zákon č. 382/2005 Sb.

:

K bodu 1: Jde o doplnění ustanovení upravující vymezení základních pojmů pro účely zákona o zaměstnanosti. Na základě této novely se navrhuje absolventům poskytovat jisté výhody, v jednotlivých ustanoveních nově vkládaných či doplňovaných se bude pojem absolventa opakovaně používat a je proto vhodné jeho vymezení zařadit mezi definice, které jsou pro účely zákona o zaměstnanosti obecně platné. Jde dále o významově navazující zařazení hned za vymezení pojmu „soustavná příprava na budoucí povolání“, které je v samotné definici absolventa obsaženo.

Pod pojmem absolvent školy se rozumí jak absolvování střední školy, tak i absolvování vysoké školy. Vzhledem k délce studia vysoké školy se navrhuje neohraničovat pojem absolventa věkem 25 let, kdy zpravidla studium na vysoké škole končí, ale za absolventa považovat fyzickou osobu maximálně do 30 let věku.

Dvouletá lhůta jako časové omezení klasifikace jednotlivce jako absolventa je právě v takovém trvání stanovena ve spojitosti s nově navrhovanou úpravou poskytovaní příspěvku na pracovní místa pro absolventy v rámci dalších nástrojů aktivní politiky nezaměstnanosti.

K bodu 2:Mezi skupiny fyzických osob, kterým má být věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání, navrhujeme zařadit nově definovanou skupinu absolventů.

Podle dosavadního znění má být zvýšená péče kromě fyzických osob do 25 let věku věnována i absolventům vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. Obě skupiny se v části překrývají a tak tomu bude i po navrhované změně. Kromě zahrnutí skupiny vysokoškolských studentů, kteří své studium nekončí před dosažením 25 let věku, je doplnění o skupinu absolventů navíc, v porovnání s dosavadní úpravou, účelné zejména pak pro vymezení zvláštní skupiny v rámci skupin osob, kterým má být věnována zvýšená péče. Na takto vymezenou skupinu budou navazovat dále navrhovaná opatření.

Jsme toho názoru, že v námi navrhovaném období, tj. v období dvou let po ukončení soustavné přípravy na budoucí povolání, je potřebné a účelné intenzivněji napomáhat odstranit vzpomínané nevýhody, konkrétně motivovat zaměstnavatele obsazovat volná místa osobami, u nichž se obecně předpokládá absence pracovních návyků a praxe.

K bodu 3:Navrhuje se opět mezi náhradní doby zařadit dobu soustavné přípravy na budoucí povolání, která byla novým zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, vyloučena. I když, jak se tvrdí v důvodové zprávě k zákonu, jímž k vyloučení došlo, zkušenosti z praxe ukázaly, že řada mladých lidí splní obecnou podmínku doby zaměstnání (tj. 12 měsíců v předchozích třech letech) během studia a nárok na podporu v nezaměstnanosti jim vznikne z tohoto titulu, pořád existuje řada mladých lidí, kteří během studia danou podmínku nesplní.

Ne všechny systémy studia jsou nastaveny tak, aby stejným způsobem umožňovaly jednotlivcům stát se stranou pracovněprávního poměru. Navíc, opatření tím, že jej někteří z adresátů nevyužijí, neztrácí svůj účel. Nevýhody, které jím mají být vyrovnávány, nemohou být přehlédnuty z důvodu tvrzeného omezení svého výskytu.

K bodu 4:V návaznosti na zařazení soustavné přípravy na budoucí povolání do náhradních dob dále navrhujeme omezit výši, do jaké lze tuto náhradní dobu započíst do doby předchozího zaměstnání (pro účely splnění podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti), a to na 6 měsíců, což činí polovinu z požadované doby.

Tímto opatřením má být dosaženo účelu, který byl stanoven důvodovou zprávou pro akt vyloučení doby soustavné přípravy na budoucí povolání z náhradních dob. Takovým účelem je motivace mladých lidí k uzavírání řádných pracovněprávních vztahů vedoucích k zápočtu dob pro podporu v nezaměstnanosti. Přitom však navíc bude brán ohled na již vzpomenutou nerovnost v možnosti takového uzavření vyplývající z rozdílností nejen v náročnosti, ale i v systémech jednotlivých typů studia či jednotlivých studijních oborů.

