). Bylo-li motorové vozidlo zakoupeno před podáním žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku a cena, za kterou bylo zakoupeno, byla nižší, než by byla výše příspěvku na zvláštní pomůcku určená podle výše uvedených pravidel, stanoví krajská pobočka Úřadu práce ČR výši příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla ve výši ceny, za kterou bylo motorové vozidlo zakoupeno. Dále platí, že součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč (nebo 850 000 Kč, jestliže byl v této době poskytnut příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací plošiny nebo šikmé zvedací plošiny). Od vyplacených částek se při určování součtu odečítají částky, které osoba v tomto období vrátila nebo jejichž vrácení bylo prominuto. Stávající právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není ani v rozporu se zákazem diskriminace.

Zákon o státní sociální podpoře

Pohřebné je součástí dávkového systému státní sociální podpory, který je primárně zaměřen na podporu příjmů poměrně velkých skupin rodin pečujících o nezaopatřené děti, případně při řešení jejich specifických situací. Jednorázová dávka – pohřebné se poskytne osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte, pokud zemřelí měli ke dni smrti trvalý pobyt na území ČR. Pobytová podmínka se nesleduje, jestliže se jedná o pohřeb dítěte mrtvě narozeného. Jedná-li se o pohřeb plodu po potratu nebo plodu po umělém přerušení těhotenství (jiný lidský pozůstatek), nárok na pohřebné nevzniká. Výše pohřebného činí 5 000 Kč. Současná právní úprava obsažená v zákoně o státní sociální popoře neobsahuje ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci

Zákon o nemocenském pojištění

a) Dávka otcovské poporodní péče Právní úprava dávky otcovské poporodní péče (dále jen „otcovská“) je zakotvena v § 38a až 38d zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Do tohoto zákona byla vložena na základě novelizace provedené zákonem č. 148/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s účinností ode 1. 2. 2018. K dílčím úpravám došlo následně ještě na základě zákona č. 330/2021 Sb., kterým došlo k prodloužení podpůrčí doby z 1 na 2 týdny a k prodloužení lhůty pro nástup na otcovskou z důvodu hospitalizace dítěte. Za současné právní úpravy je nárok na otcovskou vázán na péči o novorozené dítě v průběhu prvních šesti týdnů od jeho narození. Nárok na dávku má otec dítěte nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů. Cílem zavedení této dávky bylo podpořit utváření vztahu dítěte k otci již v prvních týdnech jeho života, posílení vazby mezi dítětem a oběma jeho rodiči v raných týdnech života dítěte, zvýšení péče o dítě ze strany otců a také péče o matku dítěte krátce po porodu v období tzv. šestinedělí.

b) Nařízená karanténa Za současné právní úpravy platí, že příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je povinen na předepsaném tiskopisu potvrdit pro účely výplaty dávek a poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížené odměny) nařízení karantény, její trvání a ukončení a příslušné části tohoto tiskopisu předat pojištěnci a zaslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy nastala skutečnost zakládající tuto povinnost. Trvá-li karanténa déle než 14 kalendářních dnů, je povinen potvrdit její trvání vždy ke 14. kalendářnímu dni. Současná právní úprava obsažená v zákoně o nemocenském pojištění neobsahuje ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Příspěvek na mobilitu je poskytován od roku 2012. Nejprve jeho výše činila 400 Kč měsíčně. Částka 400 Kč byla kompromisem vyvažujícím požadavky různých aktérů, výši předchozí dávkové podpory, možnosti státního rozpočtu a skutečnost, že mobilita osob se zdravotním postižením je podporována i dalšími intervencemi, jako jsou bezplatné užívání MHD, 75% slevy z ceny jízdného ve vlakové a autobusové dopravě, bezplatné užívání zpoplatněných komunikací apod. Nelze opomíjet ani pokrok v odstraňování bariér z veřejného prostoru a dopravy, byť je stále co zlepšovat. K 1. lednu 2018 byla částka příspěvku na mobilitu zvýšena na 550 Kč. Stalo se tak z poslanecké iniciativy – pozměňovacím návrhem k sněmovnímu tisku č. 935. Částka, o kterou byl příspěvek na mobilitu zvýšen, vzešla z hlasování Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Členové výboru se rozhodovali mezi částkou 100, 150 a 200 Kč. Ačkoli je příspěvek na mobilitu laicky vnímán jako „příspěvek na pohonné hmoty“, jeho smysl je širší s ohledem na potřeby, preference a možnosti jednotlivých osob se zdravotním postižením při zajištění dopravy. S ohledem na růst spotřebitelských cen mnohých produktů i růstu cen pohonných hmotje třeba specificky podpořit zachování reálné hodnoty této dávky. Prostřednictvím příspěvku na zvláštní pomůcku pomáhá stát vybranému okruhu osob s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem s pořízením některých produktů a prací;

