zákon č. 380/2015 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu Od 1. ledna 2012 byl zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se

zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů,

ve znění pozdějších předpisů, zaveden odvod z loterií a jiných podobných her.

Tento odvod lze charakterizovat takto: • je upraven zákonem o loteriích a jiných podobných hrách,

• poplatníkem odvodu je provozovatel loterie nebo jiné podobné hry (tj. jen

právnická osoba se sídlem na území České republiky, které příslušný orgán vydal povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry),

• předmětem odvodu je provozování loterie nebo jiné podobné hry, • základem odvodu u výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení je

součet poměrné části (částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher) a pevné části (počtu dnů, ve kterých byl každý z povolených přístrojů a zařízení povolen),

• sazba odvodu u výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení má

upravenu poměrnou složku (20 % z poměrné části dílčího základu odvodu) a pevnou složku (55 Kč denně za každý výherní hrací přístroj a zařízení, tj. cca 20 000 Kč ročně),

• výnos odvodu u výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení je

rozdělen mezi stát (20 %) a obce (80 % rozdělovaných podle umístění přístrojů a zařízení v obcích),

• základem odvodu u ostatních loterií a jiných podobných her je částka, o kterou

úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher (tzv. princip in-out),

• sazba odvodu u ostatních loterií a jiných podobných her je poměrná ve výši 20 %, • výnos odvodu u ostatních loterií a jiných podobných her je rozdělen mezi stát

(70 %) a obce (30 %),

• od 1. ledna 2014 je možné uplatnit slevu na dílčím odvodu z loterií nebo

z kursových sázek ve výši odpovídající hodnotě peněžitých darů poskytnutých poplatníkem v odvodovém období Českému olympijskému výboru na účely tělovýchovné a sportovní, a to až do výše 25 % příslušného dílčího odvodu, • odvod je daňově uznatelný výdaj pro účely zjištění základu daně z příjmů právnických osob podle § 24 odst. 2 písm. p) zákona o daních z příjmů,

• odvodovým obdobím odvodu z loterií a jiných podobných her je kalendářní rok

a platí se tři čtvrtletní zálohy,

• správu odvodu vykonávají orgány Finanční správy České republiky.

Současná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Hlavním cílem navrhované novely je prostřednictvím zvýšení sazeb odvodu z loterií a jiných podobných her posílit předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním hazardních her a ochrana hráčů. V důsledku navrhované právní úpravy dochází v souladu s Programovým prohlášením vlády ke zvýšení výnosu odvodu z loterií a jiných podobných her plynoucího do státního rozpočtu.

2.1. Zvýšení sazby odvodu z loterií a jiných podobných her

Navrhuje se zvýšit sazbu odvodu z loterií a jiných podobných her s tím, že i nadále budou více než ostatní hry zdaněny tzv. technické hry.

Sazba odvodu z loterií a jiných podobných her bude navýšena o 3 procentní body

pro: • dílčí základ odvodu z loterií, • dílčí základ odvodu z kursových sázek, • dílčí základ odvodu ze sázkových her v kasinu, • dílčí základ odvodu z karetních turnajových a hotovostních sázkových her, • dílčí základ odvodu z ostatních loterií a jiných podobných her.

Poměrná část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných

technických zařízení bude navýšena o 8 procentních bodů.

Navrhuje se také zvýšit sazbu pro pevnou část dílčího základu odvodu z výherních

hracích přístrojů a jiných technických zařízení na 80 Kč za každý den a přístroj. 2.2. Změna poměrů určujících rozpočtové určení odvodu Předložený návrh zákona mění poměry rozpočtového určení odvodu oproti současnému rozpočtovému určení tak, aby výnos plynoucí obcím v důsledku navrhované úpravy byl minimálně zachován ve stávající výši s tím, aby dodatečný výnos plynul z převážné části do státního rozpočtu. Změna rozpočtového určení

odvodu se navrhuje pro dílčí odvod z technické hry. Nově bude dílčí odvod z výherních hracích přístrojů a jiných technických zařízení rozdělen mezi rozpočty obcí a státní rozpočet v poměru 60:40 ve prospěch rozpočtů obcí. Kalkulaci dopadů je věnována část 7.

2.3. Vztah navrhované právní úpravy k zákazu diskriminace

S ohledem na to, že poplatníky odvodu z loterií a jiných podobných her jsou pouze právnické osoby, zákon je nemůže rozlišovat podle jejich pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry, náboženství, politického a jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Tendence novelizovat zákon o loteriích a jiných podobných hrách vychází především z koaliční smlouvy a z programového prohlášení vlády. Podle koaliční smlouvy si koalice vládních politických stran ukládá za cíl „Vyšší zdanění hazardu“. Programové prohlášení vlády je v souladu s předchozím cílem a stanoví závazek „Vláda bude usilovat o vyšší zdanění hazardu.“. Předložená novela zákona o loteriích a jiných podobných hrách tento vládní záměr plně reflektuje a zvyšuje sazbu jakožto jeden ze základních konstrukčních prvků

