zákon č. 37/2025 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Platný právní stav, tj. platné znění zákona č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, je nevyhovující. Platná úprava dětských domovů nevytváří pobídky ani podmínky pro přibližování náhradní péče o ohrožené děti zajišťované dětskými domovy komunitě jako základního principu pobytové péče o ohrožené děti. Některá ustanovení zákona č. 109/2002 Sb. naopak přibližování péče dokonce komunitě ztěžují, jak je podrobně vysvětleno v Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Cílem návrhu je umožnit přibližování náhradní péče o ohrožené děti zajišťované dětskými domovy rodinnému životu a komunitě. Navrhovaná právní úprava je založena na následujících čtyřech hlavních principech:

1. Zrušení minimální počtu 2 skupin v jedné budově 2. Přibližování péče rodinnému životu 3. Byty v bytových a rodinných domech v komunitě jako primární místo poskytování služby

1. Zrušení minimální počtu 2 skupin v jedné budově

Navrhovaná právní úprava řeší problematické situace, kdy se zřizovatelé zajišťující péči o ohrožené děti v dětských domovech způsobem v nejlepším zájmu dítěte, tedy v samostatných skupinách v bytech a domech v komunitě (viz níže), dostávají na hranu zákona, jelikož podle platného znění § 4 odst. (5) by měly být v jedné budově nejméně 2 skupiny, což není splněno, pokud je v souladu s nejlepší praxí umístěna samostatné skupina do bytu v bytovém domě v běžné zástavbě, kde je lépe možné děti připravit na život v běžném prostředí, než v zařízení kolektivní péče s více než 2 skupinami v jedné budově. 2. Přibližování péče zajišťované dětskými domovy rodinnému životu

Přibližování péče zajišťované dětskými domovy rodinnému životu je jedním z úkolů MŠMT už od roku 2012 (vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku), vyplývá z národních strategií, mnoha doporučení a standardů i mezinárodních závazků České republiky. Jedná se o základní princip, na němž musí být založeno uspořádání náhradní pobytové péče o ohrožené děti, aby docházelo k minimalizaci negativních dopadů mimo rodinu na děti. Je základním předpokladem pro to, aby se děti mohly připravit na samostatný život a zvládly přechod do dospělosti. Pokud jsou z rodin odebírány v převážné většině proto, že není zajištěna základní rodinná péče a nevytváří si návyky, musí mu být takové podmínky zajištěny v náhradní péči, která jinak těžko může plnit svůj účel. 3. Byty v bytových a rodinných domech komunitě jako primární místo poskytování služby dětský domov Jeden z hlavních principů navrhované právní úpravy, upřednostňování bytů v komunitě jako poskytování náhradní péče o ohrožené děti dětskými domovy, lze odůvodnit: a. pozitivními dopady přesunu péče do bytů na děti, z pohledu pracovníků i vedení zařízení; b. nedostatečným dosavadním pokrokem v přibližování péče komunitě; c. v bytech v komunitě jde větší část z výdajů na náhradní péči ve prospěch přímé péče o děti na úkor provozních nákladů; d. tím, že přesun do bytů v běžné zástavbě je příležitostí dostat péči do vhodnějšího umístění (obcí) pro začlenění ohrožených dětí do společnosti.

a. Pozitivní dopady přesunu péče do bytů na děti, z pohledu pracovníků i vedení zařízení Z evaluacepřesunu dětských domovů do bytů v bytových a rodinných domech v běžné zástavbě vyplynulo, že péče probíhající v bytech (či domcích) v komunitě v dětských domovech v Pardubickém kraji, je pozitivně hodnocena dětmi, které vyrůstají v deinstitucionalizovaných dětských domovech i pracovníky zařízení. Z šetření mezi 28 pedagogickými pracovníky ze 3 dětských domovů působících v 9 skupinách s 41 dětmi vyplynulo, že mezi klíčové změny, k nimž došlo po přestěhování do bytů, patří: ● vyšší míra zklidnění dětí (změny v chování), ● více soukromí, ● větší samostatnost, zodpovědnost, důvěra, ● bližší vztah s vychovateli, ● větší stabilita (méně střídání na směnách), ● více možností k přípravě na samostatný život (možnost vyzkoušet si všechny domácí práce).

