zákon č. 364/2019 Sb.

Návrh zákona, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, je souborem novel těchto daňových zákonů:

1) zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“)

2) zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“),

3) zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rezervách“),

4) zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“),

5) zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích“),

6) část čtyřicátá pátá zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z plynu“),

7) zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z hazardních her“).

Zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro jejich adresáty (zejména daňové subjekty a správce daně) zvyšuje přehlednost, neboť změny daňových zákonů, které jsou přijímány v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů, jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu. Pro adresáta je tak snazší orientovat se v provedených změnách, neboť nejsou obsaženy v řadě dílčích novel jednotlivých právních předpisů. Novely jednotlivých zákonů zařazených do návrhu zákona spolu věcně souvisí, neboť se týkají daní. Návrhem zákona je tak novelizována specifická část právního řádu, kterou lze označit jako pozitivní daňové právo, ve které se uplatňují stejná pravidla a principy a v jejímž rámci se jako obecný právní předpis používá daňový řád (obecný právní předpis upravující správu daní v širokém slova smyslu). Rovněž z hlediska procesní ekonomie legislativního procesu je zařazení změn daňových zákonů do jednoho právního předpisu vhodné, neboť umožňuje reagovat na problémy, které vyvstanou v průběhu legislativního procesu (ať už v rámci připomínkového řízení, nebo v Parlamentu) komplexním způsobem, tj. požadované změny v daňovém právu promítnout do všech relevantních předpisů. Kromě zmíněné přehlednosti a komplexnosti je nespornou výhodou i menší administrativní a časová zátěž pro všechny subjekty podílející se na legislativním procesu, což může pozitivně přispět k délce legisvakanční lhůty. Pro daňové zákony více než pro jiné oblasti práva platí, že jejich změna je tradičním a typickým nástrojem realizace politiky vlády, přičemž se jedná o proces periodický. Časová úspora vzniklá spojením daňových zákonů, které by jinak musely být předkládány samostatně, tak pozitivně přispívá k tomu, aby legisvakance mohla být co nejdelší.

Předložený návrh zákona respektuje závazek uvedený v Programovém prohlášení vlády, podle kterého budou změny soustavy daňových zákonů prováděny pouze několika málo souhrnnými novelami.

1. Zhodnocení platného právního stavu

Tato část je rozdělena podle novel jednotlivých zákonů. Současná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

1.1. Daň z nemovitých věcí

Daň z pozemků jako jedna ze dvou složek daně z nemovitých věcí obsahuje již od zavedení této daně poměrně rozsáhlý výčet pozemků, které jsou od daně osvobozeny, včetně osvobození pozemků s vybranými významnými krajinnými prvky. Současná platná právní úprava však dostatečně nereaguje na stávající priority společnosti, proto vzhledem k pozemkům s významnými krajinnými prvky je navrhováno stávající právní úpravu aktualizovat.

1.2. Daně z příjmů včetně zákona o rezervách

Právní úprava tzv. přímých důchodových daní, které zahrnují daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob, je obsahem zákona o daních z příjmů. S tímto právním předpisem je úzce propojen zákon o rezervách. V dalším textu se uvádí popis současné právní úpravy k vybraným oblastem dotčeným věcnými změnami tohoto návrhu zákona.

1.2.1. Omezení osvobození výher z hazardních her od daně z příjmů

Od daně z příjmů fyzických osob jsou osvobozeny příjmy v podobě výher z hazardních her provozovaných na základě příslušného ohlášení nebo povolení podle zákona o dani z hazardních her nebo na základě právních předpisů obdobných zákonu upravujícímu hazardní hry vydaných v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor. Dani z příjmů tedy podléhají pouze výhry z hazardních her provozovaných provozovateli ve třetích státech nebo nelegálně, tedy bez platného povolení. Takový příjem je příjmem podle § 10 zákona o daních z příjmů a poplatník je povinen je zahrnout do obecného základu daně a uvést v daňovém přiznání. Dále jsou od daně z příjmů fyzických osob i od daně z příjmů právnických osob osvobozeny příjmy v podobě cen z účtenkové loterie podle zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o evidenci tržeb“).

1.2.2. Změ na metody tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv

Jako výdaj snižující základ daně z příjmů jsou podle současné právní úpravy pro pojišťovny a zajišťovny uznatelné technické rezervy s výjimkou jiné technické rezervy vytvořené podle právních předpisů upravujících účetnictví, a to ve výši, ve které byly podle těchto předpisů zaúčtovány. Vedle toho pojišťovny a zajišťovny tvoří ještě technické rezervy podle zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojišťovnictví“). Ty se při zjištění základu daně z příjmů nezohledňují.

1.2.3. Rozšíření osvobození příjmů od daně z příjmů právnických osob

Podle současné právní úpravy se za mateřskou společnost pro účely zákona o daních z příjmů považují od 1. července 2017 (poslaneckým pozměňovacím návrhem k zákonu č. 170/2017 Sb., tzv. daňový balíček 2017) i obce a dobrovolné svazky obcí. Vybrané příjmy, včetně příjmů z podílu na zisku, pokud plynou poplatníkovi, který je obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, jsou při splnění dalších podmínek zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů. V případě, že tyto příjmy plynou i dalším veřejnoprávním korporacím, tj. kraji nebo České republice (resp. organizační složce státu), osvobození se neuplatní, protože tito poplatníci daně z příjmů právnických osob nejsou považovány za mateřskou společnost pro účely daní z příjmů.

1.3. Spotřební daně a energetické daně

Spotřební daně lze charakterizovat jako opakující se nepřímé daně selektivní, tedy zaměřené na určitý okruh subjektů nakládajících se specifickými výrobky. Primární funkcí spotřebních daní je funkce fiskální, tedy zajištění přílivu finančních prostředků do veřejných rozpočtů při relativně nízkých administrativních nákladech. Sekundární funkcí těchto daní může být snaha ovlivnit spotřebu rizikových výrobků s negativním dopadem na zdraví obyvatel, popřípadě s negativním dopadem na životní prostředí. Oblast spotřebních daní je od 1. ledna 2004 upravena zákonem o spotřebních daních a je vysoce harmonizována v rámci Evropské unie. Mezi harmonizované spotřební daně se řadí • daň z minerálních olejů, • daň z lihu, • daň z piva, • daň z vína a meziproduktů a • daň z tabákových výrobků. Neharmonizovanými spotřebními daněmi, které se na daňovém území České republiky uplatňují, jsou daň ze surového tabáku a daň ze zahřívaných tabákových výrobků. Sazba spotřební daně je u těchto komodit stejná se sazbou spotřební daně z tabáku ke kouření. Energetické daně lze pak charakterizovat také jako opakující se nepřímé daně selektivní, které jsou zaměřené na určitý okruh subjektů nakládajících se specifickými výrobky, jejichž spotřebou dochází k negativním efektům na životní prostředí. Jedná se o specifický typ spotřebních daní. Oblast energetických daní je od 1. ledna 2008 upravena v částech čtyřicáté páté až čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi produkty, které do oblasti energetických daní spadají, řadíme zemní plyn a některé další plyny(část čtyřicátá pátá zákona), pevná paliva (část čtyřicátá šestá) a elektřinu (část čtyřicátá sedmá zákona).

1.3.1. Zvýšení sazby spotřební daně z lihu

Spotřební daň z lihu je v České republice plně harmonizována s legislativou EU, jmenovitě směrnicí Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (dále jen „směrnice o harmonizaci struktury spotřebních

Například svítiplyn, vodní plyn nebo generátorový plyn.

daní z alkoholu a alkoholických nápojů“) a směrnicí Rady 92/84/EHS ze dne 19. října 1992 o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů (dále jen „směrnice o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů“). Předmětem daně je líh obsažený ve výrobcích dále specifikovaný kódy nomenklatury, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu. Na tento líh je aplikována jednotná sazba spotřební daně ve výši 28 500 Kč/hl etanolu. Výjimku ve zdanění tvoří líh obsažený v ovocných destilátech z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu na rok a domácnost, kdy je aplikována sazba ve výši 14 300 Kč/hl etanolu. Poslední navýšení sazby spotřební daně u této komodity proběhlo s účinností od 1. ledna 2010.

1.3.2. Zvýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků

Daň z tabákových výrobků je po dani z minerálních olejů druhou nejvýnosnější spotřební daní. Tabákovými výrobky jsou cigarety, doutníky a cigarillos a tabák ke kouření. Minimální sazby daně z tabákových výrobků vychází ze směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (dále jen „směrnice o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků“). V případě tabákových výrobků došlo v České republice zákonem č. 315/2015 Sb., kterým se mění zákon o spotřebních daních, v letech 2016 – 2018 k postupnému navyšování sazeb spotřební daně v souladu se schváleným harmonogramem.

Tabulka č. 1: Sazby spotřební daně z tabákových výrobků 2016 až 2018

Změna sazbyCigarety CelkemDoutníkyTabák ke

nejméně všaka cigarilloskouření Kč/kg

datum účinnostipevná Kč/kus procentní %

Kč/kusKč/kus

1. 1. 2016 1,39 27 2,52 1,64 2 142

1. 1. 2017 1,42 27 2,57 1,67 2 185

1. 1. 2018 1,46 27 2,63 1,71 2 236

Na základě inventury tabákových nálepek za rok 2018, kterou je odběratel tabákových nálepek povinen podle § 121 odst. 2 zákona o spotřebních daních každý kalendářní rok provést, bylo zjištěno, že Česká republika nově nesplňuje jednu z podmínek směrnice o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. V čl. 10 odst. 2 této směrnice je stanoveno, že od 1. ledna 2014 činí celková spotřební daň z cigaret nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě. Tato spotřební daň nesmí být nižší než 90 EUR z 1 000 kusů cigaret bez ohledu na váženou průměrnou maloobchodní prodejní cenu. Zatímco druhou část podmínky, a to daň ve výši alespoň 90 EUR na 1 000 kusů, Česká republika s rezervou více než 10 EUR na 1 000 kusů cigaret splňuje, podmínka 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny nově splněna není. Tento podíl za rok 2018 činí 59,55 %. V čl. 11 odst. 1 směrnice o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků je pro ten případ uvedeno, že pokud v členském státě v důsledku změny vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret klesne celková spotřební daň pod úroveň stanovenou v čl. 10 odst. 2 větě první, není dotyčný členský stát povinen provést úpravu této daně dříve než od 1. ledna druhého roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém ke změně došlo. To znamená, že pokud spotřební daň klesla pod požadovanou úroveň v roce 2018, je třeba ji zvýšit od 1. ledna 2020. K této situaci, kdy Česká republika nesplňuje daný požadavek, došlo během předchozího tříletého plánu, kdy v rámci zvyšování sazeb spotřební daně z tabákových výrobků daňové subjekty současně dynamicky zvyšovaly i své marže, čímž cena rostla rychleji než sazby daně.

Tabulka č. 2: Vývoj výše WAP (vážené průměrné ceny) a SD (spotřební daně) u jednotkového balení cigaret o 20 kusech včetně podílu SD/WAP v letech 2016 až 2018

2016 2017 2018

WAP – 20 ks - Kč 83,96 86,00 89,72

SD – 20 ks - Kč 50,47 51,62 53,42

Podíl SD/WAP - % 60,11 60,02 59,55

U cigaret je tedy nutné k 1. lednu 2020 uvést sazby spotřební daně z cigaret do souladu s požadavky směrnice o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Současně se zvyšuje i zdanění doutníků a cigarillos, tabáku ke kouření, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků tak, aby byla zachována proporcionalita zdanění. U surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků zůstává zachována vazba na sazbu daně z tabáku ke kouření.

Tabulka č. 3: Sazby spotřební daně z tabákových výrobků, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků v roce 2019

Rok Cigarety CelkemDoutníkyTabák keSurovýZahřívané

nejméněa cigarilloskouřenítabáktabákové pevnáprocentní všakKč/kusKč/kgKč/kgvýrobky Kč/kus% Kč/kusKč/g

2019 1,46 27 2,63 1,71 2 236 2 236 2,236

1.3.3. Zrušení osvobození ze mního plynu spotřebovaného domovními kotelnami od daně z plynu

Úprava daně z plynu v České republice vyplývá ze směrniceRady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (dále jen „směrnice, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny“). Zemní plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21, který je spotřebovaný domovními kotelnami, je od daně osvobozený podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o dani z plynu. Domovní kotelnou se rozumí decentralizovaný zdroj tepla umístěný v bytovém domě, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. Domovní kotelna může, kromě domu, ve kterém je umístěna, dodávat teplo i do vedlejšího bytového domu nebo skupiny domů, pokud platí, že v každém z těchto domů odpovídá více než polovina podlahové plochy požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena. V případě bytových domů se jedná o stavby, ve kterých jsou bytové prostory používány dlouhodobě a kontinuálně.

Kromě bytových domů určených k běžnému bydlení lze za bytový dům považovat také například domovy pro seniory, dětské domovy, domovy pro osoby se zdravotním postižením zařízení pro výkon pěstounské péče nebo kláštery a obdobné církevní budovy sloužící pro trvalé bydlení. Naopak pod pojem bytový dům nelze podřadit například věznice, psychiatrické léčebny, léčebny dlouhodobě nemocných, nemocnice, ubytovny, hotely, internáty atp. Podmínka umístění domovní kotelny v bytovém domě je posuzována individuálně podle stavebního zákona.

