zákon č. 382/2021 Sb.

Název

Zákon, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

1.1. Evropská legislativa

Pravidla pro oblast podpory obnovitelných zdrojů energie v EU jsou stanovena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví závazné národní cíle, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Směrnice stanoví pravidla týkající se statistických převodů mezi členskými státy, společných projektů členských států a členských států a třetích zemí, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělávání a přístupu energie z obnovitelných zdrojů k distribuční soustavě. Stanoví kritéria udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny.

Pravidla pro oblast podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v EU jsou stanovena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií. Dne 25. října 2012 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/ES o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnice 2004/8/ES a 2006/32/ES, která nahrazuje původní směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií. Účelem této směrnice je zvýšit energetickou účinnost a zlepšit bezpečnost zásobování vytvořením rámce pro podporu a rozvoj vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny na základě poptávky po užitečném teple a úspor primární energie na vnitřním trhu s energií s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem dané země, a zvláště ke klimatickým a hospodářským podmínkám. Pravidla státní podpory Evropské unie pro oblasti podporovaných zdrojů energie jsou dané článkem 107 a 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a dalších navazujících legislativních předpisů EU.

 Z procesních pravidel se jedná především o nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (EU) 2015/1589, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a nařízení Komise (EU)

2015/2282 ze dne 27. listopadu 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 794/2004, pokud jde o formuláře pro oznamování státní podpory a informační listy.

 Z pravidel pro blokové výjimky se jedná především o nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem

 Z pravidel podpory de minimis se jedná především o nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.

 V rámci horizontálních pravidel pak jde především o Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020.

Dne 30. listopadu 2016 představila Evropská komise energetický balíček s názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Tento legislativní balíček obsahoval cekem tři nařízení týkající se trhu s elektřinou, rizikové připravenosti v oblasti elektroenergetiky a správy Energetické unie. Balíček dále obsahoval čtyři směrnice, které se zabývají obnovitelnými zdroji energie, energetickou účinností, energetickou náročností budov a trhu s elektřinou. V neposlední řadě pak byly v rámci toho legislativního balíčku publikovány materiály nelegislativní v podobě sdělení, zpráv, dopadových studií atd.

S ohledem na obnovitelné zdroje je relevantní zejména směrnice č. 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která je přepracovaným zněním směrnice 2009/28/ES a Nařízení o správě Energetické unie č. 2018/1999, které nově zavádí Klimaticko- energetický plán, který bude obsahovat také rozvoj OZE v období 2021 až 2030 a nahradí tak současný národní akční plán pro OZE. Návrh revidované směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „revidovaná směrnice o podpoře OZE“) mimo jiné reagoval na závěry Evropské rady z 23. října 2014, kde se vrcholní zástupci členských států shodli na klimaticko-energetických cílech pro rok 2030 v podobě snížení emisí skleníkových plynů o 40 % v porovnání s rokem 1990, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (dále také OZE) na hrubé konečné spotřebě na 27 %, zvýšení energetické účinnosti o 27 % v porovnání se scénářem bez dodatečných opatření a dosažení 15 % propojení (interkonektivity) elektrizačních soustav.

Jedním z klíčových cílů revidované směrnice o podpoře OZE bylo stanovení a legislativní ukotvení závazného cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni Evropské unie, což je specificky zakotveno v třetím článku této směrnice. Dne 14. června 2018 pak bylo dosaženo shody nad konečným zněním směrnice v rámci třístranných jednání mezi Evropskou radou reprezentovanou Bulharským předsednictvím, Evropskou komisí a Evropským parlamentem. V průběhu listopadu 2018 byla po věcné stránce odsouhlasená revidovaná směrnice o podpoře OZE formálně odhlasovaná v Evropském parlamentu. V rámci těchto jednání byl odsouhlasen závazný cíl podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě pro rok 2030 na úrovni 32 % s přezkumem „dostatečnosti“ výše tohoto cíle nejpozději v roce 2023. Revidovaná směrnice nabyla účinnost od 21. prosince 2018 a nabyla platnost dne 24. prosince 2018.

V této souvislosti je nutné zmínit změnu rámce pro transformaci cíle na úrovni EU na jednotlivé členské státy. Zatímco v případě cíle zvýšení podílu obnovitelných zdrojů o 20 % do roku 2020 byl cíl legislativně zakotven také v podobě závazných národních cílů pro jednotlivé členské státy, nyní národní cíle legislativně explicitně ukotveny nejsou a závazný je v rámci směrnice pouze celkový evropský cíl. Zajištění naplnění společného unijního cíle ze strany členských států je řešena prostřednictvím Nařízení o správě Energetické unie, které zavádí povinnost zpracovat klimaticko-energetický plán pro jednotlivé členské státy celkově tak, aby byl dodržen celkový cíl pro Evropskou unii (cíl představený členským státem, který je odsouhlasený Evropskou komisí, je však de facto nutné považovat za závazný) a dále prostřednictvím článku 4 zakotvuje povinnost pro členské státy informovat Evropskou komisi o příspěvku České republiky ke společnému unijnímu cíli skrze tzv. Národní klimaticko-energetické plány, článek 15 pak zakotvuje povinnost vypracování zprávy o pokroku v dosahování národního cíle, a to na dvouleté bázi, článek 27 pak uvádí postup posouzení dostatečnosti národních příspěvků pro dosažení celkového cíle na úrovni EU.

Ze schváleného závazného cíle na úrovni 32 % v rámci revidované směrnice o podpoře OZE vyplývá pro Českou republiku povinnost dalšího zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě a nastavení příslušného rámce podpory těchto zdrojů do roku 2030.

Členské státy musí dle revidované směrnice o podpoře OZE respektive nařízení o správě energetické unie do roku 2030 kolektivně zajistit dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě na úrovni 32 %. Revidovaná směrnice o podpoře OZE ani nařízení o správě energetické unie nespecifikují rozpad celkového cíle EU pro energii z OZE na jednotlivé členské státy. V porovnání se schématem planým pro plnění cílů OZE do roku 2020 tedy nejsou revidovanou směrnicí o podpoře OZE, nastavující požadavky na období 2021 až 2030, stanoveny národní cíle, ale pouze celkový cíl EU. Členské státy tedy mají možnost nastavit si „optimální“ příspěvek k celkovému cíli skrze Národní klimaticko-energetické plány s přihlédnutím ke specifickým okolnostem. Dostatečnost toho příspěvku pak bude hodnocena v rámci tzv. iterativního procesu s Evropskou komisí, který je zakotven v Nařízení o správě energetické unie.

Revidovaná směrnice o OZE přináší další úpravy - kromě nastavení celkového cíle pro energii z OZE v EU do roku 2030 stanoví revidovaná směrnice také tzv. sektorové cíle. Jedná se o cíl energie z OZE v sektoru dopravy a cíl energie z OZE v sektoru vytápění a chlazení. Uvedené cíle jsou stanoveny stejně pro každý členský stát, s tím, že cíl pro sektor dopravy je stanoven jako závazný a cíl pro sektor vytápění a chlazení je stanoven jako indikativní.

Shrnutí cílů pro energii z OZE vyplývající z revidované směrnice o podpoře využívání OZE:

A) Celkový cíl energie z OZE pro EU do roku 2030 - závazný cíl pro EU: 32 %

B) Cíle v sektoru dopravy - závazné cíle pro ČS (členské státy)

 Celkový cíl energie z OZE v dopravě v roce 2030: 14 % energie z OZE na celkové

konečné spotřebě energie v dopravě včetně zahrnutí biopaliv 1. generace biopaliv (do roku 2023 EK má možnost přezkoumat tento cíl a případně ho zvýšit)

 cíle - 1. generace biopaliv

 Výše příspěvku těchto biopaliv v roce 2030 = výše příspěvku těchto biopaliv jako

v roce 2020 s možným zvýšením o 1 procentní bod, s maximální výší příspěvku těchto biopaliv ve výši 7 % hrubé konečné spotřeby.

 V případě, že příspěvek 1. generace paliv v členském státě je omezen na podíl

nižší než 7 %, může členský stát snížit celkový podíl energie z OZE v dopravě (snížení celkové podílu o rozdíl mezi max. 7 % a nižším příspěvkem).

 cíle - pokročilá biopaliva a bioplynu (uvedená v části A přílohy IX):

 0,2 % v roce 2022, 1 % v roce 2025 a 3,5 % v roce 2030 (není možné zahrnout

použitý kuchyňský olej a živočišné tuky). Hodnota 3,5 % je včetně dvojnásobného multiplikátoru, tedy minimální skutečnost u těch biopaliv je 1,75 %.

 Dvojí započítávání biopaliv a bioplynu uvedených v části A a B přílohy IX

 může se započítat příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobeného ze vstupních surovin

uvedených v příloze IX za dvakrát vyšší než jejich energetický obsah

 Pro výpočet čitatele se příspěvek z biopaliv a bioplynu vyrobeného ze vstupních surovin uvedených v části B přílohy IX omezuje na 1,7 % energetického obsahu

dopravních paliv dodaných pro spotřebu nebo použití na trhu (zahrnuje použitý kuchyňský olej a živočišné tuky). Hodnota 1,7 % je včetně dvojnásobného multiplikátoru, tedy maximální skutečnost u těchto biopaliv je 0,85 %.

 Snížení násobitelů pro elektřinu z OZE

 železnice: x 1,5 (dnešního hodnota násobitele x 2,5)  silnice: x 4 (dnešní hodnota násobitele x 5)

 použití národního mix podílu elektřiny z OZE

C) Cíle v sektoru vytápění a chlazení - indikativní cíl pro ČS

 zvýšit podíl energie ve vytápění a chlazení z OZE na konečné spotřebě energie ve vytápění a chlazení o:

 1, 3 procentního bodu – meziroční zvyšování v období 2021-2030 (s odpadním

teplem)

 1,1 procentního bodu – meziroční zvyšování v období 2021-2030 (bez odpadního

tepla)

1.2. Česká legislativa

Oblast podpory obnovitelných zdrojů energie, podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory druhotných zdrojů energie je v České republice stanovena v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, prováděcích předpisů k tomuto zákonu a cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

Zákon č. 165/2012 Sb. uvádí pravidla pro provozní podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, druhotných zdrojů energie, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a provozní a investiční podporu tepla z obnovitelných zdrojů. Zmíněný zákon byl předložen do legislativního procesu dne 10. května 2010 a byl v ČR nadstandardně časově i věcně projednáván v celém legislativním procesu a mezi širokou odbornou veřejností. Tomu odpovídala i doba jeho projednání, kdy byl zákon definitivně vyhlášen ve Sbírce zákonů až dne 30. května 2012.

Základní část zákona tvoří provozní podpora elektřiny (z obnovitelných zdrojů energie, z druhotných zdrojů energie, z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z decentrální výrobny elektřiny). Druhou zásadní část zákona tvoří podpora tepla z obnovitelných zdrojů energie. Zákon obsahoval také podporu biometanu, která byla však ze zákona č. 165/2012 Sb. novelou zákona (zákon č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) vypuštěna.

Všechny zmíněné oblasti provozní podpory jsou rozděleny do podobné struktury a do následujících částí: specifikace podporované energie, formy podpory a výše podpory, financování podpory a práva a povinnosti subjektů na trhu s energií z podporovaných zdrojů energie.

Zákon dále obsahuje ustanovení zákona směřující k efektivnímu využívání podporovaných zdrojů energie. Jedná se např. o dodržování požadavků na minimální účinnosti užití energie (podle požadavku směrnice 2009/28/ES), výrobu energie pouze v zařízení využívajícím kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo výrobu energie pouze z podporovaných druhů biomasy.

Podpora je pro oblast elektřiny možná formou výkupní ceny nebo zeleného bonusu. Výkupní cena je cena, na kterou má nárok výrobce bez ohledu na aktuální výši tržní ceny. Podpora formou výkupních cen zajišťuje výrobci patnáctiletou dobu návratnosti vložených finančních prostředků při dodržení stanovených tzv. technicko-ekonomických parametrů. Zelený bonus je vyplácen za vlastní spotřebu výrobce nebo jako „příspěvek“ k tržní ceně, za kterou výrobce prodal vyrobenou energii. Součet tržní ceny a zeleného bonusu by měl být vyšší než výkupní cena. V případě elektřiny je forma zeleného bonusu rozdělena dále do režimu ročního zeleného bonusu (menší výrobci) a hodinového zeleného bonusu (větší výrobci), který je více tržně orientován. V případě tepla z obnovitelných zdrojů energie a biometanu je podpora pouze formou ročního zeleného bonusu.

Hrazení podpory u elektřiny v případě formy podpory výkupní cenou je zajištěno tak, že povinně vykupující (státem stanovený obchodník s elektřinou, či do doby jeho výběru dodavatel poslední instance pro příslušné území) hradí výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie pevnou výkupní cenu a operátor trhu – společnost OTE, a. s. (státem zřízená společnost, prostřednictvím které se uskutečňují všechny finanční toky související s podporou) hradí povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou (tržní) cenou elektřiny. V případě podpory zeleným bonusem hradí výrobci elektřiny tržní cenu elektřiny vykupující obchodník s elektřinou a zelený bonus hradí výrobci elektřiny operátor trhu. Hrazení podpory u oblasti tepla probíhá tak, že regulovanou cenu tepla hradí výrobci tepla jeho odběratel tepla a zelený bonus hradí operátor trhu.

Financování nákladů na provozní podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je vícezdrojové, a to od spotřebitelů elektřiny v rámci regulované složky ceny elektřiny a z dotace ze státního rozpočtu. Financování nákladů na podporu tepla z obnovitelných zdrojů energie je uskutečňováno pouze z dotace ze státního rozpočtu.

Další částí zákona jsou ustanovení týkající se Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje energie, které popisují podmínky pro jeho tvorbu a obsah, jeho schvalování, aktualizace a využití Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje energie jako nástroje pro plánovaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie a regulaci obnovitelných zdrojů energie. Národní akční plán ČR pro obnovitelné zdroje energie vypracovává a jeho aktualizaci provádí MPO. Národní akční plán ČR pro obnovitelné zdroje energie schvaluje vláda ČR. Národní akční plán ČR pro obnovitelné zdroje energie byl v ČR schválen dne 25. srpna 2010, v roce 2012 a v roce 2016 byla schválena jeho aktualizace. Průběžně probíhá sledování naplňování Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje energie a každé 2 roky jeho vyhodnocování.

