zákon č. 38/2019 Sb.

K čl. I bodům 1 až 4 K čl. III bodům 1 až 4 K čl. V bodům 1 a 3 až 6 K čl. VII bodům 1 až 3 K čl. IX bodům 1 až 3

Téma Volební zákon

Parlament Kraje Obce EvropskýPrezident parlament

Zajišťování školení§ 12/3/e)§ 11/1/o)§ 10/1/i)§ 13/i)§ 11/1/e) k zásadám hlasování (KÚ§ 14a/1/f)§13/1/h)§ 12/1/l)§ 14/e)§ 12/1/c) a POÚ)(je

upraveno, pouze formulační změny)

Školení členů okrskových volebních komisí představuje dva hlavní tematické okruhy. Jednak jde o školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, které provádí Český statistický úřad (týká se činnosti okrskové volební komise po ukončení hlasování a uzavření volební místnosti), a jednak školení k zásadám hlasování (dopadá na postupy v době hlasování). Vzhledem k tomu, jaký důraz je aktuálně kladen na proškolení určených členů okrskových volebních komisí, v kontextu usnesení Nejvyššího správního soudu Vol 58/2017 – 173 a ve spojitosti se zavedením povinné účasti na tomto školení je nezbytné, aby ve všech volebních zákonech byl výslovně zakotven úkol pro pověřené obecní úřady, že zajišťují školení určených členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování, a pro krajské úřady, že v případě potřeby poskytují nezbytnou součinnost při zajištění školení. Tato úprava by měla poskytnout prostor k zachování stávající zažité praxe krajů, popřípadě i k jejímu dalšímu rozvinutí, bude-li v konkrétním kraji shledána potřeba nezbytné součinnosti. Role krajských a pověřených obecních úřadů se neuvádí do jednotlivých zákonů proto, že by bylo potřeba ji regulovat jako takovou, ale kvůli úplnosti právní úpravy v situaci, kdy se zavádí povinnost účasti na školeních – pak musí být zřejmé, kým jsou školení poskytována, zajišťována a podporována. Doposud bylo toto výslovné zakotvení obsaženo pouze v zákoně o volbě prezidenta; tento deficit je proto třeba napravit a úkoly dotčených volebních orgánů promítnout do všech volebních zákonů. Konkrétní způsob a míra spolupráce mezi krajskými a pověřenými obecními úřady závisí na místních podmínkách, zavedené praxi a dohodě mezi těmito volebními orgány. Na území Hlavního města Prahy, vzhledem k odlišné struktuře jeho volebních orgánů, je zajištění a provádění školení svěřeno přímo obecnímu úřadu, tj. jednotlivým městským částem, neboť aplikace pravidla, že toto školení provádí i v Praze pověřený obecní úřad by znamenala, že Magistrát hlavního města Prahy by musel vyškolit dotčené členy všech okrskových volebních komisí na území hlavního města. Pokud jde o změnu v dikci ustanovení upravujícího povinnost Českého statistického úřadu provádět školení k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb (body 1 v jednotlivých článcích), provádí se toliko zpřesnění vycházející z toho, že nově není otázkou libovůle, kdo z členů okrskové volební komise bude ke školení „určen“. Zákon přímo stanovuje osoby povinné absolvováním školení, které jsou tudíž pro Český statistický úřad prioritní cílovou skupinou. Vzhledem k tomu, že pro některé členy okrskové volební komise bude účast na školení podle navrhované právní úpravy povinná a s neúčastí se pojí sankce v podobě krácení odměny, je zapotřebí, aby pověřené obecní úřady zpětně informovaly obecní úřady o tom, které osoby se školení zúčastnily, neboť případné krácení odměny pak provádí obecní úřad. Školit členy okrskových volebních komisí k zásadám hlasování může toliko ten zaměstnanec zařazený do pověřeného obecního úřadu, který má osvědčení o odborné způsobilosti na úseku voleb.

K čl. I bodům 5 a 6 a 11 a 17 K čl. III bodům 5 a 6 a 11 a 16 K čl. V bodům 7 a 8 a 13 a 22 K čl. VII bodům 4 a 5 a 10 a 15 K čl. IX bodům 4 a 5 a 8 a 12

Téma Volební zákon

Parlament Kraje Obce EvropskýPrezident parlament

Povinná školení členů§ 14c/1/d)§ 15/1/d) a§ 15/1/e) a§ 16/1/d) a§ 14/1/f) OVKa /2/2/2/2a /2

§ 14f/5§ 18/5§ 18/5§ 19/5§ 17/5 § 82§ 55§ 62§ 61§ 60

Je-li jedním z hlavních cílů předmětné novelizace volebních zákonů zkvalitnit činnost okrskových volebních komisí, nelze uvedené realizovat bez toho, aby členové okrskové volební komise byli řádně proškoleni, a to jednak k zásadám hlasování a jednak k systému zjišťování a zpracování výsledků voleb.

