zákon č. 367/2021 Sb.

K Čl. I

K bodům 1, 2, 22, 58, 75 a 140

Poznámky pod čarou se aktualizují podle současného stavu platných předpisů EU, respektive předpisů ČR.

K bodu 3

Jedná se o reakci na formální upozornění Evropské komise na nesouladnou transpozici některých ustanovení směrnic třetího energetického balíčku. Ustanovení nově definuje podnik ve skupině, přičemž definice transponuje čl. 2 odst. 22 směrnice 2009/72/ES a 2009/73/ES, podle kterého se „podnikem ve skupině“ rozumí podnik ve skupině, ve smyslu směrnice 2013/34 o konsolidovaných účetních závěrkách. Ačkoliv obě výše uvedené směrnice používají pojem „podnik ve skupině“, právní řád ČR pojem „podnik“ v soukromoprávní rovině nezná. Podnik ve smyslu uvedených směrnic je třeba chápat jako subjekt práva, a proto je třeba ho vnímat jako „osobu v seskupení“ (takto vnímán nemohl být dříve ani „podnik“, jako věc hromadná, respektive nyní „obchodní závod“).

K bodu 4

Jedná se o terminologické upřesnění, tak aby znění bylo formálně správně.

K bodu 5

Vzhledem ke skutečnosti, že návrh podrobněji adaptuje národní legislativu na ustanovení čl. 13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, bylo nutné vydefinovat v Nařízení uvedenou Solidaritu jako mezinárodní pomoc v plynárenství. Zakotvují se práva i povinnosti mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství podle nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2017/1938.

Dále je ve vazbě na termíny podání případné žádosti o vyhrazení zásobníku výhradně pro provozovatele přepravní soustavy doplněna definice skladovacího roku, kterým se rozumí časový úsek, jež začíná prvním dnem měsíce dubna a končí uplynutím posledního dne měsíce března následujícího kalendářního roku.

K bodům 6, 8 až 10

Zákon zavádí nový druh podnikání, a to zprostředkovatelskou činnost v energetice (viz § 11f a násl.). Z uvedeného důvodu je nezbytné uvést tento druh podnikání do § 3 odst. 1, kde jsou vyjmenovány druhy podnikání v energetických odvětvích (výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s elektřinou, činnosti operátora trhu, výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem a výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie).

Z důvodů faktické duplicity znění stávajícího § 3 odst. 6 s § 3 odst. 5 dochází k vypuštění jeho znění a odstavec 6 v návaznosti na výše uvedené nově stanoví, že zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích lze vykonávat pouze na základě oprávnění udělovaného na žádost Energetickým regulačním úřadem. Odstavec 4 navíc s ohledem na právní jistotu uvádí, že ke zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích se nevyžaduje licence.

Dále je uvedeno, že není dotčeno právo držitele licence (na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu a obchod s plynem) jednat jako zástupce zákazníka při změně nebo zrušení závazku z předmětných smluv.

Zprostředkovatelem v energetických odvětvích bude pouze podnikatel ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku. Podle § 420 občanského zákoníku je považován za podnikatele ten, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Podle § 421 odst. 2 občanského zákoníku se má za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.

Nově doplněný odstavec 7 obsahuje přehled zprostředkovatelských činností v energetických odvětvích.

K bodu 7

Vzhledem k připravované podpoře biometanu (zákon č. 165/2012 Sb.) není možné, aby subjekt, který bude příjemcem takové podpory, nepotřeboval ke svému podnikání licenci, proto dochází nově k vypuštění biometanu z případů, kdy je možné podnikat bez příslušné licence. Komplexně bude řešeno v další fázi s novelou zákona č. 165/2012 Sb.

K bodům 11, 18

Jedná se o sjednocení pojmů, konkrétně se pojem „energetika“ nahrazuje pojmem „energetických odvětvích“, a to napříč celým energetickým zákonem, neboť tento je uveden prvně již v předmětu úpravy energetického zákona a dále v energetickém zákoně převažuje.

K bodům 12 a 13

Úpravy vycházejí z předmětu energetického zákona nebo jsou formálního charakteru.

K bodům 14, 27

Z důvodu přehlednosti a snazší orientace adresátů právní normy se navrhuje, aby byl pojem „zákazník v postavení spotřebitele“ nahrazen pojmem „spotřebitel“.

K bodu 15

Vzhledem ke změnám v ustanovení § 11a, došlo k systémovému přesunutí předmětných povinností držitele licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem, respektive dodavatele tepelné energie, a to do ustanovení § 11, který upravuje práva a povinnosti držitelů licencí.

K bodům 16 a 17

Nové znění ustanovení § 11a upravuje některá opatření na ochranu spotřebitele a zákazníka, která reagují na nekalé obchodní praktiky některých dodavatelů energie.

Ustanovení § 11a odst. 1 obsahuje výčet informací (podmínky dodávek plynu a elektřiny a ceny za dodávku plynu a elektřiny), které je držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu a obchod s plynem povinen uveřejnit na svých internetových stránkách, stejně tak obsahuje výčet subjektů, pro které tak činí (spotřebitel a podnikající fyzická osoba s roční spotřebou plynu do 630 MWh, respektive podnikající fyzická osoba odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí). Úprava necílí na velkoodběratele energie, kteří obvykle uzavírají s dodavatelem smlouvy se zcela individuálními podmínkami.

Ustanovení § 11a odst. 2 až 5 obsahují zvláštní právní úpravu týkající se změny smluvních podmínek u smluv o dodávkách elektřiny nebo plynu nebo u smluv o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Cílem je obdobně jako v § 1752 občanského zákoníku umožnit dodavatelům energií změnit cenu nebo jiná smluvní ujednání a stanovit pro takovou situaci zákonné podmínky. Možnost těchto změn je rovněž v souladu se směrnicemi 2009/72 a 2009/73. Důvodem je skutečnost, že smlouvy o dodávkách energií jsou typickým příkladem smluv, které jsou zpravidla uzavírány za účelem dlouhodobého smluvního vztahu, a přiměřené změny smluvních podmínek v průběhu trvání smluv lze objektivně předpokládat v reakci na fungování trhů. Vzhledem k tomu, že trh s energiemi vykazuje mnohá specifika, jeví se jako vhodné zachovat zvláštní právní úpravu regulující určité otázky, které obecná úprava v § 1752 občanského zákoníku ponechává na smluvních stranách, a zpřesnit ji v zájmu zvýšení právní jistoty obou stran.

Možnost jednostranné změny smlouvy ze strany dodavatele energie tedy předpokládá přímo energetický zákon. Současně zákon zakotvuje, že změna musí být spotřebiteli nebo podnikající fyzické osobě oznámena a jak k oznámení musí dojít nejpozději třicátý den přede dnem účinnosti změny, a to způsobem, který je uveden ve smlouvě. Implicitně se tedy předpokládá, že možnost změny musí být ve smlouvě ujednána. Pokud by změna nebyla oznámena způsobem uvedeným ve smlouvě, nevyvolala by právní účinky.