Poslední část zákona se zabývá zárukami původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, které slouží k prokázání toho, že daný podíl elektřiny (množství), který byl dodán zákazníkovi odebírajícímu elektřinu, byl vyroben z obnovitelných zdrojů energie a osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů.

1. 3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Platná právní úprava, ale ani nově navržená právní úprava, neupravují vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona, tj. nerovného zacházení nebo znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

Tabulka hodnocení dopadů na rovnost mužů a žen

Stručný popis materiálu

1. Týká se materiál postavení fyzických osob?

□ ANO x NE

Hodnocení

Materiál se netýká postavení fyzických osob a nemá dopad na rovnost žen a mužů.

Popis a odůvodnění dopadů na fyzické osoby

Materiál nemá dopad na fyzické osoby.

2. Je postavení žen a mužů v oblasti, které se materiál dotýká, rovné?

x ANO → 3a □ NE → 3b

Analýza a popis případných změn materiálu

3a. Přináší materiál zhoršení výchozího3b. Přináší materiál zlepšení výchozího stavu?stavu?

□ ANO□ NEx NE□ ANOx NE□ NE

PostaveníPostavení

MateriálMateriálMateriálMateriál

žen a mužůžen a mužů

přinášípřinášípřinášípřináší

se nemění.se nemění.

zhoršení.zlepšení.zlepšení.zhoršení.

Hodnocení

Materiál má neutrální dopad na rovnost žen a mužů.

Analýza a popis případných změn materiálu

2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Na základě revidované směrnice o podpoře OZE (směrnice 2018/2001, ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů), která stanoví cíle pro OZE na období 2021 až 2030, je třeba připravit nástroje a opatření, která mohou být využita při plnění a zajišťování nové cíle ČR pro energii z OZE do roku 2030 a při plnění cílů pro OZE v sektoru dopravy a sektoru vytápění a chlazení. V zákoně je třeba zavést taková opatření a nástroje v oblasti OZE, která by mohla být aplikována ihned od počátku období 2021.

V současné době, respektive za období platnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, je pro EU stanoven celkový cíl k roku 2020 pro podíl energie z OZE na celkové konečné spotřebě energie (složené ze sektoru elektřiny, tepla a dopravy) ve výši 20 % a také závazné cíle pro jednotlivé členské státy, kdy pro ČR byla stanovena hodnota cíle ve výši 13 %. Tento národní cíl ČR již překonala v roce 2013 a v roce 2018 ČR dosáhla podílu energie z OZE na celkové konečné spotřebě energie ve výši 15,15 %.

V období 2021 až 2030 bude muset být v rámci příspěvku ČR k plnění celkového cíle pro energii z OZE v roce 2030 dosaženo zvýšení podílu energie z OZE na konečné spotřebě energie. Zároveň bude potřeba se při tomto zvyšování „vypořádat“ také s eventuálním poklesem energie z OZE přibližně po roce 2028 u výroben elektřiny, které dnes nárokují a čerpají provozní podporu vyplývající ze zákona č. 165/2012 Sb. resp. ze zákona č. 180/2005 Sb., kdy může postupně docházet k ukončování výroby energie z OZE po skončení nároku na současnou provozní podporu u těchto výroben, jelikož bez nároku na jakoukoliv provozní podporu bude zřejmě docházet k riziku odstavování těchto výroben.

Riziko odstavování výroben a ukončování jejich provozu může do roku 2033 znamenat, že bez dalších opatření, která by udržela a motivovala k tomu, aby byly tyto výrobny udrženy v provozu (např. investiční podporou na modernizaci výrobny elektřiny, aby mohla dále pokračovat v provozu nebo provozních podpor pro udržení výrobny elektřiny v provozu jako kompenzace palivových nákladů na OZE, které převyšují palivové náklady na NEOZE nebo jako kompenzace rozdílu provozních nákladů a tržní ceny elektřiny a tepla nebo pro modernizované výrobny elektřiny), může být ze současné hodnoty podílu energie z OZE ztraceno až 8,09 % (poznámka: jedná se o teoretickou hodnotu zahrnující všechny současné

zdroje čerpající provozní podpory, tedy včetně MVE, kde je podpora stanovena na 30 let).

Nejrizikovější z pohledu „výpadku“ výroby energie z OZE (vyplývající ze ztráty nároku na současnou provozní podporu) jsou především palivové zdroje využívající biomasu a bioplyn. Tyto zdroje (výrobny elektřiny a výrobny tepla) zajištují v současné době hodnotu podílu energie z OZE na celkové konečné spotřebě energie ve výši 6,3 % ze současného podílu energie z OZE ve výši 14,89 %. Do uvedené hodnoty 6,3 % není započtena výroba tepla v domácnostech, která tvoří dalších 5,04 % podílu energie z OZE z hodnoty 14,89 % současného podílu energie z OZE ani využití biomasy (biopaliv) v dopravě.

Předložený zákon je částečně transpozičním předpisem směrnice Evropské parlamentu a Rady 2018/2001 o podpoře využívání energie z OZE. Na směrnici předložený návrh zákona také reaguje tak, že nastavuje opatření a nástroje, které by mohly být aplikovány již od počátku roku 2021 tak, aby se mohly zajištovat nové cíle v oblasti OZE, které jsou v řadě případů nastaveny již pro rok 2022 (sektor dopravy). Z důvodu časového trvání legislativního procesu projednávání a následného schválení předloženého zákona je nutné uvedená opatření a nástroje pro zajištění cílů v oblasti OZE na období 2021 až 2030 zavést již v rámci této novely zákona.

Bez předloženého zákona nebude možné zajistit plnění cílů v oblasti OZE v období 2021 až 2030.

Předložený zákon dále zavadí ustanovení, týkající se zajištění přiměřenosti poskytované podpory podle požadavků uvedených ve vydaných rozhodnutích Evropské komise, jimiž se podpora podle tohoto zákona považuje za slučitelnou s vnitřním trhem EU (tzv. notifikační rozhodnutí) a podle Pokynů EU pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020.

Bez předloženého zákona nebudou zajištěny a provedeny závazky České republiky v oblasti poskytování přiměřené míry provozní podpory a podle podmínek poskytování státní podpory EU. Česká republika se tak může vystavovat riziku sankcí, zrušení nebo přehodnocení uvedených rozhodnutí Evropské komise.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Při přípravě novely zákona byl zkoumán soulad především s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“), a dále s usnesením České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. (dále jen „Listina“).

Předložený návrh zákona respektuje Čl. 2 odst. 4 Ústavy („Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“) a Čl. 79 odst. 3 Ústavy („Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.“). Návrh zákona dále respektuje tyto články Listiny:

 Čl. 2 odst. 3 („Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“),

 Čl. 4 odst. 1 („Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.“),

 Čl. 26 odst. 1 a 2 („Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.“ a „Zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.“).

Předložený návrh zákona zapracovává závazky, jež jsou součástí rozhodnutí vydaných Komisí, jimiž se podpora považuje za slučitelnou s vnitřním trhem EU (notifikačních rozhodnutích). Prostřednictvím těchto závazků má dojít ke zjištění, zda při poskytování podpory nedochází k nepřiměřené podpoře. Podrobný postup zavedení těchto závazků do právní úpravy je popsán v kapitole nazvané „Podrobnosti k některým částem zákona“. V rámci navržené právní úpravy týkající se zavedení procesů zajištující naplnění těchto závazků bylo nutné provést prověření, zda nedojde k porušení zásady právní jistoty a důvěry v právo a právní řád. Jelikož v případě zjištění nadměrné podpory bude Státní energetickou inspekcí (dále jen „Inspekce“) vydáno rozhodnutí, kterým uloží povinnost vrácení prostředků do státního rozpočtu ve výši, která odpovídá nadměrné podpoře poskytnuté výrobci. Na první pohled by se mohlo zdát, že uvedené ustanovení by mohlo být v rozporu se zásadou právní jistoty a důvěry v právo a právní řád, nicméně je nutné na tuto problematiku pohlížet z hlediska primárního práva, jehož soulad s ústavním pořádkem posuzoval Ústavní soud ČR v případě Lisabonské smlouvy.

Příjemci podpory mohou mít legitimní očekávání v oprávněnost podpory pouze v případě, kdy byla tato podpora poskytnuta při dodržení postupu upraveného evropskými předpisy. Konkrétně tedy, že pravidla pro poskytování podpory byla notifikována Komisí. Příjemce podpory postupující s péčí řádného hospodáře musí být běžně schopen ujistit se o tom, že byl tento postup dodržen a postupuje zcela v souladu se zákonem i předpisy EU. Pokud byla podpora poskytnuta bez předchozího oznámení Komisi, nemůže mít příjemce podpory legitimní očekávání zachování pravidel při poskytování podpory. Podle práva EU má být neoprávněně vyplacená podpora vrácena dokonce s úroky, což vyplývá ze Sdělení Komise o navrácení protiprávních a neslučitelných státních podpor (2019/C 247/01).

Část poskytnuté podpory výrobci, která odpovídá nadměrné podpoře je dle práva EU považována za neslučitelnou veřejnou podporu. Přičemž v právu EU platí obecný princip, že neslučitelná veřejná podpora musí být navrácena zpět od příjemce k jejímu poskytovateli. Jedná se o logický důsledek protiprávnosti a neslučitelnosti veřejné podpory nikoliv o sankci.Z judikatury ESD vyplývá, že k navrácení veřejné podpory musí dojít téměř vždy. V rozsudku ESD ve věci C-280/95 Komise v Itálie byla připuštěna jediná výjimka, a to existence výjimečných okolností, které pro daný členský stát znamenají absolutní nemožnost správného výkonu rozhodnutí. Ovšem absolutní nemožnosti se nelze dovolávat z důvodu promlčení, neexistence nároku podle vnitrostátního práva, ani okolnostmi souvisejícími s hospodářskou situací příjemce. Členský stát vždy musí prokázat, že se v dobré víře pokusil zajistit navrácení veřejné podpory a za účelem odstranění vzniklých potíží musí spolupracovat s Komisí.

Příjemce podpory by měl při přijímání veřejné podpory věnovat pozornost jejímu souladu s pravidly EU, ačkoliv ta musí prioritně dodržovat poskytovatel podpory, jelikož příjemce musí veřejnou podporu vrátit bez ohledu na skutečnost, že k porušení pravidel EU pro oblast veřejné podpory nedošlo jeho přičiněním, což vyplývá z konstantní judikatury ESD. V rozsudku SD ve věci C-24/95 Alcan bylo potvrzeno, že příjemce veřejné podpory nemůže primárně spoléhat na zásadu ochrany legitimního očekávaní, že veřejná podpora je konformní s pravidly, pokud nebyla poskytnuta v souladu s postupy zakotvenými v čl. 108 SFEU. Subjekt postupující s péčí řádného hospodáře by měl být schopen určit, zda byly tyto postupy dodrženy, což je také deklarováno v několika rozhodnutích ESD. Zásada navrácení ex tunc v případě neslučitelnosti podpory je základním principem unijního soutěžního práva.

Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje ostatní práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

Podle ustanovení § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky, připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila, dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. Předložený návrh právní úpravy zákona je ve věcné působností Ministerstva průmyslu a obchodu podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 2/1969 Sb.

Rozsudek SD ve věci C-75/97 Belgie v Komise a ve věci C-183/91 Komise v Řecko.

Rozsudek SD ve věci C-404/00 Komise v. Španělsko.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Návrh není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii, Smlouvou o přistoupení České republiky k Evropské unii ani s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).

Veřejná podpora je upravena přímo použitelnými právními předpisy EU. Právní základ poskytování veřejné podpory je upraven v čl. 107 až 109 SFEU. Článek 107 odst. 1 SFEU stanoví: „Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.“ Veřejná podpora není dle práva Evropské unie zakázána, nicméně musí být dodrženy určité podmínky, tzn. fungující vnitřní trh a politika EU, zamezení diskriminace a nevytváření překážek hospodářské soutěži. K tomuto účelu slouží systém notifikace veřejných podpor. Notifikace Komisi EU však není nutná ve světle definice tzv. podpory de minimis, tj. podpory malého rozsahu, která neovlivňuje obchod mezi členskými státy EU. De minimis lze označit za administrativně stanovený objem veřejných prostředků, pod který nejsou podpůrná opatření z veřejných zdrojů považována za veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Zmocnění pro úpravu de minimis je zakotveno v čl. 109 SFEU a následně je upraveno v sekundárních pramenech práva EU, přičemž pro oblast obnovitelných zdrojů jsou klíčová nařízení Komise č. 1407/2013 (EU) o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis stanovuje obecný strop veřejného financování v režimu de minimis.

V rámci notifikačních řízení bylo Komisí rozhodnuto o slučitelnosti provozní podpory OZE, a to pro:

- podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie - určené pro OZE uvedené do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2012 (SA.40171 (2015/NN) ze dne 28. listopadu 2016)

- podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie - určené pro OZE uvedené do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 (SA.35177 (2014/NN) ze dne 11. června 2014)

- podporu výroby elektřiny z malých vodních elektráren - určené pro MVE uvedené do provozu v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2020 (3. SA.43182 (2015/N) ze dne 22. srpna 2016)

- podporu malým bioplynovým stanicím s instalovaným výkonem do 500 kW - určené pro zdroje uvedené do provozu v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2020 (SA.43451 (2015/N) ze dne 22. srpna 2016)

- podporu výroby elektrické energie ve vysokoúčinných zařízeních na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla uvedených do provozu po 1. lednu 2016 (SA.45768 (2016/N) ze dne 7. března 2017)

- podporu výroby elektřiny z KVET uvedených do provozu od 1. ledna 2013 - 31. prosince 2015 a výroba tepla z OZE (SA.38701 (2014/NN) ze dne 15. prosince 2017)

- podporu výroby elektřiny z druhotných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 (SA.35179 (2015/NN) ze dne 26. září 2019)

Navrhovaná právní úprava je v souladu s těmito předpisy EU:

- se Smlouvou o fungování Evropské unie, zejména s čl. 107 a čl. 108 této smlouvy,

- s Nařízením Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie,

- Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–

- se Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES,

- se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES,

- se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2018/2001/EU ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Návrh je s výše uvedenými předpisy EU plně slučitelný.