Koaliční smlouva mezi ČSSD, hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL na volební období 2013 – 2017, bod 2.4, str. 11. Programové prohlášení vlády České republiky, bod 3.1, str. 5.

odvodu z loterií a jiných podobných her. Odhaduje se, že v důsledku zvýšení sazby odvodu z loterií a jiných podobných her dojde k navýšení příjmu státního rozpočtu. Tomuto tématu se věnuje část 7. S cílem analyzovat rizika, problémy a náklady související s hazardním hraním byla Psychiatrickým centrem Praha při 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy zpracována studie Společenské náklady na hazardní hraní v České republice. Cílem studie bylo podchytit a vyhodnotit celý komplex dopadů hazardního hraní na společnost, a to ať už se jedná o náklady přímé, kam v případě hazardních her patří např. náklady na léčbu, včetně personální podpory a nákladů na jednotlivá sezení, dále také náklady vedení soudu v případě úpadku atp. tak i náklady nepřímé, tedy takové, které se nedají přiřadit ke konkrétnímu problému spojenému s hazardními hrami, ale přesto vznikají v jejich souvislosti. Mezi tyto náklady jsou řazeny např. ušlá pracovní produktivita, náklady na policii a soudnictví (které zároveň představují také hmotné náklady) nebo emoční náklady rodiny (ty naopak představují nehmotné náklady).

Výsledky analýzy ukázaly, že identifikované společenské náklady na hazardní hraní se v České republice v roce 2012 pohybovaly ve velmi konzervativních odhadech ve výši mezi 14,2 a 16,1 mld. Kč. Většina nákladů vzniká v souvislosti

s hraním na výherních hracích přístrojích a jiných technických zařízeních, jejichž výrazné omezení v jiných částech světa vedlo k prokazatelnému snížení počtu patologických hazardních hráčů a tím i společenských nákladů na hazardní hraní. Uvedené náklady jsou vztaženy k populaci tzv. problémových resp. patologických hráčů. Problémoví hráči (hráči s vyšším rizikem) tvoří 1,7 % až 2,3 % obyvatel (123 – 170 tis. obyvatel), z toho potenciální patologičtí hráči (hráči s vysokým rizikem) tvoří 0,6 % – 1 % (40 – 80 tis. obyvatel). Společenské náklady na jednoho problémového hráče jsou tedy rovny 22 909 – 23 286 Kč ročně a náklady na jednoho patologického hráče odpovídají 307 061 – 325 740 Kč ročně. Tyto náklady v celé výši nenese pouze daný hráč, ale také další lidé, jako je jeho nejbližší rodina a potažmo celá

společnost.Z uvedeného vyplývá, že negativní externality spojené s patologickým hraním jsou závažným problémem současné společnosti.

Důsledkem zvýšení sazby u odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení bude omezení nabídky na trhu technických herních zařízení. Odhaduje se pokles počtu výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení až o cca 10 000 kusů.

Vyšší příjmy z odvodu loterií a jiných podobných her mohou být použity na zmírnění a snížení výše uvedených negativních externalit.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

Základní meze pro uplatňování daňových zákonů stanoví Ústava České republiky (dále jen „Ústava“) a Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Podle čl. 2 odst. 3 Ústavy slouží státní moc všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Dle čl. 2 odst. 2 Listiny lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod (čl. 4 odst. 1

PCP, Společenské náklady na hazardní hraní v České republice, 2014 kap. Efektivita regulačních opatření, podkap. Celkové výsledky.

