zákon č. 363/2022 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Oblast poskytování pojišťování a financování vývozu s podporou státu upravuje zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 58/1995 Sb.“). Uvedený zákon existuje od roku 1995 a i po řadě novelizací zůstává jeho účelem vytvořit legislativní předpoklady pro státní podporu exportu ve finanční oblasti a stanovit základní oblasti, formy, subjekty a podmínky takové podpory.

Cílem státní podpory vývozu ve finanční oblasti je podpořit proexportní orientaci domácí ekonomiky tím, že českým vývozcům vytvoří v této oblasti podmínky, které má k dispozici konkurence v ostatních zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“).

Základními formami státní podpory exportu jsou v obecné rovině pojištění vývozních úvěrů proti teritoriálním a dlouhodobým komerčním rizikům spočívajícím v nezaplacení ze strany zahraničního kupujícího, financování vývozních úvěrů za zvýhodněných podmínek ve srovnání s tržními podmínkami, zejména z hlediska délky splatnosti úvěru a úrovně úrokových sazeb, a dorovnávání úrokových rozdílů. Tato trojice nástrojů je obvyklá v různé kombinaci v zemích OECD a srovnatelné nástroje používají stále intenzivněji i ostatní exportně orientované země. V řadě exportně orientovaných států zahrnuje státní podpora proexportní orientace domácí ekonomiky vedle uvedené trojice nástrojů také koncept podpory vývozně orientovaných podniků jako integrální součást systému státní podpory vývozu.

Provozováním pojišťování vývozních úvěrových rizik se zabývá Exportní a garanční pojišťovací společnost, a.s., (dále „EGAP“ nebo „exportní pojišťovna“) vlastněná státem jako jediným akcionářem.

V současnosti je EGAP pojišťovnou „sui generis“. Jedná se tedy o regulovaný subjekt, který musí na základě aktuální národní legislativy částečně plnit požadavky evropské regulatoriky Solventnost II, hlavně pokud jde o kapitálové a obezřetnostní požadavky.

Provozováním podpořeného financování se zabývá Česká exportní banka, a.s., (dále „ČEB“ nebo „exportní banka“), jejímiž akcionáři jsou stát (84%) a exportní pojišťovna (16%).

Posláním exportní banky je poskytovat finanční služby související s vývozem, podporovat český vývoz bez ohledu na velikost kontraktu, budovat povědomí o České republice ve světě a tím posilovat konkurenceschopnost českých podnikatelských subjektů a ČR. Exportní banka umožňuje financování vývozu všech typů výrobků a služeb, ale na rozdíl od komerčních bank jsou pro ni atraktivní také ta odvětví českého vývozu, která vyžadují velké objemy externích finančních zdrojů a delší dobu splatnosti (např. letectví, obranný průmysl a energetika).

Poslední novelizací zákona č. 58/1995 Sb. provedenou zákonem č. 214/2020 Sb. došlo v reakci na situaci vyvolanou pandemií nemoci COVID-19, s očekávanými enormními dopady do hospodářství, vč. exportního potenciálu české ekonomiky, k zavedení záruky za splacení úvěru vývozců a výrobců (přímých a nepřímých). Toto mimořádné opatření v podobě záruk bylo zavedeno úpravami režimu veřejné podpory podle sdělení Komise C(2020) 1863 „Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19“ ze dne 19. března 2020 a jeho následných změn (dále jen „Dočasný rámec COVID-19), které mj. umožnilo do konce roku 2021 exportní pojišťovně poskytovat záruky za splacení úvěru vývozců, výrobních a obchodních podniků, a to jako mimořádné opatření v souladu s pravidly veřejné podpory na zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie onemocnění COVID-19. Celkem exportní pojišťovna poskytla 110 záruk v celkové hodnotě 18,085 mld. Kč.

Prováděcím předpisem je vyhláška č. 278/1998 Sb. k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 88/2000 Sb., vyhlášky č. 355/2001 Sb., vyhlášky č. 29/2003 Sb., vyhlášky č. 407/2006 Sb., vyhlášky č. 62/2010 Sb., vyhlášky č. 116/2015 Sb. a vyhlášky č. 216/2016 Sb.

Dalším prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 215/2020 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění nařízení vlády č. 308/2020 Sb., nařízení vlády č. 579/2020 Sb., nařízení vlády č. 41/2021 Sb. a nařízení vlády č. 215/2021 Sb.

Platná právní úprava obsažená v zákoně č. 58/1995 Sb. je genderově neutrální, nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a nikterak se netýká zásady rovnosti mužů a žen.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Důvodem k předložení návrhu zákona je reakce na aktuální situaci vyvolanou agresí Ruska na Ukrajině, s očekávanými enormními dopady do hospodářství, vč. exportního potenciálu české ekonomiky. Jeví se jako nutné rychle reagovat na vzniklý stav a vytvořit nové efektivní nástroje k podpoře zejména výrobních podniků s exportním potenciálem.

Bezprostřední reakcí na vzniklou novou situaci je Sdělení Komise Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (2022/C 131 I/01) ze dne 24. března 2022 ve znění Změny dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (2022/C 280/01) z 21. července 2022 (dále jen „Dočasný rámec“). Dočasný rámec doplňuje stávající nástroje veřejné podpory s cílem umožnit členským státům flexibilně reagovat na závažné hospodářské dopady, které vyvolala ruská agrese vůči Ukrajině. Uvalené sankce a protiopatření přijatá Ruskem dopadnou na hospodářství celého vnitřního trhu. Podniky v EU mohou být dotčeny mnoha způsoby, a to jak přímo, tak nepřímo. Dopad může mít podobu snižující se poptávky, přerušení stávajících smluv a projektů s následnou ztrátou obratu, narušení v dodavatelských řetězcích, zejména surovin a předproduktů, nebo jiných vstupů, které nebudou k dispozici nebo nebudou ekonomicky dostupné. Zásadní důsledky má též prudký nárůst cen energií či zdražení surovin a dalších vstupů. Dočasný rámec platí do 31. prosince 2022, přičemž některá jeho opatření mohou být realizována až do 30. června 2023. Před tímto datem Komise vyhodnotí jeho další potřebnost a případně prodlouží platnost i pro následující období.