Praxe školení vybraných členů okrskových volebních komisí je zavedena již nyní, avšak ukazuje se, že není vždy dostatečně efektivní. Vedle metodických opatření (témata školení, důraz na vybrané okruhy problémů, pořizování zápisu, stvrzení účasti o proškolení podpisem prezenční listiny apod.) se ukazuje jako nezbytné zavést povinnou účast na školení alespoň pro určené členy okrskových volebních komisí; těmito určenými členy bude zapisovatel, předseda a místopředseda okrskové volební komise. Neúčast na povinném školení bude pod sankcí krácení odměny, a to tak, že nezúčastní-li se předseda, místopředseda nebo zapisovatel okrskové volební komise tohoto školení, bude mu náležet odměna jen ve výši stanovené pro „řadového“ člena okrskové volební komise. Případná omluva z účasti na školení, např. i z důvodu nemoci, nemá na sankci vliv. Vychází se však z toho, že v rámci kraje je organizováno několik školení členů okrskových volebních komisí a pokud by se dotyčný člen nemohl účastnit jednoho termínu, lze mu nabídnout náhradní termín školení. Předpokládá se, že členové okrskových volebních komisí s těmito funkcemi budou od řadových členů diferencováni výší zvláštní odměny, což předpokládá navazující úpravu v prováděcí vyhlášce zejména ve vztahu k místopředsedovi.

Zavedení povinné účasti na školení pro všechny členy okrskové volební komise by jistě k vyšší kvalifikovanosti okrskových volebních komisí přispělo nejlépe, avšak organizačně technicky by to s ohledem na počet komisí a jejich členů bylo pro krajské a pověřené obecní úřady, které se podílejí na zajištění školení, jen obtížně proveditelné.

Se zavedením povinné účasti na školení u určených členů okrskové volební komise (zapisovatel, předseda a místopředseda) souvisí úkol starosty, aby tyto členy o školení vyrozuměl. Vyrozuměním je míněna adresná informace obdobným způsobem, jako se zasílá pozvánka na první zasedání okrskové volební komise o místu a čase konání školení, včetně informace o povinnosti jej absolvovat pod sankcí krácení zvláštní odměny. Uvedené předpokládá, že pověřený obecní úřad včas vyrozumí starostu o termínech a místě konání školení. Účast na povinném školení je již součástí výkonu funkce člena okrskové volební komise (předsedy, místopředsedy a zapisovatele), a tudíž pro dobu nezbytnou k účasti na tomto školení se uplatní nárok na pracovní nebo služební volno a náhradu mzdy, platu nebo služebního příjmu plynoucí z příslušných ustanovení jednotlivých volebních zákonů upravujících nároky členů volebních komisí. Vzhledem k tomu, že se zavádí povinná účast předsedy, místopředsedy a zapisovatele okrskové volební komise na školení k zásadám hlasování a k systému zjišťování a zpracování výsledků hlasování, zakotvuje se současně v ustanovení o nárocích členů volebních komisí nárok těchto členů na vyšší zvláštní odměnu za výkon funkce oproti „řadovým“ členům. Pokud se určení členové okrskových volebních komisí povinného školení nezúčastní, zaniká jejich nárok na vyšší zvláštní odměnu a tato odměna jim bude náležet jen ve výši stanovené pro „řadového“ člena. Sankce za neúčast na povinném školení má tak podobu snížení zvláštní odměny. Také předseda, místopředseda a zapisovatel zvláštní okrskové volební komise zřizované zastupitelským úřadem České republiky v zahraničí pro volby do Poslanecké sněmovny a volbu prezidenta republiky mají nárok na vyšší zvláštní odměnu, ačkoli povinná účast na školení se na ně nevztahuje. Vyšší odměna je opodstatněna tím, že s výkonem těchto funkcí je spojeno více povinností a vyšší míra odpovědnosti než u řadového člena. Tímto ustanovením však není vyloučeno, aby v prováděcím právním předpise byla dále diferencována i vyšší zvláštní odměna u členů okrskových volebních komisí a členů zvláštních okrskových volebních komisí, která odpovídajícím způsobem zohlední povinnost účasti na školení.

K čl. I bodu 7 K čl. III bodu 7 K čl. V bodu 9 K čl. VII bodu 6 K čl. IX bodu 9

Téma Volební zákon

Parlament Kraje Obce EvropskýPrezident parlament

Zpřesnění sankce za§ 14e/6/f) § 17/5/f) § 17/5/e) § 18/6/f) § 18/6/g) nepřítomnost člena OVK

V jednotlivých volebních zákonech je nejednotně upravena doba nepřítomnosti člena okrskové volební komise (v některých 2 hodiny, jinde 3 hodiny), po jejímž uplynutí dochází ze zákona k zániku členství v okrskové volební komisi. Kromě toho vznikají v praxi výkladové nejasnosti, zda nepřítomnost po uvedenou dobu musí být nepřetržitá, nebo zda se kratší doby nepřítomnosti sčítají a součet těchto dob má rovněž za následek zánik členství, případně, zda lze sčítat nepřítomnost za oba dny hlasování.