Šlo o poslanecký a nikoli vládní návrh. Pohonné hmoty, pojištění vozidla, leasing, jízdenky, taxi apod. Byť na růst cen reagovala a reagují již některá opatření, jako bylo např. zvýšení důchodů, zvýšení částek životního a existenčního minima.

ty pro daný účel označuje pojmem zvláštní pomůcka. Příspěvek na zvláštní pomůcku je poskytován od roku 2012, od jeho vzniku došlo k několika pro-klientským úpravám, které spočívaly v rozšíření okruhu osob s nárokem na tuto dávku či zvýšení některých limitů ovlivňujících jeho výši či nárok na něj. Z hlediska přispívání na pořízení svislých zdvihacích a šikmých zvedacích plošin bylo zásadní zrušení nefunkčního institutu výpůjčky těchto zařízení (rok 2013). Tyto produkty jsou zpravidla individuálně vyhotovované – vyráběné na „míru“ dle specifik konkrétní nemovitosti a potřeb osoby se zdravotním postižením. Jde o finančně náročné produkty, jejichž cena v posledních dvou letech vzrostla zejména z důvodu nedostatku některých komponent pro jejich výboru, rostoucích cen kontejnerové dopravy, energií, pohonných hmot, mezd apod. Současná částka maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku v případě těchto produktůpřestala být adekvátní. Jedním z opatření Národního plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2021–2025, jehož garantem je MPSV a jehož plnění má být průběžné, je „podporovat finanční dostupnost zvláštních pomůcek pro osoby se zdravotním postižením“. Nelze opomenout ani Programové prohlášení vlády České republiky z ledna 2022 (dále jen Programové prohlášení), které zmiňuje (byť v souvislosti s rozvojem sítě odlehčovacích služeb) závazek podpořit dostupnost potřebných pomůcek. Zhruba v posledních dvou letech dochází k digitalizaci některých agend, resp. zvyšuje se objem komunikace se správními úřady „na dálku/elektronicky“. Pro zvýšení objemu žádostí o nepojistné sociální dávky podávaných „elektronicky“, je vhodné upravit otázky dokládání rozhodných skutečností – např. dokladů (originál versus kopie). Rovněž je vhodné provést legislativně-technickou úpravu a více do § 9 promítnout změnu přílohy k zákonu o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (rozšíření okruhu osob s nárokem na příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla). Počty příjemců příspěvku na mobilitu rostou v zásadě od jeho zavedení. V roce 2021 byl příspěvek na mobilitu vyplácen průměrně měsíčně více než 253 tisícům příjemců. Rostou také výdaje na tuto dávku. V roce 2021 činily výdaje na příspěvek na mobilitu 1 674,3 (v mil. Kč). Příspěvků na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací nebo šikmé zvedací plošiny je ročně poskytováno zhruba 350. Hlavním cílem navrhované úpravy je přispět k zachování reálné hodnoty příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací a šikmé zvedací plošiny. Vedlejším cílem je pak usnadnit komunikaci s krajskými pobočkami Úřadu práce ČR „na dálku“ a provést legislativně-technickou úpravu. Cíl lze naplnit jen změnou zákona č. 329/2011 Sb. Nepřijetí právní úpravy zachová nedostatky současného stavu, nebude reagováno na růst cen včetně růstu cen pohonných hmot. Osoby se zdravotním postižením budou i nadále kriticky hodnotit částku příspěvku na mobilitu a skutečnost, že MPSV/vláda nenavrhla jeho zvýšení. Osoby, které potřebují ve svém domácím prostředí překonat bariéry (schody), budou muset vynakládat více finančních prostředků, či přistupovat k méně vyhovujícím řešením. Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není ani v rozporu se zákazem diskriminace.