1.4. Správní poplatky

Správní poplatky za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí jsou v současné době ve výši 1000 Kč. V případě poplatku za přijetí návrhů na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí na základě listin, které souvisejí s výstavbou veřejně prospěšné stavby pro zneškodňování odpadu, zásobování vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění, pro veřejnou dopravu, veřejné školství, veřejnou správu a obdobné veřejné účely je pak celková výše poplatku určena částkou 10 000 Kč. Poplatek za přijetí úplného znění prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám k uložení do sbírky listin nebo přijetí dohody spoluvlastníků o správě nemovité věci k uložení do sbírky listin je výši 500 Kč.

1.5. Daň z hazardních her

Současná právní úprava hazardních her je tvořena jednak zákonem č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje regulaci provozování hazardních her, a jednak zákonem o dani z hazardních her, který upravuje zdanění hazardních her. Tyto právní předpisy tvořící základ hazardní regulace jsou účinné od 1. ledna roku 2017, kdy nahradily tehdejší právní úpravu obsaženou v zákoně č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o loteriích a jiných podobných hrách“). Posledním odvodovým obdobím odvodu z loterií a jiných podobných her tak bylo odvodové období 2016. Tento odvod byl od zdaňovacího období 1. čtvrtletí roku 2017 nahrazen daní z hazardních her. Daň z hazardních her je zvláštní daní aplikovanou na specifickou činnost provozování hazardních her. Daň z hazardních her se vypočte jako součet dílčích daní za jednotlivé druhy hazardních her podle zákona o hazardních hrách, přičemž se každá dílčí daň vypočte jako součin dílčího základu daně a sazby pro tento dílčí základ daně. Výnos daně z hazardních her je podle stávajícího rozpočtového určení daně z hazardních her rozdělován mezi státní rozpočet a obecní rozpočty, a to v poměru, který se liší podle toho, z jakých druhů hazardních her výnos plyne. Stávající právní úprava zákona o dani z hazardních her stanovuje diferencovanou sazbu daně z hazardních her, přičemž pro jednotlivé dílčí základy daně je stanovena sazba daně

samostatně. Aktuální sazba daně z hazardních her je stanovena ve výši 35 % pro technické hry a 23 % pro ostatní hazardní hry s výjimkou technických her.

Dnes platná právní úprava sazby daně z hazardních her je důsledkem přijetí pozměňovacího návrhu Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k vládnímu návrhu zákona o dani z hazardních her. V původním vládním návrhu zákona o dani z hazardních her byly navrženy tři úrovně výše sazeb pro jednotlivé dílčí daně – 35 % pro společensky nejnebezpečnější hazardní hry, 30 % pro společensky středně nebezpečné hry a 25 % pro nejméně nebezpečné hazardní hry. V důsledku pozměňovacího návrhu však tento systém zdanění nebyl přijat a byly zachovány úrovně zdanění, které efektivně odpovídají sazbám zrušeného odvodu z loterií a jiných podobných her.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Tato část je rozdělena podle novel jednotlivých zákonů. Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

2.1. Daň z nemovitých věcí

Navrhuje se upřesnit podmínky, za kterých jsou pozemky, na nichž se nachází vybrané významné krajinné prvky, osvobozeny od daně z pozemků. Ačkoliv již dle stávající právní úpravy jsou od daně z pozemků osvobozeny pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupně, pozemky remízků, hájů, větrolamů a mezí na orné půdě, trvalých travních porostech, a pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat, současná praxe ukázala, že tyto vybrané významné krajinné prvky se mohou nacházet i na jiných druzích pozemků (nejen na zemědělských pozemcích). V rámci podpory opatření proti dopadům klimatických změn, zejména nedostatku vody v krajině a zachování biodiverzity zemědělské krajiny se proto navrhuje stávající úpravu upřesnit a hlavně zjednodušit.

2.2. Daně z příjmů včetně zákona o rezervách

2.2.1. Omezení osvobození výher z hazardních her od daně z příjmů

Navrhuje se omezit osvobození příjmů z hazardních her provozovaných na základě ohlášení nebo povolení podle zákona upravujícího hazardní hry nebo na základě právních předpisů obdobných tomuto zákonu vydaných v členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor od daně z příjmů fyzických osob na případy, kdy hodnota výhry nepřesahuje 100 000 Kč. Stejně tak se navrhuje omezit osvobození cen z účtenkové loterie od daně z příjmů fyzických osob i od daně z příjmů právnických osob na případy, kdy hodnota ceny nepřevyšuje 100 000 Kč.

2.2.2. Změ na metody tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv

Úprava tvorby technických rezerv obsažená v zákoně o pojišťovnictví vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) a představuje propracovaný a objektivní systém kontrolovaný regulátorem a založený na rizicích. Podle navrhované úpravy proto budou pro pojišťovny a zajišťovny daňově uznatelné technické rezervy tvořené podle zákona o pojišťovnictví. Vzhledem k tomu, že směrnice 2009/138/ES je závazná pro všechny členské státy Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a ty tak musí zavést do svých právních řádů povinnost tvořit technické rezervy při pojišťovací a zajišťovací činnosti obdobně jako Česká republika, budou pro pojišťovny a zajišťovny z jiných členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru jako výdaj snižující základ daně z příjmů uznatelné technické rezervy tvořené podle jejich domácích právních předpisů upravujících pojišťovnictví v souladu se směrnicí 2009/138/ES.

2.2.3. Rozšíření osvobození příjmů od daně z příjmů právnických osob

Hlavním principem navrhovaného rozšíření institutu osvobození od daně z příjmů u příjmů plynoucích poplatníkům daně z příjmů právnických osob (resp. rozšíření pojmu mateřská společnost), je docílení jednotného daňového zacházení s poplatníky (veřejnoprávními korporacemi), kteří jsou v obdobném postavení. Z tohoto důvodu se navrhuje za mateřskou společnost pro účely zákona o daních z příjmů považovat vedle obce a dobrovolných svazků obcí i další veřejnoprávní korporace v podobě krajů a státu, resp. České republiky.

2.3. Spotřební daně a energetické daně

Navrhuje se zvýšení sazeb spotřební daně z lihu, z tabákových výrobků, ze surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků za účelem zvýšení příjmů státního rozpočtu a zohlednění negativních zdravotních a sociálních důsledků konzumace alkoholu a tabákových komodit v návaznosti na jednání s Ministerstvem zdravotnictví,a dále v návaznosti na mezinárodní doporučení (OECD, WHO), přičemž v případě navýšení spotřební daně z lihu bylo zdravotní hledisko definováno jako primární. Cenová a daňová opatření patří k nejefektivnějším a nejdůležitějším nástrojům ke snížení spotřeby tabáku, a to především u mládeže a slabších sociálních skupin, jak dokládají i mezinárodní studie a vědecké poznatky. Obdobně tomu je i u alkoholu. Zvýšení daní z tabáku a alkoholu patří také mezi hlavní doporučení OECD pro ČR ke zlepšení systému zdravotní péče, která jsou uvedena v publikaci Hospodářské přehledy OECD: Česká republika 2018. Tento návrh naplňuje Programové prohlášení vlády, podle kterého bude vláda při řešení problému závislostí prosazovat taková opatření, která povedou ke snižování škod a rizik spojených s problematikou závislosti na návykových látkách. Při řešení problematiky závislostí bude vláda uplatňovat národní politiku, která bude založena na vědeckých poznatcích a bude postavena na vyváženém uplatňování jak omezování nabídky a prosazování práva, tak omezování poptávky, tj. prevence, léčby a sociálního začleňování závislých osob. Kromě harmonizace spotřebních daní je cílem sekundárního práva Evropské unie rovněž zajištění vysokého stupně ochrany lidského zdraví v souladu s článkem 168 Smlouvy o fungování Evropské unie. Navrhovaná právní úprava představuje pozitivní dopad z hlediska zdraví obyvatel České republiky. Dále se navrhuje zrušení osvobození zemního plynu spotřebovaného tzv. domovními kotelnami od daně ze zemního plynu a některých dalších plynů. Důvodem je částečné narovnání podmínek pro subjekty dodávající teplo více domácnostem a zajištění plného souladu s právem EU.

2.3.1. Zvýšení sazby spotřební daně z lihu

Sazby spotřební daně z lihu se zvyšují o cca 13 %, a to po deseti letech od posledního zvýšení sazeb. U lihu, u kterého je doposud aplikována sazba spotřební daně ve výši 28 500 Kč/hl etanolu, tak dojde k jejímu zvýšení na 32 250 Kč/hl etanolu. U lihu obsaženého v ovocných destilátech z pěstitelského pálení v množství do 30 l etanolu na rok a domácnost, u kterého je doposud aplikována sazba ve výši 14 300 Kč/hl etanolu, potom dojde ke zvýšení sazby spotřební daně na 16 200 Kč/hl etanolu. Tento návrh také reaguje na doporučení OECD, které konstatovalo, že v květnu r. 2017 byl sice přijat zákon na omezení škod způsobených alkoholem a tabákovými výrobky, nicméně nedoprovázely ho další opatření, kterými by došlo ke snížení dostupnosti alkoholu ve společnosti.

2.3.2. Zvýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků

Sazby spotřební daně z cigaret se zvyšují o cca 10 %, a to rovnoměrně všechny části sazby této daně. V rámci zachování proporcionality se zvyšují i sazby spotřební daně z tabáku ke kouření, doutníků, cigarillos, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, a to rovněž o cca 10 %. K poslednímu zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků došlo k 1. lednu 2018 v rámci tzv. tříletého plánu postupného navyšování sazeb, během něhož však došlo v konečném důsledku k nedodržení podmínky o poměru spotřební daně na vážené průměrné ceně cigaret dle směrnice o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Nově se tak sazby spotřební daně z tabákových výrobků, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků navrhují ve výši uvedené v tabulce č. 4.

Tabulka č. 4: Sazby daně z tabákových výrobků, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků v roce 2020

Rok Cigarety CelkemDoutníkyTabák keSurovýZahřívané

nejméněa cigarilloskouřenítabáktabákové pevnáprocentní všakKč/kusKč/kgKč/kgvýrobky Kč/kus% Kč/kusKč/g

2020 1,61 30 2,90 1,88 2 460 2 460 2,46

Příprava návrhu nebyla konzultována se zástupci dotčených subjektů; ti však využili práva podávat k návrhu připomínky v meziresortním připomínkovém řízení a tyto připomínky byly vypořádány na ústním jednání.

2.3.3. Zrušení osvobození ze mního plynu spotřebovaného domovními kotelnami od daně z plynu

Navrhuje se zrušit osvobození zemního plynu uvedeného pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21 určeného k použití, nabízeného k prodeji, nebo používaného pro výrobu tepla v domovních kotelnách. V rámci ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) zákona o dani z plynu bude ponechána možnost osvobození zemního plynu určeného k použití, nabízeného k prodeji, nebo používaného pro výrobu tepla v domácnostech.

2.4. Správní poplatky

Výše správních poplatků by měla být průběžně upravována v závislosti na inflaci a zejména nákladů spojených s úkonem, za které jsou poplatky vybírány. V případě správních poplatků za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí došlo jak k nemalému nárůstu inflace od jejich posledního zvyšování před více než sedmi lety, tak k navýšení nákladů spojených s řízením o vkladu, a to mj. v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, která nabyla účinnosti 1. ledna 2014.

2.5. Daň z hazardních her

Navrhovaná novela zákona o dani z hazardních her spočívá ve změně sazby daně z hazardních her ze současných 23 % pro ostatní hry (tedy všechny druhy hazardních her až na technické hry) nově na sazbu 25 % a 30 %, a to primárně v návaznosti na škodlivost jednotlivého druhu hazardní hry a sekundárně v návaznosti na jeho ziskovost.

Konkrétně se tak změní sazba z 23 % na 25 % pro dílčí daň z kursových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu a z 23 % na 30 % pro dílčí daň z loterií, bing a živých her. Sazba 35 % pro dílčí daň z technických her zůstává zachována.

Navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jako tak činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Tato část je rozdělena podle novel jednotlivých zákonů. Společným důvodem navržených změn je zájem na zvýšení inkasa výše uvedených daní. Důvodem některých navrhovaných opatření je též zajištění souladu s právem EU.

3.1. Daň z nemovitých věcí

Podle stávající právní úpravy jsou od daně z pozemků osvobozeny pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupně, pozemky remízků, hájů, větrolamů a mezí na orné půdě, trvalých travních porostech, a pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat. Od počátku účinnosti zákona o dani z nemovitých věcí, tj. od 1. 1. 1993, je osvobození remízků, hájů, větrolamů a mezí dle první části uvedeného ustanovení vázáno pouze na pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku orná půda a trvalý travní porost. V současné době se ukazuje, že řada pozemků, na nichž se nachází zmíněné významné krajinné prvky, byly dříve evidovány v katastru nemovitostí tzv. zjednodušených způsobem. V těchto případech druh pozemku evidován nebyl. Pokud byla v určitém katastrálním území zjednodušená evidence odstraněna, pozemky jsou evidovány standardně v katastru nemovitostí, tj. je veden i druh pozemku. Praxe ukázala, že v řadě případů pozemky s vybranými významnými krajinnými prvky jsou evidovány v druhu pozemku ostatní plocha. Jinou možností je i to, že u pozemku došlo ke změně druhu pozemku v důsledku obnovy katastrálního operátu provedené na podkladě výsledků komplexních pozemkových úprav. Dnes se proto vybrané významné krajinné prvky mohou nacházet i na jiných druzích pozemků (nejen na zemědělských pozemcích). V rámci podpory opatření proti dopadům klimatických změn, zejména nedostatku vody v krajině a zachování biodiverzity zemědělské krajiny se proto navrhuje stávající úpravu tohoto osvobození upřesnit a zjednodušit podmínky, za kterých jsou pozemky, na nichž se nachází vybrané krajinné prvky, osvobozeny od daně z pozemků. Vzhledem k tomu, že u některých z významných krajinných prvků (konkrétně u skupiny dřevin, stromořadí, travnaté údolnice, meze, příkopu nebo mokřadu) je nezbytné odborné posouzení, zda se jedná o pozemek s významným krajinným prvkem, je jednou z podmínek pro vznik nároku na osvobození od daně vedení tohoto prvku v evidenci ekologicky významných prvků v rámci evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (LPIS) podle zákona upravujícího zemědělství a jeho prováděcích předpisů, zejména nařízení vlády upravující podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů. Bez ohledu na tuto evidenci se navrhuje osvobodit příkopy, mokřady, močály, bažiny, skalní útvary, rokle a strže, pokud jsou na pozemcích ostatních ploch mimo zastavěné území obce a nejsou užívány k podnikání. Současně se navrhuje zachovat stávající osvobození pozemků ochranného pásma vodního zdroje I. stupně.