Součástí oznámení musí být poučení o právu odmítnout změny a vypovědět bez postihu závazek ze smlouvy v případě změn smluvních ujednání ze strany dodavatele. Zákon výslovně stanoví výpovědní dobu, resp. její konec. Spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba mají právo v případě změny ceny nebo jiného smluvního ujednání vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do desátého dne přede dnem účinnosti změny. Výpověď nabývá účinnosti ke dni bezprostředně předcházejícímu den účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek.

Ustanovení § 11a odst. 5 upravuje situaci, kdy je důvodem pro změnu podmínek zvýšení regulované složky ceny, daní nebo poplatků, respektive změna právního předpisu. V takovém případě právo vypovědět závazek ze smlouvy podle odstavce 4 nevzniká.

Navržené ustanovení § 11b upravuje právo spotřebitele vypovědět bez postihu závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, která byla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory předmětného držitele licence, a to kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Toto ustanovení oproti dosavadní právní úpravě obsažené v § 11a odst. 3 pouze vyjasňuje, že výpověď lze podat kdykoliv do patnáctého dne od zahájení dodávek. Staví se tedy najisto, že výpovědní lhůta neběží pouze mezi okamžikem zahájení dodávek a patnáctým dnem od jejich zahájení, ale kdykoliv od uzavření smlouvy do patnáctého dne po zahájení dodávek. Jako důležité se jeví rovněž vyjasnění, že právo vypovědět závazek ze smlouvy je jiným právem, než je právo spotřebitele odstoupit od smlouvy podle § 1829 a násl. občanského zákoníku.

Ustanovení § 11c řeší situaci, kdy spotřebitel uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na dobu určitou, ve které je sjednáno prodloužení doby trvání závazku ze smlouvy bez jeho výslovného souhlasu. V takovém případě je spotřebitel oprávněn závazek ze smlouvy bez postihu vypovědět kdykoliv až do dvacátého dne před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy (s účinností ke dni uplynutí sjednané doby trvání závazku ze smlouvy). Ustanovení reaguje na nekalé praktiky některých dodavatelů, kteří odmítají spotřebiteli sdělit, v jaké době lze smlouvu uzavřenou na dobu určitou ukončit. Dochází tak k mnohdy nechtěnému automatickému prodloužení smlouvy z důvodu neinformovanosti spotřebitele.

Ustanovení § 11d upravuje problematiku prodlužování smluv na dobu určitou (smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu). Pokud bude doba dodávky elektřiny nebo plynu, včetně případného prodloužení takové smlouvy, přesahovat 36 měsíců, bude se taková smlouva po uplynutí uvedené doby považovat za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.

Ustanovení § 11e se věnuje situaci, kdy spotřebiteli zaniklo vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu (spotřebitel se rozhodl např. prodat nemovitost a přestěhovat se). V takovém případě bude spotřebitel oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, a to ve výpovědní době patnácti dnů (ta počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi). V praxi nyní dochází k situaci, kdy je takový spotřebitel dodavatelem nucen převést stávající smlouvu na nového uživatele odběrného místa nebo si tzv. smlouvu převést na své nové odběrné místo.

Ustanovení § 11f dále upravuje ty podmínky, které musí žadatel o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele splnit, a mohl tak být zapsán do registru (být plně svéprávný, bezúhonný, spolehlivý a splnit požadavek na minimální vzdělání a praxi). Dále je řešena situace, kdy je žadatelem o výše uvedené oprávnění právnická osoba (požadavek na členy statutárního orgánu z hlediska plné svéprávnosti, bezúhonnosti a spolehlivosti a povinnost ustanovit odpovědného zástupce).

Samotné řízení o žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele je upraveno v ustanovení § 11g. Jsou stanoveny obsahové náležitosti žádosti, která se podává na formuláři, dále povinnost doložit splnění podmínky plné svéprávnosti a spolehlivosti, jakož i postup Energetického regulačního úřadu v případě získání osvědčení o bezúhonnosti žadatele. V případě, že Energetický regulační úřad žadateli vyhoví, tento je zapsán do registru zprostředkovatelů a regulátor mu zašle osvědčení o registraci (v takovém případě se rozhodnutí písemně nevyhotovuje a nabývá právní moci okamžikem zápisu do registru zprostředkovatelů).

Výše uvedené oprávnění uděluje Energetický regulační úřad na 5 let (správní poplatek za přijetí žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele v energetických odvětvích je stanoven ve výši 10.000,- Kč) a lze ho opakovaně prodloužit o 5 let (správní poplatek za přijetí žádosti o prodloužení oprávnění k činnosti zprostředkovatele v energetických odvětvích je stanoven ve výši 5.000,- Kč). Problematika prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele je obsažena v ustanovení § 11h.

Ustanovení § 11i zakotvuje oznamovací povinnost zprostředkovatele vůči Energetickému regulačnímu úřadu, a to v případě, že tento přestane splňovat podmínky pro činnost zprostředkovatele nebo dojde ke změně údajů, které zprostředkovatel uvedl v předmětné žádosti.

Dále v ustanovení § 11j navazuje úprava týkající se zániku oprávnění, respektive jeho odejmutí Energetickým regulačním úřadem. V případě, že bylo oprávnění odňato, může dotčený subjekt opětovně podat žádost o udělení oprávnění nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odejmutí oprávnění.

Registr zprostředkovatelů je informačním systémem veřejné správy, vedený Energetickým regulačním úřadem. Do registru se zapisuje datum registrace a registrační číslo, jméno a příjmení nebo název osoby, adresa sídla či bydliště zprostředkovatele, bylo-li přiděleno, také IČ, případně jméno a příjmení odpovědného zástupce, doba platnosti a datum zániku oprávnění. Dále je v ustanovení § 11k upraven postup pro výmaz výše uvedených údajů a také rozsah údajů z registru, které Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách.

Ustanovení § 11l zakotvuje povinnost zprostředkovatele informovat spotřebitele o skutečnosti, že s ním jedná jako zprostředkovatel, prokázat se osvědčením a sdělit mu předmětné informace.

V ustanovení § 11m je upravena zprostředkovatelská smlouva uzavíraná v energetických odvětvích. Je stanoven její obsah (smlouva musí obsahovat identifikační údaje o zprostředkovateli, výši jeho odměny a její splatnost, obsah smlouvy o dodávkách, jakož i obsah dohody o zastoupení). Předmětné ustanovení upravuje dále situace, kdy spotřebitel zmocní zprostředkovatele (případně předmětného držitele licence podle energetického zákona) k uzavření např. smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, ke změně nebo zrušení závazku z takové smlouvy jménem nebo na účet spotřebitele – v takovém případě zanikne toto zmocnění nejpozději do 6 měsíců ode dne uzavření dohody o zastoupení, která musí mít písemnou formu (je-li obsah dohody o zastoupení uveden v plné moci, postačí, aby byla v písemné formě udělena plná moc).

Ustanovení § 11n upravuje oprávnění spotřebitele kdykoliv bez postihu vypovědět bez výpovědní doby závazek ze smlouvy o zprostředkování v energetických odvětvích nebo odvolat zmocnění k uzavření dodávkové smlouvy.