Jde o poměrně široké spektrum produktů (od zcela běžných po ty, které využívají „pouze“ osoby se zdravotním postižením) – vozidlo, dodatečná úprava vozidla, schodolez, vodicí pes, smartphone, signalizace zvonku apod. 400 000 Kč, dosud nezvýšeno Méně vyhovujícím řešením samozřejmě není přestěhování do bezbariérového či méně bariérového prostředí. Výše dávky by i nadále neměla odrazovat od tohoto přirozeného řešení reakce na měnící se potřeby v oblasti bydlení.

Zákon o státní sociální podpoře

Obecně systém dávek státní sociální podpory cílí především na rodiny s dětmi, a tedy na řešení specifických situací těchto rodin. Jednorázová dávka pohřebné, která má být příspěvkem státu na úhradu nákladů souvisejících s pohřbením rodiče nezaopatřeného dítěte nebo dítěte, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, se poskytuje i v případě dítěte mrtvě narozeného. Kdy se jedná o porod mrtvého dítěte a kdy o potrat, určují zdravotnické předpisy. Od roku 2017 je právně přípustné a možné, aby byly plody po potratu nebo umělém přerušení těhotenství vydány k pohřbení postupem podle zákona o pohřebnictví. V reakci na tuto situaci je navrhováno, aby byl rozšířen nárok na pohřebné i na pohřbení „jiných lidských pozůstatků“, konkrétně plodu po potratu nebo umělém přerušení těhotenství, pokud se jedná o umělé přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů. Tímto opatřením se podpoří příjmová situace osoby, která pohřbí plod po spontánním nebo umělém přerušení těhotenství, což může zejména pro osoby s nízkým příjmem být motivací k rozloučením se s plodem po umělém přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů nebo potratu. Současná ani navrhovaná úprava pohřebného obsažená v zákoně o státní sociální popoře neobsahuje ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci.

Zákon o nemocenském pojištění

a) Otcovská Podle předkládaného návrhu zákona bude mít nárok na otcovskou i otec, jehož dítě se narodilo mrtvé nebo zemřelo v období prvních šesti týdnů ode dne narození. Návrh zákona rozšiřuje případy poskytování otcovské v souvislosti s mrtvě narozeným dítětem nebo s jeho úmrtím. Navržená úprava vychází z předpokladu, že i u otce vyvolá úmrtí novorozence obdobný psychický stav jako u matky dítěte. Takový psychický stav zpravidla neumožňuje řádný výkon zaměstnání, a proto je důležité zajistit i otci možnost pracovního volna s náhradou ucházejícího příjmu ze zaměstnání. Navrhovaný zákon má za cíl umožnit oběma rodičům, které postihla tak závažná událost v jejich životě, jakou je úmrtí novorozeného dítěte, strávit společně určitý čas a společně se s touto ztrátou vyrovnávat. Jeví se jako žádoucí poskytnout rodičům čas pro vyrovnání se s perinatální ztrátou nebo úmrtím novorozence ve smyslu prevence proti traumatu a odsouvání důsledků události v čase s mnohdy horšími dopady jako je sebedestruktivní jednání či rozpad rodiny. Přítomnost a podpora partnera v této tíživé životní situaci je důležitou součástí přijetí úmrtí dítěte. Matka má i v případě úmrtí dítěte nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zákona o nemocenském pojištění a mateřskou dovolenou v zaměstnání, která nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu a současně nesmí být kratší než 14 týdnů ode dne nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Podle dosavadní právní úpravy otec v případě úmrtí dítěte nárok na dávku nemá. Navrhuje se proto, aby i v těchto případech měl otec nárok na otcovskou, aby se mohl společně s matkou pozvolna s nastalou životní situací smiřovat.

