zákon č. 370/2019 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Problematiku rodných čísel upravuje zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, přičemž výkon působnosti v oblasti agendy rodných čísel přešel na Ministerstvo vnitra k 1. lednu 2003, a to na základě citovaného zákona.

Rodné číslo je identifikátorem fyzické osoby, která splňuje podmínky pro jeho přidělení podle zákona o evidenci obyvatel. Přestože je rodné číslo uváděno na různých dokladech (např. řidičský průkaz, průkaz zdravotní pojišťovny atd.), zákon o evidenci obyvatel v ustanovení § 15 jednoznačně stanoví, že dokladem o rodném čísle je kromě občanského průkazu také rodný list, oddací list, doklad o partnerství nebo úmrtní list, na němž je uvedeno rodné číslo nositele rodného čísla, dále samostatný doklad o přiděleném rodném čísle vydaný a potvrzený příslušným výdejovým místem nebo doklad o přiděleném rodném čísle vydaný Českou správou sociálního zabezpečení před 1. lednem 2003, cestovní doklad, pokud je v něm uvedeno rodné číslo, a doklad vydaný podle zvláštního právního předpisu, pokud je v něm rodné číslo uvedeno (tj. např. průkaz o povolení k pobytu cizince).

Ve vztahu k občanu České republiky a jeho možnosti prokázat rodné číslo jedním z výše uvedených dokladů o rodném čísle je nezbytné poukázat na skutečnost, že do matriční knihy narození, a tedy i do rodného listu byla rodná čísla zapisována podle tehdy platné právní úpravy až u fyzických osob narozených na území tehdejší Československé socialistické republiky dne 1. ledna 1969 a později. Do matriční knihy manželství je rodné číslo zapisováno od 1. července 2001 a do matriční knihy registrovaného partnerství až od 1. července 2006. Cestovní doklad občana je též dokladem o rodném čísle, pokud je v něm rodné číslo uvedeno, nicméně platná právní úprava nestanoví občanu České republiky povinnost být jeho držitelem. Občanský průkaz je tak mnohdy jediným dokladem o rodném čísle, jehož je občan České republiky držitelem.

V souvislosti s budováním soustavy základních registrů a naplňováním obecné vize týkající se postupného utlumování rodných čísel jako jednoznačných identifikátorů fyzických osob při komunikaci mezi jednotlivými agendovými informačními systémy byly v roce 2010 zahájeny práce na přípravě zavedení tzv. „bezvýznamového identifikátoru“, který by byl jako neveřejný bezvýznamový identifikátor užíván výlučně k jednoznačnému určení fyzické osoby pro účely výkonu agendy, pro kterou byl přidělen. Při zavádění základních registrů bylo jednou ze stěžejních priorit právě potlačení významu rodného čísla při komunikaci mezi základními registry a mezi základními registry a agendovými informačními systémy. V rámci této komunikace byl v souladu ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, zaveden agendový identifikátor fyzické osoby, který je pro každou agendu unikátní a je odvozen z jednoho zdrojového identifikátoru specifického pro konkrétní fyzickou osobu. Tyto identifikátory jsou však neveřejné a slouží výhradně pro elektronickou komunikaci mezi informačními systémy. S ohledem k již tehdy plánovanému projektu elektronických občanských průkazů panoval názor, že údaje vedené v informačních systémech veřejné správy by byly duplicitně vedeny též na samotném občanském průkazu, a proto byl předložen návrh zapisovat údaj o rodném čísle do občanského průkazu pouze do 31. prosince 2019. Při stanovení data ukončení zapisování byla zohledněna zejména činnost České správy sociálního zabezpečení, neboť údaj o rodném čísle je ve vztahu k jimi vedeným pojištěncům údajem, jehož povaha je pro výkon činnosti České správy sociálního zabezpečení zcela zásadní.

Současný stav (uvádění rodného čísla do občanského průkazu) nemá ve vztahu k diskriminaci, či rovnosti mužů a žen žádný vztah. Rodné číslo je zapisováno do občanských průkazů obou pohlaví.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Nově navrhovaná právní úprava odkládá ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů o tři roky, tj. do 31. prosince 2022.