Uvedený problém se proto navrhuje řešit sjednocením a zpřesněním právní úpravy ve všech volebních zákonech, a to tak, že důvodem zániku členství bude nepřetržitá nepřítomnost člena okrskové volební komise ve volební místnosti ve dnech voleb, která přesáhne 2 hodiny. K případné omluvě člena okrskové volební komise se nepřihlédne, neboť prioritou je plnohodnotně zajistit činnost okrskové volební komise.

Pokud doba nepřítomnosti nepřesáhne 2 hodiny v celku, k zániku členství nedochází, avšak uplatní se pravidlo obsažené ve vyhláškách provádějících volební zákony, že celková výše zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise se poměrně zkrátí, a to podle evidence účasti člena na jednáních okrskové volební komise.

Toto pravidlo obdobně platí i pro členy zvláštní okrskové volební komise působící při zastupitelských úřadech v zahraničí ve volbách, v nichž je možné hlasovat ze zahraničí (volba prezidenta republiky a volby do Poslanecké sněmovny).

K čl. I bodům 8 až 11 K čl. III bodům 8 až 12 K čl. V bodům 10 až 14 K čl. VII bodům 7 až 10 K čl. IX bodům 6, 7 a 10

Téma Volební zákon

Parlament Kraje Obce EvropskýPrezident parlament

Zapisovatel jako člen§ 14e/7§ 17/6§ 17/6§ 18/7§ 19 okrskové volební komise§ 14f/4§ 18/4§ 18/4§ 19/4(zastupování (OVK) a zastupováníje upraveno) předsedy OVK místopředsedou OVK

Podle dosavadní právní úpravy je zapisovatel členem okrskové volební komise toliko s hlasem poradním, při hlasování se do počtu členů okrskové volební komise nezapočítává. Zapisovatel řídí losování, při kterém si okrsková volební komise na svém prvním zasedání ze svých členů vylosuje předsedu a místopředsedu; zapisovatel může okrskové volební komisi předkládat návrhy a pořizuje zápis z jednání komise.

Zkušenosti z praxe ukazují, že zapisovatel, kterého jmenuje starosta, je mnohdy jediným „profesionálem“ s nejlepší znalostí příslušného volebního zákona, který tak fakticky dohlíží na zákonnost procesů, které se odehrávají při činnosti okrskové volební komise.

V návaznosti na pochybení v činnosti některých okrskových volebních komisí (zejména při sčítání hlasů) zjištěná v rámci soudního přezkumu voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2017 Nejvyšším správním soudem (usnesení Vol 58/2017 – 173 ze dne 19. listopadu 2017) učinilo Ministerstvo vnitra jako ústřední orgán státní správy na úseku voleb některá opatření, která byla aplikována ihned pro nadcházející volbu prezidenta republiky v lednu 2018. Tímto opatřením byl zejména pokyn, aby starostové jako zapisovatele jmenovali dostatečně kompetentní osoby, které budou zárukou zákonnosti postupů okrskových volebních komisí, tj. primárně úředníky obce či krajské úředníky, případně osoby s vysokoškolským vzděláním; pokud nebylo možné takové osoby zajistit, mělo se jednat o osobu, která má zkušenosti na úseku voleb nebo vnitřní správy a u níž je s ohledem na dosavadní praxi zřejmé, že bude spolehlivě vykonávat funkci zapisovatele okrskové volební komise.

Součástí opatření bylo i navýšení zvláštní odměny za výkon funkce zapisovatele a předsedy okrskové volební komise o 500 Kč. Toto navýšení mělo za cíl zohlednit náročnost činnosti právě předsedů a zapisovatelů okrskových volebních komisí, na nichž většinou spočívá hlavní tíha odpovědnosti za chod celé okrskové volební komise, a do jisté míry i činnost v okrskových volebních komisích zatraktivnit.

Odezvou na tato opatření byla reakce obecních úřadů s výtkou, že významu, který je přikládán činnosti zapisovatele okrskové volební komise, neodpovídá jeho postavení jako člena s hlasem poradním. Zavádí se proto rovnocenné postavení zapisovatele, který se tak stane členem s právem hlasovat.

V souvislosti s přiznáním rovnocenného postavení zapisovatele jako člena okrskové volební komise s právem hlasovat není v rámci úpravy usnášeníschopnosti okrskové volební komise třeba uvádět, že nadpoloviční většina se vztahuje k členům s právem hlasovat, neboť toto právo se nyní přiznává všem.