Jedním z nástrojů, které Dočasný rámec připouští, je podpora likvidity podniků ve formě veřejných úvěrových záruk. Komise bude takovouto státní podporu ve formě veřejných záruk považovat za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU za předpokladu, že veřejné záruky jsou poskytnuty za nové individuální úvěry poskytnuté podnikům, prémie za záruky se pro individuální úvěry stanoví na minimální úrovni, která se bude postupně zvyšovat v závislosti na prodlužování doby trvání zaručeného úvěru dle tabulky uvedené v bodě 47 písm. b) Dočasného rámce; celková částka úvěrů na jednoho příjemce, na níž je poskytnuta záruka podle tohoto oddílu, nesmí překročit 15 % průměrného celkového ročního obratu příjemce za poslední tři uzavřená účetní období nebo 50 % nákladů na energii za 12 měsíců předcházejících měsíci, v němž byla podána žádost o podporu. Potřeby likvidity, které jsou již pokryty opatřeními podpory podle Dočasného rámce COVID-19, nemohou být pokryty opatřeními přijatými podle tohoto sdělení. Potřeba likvidity by měla být stanovena prostřednictvím čestného prohlášení příjemce. Doba trvání záruky je omezena na maximálně šest let, nedojde-li ke změně podle bodu 47 písm. c) Dočasného rámce, a záruka nesmí překročit 90 % jistiny úvěru, jsou-li ztráty poměrně a za stejných podmínek rozděleny mezi úvěrovou institucí a státem; nebo 35 % jistiny úvěru, jsou-li ztráty nejprve připsány státu a teprve poté úvěrové instituci (tj. záruka pro případ první ztráty), a pokud se v obou výše uvedených případech výše úvěru v průběhu času snižuje, kupříkladu proto, že se úvěr začíná splácet, musí se úměrně snižovat i zaručená částka. Záruka se vztahuje na investiční úvěry a/nebo na úvěry na pracovní kapitál. Záruky podle Dočasného rámce lze poskytovat nejpozději do 31. prosince 2022, s výjimkou poskytování záruk v rámci podpory na urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů pro plán REPowerEU a Podpora na dekarbonizaci průmyslových výrobních procesů prostřednictvím elektrifikace a/nebo využití vodíku z obnovitelných zdrojů a vodíku z elektřiny při splnění určitých podmínek a na opatření v oblasti energetické účinnosti, kdy lze, při kumulativním splnění podmínek vyplývající ze změny rámce, poskytovat záruky až do 30. června 2023.

Stávající zákon č. 58/1995 Sb. po novelizaci provedené zákonem č. 214/2020 Sb. umožňuje exportní pojišťovně poskytovat záruky za splacení úvěru vývozců, výrobních a obchodních podniků, avšak jejich poskytování důsledně váže na mimořádné opatření s cílem zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie onemocnění COVID-19. Takové záruky bylo možné poskytnout jen do 31. prosince 2021. Není tak možné v současné době obnovit záruční program, který poskytovala exportní pojišťovna, a to ani za změněných parametrů podle Dočasného rámce.

Jako zcela nezbytná se proto jeví úprava stávajícího znění zákona č. 58/1995 Sb. tak, aby bylo možné záruky exportní pojišťovny poskytovat i v rámci jiných mimořádných opatření podpory. Tato opatření přirozeně musí být v plném souladu s legislativou v oblasti státní podpory, zejména s čl. 107 SFEU. Účel a rozsah záruk, podmínky jejich poskytnutí, výši krytí jistiny a postupy vyplácení peněžních prostředků ze státního rozpočtu stanoví nařízení vlády.

V této oblasti je navrhováno obecnější vymezení možnosti poskytování záruk tak, aby bez dalšího legislativního zásahu došlo k rozšíření spektra státní podpory v návaznosti na její potřebu v případě mimořádných opatření za účelem udržení nebo vyšší dostupnosti likvidity pro v zákoně č. 58/1995 Sb. uvedené subjekty, tj. výrobce, vývozce a vývozně orientované podniky.

Dalším navrhovaným okruhem úprav je část týkající se rozšíření oblasti poskytování pojišťování a financování vývozu s podporou státu produkty exportní pojišťovny a exportní banky o podporu vývozně orientovaných podniků. Současná struktura produktů pojišťování vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovny a struktura produktů podpořeného financování exportní banky, která vychází především ze současného znění § 1 zákona č. 58/1995 Sb., je i po více než čtvrtstoletí působení exportní pojišťovny a exportní banky jako vývozně úvěrových agentur (Export Credit Agency, dále jen ECA“) České republiky soustředěna zejména na oblast „životního cyklu“ exportní transakce, a to pouze ve fázích, které jsou spojeny s prokazatelnou existencí konkrétní smlouvy o vývozu (s výjimkou pojištění a financování investice a některých služeb souvisejících s vývozem, např. záruky za nabídku). Je tedy navrhováno rozšíření pojišťování a financování vývozu s podporou státu a tím produktové nabídky exportní pojišťovny a exportní banky o produkty, které umožní (přímé či nepřímé) řešení naplňování potřeb českých vývozně orientovaných podniků při zvyšování jejich exportního potenciálu a mezinárodní konkurenceschopnosti. Řada konkurenčních vyspělých ekonomik volí v oblasti státní podpory vývozu prostřednictvím ECA komplexnější přístup, a to především ve smyslu vytváření podmínek pro kontinuální zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti domácích podniků nežli úzký akcent na jednotlivé exportní transakce. Jedná se o ucelenou podporu podniků v jejich snaze o zvyšování svého exportního potenciálu, mezinárodní konkurenceschopnosti, posun v hodnotovém žebříčku mezinárodní dělby práce a možnou kapitálovou expanzi na zahraniční trhy bez provázání na konkrétní vývozní kontrakt (smlouvy o vývozu). Souhrnně je možné konstatovat, že produktová nabídka exportní pojišťovny a exportní banky – odvozená od současného znění zákona 58/1995 Sb. – je ustrnulá, a to jak z pohledu potřeb českých vývozně orientovaných podniků, tak z pohledu převládajících trendů v zahraničních systémech státní podpory vývozu.