Důvodem pro tento posun je nepřipravenost řady agend na skutečnost, že rodné číslo nebude zapisováno do občanského průkazu. Ministerstvo vnitra má z praxe poznatky, že mnohé orgány veřejné moci se setkávají s řadou případů, kdy na základě zadání kombinace referenčních údajů o jménu, příjmení a datu narození, nelze fyzickou osobu jednoznačně ztotožnit, což je zásadní překážkou při vykonávání dalších navazujících činností. Údaj o rodném čísle tedy obecně představuje jednu z možných kombinací vyhledávacích kritérií, a proto zachování možnosti prokázat rodné číslo ze strany občana České republiky občanským průkazem je právě v souvislosti se ztotožňováním fyzických osob klíčové.

Občan České republiky narozený před 1. lednem 1969 (tj. v době, kdy údaj o rodném čísle nebyl zapisován do matriční knihy narození, a tudíž do rodného listu), který by byl držitelem občanského průkazu, v němž by údaj o rodném čísle nebyl uveden, by byl nucen při komunikaci s orgány veřejné moci a soukromoprávními subjekty prokazovat rodné číslo dokladem o rodném čísle, který v souladu s ustanovením § 17c zákona o evidenci obyvatel vydává na žádost nositele rodného čísla pouze Ministerstvo vnitra.

Za účelem zmapování, do jaké míry ukončení zapisování rodných čísel do občanských průkazů negativně ovlivní výkon činností napříč veřejnou správou, uskutečnilo Ministerstvo vnitra v říjnu roku 2018 se zástupci všech ministerstev a dalších ústředních správních úřadů na toto téma pracovní jednání. Pro vytvoření analýzy případných negativních dopadů na výkon státní správy a na občany byla následně formou dotazníkového šetření shromážděna stanoviska a poznatky jednotlivých dotčených orgánů veřejné moci. Z provedeného šetření vyplynulo, že na ukončení zapisování rodných čísel do občanských průkazů nejsou některé agendy dosud připraveny a tato skutečnost by měla negativní dopad na výkon veřejné správy v některých jejích oblastech.

Pro agendu sociálního zabezpečení by ukončení zapisování rodných čísel do občanských průkazů dříve, než bude nahrazeno adekvátním identifikátorem, představovalo značné komplikace při zajišťování svěřených agend a vedlo by ke snížení komfortu občanů při uplatňování jejich důchodových nároků a ostatních práv v oblasti důchodového pojištění z důvodu problematického ztotožňování na základě referenčních údajů. Česká správa sociálního zabezpečení uvádí, že by v této situaci byla nucena vyžadovat po občanech České republiky předkládání dokladu prokazujícího přidělení rodného čísla. V praxi se Česká správa sociálního zabezpečení setkává s případy, kdy občané takovým dokladem nedisponují z důvodu jeho ztráty nebo z důvodu, že jde o občana narozeného před 1. lednem 1969, kdy nebyl údaj o rodném čísle zapisován do matriční knihy, a tedy ani do rodného listu. Rovněž zaměstnavatelé budou pravděpodobně vyžadovat po občanech jiný doklad o přidělení rodného čísla. Rodné číslo je rovněž klíčovým údajem pro vyplácení důchodu. Kontrola údajů uvedených na výplatním dokladu oproti údajům v osobním dokladu se provádí při každé výplatě důchodu a například v případě nesouhlasu rodného čísla se důchod nesmí vyplatit. Na rodném čísle je postavena evidence České správy sociálního zabezpečení o občanech a nepochybně by tak docházelo k situacím, kdy by Česká správa sociálního zabezpečení, s jistotou nemohla ztotožnit žádost či podání občana se svou evidencí, popř. by docházelo k výplatě důchodu neoprávněné osobě. Pokud by rodné číslo bylo v občanském průkazu nahrazeno jiným identifikátorem, riziko zůstává zejména u cizinců, pokud jim tento identifikátor nebude přidělován již při povolení k pobytu, či vydávání oprávnění apod. Za mezinárodní oblast v rámci Evropské unie je rodné číslo PINem pro všechny oblasti sociálního zabezpečení včetně zdravotního pojištění. Pro občany je snazší ho v zahraničí uvádět předložením občanského průkazu, občan je tak lépe identifikovatelný a má rychlejší přístup ke svým právům a dávkám. Pokud PIN chybí, pak musí být uvedeny další údaje, někdy i příjmení otce a matky. PIN je klíčový pro elektronickou komunikaci v rámci systému Elektronická výměna údajů sociálního zabezpečení, který se týká 31 evropských států (zapojeno 10 tisíc institucí), obdobně i smluvních států. Ukončení zapisování rodných čísel do občanských průkazů považuje Česká správa sociálního zabezpečení za nesprávné a s ohledem na jeho zjevnou problematickou nahraditelnost rovněž nekoncepční.

