zákon č. 371/2016 Sb.

K čl. I.

K bodu č. 1

(§ 1 odst. 1 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 21)

Dochází k přeformulování úvodního ustanovení a uvedení jeho znění do souladu s Legislativními pravidly vlády. Současně je do výčtu předpisů, které jsou zákonem o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty implementovány do právního řádu České republiky, doplněna směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/412 ze dne 11. března 2015, kterou se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států omezit nebo zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území.

K bodu č. 2

(§ 1 odst. 4 včetně poznámek pod čarou č. 2 a 22)

Dochází k revizi ustanovení upravujícího působnost zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty ve vztahu k léčivým přípravkům a přípravkům na ochranu rostlin. Na geneticky modifikované organismy nebo genetické produkty, které jsou léčivým přípravkem nebo přípravkem na ochranu rostlin, se zákon nevztahuje v rozsahu podmínek pro uvádění těchto přípravků na trh, včetně požadavků na jejich označení, které upravují speciální, přímo použitelné předpisy Evropské unie, které jsou uvedeny v poznámkách pod čarou č. 2, resp. 22.

K bodu č. 3

(nahrazení slovního spojení „do oběhu“ slovním spojením „na trh“)

V zájmu zajištění jednotné terminologie s právními předpisy Evropské unie dochází v celém textu zákona k nahrazení slovního spojení „do oběhu“ slovním spojením „na trh“.

K bodu č. 4, 5, 12, 26, 29, 50 a 53

(oprava odkazů na jednotlivá ustanovení zákona)

V důsledku změn v provedených v zákoně a s tím souvisejících legislativně technických úprav struktury zákona dochází k revizi odkazů na jednotlivá ustanovení zákona.

K bodu č. 6

(§ 4 odst. 4 včetně poznámky pod čarou č. 23)

Upřesnění ustanovení popisujícího varianty vzniku oprávnění k uvádění geneticky modifikovaných organismů nebo genetických produktů na trh a doplnění odkazu na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, podle nějž se povoluje uvádění na trh geneticky modifikovaných organismů pro použití v potravinách, resp. v krmivech, nebo potraviny, resp. krmiva obsahující geneticky modifikované organismy.

K bodu č. 7

(§ 5 odst. 1 a 2)

Za účelem snížení administrativní zátěže a v návaznosti na zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, dochází k rozšíření možností podání žádosti o udělení povolení pro uzavřené nakládání nebo pro uvádění do životního prostředí anebo žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh o podání prostřednictvím datové schránky nebo podání v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem, přičemž se zjednodušuje podání v listinné podobě. Současně dochází v druhém odstavci k doplnění možnosti odkázat v případě všech výše uvedených žádostí na údaje, informace nebo výsledky, které jsou uvedeny v předchozích žádostech téhož žadatele nebo v žádostech jiných žadatelů, tak, jak to umožňují příslušné předpisy Evropské unie.

K bodu č. 8

(§ 5 odst. 4)

Legislativně technická úprava reagující na nové znění ustanovení § 5 odst. 1 a 2.

K bodu č. 9

(§ 5 odst. 4)

Dochází ke zpřesnění případů, ve kterých je Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) povinno zveřejňovat informaci o zahájení řízení a shrnutí obsahu žádosti, které jsou nyní omezovány pouze na řízení o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí a řízení o zápis do Seznamu pro uvádění na trh. Ministerstvo tak nebude nadále povinno zveřejňovat informaci o zahájení řízení o udělení povolení pro uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika. Důvodem pro tento krok je skutečnost, že zařízení, ve kterých uzavřené nakládání třetí nebo čtvrté kategorie rizika probíhá, zpravidla nejsou určena výhradně k činnostem, při nichž dochází k nakládání s geneticky modifikovanými organismy, ale také k činnostem s přítomností jiných biologických činitelů skupiny 3 nebo 4 ve smyslu § 36 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Zveřejňování informací o těchto zařízeních představuje citlivou záležitost, když by mohlo kolidovat se zájmem na ochraně veřejného zdraví, případně i bezpečnosti státu. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že předmětnou změnou nikterak nedochází ke snížení úrovně transpozice práva Evropské unie, neboť směrnice 2009/41/ES ze dne 6. května 2009 o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými organismy požadavek na zveřejňování informací obsažených v žádosti (terminologií směrnice „oznámení“) nestanoví, naopak tuto otázku nechává zcela na zvážení členských států, když v čl. 12 uvádí, že považuje-li to členský stát za vhodné, může v otázkách hledisek navrhovaného uzavřeného nakládání konzultovat veřejnost.