3.2. Daně z příjmů včetně zákona o rezervách

3.2.1. Omezení osvobození výher z hazardních her od daně z příjmů

Navrhovaná úprava doplňuje úpravu navrženou v zákoně o dani z hazardních her, která naplňuje původní záměr přijímání nové hazardní regulace, kterým bylo mimo jiné snížení dostupnosti hazardních her a zvýšení zdanění provozování hazardních her oproti předchozí právní úpravě zákona o loteriích a jiných podobných hrách Zároveň směřuje k omezování daňových výjimek, tj. k dosahování tzv. horizontální daňové spravedlnosti, tedy zdanění založeného na výši příjmu bez ohledu na zdroj, ze kterého je příjem dosahován. V tomto ohledu není uspokojivý zejména současný stav, kdy příjem z tohoto titulu má v rámci zdanění příjmů status preferovaného příjmu.

3.2.2. Změ na metody tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv

Důvodem pro změnu metody tvorby technických rezerv je kromě zvýšení inkasa dále skutečnost, že jejich stanovení dle metody směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) je objektivnější a více odpovídající hodnotě nutné k vyrovnání závazků z veškeré provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti než současný postup podle předpisů upravujících účetnictví.

3.2.3. Rozšíření osvobození příjmů od daně z příjmů právnických osob

Na základě současné právní úpravy jsou při splnění dalších podmínek zákona o daních z příjmů osvobozeny vybrané příjmy od daně z příjmů právnických osob, pokud tyto příjmy plynou poplatníkovi, který je veřejnoprávní korporací v podobě obce nebo dobrovolného svazku obcí. Důvodem uvedeného je, že podle současné právní úpravy se za mateřskou společnost pro účely zákona o daních z příjmů považují pouze obce a dobrovolné svazky obcí, a nikoli i další veřejnoprávní korporace v podobě krajů a státu.

Současný právní stav má tak za následek neodůvodněný a rozdílný přístup k těmto poplatníkům, kteří se nacházejí v obdobném postavení. Takovému rozdílnému zacházení je třeba z hlediska zajištění daňové spravedlnosti a daňové neutrality zabránit.

3.3. Spotřební daně a energetické daně

Kromě eliminace nežádoucích zdravotních důsledků konzumace alkoholu a tabákových výrobků, dojde zejména v případě sazby daně z tabákových výrobků ke zvýšení inkasa veřejných rozpočtů. V případě spotřebních daní z cigaret je důvodem pro zvýšení sazeb daně rovněž nutnost splnění požadavku na minimální výši spotřební daně z cigaret stanovené podle váženého cenového průměru cigaret plynoucího ze směrnice o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Zejména v případě navýšení spotřební daně z lihu byl návrhem zohledněn cíl eliminovat negativní zdravotní a sociální důsledky jeho konzumace, a to v návaznosti na proběhlá jednání s Ministerstvem zdravotnictví a na základě doporučení mezinárodních organizací (WHO, OECD). V případě energetických daní je důvodem navrhovaného opatření rovněž částečné narovnání podmínek subjektů dodávajících teplo domácnostem a zajištění plného souladu s právem EU.

3.3.1. Zvýšení sazby spotřební daně z lihu

V případě spotřební daně z lihu se sazby daně nezvyšovaly od roku 2010, zatímco průměrná mzda vzrostla za dané období o 44,2 %. Výše uvedeným růstem mezd došlo k významnému zvýšení dostupnosti lihu, což představuje mimo jiné i rizika pro zdraví, a proto se zvýšení sazby daně navrhuje z důvodu opětovného omezení dostupnosti lihu za účelem zohlednění negativních zdravotních a sociálních důsledků jeho konzumace, což je mj. plně v souladu s publikovanými doporučeními OECD pro Českou republiku v roce 2018. Vzhledem ke skutečnosti, že sazba spotřební daně z lihu je stanovena jako pevná sazba, samotné zvýšení ceny výrobků nevede ke zvýšení inkasa spotřební daně jako v případě některých jiných daní. Změna sazby spotřební daně z lihu (o cca 13 %) se tak navrhuje také z toho důvodu, aby byl zajištěn vyšší daňový výnos této daně.

3.3.2. Zvýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků

U spotřební daně z tabákových výrobků, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků je nad rámec zvýšení inkasa z těchto daní a eliminace nežádoucích zdravotních efektů nutné zvýšit sazbu i s ohledem na závazky České republiky plynoucí z členství v Evropské unii. Ve směrnici o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků je v čl. 10 odst. 2 stanoveno následující: „Od 1. ledna 2014 činí celková spotřební daň z cigaret nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě. Tato spotřební daň nesmí být nižší než 90 EUR z 1 000 kusů cigaret bez ohledu na váženou průměrnou maloobchodní prodejní cenu.“ Zatímco druhou část podmínky, a to daň ve výši alespoň 90 EUR na 1 000 kusů, Česká republika s rezervou více než 10 EUR na 1 000 kusů cigaret splňuje, podmínka 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny nově splněna není. Tento podíl za rok 2018 činí 59,55 %. V případě spotřební daně z tabákových výrobků sice v posledních letech docházelo ke každoročnímu zvyšování sazeb, avšak ani toto zvyšování nezajistilo úměrný růst jejich cen vzhledem k růstu mezd a platů v ekonomice. Navíc je nyní nutné přistoupit k radikálnějšímu zvýšení sazeb než v předchozích letech, neboť by se situace nesplnění citované podmínky vyplývající ze směrnice o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobkůmohla opakovat (v případě opětovného razantnějšího navýšení marží). V čl. 11 odst. 1 směrnice o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků je pro případ nesplnění požadované výše sazby daně uvedeno, že členský stát není povinen provést úpravu výše sazby této daně dříve než od 1. ledna druhého roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém ke změně došlo. To znamená, že pokud spotřební daň klesla pod požadovanou úroveň v roce 2018, je třeba ji zvýšit od 1. ledna 2020. Bez úpravy sazeb spotřební daně z cigaret nebudou splněny podmínky stanovené výše uvedenou směrnicí, což může mít za následek zahájení řízení pro porušení Smlouvy o fungování Evropské unie podle článku 258, s čímž souvisí i možnost peněžité sankce uložené Soudním dvorem Evropské unie.

Dále se stejně jako v případě spotřební daně z lihu s ohledem na současnou vyšší dostupnost tabákových komodit navrhuje tuto dostupnost omezit za účelem zohlednění negativních zdravotních a sociálních důsledků jejich konzumace. Cenová a daňová opatření patří k nejefektivnějším a nejdůležitějším nástrojům ke snížení spotřeby tabáku, a to především u mládeže a slabších sociálních skupin, jak dokládají i mezinárodní studie a vědecké poznatky.

3.3.3. Zrušení osvobození ze mního plynu spotřebovaného domovními kotelnami od daně z plynu

Navržené zrušení osvobození od daně z plynu pro domovní kotelny vede k dílčímu srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů, což je v souladu se Státní energetickou koncepcí a dále s Implementačním plánem Česká republika 2030. Platná Státní energetická koncepce z roku 2015 mezi hlavními cíli v oblasti výroby a dodávky tepla uvádí cíl: „D.1. Dlouhodobě udržet co největší ekonomicky udržitelný rozsah soustav zásobování teplem s ohledem na jejich konkurenceschopnost a zajistit srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit (uhlíková daň, povolenky, emise).“ Implementační plán Strategického rámce Česká republika 2030 schválený usnesením vlády č. 669 ze dne 17. října 2018 obsahuje v kapitole 10. 4. navrhované opatření: „Narovnat podmínky účinných soustav zásobování teplem a individuálních výroben tepla v oblasti zpoplatnění externalit (emise znečišťujících látek, oxidu uhličitého apod.)“. K narovnání konkurenčního prostředí na trhu s teplem dojde zejména s ohledem na skutečnost, že domovní kotelny jsou decentralizovaným zdrojem tepla, který zásobuje více domácností a může zásobovat i okolní domy či skupinu domů. Tyto malé zdroje, na rozdíl od centrálních zdrojů tepla (CZT), nespadají do Evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), v rámci něhož se cena povolenky, kterou musí centrální zdroje platit, v posledních letech prudce zvýšila. Tím dochází k ohrožení konkurenceschopnosti těchto centrálních zdrojů tepla, přičemž z environmentálního hlediska je vhodnější zásobovat domácnosti právě teplem z CZT. Společnosti provozující CZT si náklady spojené s nákupem emisních povolenek částečně promítají do ceny tepla, čímž, kvůli zvýšené ceně, hrozí odpojování odběratelů a jejich přechod na zdroje, které jsou doposud od zdanění osvobozeny a které zároveň nejsou environmentálně regulovány (na rozdíl od CZT, které podléhají regulaci EU ETS, regulaci z pohledu emisí látek znečišťujících ovzduší a pokud neprovozují kombinovanou výrobu elektřiny a tepla rovněž dani z plynu). Z hlediska „zpoplatnění“ emisí zdrojů zásobujících teplem více domácností, které si mohou konkurovat na stejném trhu, je proto vhodné alespoň částečně tento nesoulad kompenzovat a osvobození domovních kotelen od daně z plynu zrušit. Systémy CZT jsou totiž mimo jiné zmiňovány jako prvek kritické infrastruktury státu Státní energetickou koncepcí, která ve svém bodu 5.4 jako jeden z cílů jmenuje zajištění srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla. Při aplikaci tohoto opatření lze očekávat pozitivní environmentální efekt plynoucí z mírného navýšení ceny paliva fosilního původu pro tento okruh spotřebitelů, a to jak s ohledem na palivový mix a technologie využívané ve zdrojích z CZT, tak i s ohledem např. na vyšší návratnost opatření ke snížení energetické náročnosti budov.

Zároveň dojde k zachování soustav CZT, které, jak už je zmiňováno výše, podléhají regulaci v rámci systému EU ETS, který je hlavním nástrojem EU určeným ke snižování emisí skleníkových plynů. Zachování systémů CZT má výhody rovněž z hlediska lokální ochrany ovzduší, kdy by při rozsáhlejší náhradě těchto zdrojů zdroji lokálními docházelo k navýšení koncentrací znečišťujících látek, především NO2, který je současně prekurzorem sekundárních částic, v důsledku nižších efektivních výšek komínů a umístěním zdrojů přímo v osídlených částech měst. Je tedy vhodné systémy CZT zachovat a postupně modernizovat z hlediska snižování ztrát v rozvodech a změny základního paliva s ohledem na emise CO2). V této souvislosti je nutné rovněž zmínit, že k problematice zlepšení stavu ovzduší a plnění energeticko-klimatických cílů by mělo být přistupováno komplexně, respektive u všech energetických produktů (zejména však pevných paliv) by měly být odpovídajícím způsobem promítnuty externality včetně ceny emisí skleníkových plynů do nákladů využití fosilních paliv spalovaných mimo systém EU ETS. Zejména s ohledem na potenciální významné sociální dopady je však v případě pevných paliv nutné možnosti zdanění důkladně analyzovat. Z tohoto důvodu je v současné době na základě usnesení vlády č. 6/2017 zpracovávána analýza, která by měla být na základě usnesení vlády č. 222/2019 předložena vládě do konce září 2019. V případě, že by analýza dospěla k závěru, že by měla být sazba daně z pevných paliv navýšena, bude nutné rovněž vyřešit otázky spojené s kontrolou pohybu těchto výrobků stejně jako možnosti diferenciace sazeb daně mezi zařízeními spadajícími pod EU ETS a ostatními subjekty. V rámci implementace směrnice, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, je stávající osvobození domácností a domovních kotelen od daně z plynu podřazeno pod čl. 15 odst. 1 písm. h), který stanoví, že „aniž jsou dotčeny ostatní předpisy Společenství, mohou členské státy uplatňovat pod finanční kontrolou plné nebo částečné osvobození od daně nebo sníženou úroveň zdanění na elektřinu, zemní plyn, uhlí a pevná paliva používané domácnostmi nebo organizacemi, které dotyčný členský stát považuje za dobročinné. V případě těchto dobročinných organizací mohou členské státy omezit osvobození od daně nebo její snížení na použití pro neobchodní činnosti“. Z dikce ustanovení vyplývá, že v případě domovních kotelen se až na určité výjimky nejedná o spotřebování plynu dobročinnými organizacemi. Zemní plyn spotřebovaný domovními kotelnami, zejména v případech, kdy jsou tyto provozovány podnikatelskými subjekty, nelze rovněž považovat za zemní plyn spotřebovaný domácnostmi. Také v případech, kdy je odběratelem tohoto plynu společenství vlastníků jednotek nebo bytové družstvo nebo jiný majitel bytového domu a teplo je následně rozúčtováno mezi jeho spotřebitele v domě, je splnění podmínky spotřeby zemního plynu domácnostmi diskutabilní. Mohou například nastat případy, kdy v předmětném domě (bytech) mohou být situovány i podnikatelské subjekty. Také ze smyslu směrnice (např. recitál 24) vyplývá, že osvobození od daně nemá být škodlivé pro řádné fungování vnitřního trhu a vést k narušení hospodářské soutěže. Pravidla pro státní podporu v oblasti životního prostředí dále požadují, aby podpora byla v zásadě udělována stejným způsobem všem soutěžitelům v tomtéž odvětví. Na základě výše uvedeného se navrhuje úprava dotčeného osvobození tak, aby jeho znění lépe odpovídalo směrnici a jejímu smyslu. Přijetím daného opatření dojde rovněž ke zvýšení inkasa veřejných rozpočtů, kdy veškerý příjem z této daně je příjmem státního rozpočtu.