V průběhu roku 2019 ve spolupráci s Úřadem o ochranu hospodářské soutěže již započali neformální diskuse a konzultace ČR s Evropskou komisí k novému systému provozních podpor navržené v legislativě (v předložené novele zákona), které ČR hodlá aplikovat v období od roku 2021, jako opatření vedoucí ke splnění nových cílů v oblasti OZE. Dále je Evropská komise také průběžně ze strany ČR informována o plnění závazků o zajištění přiměřenosti poskytované podpory zavedených ve vydaných rozhodnutích Evropské komise. V posledním čtvrtletí roku 2019 byl potom oficiálně zahájen notifikační resp. pre-notifikační proces schémat podpory zavedených v předloženém návrhu novely zákona a v současné době, tak probíhá uvedené řízení. Uvedené řízení je označeno následujícím názvem „SA.55860_Promotion of electricity production in the Czech Republic“. Evropská komise je a bude dále informována o úpravách legislativy (návrhu novely zákona) v průběhu legislativního procesu resp. po každém ukončeném stupni legislativního procesu.

5. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná úprava se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava zavádí nástroje a opatření, které je možné aktivovat k plnění nových cílů v oblasti energie OZE do roku 2030 požadované novou legislativou EU. Návrh zákona tak automaticky negeneruje žádné další nároky na financování, jelikož návrh zákona zavádí pouze možná opatření, která mohou být využita pro plnění a zajišťování cílů. O využití (aktivaci) konkrétních nástrojů zaváděných v novele zákona bude rozhodovat vždy vláda svým nařízením vydávaným každý rok, podle aktuální situace plnění a možnostech ČR a podle naplňování cílů v oblasti energie z OZE uvedených ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu. Zaváděná opatření jsou navržena tak, aby co nejvíce eliminovala další náklady na provozní podporu a maximálně zohledňovala situaci na energetických trzích (především trhu s elektřinou) – jedná se například o nastavení výše podpory vysoutěžené z aukcí určené především pro střední a větší zdroje, využívání zeleného hodinového bonusu pro menší zdroje nebo zavedení opatření pro udržení energeticky efektivních současně provozovaných výroben elektřiny a tepla dále v provozu v další období.

Předkládaný návrh zákona nemá přímé sociální dopady na obyvatelstvo. Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, jelikož zavádí opatření, které lze aplikovat (v případě, že vláda rozhodne) ke zvýšení podílu energie z OZE, čímž dojde ke snížení emisí, což má pozitivní dopad na ovlivňování zdraví obyvatelstva České republiky.

 Zajištění nákladů na provedení ověřování přiměřenosti podpory

V souvislosti k plněním závazků na prověření přiměřenosti poskytované provozní podpory vyplývající z rozhodnutích Evropské komise se zavádějí zcela nové kompetence Inspekci.

Inspekce podle § 34 a 35 zákona, týkající se prověřování přiměřenosti poskytované podpory, bude třeba činnosti s těmito kompetencemi související personálně zajistit podle následujícího návrhu.

Odhad personální náročnosti:

20 inspektorů na územních inspektorátech – 10. platová třída – nárůst počtu inspektorů v oddělení kontroly na 10 územních inspektorátech o 2 pracovníky na každém územním inspektorátu k provádění prověření přiměřenosti podpory podle § 34a 35. V současné době není počet potenciálních kontrolovaných subjektů ani přibližně kvantifikován nebo rozložen v čase

– ověření vždy po 10 letech od uvedení zdroje do provozu. Návrh tedy počítá s určitou minimální personální kapacitou na každém územním inspektorátu. 1 inspektor v odboru kontroly na ústředním inspektorátu – 12. platová třída – nově zřízené oddělení v odboru kontroly pro zajištění metodického řízení prověření přiměřenosti podpory (zpracovávání metodik, pracovních instrukcí a postupů apod.). Nově zřízené oddělení vznikne transformací stávající organizační struktury odboru kontroly s využitím převážně stávajících personálních kapacit. 1 referent v oddělení ICT – 10. platová třída – pracovník zajišťující provádění agendy ICT související s nárůstem počtu systemizovaných míst v Inspekci. 1 právník v odboru správním, právním a personálním – 12. platová třída – pracovník zajišťující provádění agendy související s rozhodováním o odvolání proti rozhodnutím územních inspektorátů.

Rozpočtové dopady Personální změny mají dopady rovněž do rozpočtových prostředků oproti výchozímu stavu, za který lze považovat rok 2018.

Rozpočtové dopady v Kč

stávající stav nový stav nárůst oproti stávajícímu stavu

výdaje na platy a OON 57.897.854,- 67.417.650,- 9.519.796,- výdaje na SaZP 19.685.269,- 22.762.398,- 3.077.129,- výdaje na FKSP 1.106.117,- 1.287.125,- 181.008,- věcné (provozní) výdaje 16.403.279,- 18.779.817,- 2.376.538,- investiční výdaje 3.257.143,- 3.847.019,- 589.876,-

výdaje celkem 98.349.662,- 114.094.009,- 15.744.347,-

 stávající stav vychází z rozpočtovaných příjmů a výdajů na rok 2018,  nárůst oproti stávajícímu stavu v položkách výdajů na platy a OON, SaZP a FKSP neodráží pouze nárůst počtu pracovníků, ale rovněž nárůst mzdových tarifů souvisejících s připravovaným nařízením vlády o platových poměrech státních zaměstnanců,  aditivní věcné (provozní) výdaje na další pracovníky jsou kalkulovány ve výši 80 % stávajících nákladů na 1 pracovníka s ohledem na očekávané „úspory z rozsahu“,  investiční výdaje v Inspekci jsou z velké části tvořeny výdaji na obnovu výpočetní, reprodukční a komunikační techniky s přímou vazbou na počet pracovníků – očekává se lineární nárůst investičních výdajů – stávající stav vychází z ročního průměru investičních prostředků dle programu 122V19 na období 2016 – 2022.

Předpokládá se utlumení uvedených personálních a rozpočtových dopadů v rámci stanovených personálních limitů a limitů státního rozpočtu kapitoly MPO. Případné nezbytné dopady budou posouzeny a projednány v rámci procesu přípravy státního rozpočtu na příslušné období.

8. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné negativní dopady na oblast ochrany soukromí a osobních údajů.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.

Předkládaná právní úprava respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry.

9. Zhodnocení korupčních rizik

Předložený návrh zákona nezakládá, vzhledem ke svému technickému obsahu, žádná korupční rizika. Navíc, ani za současné právní úpravy nelze konstatovat, že by byla nějaká korupční rizika identifikována. Navrhovaná právní úprava byla posuzována v souladu se schválenou vládní metodikou na hodnocení korupčních rizik (CIA – Corrupt Impact Assessment).

Tabulka: Zhodnocení korupčních rizik dle Metodiky CIA

Kritérium Zhodnocení naplněníPoznámka či vysvětlení

kritéria definovaného ke zhodnocení naplnění v Metodice CIA kritéria ve vztahu k návrhu právního předpisu

přiměřenost návrh zákona rozšiřujez hlediska rozsahu úprav byl

kompetence orgánů veřejnézvolen postup vydání novely správy avšakzákona upravující výše v požadovaných situacíchuvedenou problematiku vedoucí k zajištění poskytování přiměřené podpory podle pravidel EU a závazků ČR vyplývající z rozhodnutí Evropské komise

předpis je přiměřený množině vztahů, které má upravovat

efektivita návrh předpisu umožňujepředmětem návrhu předpisu

kontrolovat a vynucovatnebyly úpravy, které by měly dodržování stanovenýchvliv na změnu možnosti povinností nezávislýmkontrolovat nebo vynucovat regulátorem, kterým jedodržování stanovených Energetický regulační úřad apovinností; úprava nově také Státní energetickákompetence Státní inspekce v případěenergetické inspekce a individuální kontrolyMinisterstva průmyslu a přiměřenosti podpory aobchodu se týká rozšíření Ministerstvo průmyslu azajištění poskytování obchodu v případěpřiměřenosti provozní sektorového šetřenípodpory podle pravidel přiměřenosti podporyposkytování státní podpory EU a rozhodnutí Evropské komise

odpovědnost hodnocení tohoto kritérianávrh předpisu nijak nově

není relevantníneupravuje odpovědnosti, tyto zůstávají zachovány

opravné prostředky hodnocení tohoto kritérianávrh předpisu nemění

není relevantnímožnosti obrany proti nesprávnému postupu orgánu veřejné správy

kontrolní mechanizmy hodnocení tohoto kritérianávrhem předpisu nedochází

není relevantník rozšíření kontrolních mechanizmů, ty již existují a jsou funkčně zakotveny v kontextu úprav uvedených výše v položce „přiměřenost“.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu, a nemá tudíž žádné dopady na uvedené oblasti.

11. Konzultace

Práce na zákonu byly zahájeny v červnu roku 2017. Pro tvorbu předmětného zákona byla založena meziresortní pracovní skupina vedená MPO. Pracovní skupina je složena ze zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu, Energetického regulačního úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství, společnosti OTE, a. s. (subjekt, který v současné době vyplácí podporu), Hospodářské komory ČR, Teplárenského sdružení ČR, Státní energetické inspekce, Komory Obnovitelných zdrojů (sdružuje CZ-BIOM, Českou společnost pro větrnou energii, Cech provozovatelů malých vodních elektráren, CAFT, Českou geotermální asociaci a Asociaci pro využití tepelných čerpadel), asociace Cogen Czech (sdružuje provozovatele kogeneračních jednotek), Českého plynárenského svazu a Svazu moderní energetiky (sdružuje Alianci pro energetickou soběstačnost, asociace pro akumulaci a baterie AKU-BAT CZ, Spolek pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla COGEN Czech, Česká technologická platforma pro Smart Grid a Solární asociaci). Celkem proběhlo 25 jednání pracovní skupiny, jejímž výsledkem je předložený návrh zákona.

12. Podrobnosti k některým částem zákona

Část A - Přiměřenost poskytované podpory

A. 1) Stručný souhrn z vydaných rozhodnutí Evropské komise, jimiž bylo potvrzeno, že příslušná provozní podpora je slučitelná s vnitřním trhem EU

V současné době je Česká republika držitelem čtyř níže uvedených rozhodnutí Evropské komise, týkajících se provozní podpory energie z OZE o slučitelnosti podpory s vnitřním trhem EU:

1. SA.40171 (2015/NN) ze dne 28. listopadu 2016 – Česká republika – Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (určené pro OZE uvedené do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2012) 2. SA.35177 (2014/NN) ze dne 11. června 2014 – Česká republika – Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (určené pro OZE uvedené do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015) 3. SA.43182 (2015/N) ze dne 22. srpna 2016 – Česká republika – Podpora výroby elektřiny z malých vodních elektráren (určené pro MVE uvedené do provozu v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2020)

4. SA.43451 (2015/N) ze dne 22. srpna 2016 – Česká republika - Provozní podpora malým bioplynovým stanicím s instalovaným výkonem do 500 kW (určené pro zdroje uvedené do provozu v období od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2020)

Dále je Česká republika držitelem dalších rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti podpory také v jiném sektoru, než jsou obnovitelné zdroje energie. Jedná se o rozhodnutí k podpoře elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla (ve spojení s podporou tepla z obnovitelných zdrojů energie) a druhotných zdrojů energie:

5. SA.45768 (2016/N) ze dne 7. března 2017 – Česká republika - Podpora výroby elektrické energie ve vysokoúčinných zařízeních na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) uvedených do provozu po 1. lednu 2016 6. SA.38701 (2014/NN) ze dne 15. prosince 2017 - Podpora výroby elektřiny z KVET uvedených do provozu od 1. ledna 2013-31. prosince 2015 a výroba tepla z OZE 7. SA.35179 (2015/NN) ze dne 26. září 2019 – Podpora elektřiny z druhotných zdrojů (určené pro zdroje uvedené do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020)

Závazky na zajištění přiměřenosti podpory:

Součástí všech rozhodnutí vydaných Evropskou komisí, jimiž se podpora považuje za slučitelnou s vnitřním trhem EU, jsou závazky pro ČR na zajištění přiměřenosti podpory.

Cílem závazků je zjištění zda při poskytování podpory nedochází k možné překompenzaci podpory, a v případě, že ano, pak aplikace vhodných opatření na eliminaci překompenzace podpory. V případě zdrojů spadajících pod rozhodnutí SA. 40171 (2015/NN) a SA. 35177 (2014/NN) je závazek na zavedení mechanismu kontroly přiměřenosti podpory.

Základním nástrojem mechanismu kontroly přiměřenosti podpory je monitoring celkové úrovně podpory.

Z mechanismu kontroly přiměřenosti podpory budou vyloučeny zdroje, které čerpají podporu do maximální výše de minimis stanovené v nařízení Komise č 1407/2013 o uplatnění článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, což pro jeden podnik činí 200 tis. EUR za 3 roky.

Při identifikaci překompenzace podpory budou zavedena opatření, která zajistí, aby k překompenzaci podpory nedocházelo a aby v případě nutnosti byla překompenzovaná podpora získána zpět.

 Podrobnosti k jednotlivým závazkům na zajištění přiměřenosti podpory

Závazek uvedený v rozhodnutí Evropské komise SA. 40171 (2015/NN):

Závazky pro Českou republiku, týkající se mechanismu zajištění přiměřenosti podpory vyplývající z rozhodnutí Evropské komise SA. 40171 určené pro obnovitelné zdroje energie uvedené do provozu od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2012:

 Vzhledem k chybějícím ustanovením, která by zajistila úpravu výše podpory v případě její kumulace, se české orgány zavázaly k zavedení kontrolního mechanismu. Účelem tohoto kontrolního mechanismu je odstranění rizika nadměrné kompenzace, která by mohla vzniknout na základě kumulace podpory nebo nadhodnocení kterékoli z nákladových položek, které jsou při výpočtu výše podpory zohledňovány. Přezkum podpory bude proveden 10 let po uvedení zařízení, na které se podpora podle tohoto režimu vztahuje, do provozu.  České orgány budou monitorovat celkovou úroveň podpory, kterou zařízení podle oznámeného režimu dostávají. V případě, že příjemce nabývá výnosy v takové celkové výši, která by vyústila v návratnost překračující přípustný rozsah návratnosti považovaný za přiměřený českými orgány a Komisí (6,3 % až 10,6 %), ať už vznikly snížením výrobních nákladů a/nebo kombinací investiční a jiné provozní podpory s podporou poskytovanou podle oznámeného režimu, přijmou české orgány níže uvedená opatření, která zajistí, aby k nadměrné kompenzaci nedocházelo nebo aby byla v případě nutnosti získána zpět.  V případě nadměrné kompenzace české orgány příjemci buď sníží výši budoucí podpory, zkrátí dobu, po kterou bude podpora vyplácena, nebo, v nutných případech, nabydou zpět část podpory, která nadměrnou kompenzaci způsobila.  Podniky, které pobírají po dobu tří let podporu podle oznámeného režimu či jinou podporu de minimis, jejíž celková výše nepřesahuje hranici stanovenou nařízením Komise č. 1407/2013, nebudou přezkumu podrobeny.