Poslední úprava novelizačního bodu 16, ustanovení § 11o, zakotvuje oprávnění spotřebitele vypovědět bez postihu závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, uzavřenou se zprostředkovatelem, a to kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.

K bodu 19

Z pohledu budoucího zajištění přiměřenosti výrobních kapacit čelí ČR několika rizikovým faktorům. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS, a.s., ve svých analýzách identifikoval riziko síťových problémů a od roku 2024 nedostatek výkonu pro pokrytí zatížení ČR. Očekává se útlum uhelných zdrojů a pokles počtu systémových elektráren ve výrobním mixu. Po roce 2030 lze očekávat další zhoršení spolehlivostních parametrů. Je tady nezbytné, aby ministerstvo mohlo informovat Komisi o opatřeních pro zajištění zdrojové přiměřenosti (např. ve formě kapacitního mechanismu) a aby mohlo tato opatření přijímat, tj. zajišťovat zdrojovou přiměřenost. Pro zavedení kapacitního mechanismu třeba splnit požadavky EU. Kapacitní mechanismus (např. ve formě strategické rezervy) představuje veřejnou podporu a členský stát musí provést její notifikaci Evropské komisi na základě Pokynů pro státní podporu v oblasti energetiky a životního prostředí.

K bodům 20 a 21

Jedná se o reakci vyvolanou formálním upozorněním EK (viz obecná část důvodové zprávy).

K bodu 23 a 24

Ustanovení zakládají nové pravomoci ministerstva v návaznosti na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1938/2017 a v návaznosti na potřebu vyhradit zásobník plynu za účelem jeho využití jako možné pojistky pro zajištění bezpečné a spolehlivé přepravy a zásobování regionu severní Moravy zemním plynem (i když návrh je psán obecně a teoreticky je možné jej uplatnit i na další oblasti) pro případ, že jiná řešení by se ukázala jako v praxi z věcných či časových důvodů nerealizovatelná.

K bodu 25

Jedná se o terminologické upřesnění předmětného ustanovení (doplnění Nařízení Komise (EU) 2017/460, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn).

K bodu 26

Jedná se o reakci na formální upozornění Evropské komise na nesouladnou transpozici některých ustanovení směrnic třetího energetického balíčku.

K bodu 28

Ustanovení zakládá nové pravomoci Energetického regulačního úřadu, a to v souvislosti s problematikou zprostředkovatele v energetice a v souvislosti s potřebou vyhradit zásobník plynu za účelem jeho využití pro zajištění bezpečné a spolehlivé přepravy a zásobování České republiky zemním plynem.

V návaznosti na novou úpravu zprostředkovatelských smluv v energetice vkládanou do energetického zákona je třeba jednoznačně konstatovat, a to v zájmu zajištění efektivity vymáhání práva a konzistentnosti systému mimosoudního řešení spotřebitelských sporů v ČR (srov. § 20e zákona o ochraně spotřebitele), že Energetický regulační úřad je příslušný k mimosoudnímu řešení sporů mezi spotřebiteli a zprostředkovateli v energetice, jež mohou vzniknout v souvislosti se smlouvou o zprostředkování. V návaznosti na zkušenosti s dosavadní rozhodovací činností Energetického regulačního úřadu v oblasti řešení sporů mezi spotřebiteli a držiteli licence lze očekávat především řešení sporů v souvislosti s právem spotřebitele kdykoliv bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o zprostředkování zakotveným v § 11n. V úvahu přicházejí též spory o platnosti zmocnění, přičemž vyloučit nelze ani např. spory o odměně zprostředkovatele.

K bodu 29

Metodika cenové regulace, dříve zásady cenové regulace patří k základním dokumentům, který uvádí cenové směry, metody, postupy a jejich uplatňování v průběhu celého regulačního období. Podle názoru předkladatele se jedná o tak významný dokument nejen pro ERÚ , ale i pro všechny regulované subjekty, že pouhé zveřejnění na internetových stránkách ERÚ není jeho významu odpovídající a je třeba metodiku cenové regulace zveřejňovat v Energetickém regulačním věstníku.

K bodu 30 až 42

Jedná se o návrh komplexnější úpravy ustanovení § 17b zákonem č. 131/2015 Sb., kterým byl do energetického zákona vložen v souladu s pravidly Evropské Rady a Evropského Parlamentu institut Rady Energetického regulačního úřadu. V té souvislosti bylo upraveno postavení Rady, jejich členů a předsedy Rady. I když se postavení Rady ERÚ a její působnost za relativně krátkou dobu jejího působení ukázala jako správná, je třeba některá ustanovení § 17b upravit.

Úprava v prvním odstavci posiluje postavení předsedy Rady ERÚ. I nadále je v čele Energetického regulačního úřadu Rada. V čele Rady stojí předseda, který by podle předloženého návrhu měl organizovat činnost Rady a řídit činnost Energetického regulačního úřadu, vyjma pravomocí, které jsou vyhrazeny Radě, a jednat jménem Rady. Cílem je zjednodušit operativní řízení Úřadu – např. komunikaci s ostatními orgány státní správy (dopisy podepisuje nyní celá Rada), vůči zaměstnancům (viz odst. 13) apod. Předseda má mít výkonné pravomoci v mezích rozhodnutí Rady (která jsou převážně koncepčního, strategického charakteru).

Zákon dosud neupravoval možnost opakovaného jmenování do funkce člena Rady. Tento nedostatek zákona vytkla ČR Evropská komise ve formálním upozornění. Směrnice 2009/72 v čl. 36, který pojednává o obecných cílech regulačního orgánu, stanoví, že za účelem ochrany nezávislosti regulačních orgánů členské státy zejména zajistí, aby členové rady regulačního orgánu byli jmenováni na pevně stanovenou dobu v délce 5 – 7 let, kterou lze jednou obnovit. Doplňuje se proto omezení obnovování funkčního období členů Rady podle uvedené směrnice, tzn., že nikdo nemůže být členem Rady jmenován více než dvakrát za sebou. Nová úprava omezující opakovatelnost jmenování člena Rady ERÚ se vztahuje i na funkční období stávajících členů Rady.

Do funkce člena Rady podle stávající právní úpravy je možné jmenovat osobu, která má 7 let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň 3 roky v řídicí nebo vedoucí funkci. Podle zákona jsou z výběru kandidátů na člena Rady ERÚ vyloučeni akademičtí pracovníci. Toto vyloučení lze považovat za diskriminační a nevhodné vůči odborníkům, kteří by jinak mohli funkci člena Rady zastávat, což je ochuzující. Proto se navrhuje o tuto profesi působící v energetice ustanovení doplnit o akademického pracovníka (terminologie je v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů).