K bodu č. 10

(§ 5 odst. 7)

Legislativně technická úprava, kterou se odstraňuje nadbytečná specifikace řízení, v průběhu kterých může ministerstvo obdržet vyjádření veřejnosti k žádosti, která byla přenesena do odstavce 4 téhož ustanovení (viz novelizační bod 9).

K bodu č. 11

(§ 5 odst. 12)

V důsledku legislativně technické úpravy původního § 16 dochází k přečíslování odkazu na § 16c odst. 4, který po uvedené úpravě stanoví povinnost zaslat rozhodnutí o prodloužení doby platnosti povolení pro uzavřené nakládání kromě dotčených ministerstev rovněž krajským úřadům, v jejichž správním obvodu k uzavřenému nakládání dochází.

S ohledem na charakter kompetencí krajských úřadů coby výkonu státní správy v přenesené působnosti dochází k opravě nepřesně zvolené formulace „území kraje“.

Z důvodu přehlednějšího promítnutí prováděných změn se navrhuje nové úplné znění § 5 odst. 12.

K bodu č. 13

[§ 7 odst. 3 písm. c)]

Hodnocení rizika se předkládá jako součást oznámení k prvnímu uzavřenému nakládání zařazenému do první kategorie rizika, resp. k prvnímu i dalším uzavřeným nakládání zařazeným do druhé kategorie rizika. V případě dalšího uzavřeného nakládání zařazeného do první kategorie rizika se podle § 16a odst. 4 již oznámení nepodává a hodnocení rizika se předkládá samostatně.

K bodu č. 14

[§ 7 odst. 3 písm. e)]

Za účelem snížení nadbytečné administrativní zátěže se upouští od pravidelného předkládání hodnocení rizika každých pět let. Pravidelné přezkoumání jeho hodnocení se nově předpokládá jako součást roční zprávy podle § 19 písm. c).

K bodu č. 15

(§ 7 odst. 5)

Vedení a uchovávání dokumentace, včetně hodnocení rizika, je upraveno v § 19 písm. b), ustanovení § 7 odst. 5 je tak v tomto ohledu nadbytečné.

K bodu č. 16

(§ 8 odst. 4)

Předmětná legislativní zkratka je nově zavedena již v § 4 odst. 4.

K bodu č. 17 a 18

[§ 8 odst. 5 a odstavec 6 písm. b)]

Terminologická úprava specifikace geneticky modifikovaného organismu, resp. genetického produktu, u něhož je ministerstvo oprávněno dočasně omezit nebo zakázat nakládání s ním.

K bodům č. 19, 45 a 52

(adresa sídla)

V reakci na rekodifikaci soukromého práva a související terminologické změny dochází v celém textu zákona k nahrazení pojmu „sídlo“, resp. „místo podnikání“ slovním spojením „adresa sídla“ coby jednoho z identifikačních údajů podnikatele, ať se jedná o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu.

K bodu č. 20

(identifikační číslo osoby)

V důsledku zrušení legislativní zkratky „identifikační číslo“ v původním znění § 5 odst. 1 dochází k doplnění pojmu „identifikační číslo osoby“ v textu zákona.

K bodům č. 21

(jméno fyzické osoby)

V reakci na rekodifikaci soukromého práva dochází v textu zákona k regulaci identifikačních údajů, pokud jde o jméno fyzické osoby, když se pojmem „jméno“ rozumí osobní jméno, příjmení, případně i další jména a rodné příjmení.

K bodu č. 22

[§ 10 písm. b)]

Dochází k upřesnění způsobu zveřejňování informací prostřednictvím internetových stránek ministerstva.

K bodu č. 23 a 24

(§ 11 odst. 1 až 3)

Za účelem zajištění souladu s příslušnými předpisy Evropské unie dochází k upřesnění právní úpravy označování geneticky modifikovaných organismů poskytovaných pro účely uzavřeného nakládání nebo uvádění do životního prostředí, resp. označování geneticky modifikovaných organismů nebo genetických produktů uváděných na trh. V případě geneticky modifikovaných organismů a genetických produktů uváděných na trh podle přímo použitelného nařízení (ES) č. 1829/2003 je část požadavků na jejich označení stanovena přímo ustanoveními tohoto nařízení, další požadavky jsou uloženy příslušným povolením k uvedení na trh.