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že rodné číslo je využíváno k jednoznačné identifikaci osoby při proplácení poštovního poukazu na sociální dávky, dávky v nezaměstnanosti, ke ztotožňování osob při kontrolní činnosti Úřadu práce České republiky na místě, předávání informací zdravotním pojišťovnám atd. Ukončení zapisování rodných čísel do občanských průkazů významně ztíží identifikaci osob žádajících o dávku. Rodné číslo v kombinaci s rodným příjmením eliminuje pochybení při ztotožnění osoby. Praxe Ministerstva práce a sociálních věcí také ukázala, že údaje vedené v základním registru obyvatel nejsou v mnoha případech dostatečné k jednoznačnému ověření osoby a je nezbytné ověřit i údaje o rodném čísle, rodném příjmení, případně historii trvalého pobytu. Úřady budou nuceny z důvodu kontroly žádat doložení rodného čísla jiným způsobem – rodným listem, dokladem o přidělení rodného čísla apod. Tento postup zcela jistě zatíží Ministerstvo vnitra, které bude nuceno v mnoha případech vydávat doklad o rodném čísle. Úřad práce České republiky nedisponuje čtečkami, které by umožnily ztotožnění fyzické osoby vyhledáním podle čísla elektronicky čitelného dokladu (rovněž informační systémy tento údaj nevedou a nemohou jej využít jako vyhledávací kritérium); zakoupení čteček a úprava aplikací by pro resort představovala nemalé finanční náklady.

Základní podmínkou plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení je spolehlivá identifikace subjektu její působnosti, a to zejména fyzické osoby. K tomuto účelu plní v současné době nezastupitelnou roli rodné číslo, které je jedinečným identifikátorem fyzické osoby, a které tím, že je zákonem zabezpečeno jeho přidělování, splňuje podmínky pro spolehlivou identifikaci fyzické osoby. Dlouholetou praxí v oblasti sociálního zabezpečení je ověřeno, že spolehlivě slouží pro provádění extrémně rozsáhlých finančních transakcí České správy sociálního zabezpečení, a to jak v oblasti klasického provádění agend, tak i v oblasti elektronické podpory procesů.

Pokud by Česká správa sociálního zabezpečení měla rodné číslo ve své praxi nahradit jiným instrumentem, musí být zajištěna bezproblémová identifikace fyzické osoby. Je proto nutné, aby byla realizována komplexní analýza dopadů ukončení používání rodného čísla na občanských průkazech do všech procesů České správy sociálního zabezpečení a aplikací v rámci Integrovaného informačního systému České správy sociálního zabezpečení. Výstupem této analýzy by mělo být i stanovení nákladů na provedení úprav aplikací v rámci Integrovaného informačního systému České správy sociálního zabezpečení, přičemž lze odhadovat, že potřebný čas na úpravy aplikací bude minimálně 1 – 2 roky a finanční dopady v řádu desítek miliónů Kč.

Z hlediska působnosti Ministerstva financí byly dopady ukončení zapisování rodných čísel do občanských průkazů rozděleny do několika rovin. Z hlediska oblasti Celní správy České republiky Ministerstvo financí poukazuje na skutečnost, že bez ztotožnění osob podle rodného čísla by mohlo dojít k záměně fyzické osoby při vymáhání peněžitých plnění uložených jinými orgány. Agendový identifikátor fyzické osoby lze totiž použít pouze při elektronické komunikaci při zaevidování subjektu do elektronické aplikace, která se základními registry komunikuje. Dále Ministerstvo financí upozorňuje na potřebu jednoznačné identifikace subjektu na místě bez možnosti elektronické komunikace (např. kontroly na místě) a na nezbytnou součinnost při zjišťování majetku (peněžní ústavy, zaměstnavatelé, zdravotní pojišťovny), kdy agendový identifikátor fyzické osoby přidělený jen Celní správě České republiky není dostatečný k identifikaci osoby. Nezbytné úpravy informačních systémů týkající se ukončení zápisu rodného čísla do občanského průkazu odhaduje Ministerstvo financí na cca 12 měsíců, přičemž tyto úpravy lze zahájit až po roce 2020. Finanční náklady těchto úprav byly vyčísleny na cca 40 mil. Kč.