Zapisovatel, předseda a místopředseda okrskové volební komise jsou funkce, které nelze kumulovat v jedné osobě. Aby o tomto nevznikaly pochybnosti, výslovně se uvádí, že zapisovatel není zařazen do losování o funkce předsedy a místopředsedy okrskové volební komise, a to nejen při prvním zasedání okrskové volební komise, ale ani v případě pozdějšího losování.

Do všech volebních zákonů se výslovně zakotvuje možnost, která byla nyní upravena pouze v zákoně o volbách do Evropského parlamentu, že starosta může zapisovatele odvolat nejen v případě, kdy zapisovatel přestane svoji funkci vykonávat, ale i v případě, že starosta zjistí, že zapisovatel svoji funkci nevykonává řádně; v takovém případě na jeho místo jmenuje nového zapisovatele. Fakticky se tak jedná o další důvody zániku členství v okrskové volební komisi.

Ve všech volebních zákonech se nově výslovně stanoví (v zákoně o volbě prezidenta republiky je takové ustanovení již obsaženo), že předsedu okrskové volební komise v době jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda komise. Místopředseda, stejně jako předseda, je povinen se účastnit školení k činnosti, kterou okrsková volební komise zabezpečuje ve volební místnosti, a proto by měl být schopen předsedu rovnocenně zastoupit; tomu bude odpovídat i zamýšlené navýšení zvláštní odměny pro místopředsedy okrskových volebních komisí, aby se se svojí odměnou dostali na úroveň srovnatelnou s výší odměny předsedy a zapisovatele okrskové volební komise. Uvedené ustanovení má přispět i k tomu, aby v praxi nedocházelo k situacím, že ve volební místnosti nebude současně přítomen předseda ani jeho místopředseda.

Naopak se v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí a zastupitelstev krajů vypouští ustanovení o tom, že předseda okrskové volební komise může pověřit jednotlivými úkony ostatní členy okrskové volební komise. Vychází se z toho, že předseda je pro svoji funkci povinně vyškolen, čemuž odpovídá i diferencovaná výše odměny, a není tedy vhodné, aby pak svými úkoly (např. dohled nad zachováním pořádku ve volební místnosti v době hlasování) pověřoval řadové členy. Zrušením tohoto ustanovení však není dotčena možnost pověřit jiného člena konkrétními úkony, se kterými volební zákony výslovně počítají – např. předání zápisu o průběhu a výsledku hlasování na přebíracím místě Českého statistického úřadu.

K čl. I bodu 11 K čl. III bodu 11 K čl. V bodu 13 K čl. VII bodu 10 K čl. IX bodu 8

Téma Volební zákon

Parlament Kraje Obce EvropskýPrezident parlament

Jmenovky členů OVK § 14f/6 § 18/6 § 18/6 § 19/6 § 17/6

Doposud nebyla nijak upravena informovanost voličů o členech okrskové volební komise, kteří tak zejména v okrskových volebních komisích velkých měst, kde se občané osobně neznají, působili zcela anonymně. Tato skutečnost byla rovněž předmět připomínek a doporučení vyplývajících ze Závěrečné zprávy monitorovací mise OBSE, která pozorovala prezidentskou volbu v ČR v roce 2013. OBSE uvedla, že za účelem větší transparentnosti se doporučuje, aby složení okrskových volebních komisí bylo zveřejňováno. Jako nejvhodnější se z pohledu volebních orgánů i z pohledu voličů jeví poskytnout informace o jméně a příjmení člena okrskové volební komise, jeho funkci v okrskové volební komisi a obecně o tom, zda jde o člena jmenovaného starostou, nebo delegovaného kandidujícím subjektem, aniž by bylo třeba specifikovat např. konkrétní politickou stranu nebo politické hnutí, které ho delegovalo. Tyto údaje budou k dispozici přímo ve volební místnosti v průběhu hlasování, a to např. ve formě připnutých jmenovek nebo cedulek na místě, kde dotyčný člen okrskové volební komise sedí. Připnuté jmenovky se jeví jako vhodnější i pro případ hlasování do přenosné volební schránky. Údaje o členech okrskové volební komise ve formě jmenovek ve volební místnosti zabezpečí pro jednotlivé okrskové volební komise obecní úřad a zapisovatel pak na místě dohlédne na správné a viditelné jejich umístění či připnutí.