b) Nařízená karanténa Podle předkládaného návrhu zákona bude plně elektronizován proces oznamování o nařízení karantény, její trvání a ukončení příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví (případně ošetřujícím lékařem) orgánu nemocenského pojištění. Nově navrhovaná právní úprava výslovně uvádí povinnost posílat tiskopis rozhodnutí o vystavení karantény v elektronické podobě v § 105 zákona o nemocenském pojištění a tím bude potvrzena stávající praxe obecným ustanovením, které umožní v budoucnu další rozvoj optimalizace elektronické výměny dat o karanténách ve shodě s orgány sociálního zabezpečení, orgány veřejného zdraví a ošetřujícími lékaři. Současná právní úprava obsažená v zákoně o nemocenském pojištění neobsahuje ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. Předmětem navrhovaného zákona je zavedení nároku otce na otcovskou v případech, kdy se dítě narodí mrtvé, či zemře v období 6 týdnů od narození, přičemž v tomto vymezeném období, kdy lze dávku otci poskytnout, je zajištěn nárok matky na peněžitou pomoc v mateřství ve stejné výši (70 % redukovaného denního vyměřovacího základu). Dále se navrhuje zavedení elektronizovaného postupu v přijímání hlášení o nařizení karantény ze strany příslušných orgánů ochrany veřejného zdraví. Návrh zákona má tedy neutrální dopad na rovnost žen a mužů.

Zákoník práce

V návaznosti na změny provedené v zákoně o nemocenském pojištění, kdy se rozšiřuje okruh příjemců dávky otcovské poporodní péče, se navrhuje v novém § 195a zákoníku práce upravit novou překážku v práci pro otce, a to otcovskou dovolenou, která bude zaměstnanci poskytována pouze po dobu, po kterou mu bude příslušet dávka otcovské poporodní péče podle zákona o nemocenském pojištění. Zároveň bude zaměstnanci poskytnuta stejná ochrana, jako zaměstnankyni na mateřské dovolené (zařazení na původní práci a pracoviště, zákaz výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, právo na dovolenou). V zákoně o inspekci práce se navrhuje možnost uložit pokutu za přestupek na úseku otcovské dovolené ve stejné výši, jako v případě porušení ustanovení o mateřské a rodičovské dovolené.

Zákon o státní službě

Otcovská dovolená bude podle § 191 zákoníku práce jednou z důležitých osobních překážek v práci, pro kterou je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci. Na § 191 zákoníku práce pak odkazuje § 104 odst. 1 zákona o státní službě o překážkách ve službě na straně státního zaměstnance a otcovská dovolená tedy bude překážkou ve službě na straně státního zaměstnance. Úprava otcovské dovolené v zákoníku práce byla postrádána už při zavedení dávky otcovské poporodní péče v zákoně o nemocenském pojištění, neboť absence úpravy otcovské dovolené byla v prostředí státní služby zbytečně administrativně náročně řešena rozhodováním o zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z důvodu rodičovské dovolené nebo poskytováním neplaceného služebního volna. Novelizované ustanovení § 121 odst. 1 zákona o státní službě pak stanoví, že otcovská dovolená státního zaměstnance se podobně jako mateřská dovolená státní zaměstnankyně a rodičovská dovolená státní zaměstnankyně nebo státního zaměstnance řídí § 195 až 198 zákoníku práce.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Předkládané návrhy jsou v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Vládní návrhy zákonů respektují obecné zásady ústavního pořádku České republiky a nejsou v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

Zákon o státní sociální podpoře

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, s ohledem na Listinu základních práv a svobod lze konstatovat, že se nijak nedotýká svobod a práv zde zakotvených.