Listiny). K tomu se v daňové oblasti uplatní ještě ustanovení čl. 11 odst. 5 Listiny, které stanoví, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Kromě toho je nutno dbát i mezí vyplývajících z ústavně zajištěné nedotknutelnosti vlastnictví. Přezkumu ústavnosti zákonné úpravy daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění se Ústavní soud věnoval již mnohokrát, např. v nálezech sp. zn. Pl. ÚS 3/02, Pl. ÚS 12/03 či Pl. ÚS 7/03 (vyhlášeném pod č. 512/2004 Sb.). Z této judikatury vyplývá, že: • Z ústavního principu dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy), jakož i z ústavního vymezení zákonodárné moci (čl. 15 odst. 1 Ústavy), plyne pro zákonodárce široký prostor pro rozhodování o předmětu, míře a rozsahu daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění. Zákonodárce přitom nese za důsledky tohoto rozhodování politickou odpovědnost. • Ústavní přezkum daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění zahrnuje posouzení z pohledu dodržení kautel plynoucích z ústavního principu rovnosti, a to jak neakcesorické (čl. 1 Listiny), tj. plynoucí z požadavku vyloučení svévole při odlišování subjektů a práv, tak i akcesorické v rozsahu vymezeném v čl. 3 odst. 1 Listiny. K principu rovnosti Ústavní soud ve své konstantní judikatuře uvádí, že se nejedná o kategorii absolutní, nýbrž relativní (srov. Pl. ÚS 22/92). • Je-li předmětem posouzení ústavnost akcesorické nerovnosti vzhledem k vyloučení majetkové diskriminace, případně toliko posouzení skutečnosti, nepředstavuje-li daň, poplatek nebo jiné obdobné peněžité plnění případný zásah do práva vlastnického (čl. 11 Listiny), je takový přezkum omezen na případy, v nichž hranice veřejnoprávního povinného peněžitého plnění jednotlivce státu, vůči majetkovému substrátu jednotlivce, nabývá škrtícího (rdousícího) působení. Jinými slovy ke škrtícímu (rdousícímu) působení dochází, má-li posuzovaná daň, poplatek nebo jiné obdobné peněžité plnění ve svých důsledcích konfiskační dopady ve vztahu k majetkové podstatě jednotlivce. V případě navrhované právní úpravy jsou splněna výše uvedená ústavní hlediska pro ukládání povinných peněžitých plnění plynoucích do veřejných rozpočtů, neboť • zákonodárce využívá širokého prostoru pro rozhodování o míře a rozsahu odvodu z loterií a jiných podobných her; fakticky jde přitom pouze o změnu sazeb a úpravu rozpočtového určení tohoto odvodu, • z hlediska neakcesorické a akcesorické rovnosti nedochází ke svévolnému odlišování daňových subjektů, neboť navrhovaná právní úprava nečiní neodůvodněné rozdíly mezi subjekty, na něž se vztahuje, • z hlediska vyloučení majetkové diskriminace, resp. z hlediska posouzení skutečnosti, nepředstavuje-li odvod z loterií a jiných podobných her případný zásah do práva vlastnického, se nejedná o případ, kdy je možné hovořit vůči majetkovému substrátu jednotlivce o škrtícím (rdousícím) působení či o konfiskačních dopadech na jednotlivce (blíže viz část 7).

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii

Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie. Jelikož odvod z loterií a jiných podobných her spadá do kategorie daní v širokém slova smyslu, neboť naplňuje charakteristiku daně, a to daně přímé, uplatní se pravidlo, že legislativa přímých daní zůstává v pravomoci členských států a obecně nepodléhá na úrovni Evropské unie celkové harmonizaci. Nicméně i v daňové oblasti platí čl. 115 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), jenž stanovuje, že „Rada na návrh Komise […] přijímá směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu.“ Vzhledem k absenci jiných ustanovení SFEU, která by Evropské unii svěřovala pravomoc v oblasti legislativy zdanění příjmů, je zde pravomoc Rady přijímat směrnice podle čl. 115 SFEU dána pouze v rozsahu, v jakém je nezbytné odstranit překážky při vytváření nebo zajištění fungování vnitřního trhu. Kromě článku 115 SFEU jako základu pro harmonizaci v oblasti přímých daní jsou členské státy povinny při výkonu svých pravomocí respektovat principy dané SFEU (zejména články 19, 45, 49, 56 a 63 SFEU) a dbát na to, aby nedocházelo k neodůvodněné diskriminaci na základě státní příslušnosti nebo neodůvodněnému omezování volného pohybu osob, služeb a kapitálu nebo svobody usazování, jak bylo opakovaně potvrzeno Soudním dvorem Evropské unie. Navrhovanou právní úpravou budou tyto principy plně respektovány. Co se týká regulace loterií a jiných podobných her, tedy i odvodu z loterií a jiných podobných her, z textu odůvodnění a čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu je patrné, že této oblasti se harmonizace netýká a loterie a jiné podobné hry jsou z věcné působnosti této směrnice vyňaty („(25) Z oblasti působnosti této směrnice by měly být vyloučeny hazardní hry včetně loterií a sázkových her vzhledem ke zvláštní povaze těchto činností, která vyžaduje, aby členské státy prováděly politiky v oblasti veřejného pořádku a ochrany spotřebitele.“).

Vzhledem k výše uvedenému pak lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie a respektuje všechny závazky, které pro

Českou republiku v této oblasti z členství v Evropské unii vyplývají.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána (tzv. prezidentské mezinárodní smlouvy) mají z hlediska hierarchie právních předpisů aplikační přednost před zákony a právními předpisy nižší právní síly. Vztah tzv. prezidentských mezinárodních smluv vůči vnitrostátním právním předpisům je vymezen v čl. 10 Ústavy, kde je princip aplikační přednosti těchto mezinárodních smluv výslovně stanoven. Stanoví-li tedy tzv. prezidentská mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se tato mezinárodní smlouva. Článek 10 Ústavy tak zaručuje, že při případném nesouladu vnitrostátního práva s tzv. prezidentskou mezinárodní smlouvou musí být respektována tzv. prezidentská mezinárodní smlouva. Mezinárodní smlouvy upravující daně přitom mají vždy povahu tzv. prezidentských mezinárodních smluv (čl. 49 písm. e) Ústavy ve spojení s čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod).

6.1. Úmluva o ochraně lidských práv Pokud jde o aplikaci Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (viz sdělení č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) v oblasti daní a jiných povinných

peněžitých plnění plynoucích do veřejných rozpočtů, je třeba zajistit soulad daňových předpisů s touto úmluvou hned v několika oblastech.