Za tímto účelem je navrhováno doplnit současnou produktovou nabídku exportní pojišťovny a exportní banky o produkty zaměřené na podporu vývozně orientovaných podniků, konkrétně o pojištění úvěrů vývozně orientovaným podnikům a záruk a finančních služeb spojených s jejich činností a v případně podpořeného financováno jako jeho subkategorii určenou ke zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti vývozně orientovaných podniků, zvýšení jejich vývozní kapacity a kompetence, s pozitivními přínosy pro českou ekonomiku. Za vývozně orientovaný podnik je v tomto ohledu považována fyzická i právnická osoba se sídlem na území České republiky, která je podnikatelem podle občanského zákoníku, nebo zahraniční společnost (ve smyslu § 2 písm. ii) zákona č. 58/1995 Sb.), které prokáží, že podíl vývozu na celkových ročních tržbách z prodeje výrobků, poskytování služeb a z prodeje zboží za poslední účetní období dosáhl alespoň 25 %. Předmětné procento zohledňuje fakt, že cílem návrhu není podpora tzv. „prvoexportérů“, tj. podnikatelských subjektů, které dosud neprokázaly schopnost najít pravidelný odbyt pro své výrobky a služby v zahraničí, ale podpora těch podnikatelů, kteří již prokázali základní exportní kompetence a zároveň u nich existuje vyšší pravděpodobnost postupného zvyšování podílu vývozu jejich výrobků a služeb v případě investic do modernizace a konkurenceschopnosti. Navrhovaná hranice 25 % je tedy dostatečně vysoká na to, aby eliminovala podnikatele s nízkou exportní kompetencí, avšak dostatečně flexibilní pro kvalifikaci podnikatelů s vývozním potenciálem a schopností růstu. Právě tato hranice i s ohledem na praxi ostatních ECAs znamená větší potenciál posílení vývozců v mezinárodní konkurenceschopnosti, a tím i zvýšení podílu vývozu u daných tuzemských firem. Skutečnost, že podnikatelský subjekt již realizoval význačný podíl exportu v minulosti, umožňuje předpokládat, že má potenciál pro budoucí exportní kontrakty. To činí z úvěrů vývozně orientovaným podnikům legitimní součást politiky státní podpory exportu v rámci podpory realizované exportními úvěry.

Rozšíření spektra příjemců státní podpory na vývozně orientované podniky si vyžádalo kromě úpravy vymezení pojmů i změny v části týkající se dokumentů předkládaných žadateli o státní podporu, a to žádostí o poskytnutí pojištění vývozních úvěrových rizik a žádostí o poskytnutí podpořeného financování. Zde je reagováno na změnu v rozsahu subjektů státní podpory a žadatelů o její poskytnutí a rovněž na nezbytnou potřebu informací, které jak exportní pojišťovna, tak exportní banka potřebují pro své rozhodování přímo od příjemců státní podpory.

Exportní bance jsou podle zákona č. 58/1995 Sb. poskytovány dotace ze státního rozpočtu na úhradu ztrát z provozování podpořeného financování. Navrhuje se úprava příslušného ustanovení s cílem zpřesnit výčet položek a činností, jež vstupují nebo by mohly vstoupit formou nákladu, výnosu, zisku či ztráty do vyčíslení nároku na dotaci, který vznáší exportní banka vůči státnímu rozpočtu tak, aby byly přesně vymezeny státní dotace na úhradu ztrát a aby byly eliminovány interpretační nejistoty, přičemž fakticky nedochází ke změně rozsahu okruhů dotačních titulů.

Navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen, protože neobsahuje žádná ustanovení, která by na právní postavení mužů a žen dopadala.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná úprava je nezbytná z důvodu potřeby reagovat na krizovou situaci vyvolanou enormními dopady agrese Ruska na Ukrajině a související změny v dodavatelsko – odběratelských vztazích ve světové ekonomice. Tyto změny, jež zároveň navázaly na důsledky ekonomické situace způsobené dopady světové pandemie COVID-19, vedou zejména k enormnímu nárůstu cen veškerých vstupů výrobních podniků. Rovněž dochází u řady podnikatelů ke ztrátě dodavatelů anebo odběratelů. Klíčovým faktorem pro překonání současné krize bude schopnost vývozně orientované a otevřené české ekonomiky, respektive schopnost českých vývozně orientovaných podniků, udržet svou vývozní kompetenci a skrze zvyšování své mezinárodní konkurenceschopnosti udržet vývozní pozice a nadále vývoz posilovat.

Česká ekonomika je od konce 1. čtvrtletí 2022 tímto vývojem silně zasažena. Průměrná míra inflace by letos měla dosáhnout až 16,5 %. Meziroční inflace by po zbytek roku měla být dvouciferná, přičemž by během 4. čtvrtletí mohla kulminovat až na úrovni 20 %. K mimořádně silnému růstu spotřebitelských cen by měly významně přispět ceny ropy, elektřiny a zemního plynu. Zvýšené náklady podnikajících fyzických i právnických osob se pak promítnou do cen zboží a služeb. Proinflačním směrem budou působit také problémy v dodavatelských řetězcích a mzdové náklady v soukromém sektoru. Zvýšení úrokových sazeb však oslabí domácí poptávkové tlaky a přispěje k posílení kurzu koruny k euru, což bude mít protiinflační efekt.

Negativní efekty jsou naprosto bezprecedentní, mezi sebou se dále zesilují, a dají se tak jen velmi těžko odhadovat. Standardně používané predikční nástroje jsou za těchto okolností ve značné míře omezené, skutečný vývoj situace bude závislý na průběhu dalšího vývoje na Ukrajině a na opatřeních, jež jednotlivé státy přijímají na podporu ekonomiky.