K bodu 5:Jde o doplnění demonstrativního výčtu nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti o nově navrhovaný typ příspěvku.

K bodu 6:Jde o definování nového typu příspěvku jakožto dalšího nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. V porovnání s jinými skupinami osob, kterým má být věnována zvýšena péče, poskytuje tento nástroj skupině absolventů větší výhody, a to konkrétně tím, že zaměstnavatelům, kteří do pracovního poměru přijmou osobu, která je absolventem, může příslušný úřad práce poskytovat příspěvek ve větším časovém i kvantitativním rozmezí. Mělo by tím dojít ke zvýšení motivace zaměstnavatelů uzavírat pracovněprávní smlouvy s uchazeči z této skupiny osob, které mají v porovnání s jinými v přístupu k pracovním místům předpokládatelně nevýhodné postavení (viz. část k bodu 2).

Pro poskytování příspěvku se navrhuje zavést podmínku trvání pracovního poměru vzniklého mezi zaměstnavatelem a absolventem i po dobu, kdy zaměstnanec přestane být absolventem ve smyslu podle tohoto zákona. Zavedení této podmínky se navrhuje jakožto opatření proti zneužívání možnosti poskytování příspěvku na pracovní místa pro absolventy. Lze se tak vyhnout situacím, kdy zaměstnavatel zaměstnává absolventa účelově jen po dobu, počas které mu úřad práce hradí část nákladů na mzdu vyplácenou absolventovi. Zároveň však navrhujeme stanovit výjimku ve prospěch zaměstnavatele, kdy daná podmínka nebude muset být splněna.

K bodu 7:Navrhuje se výslovné omezení aplikovatelnosti daného ustanovení, z důvodu zařazení nového typu příspěvku týkajícího se právě této, z daného ustanovení vypuštěné, skupiny. Jde o opatření, kterým se má zabránit poskytování obou typů příspěvků jedné osobě, záměrem navrhovatele je totiž určení vztahu mezi danými typy příspěvků jako vztahu speciality.

K bodům 8 až 10: V těchto bodech jsou vyjádřeny nezbytné legislativně technické úpravy vyplývající z vložení nového písmene e) do § 5.

K bodu 11: V tomto bodě se doplňuje způsob vyúčtování příspěvku na pracovní místa pro absolventy.

V Praze dne 22.12.2004

Předkladatelé: Kateřina Konečná, v. r.

Jitka Gruntová, v.r.

Vlastislav Antolák, v.r.

Marta Bayerová, v.r.

František Beneš, v.r.

Milan Bičík, v.r.

Petr Braný, v.r.

Ludmila Brynychová, v.r.

Ladislav Býček, v.r.

Květoslava Čelišová, v.r.

Alexander Černý, v.r.

Vlastimil Dlab, v.r.

Jiří Dolejš, v.r.

Václav Exner, v.r

Jiřina Fialová, v.r.

Vojtěch Filip, v.r.

Stanislav Fischer, v.r.

Václav Frank, v.r.

Jaroslav Gongol,v.r.

Miroslav Grebeníček,v.r.

Stanislav Grospič, v.r.

Pavel Hojda, v.r.

Vladimír Koníček, v.r.

Pavel Kováčik, v.r.

Ivana Levá, v.r.

Soňa Marková, v.r.

Zdeněk Maršíček, v.r.

Ladislav Mlčák, v.r.

Svatomír Recman, v.r.

Vladimír Reiber, v.r.

Zuzka Rujbrová, v.r.

Marie Rusová, v.r.

Josef Šenfeld, v.r.

Josef Švarcbek, v.r.

Ladislav Urban, v.r.

Miroslava Vlčková, v.r.

Miloslava Vostrá, v.r.

Karel Vymětal, v.r.

Antonín Zralý, v.r.