K bodu č. 25

(Evropská unie)

Provedení legislativně technických úprav, jejichž účelem je přizpůsobení ustanovení institucionálním změnám zavedeným tzv. Lisabonskou smlouvou a terminologii příslušných předpisů Evropské unie.

K bodu č. 27

[§ 13 písm. e)]

V návaznosti na § 4 odst. 4 dochází k upřesnění a uvedení do souladu s příslušnými předpisy Evropské unie, když povolení k uvádění na trh geneticky modifikovaných organismů pro použití v potravinách, resp. v krmivech, nebo potravin, resp. krmiv obsahujících geneticky modifikované organismy se vydává podle přímo použitelného nařízení (ES) č. 1829/2003.

K bodu č. 28

[§ 13 písm. f)]

V návaznosti na úpravy regulace podmínek uzavřeného nakládání s geneticky modifikovanými organismy, obsažené v původním § 16, se jako další důvod zániku oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty doplňuje nesplnění povinnosti podat nové oznámení v případě, kdy osoba oprávněná k uzavřenému nakládání zařazenému do první nebo druhé kategorie rizika provede takové úpravy uzavřeného prostoru, které vedou k tomu, že tento prostor již nevyhovuje požadavkům na uzavřené nakládání dané kategorie rizika, nebo v případech, kdy úpravy uzavřeného nakládání nebo nové informace podle § 8 vedou k zařazení uzavřeného nakládání do vyšší kategorie rizika.

K bodu č. 30 a 31

(§ 16 a § 16a až 16c)

V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/41/ES ze dne 6. května 2009 o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými mikroorganismy dochází k odstranění nadbytečné administrativní zátěže při uzavřeném nakládání zařazeném do první kategorie rizika.

V případě, kdy má v určitém uzavřeném prostoru dojít k prvnímu uzavřenému nakládání, je osoba oprávněná k podnikání povinna podat před zahájením takového nakládání ministerstvu oznámení. Pokud se více uzavřených prostor nachází v jedné budově, je možné podat pro ně společné oznámení. V případě zařazení uzavřeného nakládání do první kategorie rizika vzniká oprávnění k tomuto nakládání ihned po podání oznámení. Pokud má být v již oznámeném uzavřeném prostoru nakládáno s novými geneticky modifikovanými organismy, může s nimi oznamovatel, pokud jde o uzavřené nakládání zařazené do první kategorie rizika, nakládat ihned po předložení příslušného hodnocení rizika s odvoláním na předchozí oznámení, bez nutnosti předkládat oznámení nové. V případě uzavřeného nakládání zařazeného do druhé kategorie rizika je nutné oznámení podávat jak v případě prvního, tak i v případě každého dalšího uzavřeného nakládání s tím, že vlastní nakládání je možné zahájit po uplynutí stanovené lhůty od podání oznámení.

Ministerstvo je ve vztahu k oznamovateli oprávněno vyžádat si doplňující informace nebo upřesnění údajů uvedených v oznámení. Ministerstvo je dále oprávněno oznamovateli uložit, aby provedl úpravu podmínek uzavřeného nakládání, popřípadě nakládání pozastavil nebo ukončil. Tohoto oprávnění využije zejména v případě, kdy oznamovatel neposkytne v požadované lhůtě doplňující informace.

V případě, kdy osoba oprávněná k uzavřenému nakládání upraví uzavřený prostor nebo uzavřené nakládání takovým způsobem, že uzavřený prostor již nevyhovuje kategorii rizika uvedené v oznámení, nebo v případě, kdy na základě nových informací dojde ke změně kategorie rizika uzavřeného nakládání s oznámeným geneticky modifikovaným organismem, vyžaduje se od osoby oprávněné k uzavřenému nakládání podání nového oznámení. Pokud nové oznámení podáno nebude, oprávnění k uzavřenému nakládání zaniká podle § 13 písm. f) [viz bod č. 28].

V důsledku rozsáhlé revize regulace podmínek uzavřeného nakládání obsažené původně v § 16 byla provedena rovněž legislativně technická úprava struktury této regulace tak, aby vyhovovala požadavkům Legislativních pravidel vlády, podle kterých by v paragrafu zpravidla nemělo být obsaženo více než 6 odstavců (čl. 39 odst. 2). Z toho důvodu byl původní § 16 v rámci prováděných změn rozčleněn do § 16 až 16c.

