zákon č. 359/2015 Sb.

Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy.

Státní a ostatní svátky jsou nedílnou součástí života české společnosti. Odráží více než tisíciletou historii našeho národa, připomínají některé jeho významné osobnosti, události, kulturní a náboženské tradice. Současný kalendář obsahuje 13 svátků, které jsou stanoveny zákonem č. 245/2000 Sb, o státních svátcích, o ostatních svátcích a významných dnech a o dnech pracovního klidu. Nový rok a Den obnovy samostatného českého státu slavíme první den kalendářního roku, dnů pracovního klidu je tedy pouze 12. Toto číslo nás řadí k evropskému průměru. Více svátků mají např. v Norsku (19), Španělsku (18), Belgii (14), 13 svátků mají na Slovensku, v Rakousku, Švédsku, Dánsku, Lucembursku, Itálii nebo v Portugalsku.

Část z našich státních a ostatních svátků každoročně připadne na sobotu nebo neděli. Dnů pracovního klidu je tedy mezi 7 až 10 ročně. V letech 2000 až 2020 je průměrný počet dnů pracovního klidu připadajících na každý rok 9. Na rozdíl od některých evropských států (Velká Británie, Španělsko, Belgie, Malta, Kypr) však tyto svátky nejsou kompenzovány dnem pracovního klidu, který by připadl na nejbližší pracovní den.

V průběhu 20. století doznaly státní a ostatní svátky několika významných změn, nejvíce v roce 1990, kdy byl nově mezi ostatní svátky vepsán Štědrý den, mezi státní svátky den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, den upálení Mistra Jana Husa.

Nepřehlédnutelné místo v našem kalendáři patří velikonočním svátkům. Ty jsou

nejvýznamnějšími křesťanskými svátky a zároveň nedílnou součástí křesťanské kultury našeho území. Cílem předkládaného návrhu zákona je zařazení Velkého pátku mezi ostatní svátky, stejně jako je tomu v případě vánočních svátků, Nového roku aj. Je třeba zmínit, že Velký pátek již náležel mezi tzv. Státně uznané svátky podle zákona č. 248/1946 Sb z 20. prosince 1946. Znovu to potvrzoval zákon č. 78/1948 Sb a vyhláška ministra vnitra č. 204/1949, kde se již vedle velkého pátku objevuje také velikonoční pondělí. Zákon č. 93/1951 již Velký pátek mezi státními svátky neuvádí, zůstalo pouze velikonoční pondělí.

V současnosti je Velký pátek státním svátkem v řadě v evropských zemích. Zvláštní místo zaujímá především v zemích s protestantskou náboženskou tradicí. Význam tohoto dne však nelze ohraničit pouze konfesním pohledem. Velikonoční svátky vnímá, společně s vánocemi, i silně bezkonfesní společnost jako významné svátky, především s ohledem na kulturní tradice a zvyky s nimi spojené. Je třeba vycházet i ze současné společenské a mezinárodní situace, kdy je potřeba jasně podpořit naši křesťanskou identitu, která byla důležitým zdrojem našich humanistických, civilizačních a konec konců i demokratických tradic, oproti náporu jiných identit, které se prosazují barbarským a necivilizovaným způsobem.

Důležitý je sociální aspekt klidného prožití velikonočních svátků. Zavedením tohoto svátku podpoříme prorodinnou politiku a přispějeme lepšímu skloubení pracovního a rodinného života. Žáci základních škol a studenti středních škol mají v tento den již řadu let prázdniny. Rodičům tak zařazení Velkého pátku mezi dny pracovního klidu pomůže vyřešit problém s hlídáním dětí a umožní rodinám strávit čas pohromadě.

Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí.

Dopady navrhované právní úpravy vyčísluje ekonomická analýza ministerstva financí. Podle ní by výpadek jednoho pracovního dne bez jakéhokoli nahrazení výstupu v jiné dny představoval pro ekonomiku ztrátu ve výši cca 0,4 % ročního reálného HDP. V podmínkách běžné ekonomické praxe bude dopad podstatně mírnější. Při vyčíslovaní dopadů byly použity dvě metody: odvětvová analýza přidaných hodnot a statistický odhad.

Odvětvová analýza vychází z příspěvků jednotlivých odvětví k tvorbě hrubé přidané hodnoty a schopnosti či možnosti těchto odvětví nahradit výpadek produkce v jiné pracovní dny. Respektive, která odvětví národního hospodářství obvykle produkují bez ohledu na dny pracovního volna nebo pracovního klidu. Odvětvová analýza vede k výpadku reálného výstupu ekonomiky ve výši přibližně 0,1 % HDP i hrubé přidané hodnoty.

Statistická metoda využívá data HDP neočištěná a očištěná o počty pracovních dnů a zjišťuje průměrný vliv tohoto očištění na ekonomický výkon. Z odhadu této metody vychází pokles HDP ještě menší než u odvětvové analýzy – zhruba poloviční.

Na základě dvou metod analýzy dopadu zavedení dodatečného dne pracovního volna je možné konstatovat, že výpadek reálného HDP by nečinil více než 0,1 % HDP. Z výše uvedeného vyplývá, že dopady na ekonomiku v případě zavedení Velkého pátku jako ostatního svátku jsou zanedbatelné.

Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí České republiky.

Dopad na podnikatelské prostředí bude stejný jako v případě ostatních dnů pracovního klidu a podle analýzy zveřejněné výše nebude nijak významný. Dopad na živnostníky a drobné podnikatele se u části z nich dá vnímat jako pozitivní. Je totiž zřejmé, že řada rodin s dětmi využije několik dnů volna za sebou k jednorázovým nebo několikadenním výletům, při nichž využijí restaurační zařízení, různé služby spojené s využitím volného času, podpoří cestovní ruch, návštěvy kulturních zařízení apod.

Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právem Evropské unie.

Navrhovaná změna není v rozporu s ústavním pořádkem, ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Navrhovaná změna není v rozporu s právními akty Evropské unie.

Zhodnocení platného právního stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen a předpokládané dopady na životní prostředí

Platný právní stav a navrhovaná právní úprava nemají vliv na rovné postavení mužů a žen. Navrhovaná úprava nebude mít dopady na životní prostředí.

Návrh na schválení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení

Navrhovaná právní úprava si klade za cíl pouze schválení Velkého pátku jako ostatního svátku a je legislativně jednoduchá. Neklade si ambici měnit ostatní svátky nebo významné dny nebo další části zákona. Proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.