Závazek uvedený v rozhodnutí Evropské komise SA. 35177 (2014/NN):

Obdobný princip mechanismu zajištění přiměřenosti podpory, jako je uveden v rozhodnutí Evropské komise SA.40171, je obsažen také v rozhodnutí Evropské komise SA. 35177 určené pro obnovitelné zdroje energie uvedené do provozu od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015:

 České orgány se zavázaly, že prostřednictvím legislativních změn zavedou mechanismus monitoringu, aby se ověřilo, že nedošlo k žádné nadměrné kompenzaci ve smyslu pokynů Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí („pokyny“). Prostřednictvím této revize bude každý příjemce podroben individuální kontrole nadměrné kompenzace, přičemž se zohlední podmínka patnáctileté doby návratnosti. Revize podpory udělené každému příjemci se bude provádět po 10 letech od zahájení provozu elektrárny a na základě výpočtů a dokumentace předložených výrobcem elektřiny, včetně zejména informací o investiční podpoře poskytnuté na výstavbu nebo rekonstrukci zařízení.  V případě, kdy se doba návratnosti investice jeví být kratší než 15 let, sníží ERÚ odpovídajícím způsobem období dalších plateb. Výpočty budou zahrnovat přiměřenou návratnost kapitálu odpovídající výnosu z nízkorizikových investic.  Revize ověří nepřítomnost nadměrné kompenzace u výrobců využívajících investiční podporu a/nebo jiné režimy provozní podpory (zejména podporu na výrobu tepla z obnovitelných zdrojů energie, podporu na druhotné zdroje a podporu na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla). Revize rovněž ověří nepřítomnost nadměrné kompenzace vyplývající z roční 2% indexace tarifu výkupních cen a provozních nákladů a z dodatečné kompenzace ve formě opravného koeficientu u kladné i záporné nerovnováhy elektřiny. V případě, že z revize podpory poskytnuté jednotlivému příjemci na základě popsaných parametrů a uplatnění příslušného procentního podílu na snížení provozní podpory při poskytnutí investiční podpory, vyplývá, že existuje riziko nadměrné kompenzace po zbývající dobu trvání plateb, se období, během něhož bude příjemce dostávat podporu, úměrně zkrátí.

 V zásadě budou revizi podrobovány všechny projekty s výjimkou malých projektů, u nichž objem podpory nepřesahuje částku de minimis.  Aby se zamezilo nadměrné kompenzaci a aby se dosáhlo plného souladu s podmínkami bodu 109 pokynů, zavázaly se české orgány zavést u každého příjemce po 10 letech revizní mechanismus. Jednotlivá revize se bude týkat kumulace s investiční podporou a/nebo jinou provozní podporou, roční 2% indexace tarifu výkupních cen a provozních nákladů a dodatečné kompenzace ve formě opravného koeficientu u kladné i záporné nerovnováhy elektřiny.

Závazek uvedený v rozhodnutí Evropské komise SA. 43182 (2015/N):

 Kumulace investiční podpory s provozní podporou poskytovanou v rámci oznámeného režimu se řeší za pomoci odlišného vzorce pro výpočet částky (Kč/MWh), o kterou by se použitelné tarify výkupních cen a výkupní prémie měly snížit, aby byla zohledněna veškerá poskytnutá investiční podpora.  Vzorec pro výpočet diskontní částky:

RF = (IS x AF)/ YEP

kde:

YEP = P x UF

RF - diskontní částka – redukční faktor (Kč/MWh) IS - celková výše investiční podpory přidělená danému projektu (Kč) AF - anuitní faktor projektu SP - období, během něhož je provozní podpora přidělována/celé období životnosti zařízení podle vyhlášky č. 296/2015 Sb. – dotační období IRR - míra návratnosti projektu (%) YEP - očekávaný roční objem výroby elektřiny (MWh) P - instalovaný výkon zařízení (MW) UF - využití výrobní kapacity za rok (h) – faktor využití

 Vzorec pro výpočet diskontní částky umožňuje odpočet veškeré investiční podpory, kterou příjemci v rámci oznámeného režimu získali, a to v její plné výši.  České orgány zajistily, aby s podporou přidělenou v rámci oznámeného režimu nebylo možné kumulovat žádnou jinou provozní podporu.  České orgány zajistí, aby byly vedeny a uchovávány podrobné záznamy o všech opatřeních zahrnujících udělení podpory. Tyto záznamy budou vedeny po dobu trvání režimu a zůstanou uchovány po dobu dalších deseti let a budou obsahovat veškeré informace, které jsou důležité jako doklad o plnění podmínek navrhovaného režimu.

Závazek uvedený v rozhodnutí Evropské komise SA. 43451 (2015/N):

 Kumulace investiční podpory s provozní podporou poskytovanou v rámci oznámeného režimu se řeší za pomoci odlišného vzorce pro výpočet částky (Kč/GJ), o kterou by se použitelné pevně stanovené výkupní prémie měly snížit, aby byla zohledněna veškerá poskytnutá investiční podpora.  Vzorec pro výpočet diskontní částky je následující:

RF = (IS x AF)/ YEP

kde:

YEP = Pinst x UF RF - diskontní částka – redukční faktor (Kč/GJ) IS - celková výše investiční podpory přidělená danému projektu (Kč) AF - anuitní faktor projektu SP - období, během něhož je provozní podpora přidělována/celé období životnosti zařízení podle vyhlášky č. 296/2015 Sb. – dotační období IRR - míra návratnosti projektu (%) YEP - očekávaný roční objem výroby energie (GJ) Pinst - instalovaný výkon zařízení (MW) UF - využití výrobní kapacity za rok (h) – faktor využití

 Vzorec pro výpočet diskontní částky umožňuje odpočet veškeré investiční podpory, kterou příjemci v rámci oznámeného režimu získali, a to v její plné výši.  České orgány potvrdily, že veškerá zařízení způsobilá k získání podpory na základě oznámeného opatření budou nezpůsobilá pro jakoukoli jinou formu provozní podpory, a to včetně opatření pro poskytování podpory na vysoce účinnou kogeneraci.  České orgány zajistí, aby byly vedeny a uchovávány podrobné záznamy o všech opatřeních zahrnujících udělení podpory. Tyto záznamy budou vedeny po dobu trvání režimu a zůstanou uchovány po dobu dalších deseti let a budou obsahovat veškeré informace, které jsou důležité jako doklad o plnění podmínek navrhovaného režimu.

Závazek uvedený v rozhodnutí Evropské komise SA. 45768 (2016/N):

 Podporu na základě oznámeného opatření lze kumulovat s investiční podporou.  Kumulace investiční podpory s provozní podporou na základě oznámeného systému se provádí za použití vzorce pro výpočet částky (v Kč/MWh), o kterou se sníží příslušná pevná roční výkupní prémie, aby se zohlednila poskytnutá investiční podpora.  Vzorec pro výpočet snížení je následující:

RF = (IS x AF)/ YEP

kde:

RF – částka snížení (Kč/MWh) IS – celková investiční podpora poskytnutá projektu (Kč) AF – faktor anuity projektu YEP – předpokládaná roční produkce energie (MWh) SP – období poskytnutí provozní podpory / období životnosti zařízení IRR – míra návratnosti projektu (%) Pinst – instalovaná kapacita zařízení (MW) UF – míra využití kapacity ročně (h) – faktor využití.

 Snížení vypočte a uplatní operátor trhu OTE, a. s. tj. subjekt odpovědný za správu provozní podpory v rámci oznámeného systému. OTE, a. s. vypočte příslušnou pevnou výkupní prémii pro vysokoúčinná zařízení KVET, která obdržela investiční podporu, na základě informací získaných od těchto zařízení v příslušné žádosti o podporu.  Vzorec pro výpočet snížení umožňuje plně odečíst investiční podporu, kterou příjemci obdrželi v rámci oznámeného systému.  Orgány ČR uvedly, že s podporou přidělenou v rámci oznámeného systému není možné kumulovat žádnou jinou provozní podporu.

Závazek uvedený v rozhodnutí Evropské komise SA. 38701 (2014/NN):

Dne 17. prosince 2017 bylo ukončeno také řízení SA. 38701 ( 2014/NN) Podpora výroby elektřiny ze zařízení KVET uvedených do provozu od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015 a výroba tepla z OZE.

Závazek na mechanismus kontroly přiměřenosti podpory v řízení KVET uvedených do provozu v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015 je podobný závazku, který je uveden v rozhodnutí pro OZE uvedené do provozu od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2012 (SA. 40171).

Dále je nutné uvést, že hodnota vnitřního výnosového procenta (dále jen „IRR“) uvedená v rozhodnutí pro zdroje KVET uvedené do provozu v období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015 přísluší pouze pro zařízení KVET využívající neobnovitelné zdroje energie (NEOZE). Pro zařízení KVET využívající obnovitelné zdroje OZE platí hodnoty IRR uvedené z řízení OZE uvedených do provozu od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2012 (v rámci řešení kumulace podpory elektřiny z OZE a podpory elektřiny z KVET).

A. 2) Postup pro zajištění přiměřenosti podpory pro zdroje využívající obnovitelné zdroje energie uvedené do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2015

Základní principy postupu při prověřování přiměřenosti poskytované podpory:

Postup při prověřování přiměřenosti poskytované podpory musí být v souladu jak s notifikačními rozhodnutími (zde v souladu s cílem práce považujeme za relevantní především notifikační rozhodnutí dotýkající se podpory výroby elektřiny z OZE v letech 2006 – 2012 a 2013 – 2015 a současně i podpory kogenerace).

Základní postup zajištění a kontroly přiměřenosti poskytované podpory se bude skládat z celkem tří částí. První částí bude provedení sektorového šetření, druhou částí bude aplikace automatických opatření proti překompenzaci uvedených v zákoně, které budou dobrovolně voleny výrobcem, pokud sektorové šetření zjistí překompenzaci podpory a poslední částí bude provedení individuálního ověření výrobny elektřiny/zdroje u výrobce.

Vlastní postup prověřování přiměřenosti poskytované podpory by měl v souladu s výše uvedenými a s přihlédnutím k realitě, kolik výroben pobírá podporu a k potřebě celý proces uspořádat efektivně vycházet z následujících pravidel:

1. Potvrzení původního postupu nastavení výše výkupních cen a zelených bonusů podle zákona 180/2005 Sb. a 165/2012 Sb.

a) Z notifikačních rozhodnutí vyplývá požadavek prověření za delší časové období (za 10 let od uvedení výrobny do provozu), že při původním nastavování výše podpory byly použity směrné technickoekonomické parametry, které pak následně odpovídaly realitě projektů skutečně uvedených do provozu. Jde o klíčový počáteční krok, který umožní vyloučit riziko, že k překompenzaci podpory mohlo přispět i vlastní původní nastavení výše provozní podpory.

b) Potvrzení předpokladu, že nedošlo k překompenzaci podpory z titulu vlastního nastavení výše provozní podpory formou výkupních cen a zelených bonusů, je důležité pro další postup, který předpokládá identifikaci sektorů OZE nebo skupin výroben, u kterých riziko překompenzace nehrozí (za předpokladu, že nebyl souběh s dalšími podporami).

2. Efektivita procesu prověřování přiměřenosti poskytované podpory

a) Posouzení vlivu podpory decentrální výroby z hlediska významnosti dopadu na výnos na kapitál, v případě, že tento vliv bude posouzen jako nevýznamný (pod hodnotou příspěvku k celkové hodnotě IRR) vyloučení podpory decentrální výroby z dalšího zkoumání.

b) Posouzení možnosti uplatnění pravidla de minimis na výrobny elektřiny (bez ohledu na konkrétního vlastníka či provozovatele) a nalezení výkonové hranice pro jednotlivé druhy POZE (za předpokladu pouze provozní podpory formou výkupních cen nebo zelených bonusů), do které by dané výrobny nebyly do přezkoumání zařazené. Pro posouzení hranice instalovaného výkonu výrobny pro vyhovění/podřazení podle pravidla de minimis budou využity referenční hodnoty (za předpokladu jejich potvrzení dle sektorového šetření).

c) Posouzení možnosti vyloučit další druhy výroben elektřiny z individuálního přezkumu, i když by u nich došlo k souběhu podpor (např. investiční podpora v souběhu s provozní podporou) určením maximální výše další podpory tak, aby byla splněna buď pravidla de minimis, nebo aby nedošlo k překročení směrných hodnot vnitřního výnosového procenta, které byly v návrhu zákona stanoveny v souladu s rozhodnutím Evropské komise SA. 40171.

d) Umožnit provozovatelům výroben vzdát se další obdržené podpory (např. investiční podpory), a tím se zbavit rizika celkové překompenzace podpory (za předpokladu, že dojde k očekávanému potvrzení správnosti původně použitých technickoekonomických parametrů pro výpočet výkupních cen a zelených bonusů).

3 Přístup z hlediska „povolené“ míry vnitřního výnosového procenta pro výrobny užívající různé druhy POZE.

a) Stanovení přiměřené hodnoty míry vnitřního výnosového procenta vycházející z hodnot uvedených v rozhodnutí Evropské komise SA. 40171.

b) Definovat riziko překompenzaci podpory pouze v případech, kdy dochází k překročení stanovené přiměřené hodnoty vnitřního výnosového procenta.

c) Redukci provozní podpory stanovit tak, aby došlo ke snížení vnitřního výnosového procenta vložených investic (IRR) na hodnotu povoleného výnosu.

Základní kroky postupu prověřování přiměřenosti poskytované podpory:

1. krok: identifikace možných druhů provozních a investičních podpor dle jednotlivých kategorií podporovaných zdrojů energie a jejich roku uvedení do provozu.

2. krok: sektorové šetření, které má za cíl ověřit dodržení mezních hodnot IRR v letech 2006 – 2015 z hlediska výše technickoekonomických parametrů tak, aby bylo možné konstatovat, že v případě, že není souběh provozní podpory s investiční podporou (a eventuálně s dalšími podporami mimo podporu decentrální výroby elektřiny, která již byla ukončena a eventuálně provozní podporou elektřiny z KVET), nedochází k překompenzaci provozní podpory.