6.1.1. Právo na spravedlivý proces

Pokud jde o zajištění práva na spravedlivý proces, které je zaručeno ustanovením čl. 6 odst. 1 Úmluvy, lze poukázat na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ferrazzini proti Itálii. Podle tohoto rozhodnutí daňové záležitosti dosud tvoří součást tvrdého jádra výsad veřejné moci, přičemž veřejný charakter vztahu mezi daňovým poplatníkem a daňovým úřadem nadále převládá. Ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy se tak podle názoru Evropského soudu pro lidská práva na samotné daňové řízení v rozsahu, v němž se týká zjištění a stanovení daně nevztahuje, neboť se nejedná o řízení o občanských právech a závazcích. Jestliže však za nedodržení daňových povinností hrozí daňovému subjektu sankce, nelze od požadavku na spravedlivý proces zcela odhlédnout. Při posuzování souladu navrhované právní úpravy v oblasti daňových předpisů s Úmluvou je tak třeba přihlédnout i k trestním aspektům čl. 6, ale i k čl. 7 Úmluvy nebo čl. 2 a 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě, které se vztahují na řízení o daňových sankcích. Tento přístup byl potvrzen i Evropským soudem pro lidská práva např. v rozsudku ve věci Jussila proti Finsku. Čl. 6 odst. 1 Úmluvy sice mluví o trestním obvinění, nikoliv o řízení o uložení sankce za nesplnění povinnosti, avšak v tomto případě se jedná o autonomní pojem práva Úmluvy, který může mít jiný obsah než obdobný pojem vnitrostátního práva. Slučitelnost s tímto, ale i dalšími ustanoveními Úmluvy, zejména s požadavkem na uložení trestu (v tomto případě sankce) jen na základě zákona, nebo na právo nebýt souzen nebo potrestán (sankciován) dvakrát v téže věci je přitom zajištěna možností daňového subjektu domoci se soudní ochrany, a to ve správním soudnictví. V případě, že dojde k vyčerpání všech opravných prostředků podle daňového řádu, může se tedy daňový subjekt obrátit na soud s žalobou proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. soudního řádu správního. Takové soudní řízení přitom musí respektovat základní principy uvedené v čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Přestože tedy na daňové řízení v rozsahu, v němž se týká zjištění a stanovení daně, není možno aplikovat ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy, v řízení o sankci za nesplnění daňové povinnosti naopak musí být všechny aspekty práva na spravedlivý proces zachovány. Navrhovaná právní úprava směřuje pouze ke změně sazeb odvodu z loterií a jiných podobných her a jeho rozpočtového určení, proto možnost domoci se soudní ochrany zůstává i v tomto případě zajištěna. Lze tedy říci, že navrhovaná právní úprava je v souladu s požadavkem Úmluvy na zajištění práva na spravedlivý proces.

6.1.2. Ochrana majetku

Z výše uvedeného rozhodnutí ve věci Ferrazzini proti Itálii dále vyplývá, že čl. 1 Protokolu č. 1, týkající se ochrany majetku, vyhrazuje státům právo přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní. Státům je tedy umožněno přijmout zákony, kterými ukládají povinnost platit daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění, avšak s určitým omezením vyplývajícím z požadavku na respektování samotné podstaty vlastnického práva, do kterého je uložením daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění zasahováno. Takový zásah do vlastnického práva proto musí odpovídat požadavkům zákonnosti, legitimity a proporcionality.

Požadavek zákonnosti je naplněn tehdy, pokud je zásah umožněn právním

předpisem, který je v souladu s ústavním pořádkem, je dostupný, předvídatelný a obsahuje záruky proti svévoli.

• Posouzení ústavnosti navrhované právní úpravy je provedeno v bodu 4.

Z hlediska Úmluvy hraje roli jen zjevná neústavnost, případně neústavnost potvrzená příslušným orgánem (Ústavním soudem), jehož rozhodnutí nejsou právním předpisem respektována (viz rozsudek Evropského soudu pro lidská práva R & L, s. r. o., a ostatní proti České republice)

• Dostupnost daňových předpisů (v širokém slova smyslu) je zajištěna

vyhlášením ve Sbírce zákonů. Vzhledem ke skutečnosti, že daně a poplatky (resp. jiná obdobná peněžitá plnění) lze ukládat pouze na základě zákona, což je zaručeno i na ústavní úrovni čl. 11 odst. 5 Listiny, resp. čl. 4 odst. 1 Listiny, lze konstatovat, že všechny základní povinnosti daňového subjektu jsou dnes upraveny na zákonné úrovni a tudíž je požadavek dostupnosti naplněn. Návrh směřuje pouze ke změně sazeb a rozpočtového určení odvodu z loterií a jiných podobných her, proto je s tímto požadavkem Úmluvy v souladu.