V odstavci sedmém dochází k úpravě podmínek odvolání člena Rady, aby tyto podmínky byly jednoznačně v souladu s evropskou legislativou (směrnice třetího liberalizačního balíčku). K odvolání z funkce člena Rady dojde, pokud člen Rady porušil povinnost zdržet se výkonu určitých činností a funkcí, která je stanovena v odstavci šestém, nebo jednal v rozporu s § 17 odst. 3 nebo nevykonává-li funkci člena Rady po dobu delší než 6 měsíců. Ustanovení se upravuje rovněž ve smyslu, že při splnění podmínek vláda člena Rady odvolá, nikoli může odvolat. Je tedy jednoznačně stanoveno, že má povinnost tak učinit, v opačném případě by se člen Rady dostal do rozporu s požadavky nezávislosti a nestrannosti vedení regulačního orgánu stanovenými evropskou legislativou. Dále se doplňuje povinnost ministra průmyslu a obchodu bezodkladně navrhnout vládě jmenovat nového člena Rady.

V odstavci osmém dochází k legislativně technické úpravě a zpřesnění. Upřesňují se situace, kdy dochází k zániku funkce předsedy Rady. Pokud zaniká funkce člena Rady u člena Rady, který zároveň zastává funkci jejího předsedy, ať odvoláním nebo jiným způsobem, dochází logicky i k zániku funkce předsedy Rady, neboť pouze člen Rady může být i jejím předsedou.

Odvolání z funkce předsedy Rady může nastat i v situaci, kdy u dotčené osoby nedochází k zániku funkce člena Rady (k odvolání), pouze k zániku funkce předsedy Rady odvoláním z této funkce, které není spojeno s odvolacím režimem člena Rady. Upřesňuje se rovněž povinnost ministra průmyslu a obchodu bezodkladně navrhnout vládě jmenovat nového předsedu Rady.

Úpravy odst. 10 vycházejí z toho, že Rada ERÚ schvaluje konečná znění metodiky cenové regulace, rozpočtu ERÚ, cenových rozhodnutí a vyhlášek. Ve své podstatě se jedná o formální úpravu.

Ustanovení odst. 11 se vypouští na základě požadavku Evropské komise.

Podle ustanovení odst. 12 jsou odměňování, naturální plnění a náhrady předsedy Rady vázány na parametry prezidenta NKÚ – stejně jako dosud. Člen Rady má podle nové úpravy nárok na plat a náhradu výdajů a naturální plnění jako člen NKÚ.

Podle ustanovení odst. 13 se předseda Rady považuje se vedoucího služebního úřadu a za služební orgán. Předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady by měl být oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě. Předseda Rady by měl jednat jménem státu v pracovněprávních vztazích. Cílem je zjednodušit operativní řízení úřadu, kdy vůči zaměstnancům bude vystupovat předseda Rady, nikoli celá Rada.

K bodu 43

Jedná se o pouze formální upřesňující úpravu. Způsob výběru poplatku a jeho určení se nemění. Odstraňuje se pouze dosavadní nepřesnost dikce zákona.

K bodu 44, 50

Legislativně technická úprava.

K bodu 45

V § 17e odst. 1 se písmeno d) zrušuje vzhledem k tomu, že závazná výkladová stanoviska může provádět pouze soud.

K bodům 46 a 47

Metodika cenové regulace, dříve zásady cenové regulace patří k základním dokumentům, který uvádí cenové směry, metody, postupy a jejich uplatňování v průběhu celého regulačního období. Vzhledem k nově použité terminologii a ve vazbě na ostatní ustanovení zákona se jedná o legislativně technickou úpravu. V § 17e písm. f) se přidává působnost při zveřejňování metodiky cenové regulace a postup jejího schvalování.

K bodu 48

Jedná se vazbu na přímo použitelné předpisy EU, resp. o jejich provedení ohledně metodik.

K bodu 49 a 51

Jedná se o terminologické upřesnění a o úpravu správnosti vazby na jiná ustanovení zákona ohledně rozvoje přenosové a přepravní soustavy.

K bodům 52

Při projednávání poslední novelizace energetického zákona v roce 2014 vznesla vláda ČR v návaznosti na projednání a stanovisko Legislativní rady vlády požadavek na úpravu pravidel pro cenovou regulaci v oblasti energetiky (viz usnesení vlády č. 851/2014). Dochází proto k úpravám ustanovení příslušných paragrafů. Návrh ustanovení § 17h reaguje na formální upozornění Evropské komise v oblasti možnosti podat námitku proti rozhodnutí ERÚ o cenách.

Konkrétně se jedná o návrh na řešení výtky k právu podat námitku přímo k národnímu regulačnímu orgánu, aby přezkoumal svá rozhodnutí o metodikách a sazbách, jak je vyžadováno podle čl. 37 odst. 12 směrnice 2009/72/ES a čl. 41 odst. 12 směrnice 2009/73/ES.

Evropská komise se k současnému stavu vyjádřila takto: Dle Komise současný proces veřejných konzultací, nehledě na jeho otevřenost a zdlouhavost, nemůže znamenat právo podávat námitku k přezkumu svých rozhodnutí přímo ERÚ, jak vyžadují směrnice. Komise rovněž zdůraznila, že si je vědoma zájmů zúčastněných stran týkajících se současného postupu, který dle jejich názoru omezuje jejich práva a možnost podat odvolání. Komise po setkání s českými zástupci analyzovala korespondující ustanovení právní úpravy dalších členských států a nenašla žádné další příklady, kde by veřejná konzultace nahradila právo podat námitku v souladu se směrnicemi. Očekává tak nápravu ze strany české právní úpravy.

Návrh na řešení byl několikrát konzultován se zástupci Evropské komise. K předloženému návrhu se zástupce Evropské komise vyjádřil takto (výňatek):

Hlavní zbývající obava se týká mimořádně krátké doby k předložení a zdůvodnění námitky (15 nebo 5 dní pro plně odůvodněnou námitku). Taková krátká doba neumožní analyzovat rozhodnutí ERÚ, připravit legálně odůvodněnou námitku a shromáždit potřebné důkazy. To platí zejména s ohledem na velmi složitou povahu určitých rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů. Abychom dodrželi základní principy právní ochrany, je podle našeho názoru nezbytné upravit lhůtu na dvouměsíční lhůtu pro přijetí nařízení (aniž by byla dotčena možná odchylka v mimořádně naléhavých případech). Jak bylo uvedeno výše, odkladný účinek námitky není podle právních předpisů EU vyžadován. Aby se předešlo možným právním pochybnostem, zdá se vhodné také v právním textu objasnit, že vnitrostátní regulační orgán musí rozhodnout o námitce. To je důležité, aby bylo zajištěno, že existuje právní ochrana a opatření vnitrostátních regulačních orgánů. Text by mohl být podle našeho názoru snadno upraven, např. tím, že zavádíme slovo "rozhodnutí".

Proto byl návrh poslaný Evropské komisi ke konzultaci upraven. Tzn., že po řádném veřejném konzultačním procesu metodiky cenové regulace vč. vypořádání připomínek bude mít každý možnost k metodice cenové regulace podat námitku k Energetickému regulačnímu úřadu podle pravidel upraveného § 17h. Evropská komise avizovala, že pokud bude tento návrh schválen, zastaví současně probíhající vytýkací řízení s Českou republikou.