Lze očekávat, že výše uvedeným negativním vývojem budou zasaženy zejména výrobní a vývozně orientované podniky. Tyto podniky často potřebují realizovat investice ve vztahu k reorientaci a modernizaci svého výrobního programu, případně se ocitají v krátkodobých výpadcích likvidity a roste jejich poptávka po úvěrech na provoz i investice, současně potřebují realizovat investice vedoucí ke snižování energetické náročnosti a zvyšování ekologizace jejich provozů a výroby. Zároveň se některé podniky, zejména střední velikosti, mohou octnout v situaci, kdy komerční bankovní sektor není ochoten poskytnout úvěry bez dalších záruk.

Zavedení záruk se jeví jako klíčový nástroj. Legislativní změnou, která je nyní nutná, je odstranění vazby záruk realizovaných exportní pojišťovnou na situaci způsobenou pandemií COVID-19 a jejich umožnění i v jiných mimořádných situacích tak, že vždy je nutné respektovat pravidla pro státní podporu plynoucí z evropské legislativy a každé jednotlivé opatření a jeho parametry budou určeny usnesením vlády. Jelikož jde o opatření státní podpory, musí být vždy prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zajištěna notifikace Komisi.

Vzhledem k tomu, že poskytování záruk podle Dočasného rámce je aktuálně možné pouze do konce roku 2022 (s úzce sektorově vymezenou výjimkou, viz výše), má daná legislativní úprava v zákoně č. 58/1995 Sb. z časového hlediska nejvyšší urgenci a prioritu.

Skrze aplikaci konceptu podpory vývozně orientovaných podniků jak z hlediska struktury produktů podpořeného financování, tak z hlediska struktury produktů pojištění vývozních úvěrových rizik provozované exportní pojišťovnou, bude možné aplikovat podporu vývozně orientovaných podniků zejména prostřednictvím komerčního bankovního sektoru s tím, že produkty podpořeného financování exportní banky budou nabídku komerčních bank doplňovat, nikoliv ji konkurovat, v sektorech, které mají z důvodu korporátních politik komerčních bank do značné míry limitovaný přístup k financování. Jedná se zejména o sektor obranného a bezpečnostního průmyslu, který čelí zvyšujícím se restrikcím ze strany komerčního bankovního sektoru. Tento pro bezpečnost ČR klíčový sektor ekonomiky, který je z více než 85 % závislý na vývozu své produkce, urgentně potřebuje zachovat a nadále zvyšovat svou mezinárodní konkurenceschopnost. V tomto ohledu, a to i v souladu se Strategií vyzbrojování a podpory rozvoje obranného průmyslu ČR do roku 2030, by měly hrát produkty podpořeného financování důležitou roli, neboť sektor obranného a bezpečnostního průmyslu aktuálně nenachází možnost naplnit své potřeby (včetně investic do modernizace nebo nákupu strategických surovin) skrze produkty komerčních bank. Nutnost relevantní a efektivní podpory sektoru obranného a bezpečnostního průmyslu ze strany státu v této krizové situaci činí z aplikace konceptu vývozně orientovaného podniku do struktury produktů podpořeného financování prioritu s nejvyšší urgencí.

Podpora vývozně orientovaných podniků je součástí podpory vývozu rovněž dalších států EU, kdy součástí podpory prostřednictvím exportních úvěrů mohou být rovněž další produkty podporující vývozní transakci či vývozce. Jedná se o pojišťovací operace se zárukou státu, kdy u nově poskytovaných forem pojištění půjde o pojištění rizik financování poskytovaného v souvislosti s realizovaným exportem (podmínka minimálního podílu vývozu na celkových ročních tržbách) a rovněž plánovaným budoucím vývozem. Na rozdíl od záruk poskytovaných jako mimořádné opatření podle Dočasného rámce se bude jednat o standardní pojišťovací činnost poskytovanou jako součást státní podpory vývozu. Jedná se o další velmi podstatný nástroj umožňující reagovat na dopady ekonomických změn jak v návaznosti na důsledky světové pandemie COVID-19, tak i ruské agrese na Ukrajině. V důsledku těchto dvou externích událostí se celá odvětví ocitají v nutnosti zcela redefinovat své místo v hodnotových řetězcích a uchování a zvýšení exportního potenciálu vývozně orientovaných podniků je zcela klíčové a nesnese odkladu, jelikož podobná podpůrná opatření nabízejí i jiné ECAs. Sektory, mezi které patří např. obranný a bezpečnostní průmysl, budou tak moci využít produktů podpořeného financování pro udržení a zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti.

Zároveň je důležité podtrhnout fakt, že produkty exportní banky, které budou nově vyvinuty na základě dané legislativní úpravy, budou konstruovány tak, aby nedošlo k překryvu rolí exportní banky a Národní rozvojové banky, ale naopak tak, aby bylo maximálně využito specifických know-how obou institucí a jejich role byla komplementární, s akcentem Národní rozvojové banky na sektor malých a středních podniků a poskytování záruk a úvěrů tomuto sektoru do výše 60 mil. Kč.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a vychází ze zásad uvedených v Ústavě České republiky a v Listině základních práv a svobod. Jedná se zejména o provedení zásady zákonnosti uvedené v čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl. 4 Listiny základních práv a svobod, tj. ukládání povinností jen na základě zákona, a dále zásady zákonného výkonu veřejné moci uvedené v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Navrhovaná úprava respektuje práva uvedená v čl. 26 Listiny základních práv a svobod, a to právo na podnikání a provozování jiné hospodářské činnosti.

Navrhovaným zákonem jsou upraveny podmínky pro uplatňování práv a plnění povinností subjektů státní moci a státem založené exportní pojišťovny a exportní banky a dále soukromých subjektů, které jsou uživateli systému pojišťování a financování vývozu se státní podporou tak, aby nedocházelo k neplnění nebo obcházení těchto povinností. Navrhovaná právní úprava uvedených práv a povinností splňuje ústavní požadavek jejich úpravy na úrovni zákona a vyhovuje též zásadám pro stanovení mezí základních práv a svobod podle čl. 4 Listiny. Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Navrhovaná právní úprava respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem EU a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s právem EU a s ustálenou judikaturou Soudního dvora EU.