Zákon o nemocenském pojištění

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, především s ohledem na čl. 32 odst. 1 a odst. 5 Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje zákonnou ochranu rodičovství a rodiny a zaručuje právo rodičům na pomoc od státu, a na čl. 1 a čl. 3 Listiny základních práv a svobod garantující rovnost obecně i rovnost v základních právech zaručených ústavním pořádkem.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Zákona č. 329/2011 Sb. se v oblasti práva Evropské unie, dotýká ustanovení čl. 34 Listiny základních práv Evropské unie, týkající se sociálního zabezpečení a sociální pomoci. Zákona č. 329/2011 Sb. se dále v oblasti mezinárodních smluv týká zejména Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, která vstoupila pro Českou republiku v platnost dne 28. října 2009 a na základě článku 10 Ústavy se stala po svém vyhlášení dne 12. února 2010 součástí právního řádu České republiky (č. 10/2010 Sb. m. s.), nadto byla ratifikována Evropskou unií a je tudíž rovněž součástí práva EU. Jedná se zejména o ustanovení článku 20 a 28, která se týkají práva na osobní mobilitu a práva na přiměřenou životní úroveň a sociální ochranu. V souladu s čl. 4 odst. 3 byla právní úprava v průběhu přípravy konzultována s osobami se zdravotním postižením, a to prostřednictvím jejich organizací. Navrhovaná právní úprava je jako celek s předmětnou úmluvou plně v souladu. Zákona č. 329/2011 Sb. se v oblasti zajištění tzv. rovnosti nakládání dotýkají zejména tyto předpisy práva EU: • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, • Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. Kategorie osob, jejichž nároky vyplývají z výše uvedených předpisů EU, jsou zahrnuty ve výčtu osob oprávněných, a to v § 3 písm. e) a f), zákona č. 329/2011 Sb. Navrhovaná právní úprava se práv na rovnost nakládání osob chráněných výše uvedenými předpisy nijak nedotýká, neboť okruh osob oprávněných principiálně neupravuje. Předkládaný návrh právní předpisy EU neovlivňují.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU, obecními právními zásadami práva EU a mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, a není tedy s nimi v rozporu.

Zákon o státní sociální podpoře

Zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, se v oblasti pohřebného dotýkají zejména tyto předpisy práva EU: • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS, • Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty. Kategorie osob, jejichž nároky vyplývají z výše uvedených předpisů Evropské unie, jsou zahrnuty ve výčtu osob oprávněných, a to v § 3, zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaná právní úprava se práv na rovnost nakládání osob chráněných výše uvedenými předpisy nijak nedotýká, neboť okruh osob oprávněných neupravuje. Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU, obecními právními zásadami práva EU a mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, a není tedy s nimi v rozporu.

Zákon o nemocenském pojištění

Návrh není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, zejména pak s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcím předpisem k tomuto nařízení, tj. nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/09, a se směrnicí Rady EHS 79/7 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách sociálního zabezpečení, jejichž principy respektuje. Relevantní judikatura vztahující se k předmětné problematice není. Postavení českých občanů a občanů jiných členských států EU je rovnoprávné. Česká republika je vázána dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami. Mezi mnohostranné úmluvy patří Úmluva MOP č. 102 o minimálních standardech sociálního zabezpečení, Úmluva MOP č. 128 o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách a Evropský zákoník sociálního zabezpečení. Navrhovaná opatření nejsou s dvoustrannými a mnohostrannými úmluvami, které Česká republika ratifikovala, v rozporu a tyto úmluvy plně respektují.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Zvýšení částek příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací a šikmé zvedací plošiny bude mít fiskální dopady v roce 2022 cca 0,27 mld Kč. S ohledem na demografické trendy lze očekávat v následujících letech v oblasti výplaty příspěvku na mobilitu růst výdajů. Ve vztahu k navrhovanému zvýšení příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací a šikmé zvedací plošiny bude záležet na počtu a potřebách daných osob (v jakém prostředí žijí a jak ho potřebují upravit), tyto údaje nejsou k dispozici, na mnohé bude možné usuzovat po účinnosti změn v závislosti na počtu podaných žádostí a přiznaných dávek. Již v současné chvíli lze ale vzhledem k poměrně malému počtu ročně poskytnutých příspěvků na tyto pomůcky (cca 350) usuzovat, že rozpočtové dopady se budou pohybovat na úrovni několika málo desítek mil. Kč. Vlivem demografických trendů může docházet ke zvýšení počtu přiznaných příspěvků a růstu výdajů. Navrhovaná úprava má pozitivní vliv zejména na osoby se zdravotním postižením, protože rozšiřuje jejich finanční podporu. Navrhovaná úprava nemá vliv na životní prostředí.

Zákon o státní sociální podpoře

V roce 2021 bylo cca 30 000 potratů, v případě, kdy by všechny osoby uplatnily nárok na pohřebné, činily by náklady na státní rozpočet cca 150 mil. Kč ročně. Podle urychleně provedeného průzkumu u významných nemocnic o počtech vydání lidských ostatků, lze

konstatovat, že počty jsou marginální ve srovnání s celkovým počtem potratů. Reálně lze

předpokládat náklady pouze v řádu desítek milionů.