Z hlediska oblasti daňové správy Ministerstvo financí uvádí, že nahrazení rodného čísla např. číslem občanského průkazu není v tuto chvíli součástí vstupních rozhraní automatizovaného daňového informačního systému (ADIS) a pracovníci Finanční správy České republiky nejsou v terénu vybaveni technologií umožňující přístup do základních registrů – vybavení by bylo nákladné. Pro konzistentnost výběru daní bude nutné nahradit rodné číslo jiným neměnným identifikátorem. Číslo občanského průkazu je pro to nevhodné (mimo jiné z důvodu, že nezletilí poplatníci občanský průkaz často nemají). V oblasti správy daní nelze odhadnout časový odhad případných úprav informačních systémů, nicméně z finančního hlediska by se jednalo o desítky miliónů Kč.

Z hlediska oblasti stavebního spoření, penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření je spatřován problém při opakovaném vyhodnocování nároku na výplatu zálohy státní podpory stavebního spoření konkrétnímu účastníkovi, kdy je nezbytné zohledňovat v průběhu trvání jednotlivých smluv probíhající změny identifikačních údajů a také existenci více smluv na jednoho účastníka či převádění prostředků a nároků mezi smlouvami. Další problém je spatřován v plnění informační povinnosti vůči oprávněným subjektům (soudy, Policie České republiky, exekutoři), kde je nutné bezchybné ztotožnění. V rámci této oblasti jsou finanční náklady předběžně odhadovány v řádech miliónů Kč a předpokládaná doba na úpravu informačních systémů činí 2 až 3 roky.

Jako příklad další oblasti, v níž Ministerstvo financí spatřuje v souvislosti s ukončením zapisování rodných čísel do občanských průkazů problém, jsou hazardní hry, neboť při registraci účastníků některých druhů hazardních her je zákonnou povinností účastníka uvést rodné číslo a povinností provozovatele pak tento údaj potvrdit (ověřit z občanského průkazu). Stejně tak se rodné číslo ověřuje v Rejstříku osob vyloučených z účasti na hazardních hrách. Ministerstvo financí dále zmiňuje informační systém provozování hazardních her, kde je zákonná možnost přebírání údajů za využití rodného čísla jako identifikátoru. Ani oblast prodeje majetku a správy majetkových účastí státu nebude bez problémů. Ministerstvo financí upozorňuje na zákonnou povinnost uvádět u smluv týkajících se nemovitého majetku při podání návrhu na vklad rodné číslo, přičemž dále upozorňuje na komplikace při jeho ověření. Časová dotace případných nezbytných úprav informačních systémů nebyla ani v jedné z těchto oblastí uvedena, nicméně např. v oblasti prodeje majetku odhadlo Ministerstvo financí finanční náklady v řádech miliónů Kč.

Ministerstvo spravedlnosti z pohledu problematiky na úseku výkonu soudní agendy a agendy vězeňství upozornilo na potřebu zpracování podrobné analýzy pro nalezení optimálního řešení, která může trvat několik měsíců, a poté je třeba počítat s lhůtou pro následnou implementaci. Ministerstvo spravedlnosti dále upozorňuje na skutečnost, že pokud by byla např. vlivem chybné identifikace obeslána jiná osoba než účastník řízení, došlo by paradoxně k opačnému efektu – snaha ochránit osobní údaje by vedla k neoprávněnému nakládání s osobními údaji. K ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů doporučuje Ministerstvo spravedlnosti nepřistupovat alespoň do doby, než na to budou připraveny a zároveň důkladně odzkoušeny veškeré nyní užívané systémy a aplikace. Naopak je akceptovatelný požadavek na zavedení rodného čísla jako referenčního údaje v základním registru obyvatel a současně i trvalé ponechání rodného čísla jako identifikátoru fyzické osoby (i do budoucna), byť by byl např. přidělován a zapisován jen do rodného listu a základního registru obyvatel.

Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že pro účely hospodárného vynakládání veřejných prostředků a plnění povinností vyplývajících z nařízení vlády upravujících podmínky poskytování úvěrů, dotací nebo ručení ze zdrojů Státního fondu rozvoje bydlení je řádná a jednoznačná identifikace fyzických osob nutností. Je nezbytná zejména pro zamezení poskytnutí úvěrové podpory příjemcům, kteří již čerpali finanční prostředky z jiných programů Státního fondu rozvoje bydlení. Státní fond rozvoje bydlení se neztotožňuje s názorem, že riziko nesprávné a nejednoznačné identifikace je malé. Riziko nesprávné identifikace je reálně možné. Státního fond rozvoje bydlení bude muset osoby identifikovat prostřednictvím jiného identifikátoru. Nejproblematičtější bude faktické ztížení komunikace mezi jednotlivými orgány veřejné moci (např. Státního fondu rozvoje bydlení s finančním úřadem, kde se osoba identifikuje prostřednictvím rodného čísla). Nezbytné úpravy informačních systémů týkající se ukončení zápisu rodného čísla do občanského průkazu, odhaduje Ministerstvo pro místní rozvoj na cca 2 roky. Finanční náklady těchto úprav nelze odhadnout, ale mohou být až v řádech miliónů Kč.

Ministerstvo dopravy sdělilo, že ukončení zapisování rodných čísel do občanských průkazů přinese problémy zejména u registrů v silniční dopravě, které se opírají o rodné číslo, které je poskytováno z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců. Vyhledávání prostřednictvím jiných údajů bude mnohem složitější a prodlouží se činnost příslušných úřadů. Číslo občanského průkazu se rovněž často mění. Ministerstvo dopravy odhaduje, že úpravy informačních systémů potrvají min. 1,5 roku a vyžádají si náklady ve výši cca 10 mil. Kč.

Pro Ministerstvo zahraničních věcí znamená absence rodného čísla v občanském průkazu komplikaci v rámci agendy biometrických cestovních, služebních a diplomatických pasů, neboť rodné číslo je jím využíváno právě pro identifikaci fyzické osoby. Období potřebné pro úpravy informačních systémů odhaduje Ministerstvo zahraničních věcí na 9 až 12 měsíců a finanční náklady předpokládá ve výši cca 1 mil. Kč.

Český úřad zeměměřický a katastrální upozorňuje na vážná rizika spojená s orgány veřejné moci, které nemají vlastní informační systém, a Český úřad zeměměřický a katastrální zapisuje rodné číslo na základě listin, které jim předá např. notář nebo exekutor. V případě absence rodného čísla může např. dojít k zápisu zahájení exekuce k majetku jiné osoby s týmž jménem, příjmením a datem narození (poukazováno na příklad z praxe). Jako příklad možných důsledků v případě osob se stejným jménem, příjmením a datem narození uvádí Český úřad zeměměřický a katastrální rovněž problémy s datovými schránkami, kdy jsou písemnosti zasílány nesprávným osobám (opět příklad z praxe). Nezbytné úpravy informačních systémů týkající se ukončení zápisu rodného čísla do občanského průkazu odhaduje Český úřad zeměměřický a katastrální na 2 roky, přičemž náklady předpokládá ve výši cca 12 mil. Kč.

Obecnou příčinou absence úprav procesních postupů při výkonu agend reagujících na skutečnost, že občanské průkazy od 1. ledna 2020 nebudou obsahovat rodná čísla, byly nedostatečné právní i věcné podmínky umožňující zavádění moderního, dlouhodobě udržitelného a koordinovaného mechanismu identifikace fyzických osob. Zejména lze artikulovat personální nestabilitu na klíčových pozicích a personální nedostatečnost příslušných útvarů ústředních správních úřadů znemožňujících nalézání, prosazování a realizaci koncepčních řešení. Ty se daří překonávat až v souvislosti s přijetím a následnou dlouhodobější aplikací zákona o státní službě. Současně se ukázalo, že návrhy případných resortních řešení tohoto problému nejsou pro svou partikulární povahu, a obvykle i divergentní směřování optimální a objevila se poptávka po globálním řešení. K němu však nebylo možno přistoupit dříve, než budou vytvořeny předpoklady, zejména právní, pro účinnou koordinaci prací při nalézání a tvorbě takového řešení. K tomu došlo přijetím a zejména implementací zákona č. 104/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), a některé další zákony, a následným přijetím Informační koncepce České republiky, které vládě a Ministerstvu vnitra svěřily nástroje pro efektivnější řízení informačních systémů veřejné správy, umožňují tak přistoupit k přípravě a prosazení komplexního řešení nového mechanismu identifikace fyzických osob. Tato příprava a prosazení však vyžadují časový prostor, který by měl navrhovaný zákon vytvořit.