Navrhovaná právní úprava respektuje závazky, které pro Českou republiku v dané oblasti z členství v EU vyplývají.

Návrh není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii ani s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).

Zákon č. 58/1995 Sb. implementuje následující předpisy Evropské unie:

- Směrnici Rady ze dne 1. února 1971 o harmonizaci základních ustanovení týkajících se záruk pro krátkodobé obchody (politická rizika) s veřejnoprávními odběrateli nebo se soukromými odběrateli (71/86/EHS) - dále jen „směrnice 71/86/EHS“;

- Směrnici Rady ze dne 27. listopadu 1984 o vzájemných povinnostech institucí členských států pro pojištění vývozních úvěrů, které jednají jménem státu nebo s jeho podporou, nebo veřejných orgánů, které jednají za takové instituce, v případě soupojištění u transakcí, které zahrnují jednu nebo více subdodávek v jednom nebo ve více členských státech Evropských společenství (84/568/EHS) - dále jen „směrnice 84/568/EHS“.

- Směrnici Rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se pojištění vývozních úvěrů pro operace se střednědobým a dlouhodobým krytím - dále jen „směrnice 98/29/ES“;

Implementace výše uvedených základních norem a na ně navazujících předpisů dotýkajících se státní podpory vývozu do zákona č. 58/1995 Sb. byla provedena zákonem č. 282/2002 Sb. s podrobným uvedením, jaké zásady a jakým způsobem byly do tuzemských předpisů implementovány. Pravidla a zásady vyplývající z uvedených norem jsou upraveny v samotném zákoně.

Zákon č. 58/1995 Sb. je v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie:

- Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES, v platném znění (dále jen „nařízení EP a Rady č. 1233/2011“ nebo „nařízení č. 1233/2011“).

Uvedeným nařízením je do evropské právní základny implementován rámec pro státní podporu vývozních úvěrů delších než dva roky.

Navržená ustanovení nezasahují do výše uvedených směrnic ani nejsou reakcí na nařízení č. 1233/2011. Předkladatel si je vědom skutečnosti, že přetrvávají nedostatky koncepčního rázu týkající se úrovně transpozice směrnice Rady 71/86/EHS, směrnice Rady 84/568/ES a směrnice Rady 98/29/ES, včetně problematické transpozice části starých směrnic prostřednictvím pojistných podmínek exportní pojišťovnou, k čemuž probíhaly diskuse již v roce 2019. Nicméně současná novelizace, vyžádaná aktuální potřebou, nemá ambici hlouběji reagovat na tento problém. Vzhledem k do budoucna zamýšlené komplexní nové legislativní úpravě oblasti státem podpořeného financování a pojištění, po kterém volá i odborná veřejnost a k čemuž by měla v nejbližších měsících vzniknout odborná pracovní skupina při Ministerstvu průmyslu a obchodu, předpokládáme při přípravě zamýšlené rekodifikace zásadně kvalitnější transpozici výše uvedených směrnic, jakož i větší provázání nového zákona s nařízením č. 1233/2011.

Pro úplnost lze dodat, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost

II) - dále jen „směrnice Solventnost II“ - se na státní podporu vývozu nevztahuje. Zákon č. 58/1995 Sb. pouze stanovuje v § 4a odst. 2 výjimku z použití vybraných ustanovení zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 277/2009 Sb.“), který je transpozičním předpisem ke směrnici Solventnost II, doplněné nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014. V současnosti je EGAP pojišťovnou „sui generis“. Tento stav byl zajištěn novelou zákona č. 58/1995 Sb. provedenou zákonem č. 220/2015 Sb. Jedná se tedy o regulovaný subjekt, který musí na základě aktuální národní legislativy částečně plnit požadavky evropské regulatoriky Solventnost II, hlavně pokud jde o kapitálové a obezřetnostní požadavky. Exportní pojišťovna tak při své pojišťovací činnosti postupuje v zásadě podle platných pravidel Solventnost II a vyhodnocuje standardními nástroji riziko návratnosti pojištěných úvěrů, což se bude týkat i produktu pojištění úvěrů poskytovaných vývozně orientovaným podnikům a záruk a finančních služeb spojených s jejich činností. Hlavní pojišťovací činnost EGAP se odehrává podle pravidel Solventnost II a rozšíření produktové základny toto neovlivní.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s požadavky primárního práva EU v oblasti pravidel hospodářské soutěže a poskytování státních podpor. Z hlediska veřejných podpor je rozhodující úprava čl. 107 SFEU prohlašující za neslučitelné s vnitřním trhem podpory, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy.

Evropská komise přijala dne 24. 3. 2022 Sdělení Komise Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (2022/C 131 I/01). Dále bylo přijato Sdělení Komise Změna dočasného krizového rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (2022/C 280/01) z 21. 7. 2022.

Dočasný rámec konstatuje, že celé hospodářství EU je vážně narušeno. V zájmu nápravy stanoví jednotlivé druhy podpory, mezi nimiž je i podpora likvidity podnikatelských subjektů ve formě veřejných úvěrových záruk. Komise bude takovouto státní podporu ve formě veřejných záruk považovat za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU za předpokladů uvedených v bodě 47 Dočasného rámce. Dočasný rámec pomůže zacílit podporu do ekonomiky a zároveň omezí negativní důsledky pro rovné podmínky na jednotném trhu.