Klíčové změny, k nimiž došlo po přestěhování z pohledu dětí shrnuje evaluace následovně: ● je to lepší příprava na život; ● učíme se více samostatnosti a máme víc příležitostí k učení (praní, vaření, nakupování...); ● máme více soukromí a pracovníci nás respektují; ● můžeme se na všem lépe dohodnout; ● je nás tu méně a máme tu víc prostoru pro každého; ● máme větší individuální podporu od pracovníků; ● máme hezčí vlastní pokoje; ● je tu víc klidu; ● jsou tu stálí vychovatelé a mají na nás více času; ● můžeme si vybrat, co budeme dělat, co budeme jíst.

Mezi přínosy ze zkušeností z transformovaných zařízení z Pardubického kraje patří dle vyjádření ředitelů zařízení:

● Snížení předsudků a stigmatizace dětí ze zařízení. ● Nedochází k porovnávání mezi dětmi napříč skupinami a všem negativním jevům s tím spojeným včetně rozvoje rizikového chování (ve větším kolektivu je větší riziko, že se děti naučí nevhodné chování např. kouření). ● Menší prostor pro šikanu mezi dětmi. ● Lepší přijetí dětí se zdravotním postižením a rozvoj dětí s postižením. ● Lepší podmínky pro udržování kontaktu s rodinou. ● Pokud jsou děti spolu na jednom místě, nenavazují tolik vztahy se společností. ● V bytě se děti zklidní. ● Větší soutěživost ve větší skupině děti v původní budově, i mezi vychovateli. ● Lepší podmínky pro udržování kontaktu s rodinou.

Dle pracovnice školského odboru Krajského úřadu Pardubického kraje:

● Péče o děti v oddělených domácnostech vede k jejich postupnému osamostatňování, děti se vzájemně respektují a nově zažívají běžné sousedské vztahy. V přirozeném prostředí je dětem průběžně poskytována individuální péče a přirozenou cestou tak dochází k rozvoji kompetencí potřebných pro jejich samostatný život.

Viz https://lumos.contentfiles.net/media/assets/file/jak_transformovat_dd_lumos.pdf Tamtéž, strana 55 Tamtéž, strana 56 ● Podpora vztahů a udržení jejich kontinuity, podpora zapojování dětí do aktivit skupiny a snižování jejich separace od ostatních dětí a lidí v blízkosti bydliště dochází k přirozenému naplňování strategických materiálů. ● Obavy zaměstnanců zařízení ze změny spojené s řadou organizačních opatření a obavou ze ztráty zaměstnání se nepotvrdily. Pracovníkům byla v rámci rodinných skupin nabídnuta jiná činnost, např. asistent pedagoga. Silnou stránkou procesu bylo vzdělávání a stáže komunitních domácností v ČR i v zahraničí. V současné době hodnotí zaměstnanci změnu pozitivně, vyhovuje jim stabilita i určitá míra samostatnosti i zodpovědnosti.