Navrhované opatření, tedy zapisování rodných čísel do občanských průkazů do 31. prosince 2022, nemá ve vztahu k diskriminaci, či rovnosti mužů a žen žádný vztah. Rodné číslo by bylo zapisováno do občanských průkazů obou pohlaví.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Přechodná ustanovení části osmé zákona č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že dnem 31. prosince 2019 bude zapisování rodných čísel do občanských průkazů ukončeno. V současné době však řada agend orgánů veřejné moci není skutečnosti, že by rodné číslo nebylo uváděno v občanském průkazu, uzpůsobena. Přestože by pro ztotožňování fyzických osob nemělo být v budoucnu využíváno rodné číslo, ale číslo elektronicky čitelného dokladu, většina občanů České republiky by údaj o rodném čísle v případě, že by ho po nich orgány veřejné moci či soukromoprávní subjekty vyžadovaly, neměla jak doložit. Rovněž většina významných informačních systémů veřejné správy funguje právě na bázi rodného čísla jako jednoznačného identifikátoru fyzické osoby. To platí rovněž pro informační systémy soukromých subjektů (např. banky, pojišťovny nebo telefonní operátoři).

Z tohoto důvodu se navrhuje ponechat zápis rodného čísla do občanského průkazu po dobu dalších tří let, tj. do 31. prosince 2022. Z navrhovaného zákona vyplývá, že se jedná toliko o dočasné řešení. Dotčené orgány veřejné moci proto v mezidobí provedou potřebnou přípravu a nastavení procesů tak, aby zápis rodného čísla mohl být k 31. prosinci 2022 bezproblémově ukončen. V oblasti vnitřního nastavení informačních systémů budou tyto upraveny tak, aby byly v souladu s již účinnou právní úpravou obsaženou v zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech, založeny na agendovém identifikátoru fyzické osoby. Pokud jde o ztotožnění osoby, bude prováděno prostřednictvím jiných údajů než rodného čísla, zejména prostřednictvím kombinací více údajů (jméno, datum narození, adresa místa trvalého pobytu) a zejména prostřednictvím údaje o čísle a druhu dokladu totožnosti, kdy právo k využívání tohoto údaje je prostřednictvím § 18 odst. 5 zákona o základních registrech založeno pro prakticky všechny orgány veřejné moci. V souvislosti s těmito změnami budou zaměstnanci orgánů veřejné moci s uvedenými mechanismy řádně seznámeni, a to zejména za účelem prevence nesprávných ztotožnění plynoucích typicky z nedostatečného využívání již nyní nastavených mechanismů (např. duplicit vzešlých z vyhledávání toliko podle jména a adresy místa trvalého pobytu bez využití údajů o datu narození nebo druhu a čísle dokladu totožnosti).

V rámci výše popsané přípravy na ukončení zápisu rodného čísla do občanských průkazů budou dotčené orgány veřejné moci, zejména orgány zmíněné v této důvodové zprávě, postupovat v úzké součinnosti s Ministerstvem vnitra, které jakožto koordinační ústřední správní úřad v oblasti veřejné správy a v oblasti informačních a komunikačních technologií podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, poskytne dotčeným orgánům veřejné moci potřebnou konzultační a metodickou podporu tak, aby byl uvedený termín ukončení zápisu rodného čísla do občanských průkazů dodržen.

V mezidobí bude dále připraven zákon, jímž dojde k vypuštění zápisu rodného čísla do dalších dokladů, tak aby bylo minimalizováno využívání rodného čísla při ověřování totožnosti fyzických osob.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 10 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a s čl. 79 odst. 1 a s čl. 105 Ústavy České republiky.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh zákona nezapracovává do českého právního řádu právo Evropské unie.

Předmětu navrhované právní úpravy se dotýká nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Navrhovaná právní úprava není s tímto nařízením ani s jinými prameny práva Evropské unie v rozporu.

Návrh zákona je v souladu s judikaturou soudních institucí Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Na navrhovanou právní úpravu se mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, nevztahují.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady

Předkládaná právní úprava nemá žádné negativní dopady na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí ani na sociální oblast. Odložení ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů o tři roky nemá finanční dopad.