• Otázka předvídatelnosti tuzemských daňových předpisů (v širokém slova

smyslu) byla v minulosti opakovaně řešena Evropským soudem pro lidská práva (např. AGRO-B, spol. s r. o., proti České republice nebo CBC-Union, s. r. o., proti České republice), kde byla jejich předvídatelnost potvrzena. Předvídatelnost daňového předpisu souvisí s tím, nakolik je povinnost v právním textu jednoznačně formulována. Vzhledem k tomu, že návrh upravuje pouze sazby a rozpočtové určení odvodu z loterií a jiných podobných her, kdy oboje je vyjádřeno procentuálně či konkrétní částkou, tedy dostatečně určitě, nelze pochybovat o slučitelnosti návrhu s požadavkem předvídatelnosti.

• Záruku proti svévoli a účinnou obranu proti nesprávnému postupu správce

daně představují primárně řádné opravné prostředky, tedy odvolání popř. rozklad podle ustanovení § 109 a násl. daňového řádu. Povinností správce daně je přitom v souladu s ustanovením § 102 odst. 1 písm. f) daňového řádu uvést ve svém rozhodnutí poučení o tom, zda je možné proti danému rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, u kterého správce daně se odvolání podává a zároveň upozornit na případné vyloučení odkladného účinku. Pokud by toto poučení bylo nesprávné, neúplné nebo by zcela chybělo, je to spojeno s důsledky pro bono daného daňového subjektu (srov. § 261 daňového řádu). Vedle řádných opravných prostředků lze využít i mimořádných opravných prostředků dle daňového řádu, upravených v § 117 a násl. Kromě toho připouští daňový řád i jiné prostředky ochrany, kterými je třeba rozumět: námitku (srov. § 159 daňového řádu), stížnost (srov. § 261 daňového řádu) a podnět na nečinnost (srov. § 38 daňového řádu). Teprve tehdy, dojde-li k vyčerpání všech opravných prostředků podle daňového řádu, může se daňový subjekt obrátit na soud s žalobou proti rozhodnutí správního orgánu. Riziko svévole je tak díky existenci opravných prostředků, ale i díky možnosti obrátit se na soud eliminováno v nejvyšší možné míře, což platí obecně pro všechny daňové předpisy. Lze tedy konstatovat, že i v případě odvodu z loterií a jiných podobných her, který je spravován podle daňového řádu, je situace stejná a tím je zajištěna slučitelnost návrhu úpravy s tímto požadavkem Úmluvy.

Požadavek legitimity znamená, že je nezbytné zajistit, aby zásah, ke kterému má na

základě právního předpisu dojít, sledoval legitimní cíle ve veřejném nebo obecném zájmu. Aby byl požadavek legitimity naplněn, je třeba tyto cíle specifikovat. Legitimním cílem je přitom každý cíl, který zákonodárce za cíl prohlásí, neboť neexistuje žádný, ani příkladný výčet takových cílů, jež by zákonodárce omezoval. V tomto případě je cílem navrhované úpravy zvýšení příjmů státního rozpočtu v důsledku zvýšení odvodu z loterií a jiných podobných her. Tento cíl odpovídá záměru vyššího zdanění hazardu, vyjádřeném v koaliční smlouvě na volební období 2013 – 2017 a je v souladu s Programovým prohlášením vlády České republiky.

Proporcionalita (přiměřenost) jako poslední požadavek se na poli čl. 1 Protokolu

č. 1 váže k tomu, že jednotlivec nesmí být nucen nést nadměrné individuální břemeno, typicky takové, které ohrožuje samotnou jeho existenci v rovině majetkových poměrů (hrozba ukončení podnikání či úpadku u právnické nebo fyzické osoby), včetně zabezpečování obživy pro sebe a pro rodinu v případě fyzické osoby. Sazby daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, stejně jako výše případných pokut, by proto neměly být likvidační (viz Mikrotechna, s. r. o., proti České republice, nebo ORION Břeclav, s. r. o., proti České republice). To, zda navrhovaná právní úprava nepovede k tzv. škrtícímu (rdousícímu) efektu, je přitom třeba posuzovat i ve vztahu k ústavnímu pořádku (viz část 4). Navrhovaná právní úprava, spočívající ve zvýšení sazeb odvodu z loterií a jiných podobných her a změně rozpočtového určení, byla připravena tak, aby byla pro subjekty únosná, a proto je plně slučitelná s požadavkem proporcionality.

6.1.3. Další dotčená ustanovení

S požadavkem záruky proti svévoli, uvedeném v předchozím bodě úzce souvisí ustanovení čl. 13 Úmluvy, které deklaruje právo na účinný vnitrostátní prostředek nápravy v případě porušení práva zaručeného Úmluvou. Ten je při správě daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění zajištěn možností využít řádné i mimořádné opravné prostředky a kromě toho i další prostředky jako jsou námitky, stížnost nebo podnět na nečinnost, popř. možností domáhat se soudní ochrany, a také právem domáhat se náhrady škody a nemajetkové újmy, která byla porušením základního práva chráněného Úmluvou způsobena. Z tohoto hlediska je tedy soulad navrhované úpravy s Úmluvou zajištěn.