b. Nedostatečný dosavadní pokrok v přibližování péče komunitě Přes výše uvedené, doposud došlo k přesunu jen malé části z péče o ohrožené děti zajišťované dětskými domovy do bytů a domů v běžné zástavbě (komunitě). Jak konstatuje citovaná Zpráva o stavu péče o ohrožené děti v ČR v roce 2023: „Přes snahy co nejvíce přiblížit náhradní péči o děti zajišťovanou dětskými domovy rodině, zpravidla stále nejde o péči komunitního typu. Jak je vidět z Grafu 8, náhradní péče o děti zajišťovaná dětskými domovy probíhá jen z menší části v bytech či domech v komunitě (v běžné zástavbě). Jen menšinu zařízení můžeme označit za malé pobytové služby komunitního typu, v jakých je v případě pobytových sociálních služeb pro lidi s mentálním postižením už téměř 4 tisíce míst.“ Z Grafu 8 je zřejmé, že téměř 88 % z dětí v dětských domovech stále vyrůstá v původních budovách zařízení,kde žijí zpravidla společně 3–5 skupiny, tj. 20–30 dětí, a pouze 12 % v komunitě. c. V bytech v komunitě jde větší část z výdajů na náhradní péči ve prospěch přímé péče o děti na úkor provozních nákladů Z dosavadních zkušeností z přesunu péče zajišťované dětskými domovy do bytů a rodinných domů v komunitě vyplývá, že díky tomu dochází k úspoře nákladů na technickou správu (včetně údržby zahrad), praní prádla, úklid, přípravu stravy (významné v případě zrušení školní jídelny), které jsou na místo toho využity na přímou práci s dětmi. Pracovníci zařízení po přesunu do bytů v komunitě sice více pomáhají dětem se zajištěním úklidu a stravy. To lze ovšem chápat, na rozdíl od práce kuchařek, uklízeček či údržbářů (v původním zařízení kolektivní péče), také za součást přímé práce s dětmi, které se tímto učí tomu, jak běžně probíhá udržování domácnosti v chodu (jako je to běžné v rodině).

Zprávu o stavu péče o ohrožené děti…, op. cit., strana 22 Část z nich je rozčleněna na samostatné bytové jednotky.

d. Přesun do bytů v běžné zástavbě jako příležitostí dostat péči do vhodnějšího umístění (obcí) pro začlenění ohrožených dětí do společnosti. Začlenění ohrožených dětí umístěných do dětských domovů do společnosti (mezi běžnou dětskou populaci) je důležité z řady důvodů, např. kvůli dopadům na aspirace ohrožených dětí, vzorům, příkladům atd. Děti se potřebují naučit fungovat v běžné společnosti, aby se do ní byly schopny normálně začlenit v dospělosti.

Mezi základní předpoklady začlenění do společnosti (mezi běžnou dětskou populaci) patří přítomnost základní školy v obci a dostupnost zájmového vzdělávání.

Přítomnost základní školy v obci, kde je umístěno pracoviště dětského domova, je zcela základním předpokladem pro začlenění dětí z dětského domova mezi běžnou dětskou populaci. Absence ZŠ v obci a nutnost dojíždění do jiné obce významně ztěžuje možnosti dětí ze zařízení trávit volný čas s dětmi z běžné populace. Naopak umístění zařízení (ideálně v docházkové vzdálenosti) od školy výrazně usnadňuje budování vztahů mezi děti ze zařízení a místními dětmi v komunitě.

Zásadní je přitom přítomnost školy, která má první i druhý stupeň.

Kromě základního vzdělávání je důležitým předpokladem začlenění dětí ze zařízení do běžné populace i nabídka zájmového vzdělávání a všeobecně volnočasových aktivit (pro běžnou dětskou populaci) v obci.

V rámci zájmového vzdělávání a volnočasových aktivit mají děti ze zařízení nejen možnost utvářet vztahy s místními dětmi, ale také být v interakci s jinými dospělými, než jsou pracovníci zařízení (vedoucí zájmových útvarů, kroužků), kteří mohou sehrát v jejich životě významnou roli.

Zájmové vzdělávání a volnočasové aktivity zajišťuje široká škála poskytovatelů. Řada aktivit ziskových poskytovatelů nicméně může být poskytována za ceny obtížně uhraditelné pro dětské domovy (i běžnou populaci, jsou primárně pro děti bohatých rodičů), proto se tato analýza zaměřuje na zájmové vzdělávání a volnočasové aktivity nabízené středisky volného času (SVČ) a základními uměleckými školami (ZUŠ), které je cenově dostupné a využívané běžnou populací.

SVČ a ZUŠ představují základní (páteřní) a velmi rozsáhlou síť zájmového vzdělávání a volnočasových aktivity v ČR. V ČR fungovalo podle výkazu Z-15 o činnosti střediska volného času (SVČ) k 31.10. 2022 v rámci SVČ celkem 28 729 zájmových útvarů (kroužků) s pravidelnou činností. Základní umělecké školy (ZUŠ) měly k 30.9.2022 podle výkazu S-24 celkem 257 465 žáků.