8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů návrh zákona přímo nezakládá nové zpracování osobních údajů a nezasahuje ani do existujících zpracování prováděných na základě zákona. Je třeba připustit, že určitá rizika ve vztahu ke všem držitelům občanských průkazů a ke každému individuálně jsou vázána na povinnost předkládat občanský průkaz nejen ve styku úředního charakteru, ale rovněž v řadě situací, které jsou soukromoprávní povahy. Možnost neoprávněného získání rodného čísla je spojena s každou jednotlivou expozicí občanského průkazu a v čase se přirozeně kumuluje, tedy zvyšuje. S ohledem na dočasnost zápisu rodného čísla do občanského průkazu (do 31. prosince 2021) a při zvážení rizik pro subjekty údajů vyplývajících z vedení rodného čísla v občanském průkazu a z rizik vyplývajících z ukončení zápisu rodného čísla do občanského průkazu k 31. prosinci 2019, se nicméně navrhované řešení jeví jako nezbytné.

Pokud jde o vhodné záruky práv a svobod subjektu údajů v souvislosti s používáním národního identifikačního čísla podle čl. 87 obecného nařízení o ochraně osobních údajů, ty představuje zejména zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje podobu rodných čísel, způsob jejich přidělování a především omezuje přípustné případy zpracování rodných čísel, z čehož lze dovozovat i vyšší míru ochrany tohoto osobního údaje. Za základ zvláštních podmínek zpracování rodných čísel ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů lze považovat § 13c odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění senátního tisku 26, podle kterého je možné rodná čísla využívat jen

a) jde-li o činnost ministerstev, jiných správních úřadů, orgánů pověřených výkonem státní správy a soudů vyplývající z jejich zákonem stanovené působnosti, nebo notářů pro potřebu vedení Centrální evidence závětí;

b) stanoví-li tak zvláštní zákon,

c) pokud je to nezbytné pro vymáhání soukromoprávních nároků nebo pro předcházení vzniku nesplácených pohledávek, jsou-li přijata konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů, která odpovídají stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i různě pravděpodobným a závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob, nebo

d) se souhlasem nositele rodného čísla nebo jeho zákonného zástupce.

Pokud jde o konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů, ty mohou podle § 13c odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění senátního tisku 26, zahrnovat zejména:

a) technická a organizační opatření zaměřená na důsledné uplatnění povinnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,

b) pořizování záznamů alespoň o všech operacích shromáždění, vložení, pozměnění a výmazu osobních údajů, které umožní určit a ověřit totožnost osoby provádějící operaci, a uchovávání těchto záznamů nejméně po dobu 2 let od provedení operace,

c) informování osob zpracovávajících osobní údaje o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,

d) jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů,

e) zvláštní omezení přístupu k osobním údajům v rámci správce nebo zpracovatele,

f) pseudonymizaci osobních údajů,

g) šifrování osobních údajů,

h) opatření k zajištění trvalé důvěrnosti, integrity, dostupnosti a odolnosti systémů a služeb zpracování,

i) opatření umožňující obnovení dostupnosti osobních údajů a včasný přístup k těmto údajům v případě incidentů,

j) proces pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti zavedených technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování, nebo

k) zvláštní omezení přenosu osobních údajů do třetí země.

Jelikož informační systémy Ministerstva práce a sociálních věcí splňují výše uvedené podmínky, použití rodných čísel v těchto informačních systémech není v rozporu s čl. 87 obecného nařízení o ochraně osobních údajů.

Česká správa sociálního zabezpečení poskytuje dostatečné záruky práv a svobod subjektů údajů tím, že v postavení správce dodržuje povinnosti podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Při zpracování osobních údajů včetně rodných čísel České správa sociálního zabezpečení plně respektuje obecné nařízení o ochraně osobních údajů, jakož i právo České republiky, a tím naplňuje požadavek čl. 87 obecné nařízení o ochraně osobních údajů.

Česká správa sociálního zabezpečení dodržuje zásady zpracování osobních údajů podle čl. 5 obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Je však nezbytné dodat, že na Českou správu sociálního zabezpečení, která je v souvislosti s plněním úkolů České správy sociálního zabezpečení v právním postavení orgánu sociálního zabezpečení podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a orgánu nemocenského pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se vztahuje možnost omezení čl. 5 podle čl. 23 odst. 1 písm. e) obecného nařízení o ochraně osobních údajů.