K čl. I bodu 12 K čl. III bodu 17 K čl. V bodům 18 a 19 K čl. VII bodu 14 K čl. IX bodu 11

Téma Volební zákon

Parlament Kraje Obce EvropskýPrezident parlament

Plakátovací plochy ve§ 16/4 § 56a/6 § 30/1 § 59/4 § 35/6 volební kampani

Možnost, tedy nikoli povinnost, aby starosta obce před každými volbami vyhradil plochu pro vylepení volebních plakátů, zůstává zachována a pouze se ve všech volebních zákonech výslovně stanoví, že starosta tak může učinit nejpozději 16 dnů přede dnem voleb, tedy nikoli přesně až 16. den; doposud je nejzazší možná lhůta upravena pouze v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí (a sice na 10 dnů, přičemž návrh novely sjednocuje úpravu a mění lhůtu na 16 dnů). I když se jedná o rozhodnutí starosty, zda tak učiní, či nikoli, je současně potřebné, aby volební zákon stanovil nejzazší lhůtu, jinak by tak mohl starosta učinit kdykoli, například až 2 dny před volbami, což by z hlediska volební kampaně mělo pro kandidující subjekty zanedbatelný význam. Vzhledem k otázkám, které při využití této plakátovací plochy vznikly v souvislosti s aplikací nových pravidel o financování volební kampaně a pravidel o hospodaření politických stran a politických hnutí (stanovisko Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí před volbami do Poslanecké sněmovny 2017), je zapotřebí výslovně stanovit, že pokud se starosta rozhodne plakátovací plochu vyhradit, pak ji obec poskytne bezplatně. V takovém případě se na bezúplatné plnění nevztahují ustanovení daného volebního zákona o financování volební kampaně (jinak platí, že i bezúplatné plnění se započítá do výdajů na volební kampaň, a to v částce odpovídající obvyklé ceně za bezúplatné plnění), ani ustanovení zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, který stranám a hnutím v § 18 odst. 1 zakazuje přijmout dar nebo bezúplatné plnění od obcí a krajů.

K čl. I bodu 13

K čl. III bodu 15

K čl. V bodu 20

K čl. VII bodu 13

K čl. IX bodu 13

Téma Volební zákon

Parlament Kraje Obce EvropskýPrezident parlament

Barevné odlišení§ 17/5 § 29/2 § 31/2 § 33/5 § 71/5 hlasovacích lístků při souběhu voleb

Jednoduché technické opatření v podobě barevného odlišení hlasovacích lístků stejným způsobem, jakým jsou odlišeny úřední obálky, napomůže u souběhu voleb k předcházení zbytečným chybám při vložení hlasovacího lístku voličem do nesprávné obálky. Sníží se tím počet neplatně odevzdaných hlasů. Tisk na barevný papír je doprovázen zvýšenými finančními náklady oproti současnému stavu, kdy je podle jednotlivých volebních zákonů při souběhu voleb vyžadováno pouze (barevné) odlišení úřední obálky. Dodatečné náklady jsou pro případ barevného tisku hlasovacích lístků odhadovány na částku cca 2,5 mil Kč (u formátu hlasovacího lístku A4) až 4,5 mil Kč (u formátu hlasovacího lístku A3).

K čl. I bodu 14

K čl. III bodu 13

K čl. V bodu 16

K čl. VII bodu 11

Téma Volební zákon

Parlament Kraje Obce EvropskýPrezident parlament

Stanovení dne, k němuž§ 32/1/c)§ 21/1/c) § 22/1/d) § 22/1/b) - (je je uváděn věk kandidáta§ 61/1/a)upraveno) na kandidátní listině

Zpřesňuje se uvedení věku na kandidátní listině ke druhému dni voleb. Doposud uváděný věk ke dni podání kandidátní listiny, případně datum narození (u voleb do Evropského parlamentu), vyžadovalo (s výjimkou volby prezidenta republiky, kde se již nyní požaduje věk ke druhému dni volby) přepočítání na věk ke druhému dni voleb pro účely uvedení věku na hlasovacím lístku. Touto úpravou se odstraňuje pochybnost, ke kterému dni má být věk na kandidátní listině uveden, i nezbytnost přepočítání před tiskem hlasovacích lístků ze strany registračních úřadů, která v případě velkého množství kandidátů představuje nemalou administrativní zátěž. V zákoně o volbách do zastupitelstev obcí se v této souvislosti pamatuje i na případy, kdy nové, opakované a dodatečné volby do zastupitelstev obcí se konají v jednom dni; v takovém případě se na kandidátní listině uvede věk ke dni voleb.

K čl. V bodu 2 a 21

Téma Volební zákon

Parlament Kraje Obce EvropskýPrezident parlament

Možnost krajského úřadu- - § 10/1 - - kontrolovat sčítání hlasů

Vzhledem k dosavadní neopodstatněné absenci ustanovení v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí, které by krajskému úřadu, stejně jako u jiných druhů voleb, umožňovalo přítomnost a kontrolu ve volební místnosti v době, kdy okrsková volební komise sčítá hlasy, se toto oprávnění pro krajský úřad i v komunálních volbách doplňuje. V kontextu důrazu na zákonný postup okrskové volební komise je možnost kontroly nezbytná. Případné zjištění nedostatků při sčítání hlasů však umožňuje zástupcům krajského úřadu pouze upozornit na nedostatek a případně v součinnosti s Českým statistickým úřadem usměrnit okrskovou volební komisi s tím, že zjišťování výsledků hlasování na úrovni volebního okrsku je ve výhradní působnosti okrskové volební komise.