Velikost obce je dobrým prediktorem přítomnosti základního i zájmového vzdělávání v obci, jak je zřejmé z dat prezentovaných v Tabulce 1. Z Tabulky 1 je zřejmé, že vhodné pro umístění náhradní péče o ohrožené děti, jakou zajišťují dětské domovy, jsou především obce s alespoň 10 tisíci obyvateli.

Tabulka 1: Přítomnost, ZŠ, zájmového útvaru SVČ a ZUŠ v obcích různé velikostní kategorie – PODÍLY OBCÍ

Velikost obce

Bez ZŠ iMá ZŠ pouze s prvnímMá ZŠ včetně zájmovéhostupněm, ale anidruhého stupně, aleMá ZŠ i útvaru (SVČ)zájmový útvar (SVČ)ani zájmový útvarzájmový útvar či ZUŠani ZUŠ(SVČ) ani ZUŠ(SVČ) či ZUŠ Celkem

do 199 obyvatel 99 % 0 % 1 % 100 %

200 až 499 87 % 11 % 2 % 0 % 100 % 500 až 999 35 % 50 % 15 % 0 % 100 % 1 000 až 1 999 7 % 36 % 53 % 3 % 100 % 2 000 až 4 999 1 % 7 % 65 % 27 % 100 %

5 000 až 9 999 10 % 90 % 100 % 10 000 až 49 999 100 % 100 % 50 000 až 99 999 100 % 100 % 100 000 a více100 % 100 %

obyvatel

Celkem 58 % 19 % 16 % 7 % 100 %

Zdroj: MŠMT (vlastní zpracování na základě výkonových dat)

Velikost obce je ovšem sama o sobě důležitým předpokladem pro začlenění dětí ze zařízení do běžné dětské populace nehledě na lepší dostupnost základního i zájmového vzdělávání ve větších obcích.

Přestože může v menších obcích teoreticky docházet k snazšímu navazování vztahů než ve velkých městech, pro obce do 2 tisíc obyvatel, platí, že zde žije zpravidla tak málo dětí, že děti ze zařízení mohou mít jen velmi omezené možnosti budování vztahů s jinými dětmi, než jsou děti z dětského domova.

Větší anonymita dětí z dětských domovů ve větších obcích (oproti malým obcím) také snižuje riziko stigmatizace dětí ve škole, jejíž velikost zpravidla roste s velikostí obce, tak v obci jako takové (neví se, kdo je a není dítě z DD).

Jak je vidět z Tabulky 2, v případě dětských domovů sídlících v obcích do 2 tisíc obyvatel, děti z DD představují významnou část ze všech dětí v obci, s čímž jsou spojeny výše popsané nevýhody a rizika.

Tabulka 2: Podíl dětí z DD na dětské populaci v obci, kde DD sídlí podle velikosti obce, kde je zařízení umístěno

Podíl dětí z DD na dětské

Velikost obcepopulaci v obci

do 199 obyvatel 100 % 200 až 499 74 % 500 až 999 33 % 1 000 až 1 999 21 % 2 000 až 4 999 5 % 5 000 až 9 999 2 % 10 000 až 49 999 1 % 50 000 až 99 999 0,3 % 100 000 a více obyvatel 0,1 % Zdroj: MŠMT (vlastní zpracování na základě výkonových dat)

Současně je velikost obce důležitá (nehledě na přítomnost školy), protože od velikosti obce se odvíjí přítomnost další běžné infrastruktury jako jsou obchody, služby apod., které mohou děti též využívat a tím se učit běžné samostatnosti.

Důležitým aspektem je také dostupnost obce veřejnou dopravu kvůli kontaktu dětí s rodiči, pro které je veřejná doprava ve většině případů je jedinou možností. Dostupnost veřejnou dopravou stejně jako jiné služby stoupá s velikostí obce.