K bodu č. 32

(§ 17 odst. 2 a 3)

Doplňují se základní náležitosti žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí s tím, že její vzor stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění vyhlášky č. 29/2010 Sb., která bude v návaznosti na schválení předložené novely zákona rovněž změněna.

K bodu č. 33

(§ 18 odst. 2)

Za účelem zohlednění různých možností uvádění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí bude vzorek předmětného geneticky modifikovaného organismu pro kontrolní účely poskytován pro příště pouze na vyžádání. V případě klinického hodnocení léčivých přípravků obsahujících geneticky modifikované organismy je stávající stav nevyhovující, neboť vzorek takového léčivého přípravku nelze poskytnout současně se žádostí, aniž by tím došlo k neoprávněnému nakládání s geneticky modifikovaným organismem.

K bodu č. 34

[§ 18 odst. 6 písm. d)]

Doplňuje se nová náležitost povolení pro uvádění do životního prostředí, které tak pro příště musí obsahovat rovněž výsledky hodnocení rizika nakládání s předmětným geneticky modifikovaným organismem.

K bodu č. 35

[§ 18 odst. 6 písm. h)]

Dochází k omezení nutnosti uvádět v povolení pro uvádění do životního prostředí jednoznačné určení pozemku, na kterém k tomuto uvádění dochází, pouze na případy polních pokusů s geneticky modifikovanými rostlinami. Cílem této úpravy je zohlednit případy uvádění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí v rámci klinického hodnocení léčivých přípravků, kdy je požadavek na jednoznačné určení pozemku bezpředmětný.

K bodu č. 36

(§ 18 odst. 7)

Dochází k odstranění duplicitního ustanovení o zveřejňování rozhodnutí ministerstva o vydání povolení pro uvádění do životního prostředí, které je obsaženo již v obecném ustanovení § 5 odst. 11. Namísto toho se odstraňuje transpoziční deficit ohledně informování Evropské komise.

K bodu č. 37

[§ 19 písm. b)]

Zpřesňují se povinnosti při vedení a uchovávání dokumentace o nakládání s geneticky modifikovanými organismy, přičemž v rámci snižování nadbytečné administrativní zátěže dochází ke zkrácení doby, po kterou je osoba oprávněná k uzavřenému nakládání povinna dokumentaci vedenou pro toto nakládání uchovávat, o polovinu, z deseti na pět let.

K bodu č. 38

[§ 19 písm. c)]

V návaznosti na upuštění od povinnosti předkládat hodnocení rizika nakládání s geneticky modifikovanými organismy každých pět let [viz bod č. 14 - § 7 odst. 3 písm. e)] se v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/41/ES jako součást roční zprávy zavádí každoroční přezkoumání hodnocení rizika.

K bodům č. 39, 40 a 54

[§ 20 odst. 2 písm. b), § 20 odst. 2 písm. c) a d), § 21 odst. 1 a 2 a § 25 odst. 8]

V rámci snižování nadbytečné administrativní zátěže se upouští od povinnosti zpracovávat havarijní plán pro uzavřené nakládání zařazené do první kategorie rizika, neboť pro tyto prostory jsou postačující obecné právní předpisy upravující bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Podle přílohy č. 3 k zákonu představuje první kategorie rizika „činnosti bez rizika nebo se zanedbatelným rizikem škodlivého působení na zdraví a životní prostředí“. Ve spojení s definicí havárie podle § 21 odst. 1 zákona je zřejmé, že při uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými organismy zařazeném do první kategorie rizika není vznik havárie možný.

V souvislosti s omezením povinnosti zpracovávat havarijní plán pouze na uzavřené nakládání zařazené do druhé a vyšší kategorie rizika se zpřesňuje definice havárie coby události, která může nastat jedině při uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými organismy zařazeném do druhé a vyšší kategorie rizika nebo při uvádění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí, čímž se vylučuje možnost, že by k havárii mohlo dojít při uzavřeném nakládání zařazeném do první kategorie rizika.

K bodu č. 41

[§ 20 odst. 2 písm. c) a d)]

Stylistická úprava navazující na předchozí doplnění textu (viz novelizační bod 40).

K bodu č. 42

(§ 20 odst. 3)

Dochází k legislativně technické opravě v okruhu osob povinných předložit havarijní plán, když se odstraňuje výslovné uvedení „žadatele“, který je ovšem rovněž zahrnut ve výčtu osob uvedených v odstavci 2, na který je odkazováno.