Zákaz diskriminace vyjádřený v čl. 14 Úmluvy směřuje proti takovému zacházení,

kdy by s osobami, které jsou ve stejném nebo obdobném postavení, bylo zacházeno nerovně, nebo naopak, kdy by s osobami, které se nacházejí v odlišném postavení, bylo zacházeno stejně. Pokud by tento přístup neměl žádné opodstatnění, tedy pokud by nebyl opřen o žádný legitimní a objektivní důvod, byl by diskriminační. Navrhovaná právní úprava počítá se zvýšením sazeb, ale také s diferenciací sazeb odvodu v závislosti na druhu hry. Současná právní úprava je založená na principu jednotného zdanění všech loterií a jiných podobných her, kdy výše sazby činí 20 %. Jedinou výjimku tvoří výherní hrací přístroje a jiná technická herní zařízení, u nichž je stanovena pevná část odvodu a poměrná sazba je stanovena na 20 % stejně jako v případě ostatních her. Tato diferenciace zůstane v principu zachována i nadále. Právě diferenciace sazeb by mohla být veřejností vnímána jako diskriminační vůči provozovatelům různých druhů her. Rozdílnost sazeb je však odůvodněna různou mírou rizikovosti jednotlivých her, což vyplývá ze závěrů studií zabývajících se škodlivostí hazardních her. Tímto tématem se zabývá např. studie Společenské náklady na hazardní hraní v České republice. Smyslem diferenciace sazeb je předcházení a potírání sociálně patologických jevů spojených s provozováním loterií a jiných podobných her a ochrana hráčů. Se zdravím hráčů se totiž pojí i náklady na léčbu patologicky závislých. Podle studie Společenské náklady na hazardní hraní v České republice souvisí riziko vzniku závislosti u sázejícího na druhu hazardní hry. Z důvodu potřeby úhrady nákladů společnosti, které vznikají z konkrétního druhu hry, je možné zatížit rizikovější hry vyšší sazbou odvodu. Proto z hlediska provozovatelů loterie nebo jiné podobné hry nelze diferenciaci sazeb považovat za diskriminační. Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, nerozlišuje sázející (účastníky loterií a jiných podobných her) podle jejich pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry, náboženství, politického a jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní úprava je tak v souladu s požadavkem Úmluvy zakazujícím diskriminaci. Na závěr lze konstatovat, že s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti je

navrhovaná právní úprava plně slučitelná s Úmluvou. 6.2. Úmluva o vzájemné správní pomoci

Co se týče souladu navrhované právní úpravy s Úmluvou o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech ve znění Protokolu z roku 2010 (č. 2/2014 Sb. m. s.), má Česká republiky podle klasifikace OECD kód 1210 – Levy on lottery revenue – pod touto položkou zařazen odvod z loterií a jiných podobných her (1000 Taxes on income, profits and capital gains, 1200 Corporate).Změnou sazby odvodu z loterií a jiných podobných her a jeho rozpočtového určení se na tomto nic nemění a soulad Úmluvou o vzájemné správní pomoci bude zachován.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy

7.1. Trh loterií a jiných podobných her v roce 2014

S ohledem na to, že právní úprava zdanění provozovatelů loterií a jiných podobných her doznala zásadní změny od roku 2012, lze vývoj současného systému zhodnotit pouze podle vývoje v letech 2012, 2013 a 2014. Jsou využity souhrnné údaje z odvodových přiznání od provozovatelů za kalendářní rok 2014 poskytnuté

Generálním finančním ředitelstvím k 13. květnu 2015. Analýza struktury trhu

hazardních her je založena na tomto roce. Celkově největší objem vložených prostředků na trhu hazardních her za rok 2014 nastal v kategorii technických her, kde jejich celková výše činila 84,2 mld. Kč. Druhou nejvýznamnější kategorii tvoří kursové sázky s vloženou částkou 35,6 mld. Kč. Dále

Psychiatrické centrum Praha při 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy: Společenské náklady na hazardní hraní v České republice Toto zařazení nicméně platí pouze pro OECD a nelze z něj usuzovat na povahu předmětné daně. Co se týče Evropské unie, Eurostat naopak v současnosti zařazuje hazardní hry do skupiny D21 Taxes on Products, přesněji D214 Taxes on lotteries, gambling and betting. Nelze tedy učinit jednoznačný závěr o tom, jaká je povaha odvodu z loterií a jiných podobných her.

následují, co se týče objemu vložených prostředků, rovnocenné kategorie, a to loterie (9,2 mld. Kč) a živé hry (8,9 mld. Kč). Méně významný podíl na celkově vložených prostředcích zaujímají bingo, totalizátorové hry a tombola. Agregovaná data za provozovatele hazardních her v českých korunách za jednotlivé hry v roce 2014 jsou uvedena v následující tabulce.