Provedení: osloví se provozovatelé všech zdrojů (výroben elektřiny) v daném sektoru na základě registrovaných dat o výrobnách elektřiny (zdrojů) evidovaných v systému OTE. Pro sběr dat budou vytvořeny příslušné výkazy podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů. Bude se jednat o tabulky, které budou vyplňovány v prostředí Excel, umožňujících následné zpracování dat.

Validita dat: data odevzdaná jednotlivými výrobci je třeba před vlastním zahrnutím do vyhodnocovaného souboru dat prověřit na konzistenci hodnot tak, aby nedošlo k zahrnutí zjevně chybných nebo anomálních dat do vyhodnocování.

Vyhodnocení dat ze šetření slouží pro zjištění variability IRR reálných projektů vzhledem k limitům nastaveným notifikačními rozhodnutími.

3. krok: vyloučení výroben splňujících kritérium „malé podpory“ dle principu de minimis.

Princip: Za předpokladu, že nedošlo k investiční podpoře, se napočítá provozní podpora a další podpory (např. decentrální výroba) za referenční tři roky – zde se předpokládá, že výroba elektřiny v daném druhu výrobny je konstantní. Pak lze stanovit limit instalovaného výkonu pro daný druh výrobny, do kterého nebude překročen limit podpory ve výši 200 tis. EUR za 3 roky (bez investiční podpory). Pro kurz EUR využít průměrnou roční hodnotu dle statistiky ČNB.

4. krok: posouzení vlivu dalších provozních podpor Posouzení vlivu ostatních provozních podpor – podpora decentrální výroby elektřiny (již byla ukončena) a podpora elektřiny z KVET. Pokud je vliv (přínos) těchto podpor menší než stanovená zanedbatelná hodnota IRR (např. 0,1 % – testuje se na referenčních datech, nikoliv na datech ze sektorového šetření), pak se tyto podpory zanedbávají a dále se v šetření neuvažují.

5. krok: Jsou vyloučeny malé výrobny na principu de minimis a nevýznamné podpory, které lze podřadit pod zanedbatelnou hodnotu IRR (0,1 % IRR). Ze zbývajících zdrojů, které není možné podřadit pod pravidlo de minimis, se vyhodnotí hodnota IRR za sektor jako celek bez investiční dotace proto, aby bylo možné konstatovat, že pokud nebyla přiznána další podpora (investiční nebo provozní), dochází/nedochází k překompenzaci a je/není možné celý sektor, resp. podsektor (dle diferenciace zavedené cenovými rozhodnutími ERÚ), z dalšího ověřování překompenzace poskytované podpory vyloučit.

6. krok: Pokud není možné podle výše uvedených kroků daný sektor/podsektor vyloučit z rizika nadměrné podpory, je možné řešit danou situaci tím, že:

 Bude aplikováno automatické „Opatření k zajištění přiměřenosti podpory“

vyplývající ze zákona, které má dvě možnosti. První možností je opatření volené výrobcem (Individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle § 33) - výrobce se přihlásí k automatickému opatření uvedenému v zákoně č. 165/2012 Sb., kterým je to, že si zvolí od počátku 12. roku od uvedení výrobny elektřiny do provozu do konce ekonomické životnosti výrobny elektřiny zastavení provozní podpory elektřiny z OZE nebo si výrobce zvolí od počátku 12. roku od uvedení výrobny elektřiny do provozu vrácení poskytnuté investiční dotace tím, že je mu od uvedené doby příslušně snížena provozní podpora elektřiny z OZE. Tímto by mělo být dosaženo max. hodnoty IRR definované notifikačními rozhodnutími. Druhou možností je aplikace plošného opatření na celý sektor podporovaných zdrojů (Plošná úprava podpory k odstranění rizika nadměrné podpory podle § 32), které by spočívalo ve snížení podpory elektřiny prostřednictvím úpravy výše podpory v cenovém rozhodnutí ERÚ.  Výrobce požádá o provedení opatření proti nadměrné podpoře prostřednictvím systému OTE Výrobce může oznámit individuální opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle § 33 nejpozději do 30 dnů od zveřejnění cenového rozhodnutí ERÚ podle § 32. Pokud výrobce zvolí opatření proti nadměrné podpoře, neprovádí se další prověřování přiměřenosti podpory ze strany SEI. Opatření provede: OTE (při podpoře formou zelených bonusů) a povinně vykupující (při podpoře formou výkupních cen).  Pokud výrobcem nebude aplikována ani jedna možnost automatického „Opatření k zajištění přiměřenosti podpory“, může výrobce podat žádost o stanovení individuálních podmínek podpory, a to do 2 měsíců od nabytí účinnosti cenového rozhodnutí ERÚ, kterým byla upravena podpora k odstranění nadměrné podpory –jedná se o řízení o žádosti o stanovení podmínek podpory (§ 34 zákona). Inspekce zahájí řízení o stanovení podmínek podpory z moci úřední, pokud

a) zjistí, že výrobce, u kterého je souběh podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s investiční podporou podle § 30 odst. 2 písm. c), neoznámil operátorovi trhu žádné z individuálních opatření k zajištění přiměřenosti podpory podle § 33 odst. 2, nebo

b) nebylo možné provést vyhodnocení sektorové šetření podle § 31 z důvodu nedostatečného množství technických a ekonomických údajů o výrobnách elektřiny a jejich provozu v daném sektoru.

Var I: Inspekce zahájí řízení, pokud vláda na základě předložené zprávy o provedeném sektorovém šetření podle § 31 odst. 6, rozhodne o prověření daného sektoru, i v případě, že sektorovým šetřením nebylo v daném sektoru zjištěno riziko nadměrné podpory.

Var. II: Inspekce může zahájit řízení i v případě, že sektorovým šetřením nebylo zjištěno riziko nadměrné podpory

7. krok: Individuální ověření ze strany Inspekce – řízení o žádosti o stanovení podmínek podpory a řízení o stanovení podmínek z moci úřední

Principem individuální ověření ze strany Inspekce by mělo být prověření, zda daná výrobna elektřiny (zdroj) splňuje maximální hodnoty IRR, která jsou uvedena v příslušných notifikačních rozhodnutích. Pokud hodnota IRR bude vyšší než max. přípustné hodnoty, pak nastává institut stanovení maximálního možného podporovaného množství elektřiny do budoucna, na které má výrobce ještě nárok tak, aby nedošlo k překompenzaci podpory. V případě, že toto nelze aplikovat, jelikož k překompenzaci podpory již v době prováděné kontroly (po 10-tém roce od uvedení výrobny elektřiny do provozu) došlo, pak bude Inspekcí vydáno rozhodnutí, kterým uloží povinnost vrácení prostředků do státního rozpočtu ve výši, která odpovídá nadměrné podpoře poskytnuté výrobci. Pokud výrobce nevrátí finanční prostředky ve výši, která odpovídá nadměrné podpoře, pak bude přistoupeno k vymáhání poskytnuté podpory.

Pokud se v řízení zjistí, že u výrobce nedošlo k nadměrné podpoře nebo že neexistuje riziko nadměrné podpory, Inspekce řízení usnesením zastaví.

Sektorová šetření – podrobnosti

Prvním krokem sektorového šetření je sběr dat od podporovaných zdrojů. Rozsah dat je stanoven tak, aby bylo možné provést všechny potřebné analýzy, které umožní ověřit výši IRR, respektive správnost nastavení hodnot technickoekonomických parametrů jednotlivých skupin zdrojů.

Následujícím krokem je provedení statistického vyhodnocení „sebraných/předaných“ dat o jednotlivých konkrétních výrobců. V této fázi šetření je základním úkolem vyloučit nestandardní, chybné a anomální hodnoty z dalších navazujících výpočtů a vyhodnocení. Je velmi pravděpodobné, že v rámci sektorového šetření budou výrobci zaslána v některých případech nekonzistentní, zjevně chybná a neúplná data.

Pokud by tato data byla použita, mohla by výsledky šetření zcela znehodnotit. Pro vlastní sběr dat je nutné využít standardizovaných postupů, které umožní prvotní automatizované zpracování dat.

Výstupem sektorového šetření je Zpráva o výsledku sektorového šetření. Ministerstvo průmyslu a obchodu informuje veřejnost o výsledku sektorového šetření.

Sektorové šetření bude provádět Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Souběhy podpor – podrobnosti Prvním krokem vlastního ověření rizika nadměrné podpory je identifikace veškerých možných dotačních titulů a systému podpor, které dané zdroje mohly v průběhu výstavby a provozu čerpat.

Podpory lze členit do těchto kategorií:

a) nárokové (dle zákonů 185/2005, v návaznosti pak 165/2012)

o provozní podpora pro  elektřinu z obnovitelných zdrojů energie  decentrální výrobu elektřiny  elektřinu z druhotných energetických zdrojů  elektřinu z kombinované výroby elektřiny a tepla  teplo z obnovitelných zdrojů energie

b) nenárokové

o investiční podpora

Poskytnutí podpory by mělo být vždy ověřováno u poskytovatele podpory a dotace. Tato kontrola tak musí probíhat křížovým prověřením údajů o poskytování investičních dotací mezi údaji z registru v systému OTE, a. s. a informacemi daných poskytovatelů investičních dotací.

Při souběhu podpor se může IRR zvýšit významným způsobem tak, že může docházet k riziku překompenzaci podpory. Z důvodu toho, že poskytované investiční dotace byly různé velikosti, nelze přijmout společný „generální“ postup při souběhu provozních podpor a investiční podpory. Vyjma toho, že v situaci, kdy sektorovým šetřením nebude zjištěno riziko překompenzace provozní podpory elektřiny z OZE/elektřiny z KVET/elektřiny z DEZ a výrobce následně zvolí tzv. automatické „opatření k zajištění přiměřenosti podpory“ zavedené v zákoně a od počátku 12. roku od uvedení výrobny elektřiny do provozu zvolí vrácení poskytnuté investiční dotace tím, že je mu od uvedené doby příslušně snížena provozní podpora elektřiny z OZE a dále vyjma situace, kdy je zjištěno sektorovým šetřením riziko překompenzace podpory a výrobce, který také čerpal investiční podporu zvolí dvě formy automatických opatřeních proti překompenzaci podpory. V ostatních případech bude provedena individuální ověření u výrobce.

Oproti tomu při souběhu provozní podpory elektřiny z OZE a některých dalších druhů provozních podpor (podpory decentrální výroby elektřiny nebo podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výrobny elektřiny a tepla) z důvodu jejich malé výše nebo omezenému časovému poskytování riziko překompenzace podpory přinášet nemusí a může vést k zanedbatelnému navýšení hodnoty IRR menší než 0,1 % IRR.

Individuální prověření (řízení o žádosti o stanovení podmínek podpory a řízení o stanovení podmínek z moci úřední) – podrobnosti:

Individuální prověřování překompenzace podpory u konkrétní výrobny spočívá v analýze a prověření parametrů výrobny elektřiny (zdroje) s jeho konkrétními technickými i ekonomickými ukazateli.

Výrobny elektřiny (zdroje), u nichž mohlo dojít k riziku překompenzaci podpory díky souběhu různých podpor, musí být v souladu s notifikací řešeny individuálně (vyjma případů při dobrovolné tzv. automatické „opatření k zajištění přiměřenosti podpory“). Ze sektorového šetření budou známy a ověřeny jejich konkrétní technicko-ekonomické ukazatele, tj. zejména  Investiční výdaje  Přijaté dotace  Instalovaný výkon a roční výroba resp. doba využití instalovaného výkonu  Provozní výdaje v členění na významné položky

Zásadním krokem ověření výnosnosti projektu (výrobny elektřiny/zdroje) je důsledná analýza příčin odchylek od referenčních hodnot technickoekonomických parametrů. Cílem individuální kontroly by však nemělo být penalizování úspěšných projektů, které mají ekonomicky, technologicky či klimaticky odůvodnitelné příčiny odchylek od referenčních parametrů. Z tohoto důvodu by bylo vhodné hodnoty těchto nadstandardních projektů (v potvrzených objektivních případech) upravit s pomocí referenčních technickoekonomických parametrů daného sektoru. Na druhé straně by však individuální ověření taktéž neměla zvýhodnit nedokonalé projekty s horšími než referenčními hodnotami technickoekonomických parametrů (např. vyšší investice do výrobního zařízení atd.). Je proto na místě v rámci individuální kontroly pečlivě zdůvodnit veškeré významné odchylky od referenčních technickoekonomických parametrů.

Po zjištění překompenzace poskytované podpory, neboli vyšší výnosnosti projektu (IRR) než připouští rozhodnutí Evropské komise, je nutno učinit závěr o způsobu nápravy překompenzace podpory. Bude-li to výsledkem poskytnuté investiční dotace, nabízí se tyto možnosti:

 jednorázové vrácení celé investiční dotace, nebo  snížení provozní podpory tak, aby se za zbývající dobu podpory vrátila investiční dotace, nebo  zkrácení doby podpory.

Ověření bude zahrnovat prověření výše IRR a vychází z hodnot uvedených v předloženém výkazu od výrobců. U projektů, kde bude individuálně propočítávána hodnota jejich výnosnost (IRR), se použijí technickoekonomické parametry a vrácení investiční (nebo investiční a provozní) podpory, popř. její části, do úrovně výnosnosti určené z hodnot technickoekonomických parametrů. Pro posouzení přiměřenosti výnosnosti se použití míry výnosnosti investic uvedené v rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti provozní podpory s vnitřním trhem EU (rozhodnutí SA. 40171).

Individuální ověřování přiměřenosti podpory bude provádět Inspekce.

A. 3) Postup pro zajištění přiměřenosti podpory pro zdroje využívající kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a pro zdroje využívající druhotné zdroje energie u zdrojů uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015

Zajištění přiměřenosti podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory elektřiny z druhotných zdrojů energie se provádí obdobně jako u podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů pro palivové zdroje elektřiny s výjimkou následujícího

a) podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě zdrojů elektřiny využívající jiné než obnovitelné zdroje je přiměřená, pokud IRR po dobu trvání práva na podporu nepřekročí hodnotu 6,3 %, zmíněná hodnota je uvedena v Rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti provozní podpory s vnitřním trhem EU (SA. 38701).

b) v případě zdrojů elektřiny využívající jiné než obnovitelné zdroje může nadměrná podpora vzniknout pouze čerpáním podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, nebo souběhem podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s podporou elektřiny z druhotných zdrojů anebo s investiční podporou.

c) u zdrojů elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a zdrojů elektřiny z druhotných zdrojů energie s instalovaným elektrickým výkonem nad 5 MW se provádí vždy individuální kontrola přiměřenosti podpory.

A. 4) Postup pro zajištění přiměřenosti podpory pro zdroje a uvedené do provozu v období od 1. ledna 2016

Pro uvedené zdroje platí, že provozní podporu nelze kumulovat s jinou podporou poskytovanou podle zákona č. 165/2012 Sb.

V případě souběhu provozní podpory a investiční podpory se jako opatření proti nadměrné podpoře sníží výše podpory elektřiny nebo podpory tepla o částku odpovídající výši čerpané investiční podpory, a to od prvního čerpání podpory elektřiny nebo podpory tepla po celou dobu trvání práva na podporu elektřiny nebo na podporu tepla.

Zároveň musí platit, že poskytovaná podpora se nevztahuje na elektřinu:

a) vyrobenou výrobcem elektřiny, který je ke dni registrace formy podpory v systému operátora trhu podnikem v obtížích,

b) vyrobenou výrobcem elektřiny, který má ke dni registrace formy podpory v systému operátora trhu neuhrazený závazek vzniklý na základě příkazu k vrácení veřejné podpory vystaveného v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem,

c) vyrobenou v období, kdy je na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu dosaženo záporné hodinové ceny po dobu šesti a více po sobě následujících hodin. Podmínky uvedené v bodech a) a b) se vztahují také na podporu tepla z obnovitelných zdrojů energie.

Zároveň pro všechny tyto podporované zdroje platí, že musí být sledována výše podpory a informace o výši jednotlivé podpory u výrobny elektřiny, která převýší po dobu trvání nároku na podporu 500 tisíc EUR, musí být zaznamenána od k tomu určenému systému Evropské komise.

A. 5) Výstup ze sektorového šetření k zanedbatelnosti vlivu některých jiných provozních podpor na celkovou hodnotu IRR

Toto sektorové šetření vychází z principů nastavených usnesením vlády č. 613 ze dne 4. září 2017 „Závazky na zavedení mechanismu kontroly přiměřenosti podpory elektřiny z podporovaných zdrojů energie“ a vztahuje se na výrobny elektřiny, které byly uvedeny do provozu v rámci notifikovaných schémat podpory na elektřinu z obnovitelných zdrojů energie, tzn. 2006 - 2015. Cílem bylo zjistit, zda je souběh dalších podpor zanedbatelný, což citované usnesení vlády definuje tak, že v případě kumulace dalších podpor s podporou na elektřinu z OZE, tyto další provozní nebo investiční podpory navyšují IRR do hodnoty 0,1 %. Je-li tato podmínka splněna, přistupuje se k daným výrobnám v rámci dalšího zkoumání, jako kdyby k souběhu podpor nedocházelo.

Analýza byla provedena pro jednotlivé roky 2006 - 2015 na modelových výpočetních souborech, které byly poskytnuty Evropské komisi v rámci vedených notifikačních procesů na schémata podpory na elektřinu z OZE. Jako základní hodnota IRR byla použita hodnota IRR, která byla vypočtena při stanovení výkupní ceny v daném roce pro konkrétní kategorii OZE a pro konkrétní rok uvedení výrobny do provozu (u palivových výroben dle příslušné kategorie paliva). Analyzován byl souběh podpory ve formě výkupní ceny s jinou provozní podporou.

Na základě analýzy bylo zjištěno, že podporu na elektřinu z OZE lze kumulovat s decentrální výrobou elektřiny (dále jen DECE), elektřinou z druhotných zdrojů, elektřinou z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen KVET), teplem z obnovitelných zdrojů (dále jen teplo z OZE) a investiční podporou.

V rámci tohoto sektorového šetření nebyl dopad souběhu s investiční podporou zkoumán, jelikož vzhledem k individuálním výším této podpory je řešen v rámci kontroly přiměřenosti jiným způsobem. Dále nebyl zkoumán ani dopad kumulované podpory z elektřiny z druhotných zdrojů, protože v daných letech 2006 – 2015 nebyly uvedeny do provozu žádné výrobny, které by mohly být předmětem šetření.

Podpora na decentrální výrobu

Jednalo se o podporu na elektřinu skutečně dodanou do distribuční soustavy, kterou bylo možné kumulovat s podporou na elektřinu z OZE v letech 2006 – 2015 s výjimkou roku 2012 (pevná cena pro decentrální výrobu do roku 2012, bonus na decentrální výrobu v letech 2013 - 2015). Od roku 2016 byla tato podpora novelou zákona ukončena.

Výše podpory na decentrální výrobu byla závislá na napěťové hladině, v rámci které je výrobna elektřiny připojena k elektrizační soustavě České republiky. Nejvyšší výše podpory (až 64 Kč/MWh) odpovídala hladině nízkého napětí (dále jen NN).

Podpora na vysokoúčinnou KVET

Podporu na elektřinu z KVET je možné uplatnit za elektřinu, která je považována za elektřinu z KVET, zejména v závislosti na účinnosti kogenerační jednotky a uplatněním užitečného tepla (podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 37/2016 Sb.). V rámci notifikovaných schémat podpory na elektřinu z OZE ve výrobnách uvedených do provozu v letech 2006 – 2015 byla podpora na KVET do roku 2013 převážně ve výši 45 Kč/MWh. Od roku 2013 byla cenovým rozhodnutím ERÚ vyhlášena pro výrobny využívající elektřinu z OZE nově uváděné do provozu vyjma uvedené dosavadní základní sazby ve výši 45 Kč/MWh i doplňková sazba - pro bioplynové stanice (455 Kč/MWh), spalování čisté biomasy (100 Kč/MWh), zplyňování čisté biomasy (455 Kč/MWh). Vzhledem k tomu, že od roku 2014 byla podpora na elektřinu z OZE pro nové výrobny zastavena s výjimkou reziduálních projektů využívajících energii biomasy, kumulaci podpory KVET s elektřinou z OZE letech 2014 – 2015 mohly prakticky využít pouze reziduální projekty využívající energii biomasy v procesu čistého spalování/zplyňování.

Podpora na teplo z OZE

Podpora na teplo z OZE ve výši 50 Kč/GJ byla zavedena zákonem až od roku 2013 bez omezení data uvedení výrobny do provozu a je možné ji uplatnit pouze na teplo dodané do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování teplem. Bližší podmínky dále vymezuje § 24 zákona. V případě palivových výroben je v rámci kontroly přiměřenosti na základě reálně vzniklých výroben elektřiny v letech 2006 – 2015 možná kumulace s podporou na elektřinu z OZE pouze ve výrobnách využívající proces čistého spalování/zplyňování biomasy.

Dopad kumulovaných podpor na tzv. nepalivové výrobny (MVE, VTE, FVE)

DC

KategorieRok

VVN VN NN 2006 OK OK X 2007 OK OK X 2008 OK OK X 2009 OK OK X 2010 OK OK X

VTE

2011 OK OK OK 2012 Ok OK OK 2013 OK OK OK 2014 OK OK OK 2015 OK OK OK 2006 OK OK X 2007 OK OK X 2008 OK OK OK 2009 OK OK OK 2010 OK OK OK

MVE

2011 OK OK OK 2012 OK OK OK 2013 OK OK OK 2014 OK OK OK 2015 OK OK OK 2006 OK OK OK 2007 OK OK OK 2008 OK OK OK 2009 OK OK OK

FVE

2010 OK OK OK 2011 OK OK OK 2012 OK OK OK 2013 OK OK OK

V případě nepalivových výroben elektřiny byl zkoumán jediný možný dopad kumulované podpory, kterou je podpora na decentrální výrobu. Ostatní souběhy provozní podpory nebylo možné ze zákona uplatnit.

Z výstupů šetření vyplynulo, že u nepalivových výroben je ve většině případů dopad kumulované podpory z DECE na změnu IRR zanedbatelný. Výjimkou jsou pouze napěťové hladiny NN u VTE a MVE. V případě VTE se jedná o roky 2006 – 2010 a v případě MVE o roky 2006 – 2007, kdy došlo k velmi mírnému překročení limitní hodnoty 0,1 % změny IRR. Při zhodnocení dopadů DECE podpory se přihlíželo k celkovému počtu možných kontrolovaných výroben/zdrojů v jednotlivých letech, dále k počtu reálně připojených výroben k elektrizační soustavě k NN, k instalovanému výkonu konkrétních výroben a konečně, k jak velkému navýšení IRR nad hranici 0,1 % vlivem podpory na DECE dochází. Vládou stanovená hranice maximálního limitu změny IRR do 0,1 % byla u nepalivových výroben překročena maximálně o 0,03 % nad limitní hranici.

V této souvislosti bylo zkoumáno, zda v uvedených letech v praxi docházelo k připojování výroben na hladině NN. Ze systému OTE, a. s. byly poskytnuty informace o konkrétních výrobnách, které byly připojeny v jednotlivých letech na hladinu NN. Bylo zjištěno, že se jedná celkem o 4 VTE, přičemž jediná výrobna byla připojena v roce 2007, dvě výrobny v roce 2008 a 2 výrobny v roce 2010. Instalovaný výkon těchto výroben je v rozmezí od 10 do 21 kW. V případě malých vodních elektráren se jedná o 46 výroben, přičemž 40 výroben bylo uvedeno do provozu v roce 2006 a 6 výroben v roce 2007 s intervalem instalovaného výkonu od 4 do 450 kW. Bylo zjištěno, že se ve většině případů jednalo o velmi nízké instalované výkony, u kterých lze předpokládat, že by při kontrole splňovaly hranici podpory „de minimis“. Z výsledků zkoumání vlivu souběhu podpory DECE na změnu IRR a dodatečné analýzy počtu a charakteru výroben připojených do hladiny NN lze přijmout předpoklad, i vzhledem k tomu, že u nepalivových výroben se jedná o jedinou možnou kumulovanou podporu, že je možné

dopad DECE podpory v případě nepalivových výroben považovat v souladu s vládním usnesením za zanedbatelný.

Dopad kumulovaných podpor na tzv. palivové výrobny (zejména bioplynové stanice a výrobny spalující biomasu v procesu čistého spalování)

DCCHPDC+CHP DC+CHP+ HEAT RES

Kategorie Rok CHP + HEAT RES

VVN VN NN CHP VVN+CHP VN+CHP NN+CHP VVN+CHP+HEAT RES VN+CHP+HEAT RES NN+CHP+HEAT RES

2006 OK OK X X X X X 2007 OK OK X X X X X 2008 OK OK X X X X X 2009 OK OK X X X X X

BPS2010 - AF1 OK OK X X X X XN/A

2011 - AF1 OK OK OK X X X X 2012 - AF1 OK OK OK X X X X

2013 - do 550 kW OK OK OK X X X X 2013 - nad 550 kW OK OK OK X X X X

2006 - O1 X X X X X X X X X X X 2006 - O2 X X X X X X X X X X X 2006 - O3 X X X X X X X X X X X 2007 - O1 X X X X X X X X X X X 2007 - O2 X X X X X X X X X X X 2007 - O3 X X X X X X X X X X X 2008 - O1 OK X X X X X X X X X X 2008 - O2 OK OK X X X X X X X X X 2008 - O3 OK OK X X X X X X X X X 2009 - O1 OK OK X X X X X X X X X 2009 - O2 OK OK X X X X X X X X X 2009 - O3 OK OK X X X X X X X X X 2010 - O1 OK OK X X X X X X X X X 2010 - O2 OK OK X X X X X X X X X 2010 - O3 OK OK X X X X X X X X X

BMS

2011 - O1 OK OK OK X X X X X X X X 2011 - O2 OK OK OK X X X X X X X X 2011 - O3 OK OK OK X X X X X X X X 2012 - O1 OK OK OK X X X X X X X X 2012 - O2 OK OK OK X X X X X X X X 2012 - O3 OK OK OK X X X X X X X X 2013 - O1 OK OK OK X X X X X X X X 2013 - O2 OK OK OK X X X X X X X X 2013 - O3 OK OK OK X X X X X X X X 2014 - O1 OK OK OK X X X X X X X X 2014 - O2 OK OK OK X X X X X X X X 2014 - O3 OK OK OK X X X X X X X X 2015 - O1 OK OK OK X X X X X X X X 2015 - O2 OK OK OK X X X X X X X X 2015 - O3 OK OK OK X X X X X X X X

V případě palivových výroben bylo možné v praxi kumulovat k provozní podpoře na elektřinu z OZE kromě provozní podpory na DECE i podporu na KVET a podporu na teplo z OZE. Z toho důvodu byl analyzován dopad těchto dalších provozních podpor na zvýšení IRR jak v rámci jednotlivých zmíněných podpor, tak ve všech jejich možných kombinacích. V rámci šetření bylo u palivových výroben zkoumáno potenciální riziko vlivu kumulovaných provozních podpor na hraniční výši IRR dle vládního usnesení.

V případě bioplynových stanic byla situace výstupů šetření dopadu DECE obdobná jako v případě nepalivových výroben, tzn. dopad DECE podpory na zvýšení IRR do 0,1 % s výjimkou napěťové hladiny NN. V případě čistého spalování biomasy byl však již dopad DECE na zvýšení IRR dle vládního usnesení nezanedbatelný, tedy výrazněji nad hranici 0,1 % i v rámci jiných napěťových hladin než na hladině NN. U palivových výroben lze současně předpokládat, že dochází minimálně k dalším souběhům podpor v rámci podpory na KVET a v případě biomasy i podpory na teplo z OZE. V případě souběhu podpor s podporou na KVET je samozřejmě rozhodující, na jaké množství elektřiny z KVET je podpora uplatňována, a to může ovlivnit, zda je souběh zanedbatelný, či nikoliv. V modelových případech bylo uvažováno s maximálním možným množstvím elektřiny z KVET. Zkoumaný dopad kumulované podpory na KVET ve všech případech navyšoval hodnotu IRR o více než o 0,1 %, stejně tak i v případě dalších kumulovaných podpor.

Vzhledem k tomu, že v praxi u palivových výroben může docházet i k souběhu několika podpor najednou a ve všech těchto případech analýza prokázala vyšší vliv na změnu IRR, než připouští

vládní usnesení, nelze přijmout předpoklad, že v případě palivových výroben jde o souběh zanedbatelný.

A. 6) Vymezení prověřovaných subjektů při kontrole překompenzace podpory

Právní souvislosti prověřování

Podpora OZE byla vždy nastavována v závislosti na technických a ekonomických parametrech jednotlivých projektů OZE. Výše provozní podpory výkupními cenami nebo zelenými bonusy ani její samotné přiznání nebylo nikdy vázáno na:

 právní formu společnosti,  velikost firmy,  oblast dosavadního podnikání firmy,  region, v němž firma působí nebo kde a jak byla zakládána,  způsob financování projektu z vlastních zdrojů a/nebo zápůjčním kapitálem.

Některé další podpory již tato jednotná kritéria nepoužívaly, neboť zvýhodňovaly např. fyzické osoby, nebo regiony, kde projekt měl vzniknout. Velikost projektu, instalovaného výkonu byla rozhodující až později, kdy byla novelizací legislativy např. omezena podpora pro FVE s instalací jen na střechách a do 30 kW.

Ověřování překompenzace podpory proto nutně musí být v konečné fázi zaměřeno na jednotlivé výrobny, resp. jejich samostatné části (zdroje), které čerpají podporu samostatně. Naproti tomu pravidla podpor z veřejných zdrojů v EU pracují s kritérii velikosti firmy, regionu a dalšími parametry z výše uvedených a v závislosti na tom jsou definována pravidla pro přidělení podpory resp. pro její výši.

Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 (pravidlo de minimis) je kontrolováno za jakékoliv uplynulé 3 roky za firmu, jež je příjemcem podpory. Výše této limitní podpory je 200 tis. EUR za po sobě jdoucí 3 roky. Standardně se podpora dle „de minimis“ vyhodnocuje za podnik jako celek. V této úloze se ale navrhuje limit dle „de minimis“ pro potřeby sektorového šetření vztahovat na výrobnu elektřiny z OZE (POZE) resp. zdroj, a nikoliv na podnik.

Zdrojem údajů o subjektech, potenciálně podléhajících ověřování překompenzace podpory bude primárně evidence v systém OTE, a. s., kam musí každý subjekt, žádající o provozní podporu, předat údaje o své výrobně elektřiny/zdroji, včetně skutečnosti a výše případné investiční podpory.

Křížové ověření správnosti těchto dat a údajů z evidence v systému OTE, a. s., lze udělat porovnáním se seznamy dotačních programů OZE z MPO, MŽP, MZe, atd. V těchto programech lze ověřit subjekty resp. i projekty čerpající podporu.

Redukce počtu šetřených a kontrolovaných subjektů dle pravidla de minimis

Redukce počtu subjektů s využitím pravidla de minimis a při nevýznamném souběhu podpor významně omezuje počet případně kontrolovaných subjektů. Tím se snižuje administrativa i náročnost ověřování přiměřenosti podpory jak pro samotné výrobce, tak pro všechny účastníky procesu ověřování přiměřenosti poskytované podpory na straně státní správy.

Výpočtem byly stanoveny výše instalovaného výkonu, pod jejichž hranicí je čerpaná podpora s vysokou mírou pravděpodobnosti pod hranicí de minimis, a tyto hodnoty jsou uvedeny níže v jednotlivých tabulkách.

Na základě zajištění ověření zdrojů, které čerpají podporu nad hodnotu de minimis, byly stanoveny skupiny zdrojů elektřiny, tj. jednotlivých sektorů pro sektorové šetření (pro OZE uvedené do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2012 včetně OZE uvedených do provozu v období do 31. prosince 2015 a tzv. reziduálních projektů uvedených do provozu v období 2016 až 2019 spadající pod čl. II bodu 1 a 2 přechodného ustanovení zákona č. 310/2013 Sb.)

 Tabulka č. 1 – zdroje využívající energii vody - Malé vodní elektrárny

Primární zdroj Instalovaný výkon

Zdroje využívající energii vody - Malé vodní elektrárny

uvedené do provozu v roce 2006-2007 uvedené do provozu v roce 2008 uvedené do provozu v roce 2009 uvedené do provozu v roce 2010

Od 105 kW

uvedené do provozu v roce 2011 uvedené do provozu v roce 2012 uvedené do provozu v roce 2013 uvedené do provozu v roce 2014 uvedené do provozu v roce 2015

 Tabulka č. 2 – zdroje využívající energii větru - Větrné elektrárny

Primární zdroj Instalovaný výkon

Zdroje využívající energii větru - Větrné elektrárny

uvedené do provozu v roce 2006-2008 uvedené do provozu v roce 2009 uvedené do provozu v roce 2010 uvedené do provozu v roce 2011 uvedené do provozu v roce 2012Od 320 kW

uvedené do provozu v roce 2013 uvedené do provozu v roce 2014 uvedené do provozu v roce 2015 Reziduální zdroje elektřiny uvedené do provozu v roce 2016 uvedené do provozu v roce 2017 uvedené do provozu v roce 2018 uvedené do provozu v roce 2019

 Tabulka č. 3 – zdroje využívající energii slunce - Sluneční elektrárny

Primární zdroj Instalovaný výkon

Zdroje využívající energii slunce - Sluneční elektrárny

uvedené do provozu v roce 2006-2007 Od 110 kW uvedené do provozu v roce 2008 Od 120 kW uvedené do provozu v roce 2009 Od 115 kW uvedené do provozu v roce 2010 Od 145 kW uvedené do provozu v roce 2011 Od 315 kW uvedené do provozu v roce 2012 uvedené do provozu v roce 2013 uvedené do provozu v roce 2014x uvedené do provozu v roce 2015

 Tabulka č. 4 – zdroje využívající energii biomasy – Výrobny elektřiny z biomasy

Primární zdroj Instalovaný výkon

Zdroje využívající energii biomasy – Výrobny elektřiny z biomasy

uvedené do provozu v roce 2006-2008 uvedené do provozu v roce 2009 uvedené do provozu v roce 2010 uvedené do provozu v roce 2011 uvedené do provozu v roce 2012 uvedené do provozu v roce 2013 uvedené do provozu v roce 2014

Od 90 kW

uvedené do provozu v roce 2015 Reziduální zdroje elektřiny uvedené do provozu v roce 2016 uvedené do provozu v roce 2017 uvedené do provozu v roce 2018 uvedené do provozu v roce 2019

 Tabulka č. 5 – zdroje využívající energii bioplynu – výrobny elektřiny z bioplynu

Primární zdroj Instalovaný výkon

Zdroje využívající energii bioplynu – výrobny elektřiny z bioplynu

uvedené do provozu v roce 2006-2008 uvedené do provozu v roce 2009 uvedené do provozu v roce 2010 uvedené do provozu v roce 2011Od 65 kW uvedené do provozu v roce 2012 uvedené do provozu v roce 2013 uvedené do provozu v roce 2014 x uvedené do provozu v roce 2015 x

 Tabulka č. 6 – zdroje využívající geotermální energii – výrobny elektřiny

z geotermální energii

Primární zdroj Instalovaný výkon

Zdroje využívající geotermální energii – výrobny elektřiny z geotermální energii

uvedené do provozu v roce 2006-2008 uvedené do provozu v roce 2009 uvedené do provozu v roce 2010 uvedené do provozu v roce 2011 uvedené do provozu v roce 201280 kW

uvedené do provozu v roce 2013 uvedené do provozu v roce 2014 uvedené do provozu v roce 2015 Reziduální zdroje elektřiny uvedené do provozu v roce 2016 uvedené do provozu v roce 2017 uvedené do provozu v roce 201880 kW uvedené do provozu v roce 2019

 Tabulka č. 7 – zdroje využívající kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a druhotné

zdroje energie uvedené do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015.

Primární zdroj Instalovaný výkon Kombinovaná výroby elektřiny a tepla – neobnovitelné zdroje energie

Zemní plyn

uvedené do provozu v roce 2013-2015

Důlní a degazační plyn Ostatní Od 320 kW

Kombinovaná výroby elektřiny a tepla – obnovitelné zdroje energie

Biomasa (čisté spalování) Od 325 kW

uvedené do provozu v roce 2014-

Od 175 Biomasa (spalování s NEOZE)

2015*

kW Od 185 Bioplyn kW

* V případě zdrojů elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla využívající obnovitelné zdroje uvedené do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 jsou tyto zdroje zahrnuty do sektoru u zdrojů elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu v období od 1. ledna 2006 do 31. prosince2015.

V rámci dalšího upřesnění s ohledem na stanovení hranice instalovaného výkonu, pod jehož hranicí je čerpaná podpora pod hranicí de minimis, byl v rámci informací uvedených v systému OTE, a. s., stanoven počet zdrojů pro sektorové šetření v jednotlivých druzích obnovitelných zdrojů s rozdělením podle roků uvedení těchto zdrojů do provozu a tyto hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.

Počet zdrojů pro provádění sektorového šetření

Kategorie dle de minimis MVE VTE FVE BIOM BIOP SKLCelkem

a KAL

uvedené do provozu v roce 2006-

42 5

2007 65 25 46 26 306

uvedené do provozu v roce 2008 30 67

uvedené do provozu v roce 2009 5 12 350 1 32 4 404 uvedené do provozu v roce 2010 32 10 937 4 18 4 1 005 uvedené do provozu v roce 2011 9 1 48 7 236 6 422 uvedené do provozu v roce 2012 33 21 X 53 241 14 348 uvedené do provozu v roce 2013 37 5 X 16 110 13 168 uvedené do provozu v roce 2014 36 6 X 0 x x 42 uvedené do provozu v roce 2015 23 0 X 1 x x 24 reziduální 25 x 3 28 Celkem 247 145 1407 110 683 67 2659

MVE – výrobna elektřiny z vodní energie (malá vodní elektrárna), VTE – výrobna elektřiny z větrné energie (větrná elektrárna), FVE – výrobna elektřiny ze slunečního záření (fotovoltaická elektrárna), BIOM – výrobna elektřiny z biomasy, BIOP – výrobna elektřiny z bioplynu, SKL a KAL – skládkový a kalový plyn.

V uvedeném sektorovém šetření jsou zahrnuti všichni výrobci v daném sektoru – tedy například všechny malé vodní elektrárny uvedené do provozu v roce 2008. Informace uvedené v tabulce jsou informace uvedené v systému OTE. V uvedených počtech jsou zahrnuty aktuálně aktivní provozované zdroje.

A. 7) Ostatní legislativa, týkající se zajištění přiměřenosti poskytované podpory

K novela zákona, týkající se zajištění přiměřenosti poskytované podpory, bude vydán také prováděcí právní předpis, ve kterém budou uvedeny další podrobnosti včetně například výpočtů, jakým způsobem bude probíhat snižování podpory elektřiny z OZE o poskytnutou investiční podporu.

Obsah jednotlivých bodů a částí prováděcího předpisu:

a) rozdělení zdrojů elektřiny do sektorů podle období jejich uvedení do provozu, použitého primárního zdroje a jejich výkonu pro sektorové šetření (§ 31 odst. 2 zákona, obdobně - § 36 odst. 1 zákona),

b) rozsah technických a ekonomických údajů o výrobně elektřiny a jejím provozu (§ 31 odst. 3 zákona a § 34 odst. 3 zákona, obdobně - § 36 odst. 1 zákona),

c) způsob určení snížení výše podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, podpory elektřiny z druhotných zdrojů, podpory tepla z obnovitelných zdrojů a podpory biometanu o částku odpovídající výši čerpané investiční podpory (§ 33 odst. 3 zákona, obdobně - § 36 odst. 1 zákona, § 37 odst. 2),

d) způsob výpočtu snížení výše podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů u zdrojů elektřiny uvedených do provozu v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 se souběhem podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů s investiční podporou nad 20 % z celkových investičních nákladů (§ 30 odst. 5 zákona),

e) způsob určení očekávané výše celkové podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů od začátku dvanáctého kalendářního roku následujícího po roce, kdy byl zdroj elektřiny uveden do provozu po zbytek doby trvání práva na podporu elektřiny v případě souběhu s investiční podporou (§ 33 odst. 4 zákona, obdobně - § 36 odst. 1 zákona).

Část B - Nastavení a úprava systému podpor pro zajištění plnění cílů pro energii z podporovaných zdrojů energie do roku 2030

Po období roku 2020 se bude muset ČR připravit na další zvyšování cílů pro energii z obnovitelných zdrojů energie (dále také OZE). V současné době, tedy za období platnosti směrnice o Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, je pro EU stanoven celkový cíl k roku 2020 pro energie z OZE ve výši 20 % a také závazné cíle pro jednotlivé členské státy - pro ČR byla stanovena hodnota cíle ve výši 13 %. Tento národní cíl ČR již překonala v roce 2013 a v roce 2017 byl v ČR dosažen podíl energie z OZE na celkové konečné spotřebě energie ve výši 14,76 %.

Revizí směrnice o podpoře OZE (směrnice 2018/2001) budou také stanoveny touto evropskou legislativou nové (vyšší) cíle pro energie z OZE po roce 2020, a to do roku 2030. V revizi směrnice o podpoře OZE byla stanovena hodnota společného cíle pro energie z OZE k roku 2030 pro celou EU ve výši 32 %.

Aby na uvedenou situaci (zvýšení cílů pro OZE do roku 2030 a možné riziko s odstavováním zdrojů a tedy poklesu výrobu energie z OZE oproti současné situaci) byla ČR připravena, navrhuje se v zákoně č. 165/2012 Sb. připravit nástroje a opatření s vhodnými formami podpor pro všechny podporované zdroje energie. Přístup, který je zvolen, je koncipován jako komplexní řešení nového nastavení podpor na období 2021 až 2030 pro rozvoj nových zdrojů OZE i pro zachování energeticky efektivních výroben, které jsou v současné době již v provozu. V jednoduchém vyjádření tento princip lze shrnutou to následujících bodů:

a) Jedná se o "modifikaci" současné formy podpory pro malé zdroje do 1 MW, kde již nebudou používány podpory formou výkupních cen, ale pouze podpora formou hodinového zeleného bonusu. Jedná se o nejvíce „protržní“ a finančně nejefektivnější formu

podpory pro malé zdroje.

b) Jedná se o zavedení podpory formou soutěžních nabídkových řízení (aukcí) pro zdroje nad 1 MW. Jedná se o „protržní“ princip, který navíc pro tyto zdroje vyplývá také jako

povinnost z legislativy EU (revidované směrnice o podpoře OZE a pokyny státní podpory EU).

c) Jedná se o zavádění nové formy podpory tak, aby mohly být udrženy v provozu některé současně již provozované zdroje a některé další nové zdroje se mohly rozvíjet a o zavedení nových forem podpory, aby mohly být zajištěny sektorové cíle OZE ve vytápění a chlazení požadované revidovanou směrnici o podpoře OZE (například se jedná o podporu elektřiny

z OZE pro zachování výroben elektřiny a výroben tepla v provozu po skončení nároku na současnou provozní podporu).

d) Jedná se o zavedení nových forem podpory, aby mohly být zajištěny sektorové cíle OZE v dopravě požadované revidovanou směrnicí o podpoře OZE. Jedná se o podporu

biometanu.