K bodu č. 43

(§ 20 odst. 4)

Namísto stanovení náležitostí havarijního plánu se doplňuje zmocnění pro stanovení jeho vzoru v prováděcím právním předpise.

K bodu č. 44

(§ 22 odst. 3)

V důsledku legislativně technické úpravy původního § 16 dochází k přečíslování odkazu na povolení pro uzavřené nakládání, jehož náležitosti jsou stanoveny v § 16c odst. 3. Pokud jde o údaje, které se do registru povolených geneticky modifikovaných organismů nezapisují, dochází k uvedení jejich vymezení do souladu s příslušným ustanovením § 9. S ohledem na skutečnost, že registr povolených geneticky modifikovaných organismů se zveřejňuje na internetu, údaje označené a chráněné jako obchodní tajemství se do něj nezapisují.

K bodu č. 46

[§ 22 odst. 5 písm. b)]

Dochází k terminologické úpravě a upřesnění údajů, které se zapisují do registru uživatelů.

K bodu č. 47

(§ 22 odst. 7)

Dochází k legislativně technické úpravě odkazu na ustanovení upravujících vznik oprávnění k uzavřenému nakládání první nebo druhé kategorie rizika, reagující na změny provedené v původním znění § 16.

K bodu č. 48

(část čtvrtá)

V reakci na množství změn provedených v ustanoveních § 23 a 24 a na doplnění nových ustanovení upravujících prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh a možnost národního zákazu či omezení pěstování geneticky modifikovaných organismů povolených pro uvádění na trh se předkladatel rozhodl předložit nové znění celé části čtvrté upravující uvádění geneticky modifikovaných organismů a genetických produktů na trh, rozčleněné do čtyř hlav.

Hlava I obsahující § 23 vymezuje podmínky pro uvádění geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu na trh a upravuje obecné povinnosti související s geneticky modifikovanými organismy nebo genetickými produkty schválenými pro uvádění na trh.

Hlava II upravuje řízení o zápis do Seznamu pro uvádění na trh. Ustanovení § 24 zejména předepisuje základní náležitosti žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh a jejího podání. Ustanovení § 24a pak popisuje vlastní řízení s možností vstupu příslušných orgánů ostatních členských států či Komise. Ustanovení § 24b upravuje rozhodnutí ministerstva o žádosti o zápis do Seznamu pro uvádění na trh a náležitosti tohoto zápisu. Ve svém souhrnu tvoří tato ustanovení transpozici části C směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS.

Hlava III představuje v § 24c novou úpravu prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh, kterou se odstraňuje transpoziční deficit ve vztahu k čl. 17 směrnice 2001/18/ES. Stanoví se lhůta, ve které může být žádost o prodloužení platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh podána, náležitosti této žádosti a odchylky od obecné úpravy řízení o zápisu do Seznamu pro uvádění na trh.

Hlava IV byla do zákona doplněna za účelem provedení transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/412 ze dne 11. března 2015, kterou se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států omezit nebo zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území. Do textu zákona se doplňuje nový § 24d, kterým se upravuje postup, kdy v rámci řízení vedeném ministerstvem o zápis do Seznamu pro uvádění na trh, případně v řízení o prodloužené platnosti rozhodnutí o provedení zápisu do Seznamu pro uvádění na trh, vznese příslušný orgán členského státu požadavek, aby z pěstování geneticky modifikovaného organismu, k němuž se řízení vztahuje, bylo území tohoto státu nebo jeho část vyloučeny, a nové § 24e až 24g, které umožňují zakázat pěstování geneticky modifikovaného organismu nebo geneticky modifikovaných organismů, k jejichž uvedení na trh byl vydán písemný souhlas příslušným orgánem členského státu (v režimu směrnice 2001/18/ES) nebo k jejichž uvedení na trh bylo vydáno povolení podle nařízení (ES) č. 1829/2003, na území České republiky.

Ustanovení § 24d, v souladu čl. 26b odst. 2 směrnice 2001/18/ES ve znění směrnice 2015/412, popisuje dva případy, ve kterých ministerstvo upraví územní působnost zápisu do Seznamu pro uvádění na trh tak, aby z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismu bylo vyloučeno území členského státu (nebo jeho část), jehož příslušný orgán tento požadavek uplatnil.