V § 19a odst. 1 se předpokládá, že při regulaci cen Energetický regulační úřad postupuje podle metodiky cenové regulace. Úpravy v odst. 1 zakládají terminologické přiblížení ke směrnici. Dosavadní dokument zásady cenové regulace se nově nazývá metodika cenové regulace. Obsahová stránka metodiky cenové regulace je uvedena v § 19b. Metodika cenové regulace je zásadní výchozí podklad pro regulaci cen v energetických odvětvích s platností pro celé regulační období. Proto zákon upravuje jeho věcný obsah a termín jeho zveřejnění. Z metodiky vycházejí parametry cenové regulace, které stanovuje Energetický regulační úřad pro regulační období a pro regulovaný rok. Parametry cenové regulace musejí být v souladu s metodikou cenové regulace. Metodika cenové regulace se uveřejňuje v Energetickém regulačním věstníku.

K bodu 53

Ustanovení odstavce 6 navazuje na navrhované posílení postavení předsedy Rady Energetického regulačního úřadu ve vazbě na ustanovení § 17b.

K bodu 54

Jedná se o terminologické upřesnění: dříve zásady cenové regulace; nyní metodika cenové regulace.

K bodu 55

Cena za činnosti operátora trhu je součástí ceny související služby v elektroenergetice podle odst. 1. Proto je z ustanovení § 19a odst. 6 tato položka vyňata.

K bodům 56 a 57

Jedná se o terminologické upřesnění: dříve zásady cenové regulace; nyní metodika cenové regulace. V odst. 9 § 19a se dále upřesňuje, resp. doplňuje výčet subjektů, kterých se metodika cenové regulace týká (o povinně vykupujícího podle zákona o podporovaných zdrojích energie).

Obsahovou stránku metodiky cenové regulace a nejzazší termín jejího vydání upravuje ustanovení § 19b. Vychází se jednak z uplatňované praxe při stanovení metodiky a hodnot parametrů cenové regulace pro celé regulační období a pro regulovaný rok. Hodnoty parametrů cenové regulace a jejich stanovení upravuje § 19c.

K bodu 59

V návaznosti na podrobnější specifikaci ustanovení čl. 13 Nařízení 2017/1938 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu v rámci nově navrhovaných § 73b a §73c, je nutné rozšířit nově stávající oprávnění operátora trhu o situace týkající se mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství.

K bodu 60

Někteří provozovatelé lokálních distribučních soustav od účinnosti poslední novely energetického zákona reklamují a neplatí cenu za systémové služby v případech, kdy jsou – jako jedna právnická osoba - současně zákazníkem nebo výrobcem připojeným k jimi provozované distribuční soustavě. Tento svůj postup odůvodňují nemožností uzavření smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy týmž subjektem na obou stranách smlouvy (právní nemožnost uzavření smlouvy se sebou samým), kdy bez uzavření takové smlouvy podle názoru provozovatelů lokálních distribučních soustav není uložena povinnost hradit cenu za systémové služby. Výklad vedoucí ke shora uvedenému závěru je v jasném rozporu s výkladem současného znění energetického zákona, souvisejících právních předpisů a zákona o ochraně hospodářské soutěže, když především by takový účastník trhu získával neodůvodněnou finanční výhodu oproti ostatním účastníkům trhu a zároveň by nehradil za službu, kterou by konzumoval. O nesouladu uvedené praxe s právními předpisy rozhodl i Energetický úřad svým rozhodnutím ve věci sporu o neplacení ceny za systémové služby. Z hlediska právní jistoty, určitosti a jednoznačnosti právního výkladu se proto navrhuje tuto povinnost výslovně uložit energetickým zákonem.

K bodu 61

Navrhuje se zrušení nadbytečného textu.

K bodům 62 až 65

Evropskou komisí odsouhlasené řešení části formálního upozornění na nesouladnou transpozici některých ustanovení třetího energetického balíčku – směrnice č. 2009/72/ES a směrnice č. 2009/73/ES. Zakotvuje se povinnost nezneužívat chráněné informace od třetích osob a zajišťovat jejich ochranu.

K bodu 66

Jedná se o reakci na formální upozornění Evropské komise na nesouladnou transpozici některých ustanovení směrnic třetího energetického balíčku. Ustanovení zakotvuje právo zákazníka na bezplatné vyúčtování ceny za odběr elektřiny, přičemž rozsah tohoto práva je stanoven prováděcím právním předpisem. Jde o požadavek Evropské komise.

K bodu 67

Legislativně technické upřesnění.

K bodům 68

Jedná se o reakci na formální upozornění Evropské komise na nesouladnou transpozici směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. Podrobnosti k činnosti agregátora jsou stanoveny ve směrnici 2019/944 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou ze zimního balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“. Proto v současné době byla zvolena varianta, že agregátorem může být obchodník s elektřinou, který má práva a povinnosti stanoveny zákonem. Definitivní úprava činností agregátora bude navržena v rámci implementace zimního balíčku.

K bodu 69

Jedná se o opatření na posílení ochrany spotřebitele elektřiny. Obchodník s elektřinou má povinnost na žádost sdělit spotřebiteli, kterému dodává elektřinu datum ukončení dodávky elektřiny a dobu, kterou má spotřebitel k dispozici pro výpověď od smlouvy uzavřené na dobu určitou s automatickou prolongací.

Ustanovení znamená posílení ochrany a postavení spotřebitele elektřiny, který má na dodávku elektřiny uzavřenu s obchodníkem s elektřinou smlouvu. V mnoha případech smluv uzavřených na dobu určitou si spotřebitel neuvědomuje, od kdy mu obchodník podle smlouvy má začít dodávat elektřinu a v případě smluv uzavřených na dobu určitou do jakého data je smlouva uzavřena. Nebezpečí z prodlení vzniká spotřebiteli zejména v případech smluv na dodávku elektřiny uzavřených na dobu určitou s tzv. automatickým prodlužováním. Spotřebitel má v těchto případech pouze omezenou časovou možnost smlouvu ukončit. Pokud si spotřebitel neuvědomuje datum ani podmínky ukončení smlouvy, bude se podle nové úpravy moci obrátit na obchodníka, aby mu potřebné údaje sdělil a spotřebitel si mohl svobodně rozhodnout, zda ve smluvním vztahu pokračovat nebo jej ukončit.

K bodům 70 a 71

V současné době je v energetickém zákoně ukotven základní princip, podle kterého náklady na přeložku zařízení elektrizační soustavy, plynárenské soustavy a teplárenské soustavy hradí ten, kdo její potřebu vyvolal. Tento základní princip musí být zachován. V oblasti elektrizačních sítí nízkého napětí však existují problémy s úhradou nákladů na přeložky v případech, kdy elektrické vedení brání vykonání rozhodnutí o odstranění stavby, nebo při ohrožení bezpečnosti provozu elektrizační soustavy či při ohrožení zdraví osob. Zákon nově stanoví, ve kterých specifických případech nese náklady na přeložku provozovatel distribuční soustavy.

K bodu 72

Legislativně technická úprava.