Z těchto důvodů lze považovat 2 tisíce obyvatel za minimální akceptovatelnou velikost obce, v které

mohou být umístěny služby náhradní péče o děti. Výrazně vhodnější jsou pro umístění náhradní péče o děti obce s alespoň 10 tisíci obyvateli vyznačující se větším počtem škol a školních dětí, lepší infrastrukturou a službami a lepší dopravní dostupností než malé obce s 2 až 10 tisíci obyvateli.

Jak je vidět z Tabulky 3, aktuálně se v ČR nachází ve vhodném umístění, tj. obcích s alespoň 10 tisíc obyvateli, pouze 43 % z lůžkové kapacity (při 6 dětech na skupinu) dětských domovů. V mnoha krajích je to pouze 20 až 30 %. Naopak v malých obcích do 2 tisíc obyvatel, kde jsou významně horší podmínky pro začlenění dětí z dětských domovů do společnosti, se nachází v mnoha krajích 40 až 50 % lůžkové kapacity DD.

Z výše uvedeného je zřejmé, že přesun péče do bytů v bytových domech v běžné zástavbě z 34 % nevhodně umístěných původních budov zařízení může významně napomoci zvýšení šancí dětí z těchto zařízení na začlenění do společnosti.

Tabulka 3: Lůžková kapacita dětských domovů v krajích podle toho, do jaké míry naplňuje kritéria vhodného umístění náhradní péče o ohrožené děti

Do jaké míry naplňuje kritéria umístění lůžkové kapacity DD v kraji kritéria pro vhodné umístění náhradní péče? Celkem

Naplňuje, Nenaplňuje,Splňuje částečně, nevhodné nevhodné umístěnízcela vhodné umístěníumístění (obec (obec do 2 tis.(obec mezi 2 a 10 tisnad 10 tis.

Krajobyvatel)obyvateli)obyvatel) Praha 100 % 100 % Středočeský kraj 46 % 30 % 23 % 100 % Jihočeský kraj 56 % 13 % 31 % 100 % Plzeňský kraj 19 % 51 % 30 % 100 % Karlovarský kraj 100 % 100 % Ústecký kraj 40 % 13 % 48 % 100 % Liberecký kraj 38 % 41 % 21 % 100 % Královéhradecký kraj 50 % 23 % 27 % 100 % Pardubický kraj 31 % 42 % 27 % 100 % Kraj Vysočina 52 % 36 % 12 % 100 % Jihomoravský kraj 24 % 24 % 51 % 100 % Olomoucký kraj 11 % 23 % 66 % 100 % Zlínský kraj 18 % 44 % 38 % 100 % Moravskoslezský kraj 45 % 8 % 47 % 100 % Celkem 34 % 23 % 43 % 100 %

Zdroj: MŠMT (vlastní zpracování na základě výkonových dat)

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Přijetí navrhované právní úpravy v jejím celku je nezbytné pro plnění cílů, které si Vláda České republiky opakovaně vytyčila v oblasti péče o ohrožené děti. Zároveň je předkládaný návrh vysoce aktuální vzhledem k současným strategickým plánům samotných krajů. Jednotlivé kraje reagují

ve svých strategických plánech v oblasti transformace pobytové péče o děti na nejnovější poznatky o vhodné podobě takové péče a v souladu se zaměřením Národního plánu podpory plánují konkrétní kroky směrem k rozvoji malé pobytové péče o děti rodinného typu.

Předkládaný návrh reaguje na fakt, že současná právní úprava zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu

ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči

ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, byla vytvořena před několika lety a v současné době nedostatečně reaguje v některých bodech na aktuální potřeby. Předkládaný návrh tak na základě vývoje v dané oblasti a faktických potřeb v praxi přináší, ač drobnou, tak velmi důležitou úpravu, která otevírá možnost poskytovat péči v dětských domovech i v mnohem vhodnějších podmínkách bytů či rodinných domů, kde však v současné době bylo naráženo na naplnění požadavku zákona o 2 skupinách v jedné budově. Zároveň je nutné reflektovat, že vývoj v praxi a nastavení rozvojových

a investičních plánů vyžaduje přijetí takové úpravy bez rizika odložení či zdlouhavého schvalování.