V případě podpory vývozně orientovaného podniku se jedná o typ státem podpořeného vývozního financování, které není pokryto úpravou Konsensu OECD (implementovaného do právního řádu ČR skrze Nařízení EK v přenesené pravomoci (EU) 2018/179 ze dne 25. září 2017, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů), neboť úprava Konsensu OECD se vztahuje pouze na státem poskytovanou podporu vývozu zboží nebo služeb poskytovanou formou vývozních úvěrů se lhůtou splatnosti nad dva roky, tj. odběratelské a dodavatelské úvěry. Pravidla Konsensu OECD nejsou aplikovatelná na podporu vývozně orientovaných podniků, jelikož u financování za účelem zvyšování jejich mezinárodní konkurenceschopnosti se nejedná o financování konkrétní vývozní transakce, ale o financování vývozu v širším kontextu podílu vývozu na ročních tržbách. Již ve stávající právní úpravě je zakotveno poskytování vybraných úvěrových, záručních a pojistných produktů v rámci systému státem podpořeného financování v České republice mimo úpravu Konsensem OECD. Rozšířením těchto produktů o financování vývozně orientovaných podniků dochází k rozšíření produktů týkajících se předexportní fáze, což ve vztahu ke Konsensu OECD nepředstavuje žádnou změnu.

V navrhované novele zákona je podpora vývozně orientovaných podniků koncipována jako produkt, který bude nabízen jak ze strany českého, případně i zahraničního komerčního bankovního sektoru (s využitím novelou zaváděného pojistného produktu exportní pojišťovny), tak i ze strany exportní banky. Exportní banka bude zároveň poskytovat financování za tržních podmínek srovnatelných s ostatními bankami, bude účtovat mimo účetní okruh s nárokem na dotaci ztrát z podpořeného financování, a nedojde tak tedy k přenosu žádné státem poskytnuté podpory.

Všechny banky budou moci pro vývozně orientovaný podnik získat pojištění vývozních úvěrových rizik ze strany exportní pojišťovny rovnocenným způsobem. Taktéž podpořený vývozně orientovaný podnik není omezen z hlediska sektorového či z hlediska charakteru jeho vlastnictví. Jedná se tedy o systém otevřený všem, který neposkytuje zvýhodnění určitým podnikatelům nebo určitým odvětvím výroby či určitým bankám.

Soulad s pravidly v oblasti veřejné podpory v právu EU přísluší hodnotit Evropské komisi, k čemuž slouží proces tzv. notifikací. Tedy i v oblasti, která nemá svůj protějšek v sekundárním předpisu EU (jako rozšířený koncept podpory vývozně orientovaných podniků) je třeba tuto právní úpravu, jako obecný režim podpory, Evropské komisi notifikovat. Návrh bude Evropské komisi notifikován standardním notifikačním postupem dle čl. 108 odst. 3 SFEU jako podpora poskytnutá na základě čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU a v případě poskytování záruk proběhne notifikace za podmínek platného znění Dočasného rámce.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava neobsahuje úpravu problematiky upravené mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, tudíž je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Zejména se na problematiku upravenou v návrhu, resp. na činnost dotčených institucí, vztahují:

- Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních - součást Dohody o zřízení Světové obchodní organizace vyhlášené Sdělením MZV č. 191/1995 Sb.;

- Ujednání o pravidlech pro oficiálně podporované vývozní úvěry (Koncensus OECD);

- Jednotlivé sektorové dohody (ujednání) o vývozních úvěrech pro vybraná odvětví vývozu;

- Doporučení Rady OECD k postupům udržitelného půjčování při poskytování oficiálních vývozních úvěrů zemím s nízkými příjmy;

- Doporučení Rady OECD ohledně společných přístupů k oficiálně podporovaným vývozním úvěrům a k environmentální a sociální due diligence;

- Doporučení Rady OECD o boji proti podplácení při mezinárodních podnikatelských transakcích;

- Příslušné bilaterální smlouvy o zamezení dvojímu zdanění;

- Sankční opatření v mezinárodním režimu.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Úprava v oblasti poskytování záruk bude mít přímý dopad na státní rozpočet ve výši určené nařízením vlády pro výši nově zřizovaného fondu pro krytí závazků z poskytovaných záruk ve vazbě na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině, který bude vytvářet exportní pojišťovna, a případné plnění z prostředků tohoto fondu. Z tohoto fondu budou tak jako u stávajícího fondu záruk COVID-19 hrazeny ztráty z poskytování záruk, které představují především plnění poskytnutá věřitelům, a ztráty, které exportní pojišťovně vzniknou. Předpokládaný prvotní vklad do nového fondu z prostředků státního rozpočtu je 500 mil. Kč v roce 2022 s tím, že tento bude na základě usnesení vlády vždy doplňován, a to především při nedodržení poměru mezi příslušným fondem a celkovými závazky exportní pojišťovny z poskytování záruk. Tento poměr je navrhován v prováděcím právním předpisu ve výši 8 %.

Ve vládní rozpočtové rezervě bude na uvedený program záruk rezervována výše uvedená částka 500 mil. Kč po přijetí návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 57/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, okamžikem nabytí účinnosti této právní normy. Tento návrh schválila vláda ČR dne 27. 7. 2022 a Poslanecká sněmovna jej bude teprve projednávat.

Záruky vystavované EGAP podle Dočasného rámce budou stejně jako u záruk COVID-19 kryty fondem ve výši min. 8 % předpokládaného objemu poskytnutých záruk. Při počátečním vkladu 500 mil. Kč ze strany Ministerstva financí tak budou moci být vystaveny záruky v objemu 6 250 mil. Kč, což by měl být dostatečný objem pro poskytování záruk do konce roku 2022, do kdy platí Dočasný rámec. Celkový objem vystavených záruk bude záviset na době, po kterou budou záruky poskytovány, tj. kdy bude program záruk v rámci roku 2022 zprovozněn a zda bude Dočasný rámec Evropskou komisí prodlužován i nad rámec výše uvedené změny Dočasného rámce. Způsob krytí závazků z vystavených záruk, výše prostředků alokovaných ve fondu pro poskytování záruk a způsob jeho doplňování by mělo stanovit příslušné nařízení vlády.

Předpokládaná ztrátovost produktu záruk je obtížně odhadnutelná, vzhledem ke specifičnosti programu jako záchranného záručního balíčku za provozní či investiční úvěry pro exportní firmy v době očekávaného celosvětového poklesu HDP. Program však není určen podnikatelským subjektům, které měly existenční problémy ještě před přijetím opatření.