K čl. IX bodu 13

Téma Volební zákon

Parlament Kraje Obce EvropskýPrezident parlament

Zrušení společné úřední- - - - § 71/5 obálky při společných volbách

V případě volby prezidenta republiky v lednu 2018 bylo nutné poprvé aplikovat ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky pro společné konání voleb (konkrétně ve volebním obvodu do Senátu č. 39 se sídlem v Trutnově, kde se konaly doplňovací volby do Senátu a kde došlo k souběhu 2. kola voleb do Senátu a 1. kola volby prezidenta republiky). Při zajišťování voleb vyšly najevo praktické problémy s aplikací společné úřední obálky pro oba druhy voleb. Nejzávažnějším bylo, že takto nastavená právní úprava umožňuje některým voličům (hlasujícím s voličským průkazem pouze v jednom druhu voleb) vložit do úřední obálky neoprávněně i hlasovací lístek pro druhý druh voleb. Takto protiprávně udělený hlas není možné zjistit, a je tudíž započten do výsledků hlasování. Vzhledem k tajnosti hlasování nelze ani identifikovat neoprávněného voliče. Ministerstvo vnitra proto k předejití možnému zneužití ze strany voličů vydalo metodiku, na základě které voliči přihlášenému k trvalému pobytu v rámci volebního obvodu č. 39 Sídlo: Trutnov a žádajícímu o voličský průkaz (ať už pro 2. kolo voleb do Senátu nebo pro 1. kolo volby prezidenta republiky) byl automaticky vydán „společný“ voličský průkaz bez ohledu na to, zda žádal o voličský průkaz pro oba druhy voleb nebo pouze pro jeden. Volič proto musel v souladu s tím, že při společném konání volby prezidenta republiky a voleb do Senátu vkládá oba hlasovací lístky do jedné společné úřední obálky, uplatnit své volební právo pro oba druhy voleb najednou. Dále Ministerstvo vnitra instruovalo všechny okrskové volební komise v daném volebním obvodu, aby dbaly na zvýšenou kontrolu předkládaných voličských průkazů a aby měly pod dozorem místo ve volební místnosti, kam voliči odkládají nepoužité hlasovací lístky, a pravidelně kontrolovaly, zda voliči v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků nezanechali nepoužité hlasovací lístky. Další problém vznikl při zpracování zápisu o průběhu a výsledku hlasování v okrsku. Okrsková volební komise má v tomto zápise podle § 51 odst. 2 písm. e) zákona o volbě prezidenta republiky, případně podle § 71 odst. 2 písm. d) zákona č. 247/1995 Sb. uvést počet odevzdaných úředních obálek. Tyto údaje však nelze při použití jedné úřední obálky jednoznačně zjistit. Z odevzdaných obálek totiž není patrné, pro který druh voleb byla obálka odevzdána. Okrsková volební komise tedy nemůže zpracovat zápis plně v souladu se zákonem. Tento deficit má rozhodující vliv na správné zjištění volební účasti. V tomto případě okrskové volební komise postupovaly podle vypracované metodiky Českého statistického úřadu a v obou zápisech stejně uvedly počet odevzdaných společných úředních obálek, který pak ovšem postrádal vypovídací hodnotu o tom, kolik voličů v konkrétních volbách hlasovalo. I když dané problémy Ministerstvo vnitra a Český statistický úřad překlenulo výkladem a metodikou, do budoucna je jistě žádoucí, aby byly výše popsané problémy odstraněny. Problém s možným dvojím hlasováním by byl potenciálně vážnější, kdyby se měl souběh konat u celoplošných voleb (v popsaném případě šlo o souběh pouze v jednom senátním volebním obvodu) a u voleb, kdy v obou druzích jsou hlasovací lístky doručovány voličům předem do jejich domovů a okrsková volební komise tak nemá kontrolu nad vydanými hlasovacími lístky.