Prvním tímto případem je situace, kdy příslušný orgán členského státu požádal, aby území tohoto státu nebo jeho část byly z pěstování geneticky modifikovaného organismu vyloučeny, a na základě tohoto požadavku žadatel o zápis do Seznamu pro uvádění na trh upravil svou žádost (de facto tedy vyjádří souhlas s touto úpravou). Rozhodnutí o zápisu do Seznamu pro uvádění na trh se vydá již na základě takto upravené žádosti, tj. územní působnost zápisu je upravena, de facto omezena, tak, že, pokud jde o pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismu, nezahrnuje území žádajícího členského státu (nebo jeho část).

V případě, že žadatel o zápis do Seznamu pro uvádění na trh s požadavkem členského státu (a tedy s omezením územní působnosti zápisu) nesouhlasí, má možnost ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu Evropská komise požadavek členského státu postoupila, potvrdit svou původní žádost (a územní působnost zápisu tak „dobrovolně“ neupravit). Pokud však svou původní žádost ve lhůtě 30 dnů nepotvrdí, ministerstvo upraví územní působnost zápisu do Seznamu pro uvádění na trh ex offo.

Tak, jako členský stát může požadovat vyloučení svého území z pěstování určitého geneticky modifikovaného organismu, může rovněž požadovat jeho opětovné začlenění do tohoto pěstování a tomu odpovídající úpravu územní působnosti zápisu do Seznamu pro uvádění na trh (de facto zrušení předchozího omezení územní působnosti), jak připouští čl. 26b odst. 5 směrnice 2001/18/EU ve znění směrnice 2015/412.

V souladu s čl. 26b odst. 6 písm. a) a odst. 7 směrnice 2001/18/ES ve znění směrnice 2015/412 má ministerstvo informační povinnost ohledně úprav územní působnosti zápisu do Seznamu pro uvádění na trh ve vztahu k Evropské komisi, ostatním členským státům a žadateli o zápis do Seznamu pro uvádění na trh.

Ustanovení § 24e upravuje situaci, kdy by Česká republika měla zájem zakázat na svém území pěstování určitého geneticky modifikovaného organismu. V tomto případě může požadavek na vyloučení svého území z pěstování určitého geneticky modifikovaného organismu uplatnit v průběhu příslušného povolovacího řízení. Pokud je takové řízení vedeno v režimu směrnice 2001/18/ES příslušným orgánem členského státu, je k uplatnění tohoto požadavku příslušné Ministerstvo životního prostředí, v případě řízení vedeného v režimu nařízení (ES) č. 1829/2003 je příslušné Ministerstvo zemědělství.

Směrnice 2015/412 pak dává členským státům možnost zakázat na svém území pěstování již povolených geneticky modifikovaných organismů, tzn., že členský stát může zakázat pěstování geneticky modifikovaného organismu, pro který neuplatnil výše uvedený požadavek na vyloučení svého území z jeho pěstování v průběhu povolovacího procesu, nebo pro který sice takový požadavek vznesl, ale oznamovatel, resp. žadatel potvrdili své původní oznámení, resp. svou původní žádost (tedy žádost členského státu o úpravu územní působnosti oznámení, resp. povolení vylučující jeho území z pěstování předmětného geneticky modifikovaného organismu nepřijali). Tento zákaz však musí být vázán na důvody vyjmenované v čl. 26b odst. 3 směrnice 2001/18/ES ve znění směrnice 2015/412 a jeho návrh musí být postoupen Evropské komisi k připomínkám. V mezidobí, do vyjádření Komise, členský stát nesmí prozatím pěstování geneticky modifikovaného organismu na svém území zakázat, nicméně již musí zajistit, aby tento geneticky modifikovaný organismus nebyl vysazován či vyséván.

Jako forma uvedeného zákazu bylo po projednání návrhu zákona v pracovních komisích Legislativní rady vlády zvoleno opatření obecné povahy vlády. Postup při přijímání takového opatření obecné povahy, který respektuje požadavky směrnice 2001/18/ES ve znění směrnice 2015/412, upravují ustanovení § 24f a 24g.

K bodu č. 49

(§ 25 odst. 2)

V návaznosti na § 4 odst. 4 (bod č. 6), § 13 písm. e) [bod č. 27] a § 23 odst. 1 (bod č. 48) dochází ke zpřesnění geneticky modifikovaných organismů a genetických produktů, které je možné dovážet nebo vyvážet, tj. geneticky modifikované organismy nebo genetické produkty, které jsou zapsané v Seznamu pro uvádění na trh, k jejichž uvádění na trh byl vydán písemný souhlas příslušným orgánem jiného členského státu nebo pro které bylo vydáno povolení podle přímo použitelného nařízení (ES) č. 1829/2003.

K bodu č. 51

(§ 25 odst. 6)

S ohledem na rozdělení kompetencí v oblasti kontroly geneticky modifikovaných organismů se doplňuje povinnost dovozců nebo vývozců geneticky modifikovaných krmiv a osiv uvědomit za účelem provedení kontroly Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský o jejich příchodu do vstupního místa.

K bodu č. 55

[§ 27 písm. l)]

V návaznosti na § 5 odst. 12 se do výčtu orgánů vykonávajících státní správu na úseku geneticky modifikovaných organismů doplňují krajské úřady.

K bodu č. 56

[§ 28 odst. 1 písm. i)]

Dochází k systematické úpravě, kdy se do kompetenčního ustanovení vymezujícího působnost ministerstva přesunuje z původního § 34 odst. 7 povinnost informovat o případech neoprávněného nakládání s geneticky modifikovanými organismy nebo genetickými produkty.

K bodu č. 57

[§ 30 písm. a)]

Na základě požadavku Ministerstva zemědělství se doplňuje jeho kompetence ve vztahu k hodnocení rizik geneticky modifikovaných organismů a genetických produktů z hlediska lesního hospodářství, a to s ohledem na skutečnost, že předmětem vědeckého výzkumu v oblasti geneticky modifikovaných organismů jsou také stromy (v rámci pokusů je v Evropské unii geneticky modifikován např. topol, v USA je zvažováno komerční pěstování geneticky modifikovaného eukalyptu).

K bodu č. 58

[§ 30 písm. c) a d)]

Na základě požadavku Ministerstva zemědělství se doplňují jeho kompetence na úseku geneticky modifikovaných potravin, krmiv a rostlin.

K bodu č. 59

[§ 31 odst. 1 písm. b)]

V důsledku úplného přepracování části sedmé se upravuje kompetence České inspekce životního prostředí ukládat opatření k nápravě, zejména dochází ke zpřesnění a přesunutí z původního § 34 odst. 3 možnosti zajistit provedení nezbytných opatření k nápravě.

K bodu č. 60

[§ 31 odst. 1 písm. c) a d)]

Dochází k systematické úpravě, kdy se oprávnění České inspekce životního prostředí zakázat další nakládání nebo jiné zacházení s geneticky modifikovanými organismy nebo genetickými produkty vyčleňuje z ustanovení § 34 upravujícího nápravná opatření, neboť jej, z důvodu jeho charakteru represivního opatření, nelze považovat za opatření směřující k odstranění zjištěných nedostatků coby překážek bránících pokračování v bezpečném nakládání nebo jiném zacházení s geneticky modifikovanými organismy nebo genetickými produkty.

Za účelem zajištění plnění informačních povinností ministerstva [viz § 28 odst. 1 písm. i) – novelizační bod 56] se doplňuje povinnost České inspekce životního prostředí postupovat sdělované informace ministerstvu.

K bodu č. 61

(§ 33 odst. 5)

V návaznosti na § 5 odst. 12 a doplnění krajských úřadů mezi orgány vykonávající státní správu na úseku geneticky modifikovaných organismů (viz bod č. 55) se doplňují určení povahy jejich kompetence.

K bodu č. 62

(část sedmá)

Celá část sedmá je na základě požadavku Ministerstva vnitra přepracována tak, aby odpovídala obvyklé legislativní praxi vycházející z instruktážního materiálu „Zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy“. Dochází tak ke kompletní úpravě a specifikaci ustanovení § 34 o opatřeních k nápravě a rovněž ke komplexní revizi ustanovení o správních deliktech.

Za přestupky a správní delikty na úseku nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty je možné ukládat pokuty ve výši 50 až 500 tisíc Kč, resp. 50 tisíc až 5 milionů Kč. Výše pokut zůstává zachována na stejných hodnotách, které zná již současná právní úprava, s jednou výjimkou, kdy v důsledku vypuštění skutkové podstaty přestupku podle § 35 odst. 1 písm. b) původního návrhu zákona z důvodu praktické nemožnosti jejího naplnění odpadla možnost uložit fyzické osobě za tento přestupek pokutu až ve výši 5 milionů Kč. Rozpětí ostatních pokut ukládaných jak za přestupky fyzických osob, tak správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob, vyplývá z odlišného rizika, které mohou geneticky modifikované organismy představovat (viz např. vymezení kategorií rizika při uzavřeném nakládání). Pokud by se např. v důsledku neoprávněného nakládání dostaly geneticky modifikované organismy určené pro uzavřené nakládání (laboratorní zvířata nebo rostliny používané k vědeckým pokusům) do životního prostředí, mohou se zkřížit s volně žijícími druhy a ohrozit tak biologickou rozmanitost. Geneticky modifikované mikroorganismy určené pro uzavřené nakládání vyšší kategorie rizika představují vážné ohrožení zdraví lidí a zvířat, obdobně jako jiné mikroorganismy způsobující závažná onemocnění. Uvádění nepovolených geneticky modifikovaných organismů na trh může mít významné ekonomické dopady např. na možnosti vývozu zemědělských produktů.

K bodu č. 63

(§ 38)

V návaznosti na doplnění základních náležitostí podání činěných podle tohoto zákona a dalších změn provedených v textu zákona dochází k adekvátní úpravě zmocňovacího ustanovení.

Odstranění zmocnění ke stanovení náležitostí prokazování odůvodněného zájmu reaguje na novelizaci § 23 odst. 3 (podle předložené novely odstavec 2) provedenou zákonem č. 279/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, v jejímž důsledku je toto zmocnění obsolentní, neboť podle platné právní úpravy ministerstvo všechna místa, kde jsou geneticky modifikované organismy pěstovány, zveřejňuje na internetu (do dne nabytí účinnosti zákona č. 279/2013 Sb. sdělovalo tuto informaci veřejnosti pouze tehdy, pokud žadatel o tuto informaci prokázal odůvodněný zájem).

Pro přehlednost je navrhováno celé nové znění § 38.

K bodu č. 64

(příloha č. 1)

Uvedení přílohy č. 1 do souladu se směrnicemi 2009/41/ES a 2001/18/ES, které uvádějí toliko demonstrativní výčet technik, pomocí kterých může vzniknout geneticky modifikovaný organismus.

K bodu č. 65

(příloha č. 4)

Příloha č. 4 je přepracována tak, aby jednotlivé náležitosti provozního řádu byly uspořádány podle jejich logické návaznosti. Celkový počet těchto náležitostí, stejně jako jejich vlastní obsah, zůstává zachován.

K čl. II.

Stanoví se právní režim oznámení podaných podle § 16 odst. 2 nebo 3 zákona č. 78/2004 Sb. přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která se budou nadále řídit ustanovením zákona č. 78/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

K čl. III.

Provádění transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/412 ze dne 11. března 2015, kterou se mění směrnice 2001/18/ES, pokud jde o možnost členských států omezit nebo zakázat pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území, je nutné promítnout rovněž do zákona č.252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, který obsahuje právní úpravu pěstování geneticky modifikovaných odrůd. Čl. 26a odst. 1a směrnice 2001/18/ES ve znění směrnice 2015/412 ukládá členským státům, v nichž jsou geneticky modifikované organismy pěstovány, přijmout vhodná opatření v pohraničních oblastech svého území s cílem zabránit případné přeshraniční kontaminaci na území sousedních členských států, v nichž je pěstování těchto geneticky modifikovaných organismů zakázáno, pokud se tato opatření nejeví jako zbytečná s ohledem na zvláštní zeměpisné podmínky. K posouzení otázky, jak konkrétně bude uvedené ustanovení implementováno v podmínkách České republiky, byla na Ministerstvu zemědělství zřízena expertní skupina pro příhraniční koexistenci. Pravidla příhraniční koexistence souvisejí s dosavadními pravidly koexistence pěstování GMO plodin, která jsou na základě zmocnění v § 2i odst. 4 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, upravena ve vyhlášce č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy. V závislosti na závěrech výše zmíněné expertní skupiny bude třeba dosavadní pravidla koexistence doplnit. Povinnosti pěstitelů geneticky modifikovaných odrůd se tak doplňují o dodržování minimální vzdálenosti od státní hranice, přičemž tato vzdálenost bude stanovena ve výše uvedené vyhlášce.

K čl. IV.

Jako datum nabytí účinnosti se navrhuje 1. červenec 2016.

V Praze dne 21. prosince 2015

předseda vlády

Mgr. Bohuslav Sobotka, v.r.

ministr životního prostředí Mgr. Richard Brabec, v.r.