Platné znění

zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

s vyznačením změn

§ 5

Vymezení některých pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) identifikačními údaji

1. u fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní

občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno,

bydliště,

2. u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo,

3. u fyzické osoby, která je podnikatelem,⁸⁾ obchodní firma nebo jméno, popřípadě

jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

4. u zahraniční osoby údaje uvedené pod bodem 2 nebo 3 a umístění organizační

složky v České republice,

b) bydlištěm

1. u státního občana České republiky adresa místa trvalého pobytu na území České

republiky,

2. u cizince,³⁾ který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem,

adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky, a pokud takový

pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje,

3. u cizince,³⁾ který není občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem,

adresa místa trvalého pobytu na území České republiky,

c) vážnými důvody důvody spočívající v

1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,

2. nezbytné osobní péči o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě ve věku do 18 let,

3. nezbytné osobní péči o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo

částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání

trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-

li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,

4. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,

5. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela,

6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání

nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo

7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských,

které uchazeč o zaměstnání doloží a prokáže,

d) soustavnou přípravou na budoucí povolání doba denního studia na středních a vyšších

odborných školách, doba prezenčního studia na vysokých školách, doba denního studia

na jiných školách, na kterých se podle zvláštních právních předpisů provádí soustavná

příprava na budoucí povolání,⁹⁾ a to včetně prázdnin, které jsou součástí školního nebo

akademického roku,

e) absolventem fyzická osoba do 30 let věku, pokud od úspěšného ukončení její soustavné přípravy na budoucí povolání neuplynula doba delší než 2 roky,

f ) nelegální prací,

1. pokud fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě

pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o osobu uvedenou v § 13 odst. 3

písm. a), nebo

2. pokud cizinec nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě

pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, nejde-li o osobu uvedenou v § 13 odst. 3

písm. a), nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto

povolení, je-li podle tohoto zákona povolení k zaměstnání vyžadováno.

§ 33

Zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání

(1) Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání,

kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to zejména

a) fyzické osoby se zdravotním postižením (§ 67),

b) fyzické osoby do 25 let věku,

c) absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončenístudia, nejdéle však do 30 let věku,

d) těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu,

e) fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku,

f) fyzické osoby starší 50 let věku,

g) fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 6

měsíců,

h) fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména

fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v

nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu

trestu odnětí svobody a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.

(2) Úřad práce ve spolupráci s uchazečem o zaměstnání uvedeným v odstavci 1 může vypracovat individuální akční plán směřující ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce; uchazečům o zaměstnání uvedeným v odstavci 1 písm. b) a c) je úřad práce povinen vypracování tohoto plánu nabídnout. Obsahem individuálního akčního plánu je zejména stanovení postupu a časového harmonogramu plnění jednotlivých opatření ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce, a to v souladu s dosaženou kvalifikací, možnostmi a schopnostmi uchazeče o zaměstnání. Uchazeč o zaměstnání je povinen poskytnout součinnost při vypracování individuálního akčního plánu a plnit podmínky v něm stanovené.

§ 41

(1) Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

(2) Pro účely splnění podmínky stanovené v § 39 odst. 1 písm. a) se do předchozího zaměstnání započítává i náhradní doba zaměstnání. Do předchozího zaměstnání se nezapočítává doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti vykonávaných v době vedení

v evidenci uchazečů o zaměstnání (§ 25 odst. 1 a § 25 odst. 3) a krátkodobé zaměstnání. Překrývají-li se doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti a náhradní doba zaměstnání, započítává se pouze doba zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.

(3) Za náhradní dobu zaměstnání se považuje doba

a) soustavné přípravy na budoucí povolání,

b) přípravy osoby se zdravotním postižením k práci (§ 72),

c) pobírání plného invalidního důchodu,35)

d) výkonu vojenské základní (náhradní) služby,

e) výkonu civilní služby,

f) osobní péče o dítě ve věku do 4 let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce

zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,

g) osobní péče o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou

fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně

uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li osobu, která se

pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,

h) výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20

hodin v kalendářním týdnu na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací,

které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra.

(4) Z náhradní doby zaměstnání uvedené v odstavci 3 písm. a) nelze pro účely splnění podmínky stanovené v § 39 odst. 1 písm. a) do doby předchozího zaměstnání započíst více než 6 měsíců.