K čl. I bodu 15 K čl. III bodu 14 K čl. V bodu 17 K čl. VII bodu 12

Téma Volební zákon

Parlament Kraje Obce EvropskýPrezident parlament

Jednostranné hlasovací§ 38/3§ 24/3 § 25/4§ 26/3 - lístky(Poslanecká(1stranné

sněmovna)do formátu A4)

Zavádí se jednostranné hlasovací lístky pro volby do Poslanecké sněmovny, pro volby do zastupitelstev krajů a pro volby do Evropského parlamentu. V praxi kandidující subjekty s vyšším počtem kandidátů poukazují na problém neotáčení hlasovacích lístků jak ze strany voličů, tak i ze strany okrskových volebních komisí při sčítání hlasů, což vede k nezapočítání přednostních hlasů kandidátům, kteří se nacházejí na druhé straně hlasovacího lístku. Na tento problém upozornil i Nejvyšší správní soud ve svém usnesení sp. zn. Vol 58/2017 - 173 ze dne 19. listopadu 2017, kde konstatoval, že „je více než vhodné, aby se napříště netiskly oboustranné hlasovací lístky, neboť nejenom že to výrazně zvyšuje pravděpodobnost chybného započtení přednostních hlasů kandidátům uvedeným na zadní straně hlasovacího lístku, ale také to ohrožuje jejich rovnost s ostatními kandidáty. Stejnou chybu, jaké se dopustily okrskové volební komise, celkem předvídatelně mohou učinit i voliči, neboť si vůbec kandidátů na zadní straně volebního lístku nemusí povšimnout, anebo si jich všimnou až poté, co již vyčerpali své čtyři přednostní hlasy pro kandidáty na první straně.“

Navrhované opatření spočívající v jednostranném tisku hlasovacích lístků pro volby

do zastupitelstev krajů, volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a volby do Evropského parlamentu bude mít značný finanční dopad na rozpočet pro tyto druhy voleb (níže uvedený propočet vychází z podkladů od stávajícího dodavatele na zajištění tisku, kompletace a distribuce hlasovacích lístků a ostatní volební dokumentace, s nímž Ministerstvo vnitra uzavřelo rámcovou smlouvu do konce roku 2019). Se zvětšením formátu hlasovacích lístků se pojí i zvětšení formátu krycího listu sady hlasovacích lístků, informace pro voliče a seznamu zkratek politických stran a politických hnutí, které jsou součástí sady hlasovacích lístků, a rovněž zvětšení formátu doručovací obálky, do které jsou vkládány sady hlasovacích lístků doručované voličům před konáním voleb. Formát úřední obálky může zůstat zachován v původní velikosti A5, neboť se do ní vkládá pouze jeden hlasovací lístek, který může být pro snadnější vložení do úřední obálky přeložen. Zvýšené finanční výdaje bude nutné vynaložit i na kompletaci a distribuci hlasovacích lístků a obálek.

Podrobné vyčíslení finančních výdajů se uvádí níže s tím, že bylo počítáno se stejným objemem tisku hlasovacích lístků a doručovacích obálek, který je uveden ve stávající smlouvě o dílo na zajištění tisku volebních materiálů.

Volby do zastupitelstev krajů 10 000 000 kusů sad hlasovacích lístků 9 000 000 kusů doručovacích obálek

původní A4 nově A3

tisk hlasovacích lístků 16 284 163,00 Kč 31 300 000,00 Kč info leták 690 000,00 Kč 1 590 000,00 Kč seznam zkratek 690 000,00 Kč 1 590 000,00 Kč doručovací modrá C4 5 515 650,00 Kč 6 075 000,00 Kč Kompletace 309 000,00 Kč 526 000,00 Kč Distribuce 3 500 000,00 Kč 5 794 000,00 Kč

26 988 813,00 Kč 46 875 000,00 Kč

Navýšení nákladů spojených s tiskem hlasovacích lístků a dodáním většího formátu doručovacích obálek o cca 74%.

Volby do Poslanecké sněmovny P ČR 12 500 000 kusů sad hlasovacích lístků 11 000 000 kusů doručovacích obálek

původní A5 nově A4

tisk hlasovacích lístků 10 537 902,00 Kč 20 900 000,00 Kč info leták 461 250,00 Kč 1 175 000,00 Kč seznam zkratek 461 250,00 Kč 1 175 000,00 Kč doručovací modrá C4 2 503 930,00 Kč 7 425 000,00 Kč Kompletace 399 000,00 Kč 679 000,00 Kč Distribuce 3 000 000,00 Kč 4 954 000,00 Kč

17 363 332,00 Kč 36 308 000,00 Kč

Navýšení nákladů spojených s tiskem hlasovacích lístků a dodáním většího formátu doručovacích obálek o cca 109%.

Volby do Evropského parlamentu 12 500 000 kusů sad hlasovacích lístků 11 000 000 kusů doručovacích obálek

původní A5 nově A4

tisk hlasovacích lístků 16 397 508,00 Kč 28 075 000,00 Kč info leták 461 250,00 Kč 1 175 000,00 Kč seznam zkratek 461 250,00 Kč 1 175 000,00 Kč doručovací modrá C4 2 503 930,00 Kč 7 425 000,00 Kč Kompletace 180 000,00 Kč 306 000,00 Kč Distribuce 3 000 000,00 Kč 4 969 000,00 Kč

23 003 938,00 Kč 43 125 000,00 Kč

Navýšení nákladů spojených s tiskem hlasovacích lístků a dodáním většího formátu doručovacích obálek o cca 88%.