Tabulka 1: Trh 2014 Druh hazardní hry Vklady Výhry Základ odvodu

Druh hazardní hry	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Číselné loterie	7 735 261 389	3 831 938 351	3 903 323 038
Okamžité loterie	1 510 452 711	841 697 076	668 755 635
Peněžité a věcné loterie	32 109 480	14 976 882	17 132 598

Loterie celkem

Celkem	Vklady	Výhry	Základ odvodu
9 277 823 580	4 688 612 309	4 589 211 271

Dostihy

Hra	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Dostihy	28 911 220	18 498 841	10 412 379

Internetové kursové sázky

Hra	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Internetové kursové sázky	29 404 670	155	26 078 338 291

Kursové sázky

Hra	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Kursové sázky	6 202 645 984	4 445 660 229	1 756 985 755

Kursová sázka celkem

Celkem	Vklady	Výhry	Základ odvodu
35 636 227 359	30 542 497 361	5 093 729 998

Karetní turnaje v kasinu

Hra	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Karetní turnaje v kasinu	947 941 015	905 866 617	42 074 398

Ostatní loterie a sázkové hry

Hra	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Ostatní loterie a sázkové hry	36 733 554	28 533 510	8 200 044

Sázkové hry provozované v kasinu

Hra	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Sázkové hry provozované v kasinu	7 925 398 893	6 571 364 967	1 354 033 926

Živá hra celkem

Celkem	Vklady	Výhry	Základ odvodu
8 910 073 462	7 505 765 094	1 404 308 368

Bingo

Hra	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Bingo	22 486 020	16 368 441	6 117 579

Bingo celkem

Celkem	Vklady	Výhry	Základ odvodu
22 486 020	16 368 441	6 117 579

Elektromechanické rulety

Hra	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Elektromechanické rulety	6 006 103 679	5 229 076 556	777 027 123

Interaktivní karetní turnaje nebo hry

Hra	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Interaktivní karetní turnaje nebo hry	142 096 516	97 314 518	44 781 998

Interaktivní videoloterní terminály

Hra	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Interaktivní videoloterní terminály	58 708 392 020	42 733 484 781	15 974 907 239

Kostky

Hra	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Kostky	16 810 315	10 966 272	5 844 043

Lokální loterní systémy

Hra	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Lokální loterní systémy	3 711 572 061	2 692 813 446	1 018 758 615

Výherní hrací přístroje

Hra	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Výherní hrací přístroje	15 614 396 648	13 158 952 553	2 455 444 095

Technická hra celkem

Celkem	Vklady	Výhry	Základ odvodu
84 199 371 239	63 922 608 126	20 276 763 113

Tomboly

Hra	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Tomboly	6 179 866	3 496 256	2 683 610

Tombola celkem

Celkem	Vklady	Výhry	Základ odvodu
6 179 866	3 496 256	2 683 610

Totalizátorové hry

Hra	Vklady	Výhry	Základ odvodu
Totalizátorové hry	10 992 518	6 641 901	4 350 617

Celkem

Celkem	Vklady	Výhry	Základ odvodu
138 063 154 044	106 685 989 488	31 377 164 556

povoleno). Tato diferenciace je umožněna především ve vyšší míře škodlivosti a závažným negativním dopadům hraní technických her (viz samostatná kapitola). Tato diferenciace je i nadále zachována s tím, že vysoká škodlivost technických her je zdůrazněna i vyšší sazbou pro poměrnou část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení.

7.6. Rozpočtové určení odvodu

Výnos odvodu z loterií a jiných podobných za rok 2014 činí cca 7,4 mld. Kč. Tento výnos se po odečtení slevy na odvodu v současnosti rozděluje podle § 41i zákona o loteriích a jiných podobných hrách mezi státní rozpočet a rozpočty obcí. Výše rozpočtového určení se liší podle dílčích základů odvodu. Část odpovídající 80 % výnosu z dílčího odvodu z technických her (tj. 80 % pevné i variabilní složky) připadá do rozpočtů obcí, kde je hra provozována, zbývající část ve výši 20 % náleží rozpočtu státnímu. U všech ostatních dílčích odvodů náleží 70 % výnosu do státního rozpočtu a 30 % do rozpočtů obcí.

MRAVČÍK, Viktor et al. Hazardní hraní v České republice a jeho dopady. Praha: Úřad vlády České republiky 2014. ISBN: 978-80-7440-111-4.

Cílem navrhované regulace je celý dodatečný výnos odvodu z loterií a jiných podobných her přesunout do státního rozpočtu. Z tohoto důvodu je nutné změnit poměry rozpočtového určení odvodu. Změna rozpočtového určení odvodu se navrhuje pro dílčí odvod z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení. Nově bude tato část odvodu rozdělena mezi státní rozpočet a rozpočty obcí v poměru 40:60 ve prospěch obecních rozpočtů. Je třeba upozornit, že celkový výnos plynoucí obcím i přes změnu rozpočtového určení odvodu bude přibližně stejný, jako při současném rozdělení.