3.4. Správní poplatky

Zvýšení vybraných správních poplatků je běžným nástrojem k pokrytí zvýšených nákladů spojených s úkony souvisejícími se zápisem práv do katastru nemovitostí a reflektující rovněž celkovou míru inflace od posledního zvýšení těchto poplatků.

3.5. Daň z hazardních her

Původním cílem při přijímání nové hazardní regulace bylo snížení dostupnosti hazardních her, zajištění opatření k předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her, vytvoření legálního prostředí pro provozovatele a bezpečného prostředí pro hráče, a to spolu s požadavkem na zvýšení zdanění provozování hazardních her oproti předchozí právní úpravě zákona o loteriích a jiných podobných hrách. Vzhledem k tomu, že byl v rámci legislativního procesu k návrhu zákona o dani z hazardních her přijat v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky pozměňovací návrh, efektivní zdanění hazardních her bylo zachováno na úrovni zrušeného odvodu z loterií a jiných podobných her z roku 2016. Navrhuje se taková změna sazby daně z hazardních her, která zavede více systémovou diferenciaci sazby v závislosti na škodlivosti dané hazardní hry a současně zajistí vyšší

daňový výnos daně z hazardních her,stejným způsobe m, jako tak činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015 (sněmovní tisk č. 579/0, 7. volební období). Ta

byla založena na tom, že primárním efektem takto diferencované sazby je lepší diferenciace sazby daně z hazardních her, která by měla stejně jako v případě např. spotřebních daní ve vztahu ke konzumaci alkoholu nebo kouření vést k omezování škodlivých následků generovaných v souvislosti s provozováním hazardních her. Nastavení sazby daně z hazardních her by tak mělo svým způsobem zejména vyjadřovat škodlivost příslušných hazardních her a motivovat k omezování nabídky i samotného hraní hazardních her, i když s ohledem na fiskální význam daně může být vedena i jinými motivy. Druhým efektem, na kterém byl založen původní vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015, je zvýšení inkasa daně z hazardních her, a to zejména s ohledem na to, že sazba daně je jedním ze základních konstrukčních prvků daně, který přímo ovlivňuje konečnou výši daně, což naplňuje jinak primární funkci daní, kterou je tvorba příjmů veřejných rozpočtů (fiskální funkce). Podrobnější zdůvodnění diferenciace sazby daně z hazardních her je obsaženo v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona o dani z hazardních her z roku 2015. Z uvedeného je patrné, že v případě poptávky po vyšším zdanění hazardu, je nutné nastavit sazby daně tak, aby odpovídaly sazbám obsaženým ve vládním návrhu zákona o dani z hazardních her z roku 2015.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

Základní meze pro uplatňování právních předpisů stanoví Ústava a Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Podle čl. 2 odst. 3 Ústavy slouží státní moc všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Podle čl. 2 odst. 2 Listiny lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Povinnosti mohou být také ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod (čl. 4 odst. 1 Listiny). K tomu se v daňové oblasti uplatní ještě ustanovení čl. 11 odst. 5, které stanovuje, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Přezkumu ústavnosti zákonné úpravy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění se Ústavní soud věnoval již mnohokrát, např. v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 3/02, Pl. ÚS 12/03 či Pl. ÚS 7/03 (vyhlášeném pod č. 512/2004 Sb.). Z této judikatury vyplývá, že: 1. Z ústavního principu dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy), jakož i z ústavního vymezení

zákonodárné moci (čl. 15 odst. 1 Ústavy), plyne pro zákonodárce široký prostor pro rozhodování o předmětu, míře a rozsahu daní, poplatků a peněžitých sankcí. Zákonodárce přitom nese za důsledky tohoto rozhodování politickou odpovědnost.

2. Jakkoli je daň, poplatek, příp. peněžitá sankce veřejnoprávním povinným peněžitým

plněním státu, a tedy zásahem do majetkového substrátu, a tudíž i vlastnického práva povinného subjektu, bez naplnění dalších podmínek nepředstavuje dotčení v, ústavním pořádkem chráněné, vlastnické pozici (čl. 11 Listiny, čl. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod).

3. Ústavní přezkum daní, poplatků a peněžitých sankcí zahrnuje posouzení z pohledu

dodržení kautel plynoucích z ústavního principu rovnosti, a to jak neakcesorické (čl. 1 Listiny), tj. plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv, tak i akcesorické v rozsahu vymezeném v čl. 3 odst. 1 Listiny. K principu rovnosti Ústavní soud ve své konstantní judikatuře uvádí, že se nejedná o kategorii absolutní, nýbrž relativní (srov. Pl. ÚS 22/92).

4. Je-li předmětem posouzení ústavnost akcesorické nerovnosti vzhledem k vyloučení

majetkové diskriminace, případně toliko posouzení skutečnosti nepředstavuje- li daň, poplatek nebo jiná peněžitá sankce případný zásah do práva vlastnického (čl. 11 Listiny), je takový přezkum omezen na případy, v nichž hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivce státu, vůči majetkovému substrátu jednotlivce, nabývá škrtícího (rdousícího) působení. Jinými slovy ke škrtícímu (rdousícímu) působení dochází, má- li posuzovaná daň, poplatek nebo peněžitá sankce ve svých důsledcích konfiskační dopady ve vztahu k majetkové podstatě jednotlivce.

Nad rámec výše uvedeného Ústavní soud zejména v novější judikatuře v určitých případech v daňové oblasti provádí test proporcionality (např. při zásahu do práva na ochranu soukromí), nebo test racionality (např. při zásahu do práva na podnikání). Vzhledem k charakteru spotřebních a energetických daní tyto dle daňové teorie dopadají v konečném důsledku na spotřebitele. Je tedy nutné v rámci zkoumání možného rdousícího efektu vyhodnotit dopad na platební schopnost spotřebitele. Jak již bylo uvedeno v předchozích částech, mzdy a platy v ekonomice rostly za poslední roky rychlejším tempem, než je navrhovaný růst sazeb spotřební daně. V případě energetických daní by teoretický nárůst cen tepla dodávaného domovními kotelnami domácnostem, včetně navrhovaného zrušení osvobození zemního plynu od daně spotřebovaného těmito kotelnami, měl být výrazně nižší než nárůst mezd a platů i než nárůst průměrné výše starobních důchodů v porovnání s rokem 2008. Podrobnější zhodnocení dopadů na daňové subjekty a spotřebitele je uvedeno v kapitole 7.3. Z tohoto vyplývá, že rdousící efekt by u navrhovaných opatření v oblasti spotřebních a energetických daní měl být vyloučen. Zároveň mírné snížení spotřeby výrobků podléhajících spotřební dani je zamýšleným vítaným cílem tohoto návrhu zákonaa přispěje tak např. k zajištění práva na ochranu zdraví podle čl. 31 Listiny základních práv a svobod. Také v případě změny sazby daně z hazardních her je nutné vyhodnotit možné riziko vzniku tzv. rdousícího efektu ve vztahu k dopadu na provozovatele hazardních her, na které navrhované zvýšení daňového zatížení dopadá. Podrobnější zhodnocení dopadu navrhované změny na provozovatele hazardních her je uvedeno v kapitole 7.2 týkající se finančních a hospodářských dopadů navrhované změny na daňové subjekty. Z této analýzy vyplývá, že navrhovaná změna sazeb daně z hazardních her nebude mít na provozovatele konfiskační dopady, a tedy nebude působit rdousivě. Navrhovaná právní úprava je tak z výše uvedených hledisek plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, a to i s judikaturou Ústavního soudu, vztahující se k této problematice. Ke koncepci návrhu zákona, tj. spojení novel daňových zákonů do jednoho návrhu, lze uvést, že Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/01 uvedl, že „praxe, kdy jedním zákonem je současně novelizováno několik různých zákonů, je v legislativní praxi relativně častá. K tomu Ústavní soud v obecné rovině uvádí, že tato praxe je v zásadě ústavně konformní, leč pouze tehdy, jestliže novelizované zákony vzájemně meritorně souvisí. Naopak za nežádoucí jev, nekorespondující se smyslem a zásadami legislativního procesu, je nutno označit situaci, kdy jedním zákonem jsou novelizovány zákony vzájemně obsahově bezprostředně nesouvisející, k čemuž dochází např. z důvodu urychlení legislativní procedury, a to začasté formou podaných pozměňovacích návrhů“. K tomu je třeba doplnit, že ústavně konformním byl shledán i zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kde meritorní souvislost zákonů spočívala ve snaze o stabilizaci veřejných rozpočtů. S ohledem na uvedené není možné mít výhrady k protiústavnosti navrženého řešení z hlediska spojení novel do jednoho souboru.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii

Tato část je rozdělena podle novel jednotlivých zákonů.

5.1. Daň z nemovitých věcí

Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.

5.2. Daně z příjmů včetně zákona o rezervách

Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie. S poukazem na sekundární právo Evropské unie lze konstatovat, že také v tomto ohledu předkládaná právní úprava respektuje závazky, které pro Českou republiku v této oblasti z členství v Evropské unii vyplývají.

V daňové oblasti je nutné zdůraznit, že třebaže legislativa přímých daní zůstává v pravomoci členských států a obecně nepodléhá na úrovni Evropské unie celkové harmonizaci, čl. 115 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) stanovuje, že „Rada na návrh Komise [...] přijímá směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu.“ Vzhledem k absenci jiných ustanovení SFEU, která by Evropské unii svěřovala pravomoc v oblasti legislativy zdanění příjmů, je zde pravomoc Rady přijímat směrnice podle čl. 115 SFEU dána pouze v rozsahu, v jakém je nezbytné odstranit překážky při vytváření nebo zajištění fungování vnitřního trhu. Navrhovaná právní úprava je v souladu s relevantním sekundárním právem Evropské unie v oblasti přímých daní: • směrnice Rady 2011/96/EU ze dne 30. listopadu 2011 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (přepracované znění), ve znění směrnice Rady 2013/13/EU, směrnice Rady 2014/86/EU a směrnice Rady 2015/121/EU, Výpočet výše rezerv v pojišťovnictví pro účely jejich uznatelnosti v daňovém systému právo Evropské unie nestanoví. Právní předpisy Evropské unie upravují pravidla tvorby technických rezerv jako součásti podnikání pojišťoven (součást systému řízení rizik), dále upravují pravidla pro účetnictví (směrnice Rady 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven, v platném znění), v obou případech včetně odborných standardů, na jejichž základě jsou výpočty prováděny. Kromě článku 115 SFEU jako základu pro harmonizaci v oblasti přímých daní jsou členské státy povinny při výkonu svých pravomocí respektovat principy dané SFEU (zejména články 19 SFEU, 45 SFEU, 49 SFEU, 56 SFEU, 63 SFEU) a dbát na to, aby nedocházelo k neodůvodněné diskriminaci na základě státní příslušnosti nebo neodůvodněnému omezování volného pohybu osob, služeb a kapitálu nebo svobody usazování, jak bylo opakovaně potvrzeno Soudním dvorem EU. Navrhovanou právní úpravou budou tyto principy plně respektovány.

5.3. Spotřební daně a energetické daně

Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie.

5.3.1. Zvýšení sazby spotřební daně z lihu

Minimální sazby spotřební daně z lihu jsou stanovenysměrnicí o sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu a alkoholických nápojů. Čl. 3 této směrnice stanoví minimální sazbu spotřební daně z lihu ve výši 550 EUR na hektolitr etanolu. Česká republika převyšuje tuto daňovou úroveň od okamžiku vstupu do Evropské unie. Návrh právní úpravy, který počítá s navýšením stávající sazby spotřební daně z lihu, je tak plně v souladu s veškerými požadavky stanovenými touto směrnicí.