Pro volby do zastupitelstev obcí, u kterých je možné formát hlasovacího lístku určit až podle počtu kandidujících subjektů v obci, není možné uvést přesné navýšení finančních výdajů.

U voleb do Senátu Parlamentu České republiky a volby prezidenta republiky se

tiskne jednostranný hlasovací lístek.

Pro volby do zastupitelstva obce se tiskne jeden hlasovací lístek. S ohledem na počet kandidujících subjektů a počet kandidátů zejména ve větších městech však není technicky možné zajistit, aby hlasovací lístek byl vždy pouze jednostranný (např. pro volby do zastupitelstev územně členěných statutárních měst a Zastupitelstva hlavního města Prahy). Stanoví se proto jednoznačně podmínka velikosti formátu hlasovacích lístků, při kterém se již tento lístek tiskne oboustranně. Vzhledem k tomu, že voliči si mnohokrát nevšimli toho, že hlasovací lístek je oboustranný, čímž přicházejí volební strany s vyšším vylosovaným číslem o potenciální voliče, navrhuje se na oboustranné hlasovací lístky pro volby do zastupitelstev obcí uvádět na konci každé strany text „Pokračování na druhé straně“.

K čl. I bodu 16 K čl. V bodu 15

Téma Volební zákon

Parlament Kraje Obce EvropskýPrezident parlament

Doplnění náležitostí petice§ 61/2/d) - § 21/4 - - (je nezávislého kandidátaupraveno)

Po vzoru zákona o volbě prezidenta republiky se i pro volby do Senátu a do zastupitelstev obcí sjednocují náležitosti záhlaví petice a každého jejího podpisového archu na podporu nezávislého kandidáta pro volby do Senátu nebo nezávislých kandidátů v komunálních volbách. S ohledem na usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (30A 150/2017 – 37 ze dne 21. prosince 2017) se stanoví, že u osoby (petenta) podporující kandidaturu nezávislého kandidáta na senátora se na petici, mimo jiné, požaduje uvedení adresy místa trvalého pobytu, aby nadále nevznikala výkladová nejistota, zda stačí uvést pouze obec, nebo zda se na petici vyžaduje celá adresa, tj. i název ulice a číslo popisné (evidenční). Jednoznačné stanovení náležitostí je nezbytné, neboť se od něj odvíjí rozhodnutí registračního úřadu o zaregistrování dotčeného nezávislého kandidáta, resp. sdružení nezávislých kandidátů.

K čl. II, IV, VI, VIII a X

Přechodná ustanovení zajišťují, aby aplikace nové právní úpravy dopadla až na volby vyhlášené po nabytí účinnosti tohoto zákona. Pouze v případě ustanovení upravujících náležitosti petic na podporu nezávislých kandidátů ve volbách do Senátu a do obecních zastupitelstev se odklad stanovuje na delší dobu tak, aby se předmětné změny netýkaly voleb vyhlášených v roce 2018.

K čl. XI – Změna soudního řádu správního

Zákonem č. 322/2016 Sb., kterým se mění volební zákony a další související zákony, jímž byla zavedena pravidla vedení a financování volební kampaně, byl svěřen dohled nad financováním volební kampaně Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který má též pravomoc ukládat sankce. Ačkoli tím není vyloučena možnost domáhat se v návaznosti na řízení u Úřadu ochrany veřejných subjektivních práv fyzických či právnických osob ve správním soudnictví, nejde již o speciální druh řízení ve věcech porušení pravidel financování volební kampaně. V návaznosti na již dřívější vypuštění § 90a soudního řádu správního, který upravoval řízení ve věci porušení pravidel financování volební kampaně při volbě prezidenta republiky, je třeba v soudním řádu správním zrušit i další pozůstatky tohoto typu řízení, a sice v § 104 odst. 1 a § 107 odst. 2.

K čl. XII

Navrhuje se účinnost desátým dnem po dni vyhlášení zákona, aby se většina navrhovaných změn mohla promítnout již do voleb na podzim roku 2018. S tím souvisí

také návrh na schválení zákona v prvním čtení odůvodněný v obecné části důvodové zprávy.

V případě ustanovení týkajících se náležitostí petic na podporu nezávislého kandidáta ve volbách do Senátu a do obecních zastupitelstev je přechodnými ustanoveními zajištěn odklad vykonatelnosti na rok 2019.

V Praze dne 27. března 2018

Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v.r.

Ministr vnitra: Mgr. Lubomír Metnar v.r.