K bodům 73 a 74

Jedná se o posílení ochrany spotřebitele. U smluv o dodávce elektřiny a u smluv o sdružených službách dodávky elektřiny se vzhledem ke špatným zkušenostem z praxe vyžaduje písemná forma.

K bodům 76 a 78

Ustanovení zakotvuje nové oprávnění provozovatele přepravní soustavy (přístup do zásobníků plynu pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování ČR zemním plynem z přepravní soustavy a plnění dalších povinností stanovených EZ a přímo použitelnými předpisy EU, a to v souvislosti s možným vyhrazením zásobníku plynu za účelem jeho využití jako pojistky pro zajištění bezpečné a spolehlivé přepravy a zásobování České republiky pro případ, že jiná řešení by se ukázala jako v praxi z věcných či časových důvodů nerealizovatelná.

Dále je v této souvislosti provozovatel přepravní soustavy oprávněn nakupovat a prodávat plyn pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování České republiky zemním plynem z přepravní soustavy (což není považováno za obchod s plynem).

K bodům 77 a 79

Ustanovení nově reflektuje potřebu omezit nebo přerušit přepravu plynu i při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství a vyloučení náhrady škody. ČR může poskytovat mezinárodní pomoc i prostřednictvím dobrovolných opatření, tedy v situaci, kdy je trh s plynem stále funkční a stav nouze nenastává. Ustanovení reflektuje režim poskytování náhrad podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010.

K bodům 80 a 83

Jedná se o reakci na formální upozornění Evropské komise na nesouladnou transpozici některých ustanovení směrnic třetího energetického balíčku.

Nově se stanoví povinnost provozovatele přepravní soustavy zabraňovat tomu, aby byly informace o vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, poskytovány diskriminačním způsobem. Tím je splněn požadavek zakotven čl. 16 odst. 1 směrnice č. 2009/73/ES, čl. 16 odst. 1, který kromě povinnosti zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a o kterých se dozví při výkonu své činnosti (stávající znění § 59 odst. 8 písm. v) i povinnost zabránit tomu, aby informace o vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, byly poskytovány diskriminačním způsobem.

Nově se stanoví zákaz zneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k přepravní soustavě při prodeji nebo nákupu plynu realizovaným podnikem ve skupině. Ustanovení představuje transpozici čl. 16 odst. 2 směrnice 2009/73, podle kterého nesmí provozovatelé přepravní soustavy, skladovacího zařízení nebo zařízení LNG zneužívat, v souvislosti s prodeji či nákupy zemního plynu realizovanými podniky ve skupině, informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které získali od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k soustavě. Návrh rovněž zajišťuje, aby uvedené informace nebyly výrobci plynu, obchodníkovi s plynem, provozovateli zásobníku plynu nebo provozovateli distribuční soustavy nepřímo předány jiným způsobem, a to formou přesunu zaměstnanců.

K bodům 81, 82 a 84

Jedná se o upřesňující úpravu stávajícího textu a o legislativně – technické úpravy. K dosavadnímu textu navíc přibyla ustanovení zajišťující větší a přísnější ochranu chráněných informací před možností jejich zneužití.

K bodu 85

Jedná se o reakci na formální upozornění Evropské komise na nesouladnou transpozici některých ustanovení směrnic třetího energetického balíčku. Návrh uvedeným ustanovením upřesňuje v souladu se Směrnicí č. 2009/73/ES okruh možných členů dozorčí rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy, která se skládá z členů zastupujících vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele a z nezávislých odborníků z členů zastupujících podílníky třetích osob, tak, aby to bylo plně v souladu s článkem 20 odst. 2 Směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem. Tím bylo vyhověno výtce Evropské komise.

K bodu 86

Jedná se o legislativně – technickou úpravu.

K bodu 87

Ustanovení nově reflektuje potřebu omezit nebo přerušit přepravu plynu i při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. ČR může poskytovat mezinárodní pomoc i prostřednictvím dobrovolných opatření, tedy v situaci, kdy je trh s plynem stále funkční a stav nouze ještě nenastává.

K bodu 88

Ustanovení odkazuje na přímo použitelný předpis EU upravující opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, podle kterého se poskytuje náhrada škody vzniklá při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství.

K bodům 89 a 91

Jedná se o reakci na formální upozornění Evropské komise na nesouladnou transpozici některých ustanovení směrnic třetího energetického balíčku. Nově se stanoví povinnost provozovatele distribuční soustavy zabraňovat tomu, aby byly informace o vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, poskytovány diskriminačním způsobem. Tím je splněn požadavek zakotvený v čl. 27 odst. 1 směrnice č. 2009/73/ES, který kromě povinnosti zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a o kterých se dozví při výkonu své činnosti (stávající znění § 59 odst. 8 písm. v) zakotvuje i povinnost zabránit tomu, aby informace o vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, byly poskytovány diskriminačním způsobem.

K bodu 90

Jedná se o legislativně – technickou úpravu.

K bodům 92 a 93

Jedná se o reakci na formální upozornění Evropské komise na nesouladnou transpozici některých ustanovení směrnic třetího energetického balíčku. Návrh podrobněji specifikuje zákaz možného zneužití chráněných informací provozovatelem distribuční soustavy a zároveň mu ukládá povinnost registrovat jednotlivá odběrná a předávací místa u operátora trhu a dále se jedná o povinnosti vyplývající ze směrnice. Stanoví se povinnost provozovatele zásobníku plynu zabraňovat tomu, aby byly informace o vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, poskytovány diskriminačním způsobem. Tím je splněn požadavek zakotven čl. 16 odst. 1 směrnice č. 2009/73/ES, čl. 16 odst. 1, který kromě povinnosti zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a o kterých se dozví při výkonu své činnosti (stávající znění § 59 odst. 8 písm. v) i povinnost zabránit tomu, aby informace o vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, byly poskytovány diskriminačním způsobem.

K bodu 94

Jedná se o zajištění možnosti vyhradit zásobník plynu za účelem jeho využití jako pojistky pro zajištění bezpečné a spolehlivé přepravy a zásobování České republiky nebo některé její části zemním plynem pro případ, že jiná řešení by se ukázala jako v praxi z věcných či časových důvodů nerealizovatelná. Návrh je tedy zaměřen obecně, ale reálně jej v blízké budoucnosti bude možné použít pouze v regionu severní Moravy. Zásobování zmíněného regionu bylo totiž historicky postaveno na provázání činností přepravní soustavy a podzemních zásobníků, jejichž těžba v zimním období doplňuje přepravu plynu, jejíž kapacita je však omezená a nestačí plně pokrýt požadavky regionu v zimních měsících. V důsledku oddělení provozovatelů infrastruktury (tzv. unbundling) jsou dnes zásobníky a přepravní soustava vlastněny a provozovány odlišnými subjekty, a proto již nemohou být řízeny jako jeden celek. Proto je jako pojistka garance zásobování regionu navrhováno vyhradit dočasně zásobník pro potřeby provozovatele přepravní soustavy, který by s jeho pomocí kryl svůj dočasný kapacitní deficit (potřebné posílení plynárenské potrubní infrastruktury bude realizováno v horizontu nejbližších 3 let) a garantoval tak dostatečné dodávky plynu do regionu v zimním období.