5.3.2. Zvýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků

V případě tabákových výrobků jsou minimální sazby spotřební daně pro jednotlivé kategorie tabákových výrobků stanoveny směrnicí o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků. Ustanovení čl. 10 odst. 2 této směrnice stanoví specifický minimální požadavek ve výši 90 EUR na 1 000 kusů cigaret bez ohledu na váženou maloobchodní prodejní cenu. V případě procentního minimálního požadavku celková spotřební daň musí činit nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny. Na základě rozhodného směnného kurzu koruny vůči euru k 1. říjnu 2018 Česká republika v současné době splňuje specifický minimální požadavek. Pokud se jedná o procentní minimální požadavek, v důsledku nárůstu vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny a současně zachování ostatních parametrů sazeb spotřební daně z cigaret došlo v roce 2018 k poklesu celkové spotřební daně pod úroveň 60 %. Pro splnění procentního minimálního požadavku má Česká republika podle čl. 11 odst. 1 směrnice o struktuře a sazbách daně z tabákových výrobků povinnost provést úpravu národních sazeb daně z cigaret k 1. lednu 2020, což činí tímto návrhem. Ostatní požadavky směrnice o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků, které jsou stanoveny pro kategorii cigaret, jsou splněny. V souladu s čl. 7 odst. 1 této směrnice cigarety podléhají jak procentní složce daně, tak pevné složce daně, dále podle čl. 8 odst. 4 je pevná složka daně stanovena v rozpětí 7,5 % až 76,5 % celkového daňového zatížení. Pokud jde o kategorie tabáku ke kouření a doutníků a cigarillos, současné sazby spotřební daně jsou plně v souladu s čl. 14 směrnice o struktuře a sazbách daně z tabákových výrobků. Lze konstatovat, že legislativa EU týkající se spotřební daně z tabákových výrobků je v ČR plně implementována. Zdanění surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků není upraveno evropskou legislativou a je tedy plně v diskreci každého členského státu, jakou daňovou politiku u těchto komodit zvolí. Sazba spotřební daně ze zahřívaných tabákových výrobků je stejně jako ve většině ostatních členských zemí EU stanovena dle váhy tabáku v nich obsaženého. Vzhledem k nízké hmotnosti tabáku v zahřívaném tabákovém výrobku je tak jeho celková míra zdanění nižší, než např. v případě cigaret. Nižší míra zdanění také částečně zohledňuje fakt, že dosavadní analýzy indikují, že by se mělo jednat o méně škodlivý způsob užívání tabáku, a to zejména proto, že při jeho užívání nedochází k procesu spalování (hoření) tabáku, papíru a jiných látek jako v případě tradičních tabákových výrobků.

5.3.3. Zrušení osvobození ze mního plynu spotřebovaného domovními kotelnami od daně z plynu

Zemní plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21 spotřebovaný domovními kotelnami může být osvobozen od daně na základě čl. 15 odst. 1 písm. h) směrnice, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Tento článek stanoví, že členské státy mohou pod finanční kontrolou uplatňovat plné nebo částečné osvobození nebo sníženou úroveň zdanění na elektřinu, zemní plyn, uhlí a pevná paliva používané domácnostmi nebo organizacemi, které dotyčný stát považuje za dobročinné. Navrhovaným opatřením dojde k zúžení rozsahu osvobození od daně, což bude plně v souladu s výše uvedenou směrnicí.

5.4. Správní poplatky

Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie

5.5. Daň z hazardních her

Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie. Jelikož daň z hazardních her je daní přímou, uplatní se pravidlo, že legislativa přímých daní zůstává v pravomoci členských států a obecně nepodléhá na úrovni Evropské unie celkové harmonizaci. Nicméně i v daňové oblasti platí čl. 115 SFEU, jenž stanovuje, že "Rada na návrh Komise [...] přijímá směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu." Vzhledem k absenci jiných ustanovení SFEU, která by Evropské unii svěřovala pravomoc v oblasti legislativy zdanění příjmů, je zde pravomoc Rady přijímat směrnice podle čl. 115 SFEU dána pouze v rozsahu, v jakém je nezbytné odstranit překážky při vytváření nebo zajištění fungování vnitřního trhu. Kromě článku 115 SFEU jako základu pro harmonizaci v oblasti přímých daní jsou členské státy povinny při výkonu svých pravomocí respektovat principy dané SFEU (zejména články 19, 45, 49, 56 a 63 SFEU) a dbát na to, aby nedocházelo k neodůvodněné diskriminaci na základě státní příslušnosti nebo neodůvodněnému omezování volného pohybu osob, služeb a kapitálu nebo svobody usazování, jak bylo opakovaně potvrzeno Soudním dvorem Evropské unie. Navrhovanou právní úpravou budou tyto principy plně respektovány. Co se týká regulace hazardu, tedy v důsledku i daně z hazardních her, z textu odůvodnění a čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu je patrné, že této oblasti se harmonizace netýká a hazardní hry jsou z věcné působnosti této směrnice vyňaty („(25) Z oblasti působnosti této směrnice by měly být vyloučeny hazardní hry včetně loterií a sázkových her vzhledem ke zvláštní povaze těchto činností, která vyžaduje, aby členské státy prováděly politiky v oblasti veřejného pořádku a ochrany spotřebitele.“). Z procesního hlediska se pak navrhovaná úprava dotýká sekundárního práva Evropské unie ve vztahu k mezinárodní spolupráci při správě daní a mezinárodní spolupráci při vymáhání některých finančních pohledávek. Jmenovitě jsou dotčeny tyto sekundární akty práva Evropské unie: • směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (transponována do českého právního řádu zákonem č. 471/2011 Sb., o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, ve znění pozdějších předpisů) a • směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (transponována do českého právního řádu samostatným zákonem č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Daň z hazardních her je daní podle čl. 2 odst. 1 písm. a) výše uvedené směrnice Rady 2010/24/EU a daní podle čl. 2 odst. 1 výše uvedené směrnice Rady 2011/16/EU. Vzhledem k výše uvedenému pak lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie a respektuje všechny závazky, které pro Českou republiku v této oblasti z členství v Evropské unii vyplývají.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána (tzv. prezidentské mezinárodní smlouvy), mají z hlediska hierarchie právních předpisů aplikační přednost před zákony a právními předpisy nižší právní síly. Vztah tzv. prezidentských mezinárodních smluv vůči vnitrostátním právním předpisům je vymezen v čl. 10 Ústavy, kde je princip aplikační přednosti těchto mezinárodních smluv výslovně stanoven. Stanoví- li tedy tzv. prezidentská mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se tato mezinárodní smlouva. Článek 10 Ústavy tak zaručuje, že při případném nesouladu vnitrostátního práva s tzv. prezidentskou mezinárodní smlouvou musí být respektována tzv. prezidentská mezinárodní smlouva. Mezinárodní smlouvy upravující daně přitom mají vždy povahu tzv. prezidentských mezinárodních smluv (čl. 49 písm. e) Ústavy ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny). Ústavní soud navíc v nálezu publikovaném pod č. 403/2002 Sb. rozhodl, že si tehdy platné mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách zachovávají hierarchickou přednost před zákonem.

6.1. Úmluva o ochraně lidských práv

Pokud jde o aplikaci Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (viz sdělení č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) v oblasti daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění plynoucích do veřejných rozpočtů, je třeba zajistit soulad daňových předpisů s touto úmluvou hned v několika oblastech.

6.1.1. Právo na spravedlivý proces

Pokud jde o zajištění práva na spravedlivý proces, které je zaručeno ustanovením čl. 6 odst. 1 Úmluvy, lze poukázat na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ferrazzini proti Itálii. Podle tohoto rozhodnutí daňové záležitosti dosud tvoří součást tvrdého jádra výsad veřejné moci, přičemž veřejný charakter vztahu mezi daňovým poplatníkem a daňovým úřadem nadále převládá. Ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy se tak podle názoru Evropského soudu pro lidská práva na samotné daňové řízení v rozsahu, v němž se týká zjištění a stanovení daně, nevztahuje, neboť se nejedná o řízení o občanských právech a závazcích. Jelikož však za nedodržení daňových povinností hrozí daňovému subjektu sankce, na hmotněprávní i procesní aspekty s ní související se použijí ustanovení Úmluvy, která se vztahují na trestní obvinění. Je proto třeba při posuzování souladu navrhované právní úpravy v oblasti daňových předpisů s Úmluvou přihlédnout i k trestním aspektům článku 6, ale i k článku 7 Úmluvy nebo k článku 2 a 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Tento přístup byl potvrzen i Evropským soudem pro lidská práva např. v rozsudku ve věci Jussila proti Finsku. Článek 6 odst. 1 Úmluvy sice hovoří o trestním obvinění, nikoliv o řízení o uložení sankce za nesplnění povinnosti, jde však o autonomní pojem práva Úmluvy, který může mít (a také má) jiný obsah než obdobný pojem vnitrostátního práva. Slučitelnost s tímto, ale i dalšími ustanoveními Úmluvy, zejména s požadavkem na uložení trestu (v tomto případě sankce) jen na základě zákona nebo na právo nebýt souzen nebo potrestán (sankciován) dvakrát v téže věci, je přitom zajištěna možností daňového subjektu bránit se takovému jednání jako nesprávnému postupu správce daně obdobně, jak je popsáno ve smyslu ochrany proti svévoli dle článku 1 Protokolu č. 1 Úmluvy. Jedná se tedy jak o využití řádných i mimořádných opravných prostředků, tak o možnost domoci se soudní ochrany ve správním soudnictví v případě, že dojde k vyčerpání všech opravných prostředků podle daňového řádu.

Daňový subjekt se tedy může obrátit na soud s žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. Takové soudní řízení přitom v zásadě respektuje základní principy uvedené v článku 6 Úmluvy. Přestože tedy na daňové řízení v rozsahu, v němž se týká zjištění a stanovení daně, není možno aplikovat ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy, v řízení o sankci za nesplnění daňové povinnosti naopak musí být všechny aspekty práva na spravedlivý proces zachovány. Navrhovaná právní úprava nijak neomezuje možnost domoci se soudní ochrany, protože se výlučně týká konstrukčních prvků některých daní, a to zejména sazby daně a dále základu daně. Soudní ochrana proto zůstává dále beze změny zajištěna. Lze tedy říci, že navrhovaná právní úprava je v souladu s požadavkem Úmluvy na zajištění práva na spravedlivý proces.

6.1.2. Ochrana majetku

Z výše uvedeného rozhodnutí ve věci Ferrazzini proti Itálii dále vyplývá, že článek 1 Protokolu č. 1, týkající se ochrany majetku, vyhrazuje státům právo přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní. Státům je tedy umožněno přijmout zákony, kterými ukládají povinnost platit daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, avšak s určitým omezením vyplývajícím z požadavku na respektování samotné podstaty vlastnického práva, do kterého je uložením daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění zasahováno. Takový zásah do vlastnického práva proto musí odpovídat požadavkům zákonnosti, legitimity a proporcionality.

Požadavek zákonnosti je naplněn tehdy, pokud je zásah umožněn právním předpisem, který

je v souladu s ústavním pořádkem, je dostupný, předvídatelný a obsahuje záruky proti svévoli.

• Posouzení ústavnosti navrhované právní úpravy je provedeno v bodu 4. Z hlediska

Úmluvy přitom hraje roli jen zjevná neústavnost, případně neústavnost potvrzená příslušným orgánem (Ústavním soudem), jehož rozhodnutí nejsou právním předpisem respektována (viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva R & L, s. r. o., a ostatní proti České republice).

• Dostupnost daňových předpisů (v širokém slova smyslu) je zajištěna vyhlášením

ve Sbírce zákonů. Vzhledem ke skutečnosti, že daně a poplatky (resp. jiná obdobná peněžitá plnění) lze ukládat pouze na základě zákona, což je zaručeno i na ústavní úrovni čl. 11 odst. 5 Listiny, resp. čl. 4 odst. 1 Listiny, lze konstatovat, že všechny základní povinnosti daňového subjektu jsou dnes upraveny na zákonné úrovni, a požadavek dostupnosti je tudíž naplněn.

• Otázka předvídatelnosti tuzemských daňových předpisů (v širokém slova smyslu)

byla v minulosti opakovaně řešena Evropským soudem pro lidská práva (např. AGRO- B, spol. s r. o., proti České republice nebo CBC-Union, s. r. o., proti České republice), kde byla jejich předvídatelnost potvrzena. Předvídatelnost daňového předpisu souvisí s tím, nakolik je povinnost v právním textu jednoznačně formulována. Navrhovaná úprava formuluje požadavky na jednotlivé daňové subjekty jednoznačně, a tedy i požadavek předvídatelnosti je naplněn.

• Záruku proti svévoli a účinnou obranu proti nesprávnému postupu správce daně

představují primárně řádné opravné prostředky, tedy odvolání popř. rozklad podle ustanovení § 109 a násl. daňového řádu. Povinností správce daně je přitom v souladu s ustanovením § 102 odst. 1 písm. f) daňového řádu uvést ve svém rozhodnutí poučení o tom, zda je možné proti danému rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává a zároveň upozornit na případné vyloučení odkladného účinku. Pokud by toto poučení bylo nesprávné, neúplné nebo by zcela chybělo, je to spojeno s důsledky pro bono daného daňového subjektu (srov. § 261 daňového řádu). Vedle řádných opravných prostředků lze využít i mimořádných opravných prostředků dle daňového řádu, upravených v § 117 a násl. Kromě toho připouští daňový řád i jiné prostředky ochrany, kterými je třeba rozumět: námitku (srov. § 159 daňového řádu), stížnost (srov. § 261 daňového řádu) a podnět na nečinnost (srov. § 38 daňového řádu). Teprve tehdy, dojde- li k vyčerpání všech opravných prostředků podle daňového řádu, může se daňový subjekt obrátit na soud s žalobou proti rozhodnutí správního orgánu. Riziko svévole je tak díky existenci opravných prostředků, ale i díky možnosti obrátit se na soud eliminováno v nejvyšší možné míře, což platí obecně pro všechny daňové předpisy. Lze tedy konstatovat, že navrhovaná právní úprava nemění možnost daňových subjektů využít opravných prostředků, a tím je zajištěna slučitelnost návrhu úpravy s tímto požadavkem Úmluvy.