(5) Překrývají-li se náhradní doby zaměstnání uvedené v odstavci 3, započítávají se pouze jednou.

§ 104

(1) Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci

s dalšími subjekty.

(2) Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména

a) rekvalifikace,

b) investiční pobídky,

c) veřejně prospěšné práce,

d) společensky účelná pracovní místa,

e) překlenovací příspěvek,

f) příspěvek na dopravu zaměstnanců,

g) příspěvek na pracovní místa pro absolventy,

h) příspěvek na zapracování,

i) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

§ 115

Příspěvek na dopravu zaměstnanců

(1) Příspěvek na dopravu zaměstnanců může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel zabezpečuje každodenní dopravu svých zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání v případech, kdy hromadnými dopravními

prostředky prokazatelně není provozována doprava vůbec nebo v rozsahu odpovídajícím potřebám zaměstnavatele. Příspěvek může být poskytnut i v případě, kdy zaměstnavatel zajišťuje dopravu svých zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou využít dopravy hromadnými dopravními prostředky.

(2) Pro účely poskytnutí příspěvku na dopravu se zaměstnavatelem rozumí i zaměstnavatel-dopravce, který má závazek veřejné služby,56) avšak dopravní obslužnost není, s ohledem na zajištění dopravy jeho zaměstnanců do zaměstnání, dostatečně zajištěna.

(3) Příspěvek se poskytuje maximálně ve výši 50 % nákladů vynaložených na dopravu zaměstnanců. U zvláštní dopravy zaměstnanců s těžším zdravotním postižením se příspěvek poskytuje ve výši 100 % nákladů.

„§115a

Příspěvek na pracovní místa pro absolventy

(1) Příspěvek na pracovní místa pro absolventy může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje pracovní místa a obsazuje je absolventy, kteří byli zařazeni do evidence uchazečů o zaměstnání nejpozději do 3 měsíců po úspěšném ukončení studia.

(2) Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytnout maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho absolventa se může poskytnout až do výše minimální mzdy.

(3) Podmínkou poskytnutí příspěvku je závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek, jestliže před uplynutím 18 měsíců rozváže se zaměstnancem, na jehož zaměstnávání byl příspěvek poskytnut, pracovní poměr, s výjimkou rozvázání pracovního poměru podle § 46 odst. 1 písm. d), e), f) nebo § 53 zákoníku práce.

§ 116

Příspěvek na zapracování

(1) Příspěvek na zapracování může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči (§ 33), s výjimkou absolventa.

(2) Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním může činit nejvýše polovinu minimální mzdy.

§ 126

(1) Úřady práce kontrolují dodržování pracovněprávních předpisů u

a) zaměstnavatelů, s výjimkou pracovních podmínek vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,60)

b) právnických a fyzických osob, které vykonávají činnosti podle tohoto zákona, zejména při zprostředkování zaměstnání a rekvalifikaci,

c) fyzických osob, kterým jsou poskytovány služby podle tohoto zákona, (dále jen "kontrolovaná osoba").

(2) Úřady práce dále kontrolují dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů zaměstnavatelů61) v částech, ve kterých mohou být individuální nároky zaměstnanců vyplývající z pracovněprávních předpisů upraveny ve vztahu k těmto předpisům výhodněji pro zaměstnance.

(3) Ministerstvo kontroluje

a) plnění dohod o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení (§ 111),

b) plnění cílených programů celostátního charakteru (§ 120).

(4) Oprávnění kontrolovat, zda cizinec vykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy a zda ji vykonává v souladu s vydaným povolením k zaměstnání, je-li podle tohoto zákona vyžadováno [§ 5 písm. e) [§ 5 písm. f) bod 2], mají rovněž celní úřady. Celní úřad informuje o provedených kontrolách úřad práce příslušný podle § 7 odst. 3, a v případě zjištění nedostatků předává tomuto úřadu práce podklady pro přijetí opatření k nápravě nebo pro zahájení správního řízení o uložení pokuty.

(5) Kontrolní oprávnění jiných orgánů podle zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.

------------------------------------------------------------------

60) § 273 zákoníku práce.

61) Například § 21 zákoníku práce, § 18 zákona č. 1/1992 Sb., ve

znění zákona č. 217/2000 Sb., § 20 zákona č. 143/1992 Sb.,

o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových

a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona

č. 217/2000 Sb.

§ 139

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poruší zákaz diskriminace nebo rovného zacházení podle tohoto zákona nebo dalších pracovněprávních předpisů,

b) zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon,

c) umožní dítěti výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší,

d) umožní fyzické osobě výkon nelegální práce, nebo

e) odmítne prokázat svoji totožnost nebo skutečnosti, které je orgán kontroly oprávněn vyžadovat podle § 132.

(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel

1. poškodí práva zaměstnance, když

1. neposkytne zaměstnanci mzdu (plat) a jejich náhrady nebo náhrady cestovních

výdajů a jiná peněžitá plnění, ačkoliv podmínky pro jejich poskytnutí stanovené v pracovněprávním předpisu, kolektivní smlouvě nebo vnitřních předpisech byly splněny,

2. poruší ustanovení pracovněprávních předpisů, kolektivní smlouvy nebo vnitřního

předpisu týkající se dovolené na zotavenou, pracovních podmínek [§ 126 odst. 1

písm. a)]a náhrady škody,

3. poruší ustanovení pracovněprávních předpisů týkající se přechodu práv a povinností

z pracovněprávního vztahu, nebo

4. nesplní jiné povinnosti stanovené v pracovněprávních předpisech pro vznik,

změny a skončení pracovního poměru nebo povinnosti vyplývající z dohod o

pracích konaných mimo pracovní poměr,

b) nepřizpůsobí pracovní podmínky a pracovní prostředí zaměstnávání osob se zdravotním postižením, neinformuje úřad práce o volných pracovních místech pro tyto osoby, nevede evidenci těchto osob a pracovních míst, která jsou pro ně zaměstnavatelem vyhrazena, nebo neplní další povinnosti ve vztahu k zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedené v 80,

c) nesplní povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo způsob plnění povinného podílu neohlásí úřadu práce, nebo

d) ve stanovené lhůtě písemně nevykáže dlužné mzdové nároky zaměstnanců pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů.

(3) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vykonává nelegální práci podle § 5 písm. e) podle § 5 písm. f) bodu 1.

(4) Cizinec se dopustí přestupku tím, že vykonává nelegální práci podle § 5 písm. e) podle § 5 písm. f) bodu 2.

(5) Zákonný zástupce dítěte se dopustí přestupku tím, že umožní výkon činnosti dítěte bez povolení nebo podmínky tohoto povolení poruší.

(6) Za přestupek

a) podle odstavce 1 písm. a) a podle odstavce 2 písm. a), b) a c) lze uložit pokutu do 1000000 Kč,

b) podle odstavce 1 písm. b), c) a d) lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč,

c) podle odstavce 1 písm. e) lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

d) podle odstavce 2 písm. d) lze uložit pokutu do 500 000 Kč,

e) podle odstavců 3 a 4 lze uložit pokutu do 10 000 Kč,

f) podle odstavce 5 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

§ 146

(1) Vyúčtování příspěvků a hmotné podpory poskytované podle

částí třetí a páté provádí příjemce k 31. prosinci kalendářního

roku a předkládá je poskytovateli do 15. února následujícího roku,

s výjimkou příspěvků poskytovaných podle § 112, 115, 116 a 117,

které jsou poskytovány zpětně na základě předložených vyúčtovaných

nákladů, a příspěvku podle § 78 odst. 1. Příspěvky poskytované

podle § 75 odst. 1, § 76 odst. 1, 109, 110, 113, 115a a hmotná podpora

poskytovaná podle § 111 nemusí být vyčerpány v roce jejich

poskytnutí, musí však být čerpány podle harmonogramu stanoveného

v dohodě o jejich poskytnutí.

(2) Nevyčerpanou část příspěvku je příjemce povinen

poskytovali neprodleně vrátit; nesplnění této povinnosti ve lhůtě

stanovené poskytovatelem je porušením rozpočtové kázně.46)

------------------------------------------------------------------

46) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.