Zákon o nemocenském pojištění

Dopad na státní rozpočet

a) Otcovská Návrh zákona bude mít přímé dopady na státní rozpočet ve formě zvýšených výdajů na otcovskou v odhadované výši cca 6 mil. Kč ročně, za předpokladu, že otcovskou bude nově čerpat cca 430 otců ročně. Odhad vychází z dat o počtu mrtvě narozených dětí a rozložení zemřelých do 1 roku podle věku dostupných za rok 2020. Vzhledem k tíživé situaci, kterou narození mrtvého dítěte nebo úmrtí dítěte po narození přináší, se očekává, že nárok na otcovskou uplatní až 70 % otců mrtvě narozených dětí nebo dětí zemřelých do 6 týdnů po narození.

b) Karanténa Návrh zákona bude mít minimální dopady na státní rozpočet, neboť v období legislativní nouze během epidemie Covid – 19 bylo nutné na základě výkladu zákona již částečně některé navrhované změny provádět, aby bylo možné krizový stav úspěšně překonat. Odhaduje se tedy celkové zvýšení výdajů ve výši cca 6,9 mil. Kč – z toho zvýšení výdajů na otcovskou ve výši cca 6 mil. Kč ročně a dále jednorázové náklady na úpravu aplikační podpory pro zpracování dávek nemocenského pojištění na 872 tisíc Kč včetně DPH v prvním roce zavedení. Tyto výdaje budou pokryty v rámci rozpočtované částky pro rok 2022 a léta následující.

Dopad na ostatní veřejné rozpočty Na ostatní veřejné rozpočty nemá návrh zákona v části týkající se změn v zákoně o nemocenském pojištění žádný vliv. Sociální dopady a dopady na rodiny a specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

a) Otcovská Navrhovaná právní úprava utvoří rodičům lepší psychosociální podmínky pro přijetí úmrtí dítěte, vyrovnávání se s perinatální ztrátou nebo úmrtím novorozence a bude působit i jako prevence sebedestruktivního chování či rozpadu rodiny.

Dopady na podnikatelské prostředí České republiky Návrh zákona v části týkající se otcovské nemá dopad na podnikatelské prostředí ČR. Dopady na životní prostředí Návrh zákona v části týkající se otcovské nemá dopad na životní prostředí.

6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Navrhované právní úpravy nebudou mít negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů. Údaje o žadatelích a příjemcích obou dávek jsou součástí jednotného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí a jejich ochrana je zajištěna stejně jako v případě ostatních citlivých a osobních údajů, které jsou v současné době v těchto systémech evidovány pro účely ostatních nepojistných dávkových systémů. Ministerstvo práce a sociálních věcí je správcem osobních údajů dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a při zpracování údajů postupuje v souladu s tímto nařízením.

Zákon o státní sociální podpoře

Zaměstnanci Úřadu práce ČR mají stanovenou povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění povinností v oblasti státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s nimi. Navrhované změny v zákoně o státní sociální podpoře tak nevyžadují změny v oblasti ochrany osobních údajů. Z hlediska ochrany soukromí, včetně osobních údajů, tak nebyly identifikovány žádné negativní dopady.

Zákon o nemocenském pojištění

a) Otcovská Navrhovaná právní úprava v oblasti otcovské oproti stávajícímu stavu nerozšiřuje okruh osobních údajů, které jsou zpracovávány. K předávání údajů bude nadále využíváno elektronického rozhraní České správy sociálního zabezpečení. Podle § 113 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, mají zaměstnanci orgánů nemocenského pojištění povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění povinností v oblasti nemocenského pojištění nebo v přímé souvislosti s nimi. Podle § 113 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění mají stanovenou povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění povinností v oblasti nemocenského pojištění nebo v přímé souvislosti s nimi, též zaměstnanci zaměstnavatelů, přičemž tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Porušení této povinnosti mlčenlivosti se považuje za přestupek podle § 132, za který hrozí pokuta až do výše 100 000 Kč; výše sankce odpovídá závažnosti a nevratnému charakteru porušení zákonné povinnosti. Navrhované změny v zákoně o nemocenském pojištění tak nevyžadují změny v oblasti ochrany osobních údajů. V oblasti otcovské z hlediska ochrany soukromí, včetně osobních údajů, tak nebyly identifikovány žádné negativní dopady.

b) Karanténa Návrh zákona se netýká úpravy ochrany soukromí ani nezasahuje do úpravy ochrany osobních údajů.