Požadavek legitimity znamená, že je nezbytné zajistit, aby zásah, ke kterému má na základě

právního předpisu dojít, sledoval legitimní cíle ve veřejném nebo obecném zájmu. Aby byl požadavek legitimity naplněn, je třeba tyto cíle specifikovat. U zvýšení sazeb spotřební daně je především cílem snížit konzumaci tabákových výrobků a lihu, čímž se mimo jiné cílí na snížení negativních zdravotních a sociální důsledků této konzumace. Zrušením osvobození domovních kotelen od daně z plynu má dojít k narovnání konkurenčního prostředí pro zdroje, které dodávají teplo více domácnostem a také k zajištění plného souladu s právem EU. V případě daně z hazardních her je důvodem zejména přesnější zohlednění společenské škodlivosti jednotlivých hazardních her tak, aby jejich zdanění odpovídalo původnímu vládnímu návrhu zákona o dani z hazardních her z roku 2015. Důvodem pro změnu metody tvorby technických rezerv je dále skutečnost, že jejich stanovení dle metody směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) je objektivnější a více odpovídající hodnotě nutné k vyrovnání závazků z veškeré provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti než současný postup podle předpisů upravujících účetnictví. Cílem návrhu zákona je také zvýšení příjmů veřejných rozpočtů.

Proporcionalita (přiměřenost) jako poslední požadavek se na poli čl. 1 Protokolu č. 1 váže

k tomu, že jednotlivec nesmí být nucen nést nadměrné individuální břemeno, typicky takové, které ohrožuje samotnou jeho existenci v rovině majetkových poměrů (hrozba ukončení podnikání či úpadku u právnické nebo fyzické osoby), včetně zabezpečování obživy pro sebe a pro rodinu v případě fyzické osoby. Sazby daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, stejně jako výše případných pokut, by proto neměly být likvidační (viz Mikrotechna, s. r. o., proti České republice, nebo ORION Břeclav, s. r. o., proti České republice). To, zda navrhovaná právní úprava nepovede k tzv. škrtícímu (rdousícímu) efektu, je přitom třeba posuzovat i ve vztahu k ústavnímu pořádku (viz bod 4). S ohledem na charakter navrhovaných opatření nelze ve vztahu k tomuto návrhu zákona hovořit o rdousícím účinku.

6.1.3. Další dotčená ustanovení

Článek 13 Úmluvy zakotvuje právo na účinný vnitrostátní prostředek nápravy v případě porušení práva zaručeného Úmluvou. Ten je při správě daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění zajištěn možností využít řádné i mimořádné opravné prostředky a kromě toho i další prostředky, jako jsou námitky, stížnost nebo podnět na nečinnost, popř. možností domáhat se soudní ochrany, a také právem domáhat se náhrady škody a nemajetkové újmy, která byla porušením základního práva chráněného Úmluvou způsobena. Navrhovaná úprava nijak nemění práva subjektů ve vztahu k těmto prostředkům nápravy. Z tohoto hlediska je tedy soulad navrhované úpravy s Úmluvou zajištěn.

Zákaz diskriminace vyjádřený v článku 14 Úmluvy směřuje proti takovému zacházení,

kdy by s osobami, které jsou ve stejném nebo obdobném postavení, bylo zacházeno nerovně, nebo naopak, kdy by s osobami, které se nacházejí v odlišném postavení, bylo zacházeno stejně. Pokud by tento přístup neměl žádné opodstatnění, tedy pokud by nebyl opřen o žádný legitimní a objektivní důvod, byl by diskriminační. Návrh zákona nerozlišuje daňové subjekty podle jejich pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry, náboženství, politického a jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní úprava je tak v souladu s požadavkem Úmluvy zakazujícím diskriminaci. Lze tak konstatovat, že návrh zákona nezavádí žádné opatření, na základě kterého by byl zákaz diskriminace porušen.

6.1.4. Celkové zhodnocení navrže né právní úpravy

V rámci celkového zhodnocení navržené právní úpravy v kontextu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod lze konstatovat, že s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti je navrhovaná právní úprava plně slučitelná s touto Úmluvou.

6.2. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech

Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 19. prosince 1966, vyhlášený ve Sbírce zákonů pod č. 120/1976 Sb. (dále jen „Pakt“), zakotvuje • v článku 2 odst. 3 právo domáhat se ochrany před případným zásahem do práv garantovaných Paktem, • v článku 3 zákaz diskriminace na základě pohlaví, • v článku 14 a 15 právo na spravedlivý proces v trestních věcech, • v článku 17 zákaz svévolných zásahů do soukromého života a • v článku 26 zákaz diskriminace na základě dalších důvodů. Tato práva mají zásadně stejný obsah jako obdobná práva zakotvená v Úmluvě, která byla posuzována výše. Výjimkou je zákaz diskriminace dle článku 26 Paktu. Zatímco zákaz diskriminace zakotvený v Úmluvě má povahu akcesorického práva (tedy se ho lze dovolat pouze spolu s porušením jiného práva), v případě Paktu má zákaz diskriminace povahu neakcesorickou, a tedy se jej lze dovolat přímo. Zhodnocení vztahu k zákazu diskriminace provedené v části 6.1.3 však nezáviselo na tom, zda má toto právo akcesorickou nebo neakcesorickou povahu. Na základě tohoto zhodnocení tedy lze dovodit, že navržená právní úprava je v souladu s článkem 26 Paktu. S odkazem na výše uvedenou argumentaci k Úmluvě tedy lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s Paktem.

6.3. Mezinárodní smlouvy o spolupráci při správě daní

Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Pokud jde o oblast mezinárodní spolupráce při správě daní, je Česká republika stranou Úmluvy o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech, která byla ve Sbírce mezinárodních smluv publikována pod č. 2/2014 Sb. m. s., a je pro Českou republiku platná od 1. února 2014. Česká republika má dále uzavřeno 13 bilaterálních smluv o výměně informací v daňových záležitostech (tzv. smlouvy TIEA). Co se týče jejich obsahu, je každá taková bilaterální smlouva individualizovaná. Přesné podmínky a postupy výměny informací podle těchto smluv se mohou lišit, ale jejich úprava vychází z modelové úpravy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Navrhovaná právní úprava se žádným způsobem nedotýká mezinárodní spolupráce podle těchto smluv, a proto je s nimi plně slučitelná.

6.4. Rámcová úmluva Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku

Navrhovaná právní úprava je v souladu s Rámcovou úmluvou Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku, která byla ve sbírce mezinárodní smluv publikována pod č. 71/2012Sb.m.s. a je pro Českou republiku platná od 30. srpna 2012. Návrh přispěje k lepšímu dodržení závazků vyplývajících z článku 6 této úmluvy, podle kterého mají smluvní strany provádět cenová a daňová opatření ke snižování poptávky po tabáku.

6.5. Závěr

S ohledem na to, že návrh zákona respektuje výše uvedené požadavky, lze jej považovat za slučitelný s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy

V této části jsou uvedeny předpokládané hospodářské a finanční dopady navrhovaných změn právní úpravy na veřejné rozpočty a dopady na daňové subjekty a správce daně, jakožto hlavní adresáty navrhovaných změn právní úpravy, a to konkrétně v členění podle jednotlivých daňových zákonů. Dopady na veřejné rozpočty jsou dopady jednak na státní rozpočet a jednak na ostatní veřejné rozpočty, což jsou především rozpočty krajů a obcí. Zvlášť jsou vyčleněny dopady na správce daně, které zahrnují zejména náklady na implementaci právní úpravy. Dopady na daňové subjekty představují především dopady na podnikatelské prostředí a sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopady na specifické skupiny obyvatel.

7.1. Daň z nemovitých věcí

Vzhledem k tomu, že navrhovaná úprava nepřináší oproti stávající úpravě zcela zásadní koncepční změnu a jde z velké části především o zjednodušení právní úpravy týkající se osvobození pozemků, je značně obtížné vyčíslit fiskální dopad navrhované změny.

7.2. Daně z příjmů včetně zákona o rezervách

7.2.1. Omezení osvobození výher z hazardních her od daně z příjmů

Dopad na veře jné rozpočty

Předpokládá se pozitivní fiskální dopad této změny na veřejné rozpočty, konkrétně na příjmovou stranu veřejných rozpočtů, přičemž jednotlivé odhady těchto opatření se pohybují od vyšších stamilionů do 3,6 mld. Kč.

Dopad na správce daně

Navrhované omezení osvobození příjmů v podobě výher z hazardních her a cen z účtenkové loterie bude znamenat zvýšení nákladů na straně správce daně a nutnost upravit příslušné informační systémy.

Dopad na daňové subjekty

V případě provozovatelů se jedná o administrativní náklady z důvodu nové povinnosti daň srazit a odvést (registrační povinnost, povinnost podat vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou, v případě výherců – daňových nerezidentů agenda související s uplatněním výhod ze smluv o zamezení dvojímu zdanění atd.) a s tím související vyvolané náklady na úpravu informačních systémů. Na straně výherců vznikají administrativní náklady u výher ze zahraničí nad stanovený limit, které se budou zahrnovat do základu daně v rámci daňového přiznání, a to v těch případech, kdy poplatník doposud neměl povinnost daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob podávat.

7.2.2. Změ na metody tvorby a uznatelnosti technických rezerv

Dopad na veře jné rozpočty

Z důvodu navrhované změny metody tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv se odhaduje zvýšení daňových příjmů celkem o cca 10,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů, a to 7,9 mld. Kč v roce 2021 (státní rozpočet: +5,3 mld. Kč, rozpočet obce: +1,9 mld. Kč, rozpočet kraje: +0,7 mld. Kč) a 2,6 mld. Kč v roce 2022 (státní rozpočet: +1,8 mld. Kč, rozpočet obce: +0,6 mld. Kč, rozpočet kraje: +0,2 mld. Kč). Dopady vycházejí z údajů za rok 2017 zveřejňované Českou národní bankou a byly kalkulovány jako rozdíl mezi technickými rezervami podle zákona o pojišťovnictví upravenými podle nově navrhovaného ustanovení § 6 zákona o rezervách a účetními technickými rezervami se zohledněním přechodného ustanovení. Do zvýšení daňových příjmů roku 2021 byl započítán jak zvýšený výběr daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2020, tak zvýšení výše záloh na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že stanovení technických rezerv podle směrnice Solventnost II se jeví jako objektivnější, více odpovídající hodnotě nutné k vyrovnání závazků z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti ve srovnání s aktuálně používanými účetními technickými rezervami, bude nová úprava tvorby a uznatelnosti technických rezerv stabilnější a odolnější vůči účelové úpravě výše technických rezerv. Na druhou stranu je určitou nevýhodou daného řešení, že tento způsob tvorbytechnických rezerv je poměrně hodně citlivý na změny úrokových sazeb a dalších parametrů, neboť výpočet technických rezerv je založen na diskontovaných peněžních tocích, a proto může v jednotlivých letech kolísat.

Dopad na správce daně

Navržená změna metody tvorby a daňové uznatelnosti technických rezerv přinese nutnost úpravy informačního systému ADIS malého rozsahu a zpřesnění textu tiskopisu daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob. Rozpočtové dopady na správce daně tak nebudou významné.

Dopad na daňové subjekty

Navrhovaná změna metody tvorby daňově uznatelných technických rezerv bude mít dopad na pojišťovny a zajišťovny působící na tuzemském trhu, u kterých dojde k zvýšení jejich daňového zatížení během prvních dvou zdaňovacích období, na které se nová právní úprava použije, z důvodu zohlednění změn ve způsobu stanovení rezerv v pojišťovnictví v základu daně, a to ve výši odpovídající vyčísleným dopadům na veřejné rozpočty. Podle údajů České národní banky působí v České republice 49 pojišťoven. Podle dostupných údajů lze očekávat, že individuální dopad na jednotlivé pojišťovny bude značně rozdílný, neboť, jak již bylo uvedeno výše, aktuálně používané účetní technické rezervy jsou subjektivnější, a proto poměr mezi výší technických rezerv tvořených podle zákona o pojišťovnictví a účetních technických rezerv může být u každé pojišťovny značně rozdílný. To však odpovídá záměru nastavit objektivnější daňové prostředí mezi poplatníky. Pokud by byla jednorázová daňová povinnost pro některou z pojišťoven nepřiměřená, bude moci využít institut posečkání ve formě rozložení úhrady daně na splátky (podle § 156 a 157 daňového řádu) při splnění podmínek pro jeho použití. Výše uvedený daňový dopad bude jednorázový, neboť vychází ze změny metodiky, a proto očekáváme, že zvýšené daňové náklady nebudou přeneseny na koncového zákazníka. Dále je nutno počítat s určitými administrativní náklady souvisejícími s novou úpravou. Dojde zejména k navýšení nákladů na auditní služby, neboť předmětem zkoumání auditora se nově stanou i rezervy podle směrnice Solventnost II, které budou relevantní pro stanovení základu daně, neboť budou významným způsobem ovlivňovat výsledek hospodaření po zdanění. Administrativní náročnost stanovení základu daně se mírně zvýší, neboť se zavádějí dodatečné mimoúčetní úpravy.

7.2.3. Rozšíření osvobození příjmů od daně z příjmů právnických osob

Dopad na veře jné rozpočty

Z hlediska daňových příjmů bude mít zavedení osvobození příjmů státu za následek snížení inkasa daně z příjmů právnických osob na úrovni veřejných rozpočtů o 1,8 mld. Kč (státní rozpočet: -1,2 mld. Kč, rozpočet obce: -0,4 mld. Kč, rozpočet kraje: -0,2 mld. Kč). Očekávaný negativní rozpočtový dopad na daňové příjmy způsobený zavedením osvobození příjmů krajů je minoritní a pohybuje se v řádu jednotek milionů Kč. Dané snížení daňových příjmů je však kompenzováno zvýšením nedaňových příjmů státního rozpočtu a rozpočtu kraje o dosud zdaňovanou část nově osvobozených příjmů. Celkové dopady navrhované úpravy na veřejné rozpočty jsou tak neutrální.