Vzhledem k tomu, že navrhovaná úprava je 1) v souladu s dlouhodobými strategickými cíli ČR na národní i mezinárodní úrovni, 2) reaguje na potřeby praxe, zejména na krajské úrovni, 3) zvyšuje kvalitu péče o ohrožené děti, specificky o děti, které nemají možnost vyrůstat ve vlastní rodině a 4) představuje souladný návrh, který nevytváří konfliktní úpravu navrhuje se přijmout daný návrh v prvém čtení dle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Závěrem lze doplnit, že daná úprava napomůže přibližování péče o děti v náhradní výchově rodinnému životu a začleňování dětí v náhradní výchově do společnosti, což se ukazuje jako velmi důležitý faktor pro rozvoj těchto dětí a jejich dalšího fungování ve společnosti. Doplněním daného principu dochází rovněž ke sjednocení se zákonnou úpravou poskytování sociálních služeb, pro které již platí (podle základních zásad upravených v § 2 Zákona o sociálních službách), že mají posilovat sociální začleňování osob, kterým jsou poskytovány.

Rozvinutí alternativ péče o ohrožené děti a deinstitucionalizace péče bylo jedním z hlavních cílů

Národní strategie ochrany práv dětípřijaté Vládou České republiky již v roce 2012, přičemž tohoto cíle

mělo být dosaženo do roku 2018. Dle Strategie mělo MŠMT zrealizovat transformaci pobytových

zařízení už mezi lety 2012 až 2018.

Tento nesplněný úkol byl tedy MŠMT Vládou České republiky opětovně dán v platné Národní strategii ochrany práv dětí na roky 2021 až 2029a akčním plánu k jejímu naplňování. Jeden z primárních cílů platné Národní strategie ochrany práv dětí na roky 2021 až 2029, za jehož dosažení je spoluodpovědné MŠMT, zní: “Děti mají zaručenou bezpečnou péči v rodinném prostředí.” MŠMT je (mimo jiné) spoluodpovědné za realizaci následujícího opatření: Transformace všech současných pobytových zařízení pro děti.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavními principy a ústavním pořádkem ČR.

5. Zhodnocení slučitelnosti s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Navrhovaná právní úprava dává úpravu náhradní péče zajišťované dětskými domovy do souladu s předpisy Evropské unie.

6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Přijetím navrhované právní úpravy by došlo k plnění závazků ČR vyplývající z Úmluvy o právech dítěte.

V Závěrečných doporučení k 5. a 6. pravidelné zprávě ČR o plnění Úmluvy o právech dítěteVýbor pro OSN pro práva dítěte opětovně kritizuje dlouhodobé nedostatky systému péče o děti v České republice a vyzval Českou republiku k uvedení situace do souladu s Úmluvou, přičemž mezi hlavní problematické

Zákon č. 167/2020 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/225508/NSOPD.pdf/bb0782db-dabb-4710-0689- ec3bf0b7dca5 Dostupné z: https://www.mpsv.cz/narodni-strategie-ochrany-prav-deti-a-akcni-plan-k-naplneni-narodni- strategie Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/ppov/rlp/vybory/pro-prava-ditete/ze-zasedani-vyboru/vybor-osn-pro- prava-ditete-vydal-zaverecna-doporuceni-ke-spojene-5--a-6--pravidelne-zprave-ceske-republiky-o-plneni- umluvy-osn-o-pravech-ditete-192068/ oblasti, v jejichž případě musí být přijata neodkladná opatření řadí problematiku dětí zbavených rodinného prostředí.