Z uvedeného důvodu je obtížné odhadnout předem i potřebu doplňování fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk. Dotace ze státního rozpočtu do fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk v tuto chvíli nejsou předpokládány.

Oblast poskytování státní podpory vývozně orientovaným podnikům může mít dopad do státního rozpočtu z titulu poskytnuté státní záruky za závazky exportní pojišťovny z pojištění vývozních úvěrových rizik. Exportní banka nicméně předpokládá, že přímé i nepřímé úvěry vývozně orientovaným podnikům budou posuzovány obdobným způsobem jako v komerčních bankách a měly by z pohledu exportní banky ve střednědobém horizontu generovat zisk. Jelikož exportní banka bude účtovat mimo účetní okruh s nárokem na dotaci ztrát z podpořeného financování, nedojde k výdajům z titulu nároku na dotace ze státního rozpočtu na úhradu ztrát exportní banky vyplývajících z provozování dlouhodobého podpořeného financování.

S ohledem na skutečnost, že navrhovaná právní úprava umožňuje exportní pojišťovně poskytování záruk za úvěry poskytnuté podnikatelským subjektům, lze očekávat pozitivní hospodářské dopady plynoucí ze zachování výrobních programů podniků, pracovních míst a zachování jejich exportního potenciálu, a to i za cenu rozpočtových dopadů daných nutností doplňování pojistných fondů exportní pojišťovny.

Co se týče dopadů nově zaváděných produktů na podporu vývozně orientovaných podniků na státní rozpočet, zavedením produktů na financování vývozně orientovaných podniků nebude do praxe ČEB zaveden nový typ klienta, neboť ČEB standardně vyhodnocuje české výrobce a vývozce při poskytování úvěrů na financování výroby pro vývoz, resp. investice v zahraničí. Pro tento typ klienta existuje komplexní úvěrová metodika posuzování a vyhodnocování rizik. Z tohoto typu úvěrů schválených na riziko českého výrobce nebo vývozce za posledních 5 let nebyl a není ani jeden nevýkonný. Samotné zavedení produktů se bude plně řídit postupy dle ustanovení § 34 vyhlášky č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry, ve znění pozdějších předpisů.

Ze získání financování pro vývozně orientovaný podnik budou zcela vyloučeny podniky v obtížích, kvalifikovat se budou moci pouze podnikatelé s rizikově akceptovatelným profilem a věrohodným obchodním plánem. ČEB nebude přijímat vyšší riziko, než je její aktuální risk apetit, který plně koreluje s komerčním bankovním sektorem a jeho praxí v oblasti posuzování rizik.

Pro stanovení parametrů nezbytných pro kvalifikovaný odhad tvorby opravných položek a rezerv vycházela ČEB ze stavu portfolia banky k 31. 3. 2022 a těch obchodů, které jsou spojeny s rizikem českého dlužníka. ČEB konzervativně vycházela z propočtů založených na 16leté statistické řadě úvěrů se splatností do 5 let s tím, že banka v posledních 7 letech významným způsobem upravila procesy řízení úvěrového rizika v souladu s „best practice“ komerčního bankovního sektoru a aplikuje konzervativní „risk apetit“ v souladu s přístupem stávajícího managementu.

Na základě výše uvedeného a na základě provedené modelace by banka z poskytovaných produktů financování vývozně orientovaných podniků měla v této produktové skupině dosahovat v pěti letech od náběhu nového produktu ziskovosti téměř 120 mil. Kč ročně s tím, že pravděpodobnost vzniku ztráty znamenající vznik nároku na dotaci ze státního rozpočtu je hodnocena jako velmi nízká.

V roce 2022 se tedy očekává přímý dopad do státního rozpočtu odpovídající prvotnímu vkladu 500 mil. Kč. V roce 2023 se dopady do státního rozpočtu neočekávají.

Navrhovaná úprava je genderově neutrální a nebude mít sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a na specifické skupiny obyvatel, zejména na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani dopady na životní prostředí.

8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů /nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) - dále jen „GDPR“/, které bylo do českého právního řádu implementováno zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a zákonem č. 111/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů.

Stávající i navrhovaná právní úprava systému exportního financování a pojišťování se dotýká podnikajících fyzických a právnických osob. Veškeré údaje, které žadatel o exportní pojištění, podpořené exportní financování nebo o dorovnávání úrokových rozdílů vyplňuje při předkládání záměru získat pojištění nebo financování, se týkají jeho podnikatelské činnosti. Údaje jsou vyplňovány standardizovaným způsobem. Ve vybraných případech týkajících se vždy oblasti dorovnávání úrokových rozdílů (§ 7a odst. 10, § 7b odst. 7 a § 7c odst. 6) stanoví dosavadní znění zákona č. 58/1995 Sb. též formu tiskopisu Ministerstva financí.

Identifikačními údaji předkládanými k žádosti o podpořené pojištění nebo financování vývozních úvěrových rizik a taktéž v případě výše uvedených žádostí v souvislosti s dorovnáváním úrokových rozdílů jsou u osoby právnické: obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, předmět podnikání (činnosti), právní forma a sídlo; u osoby fyzické její jméno, popř. jména a příjmení, identifikační číslo osoby, je-li přiděleno, předmět činnosti, adresa sídla nebo místa trvalého pobytu, příp. bydliště, nemá-li osoba místo trvalého pobytu na území České republiky.

Účel shromažďování uvedených údajů je především identifikační, evidenční a kontrolní.

V obecné rovině jsou pravidla pro nakládání a manipulaci s dokumenty Ministerstva financí i Ministerstva průmyslu a obchodu stanovena v interních spisových řádech, které vycházejí ze zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a z vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, ve znění pozdějších předpisů. Exportní pojišťovna i exportní banka postupují při nakládání a manipulaci s dokumenty podle svých interních předpisů, jejichž uplatňování zaručuje mimořádně vysoký stupeň ochrany zejména s ohledem na povahu těchto institucí uplatňujících bankovní a pojistné tajemství. V rámci řídicího a kontrolního systému obou institucí nadto dochází k pravidelné kontrole dodržování postupů podle GDPR.