O vyhrazení rozhodne ministerstvo na základě odůvodněné písemné žádosti podané společně provozovatelem přepravní soustavy a dotčeným provozovatelem zásobníku plynu. Žádost musí být podána nejpozději dva měsíce před začátkem uskladňovacího roku, ve kterém má dojít k vyhrazení, aby mohl být zásobník včas zaplněn před zimním obdobím. Ministerstvo v rozhodnutí určí konkrétně zásobník plynu a dobu, po kterou bude vyhrazen, a na základě jím vyžádaného závazného stanoviska Energetického regulačního úřadu rovněž stanoví cenu za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo způsob jejího určení, jakož i způsob nákupu a prodeje plynu. Energetický regulační úřad přitom při zpracování závazného stanoviska postupuje tak, aby stanovená cena byla alespoň nákladová, přičemž se posuzují údaje ve vztahu k vyhrazenému zásobníku.

Navržený mechanismus by byl použit pouze tehdy, bude-li důvodný předpoklad, že objem prodané skladovací kapacity v příslušném regionu bude natolik nízký, že by vedl k vyřazení daného zásobníku z provozu anebo by objem uskladněného plynu nebyl schopný pokrýt rozdíl mezi kapacitními možnostmi přepravní soustavy a potřebami dotčeného regionu v zimním období. Provozovatel zásobníků plynu bude schopen v návaznosti na proběhlé aukce skladovací kapacity indikovat tuto situaci s dostatečným časovým předstihem.

Uvedené řešení je v souladu s principy stanovenými třetím energetickým balíčkem (zejména Směrnicí 73/2009/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem). Uvedená směrnice zároveň obsahuje ustanovení pro využití zásobníku plynu provozovatelem přepravní soustavy. V důsledku vyhrazení zásobníku výlučně pro provozovatele přepravní soustavy, nebude takový zásobník skladovacím zařízením ve smyslu plynárenské směrnice (viz definice „skladovacího zařízení“ ve směrnici 73/2009/ES) a nebude tak na něj aplikováno právo přístupu třetích stran – kapacita zásobníku nebude vstupovat do nabízené kapacity virtuálního zásobníku příslušného provozovatele zásobníku plynu. Řízení o výjimce z přístupu třetích stran proto nebude v tomto případě potřebné.

K bodům 95 až 98

Opatření na ochranu spotřebitele plynu – analogicky s ochranou spotřebitele elektřiny (viz body 66, 73 a 74 zvláštní části důvodové zprávy).

Ustanovení znamená posílení ochrany a postavení spotřebitele plynu, který má na dodávku plynu uzavřenu s obchodníkem s plynem smlouvu. V mnoha případech smluv uzavřených na dobu určitou si zákazník neuvědomuje, od kdy mu obchodník podle smlouvy má začít dodávat plyn a do jakého data je smlouva uzavřena. Nebezpečí z prodlení vzniká zákazníkovi zejména v případech smluv na dodávku plynu uzavřených na dobu určitou s tzv. automatickým prodlužováním. Zákazník má v těchto případech pouze omezenou časovou možnost smlouvu ukončit. Pokud si zákazník neuvědomuje datum ani podmínky ukončení smlouvy, bude se podle nové úpravy moci obrátit na obchodníka, aby mu potřebné údaje sdělil a zákazník se mohl svobodně rozhodnout, zda ve smluvním vztahu pokračovat nebo jej ukončit. Jedná se o reakci na formální upozornění Evropské komise na nesouladnou transpozici některých ustanovení směrnic třetího energetického balíčku. Ustanovení zakotvuje právo zákazníka na bezplatné vyúčtování spotřeby plynu a souvisejících služeb, čímž dochází k přesnější specifikaci práv zákazníka a jeho ochraně před nekalými praktikami.

K bodu 99

Ustanovení definuje stav nouze i pro případ, kdy Česká republika bude poskytovat mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství. Tento stav nouze je podmíněn vyčerpáním tržních opatření. Platí zde stejné způsoby vyhlašování i omezování či přerušování dodávek plynu jako v případě, že stav nouze byl vyhlášen z důvodů uvedených v § 73 odst. 1. Jedinou výjimkou je náhrada škod. Zatímco v ostatních případech je právo na náhradu škody vyloučeno, v tomto případě existuje právo na náhradu škody od státu, jemuž byl v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství poskytnut.

K bodu 100

Legislativně technická úprava.

K bodu 101

Navržené ustanovení zavádí v souladu s přímo účinnou legislativou EU pravidlo o náhradě škody při vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství odlišně od „jiných příčin stavu nouze“. Tato výjimka chrání tuzemské zákazníky v tom smyslu, že budou mít v souladu s přímo účinným nařízením EU právo na náhradu škody od sousedních členských států.

K bodu 102

Požádá-li členský stát o uplatnění solidárního opatření podle čl. 13 přímo účinného Nařízení č. 1938/2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, tak členské státy, jež jsou přímo propojeny s žádajícím členským státem, musí přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby do té doby, než budou zajištěny dostatečné dodávky plynu zákazníkům chráněným v rámci mezinárodní pomoci (solidarity) v žádajícím členském státě, se v nezbytném rozsahu snížily nebo nepokračovaly dodávky plynu na jeho území zákazníkům jiným než chráněným v rámci mezinárodní pomoci. Žádající členský stát zajistí, aby příslušný objem plynu byl na jeho území skutečně dodán pouze zákazníkům chráněným v rámci mezinárodní pomoci. Na uvedené ustanovení čl. 13 zmíněného Nařízení je však nutné adaptovat tuzemskou legislativu, v jejímž rámci dochází k upřesnění povinností jednotlivých účastníků trhu s plynem tak, aby toto opatření bylo možné v praxi efektivně realizovat, i když pravděpodobnost jeho reálného uplatnění je velmi nízká. Jelikož plyn poskytuje či přijímá členský stát, činila by tak Česká republika prostřednictvím operátora trhu, jehož k zahájení uvedených činností vyzve ministerstvo. Vzhledem k nutnosti rychlé akce v krizové situaci musí být na takovéto činnosti uplatněny výjimky ze zákona o veřejných zakázkách a obchodu s plynem. Žádost o poskytnutí či přijmutí mezinárodní pomoci je uplatňována vždy pouze na jeden den a je ji možno uplatňovat opakovaně. Aby v případě přijetí mezinárodní pomoci ze strany České republiky nikdo na tomto opatření nevydělával ani neprodělával a důsledky na státní rozpočet byly pouze minimální, měli by všichni účastníci trhu s plynem tedy obchodníci s plynem i zákazníci chránění v rámci solidarity za tento plyn hradit stejnou jednotkovou cenu, jakou uhradí Česká republika sousednímu členskému státu, který mezinárodní pomoc poskytne.

K bodu 103

Ustanovení zakotvuje právo zákazníka na bezplatné vyúčtování dodávky tepelné energie, čímž dochází k přesnější specifikaci práv zákazníka a jeho ochraně před nekalými praktikami.