Konkrétně „Výbor připomíná Směrnici o náhradní péči o děti11 a svá předchozí doporučení Smluvní straně12 a doporučuje, aby Smluvní strana: […] (f) Prosazovala, podporovala a usnadňovala rodinnou

péči, a pouze pokud je to nezbytné a vhodné, péči v malých pobytových zařízeních pro děti,

které nemohou zůstat se svými rodinami.“ Česká republika by proto přijetím zákona a souvisejících opatření dostála mezinárodním závazkům, které pro ni z mezinárodního práva v oblasti základních práv a svobod vyplývají.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky Hospodářský a finanční dopad

Navržená úprava nemá žádný dopad na státní ani ostatní veřejné rozpočty. Financování dětských domovů ze státního rozpočtu(rozpočtové kapitoly MŠMT), se realizuje formou normativu na rodinnou skupinu, jehož výše je každoročně vyhlašována MŠMT ve věstníku. Krajský úřad obdrží od MŠMT transfer ve výši, která násobkem vyhlášeného normativu na rodinnou skupinu a celkového počtu rodinných skupin v dětských domovech v kraji podle výkazu Z-14 k 31.10. předchozího roku. Dopad na státní rozpočet ani jiné veřejné rozpočty nemá zrušení minimálního počtu skupin v budově, přiblížení péče rodinnému životu a doplnění § 12 odst. (2) o to, že pokud je to možné, péče by měla probíhat v bytech v bytových domech anebo v rodinných domech v běžné zástavbě. Nic z výše uvedeného není povinností, ale možností, respektive popisem ideální podoby péče, k níž by měly zřizovatelé aspirovat. Žádná z navrhovaných úprav nezakládá povinnost MŠMT ani zřizovatelů navýšit objem finančních prostředků, který je aktuálně alokován na péči o ohrožené děti zajišťovanou dětskými domovy.

Dotčenými subjekty jsou

Cílová skupina: Primární cílovou skupinou jsou zpravidla vysoce traumatizované ohrožené děti umísťované do dětských domovů, které potřebují intenzivní individualizovanou péči co nejbližší rodinnému prostředí. Zřizovatelé zařízení: Navrhovaná právní úprava řeší problematické situace, kdy se zřizovatelé zajišťující péči o ohrožené děti v dětských domovech způsobem v nejlepším zájmu dítěte, tedy v samostatných skupinách v bytech a domech v komunitě, dostávají na hranu zákona, jelikož podle platného znění § 4 odst. (5) by měly být v jedné budově nejméně 2 skupiny, což není splněno, pokud je v souladu s nejlepší praxí umístěna samostatné skupina do bytu v bytovém domě v běžné zástavbě.

8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Navrhovaná úpravy má jednoznačný pozitivní dopad na ohrožené děti umístění do dětských domovů jako obzvláště zranitelnou skupinu obyvatel, jak je zřejmé z Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, kde jsou detailně popsány pozitivní dopady přiblížení péče komunitě.

9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, které musí obsahovat vysvětlení účelu navrhovaného zpracování

Vyjma soukromých dětských domovů, kterých je pouze 6 ze 138.

osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.

10. Zhodnocení korupčních rizik

S navrhovanou právní úpravou nejsou spojená žádná korupční rizika.

11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

12. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Lze předpokládat, že navrhovaná právní úprava bude mít určité pozitivní dopady na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny a na posílení integrity a stability rodiny. Přesun péče z původních budov zařízení, které jsou často v malých a dopravně špatně dostupných obcích (viz Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy), do bytů v běžné zástavbě ve lépe dostupných věších obcích může významně napomoci posílení kontaktů dětí v zařízení s rodinou a tím zvýšit šance na znovusjednocení, nebo napomoci rychlejšímu návratu dítěte do rodiny.

13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopady na kraje, které aktuálně dostávají na hranu zákona v případě přesunu péče do samostatných skupin v komunitě, jak bylo vysvětleno v Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy. V případě dětských domovů umístěných v malých obcích lze v případě přesunu péče do bytů v komunitě (ve větších obcích) předpokládat určitý dopad na lokální ekonomiku. Návrh zákona nicméně neukládá povinnost přesunout všechnu péči do komunity, ani nestanoví termín, do kdy by měla být změna uskutečněna. Pokud tedy bude docházet k přesunům péče, půjde o řízený (postupný, plánovaný) proces, u kterého není odůvodněné očekávat dramatické dopady na územní samosprávné celky.

14. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy

Navrhované řešení je v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.