Předkládaná úprava neuvažuje se sběrem osobních údajů a nezakládá žádné nové požadavky na předkládání a zpracování osobních údajů.

Předkládaná právní úprava respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry.

9. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)

Navrhovaná právní úprava byla posuzovaná v souladu se schválenou vládní metodikou na hodnocení korupčních rizik (CIA – Corrupt Impact Assessment). V rámci postupu CIA (vč. jejich skrytých forem) zpracovatelé návrhu dospěli k závěru, že právní úprava žádným způsobem neusnadňuje korupční jednání a ani neznesnadňuje jeho odhalování.

Protože je systém pojišťování a financování vývozu se státní podporou upraven na zákonné úrovni, veškeré jeho změny je možné činit pouze prostřednictvím zákona.

Současné procesní nastavení zákona č. 58/1995 Sb. a rozvržení kompetencí se ukázalo jako dostatečně efektivní. Kompetence orgánů veřejné správy jsou návrhem upravovány pouze v nezbytném rozsahu.

Rozsah dokumentů, které žadatelé o exportní pojištění, podpořené exportní financování nebo o dorovnávání úrokových rozdílů předkládají, se navrhovanou novelou zákona č. 58/1995 Sb. v zásadě nemění.

Veřejná správa je schopna kontrolovat a vynucovat dodržování regulace v dané oblasti. Návrh předpokládá zpřesnění postupů Ministerstva financí ve vztahu k poskytování dotace exportní bance.

Kompetence, práva a povinnosti jednotlivých dotčených subjektů v systému pojišťování a financování vývozu se státní podporou jsou upraveny zákonem č. 58/1995 Sb. Tento zákon stanoví, že na podpořené pojištění vývozních úvěrových rizik ani na podpořené financování ani na zařazení úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů není právní nárok.

Veškeré žádosti o pojištění vývozních úvěrových rizik jsou v souladu se zákonem č. 58/1995 Sb. podávány exportní pojišťovně, žádosti o podpořené financování exportní bance, žádosti o zařazení úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů Ministerstvu financí prostřednictvím exportní pojišťovny. Exportní banka i exportní pojišťovna posuzují žádosti podle interních postupů a předpisů, obchodní případy jsou pak schvalovány obchodním vedením těchto korporací.

Exportní pojišťovna a exportní banka disponují etickými kodexy a interními nástroji pro odhalování korupce a boj s ní.

Exportní pojišťovna i exportní banka každoročně prověřuje, zda členové představenstva, dozorčí rady a Výboru pro audit splňují požadavky na odbornou způsobilost a bezúhonnost osob s klíčovou funkcí a nejsou ve střetu zájmů.

Postoj pracovníků veřejné správy ke korupci lze označit za negativní. Vládou byl schválen Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy, na jehož základě jsou přijímány vnitřní předpisy jednotlivých úřadů.

Z praxe nejsou známy žádné korupční kauzy, které by se týkaly výkonu veřejné správy v oblasti kontroly a dohledu nad exportní pojišťovnou a exportní bankou. Na základě obecných předpokladů tak lze konstatovat, že u takto provázaného systému výkonu veřejné správy založeného na přesně zákonem definovaných podmínkách podpory a kontroly vzniká poměrně malý prostor pro korupční jednání.

Korupční rizika jsou v případě novely zákona č. 58/1995 Sb. významně nízká. Žádná z navrhovaných změn zákona č. 58/1995 Sb. korupční riziko nezvyšuje.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na bezpečnost ani obranu státu.

11. Zhodnocení souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy

Návrh právního předpisu nebrání dodržování Zásad digitálně přívětivé legislativy. Návrh nestanovuje technické podrobnosti využívání služeb informačních systémů veřejné správy (ISVS) pro výkon agendy podle zákona č. 452/2001 Sb., ani technické podrobnosti přístupu oprávněných subjektů k údajům v ISVS. Technické řešení ISVS, portálu a aplikací s nimi souvisejících je vytvářeno s ohledem na tyto zásady. Návrh tyto zásady nikterak neovlivňuje.

12. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Důvodem předložení návrhu zákona je potřeba urychlené reakce na ekonomické důsledky ruské agrese na území Ukrajiny. V této souvislosti a ve snaze umožnit členským státům zavést vhodná opatření na podporu ekonomiky přijala Evropská komise sdělení Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině. Dočasný rámec umožňuje mimo jiné zavedení finančních nástrojů k podpoře likvidity ve formě dotovaných státních záruk na investiční úvěry nebo na úvěry na pracovní kapitál s cílem zajistit, aby banky i nadále poskytovaly úvěry všem společnostem postiženým současnou krizí.

Navrhovaná právní úprava má za cíl umožnit exportní pojišťovně, aby poskytovala v souladu s Dočasným rámcem záruky za nové individuální úvěry poskytnuté podnikatelským subjektům. Exportní pojišťovna již v letech 2020 a 2021 na základě novelizace zákona č. 58/1995 Sb. provedené zákonem č. 214/2020 Sb. poskytovala záruky za úvěry v reakci na krizovou situaci vyvolanou pandemií nemoci COVID-19. Návrh dává možnost, aby záruky mohly být poskytovány i za jiných mimořádných situací s tím, že i nadále účel a rozsah záruk, podmínky jejich poskytnutí, výši krytí nesplacené úvěrové jistiny a postup vyplácení veškerých peněžních prostředků ze státního rozpočtu ve prospěch exportní pojišťovny z titulu poskytování záruk stanoví vláda nařízením.

Vzhledem k tomu, že Dočasný rámec umožňuje poskytování záruk jen do konce roku 2022, je nezbytné tento návrh zákona urychleně projednat a co nejdříve schválit. Z uvedeného důvodu se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvním čtení.