7.7. Sleva na odvodu z loterií a jiných podobných her

Zákon o loteriích a jiných podobných hrách podle § 41da umožňuje poplatníkovi uplatnit slevu na dílčím odvodu z loterií a na dílčím odvodu z kursových sázek. Slevu na dílčím odvodu může poplatník uplatnit do hodnoty poskytnutých peněžitých darů v odvodovém období Českému olympijskému výboru na účely tělovýchovné a sportovní, a to nejvýše do výše 25 % dílčího odvodu z loterií a dílčího odvodu z kursových sázek. Ustanovení zavádějící slevu na dílčím odvodu nabylo účinnosti dne 1. ledna 2014. Podle dat zveřejněných na webových stránkách Českého olympijského výboru dne 7. ledna 2015, provozovatelé loterií a sázkových her poskytli Českému olympijskému výboru dary na tělovýchovné a sportovní účely a využili slevu na

odvodu z loterií a jiných podobných her ve výši 444 mil. Kč.

S ohledem na zvýšení sazeb odvodu se předpokládá, že sleva na odvodu z loterií

a jiných podobných her se může zvýšit až na cca 600 mil. Kč.

7.8. Rozpočtové dopady

Rozpočtové dopady jsou shrnuty v následující tabulce. V modelu je uvažován expertně odhadnutý roční růst trhu o 4 % ročně a pokles trhu technických her v důsledku zvýšení sazby odvodu o 6 %.

Tabulka 2: Rozpočtové dopady novely

Navrhovaný stav od Stávající sazby - rok 2014 1. ledna 2016

Obor	Stávající sazba (2014)	Navrhovaná sazba (2016)
Technická hra	5 069 190 778	6 671 055 064
Loterie	917 842 254	1 141 648 909
Kursová sázka	1 018 746 000	1 267 157 024
Živá hra	280 020 186	348 300 308
Tombola	536 722 667	596
Totalizátor	870 123	1 082 294
Bingo	1 223 516	1 521 858
Turnaje malého rozsahu	841 488	1 046 676
Celkový výnos před uplatněním slevy (ČOV)	7 289 271 067	9 432 479 730
Sleva na odvodu (ČOV)	444 000 000	602 201 483
Výnos pro veřejné rozpočty při zachování slevy (ČOV)	6 845 271 067	8 830 278 247
RUO Stát	2 257 094 358	4 179 878 254
RUO Obce	4 588 176 709	4 650 399 993
Rozdíl pro veřejné rozpočty oproti stávajícím sazbám	0	1 985 007 180
RUO Stát změna oproti 2014	0	1 922 783 896
RUO Obce změna oproti 2014	0	62 223 284
Pokles trhu technických her (Lafferova křivka)	0 %	-6 %

Zdroj: Ministerstvo financí

Český olympijský výbor: http://www.olympic.cz/text/108--odvody-z-loterii-do-sportu, dostupné dne 7. ledna 2015.

7.9. Rozpočtové dopady

Celkové dopady • výnos odvodu z loterií a jiných podobných her za rok 2016 se předpokládá cca

8,6 až 9 mld. Kč, což je cca o 1,8 až 2,2 mld. Kč více než stávající výnos

odvodu z loterií a jiných podobných her.

Dopad na státní rozpočet

• příjem za rok 2016 se předpokládá ve výši cca 4 až 4,4 mld. Kč ročně, což je o cca 1,8 až 2,2 mld. Kč více než dosud.

Dopad na obecní rozpočty • příjem obecních rozpočtů se přepokládá zhruba ve stejné výši.

8. Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Samotný návrh zákona nemá žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, protože pouze parametricky mění výši sazby odvodu a rozpočtové určení odvodu. Nad rámec navrženého zákona dále platí, že samotný odvod z loterií a jiných podobných her je spravován podle daňového řádu. Tento právní předpis obsahuje osvědčené postupy a opatření pro ochranu soukromí a osobních údajů. Jde o povinnost mlčenlivosti úředních osob správce daně a taxativně upravené výjimky z této povinnosti při poskytování informací a údajů správcem daně jiným orgánům a osobám.

9. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení

Samotný návrh zákona nemá žádné dopady ve vztahu ke korupčním rizikům, protože pouze parametricky mění výši sazby odvodu a rozpočtové určení odvodu.

10. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)

Součástí návrhu není Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA), neboť ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předseda Legislativní rady vlády Mgr. Jiří Dienstbier povolil výjimku z jejího zpracování, protože návrh zákona obsahuje pouze parametrické změny. Nicméně i přesto jsou dopady navržené regulace podrobně uvedeny v ostatních částech důvodové zprávy (zejména část 7).

11. Odůvodnění návrhu na vyslovení souhlasu Poslaneckou sněmovnou v prvém čtení

Vzhledem k tomu, že odvodovým obdobím odvodu z loterií a jiných obdobných her je kalendářní rok, je nutné, aby změna sazeb nabyla účinnosti k 1. lednu. S ohledem na délku legislativního procesu se proto vládě navrhuje, aby návrh zákona předložila Poslanecké sněmovně s návrhem na vyslovení souhlasu se zákonem v prvním čtení.