K bodům 104 až 133

Jedná se o úpravu přestupků v souvislosti s provedenými změnami v textu zákona, respektive především v souvislosti s úpravou problematiky „zprostředkovatelské činnosti“ a na to navazujících nových přestupků držitele oprávnění k činnosti zprostředkovatele. Nově se např. navrhuje, aby fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že vykoná zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích v rozporu s ustanovením § 3 odst. 6 energetického zákona, byla uložena pokuta až do výše 100.000,- Kč (v případě právnické osoby a podnikající fyzické osoby lze uložit pokutu až do výše 15.000.000,- Kč).

Přestupky držitele oprávnění k činnosti zprostředkovatele jsou upraveny v nově navrženém ustanovení § 91c a vztahují se k porušení povinností uvedených v ustanoveních § 11 odst. 1 písm. g), j) a k), (obdoba jako vybrané povinnosti držitele licence, viz ustanovení § 11m odst. 6, kdy může být uložena pokuta až do výše 1.000.000,- Kč), respektive povinností zprostředkovatele ve vazbě ke spotřebiteli (konkrétně porušení povinností uvedených v ustanovení § 11i, § 11l a § 11m odst. 2 a 5, kdy může být uložena pokuta až do výše 1.000.000,- Kč v případě bezodkladného neoznámení ERÚ předmětných skutečností podle § 11l, respektive pokuta až do výše 15.000.000,- Kč u ostatních případů).

Dále jsou, obdobně jako u držitele oprávnění k činnosti zprostředkovatele (viz ustanovení § 11m odst. 6) stanoveny povinnosti pro držitele licence na výrobu elektřiny nebo plynu a držitele licence na obchod s elektřinou nebo s plynem a na ně navazující přestupky (jelikož podle ustanovení § 3 odst. 6 není dotčeno právo držitele licence jednat jako zástupce zákazníka při změně nebo zrušení závazku ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, je-li k tomu zákazníkem zmocněn, není pro předmětné držitele licence stanovena povinnost prokázat se osvědčením podle § 11l). Za porušení výše uvedených povinností může být předmětných držitelům licence uložena pokuta až do výše 50.000.000,- Kč.

Sazby pokut stanovené ve vazbě na jednotlivé přestupky obecně vychází z posouzení závažnosti deliktního jednání, zájmu, který může být spácháním přestupku zasažen, a to při současném zhodnocení závažnosti možných finančních dopadů na osoby, které se mohou deliktního jednání dopustit. Současně byly při stanovení výše pokut brány v potaz důvody postihu protiprávních jednání, jejichž cílem je snaha takovému protiprávnímu jednání předcházet. Při stanovování výše pokuty pak bude v konkrétních případech dále přihlíženo např. k tomu, zda se jedná o ojedinělé porušení zákona nebo opakované, bude zohledňována intenzita subjektivní stránky přestupku či otázka rozsahu vzniklé újmy.

K bodu 134

Legislativně – technická úprava.

K bodu 135

Legislativně – technická úprava, která odstraňuje chybné duplicitní označení odstavce 8.

K bodu 136

Jedná se o legislativně – technickou úpravu.

K bodu 137

Jedná se o úpravu zmocnění Ministerstva průmyslu a obchodu, a to s ohledem na očekávané zavádění nových typů elektroměrů (pro tzv. inteligentní měření) v odběrných místech zákazníků.

K bodu 138

Navazuje na úpravy zákona, které se týkají mezinárodní pomoci při krizových stavech v plynárenství. Ustanovení nově reflektuje potřebu omezit nebo přerušit přepravu plynu i při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Na základě praktických zkušeností Energetického regulačního úřadu z kontrol zajištění bezpečnostního standardu dodávek plynu je v rámci zmocnění nově výslovně uvedena i úprava rozsahu chráněných zákazníků v plynárenství.

K bodu 139

Jedná se o úpravu zmocnění Energetického regulačního úřadu k vydání vyhlášky v souvislosti s úpravou zprostředkovatele v energetice (vyhláška stanoví vzor formuláře na podávání žádosti o udělení nebo prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele).

K čl. II – Přechodná ustanovení

K bodu 1

Navrhuje se přechodné ustanovení, podle kterého lze dokončit řízení zahájená před nabytím účinnosti novely podle dosavadní právní úpravy.

K bodu 2

Přechodné ustanovení se vztahuje k výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetice (za jakých podmínek a do kdy může vykonávat předmětnou činnost ten, kdo nabyl oprávnění podle živnostenského zákona, a to po nabytí účinnosti tohoto zákona).

K bodu 3

Přechodné ustanovení upravuje případné podání žádosti o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy, a to tak, že v roce nabytí účinnosti tohoto zákona tato žádost může být podána nejpozději do 30. června příslušného kalendářního roku, ve kterém je vyhrazení požadováno.

K bodu 4

Přechodné ustanovení upravuje aplikaci nového ustanovení § 11n na smlouvy, jejímž předmětem je výkon zprostředkovatelské činnosti podle energetického zákona ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro spotřebitele, která byla uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

K bodu 5

Přechodné ustanovení řeší situaci, kdy smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem (uzavřená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona) odporuje ustanovením EZ, ve znění tohoto zákona (zprostředkovatel v energetice předloží do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona spotřebiteli takovou smlouvu, která odpovídá požadavkům tohoto zákona, a pokud tak neučiní v uvedené lhůtě, je taková smlouva o zprostředkování neplatná).

K bodu 6

Přechodné ustanovení řeší případnou transformaci dotčených smluv, které byly uzavřeny na dobu určitou, a to na smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, tedy konkrétně situaci, kdy odporuje smlouva o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu s dobou dodávky přesahující včetně případného prodloužení smlouvy 36 měsíců (viz ustanovení § 11d návrhu zákona), která byla uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jeho ustanovením (pokud držitel licence nepředloží smlouvu odpovídající požadavkům tohoto zákona do tří let ode dne nabytí jeho účinnosti, považuje se taková smlouva po uplynutí tříleté doby za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou). Doba dodávky elektřiny nebo plynu stanovená v § 11d zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

K čl. III

Navržená změna živnostenského zákona je v souladu s novým pojetím zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích.

K čl. IV

Nově se stanoví správní poplatek za přijetí žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele v energetických odvětvích ve výši 10.000,- Kč, respektive ve výši 5.000,- Kč za přijetí žádosti o prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele v energetických odvětvích.

K čl. V

Zrušovací ustanovení se týká části druhé (novela EZ) zákona, kterým se mění zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (zákon č. 1/2020 Sb.). Předmětná část druhá uvedeného zákona upravuje ustanovení § 20a odst. 5 energetického zákona odlišně, a to nabytím dne 1. ledna 2021. Proto je navržen předložený legislativní postup, kdy k 1. lednu 2021 bude zrušena předmětná část zákona č. 1/2020 Sb., která bude ale součástí navrženého ustanovení § 20a odst. 5.

K čl. VI

Účinnost se navrhuje dnem 1. ledna 2021.

V Praze dne 16. března 2020

Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v. r.

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, v. r.