Dopad na správce daně

Navržené rozšíření osvobození příjmů od daně z příjmů právnických osob nevyžadují specifickou implementaci. Kvantifikovatelné dopady na správce daně se v jejich případě nepředpokládají.

Dopad na daňové subjekty

Vzhledem ke skutečnosti, že navrhované rozšíření osvobození příjmů od daně z příjmů právnických osob se týká České republiky a krajů, je dopad na tyto subjekty pozitivně fiskální v podobě zvýšení jejich nedaňových příjmů v důsledku navrhovaného rozšíření osvobození příjmů, včetně osvobození podílů na zisku, viz dopad na veřejné rozpočty.

7.3. Spotřební daně a energetické daně

7.3.1. Zvýšení sazby spotřební daně z lihu

Dopad na veře jné rozpočty

Maximální celoroční dopad navrženého zvýšení spotřební daně z lihu na příjmy státního rozpočtu (inkaso spotřební daně z lihu není sdíleno, takže celým svým objemem náleží státnímu rozpočtu) v roce 2020 se odhaduje na 0,9 mld. Kč a v roce 2021 pak na 1,1 mld. Kč. Ve výpočtu dopadu je zahrnuto mírné snížení spotřeby lihovin.

Dopad na správce daně

Změna sazby spotřební daně z lihu může být spojena s mírným dočasným nárůstem souvisejících činností správce daně. Bude muset dojít k parametrickým změnám elektronických systémů (tyto změny jsou zajišťovány vlastními kapacitami), změnám informací na webových stránkách, atp. Dále dojde k potenciálnímu navýšení nároků na kontrolu trhu s lihovinami z důvodu možného zvýšení nezákonného obchodu. Nepředpokládají se tak významné rozpočtové dopady na správce daně.

Dopad na daňové subjekty

Navrhovaná změna sazby spotřební daně z lihu bude mít dopad na plátce spotřební daně z lihu, u kterých dojde ke zvýšení jejich daňového zatížení. Nelze předvídat, zda tyto subjekty ponesou uvedený náklad, nebo ho přenesou na konečné spotřebitele. Navrhovaná právní úprava by neměla mít dopad na administrativní a personální náročnost splnění daňových povinností. Vzhledem k možnému zvýšení ceny výrobků pro spotřebitele lze očekávat mírné snížení poptávky a konkurenční cenový boj, což může pro výrobce a dovozce výrobků znamenat lehký propad zisku. Očekává se též, že možné zvýšení ceny lihu povede k mírnému poklesu poptávky, což je v souladu se záměrem návrhu, který si klade za cíl omezit škody působené konzumací alkoholu.

7.3.2. Zvýšení sazby spotřební daně z tabákových výrobků, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků

Dopad na veře jné rozpočty

Maximální celoroční dopad navrženého zvýšení spotřební daně z tabákových výrobků na příjmy státního rozpočtu (inkaso spotřební daně z tabákových výrobků není sdíleno, takže celým svým objemem náleží státnímu rozpočtu) v roce 2020 se odhaduje na 7,7 mld. Kč, v případě účinnosti změny sazeb od 1. února 2020 pak na 6,8 mld. Kč; v roce 2021 se pak předpokládá maximální celoroční dopad 9,2 mld. Kč. Výpočet dopadu předpokládá zachování struktury trhu s tabákovými komoditami a zohledňuje i možné změny chování spotřebitelů s tím, že jejich náběh bude v čase postupný a neprojeví se okamžitě po zvýšení cen.

Dopad na správce daně

Změna sazby spotřební daně z tabákových výrobků, zahřívaných tabákových výrobků a surového tabáku může být spojena s mírným dočasným nárůstem souvisejících činností správce daně. Bude například muset dojít k parametrickým změnám elektronických systémů (ty budou opět zajištěny vlastními kapacitami) nebo změnám informací na webových stránkách správce daně. Dále dojde k potenciálnímu navýšení nároků na kontrolu trhu s tabákovými výrobky, zahřívanými tabákovými výrobky a surovým tabákem z důvodu možného zvýšení nezákonného obchodu. Nepředpokládají se tak významné rozpočtové dopady na správce daně.

Dopad na daňové subjekty

Navrhovaná změna sazby uvedených spotřebních daní bude mít dopad na plátce těchto daní, u kterých dojde ke zvýšení jejich daňového zatížení. Nelze předvídat, do jaké míry tyto subjekty ponesou uvedený náklad a do jaké ho přenesou na konečné spotřebitele. Navrhovaná právní úprava by pak ve svém důsledku neměla mít dopad na daňové subjekty, co se týká administrativních a dalších nákladů spojených s odvedením daňové povinnosti. Nelze však vyloučit fakt, že vzhledem k vyššímu růstu daně budou obchodními společnostmi vynaloženy náklady na spekulace a obchodní taktiky. Toto je však na rozhodnutí každého subjektu a nutnost takovýchto opatření nutně nevyplývá z nové právní úpravy. Případné riziko zvýšení administrativních nákladů vyplývá z možného předzásobení se koncových prodejců tabákovými výrobky vzhledem k regulaci doprodeje výrobků značených tabákovou nálepkou s předcházející sazbou daně. Očekává se též, že možné zvýšení ceny tabákových výrobků povede k postupnému poklesu poptávky a k přechodu k jiným druhům tabákových výrobků, jako je např. tabák ke kouření a tzv. inovativní výrobky obsahující tabák, případně tekuté náplně obsahující nikotin (zahřívané tabákové výrobky, e-cigarety apod.), u nichž je ze strany výrobců deklarováno, že se jedná o výrobky s méně negativním dopadem na lidské zdraví.

Dopad na spotřebitele

Nelze předvídat, do jaké míry přenesou výrobci a dovozci tabákových výrobků zvýšenou daňovou zátěž na konečného spotřebitele v podobě vyšší ceny. Obecně lze konstatovat, že 10% zvýšení ceny tabákových výrobků redukuje ve vysoko příjmových zemích výskyt užívání tabáku v populaci o 1 – 2,5%. Konkrétněji, zvýšení cen tabákových výrobků: • vede současné uživatele k pokusům o odvykání, • odrazuje bývalé uživatele od návratu k užívání, • chrání potenciální uživatele od zahájení (zejména děti a mládež) a • vede k snížení užívání u současných uživatelů. Snížení cenové dostupnosti a tím mírné snížení spotřeby tabáku může v dlouhodobém horizontu snížit společenské náklady užívání tabáku, které podle některých odborných odhadů činí až 100 mld. ročně.

7.3.3. Zrušení osvobození ze mního plynu spotřebovaného domovními kotelnami od daně z plynu

Dopad na veře jné rozpočty

Odhadovaný dopad navrhovaného zrušení osvobození na příjmy státního rozpočtu (inkaso daně z plynu není sdíleno, takže celým svým objemem náleží státnímu rozpočtu) pro rok 2020 se odhaduje na 0,2 mld. Kč.

Dopad na správce daně

Vzhledem k charakteru navrhované změny se nepředpokládají rozpočtové dopady na správce daně. V souvislosti s navrhovanou změnou bude zapotřebí aktualizovat metodické pokyny v této oblasti.

Dopad na daňové subjekty

Navrhované zrušení osvobození od daně z plynu bude mít dopad na plátce této daně, tedy dodavatele, u kterých dojde k mírnému zvýšení jejich daňového zatížení. Lze očekávat, že tyto subjekty neponesou uvedený náklad a přenesou ho na konečné spotřebitele (domovní kotelny). Dodavatelům se z výše uvedeného důvodu rovněž sníží okruh odběratelů, kterým budou dodávat zemní plyn osvobozený od daně.

Dopad na spotřebitele

Daň ze zemního plynu představuje v ceně zemního plynu velmi nízký podíl (teoretická 2 % ceny zemního plynu pro domácnosti a 4,4 % ceny zemního plynu pro průmyslové podniky) . Teoretický výpočet nárůstu ceny tepla dodávaného domovními kotelnami domácnostem, kterých je přibližně 400 000, stojí na předpokladu, že domovním kotelnám je zemní plyn nabízen za stejnou cenu jako domácnostem a že nárůst cen zemního plynu je domovními kotelnami plně promítnut do ceny tepla, přičemž zemní plyn tvoří jedinou nákladovou položku domovních kotelen. V roce 2018 průměrná cena zemního plynu pro domácnosti činila 1 520 Kč/MWh. Za předpokladu navýšení této ceny o daň z plynu a DPH z této daně by se jednalo o nárůst ceny zemního plynu o 2,4 %. V případě, že by tato cena činila jedinou nákladovou položku domovní kotelny, došlo by také k navýšení ceny tepla z této kotelny o 2,4 %. Tyto údaje jsou orientační, neboť domovní kotelny mohou mít s dodavateli různě nastavené smlouvy a zemní plyn v mnoha případech odebírají za příznivější ceny, než domácnosti. Zároveň však nárůst cen paliva pro domovní kotelny povede k nižšímu nárůstu ceny tepla pro dotčené domácnosti, protože palivo není jedinou nákladovou položkou domovní kotelny (náklady na zemní plyn se pohybují přibližně na úrovni 68 % nákladů domovní kotelny, nicméně opět závisí na typu domovní kotelny). Porovnáním v čase lze konstatovat, že v roce 2008 činila průměrná cena zemního plynu dodávaného domácnostem 1 247 Kč/MWh spalného tepla, v roce 2018, jak je uvedeno výše, přibližně 1 520 Kč/MWh spalného tepla. Ve sledovaném období se tedy jedná o 22 % nárůst ceny zemního plynu. Za výše uvedených teoretických předpokladů by se i ceny tepla dodávaného domovními kotelnami domácnostem v uvedeném období zvýšily o 22 %. Při zrušení osvobození domovních kotelen od daně z plynu, tj. aplikaci daňové sazby ve výši 30,60 MWh spalného tepla a započtení DPH z této sazby daně by uvedený nárůst ceny od roku 2008 činil přibližně 25 %. Od roku 2008 přitom došlo k nárůstu mezd a platů přibližně o polovinu a nárůstu průměrného starobního důchodu o cca 33 % s předpokladem dalšího navýšení o 900 Kč měsíčně v roce 2020. Níže jsou uvedeny teoretické dopady na strukturu peněžních vydání jednotlivých domácností podle příjmů. Při teoretickém výpočtu bylo čerpáno z dat Českého statistického úřadu . Vzhledem k tomu, že data jsou určena pro průměrné domácnosti bez ohledu na zdroj tepla, byly náklady na teplo sečteny s náklady na ostatní paliva a u těchto nákladů jako celku byl předpokládán výše uvedený nárůst ceny o 2,4 %. Výsledky je proto nutné považovat za orientační, nicméně nevýrazné dopady jsou z nich patrné.

IEA: EnergyPrices and Taxes, 1Q 2019. Příjmy, výdaje a životní podmínky do mácností za rok 2016.

Tabulka č. 5: Dopady předpokládaného navýšení ceny tepla z domovních kotelen na domácnosti podle příjmů (v Kč/osoba/rok)

Nejn ižšíchDruhýchTřetíchČtvrtýchNejvyšších 20 %20 %20 %20 %20 %

Elekt rická energie 4 548 5 797 6 226 6 808 7 600 Plynná paliva 3 164 4 643 4 378 4 101 5 268 Kapalná paliva 3 38 1 1 2 Tuhá paliva 302 569 915 673 590 Teplo a teplá voda 2 110 2 878 2 821 3 745 4 091 Teplo, teplá voda a paliva celkem 5 579 8 128 8 115 8 520 9 951

Výdaje celkem 83 743 107 844 125 696 144 067 195 721

Teplo, teplá voda a paliva (+ 2,4 %) 5 713 8 323 8 310 8 724 10 190 Teplo, teplá voda a paliva před zrušením osvobození (podíl na celkových výdajích) 6,66% 7,54% 6,46% 5,91% 5,08% Teplo, teplá voda a paliva po zrušení osvobození (podíl na celkových výdajích) 6,82% 7,72% 6,61% 6,06% 5,21% Přírůstek výdajů (v %) + 0,16% + 0,18% + 0,15% + 0,14% + 0,12% Přírůstek výdajů (v Kč) + 134 + 195 + 195 +204 + 239

Z výše uvedené tabulky je patrný lehce regresivní charakter daného opatření. Je patrné, že v relativním vyjádření navrhované opatření nejvíce dopadne na nízkopříjmové skupiny, nicméně v porovnání s veškerými výdaji daných domácností by došlo k nárůstu výdajů na energetické produkty pouze do 0,2 %. U nejnižších příjmových skupin to znamená o navýšení výdajů přibližně o 11 Kč na osobu a měsíc, u nejvyšších příjmových skupin přibližně o 20 Kč na osobu a měsíc. Stejný teoretický výpočet, jako v případě domácností v členění podle výše příjmů, byl aplikován na domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů.