Zpracování rodného čísla a jiných osobních údajů v souvislosti s plněním úkolů České správy sociálního zabezpečení v právním postavení orgánu sociálního zabezpečení podle zákona č. 582/1991 Sb. a úkolů orgánu nemocenského pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb. je zákonné podle čl. 6 obecného nařízení o ochraně osobních údajů a nepředstavuje riziko pro práva a svobody subjektu údajů. Česká správa sociálního zabezpečení postupuje v oblasti kybernetické bezpečnosti u prvku kritické informační infrastruktury Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení v souladu s požadavky zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů.

V souvislosti se zabezpečením zpracování osobních údajů, včetně rodných čísel, podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů provádí Česká správa sociálního zabezpečení podle čl. 25 tohoto nařízení vhodná technická a organizační bezpečnostní opatření v oblasti záměrné a standardní ochrany osobních údajů, jejichž je správcem. Standardní ochranou osobních údajů se rozumí ochrana informací v oblasti kybernetické bezpečnosti podle vyhlášky č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti), na úrovni kritická informační infrastruktura.

Pokud jde o ochranu rodného čísla jako jednoznačného identifikátoru fyzické osoby v informačních systémech spravovaných a provozovaných Ministerstvem financí, údaje vedené v těchto informačních systémech nejsou veřejně přístupné a jsou poskytovány pouze zákonem vymezenému okruhu subjektů.

9. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava jako celek nevybočuje z rámce obvyklých principů obdobných právních úprav a je plně v souladu s obecnými právními úpravami v tomto směru.

Nejsou s ní tedy spojena žádná přímá či nepřímá korupční rizika. Vzhledem k obsahu navrhované právní úpravy nejsou s přijetím návrhu zákona spojena žádná opatření reagující na korupční rizika.

9.1. Přiměřenost

Rozsah množiny subjektů, na něž se návrh zákona vztahuje, je odpovídající účelu navrhované právní úpravy.

Navrhovaná novela zákona nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné správy.

9.2. Jednoznačnost

Předkládaný návrh zákona je svým charakterem pouze technickou novelou přechodného ustanovení, kterým se odkládá termín ukončení zápisu rodného čísla do občanského průkazu, a pro adresáty právní úpravy tudíž nepředstavuje nadměrnou zátěž ani nevyžaduje vynaložení nepřiměřených nákladů na přizpůsobení se novým požadavkům.

9.3. Rozhodování a rozhodovací pravomoc

Návrh zákona neupravuje žádné nové procesní postupy a s nimi spojené rozhodovací pravomoci orgánů veřejné správy.

9.4. Odpovědnost

Návrh zákona spočívá v objektivním stanovení zákonné lhůty bez možnosti volného uvážení v rámci rozhodování orgánu veřejné správy. Rozsah ukládaných povinností se nemění.

9.5. Opravné prostředky a kontrolní mechanismy

Návrh zákona neupravuje nové opravné prostředky ani kontrolní mechanismy.

9.6. Poptávková a nabídková stránka

Návrh neupravuje nová řízení a rozhodování v dané oblasti, a nebude mít tedy vliv na změnu případných korupčních rizik.

9.7. Transparentnost a otevřená data

Návrh zákona nestanoví povinnosti ke zveřejňování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

11. Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad

Vzhledem k povaze předkládaného návrhu zákona, který je svým charakterem pouze technickou novelou přechodného ustanovení zákona č. 424/2010 Sb., byl předseda Legislativní rady vlády požádán o výjimku z provedení hodnocení dopadů regulace (RIA). Výjimka byla udělena aktem předsedy Legislativní rady vlády č. j. 1482/2019-UVCR ze dne 17. ledna 2019.

12. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Z důvodu časové naléhavosti se navrhuje použít ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého může Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvém čtení. Návrh je svou podstatou novelou přechodného ustanovení, které k 31. prosinci 2019 ukončuje zápis rodného čísla do občanského průkazu. Fakt, že některé agendy orgánů veřejné moci i soukromého sektoru nejsou uzpůsobeny tomu, že rodné číslo nebude uváděno v občanském průkaze, by mohl způsobit celospolečenské negativní dopady. Vyslovení souhlasu se zákonem v prvém čtení před 1. lednem 2020 se předejde vzniku období, kdy by do občanského průkazu údaj o rodném čísle nebyl zapisován.