7. Zhodnocení korupčních rizik Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Navrhované právní úpravy nejsou spojeny s výraznými korupčními riziky.

Zákon o státní sociální podpoře

Návrh zákona v části týkající se úpravy pohřebného nepřináší žádná korupční rizika.

Zákon o nemocenském pojištění

Návrh zákona v části týkající se otcovské nepřináší žádná korupční rizika.

8. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Navrhované právní úpravy nebudou mít negativní dopady na bezpečnost a obranu státu.

Zákon o státní sociální podpoře

Návrh zákona v části týkající se pohřebného nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

Zákon o nemocenském pojištění

Návrh zákona v části týkající se otcovské nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu.

9. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy Zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Navrhované právní úpravy byly vyhodnoceny vzhledem k následujícím zásadám: 1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)

Návrhy tuto oblast přímo neupravují a jsou v souladu s uvedenou zásadou.

2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb Zásada je naplňována skutečností, že se budou moci elektronicky předkládat kopie dokladů a budou prioritně využívány podklady, které má Úřad práce ČR k dispozici nebo které si může sám vyžádat z jiných informačních systémů. 3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním

postižením (princip governance accessibility) Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

4. Sdílené služby veřejné správy

Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy

Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných

v evropském prostoru Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)

Soulad navrhovaných právních úprav s dotčenou zásadou jsou řešeny v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již tam uvedeno, s přijetím návrhů nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open

government) Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

9. Technologická neutralita

Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

10. Uživatelská přívětivost

Návrhy zákonů jsou v souladu se všemi zásadami digitálně přívětivé legislativy. Paralelně s navrhovanými právními úpravami dochází k návazným nelegislativním pracím, které povedou zejména ke zjednodušení, zlepšení návodnosti a celkové uživatelské přívětivosti webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí i Úřadu práce ČR.

Zákon o státní sociální podpoře

Návrh zákona byl vyhodnocen ve vztahu k předepsaným zásadám pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, uvedené zásady nejsou touto úpravou dotčeny

Zákon o nemocenském pojištění

Návrh zákona v části týkající zákona o nemocenském pojištění je v souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Navrhovaný zákon nepřináší žádné nové postupy, co se týká přijímání žádostí o dávku otcovské poporodní péče a následné zpracování. V tomto směru navrhovaná zákonná úprava navazuje na současný právní stav. K předávání informací bude nadále využíváno elektronického rozhraní České správy sociálního zabezpečení v co největší možné míře.

10. Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad

Bylo provedeno hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA).

11. Způsob projednání návrhu zákona

S ohledem na skutečnost, že všechny změny obsažené v návrhu zákona, byť zasahují do několika právních předpisů, spojuje důvod spočívající v kompenzaci dopadů vysokého nárůstu nákladů na životní potřeby, a současně se ve všech případech jedná o právní předpisy upravující sociální zajištění, byl zvolen model přípravy a předložení jednoho návrhu zákona obsahujícího novely několika právních předpisů. V souladu s ustanovením § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení, a to s ohledem na výše uvedené skutečnosti, zejména vzhledem k časové naléhavosti a potřebě urychleně řešit popsanou situaci, zejména:

- přispět k zachování reálné hodnoty příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení svislé zdvihací a šikmé zvedací plošiny,

- zavést nárok otce na dávku otcovské i v mimořádných případech, kdy se dítě narodí mrtvé, či zemře krátce po porodu v období 6 týdnů ode dne narození, a tím přispět k překonání nesnadné životní situace a k utvoření lepších psychosociálních podmínek rodičům pro přijetí úmrtí dítěte,

- urychlit procesy v souvislosti s karanténou zavedením plné elektronizace procesu oznamování o nařízení karantény, jejího trvání a ukončení příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví (případně ošetřujícím lékařem) orgánu nemocenského pojištění, a

- v návaznosti na změny provedené v zákoně o nemocenském pojištění upravit novou překážku v práci pro otce, a to otcovskou dovolenou.

- podporu příjmů osob, které pohřbí plod po potratu nebo umělém přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů