1.1. Zhodnocení platného právního stavu
V právním řádu České republiky existuje několik právních předpisů vztahujících se k poskytování státní podpory na bytovou výstavbu. Jedná se především o jednotlivá nařízení vlády k zákonu č. 211/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o Státním fondu rozvoje bydlení), na základě nichž lze poskytovat podporu obcím a také mladým lidem do 36 let. Obdobně jsou zaměřeny i programy Ministerstva pro místní rozvoj. Součástí právního řádu je také vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální výstavbě a modernizaci rodinných domků ve vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů, podle níž byla poskytována finanční, úvěrová a jiná pomoc také dřívějším stavebním bytovým družstvům. Podpora na výstavbu družstevních bytů se však již podle ní neposkytuje, neboť vyhláška svým celkovým pojetím odpovídá dřívějším podmínkám centrálně plánovaného hospodářství a není možné ji aplikovat na současné podmínky tržní ekonomiky. Dalším důvodem je skutečnost, že tato vyhláška nebrání přeměně družstevních nájemních bytů na byty vlastnické podle zákona č. 72/1994 Sb. (o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. Obnovení využití této vyhlášky proto není z uvedených důvodů reálné ani možné.
Z uvedených skutečností vyplývá, že v současnosti není v České republice k dispozici žádný právní předpis, který by umožňoval poskytovat podporu na výstavbu nájemních bytů pořizovaných do vlastnictví právnických osob k nepodnikatelským účelům se současnou finanční účastí svých členů na bytové výstavbě. Vzhledem k tomuto vymezení to konkrétně znamená, že zde není k dispozici právní předpis umožňující poskytovat podporu bytovým družstvům na výstavbu družstevních - nájemních bytů pro své členy s cílem řešit jejich bytové potřeby.
Praxe posledních let přitom jasně prokázala, že družstevní bydlení spojující poměrně široká uživatelská práva na straně jedné a finanční participaci nájemců na straně druhé představuje velmi přijatelnou a perspektivní formu bydlení pro mnoho domácností, zejména rodin se středními příjmy. Tuto skutečnost do značné míry dokazuje i fakt, že princip družstevní výstavby zahrnující finanční spoluúčast budoucích nájemců se v průběhu 90. let minulého století prosadil i v rámci některých výše uvedených podpůrných nástrojů, které však měly být ve skutečnosti původně zaměřeny na výstavbu čistě nájemních obecních bytů. Z tohoto pohledu lze předkládaný návrh zákona chápat jako nástroj, který umožní využít princip finanční participace nájemců a nahradit tak některé výše uvedené podpory, které byly pro stát velmi drahé, zároveň však byly využívány často domácnostmi s vysokými příjmy na nadstandardní bydlení do „odloženého“ vlastnictví na základě písemných závazků obcí.
Volba podpory družstevního bydlení reaguje na dlouhodobou snahu umožnit v České republice rozvoj tzv. neziskového nájemního bydlení. Návrhy věcných záměrů i návrhy paragrafových znění, které byly s tímto cílem ve druhé polovině 90. let zpracovány, ukázaly, že naplnění tohoto cíle nevyžaduje vytvoření nového typu právnické osoby ani nového typu bytového družstva, neboť právní řád poskytuje v tomto směru dostatek možností. Současně se však ukázalo, že naplnění uvedeného záměru je nutné ve dvou formách: První forma by měla řešit podporu výstavby neziskového nájemního bydlení na „členském“ principu a druhá forma podporu výstavby pro „třetí“ osoby - nájemce, kteří se na výstavbě nebudou finančně podílet a nebudou členy právnické osoby - pronajímatele. Ve vazbě na toto koncepční rozhodnutí je návrh zákona zaměřen na úpravu podpory družstevního nájemního bydlení, tj. bydlení na „členském principu“, zatímco vytvoření právního rámce pro rozvoj neziskového nájemního bydlení na „nečlenském“ principu se předpokládá v roce 2005 ve formě věcného záměru nového zákona.
Zvolení podpory družstevní formy nájemního bydlení navazuje na tradici družstevního bydlení na území dnešní České republiky (včetně období I. republiky) a současně odpovídá celkovému trendu zdůraznění role družstev, a to jak v dokumentech evropských institucí, tak i v dokumentech OSN. Například v Nařízení Rady EU č.1435/2003 o stanovách Evropského družstva se v preambuli v odst. 6 zdůrazňuje, že družstva „… představují organizační formu obecně uznávanou ve všech členských státech …“. V odst. 10 preambule se stanoví, že Evropské družstvo „by mělo za svůj hlavní cíl považovat uspokojování potřeb svých členů anebo rozvoj jejich ekonomických či sociálních aktivit …“. Také v rezoluci 88. Valného shromáždění OSN z 19. 12. 2001 (A/RES/56/114) je obsažena výzva pro všechny vlády k tomu, aby „vytvořily příznivé prostředí, ve kterém by se družstva mohla uplatňovat na rovném základě se všemi ostatními formami ekonomických subjektů“.
Právní úprava postavení současných bytových družstev je zahrnuta v obchodním zákoníku (§ 221 až § 260), přičemž se na ně vztahují některá obecná ustanovení o obchodních společnostech (§ 56 až § 75 písm. b) obchodního zákoníku) a také příslušná obecná ustanovení obchodního zákoníku v § 1 až § 54. Dále se na bytová družstva vztahují některá ustanovení zákona o vlastnictví bytů (zejména v oblasti převodů družstevních bytů do vlastnictví jejich členů) a některá ustanovení občanského zákoníku (zejména v oblasti nájmu družstevního bytu a přechodu členství v souvislostech s přechodem práva nájmu družstevního bytu). Tuto právní úpravu bytových družstev je možné využít pro cíle sledované návrhem tohoto zákona. Je však nezbytné stanovit podmínky, které musí bytové družstvo v rámci ustanovení svých stanov (vypracovaných v souladu s ustanoveními obchodního zákoníku o náležitostech stanov družstva) splňovat v době uzavření smlouvy o poskytnutí podpory a při jejím využívání, aniž by se utvářela ustanovení lex specialis ve vztahu k právní úpravě družstva v obchodním zákoníku.
1.2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Stěžejním záměrem návrhu zákona je vytvořit podmínky pro rozvoj výstavby nájemních bytů do vlastnictví právnické osoby, jejíž členové se budou na výstavbě finančně podílet a stanou se nájemci takto postavených nájemních bytů provozovaných na neziskovém principu. Cílem je tudíž umožnit poskytování podpory na výstavbu družstevních bytů určených výhradně členům družstva. Zákon současně stanoví podmínky pro nakládání s družstevními nájemními byty pořízenými s podporou podle navrhovaného zákona tak, aby byla dlouhodobě zajištěna nájemní povaha těchto bytů. Zákon dále určí maximální podlahovou výměru takto pořizovaných nájemních bytů, čímž se nepřímo přispěje k vymezení příjmové skupiny občanů, pro něž je tato výstavba přijatelná; jde o domácnosti se středními příjmy, které se mohou podílet na financování bytů, jichž budou uživateli. Výstavba příliš velkých bytů je totiž nejen finančně náročná z hlediska pořizovacích nákladů, ale i z hlediska provozu bytu – náklady na nájemné, náklady na vytápění velké plochy apod. Platby za provoz velkého bytu si může dovolit jen domácnost s vysokými příjmy; ta však může řešit svou bytovou potřebu vlastnickým bydlením bez přímé státní podpory podle navrhovaného zákona, který je zacílen na středněpříjmové skupiny domácností. Nejedná se o speciální zákon ve vztahu k obchodnímu zákoníku, protože předmět činnosti družstva, jakož i práva a povinnosti jeho členů, budou zahrnuty ve schválených stanovách bytového družstva jako v základním vnitrodružstevním dokumentu. Zákon tedy představuje „souhrn podmínek“, pro které se družstvo může dobrovolně rozhodnout – zda se hodlá nebo nehodlá ucházet o státní podporu. Upraví-li své stanovy v případě, že bude chtít získat státní podporu podle tohoto zákona, splní tím jednu z podmínek daných tímto zákonem, za nichž se podpora poskytne.
Hlavní principy a prvky navrhovaného zákona jsou následující:
Stanovení základních podmínek pro poskytování podpory z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení (dále jen „Fond“) na výstavbu družstevních nájemních bytů - jde zejména o požadavek finanční participace členů družstev – budoucích nájemců na výstavbě (tedy uplatnění tzv. „členského principu výstavby“), požadavek finanční stability družstva (jeho nezadluženosti především ve vztahu k veřejným rozpočtům) a dále jde o limitovanou podlahovou plochu bytů (maximálně 90 m2) a limitovanou dobu výstavby.
Určení podmínek, které musí bytové družstvo jako příjemce podpory splňovat (především úpravou svých poměrů ve stanovách) s cílem zajistit naplnění hlavního záměru, kterým je podpora výstavby nájemních bytů, a dále ochrana zájmů členů družstva a veřejných prostředků poskytnutých na výstavbu. Tyto podmínky jsou formulovány tak, aby se o podporu mohlo ucházet nejen nové, ale i kterékoli existující bytové družstvo, jestliže přizpůsobí své stanovy požadavkům taxativně vyjmenovaným v navrhovaném zákoně. Požadavky na přizpůsobení právních poměrů bytového družstva - jako příjemce podpory - jsou koncipovány tak, aby se ustanoveními navrhovaného zákona nevytvářel lex specialis ve vztahu k právní úpravě družstva v obchodním zákoníku, ani nový typ či podtyp bytového družstva; tento záměr odpovídá výsledkům diskusí i průběhu připomínkového řízení k navrhovanému zákonu. Budou tedy pouze určeny podmínky, které konkrétní bytové družstvo, chce-li být příjemcem podpory, zapracuje do svých stanov v rámci prostoru, který pro tvorbu stanov poskytují ustanovení obchodního zákoníku o družstvu.
Stanovení jednotlivých forem podpory z Fondu (bude poskytována vždy současně přímá investiční dotace a nízkoúročený úvěr) s tím, že výše jednotlivých forem podpory bude upravena v prováděcím nařízení vlády; návrh zákona však limituje rozsah této podpory, zejména výši podílu úvěru na stavebních nákladech (maximálně 60 % stavebních nákladů na výstavbu družstevních bytů).
Stanovení postupu při podávání a projednávání žádosti o poskytnutí podpory a při navazujícím uzavření smlouvy o poskytnutí podpory, jakož i stanovení postupu při samotném čerpání podpory.
Vymezení způsobu nakládání s bytovými domy a s družstevními nájemními byty pořízenými s podporou podle tohoto zákona - zejména zákaz převést bytový dům či byty do vlastnictví členů či jiných osob, anebo tento majetek právně zatížit, kromě výslovně vyjmenovaných výjimek; dále vymezení možností nakládání s majetkem bytového družstva na kapitálovém trhu. Záměrem těchto ustanovení je zajistit stabilitu této formy nájemního bydlení tak, aby byl naplňován obecný cíl zákona, kterým je podpora výstavby nájemních bytů a zachování těchto bytů pro bydlení formou nájmu, a to nejméně po dobu dvaceti let.
Stanovení právního rámce kontroly při dodržování rozpočtové kázně a při dodržování podmínek stanovených navrhovaným zákonem, spolu s důsledky porušení těchto podmínek, v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech a zákonem o finanční kontrole; oba tyto zákony se budou vztahovat také na případy porušení rozpočtové kázně při využití podpory podle navrhovaného zákona, proto se především na tyto zákony odkazuje.
V kontextu s navrhovanou zákonnou úpravou je také navržena nezbytná, rozsahem jen drobná, novelizace jednotlivých ustanovení v zákoně o Státním fondu rozvoje bydlení a v zákoně o dluhopisech.
1.3. Nezbytnost navrhované právní úpravy jako celku
Obecně ke sledovanému záměru návrhu zákona lze konstatovat, že v České republice, podobně jako v jiných zemích, existují tradičně dvě formy uspokojování bytové potřeby, a to bydlení vlastnické a bydlení nájemní. Bydlení ve vlastním domě či bytě poskytuje velkou jistotu odvozenou od výkonu práv vlastníka, ale je obvykle finančně náročnější, neboť pořízení tohoto bydlení vyžaduje značnou vstupní investici. Oproti tomu nájemní bydlení nevyžaduje žádnou nebo relativně malou vstupní investici, a proto je dostupné i pro domácnosti s nižšími a středními příjmy.
Rozsah výstavby nájemních bytů v České republice není dlouhodobě uspokojivý. Je to dáno především tím, že investice do nájemního bydlení je, z hlediska investora, méně přitažlivá než investice do vlastnického bydlení, a to především z hlediska doby její návratnosti. Negativní vliv má rovněž nevyvážená úprava vztahů mezi nájemci a pronajímateli spojená s dlouhodobě diskutovanou problematikou úpravy deformovaného nájemného důsledky regulace formou cenového stropu.
Na tyto problémy reaguje předkládaný návrh zákona, jehož cílem je vytvořit právní rámec pro poskytování podpory z Fondu na výstavbu družstevních nájemních bytů a přispět tak k oživení výstavby dostupného nájemního bydlení pro ty domácnosti, které nejsou schopny plně financovat svou bytovou potřebu vlastními silami a „nedosáhnou“ tak na nové vlastnické bydlení.
Přijetí navrhované právní úpravy je pro uvedené účely nezbytné, neboť právní řád České republiky neobsahuje v současnosti žádný právní předpis, jehož prostřednictvím by bylo možné zajistit naplnění tohoto cíle.
Navrhované poskytování podpory na výstavbu družstevních bytů z prostředků Fondu nelze řešit pouze prováděcím nařízením k zákonu o Státním fondu rozvoje bydlení. Navrhovaná úprava totiž obsahuje některé podmínky ve vztahu k bytovému družstvu - jako příjemci podpory, které by nebylo možné stanovit v podzákonném právním předpisu. Kromě toho obsahuje návrh zákona návrhy novelizace některých stávajících zákonů. Z uvedených důvodů bude upravovat podmínky použití prostředků Fondu pro podporu výstavby družstevních bytů navrhovaný zákon spolu s prováděcím nařízením vlády a nikoliv pouze nařízení vlády vydané podle zákona o Státním fondu rozvoje bydlení. Navrhované řešení odpovídá též zákonu o rozpočtových pravidlech, jehož ustanovení § 28 odst. 6 předpokládá úpravu „poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního fondu včetně způsobu jejich poskytnutí“ zvláštním právním předpisem. Je však současně nezbytné navrhnout drobnou novelu zákona o Státním fondu rozvoje bydlení v ustanovení, podle něhož se úprava rozsahu a podmínek použití prostředků soustředěných ve Fondu (k účelům v zákoně vyjmenovaným) stanoví nařízením vlády.
Návrh zákona neupravuje výši podpory, která může být podle tohoto zákona poskytnuta bytovému družstvu na výstavbu nájemních bytů za finanční účasti členů. Tato náležitost bude předmětem úpravy prováděcího právního předpisu (nařízení vlády). Bude tak možné operativně reagovat na vývoj v oblasti bydlení a na situaci v prostředcích soustředěných ve Fondu. Výše podpory i celkový způsob financování jsou navrhovány tak, aby tato forma nájemního bydlení byla přístupná a „přitažlivá“ především pro domácnosti se středními příjmy, které mohou na pořízení svého bydlení finančně participovat a aby nebyla „zbytečně atraktivní“ pro ty domácnosti, které si mohou pořídit bydlení vlastními prostředky na trhu.
1.4. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
1.5. Soulad návrhu zákona s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a s právními akty Evropských společenství
Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se na oblast upravovanou v návrhu zákona nevztahují.
Návrh zákona nezapracovává do právního řádu České republiky právo Evropských společenství.
Právní úprava respektuje dále uvedené zásady práva Evropských společenství:
Z primárních právních aktů se jedná o následující články Smlouvy o založení ES a principy z nich vycházející:
čl.12 ( zákaz diskriminace z důvodu státní příslušnosti)
čl.39 ( volný pohyb pracovníků)
čl.43 ( svoboda podnikání / usazování/).
Z uvedených ustanovení vyplývá zásada zákazu diskriminace státních příslušníků členských států Evropské unie, kteří se zdržují na území jiného členského státu za účelem uvedeným ve Smlouvě o založení ES a kteří tam zejména hledají či vykonávají samostatnou nebo nesamostatnou výdělečnou činnost, anebo se zde připojují ke svému manželovi nebo k jiným rodinným příslušníkům.
Ze sekundárních právních aktů se oblasti úpravy navrhovaného zákona dotýká článek 9 nařízení Rady (EHS) č.1612/68 ze dne 15. října 1968 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství, který stanoví, že pracovník, který je příslušníkem členského státu a je zaměstnán na území jiného státu, bude požívat všech práv a výhod poskytovaných státním příslušníkům v otázkách bydlení.
V oblasti družstev, je též vydáno nařízení Rady (EC) č. 1435/2003 z 22. 7. 2003 o stanovách Evropského družstva (SCE), podle něhož může být založeno družstvo na území Společenství ve formě Evropského družstva za podmínek a způsobem předepsaným tímto nařízením; jde o družstvo, které může být založeno v případě, že jeho členy budou osoby s bydlištěm či sídlem minimálně ze dvou členských států. Tyto stanovy jsou dále doplněny směrnicí Rady 2003/72/ES z 22. 7. 2003, kterou se doplňují stanovy Evropského družstva, pokud se týká spoluúčasti zaměstnanců.
Tyto právní akty se nedotýkají navrhovaného zákona, který nepředpokládá vytváření Evropského družstva pro zákonem sledované záměry.
Navrhovaná právní úprava je slučitelná s právem ES. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže neměl v rámci meziresortního připomínkového řízení k návrhu zákona žádné připomínky; protože se však Ministerstvo pro místní rozvoj domnívá, že státní podpora upravená v návrhu zákona je – slučitelnou - veřejnou podporou, požádalo ministerstvo, v souladu s § 3 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, tento úřad znovu o názor na uvedenou problematiku a následné zprostředkování posouzení připravované veřejné podpory ze strany Evropské komise. Do dne schválení návrhu zákona vládou nebylo známo stanovisko Evropské komise k otázce veřejné podpory v souvislosti s právem ES. Ministerstvo pro místní rozvoj podá bezodkladně informaci o výsledku tohoto procesu notifikace u Evropské komise poté, co výsledek posouzení obdrží v písemné podobě.
1.6. Předpokládaný dopad na státní rozpočet
Předmětem návrhu zákona není stanovení výše státní podpory, ale pouze jejích forem a stanovení podmínek, za nichž bude možné bytovým družstvům státní podporu poskytnout. Z toho důvodu nebude mít navrhovaný zákon přímý dopad na státní rozpočet.
Přímé nároky na státní prostředky soustředěné ve Fondu vyplynou z nařízení vlády, které bude upravovat výši státní podpory na výstavbu družstevních nájemních bytů podle navrhovaného zákona. Lze předpokládat, že výstavba družstevních bytů podle navrhovaného zákona se bude rozbíhat postupně; proto jsou náklady na poskytování podpory v prvním roce realizace odhadovány pouze v objemu cca 200 mil. Kč s tím, že v dalších letech budou narůstat. Při „plné účinnosti“ zákonem předpokládané podpory (tj. pravděpodobně v roce 2009) lze očekávat pořízení až cca 4 tisíc nových družstevních bytů ročně, což znamená přímý dopad na poskytování státní podpory z prostředků Fondu ve výši cca 3 000 mil. Kč; tato částka se však bude snižovat o příjmy z již splácených úvěrů, které budou záviset na objemu poskytnutých úvěrů v předchozích letech. Předpokládané nároky na rozpočet Fondu v horizontu 25 let jsou, spolu s příklady financování této výstavby a finanční dostupností družstevního bydlení uvedeny v přílohách.
Další nároky na rozpočet Fondu budou spojeny s „obsluhou" navrhované podpory. Podle vyjádření Fondu stačí stávající personální obsazení Fondu zpracovat tuto agendu bez zvyšování stavu pracovníků. Odhad nákladů na realizaci státní podpory, zpracované Fondem, zahrnují provozní a mzdové náklady Fondu a odměnu pověřené právnické osobě, která bude zajišťovat především platební styk. Předpokládané náklady v horizontu 5 let jsou uvedeny v následující tabulce:
(v mil. Kč)
2005 |
2006 |
2007 |
2008 |
2009 |
|
Odměna bance ve výši 0,8 % čerpané podpory |
1,60 |
4,48 |
11,52 |
19,20 |
25,60 |
Provozní a mzdové náklady Fondu |
0,64 |
1,56 |
1,12 |
1,54 |
2,35 |
Celkem |
2,24 |
6,04 |
12,64 |
20,74 |
27,96 |
Zdroj: Státní fond rozvoje bydlení
1.7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad na rozpočty krajů a obcí
Návrh zákona stanoví podmínky, za nichž bytová družstva budou moci získat státní podporu z rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení. Žádné další veřejné rozpočty návrhem přímo dotčeny nejsou, protože kromě státní podpory budou nové družstevní byty financovány ze soukromých zdrojů – z členských vkladů členů bytového družstva a popř. z komerčního úvěru čerpaného u banky.
K části první
K § 1
Ustanovení stručně popisuje předmět úpravy návrhu zákona, kterým je stanovení podmínek, za nichž bude možné poskytovat bytovým družstvům z prostředků Fondu podporu na výstavbu družstevních nájemních bytů ve formě dotace a úvěru, a dále postup při podání žádosti o podporu, při uzavření smlouvy o podpoře a při čerpání podpory, včetně kontroly dodržování stanovených podmínek a důsledků jejich porušení. Pro dotaci a úvěr, které budou moci být bytovému družstvu na základě tohoto zákona poskytnuty, je zde zavedena legislativní zkratka "podpora".
K § 2
V paragrafu 2 jsou pro účely tohoto zákona vymezeny důležité pojmy, s nimiž dále návrh zákona pracuje.
V písm. a) je vymezen pojem bytový dům, na jehož výstavbu může být poskytnuta podpora podle tohoto zákona. Vymezení je nutné, neboť se věcně liší od vymezení bytového domu, které je uvedeno v § 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Bytový dům, na jehož výstavbu může být poskytnuta podpora, musí mít nejméně dvě obytná podlaží a nejméně čtyři byty, z nichž každý je přístupný ze společné chodby nebo podesty a ze společného domovního vchodu.
V písm. b) se vymezuje pojem družstevního bytu, na jehož pořízení bude možné získat podporu podle navrhovaného zákona. Jsou stanoveny konkrétní „věcné znaky“ tohoto družstevního bytu - jmenovitě tento byt musí být v domě ve vlastnictví bytového družstva a musí být určen jedině k pronájmu členovi bytového družstva a příslušníkům jeho domácnosti. (Současně pro tento družstevní byt platí kritérium uvedené v § 4 odst. 2 - tj. jeho podlahová plocha nesmí překročit 90 m2.)
V písm. c) se vymezuje pojem „výstavba družstevních bytů” pro účely tohoto zákona. Tuto výstavbu lze uskutečnit pouze některým ze tří uvedených způsobů: výstavbou bytového domu, který je definován v písm. a), změnou dokončené stavby bytového domu, který je ve vlastnictví bytového družstva, nebo změnou dokončené stavby jiné než je bytový dům (např.budovy s nebytovými prostory, nebo budovy užívané předtím pro různé jiné účely), přičemž i v tomto případě musí být výsledkem bytový dům odpovídající vymezení uvedenému v písm. a).
V písm. d) se vymezuje pojem pořizovací náklady spojené s výstavbou družstevních bytů a členění těchto pořizovacích nákladů. Jde o nezbytné ustanovení, neboť od výše pořizovacích nákladů jako celku se bude odvíjet konečná výše dalšího členského vkladu, prostřednictvím něhož se členové bytového družstva budou podílet na výstavbě družstevních bytů a od části pořizovacích nákladů, zahrnující pouze stavební náklady na výstavbu družstevních bytů, se bude odvíjet konečná výše poskytnutého úvěru.
V písm. e) se vymezují rozpočtové náklady na výstavbu družstevních bytů, od nichž se odvíjí předběžné stanovení dalšího členského vkladu ve chvíli, kdy skutečné pořizovací náklady nejsou známy.
V písm. f) se vymezuje účelově vázaný účet u pověřené právnické osoby, tj. banky, prostřednictvím něhož bude bytovému družstvu poskytována podpora.
K § 3
V odst. 1 jsou uvedeny základní podmínky, za nichž může být bytovému družstvu poskytnuta podpora podle tohoto zákona (tzn. výstavba družstevních bytů do vlastnictví bytového družstva, za finanční spoluúčasti členů); současně je zdůrazněno, že podpora zahrnuje vždy dotaci i úvěr. Dále je zde uvedeno zmocnění pro vydání nařízení vlády, v němž budou stanoveny finanční částky nutné pro výpočet dotace a úvěru na výstavbu bytového domu s družstevními byty; ustanovení současně obsahuje nutné meze pro stanovení těchto finančních částek.
V odstavcích 1 a 2 jsou uvedeny způsoby výpočtu výše dotace a výše úvěru, které mohou být poskytnuty na výstavbu bytového domu s družstevními byty. Výpočet se bude odvíjet od počtu družstevních bytů pořizovaných s podporou podle tohoto zákona, přičemž výše úvěru je limitována tak, že nesmí činit více než 60 % stavebních nákladů na výstavbu družstevních bytů. Vzhledem k tomu, že konečná výše stavebních nákladů bude známa až po dokončení výstavby a zúčtování podpory s Fondem, bude konečná výše úvěru stanovena až v rámci tohoto zúčtování (§ 8 odst. 2).
V odst. 3 se stanoví zákaz sdružit poskytnutou podporu s prostředky jiné osoby; z toho plyne, že příjemce obdrží podporu na výše definovaný vázaný účet u banky a je oprávněn tyto prostředky použít pouze k úhradě výstavby družstevních bytů. Z důvodu jednoznačného pochopení je zde současně uvedeno, co se za sdružení prostředků nepovažuje.
K § 4
Tento paragraf obsahuje další podmínky podmiňující poskytnutí podpory podle tohoto zákona.
V odst. 1 je stanoven požadavek, aby bytové družstvo v době podání žádosti o podporu nemělo evidovány splatné závazky ke státnímu rozpočtu a dalším uvedeným subjektům. Podmínka vychází z předpokladu, že bytové družstvo, které není v době podání žádosti o podporu schopno dostát svým závazkům, není dostatečně důvěryhodné a nelze mu poskytnout státní podporu ve formě úvěru, neboť je riziko, že by nebylo schopno úvěr splácet.
V odst. 2 je stanoveno kritérium maximální výměry podlahové plochy družstevního bytu, jehož cílem je zamezit výstavbě plošně nadstandardních a tudíž také drahých bytů – nejen z hlediska výstavby, ale i z hlediska jejich provozu (nájemné, náklady na vytápění apod). Limitování podlahové plochy koresponduje se záměrem zaměřit navrhovanou podporu na pomoc domácnostem se středními příjmy. Z dikce tohoto odstavce současně vyplývá, že podporu nelze poskytnout ani použít na výstavbu nebytových prostorů, pokud je jejich výstavba spojena s výstavbou bytů podle tohoto zákona (např. občanskou vybaveností v přízemí bytového domu). Takovou výstavbu lze sice do projektu výstavby družstevního bytového domu zahrnout, ale je nutno ji financovat odděleně - pouze z prostředků družstva či jeho členů.
K § 5
Ustanovení upravuje postup při podávání žádosti o poskytnutí podpory.
Podle odst. 1 se žádost o poskytnutí podpory podává u Fondu; žádost musí mít písemnou podobu, musí vždy obsahovat identifikační údaje bytového družstva a musí být schválena členskou schůzí. V poslední uvedené věci jde jednak o ochranu členů, jednak o návaznost na ustanovení obchodního zákoníku o členské schůzi družstva, podle něhož je v působnosti členské schůze také rozhodování o základních otázkách koncepce rozvoje družstva (§ 239 odst.4 písm. f). V zájmu právní jistoty se současně stanoví požadavek podání žádosti statutárním orgánem družstva. Další obsahové náležitosti žádosti zákon neurčuje, protože základem pro posouzení žádosti budou náležitosti tvořící její přílohu.
V odst. 2 jsou taxativně vyjmenovány doklady, které musí být k žádosti přiloženy. Účelem předložení zákonem požadovaných dokladů je doložení určité připravenosti bytového družstva k výstavbě; avšak v míře, která není pro bytové družstvo ani časově ani finančně příliš náročná. Jde o ověření potřebných vstupních předpokladů pro zahájení a realizaci výstavby družstevních bytů a pro její finanční krytí; jedná se zejména o alespoň předběžné zajištění vlastnictví pozemku, popř. pozemku a dokončené stavby v případě výstavby podle § 2 písm. c) bodů 2 a 3, o údaj týkající se počtu družstevních bytů, které mají být s podporou postaveny, o finanční projekt apod.
Podle odst. 3 má Fond možnost vyžádat si od bytového družstva další doklady, na základě nichž bude moci posoudit schopnost družstva splatit úvěr, o který žádá.
V odst. 4 je obsaženo důležité ustanovení, které říká, že žádosti budou vyřizovány podle data doručení Fondu. Cílem tohoto ustanovení je zajistit stejný přístup Fondu ke všech podaným žádostem.
K § 6
Toto ustanovení upravuje uzavření smlouvy o poskytnutí podpory mezi Fondem a bytovým družstvem. Výslovně se tedy stanoví, že podpora bude poskytována na základě smlouvy, a to proto, že současný zákon o Fondu nemá žádné ustanovení o tom, na základě jakého právního aktu se peněžní prostředky z Fondu poskytují (byť v praxi se často používá smlouva); ani ustanovení rozpočtových pravidel o vydávání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci (§ 14 odst.3) se na použití prostředků ze státních fondů nevztahuje.
Podle odst. 1 dojde k uzavření smlouvy poté, jakmile Fond ověří, že žádost spolu s
V odst. 2 jsou uvedeny podstatné náležitosti smlouvy o podpoře, zejména výše podpory ve formě dotace a úvěru.
V odst. 3 je uveden taxativní výčet dokladů, jejichž předložení ve stanovené lhůtě umožní bytovému družstvu začít čerpat podporu. Jde o podmínky, jejichž splnění zaručuje, že družstvo splní požadavky stanovené tímto zákonem a bude schopno výstavbu družstevních bytů realizovat. Mezi tyto podmínky patří úprava stanov bytového družstva odpovídající požadavkům stanoveným v tomto zákoně, doklad o splacení dalších členských vkladů nejméně ve výši stanovené zákonem, dále příslušné doklady o vlastnictví pozemku, popř. pozemku spolu se stavbou, na níž se formou změny stavby uskuteční výstavba družstevních bytů, pokud již nebyly přiloženy k žádosti o podporu. Dále musí být splněny podmínky, bez nichž by nebylo možné uskutečnit výstavbu (stavební povolení, smlouva se zhotovitelem včetně dokladu o provedení výběru podle zákona o zadávání veřejných zakázek, doklady o zajištění financování výstavby, souhrnnou zprávu podle stavebně právních předpisů apod.)
K § 7
Toto ustanovení upravuje postup při čerpání prostředků podpory. V odst. 1 až 4 se upravuje postup pro případ výstavby nového bytového domu s družstevními byty (podle § 2 písm. c) bodu 1, v odst. 5 až 7 postup pro případ výstavby prováděné změnou stavby (podle § 2 písm. c) bodů 2 a 3. V obou případech lze podporu čerpat teprve poté, co byly na výstavbu použity finanční prostředky družstva představované dalšími členskými vklady. Podporu lze vždy čerpat pouze prostřednictvím vázaného účtu založeného u pověřené právnické osoby - banky, a to proti fakturám; tímto postupem je znemožněno využití podpory na jiné účely, než na které byla poskytnuta.
Podle odst. 2 a odst. 5 písm. b) musí dojít mezi Fondem a příjemcem podpory k uzavření zástavní smlouvy zajišťující pohledávku Fondu z poskytnutého úvěru, a to v čase, který je v těchto ustanoveních uveden. Jde-li o výstavbu nového bytového domu, uzavře se zástavní smlouva v okamžiku, kdy stavba bude v takovém stupni rozestavěnosti, že ji lze zapsat do katastru nemovitostí jako rozestavěnou budovu. V případě výstavby družstevních bytů formou změny stavby se zástavní smlouva uzavře před počátkem čerpání podpory. Cílem těchto ustanovení je ochránit poskytnuté prostředky v situaci, kdy bytové družstvo nebude schopno dostát svým závazkům při splácení úvěru.
Ustanovení odst. 3 a 4 a ustanovení odst. 6 a 7 řeší situaci, kdy nedojde k uzavření zástavní smlouvy nebo je zamítnut návrh na zápis vkladu do katastru. Vznik této situace je v ve všech případech posuzován jako porušení podmínek stanovených tímto zákonem. V případě výstavby podle § 2 písm. c) bod 1, kdy vzniku této situace předcházelo čerpání alespoň části podpory, se poskytování podpory zastavuje a dále dopadají příslušná ustanovení rozpočtových pravidel, která se týkají porušení rozpočtové kázně. Jedná-li se o výstavbu formou změny stavby, tedy o situaci, kdy podpora dosud nemohla být čerpána, pozbývá smlouva o poskytnutí podpory platnosti.
K § 8
V odst. 1 se stanoví požadavek na maximální dobu výstavby v zájmu omezení doby rozestavěnosti, a to tak, že pravomocné kolaudační rozhodnutí musí družstvo získat nejpozději do 4 let ode dne právní moci stavebního povolení. Cílem je zamezit dlouhodobé rozestavěnosti státem dotovaných bytových projektů.
V odst. 2 je řešeno zúčtování poskytnuté podpory mezi bytovým družstvem a Fondem po dokončení výstavby, tedy poté, co jsou známy její skutečné pořizovací náklady. Současně je zde upraven postup vrácení přečerpané části poskytnutého úvěru v případě, že jeho vyčerpaná část činí více jak 60 % z pořizovacích nákladů na výstavbu družstevních bytů.
K § 9
Toto ustanovení se vztahuje k následujícím paragrafům 10 až 12 a stanovuje, že podpora může být poskytnuta pouze bytovému družstvu, jehož stanovy obsahují skutečnosti uvedené v těchto paragrafech. Tato část zákona je koncipována tak, aby bytové družstvo, které je příjemcem podpory, nebylo zvláštním družstvem, tzn. aby nebyla vytvořena zvláštní právní úprava (lex specialis) ve vztahu k právní úpravě družstva v obchodním zákoníku, a aby nebylo potřebné novelizovat tato ustanovení obchodního zákoníku. V návrhu zákona jde pouze o stanovení podmínek, které je družstvo povinno splnit tím způsobem, že upraví příslušná ustanovení svých stanov způsobem odpovídajícím návrhu tohoto zákona. Ve všech těchto případech (podle § 10 až 12 návrhu zákona) jde o náležitosti, které nejsou upraveny kogentními ustanoveními obchodního zákoníku, a způsob úpravy je vždy věcí konkrétního družstva (doba, na kterou je družstvo založeno, podrobná úprava členských práv a povinností, váha hlasu člena, předmět činnosti či podnikání, hospodaření s majetkem družstva). Navrhovaným řešením se vyhovělo základnímu zadání, aby se nevytvářel nový typ či podtyp bytového družstva ve vztahu k obchodnímu zákoníku. Podporu může získat kterékoliv bytové družstvo, ať existující před účinností navrhovaného zákona, anebo vzniklé po účinnosti tohoto zákona, které bude splňovat podmínky požadované v návrhu zákona.
K § 10
Toto ustanovení určuje podmínky, které musí bytové družstvo - jako příjemce podpory - splňovat zněním svých stanov v záležitostech členství, pokud jde o členství spojené s výstavbou družstevních bytů podle tohoto zákona.
Podle odst. 1 může být členem účastnícím se na výstavbě družstevních bytů pouze zletilá fyzická osoba (nejde-li o přechod členských práv a povinností děděním), která se zavázala ke splacení dalšího členského vkladu (jímž se podílí na výstavbě družstevních bytů) ve výši podle stanov, minimálně však ve výši 20 % pořizovacích nákladů družstevního bytu. Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že závazek ke splacení dalšího členského vkladu (tedy nikoliv jen základního či vstupního členského vkladu) je podmínkou pro vznik členství spojeného s účastí na výstavbě podle tohoto zákona, neboť další členský vklad je určen na finanční participaci člena na výstavbě uskutečňované podle tohoto zákona.
V odst. 2 je uveden způsob stanovení jak zálohové, tak konečné výše dalšího členského vkladu. V souvislosti se stanovením konečné výše členského vkladu je zde stanovena povinnost bytového družstva provést ve stanovené lhůtě se svými členy vyúčtování výstavby. Na základě shora uvedeného by mělo být v praxi postupováno tak, že závazek bude obsažen v členské přihlášce, na jejímž základě vzniká členství (podle ustanovení obchodního zákoníku po splnění podmínek uvedených v zákoně a ve stanovách); při vzniku družstva jde o přihlášku do družstva ve smyslu § 224 odst. 3 obchodního zákoníku a o vznik členství ve smyslu § 227 odst. 2 písm. a) obchodního zákoníku, v průběhu existence družstva jde o členskou přihlášku ve smyslu § 227 odst. 2 písm. b) obchodního zákoníku a o vznik členství přijetím za člena podle téhož ustanovení; v obou případech je vznik členství vázán na splnění podmínek uvedených v ustanovení § 223 odst. a § 227 odst. 4, podle nichž členství nevznikne před zaplacením základního členského vkladu, resp. vstupního vkladu. Toto vše bude platit jak v případě vzniku členství při vzniku nového bytového družstva, tak v případě, že stávající bytové družstvo se rozhodne být příjemce podpory podle navrhovaného zákona za účelem provádění výstavby s podporou podle tohoto zákona; v tomto druhém případě by šlo o změnu, resp. doplnění, stávající členské přihlášky toho člena, který se má stát účastníkem výstavby s podporou podle tohoto zákona.
Podle ustanovení odst. 3 může být členem bytového družstva účastnícím se na výstavbě, nikoliv však s finanční spoluúčastí a s nárokem na získání družstevního bytu do nájmu, také jiné bytové družstvo, pokud se zaváže vykonávat pro bytové družstvo, které má provádět výstavbu s podporou podle tohoto zákona, činnosti v tomto ustanovení uvedené (pomoc při zakládání družstva a vzniku družstva, pomoc při organizování výstavby družstevních bytů podle tohoto zákona a popřípadě též činnosti spojené se správou nemovitostí na základě uzavřené smlouvy). Účelem tohoto ustanovení je umožnit, aby stávající bytové družstvo, především takové, které má nebydlící členy a nehodlá samo provádět výstavbu s podporou podle tohoto zákona (a v souvislosti s tím měnit své stanovy podle tohoto zákona a dále např. omezit předmět svého podnikání), se mohlo zákonem vymezeným způsobem podílet na přípravě a organizování výstavby v nově založeném bytovém družstvu a využít tak dosavadních zkušeností, a to jak s organizováním výstavby družstevních bytů, tak s organizováním činnosti a s chodem družstva. Lze předpokládat, že by do tohoto nového bytového družstva vstoupili nebydlící členové dosavadního bytového družstva a tím by byla řešena jejich bytová potřeba.
V odst. 4 se uvádí, že každý člen bytového družstva má na členské schůzi jeden hlas. Nelze proto využít možnosti dané ustanovením § 240 odst. 1 obchodního zákoníku, podle něhož lze ve stanovách určit diferencovanou váhu hlasu, nejde-li o záležitosti uvedené v druhé větě tohoto zákonného ustanovení.
K § 11
V jednotlivých ustanoveních pod písm. a) až f) jsou stanovena práva a povinnosti člena bytového družstva - fyzické osoby - spojená s výstavbou a s nájmem družstevního bytu pořízeného s podporou podle tohoto zákona.
V písm. a) je zakotveno právo na uzavření nájemní smlouvy.
V písm. b) je uvedena povinnost platit nájemné zahrnující uvedené položky včetně částek odpovídajících splátkám poskytnutého úvěru; takto konstruované nájemné nezahrnuje zisk. Způsob výpočtu výše částek úvěru připadajících na družstevní byt je uveden v písm. c).
V písm. d) je uvedena povinnost zaplatit bytovému družstvu odpovídající část podpory v případě, že se bytové družstvo rozhodne podporu vrátit (viz § 16 a 17), a v písm. e) povinnost splatit další členský vklad.
V ustanovení písm. f) je výslovně uveden zákaz účasti na výstavbě s podporou podle tohoto zákona v dalším družstvu, nebo v družstvu, kde je členem, být nájemcem více než jednoho bytu postaveného s podporou podle tohoto zákona. Toto ustanovení má zabránit spekulacím při využívání podpory poskytované podle navrhovaného zákona.
K § 12
Pro ochranu zájmů a vložených finančních prostředků členů bytového družstva a také pro ochranu prostředků poskytnuté podpory a obecně také pro ochranu záměrů sledovaných návrhem zákona se stanoví omezení předmětu činnosti a případného předmětu podnikání bytového družstva, které je příjemcem podpory tak, aby odpovídalo záměrům navrhovaného zákona a vytvářelo dostatečné právní jistoty pro ty, kdo se budou na výstavbě finančně podílet. Omezení činnosti a podnikání bytového družstva je opět věcí jeho stanov, jak je uvedeno v § 9. Celé ustanovení je koncipováno tak, aby zahrnulo také obvyklou činnost stávajících „starých” bytových družstev (dřívějších stavebních bytových družstev, lidových bytových družstev i družstev vznikajících při privatizaci obecního bytového fondu), a to výkon vlastnických práv při správě svého majetku a při převodech jednotek do vlastnictví svých členů podle zákona o vlastnictví bytů. Vymezuje se rovněž rozsah dovoleného podnikání těchto bytových družstev při správě nemovitostí společenství vlastníků jednotek, anebo jiných bytových družstev.
Ustanovení odst. 1 písm. a) proto připouští jako předmět činnosti bytového družstva - příjemce podpory - nejen organizování a přípravu výstavby s podporou podle navrhovaného zákona, ale i jinou výstavbu do vlastnictví bytového družstva.
Pokud jde o pronajímání bytů a nebytových prostorů v domech ve vlastnictví bytového družstva, či převádění jednotek do vlastnictví členů podle zákona o vlastnictví bytů, je návrh zákonného ustanovení v odst. 1 písm. b) formulován tak, aby odpovídal situaci kteréhokoliv bytového družstva, tj. i stávajícího, které se stane příjemcem podpory podle tohoto zákona. Existující bytové družstvo, které se bude účastnit výstavby podle tohoto zákona a bude příjemcem podpory, bude moci být vlastníkem nejen bytových domů s družstevními byty pořízenými s podporou podle tohoto zákona, ale i bytových domů s byty pořízenými bez státní podpory, nebo bytových domů s družstevními byty pořízenými s podporou podle dřívějších předpisů (vyhláška č. 136/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů), nebo jednotek podle zákona o vlastnictví bytů a bytových domů s byty pořízenými s podporou podle navrhovaného zákona. Toto bytové družstvo bude oprávněno pronajímat nejen družstevní byty postavené s podporou podle navrhovaného zákona, ale také jiné družstevní byty či nebytové prostory a bude rovněž provádět případné převody jednotek ze svého vlastnictví do vlastnictví členů podle zákona o vlastnictví bytů. Současně je umožněno případné pronajímání nebytových prostorů členům družstva nebo třetím osobám (pokud to budou připouštět stanovy konkrétního družstva).
Shora uvedeným cílům navrhovaného zákona a také stavu v současných běžných bytových družstvech (zejména v dřívějších stavebních bytových družstvech) odpovídají rovněž ustanovení vymezující předmět činnosti bytového družstva - příjemce podpory – v odst. 1 písm. c) a d) – zajišťování správy nemovitého a jiného majetku družstva a dále v písm. e) - poskytování či zajišťování plnění spojených s užíváním bytů či nebytových prostorů v domech ve vlastnictví družstva.
V odst. 2 je vymezeno podnikání, kterému se podle svých stanov může bytové družstvo věnovat. Jedná se o záležitosti spojené s bydlením ve vztahu ke společenstvím vlastníků jednotek nebo ve vztahu k jiným bytovým družstvům (což odpovídá především současné činnosti stávajících „starých” bytových družstev - zejména dřívějších stavebních bytových družstev).
Odst. 3 vyžaduje, aby stanovy nedovolovaly účast bytového družstva na podnikání nebo jiné činnosti jiných podnikajících osob. Cílem ustanovení je ochrana vložených veřejných prostředků i samotného bytového družstva, jehož úkolem je zajišťování bydlení pro své členy.
Odst. 4 vyžaduje, aby stanovy nepřipustily rozdělování zisku mezi členy. Tento zisk bude vždy použit pro činnosti spojené buď s výstavbou družstevních bytů, nebo s péčí o bytový fond družstva, a to způsobem uvedeným ve stanovách.
K § 13
Ustanovení tohoto paragrafu směřuje k ochraně majetku bytového družstva, který byl pořízen s podporou podle navrhovaného zákona. Proto se výslovně stanoví požadavek, aby stanovy neumožnily tento majetek právně zatížit, nejde-li o zatížení spojené se zajištěním závazků vzniklých v souvislosti s výstavbou družstevních bytů s podporou podle tohoto zákona, anebo se zajištěním závazků spojených se správou majetku družstva.
K § 14
Tato ustanovení se týká nakládání s majetkem bytového družstva a zahrnuje další podmínky, které je povinno bytové družstvo jako příjemce podpory dodržovat. Jejich cílem je ochrana členů, kteří se na financování výstavby družstevních bytů podílí, a ochrana veřejných prostředků a účelu poskytované podpory. Jde o podmínky, které je povinno bytové družstvo jako příjemce podpory dodržovat přímo na základě zákonných ustanovení, aniž by bylo nezbytné je zařazovat do stanov bytového družstva.
V odst. 1 jsou vyjmenovány taxativním způsobem možnosti umísťování majetku bytového družstva, které je příjemcem podpory (vyjmenované dluhopisy, hypoteční zástavní listy, nemovitosti a věci movité, běžné a vkladové účty u bank); v odst. 2 je stanoven limit, který se vztahuje k nákupu vybraných dluhopisů a hypotečních zástavních listů.
V odst. 3 jsou stanoveny zákazy ve vztahu k hospodaření bytového družstva, které je příjemcem podpory - zákaz emitovat dluhopisy, zajišťovat závazky jiných osob, poskytovat půjčky, úvěry či dary s výjimkou obvyklých darů pro zaměstnance či členy a s výjimkou sociální výpomoci pro zaměstnance nebo člena, zákaz převodu, zastavení či pronájmu svého podniku či jeho části.
K § 15
Cílem ustanovení je zajistit nájemní charakter prostorů k bydlení, na které byla poskytnuta podpora.
V písm. a) až c) je stanoven zákaz všech kroků, které by vedly k rozdělení bytového domu s družstevními byty pořízenými s podporou podle tohoto zákona na dům s jednotkami podle zákona o vlastnictví bytů a k následnému převodu jednotek do vlastnictví.
Podle písm. d) se nedovoluje smluvně převést bytový dům pořízený s podporou podle navrhovaného zákona na člena nebo třetí osobu.
Podle písm. e) nelze rovněž provést „rekolaudaci“ družstevního bytu pořízeného s podporou podle tohoto zákona tak, že by sloužil k jiným účelům než k bydlení.
K § 16
Toto ustanovení se nedotýká ustanovení obchodního zákoníku, která upravují formy a způsoby zrušení a zániku družstva či změny jeho právní formy, anebo postup při změnách stanov družstva. Jde-li však o bytové družstvo, které je příjemcem podpory podle navrhovaného zákona, je možnost členské schůze družstva rozhodovat v těchto věcech (existence družstva, změny jeho právní formy, změny stanov) vázána na zákonem určené podmínky, tj. na uplynutí stanovené doby a dále na předchozí vrácení podpory a vyrovnání veškerých dalších závazků vůči Fondu a pověřené bance (za podmínek určených v odst.2). S tímto ustanovením je spojeno ustanovení § 11 písm. d).
K § 17
Navržené ustanovení se vztahuje na případy, kdy bytové družstvo, které je příjemcem podpory, má ve svém vlastnictví více bytových domů postavených s podporou podle tohoto zákona (např. jde o bytové domy vystavěné bytovým družstvem v různém časovém období). Pokud by družstvo vrátilo podporu a vyrovnalo vůči Fondu a pověřené bance své další závazky související s touto výstavbou např. pouze u některého (či některých) z bytových domů postavených s podporou, nebylo by pak družstvo nadále vázáno ve vztahu k tomuto bytovému domu (či k těmto bytovým domům) ustanoveními tohoto zákona. S tímto ustanovením je rovněž spojeno ustanovení § 11 písm. d).
K § 18
Toto ustanovení stanoví povinnost bytového družstva vrátit Fondu poskytnutou podporu a uhradit další související závazky v situaci, kdy dojde ke zrušení bytového družstva rozhodnutím soudu.
K § 19
Ustanovení se týká kontroly dodržování podmínek stanovených tímto zákonem a důsledků jejich porušení.
V odst. 1 se stanoví, že pro kontrolu dodržování podmínek stanovených tímto zákonem pro poskytnutí a použití podpory a pro uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení podpory se použijí zvláštní právní předpisy (jde o příslušná ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech a navazujícího zákona o finanční kontrole).
V odst. 2 návrhu zákona se pouze blíže rozvádí časový průběh kontroly prováděné Fondem, aby bylo jednoznačně zřejmé, že tato kontrola se provádí již ode dne podpisu smlouvy o poskytnutí podpory. V ostatním se tato kontrola bude řídit příslušnými ustanoveními zákona o finanční kontrole a prováděcími předpisy k zákonu o finanční kontrole.
K § 20
V ustanovení je uvedeno, že Fond svěří některé činnosti spojené s poskytováním podpory pověřené právnické osobě (bance). Jde především o zajištění platebního styku, pro který není Fond odborně ani personálně vybaven, a další uvedené činnosti, které budou podrobně upraveny ve smlouvě mezi Fondem a touto právnickou osobou. Na výběr právnické osoby se vztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek, proto není potřebné v navrhovaném zákoně blíže způsob výběru upravovat.
K části druhé
K § 21 (novelizační ustanovení)
Navrhovaný zákon předpokládá, že podpora výstavby družstevních bytů má být poskytována nikoli na základě nařízení vlády k zákonu o Fondu (vydaného podle § 3 odst. 2 zákona o Fondu), ale podle navrhovaného zákona a k němu vydaného prováděcího nařízení vlády. Proto se navrhuje doplnění ustanovení § 3 odst. 2 zákona o Fondu, na jehož základě se poskytování prostředků z Fondu bude moci upravit nejen nařízením vlády, ale také zvláštním právním předpisem; v daném případě jím bude navrhovaný zákon o podpoře výstavby družstevních bytů. Navrhované řešení bude korespondovat také s ustanovení § 28 odst. 6 zákona o rozpočtových pravidlech.
K části třetí
K § 22 (novelizační ustanovení)
Novelizace (doplnění) § 30 odst.2 zákona o dluhopisech týkající se rozšíření zákonné výjimky z prvního pořadí zástavního práva je potřebné z toho důvodu, aby bylo možné poskytovat hypoteční úvěry také na výstavbu družstevních bytů podle navrhovaného zákona.
K části čtvrté
K § 23
Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti 1. července 2005. Doba legisvakance bude využita pro přípravu Fondu na realizaci podpory výstavby družstevních bytů.
V Praze dne 6. října 2004
předseda vlády
ministr pro místní rozvoj
Ing. Jiří Paroubek, v.r.
1) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 121 odst. 2 občanského zákoníku.
3) § 239 odst. 4 písm. i) obchodního zákoníku.
4) § 32 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
5) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách.
6) § 18 odst. 1 písm.a) vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
7) § 27 písm. l) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.
10) § 9 až 11 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11) § 4 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění zákona č. 103/2000 Sb.
12) § 17 a násl. zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13) § 6 zákona č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18) § 254 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 257 obchodního zákoníku.
19) § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 187/2001 Sb. a zákona č. 479/2003 Sb.
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.