Tabulka č. 6: Dopady předpokládaného navýšení ceny tepla z domovních kotelen na domácnosti důchodců (v Kč/osoba/rok)

Důchodci bez ekonomicky aktivních členů

Elekt rická energie 7 625 Plynná paliva 6 764 Kapalná paliva 4 Tuhá paliva 1 009 Teplo a teplá voda 4 007 Teplo, teplá voda a paliva celkem 11 784

Výdaje celkem 121 998

12 067

Teplo, teplá voda a paliva celkem (+ 2,4 %)

9,66%

Teplo, teplá voda a paliva před zrušením osvobození (podíl na celkových výdajích)

9,89%

Teplo, teplá voda a paliva po zrušení osvobození (podíl na celkových výdajích) Přírůstek výdajů (v %) + 0,23% Přírůstek výdajů (v Kč) + 283 Z výše uvedené tabulky je patrné, že v relativním vyjádření navrhované opatření na domácnosti důchodců dopadne, nicméně v porovnání s veškerými jejich výdaji se nejedná o dopad výrazný. Jedná se o nárůst výdajů přibližně o 0,2 %, což znamená přibližně 24 Kč na osobu měsíčně. Z výše uvedených propočtů je zřejmé, že dopady navrhovaného opatření na spotřebitele tepla z domovních kotelen budou minimální a rdousící efekt lze vyloučit.

7.4. Správní poplatky

Celkový roční výnos správních poplatků podle položky 120 sazebníku správních poplatků činí cca 740 mil. Kč. S ohledem na meziroční pokles počtu vkladových řízení na úrovni cca 5 až 7 % lze očekávat navýšení příjmů veřejných rozpočtů o cca 695 mil. Kč (z toho cca 500 až 520 mil. Kč v kapitole Český úřad zeměměřický a katastrální a cca 175 až 195 mil. Kč v kapitole všeobecná pokladní správa).

7.5. Daň z hazardních her

Dopad na veře jné rozpočty

Vzhledem k tomu, že navrhovaná změna sazby daně z hazardních her má přímý vliv na změnu výnosu daně z hazardních her, předpokládá se pozitivní fiskální dopad této změny na veřejné rozpočty, konkrétně na příjmovou stranu veřejných rozpočtů. S ohledem na rozpočtové určení daně z hazardních her se očekává, že navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her bude mít pozitivní dopad na státní rozpočet i rozpočty obcí. Při navrhované změně sazby daně z hazardních her se očekává zvýšení příjmů veřejných rozpočtů, a to vzhledem k rozpočtovému určení daně z hazardních her jak státního rozpočtu, tak rozpočtu obcí. Konkrétně se očekává zvýšení daňových příjmů v roce 2020 o 0,6 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů (státní rozpočet: +0,4 mld. Kč, rozpočet obcí: +0,2 mld. Kč) a v roce 2021 o 0,9 mld. Kč (státní rozpočet: +0,6 mld. Kč, rozpočet obcí: +0,3 mld. Kč). Vzhledem k tomu, že daň z hazardních her má čtvrtletní zdaňovací období a lhůta pro podání daňového přiznání k dani z hazardních her, a tedy i splatnost daně, činí 25 dnů po skončení zdaňovacího období (kalendářního čtvrtletí) očekává se v roce 2020 nižší inkaso daně z hazardních her než v roce 2021, a to z důvodu, že v roce 2020 bude vliv změny sazby daně z hazardních her promítnut pouze za 3 zdaňovací období (kalendářní čtvrtletí), úplný (celoroční) dopad změny sazby daně z hazardních her lze tedy očekávat až v roce 2021. S ohledem na to, že se navrhovaná změna týká těch hazardních her, jejichž výnos se dělí v poměru 70:30 ve prospěch státního rozpočtu, odhaduje se větší nárůst příjmů státního rozpočtu než rozpočtu obcí. Zároveň se nepředpokládá pokles hazardního trhu v důsledku zavedení vyšší sazby daně z hazardních her, tedy se neočekává ani pokles výběru daně z hazardních her. V souvislosti se změnou sazby daně z hazardních her může dojít k nepatrnému snížení výnosu daně z příjmů právnických osob, neboť zaplacená daň z hazardních her je daňově uznatelným nákladem v základu daně z příjmů právnických osob, a tedy snižuje základ daně z příjmů právnických osob provozovatelů hazardních her. Současně je vhodné konstatovat, že ke zmíněnému snížení výnosu daně z příjmů právnických osob nemusí vůbec dojít, neboť lze očekávat, že provozovatelé hazardních her mohou zvýšení svých celkových provozních nákladů v důsledku vyššího daňového zatížení daní z hazardních her kompenzovat snížením jiných provozních nákladů, a tak vliv na základ daně z příjmů právnických osob může být neutrální.

Dopad na správce daně

V souvislosti se změnami zákona o dani z hazardních her lze očekávat náklady ve výši jednotek milionů Kč, a to zejména na úpravu informačních systémů Finanční správy České republiky. Jedná se o jednorázové náklady, neboť další pravidelné náklady na správu informačních systémů by byly vynakládány bez ohledu na navrhovanou právní úpravu, protože úloha pro správu daně z hazardních her je již vytvořena a z tohoto důvodu by pravidelná údržba systému probíhala i nezávisle na této navrhované právní úpravě. Navrhovaná změna si nevyžádá navýšení personálního zabezpečení v rámci orgánů Finanční správy České republiky, nevytváří žádné nové nároky na finanční prostředky na mzdové náklady, na přeřazení zaměstnanců, na nová služební místa ani na úpravu pracovišť správce daně. Prostředky na pokrytí nákladů na úpravu informačních systémů budou zajištěny z rozpočtové kapitoly Ministerstva financí z finančních prostředků k pokrytí nákladů Finanční správy České republiky.

Dopad na daňové subjekty

Navrhovaná změna sazby daně z hazardních her bude mít dopad na provozovatele vybraných hazardních her, u kterých dojde ke zvýšení jejich daňového zatížení. I přesto, že vlivem zvýšení sazby daně z hazardních her se tito provozovatelé budou podílet na příjmech veřejných rozpočtů ve větší míře, neočekává se, že by tato změna měla na provozovatele hazardních her zásadní dopad, který by vedl k ukončení nebo omezení jejich činnosti provozování hazardních her. Lze totiž očekávat, že i po zvýšení sazby daně z hazardních her bude trh hazardních her jako celek nadále výdělečný, a to zejména s ohledem na skutečnost, že daň z hazardních her představuje pro provozovatele hazardních her provozní náklad, jehož navýšení lze kompenzovat optimalizací (snížením) jiných provozních nákladů. Navrhovaná změna by tedy neměla znamenat omezení provozování hazardních her ani přechod na provozování jiného druhu hazardní hry s nižší sazbou u provozovatelů, kterých se tato změna týká. V souvislosti se změnou sazby daně z hazardních her může dojít u provozovatelů hazardních her k úspoře nákladů na daň z příjmů právnických osob, neboť zaplacená daň z hazardních her je daňově uznatelným nákladem v základu daně z příjmů právnických osob, a tedy snižuje základ daně z příjmů právnických osob. To lze považovat za jednu z možných úspor provozních nákladů provozovatelů. Navrhovaná změna sazby daně z hazardních her u vybraných druhů hazardních her představuje v podstatě narovnání tržního prostředí provozování hazardních her, a to s ohledem na skutečnost, že dochází k odstupňování diferenciace sazby (výše sazby daně) podle míry škodlivosti dané hazardní hry. Vzhledem ke smyslu a účelu zákona o dani z hazardních her je navrhovaná změna sazby daně z hazardních her dostatečně opodstatněná, neboť není stanovena svévolně a zároveň nezakládá nedůvodnou nerovnost mezi provozovateli hazardních her. Vzhledem k tomu, že navrhovaná změna sazby daně z hazardních her vychází z původního vládního návrhu zákona o dani z hazardních her, ke kterému byla zpracována podrobná analýza hospodářských a finančních dopadů na provozovatele, ze které vyšlo, že navržené sazby nepředstavují pro provozovatele hazardních her riziko vzniku tzv. rdousícího efektu, lze dovodit, že aktuálně navrhovaná změna sazby je s tímto požadavkem v souladu. V rámci výše zmíněné analýzy hospodářských a finančních dopadů k vládnímu návrhu zákona o dani z hazardních her byl také zkoumán vztah daňového zatížení a nelegálního trhu.

Provedená analýza potvrdila, že původně navrhovaná sazba daně z hazardních her by neměla ovlivnit velikost nelegálního trhu hazardních her, vést k jeho rozvoji či k přechodu legálních provozovatelů na nelegální provozování hazardních her. Lze tedy dojít k závěru, že navrhovaná změna sazby nepovede k ukončení ekonomických činností provozovatelů hazardních her. Při splnění podmínek daných zákonem o hazardních hrách umožňuje navrhovaná sazba daně z hazardních her legální podnikání a zároveň nevytváří tlak na nelegální nabídku hazardních her.

8. Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Návrh zákona žádným způsobem nemění zacházení s osobními údaji. Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), ani se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona není v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Současně se uplatní obecné záruky ochrany osobních údajů, obsažené v daňovém řádu.

9. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)

Obecně lze k navrhované úpravě ve vztahu ke vzniku korupčních rizik uvést následující:

9.1. Identifikace korupčních rizik

9.1.1. Přimě řenost

Pokud jde o rozsah působnosti správního orgánu, je rozhodující jak zákonný okruh působností jako takový, tak míra diskrece, kterou zákon při výkonu jednotlivých působností správnímu orgánu umožňuje, resp. jakou míru diskrece zákon předpokládá. Jakýkoli normativní text zakotvující určitou míru diskrece sám o sobě představuje potenciální korupční riziko. Proto se při přípravě takového ustanovení vždy poměřuje nutnost zavedení takové diskrece daného orgánu s mírou zásahu do individuální sféry subjektu, o jehož právech a povinnostech by se v rámci této diskrece rozhodovalo. Z hlediska změn zákona o daních z příjmů a zákona o rezervách, úpravy sazeb spotřebních daní a sazby daně z hazardních her pro některé dílčí daně z hazardních her nepřináší nová úprava jakoukoliv změnu diskrece orgánů finanční správy.

9.1.2. Efektivita

Z hlediska efektivity lze k předložené úpravě uvést, že k uložení i k vynucování splnění povinnosti při správě daní je věcně a místně příslušný správce daně. Správce daně obvykle disponuje podklady pro vydání daného rozhodnutí, ale i potřebnými odbornými znalostmi, čímž je zaručena efektivní implementace dané regulace i její efektivní kontrola, případně vynucování. Nástroje kontroly a vynucování jsou v oblasti správy daní upraveny jako obecné instituty daňového řádu.

9.1.3. Odpovědnost

Návrh zákona respektuje požadavek čl. 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož musí být působnost správního orgánu stanovena zákonem. Návrh zákona nijak nemění určení odpovědné osoby v daňovém řízení. Odpovědnou osobou na straně správce daně, resp. jiného správního orgánu je v daňovém řízení vždy úřední osoba. Určení konkrétní úřední osoby je prováděno na základě vnitřních předpisů, resp. organizačního uspořádání konkrétního správního orgánu, přičemž popis své organizační struktury je správní orgán povinen zveřejnit na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Totožnost konkrétní úřední osoby je přitom seznatelná zákonem předvídaným postupem (srov. § 12 odst. 4 daňového řádu); úřední osoba je povinna se při výkonu působnosti správního orgánu prokazovat příslušným služebním průkazem.

9.1.4. Opravné prostředky

Návrh zákona nijak nemění stávající právní úpravu opravných prostředků. Neměnně existuje možnost účinné obrany proti nesprávnému postupu správce daně v první řadě v podobě řádného opravného prostředku, kterým je odvolání, resp. rozklad (srov. § 109 a násl. daňového řádu). V souladu s § 102 odst. 1 písm. f) daňového řádu má správce daně povinnost v rozhodnutí uvést poučení, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává, spolu s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku. Neúplné, nesprávné nebo chybějící poučení je spojeno s důsledky pro bono daného subjektu uvedenými v § 110 odst. 1 daňového řádu. Existuje také možnost užití mimořádných opravných prostředků dle daňového řádu (srov. § 117 a násl. daňového řádu). Vedle opravných prostředků daňový řád připouští rovněž jiné prostředky ochrany, kterými je třeba rozumět: námitku (srov. § 159 daňového řádu), stížnost (srov. § 261 daňového řádu), podnět na nečinnost (srov. § 38 daňového řádu).

9.1.5. Kontrolní mechanis my

Návrh zákona nijak nemění stávající právní úpravu kontrolních mechanismů. Oblast daňového práva se neměnně pohybuje v procesním režimu daňového řádu, který obsahuje úpravu kontroly a přezkumu přijatých rozhodnutí, a to primárně formou opravných prostředků. Proti rozhodnutím je možno podat odvolání anebo v určitých případech užít mimořádných opravných prostředků či jiných prostředků ochrany (viz předchozí bod). Vedle toho lze využít rovněž dozorčí prostředky, čímž je zaručena dostatečná kontrola správnosti a zákonnosti všech rozhodnutí vydávaných v režimu daňového řádu. Soustavy orgánů vykonávajících správu daní současně disponují interním systémem kontroly v rámci hierarchie nadřízenosti a podřízenosti včetně navazujícího systému personální odpovědnosti. V případě vydání nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu je s odpovědností konkrétní úřední osoby spojena eventuální povinnost regresní náhrady škody, za níž v důsledku nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu odpovídá stát. Z hlediska transparence a otevřenosti dat lze konstatovat, že navrhovaná úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Při správě daní se uplatňuje zásada neveřejnosti. Informace o poměrech daňových subjektů jsou tak chráněny povinností mlčenlivosti pod hrozbou pokuty do výše 500 000 Kč a nemohou být zpřístupněny veřejnosti. Tím ovšem nemůže být dotčeno právo samotného daňového subjektu na informace o něm soustřeďované. Toto právo je realizováno prostřednictvím nahlížení do spisu a osobních daňových účtů. Získání informací je daňovým subjektům umožněno také prostřednictvím daňové informační schránky podle § 69 daňového řádu.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu ve smyslu usnesení vlády č. 343/D z roku 2015.