Pro elektřinu nebo teplo vyrobené ve výrobně elektřiny nebo tepla uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kterou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vzniklo právo na podporu, toto právo trvá za podmínek a v rozsahu podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení týkající se úprav zařízení výrobny elektřiny, modernizace výrobny elektřiny, § 11 odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a ustanovení o přiměřenosti podpory elektřiny a tepla obsažená v zákoně č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí i pro elektřinu nebo teplo vyrobené ve výrobně elektřiny nebo tepla uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Shrnutí: Pro všechny výrobny energie, které se budou nově ucházet o podporu od 1. ledna 2021 budou aplikovány pouze podpory formou zelených bonusů, které jsou nejvíce protžní přístup, doporučený podle Pokynů státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 až 2020. Pro velká zařízení v případě výroben elektřiny bude výše podpory vysoutěžena v aukci, kdy se opět jedná o požadavek vyplývající z pravidel státní podpory EU v oblasti klimatu a životního prostředí.

 Úprava provozních podpor pro výstavbu nových výroben v jednotlivých sektorech

(elektřina a teplo)

Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (§ 4)

Současnost

Rozsah podpory byl určen pro všechny druhy OZE (palivové i nepalivové) včetně spoluspalování OZE a NEOZE. Podpora pro většinu zdrojů OZE byla zastavena od 1. 1. 2014, kdy důvodem byly rychle rostoucí a velké náklady na provozní podporu. Od 1. ledna 2014 pokračují v podpoře pouze MVE a reziduální zdroje (větrné elektrárny (VTE) a geotermální elektrárny (GEO)).

Forma podpory byla stanovena výkupní cenou a zeleným bonusem (roční nebo hodinový) a doba podpory byla stanovena po dobu životnosti (20 nebo 30 let).

Budoucnost

Rozsah podpory bude určen pouze pro nepalivové zdroje (kromě FVE) a skládkový nebo kalový plyn. Palivové zdroje z důvodu zajišťování cíle OZE v sektoru vytápění a chlazení byly přesměrovány do podpory tepla. U skládkového plynu se uvažuje o využití zbývajícího potenciálu skládkového plynu u skládek, které jsou dnes již v provozu.

Forma podpory bude pro nové výrobny elektřiny uplatňována pouze hodinovým zeleným bonusem s rozdělením na výrobny elektřiny, které budou výši podpory soutěžit v rámci aukce. Zdroje do 1 MW – podpora bude poskytována formou hodinového zeleného bonusu úředně stanoveného v cenovém rozhodnutí ERÚ. Zdroje nad 1 MW (nebo nad 6 MW nebo jednotek v případě VTE) podpora bude poskytována soutěží z aukce formou tzv. „aukčního bonusu“ Doba podpory bude zachována stejně, a to po dobu životnosti (20 nebo 30 let).

Podpora elektřiny z druhotných zdrojů energie (§ 5)

Současnost

Rozsah podpory byl určen pro všechny druhy DEZ (důlní plyny, odpadní teplo a komunální odpad).

Forma podpory byla stanovena ročním zeleným bonusem a nebyla stanovena doba podpory.

Budoucnost

Rozsah podpory bude určen pouze pro důlní plyny. Odpadní teplo bude podporováno v rámci investiční podpory a zařízení na spalování komunálního odpadu bude přesměrováno do podpory tepla.

Forma podpory bude pro nové výrobny elektřiny uplatňována pouze ročním zeleným bonusem s rozdělením na výrobny elektřiny, které budou výši podpory soutěžit v rámci aukce. Zdroje do 1 MW – podpora bude poskytována formou ročního zeleného bonusu úředně stanoveného v cenovém rozhodnutí ERÚ a zdroje nad 1 MW podpora bude poskytována soutěží z aukce formou tzv. „aukčního bonusu“. Nově bude pro výrobny elektřiny z druhotných zdrojů stanovena doba podpory, a to po dobu životnosti (15 let).

Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (§ 6)

Současnost

Rozsah podpory byl určen pro všechna zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla jako tzv. palivově neutrální.

Forma podpory byla stanovena ročním zeleným bonusem a nebyla stanovena doba podpory.

Budoucnost

Rozsah podpory bude i nadále určen pro všechna zařízení kombinované výroby elektřiny a tepla jako tzv. palivově neutrální. Avšak podpora na elektřinu z KVET nebude vypsána v případě, že pro daný druh PZE bude vypsána jiná provozní podpora – například pokud bude vypsána provozní podpory elektřiny z OZE a provozní podpora elektřiny z DEZ, tak bude vypsána podpora elektřiny z KVET pouze pro NEOZE. Výrobna bude moci čerpat pouze jeden druh provozní podpory.

Forma podpory bude pro nové výrobny elektřiny uplatňována pouze ročním zeleným bonusem s rozdělením na výrobny elektřiny, které budou výši podpory soutěžit v rámci aukce. Zdroje do 1 MW – podpora bude poskytována formou ročního zeleného bonusu úředně stanoveného v cenovém rozhodnutí ERÚ. Zdroje nad 1 MW podpora bude poskytována soutěží z aukce formou tzv. „aukčního bonusu“. Nově bude pro výrobny elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla stanovena doba podpory, a to po dobu životnosti (15 let).

Podpora tepla z obnovitelných zdrojů energie (§ 24 až 27)

Současnost

Rozsah podpory byl určen k výstavbě nových výroben z bioplynu a ke kompenzaci palivových nákladů na OZE oproti palivovým nákladům na NEOZE v případě biomasy a geotermální energie.

Forma podpory byla stanovena ročním zeleným bonusem.

Doba podpory v případě výstavby nových výroben z bioplynu byla stanovena po dobu životnosti (20 let), v případě výroben z biomasy a geotermální energie (tzv. „kompenzační“ podpora) nebyla doba podpory stanovena.

Budoucnost

Rozsah podpory bude určen k výstavbě nových výroben bioplynu, biomasy a geotermální energie a ke kompenzaci palivových nákladů na OZE oproti palivovým nákladům na NEOZE v případě biomasy a geotermální energie (jako tzv. podpora tepla pro zachování výrobny tepla v provozu).

Forma podpory bude stanovena ročním zeleným bonusem.

Doba podpory v případě výstavby nových výroben z bioplynu biomasa a geotermální energie bude stanovena po dobu životnosti (20 let). Doba podpory v případě tzv. udržovací podpory bude stanovena minimálně 3 roky od vyhlášení podpory v nařízení vlády.

 Nové druhy a formy podpory

Pro udržení energeticky efektivních výroben elektřina a výroben tepla v provozu, aby nedošlo k razantnímu poklesu výroby energie z OZE po roce 2020, resp. po skončení nároku na současně čerpanou provozní podporu elektřiny z OZE, je vhodné zavést formy podpory k udržení příslušných výroben v provozu. Uvedené formy podpory budou aplikovány v případě, že tak rozhodne vlády ve svém nařízení, kterým stanoví druhy podporovaných zdrojů a formy podpory na 3 roky dopředu.

Podpory pro výrobny elektřiny a výrobny tepla, které jsou v současné době provozu:

• Podpora elektřiny pro zachování výrobny elektřiny v provozu • Podpora tepla pro zachování výrobny tepla v provozu • Podpora určená pro modernizaci výrobny elektřiny • Pravidla na úpravu zařízení výrobny elektřiny bez vlivu na změnu nároku na podporu

Podpora elektřiny pro zachování výrobny elektřiny v provozu

Podpora je určena k vyrovnání rozdílu mezi

a) cenou biomasy a cenou tuhých fosilních NEOZE paliv u výroben elektřiny spalujících biomasu

b) provozními náklady a tržní cenou elektřiny a tepla u výrobny elektřiny z vysokoúčinné KVET, výrobny elektřiny z druhotných zdrojů nebo výrobny elektřiny využívající biomasu, bioplyn nebo geotermální energii Forma podpory bude stanovena hodinovým nebo ročním zeleným bonusem.

Doba podpory bude stanovena minimálně 3 roky od vyhlášení podpory v nařízení vlády a dále pokud platí stejná situace na trhu – tj. provozní náklady a cena biomasy jsou vyšší než tržní cena tuhých fosilních NEOZE paliv nebo tržní cena elektřiny a tepla. ERÚ bude meziročně upravovat výši udržovací podpory elektřiny na základě monitoringu provozních nákladů a tržních cen elektřiny a tepla a jejich změn.

Podpora tepla pro zachování výrobny tepla v provozu

Pro výrobny tepla bude platit stejný princip a pravidla jako u výše uvedené podpory elektřiny pro zachování výrobny elektřiny v provozu. V případě podpory tepla pro zachování výrobny tepla v provozu se tato podpora bude vztahovat také na spoluspalování OZE a NEOZE, jedná se o přechod z podpory elektřiny na podporu tepla. Forma podpory bude v případě této podpory stanovena ročním zeleným bonusem.

stejně jako u udržovací podpory elektřiny ERÚ bude meziročně upravovat výši udržovací podpory tepla na základě monitoringu provozních nákladů a tržní ceny elektřiny a ceny tepla a jejich změn.

Podpora elektřiny pro modernizaci výrobny elektřiny

Novela zákona nastavuje také jednoznačná pravidla a požadavky na modernizaci výroben elektřiny. Podpora je určena na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, ve které byla provedena modernizace za podmínek stanovených ve vyhlášce, která bude stanovovat rozsah pro částečnou a úplnou modernizaci.

Uplatněním podpory elektřiny pro modernizované výrobny elektřiny zaniká právo na podporu elektřiny vzniklé před provedením modernizace výrobny elektřiny.

Podpora se vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny splňující podmínky, které jsou kladené na nové výrobny (minimální účinnost, podporované druhy biomasy apod.).

Forma podpory bude stejná jako pro upravené provozní podpory pro nové výrobny elektřiny, tedy formou hodinového nebo ročního zeleného bonusu nebo aukčního bonusu.

Doba podpory bude stejná jako pro nové výrobny elektřiny – po dobu životnosti výrobny elektřiny, zákon však umožňuje, že podpora může být stanovena i na kratší dobu (což může být využito například v případě podpory elektřiny z KVET apod.).

Úprava zařízení výrobny elektřiny bez vlivu na změnu nároku na podporu

Předložená novela zákona také jednoznačně definuje podmínky pro úpravu zařízení výrobny elektřiny, které nemá vliv na dosavadní právo na provozní podporu a podmínky poskytnutí podpory. Jedná se o takovou úpravu, kterou se nemění instalovaný výkon výrobny elektřiny.

V případě, kdy úpravou zařízení výrobny elektřiny dojde ke zvýšení instalovaného výkonu výrobny elektřiny, pak se dosavadní právo na podporu elektřiny u nepalivového zdroje vztahuje na množství elektřiny v poměru instalovaného výkonu výrobny elektřiny před provedením úpravy zařízení a po jejím provedení. V případě palivového zdroje se vztahuje na množství elektřiny odpovídající výrobě elektřiny před provedením úpravy zařízení. Způsob stanovení množství elektřiny s nárokem na zachování dosavadního práva na podporu elektřiny stanoví prováděcí právní předpis.

V případě překročení instalovaného výkonu výrobny elektřiny, který je rozhodný pro stanovení odlišné výše podpory podle cenového rozhodnutí, je pro přiznání výše podpory rozhodující instalovaný výkon po úpravě zařízení.

V případě překročení instalovaného výkonu výrobny elektřiny, který byl rozhodný pro vznik práva na podporu v době uvedení této výrobny elektřiny do provozu, právo na podporu zaniká.

 Nový druh podpory k zajištění plnění cíle OZE v sektoru dopravy

Pro zajištění cíle OZE v sektoru dopravy a podcíle v tomto sektoru pro pokročilá biopaliva je nezbytné zavést novou podporu, kterou bude iniciována výroba tzv. „pokročilého“ biometanu a jeho dodávka do sektoru dopravy.

Jedná se tedy o podporu biometanu, kdy důvodem zavedení této podpory je primárně zajištění cíle OZE v dopravě a podcíle pro tzv. pokročilá biopaliva a sekundárně příspěvek do plnění cíle OZE ve vytápění a chlazení.

Forma podpory bude stanovena jako roční zelený bonus a doba podpory bude stanovena po dobu životnosti (20 let).

Financování provozní podpory se navrhuje ze státního rozpočtu, resp. především z uspořených finančních prostředků na podporu elektřiny z OZE pro výrobny elektřiny z bioplynu, které budou převedeny na výrobny biometanu.

V rámci této podpory budou nastaveny podobné podmínky, které byly již dříve v tomto zákoně pro podporu biometanu zavedeny (podpora biometanu byla zrušena předchozí novelou) – tj. podpora pro výrobny na území ČR připojené k distribuční nebo přepravní soustavě, které jsou provozované držitelem licence na výrobu plynu v souladu s požadavky na kvalitu biometanu, odorizaci a měření. Zároveň budou platit také obdobné požadavky, jaké platí v současné době u podpory elektřiny a tepla – jedná se především o registrace výrobny a podpory v systému OTE nebo o požadavky na měření a vykazování množství biometanu apod.

 Nové formy podpory – podpora aukčním bonusem

Novela zákona zavádí úpravu v poskytování provozní podpory elektřiny z OZE podle Pokynů státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014 až 2020, které budou velmi pravděpodobně nastaveny i na období 2021 až 2030 a zároveň reaguje na novou směrnici 2018/2001. V obou předpisech EU je povinnost u zdrojů s větším výkonem (viz výše) soutěžit výši provozní podpory.

Povinný aukční bonus je tedy zaveden pro podporu elektřiny z OZE pro výrobny s výkonem nad 1 MW (u větrných elektráren s výkonem nad 6 MW nebo 6 jednotek) a v případě zařízení využívající kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a druhotné zdroje energie s výkonem nad 1 MW.

V případě výroben elektřiny z OZE se soutěží tzv. refereční cena, v případě zařízení KVET a DEZ soutěží přímo aukční bonus.

Výrobci elektřiny se v případě výrobny elektřiny z KVET a DEZ tak poskytuje v rámci podpory přímo vysoutěžený aukční roční bonus, v případě výrobny elektřiny z OZE se výrobci poskytuje aukční hodinový bonus, který je stanovený jako rozdíl mezi referenční cenou a hodinovou tržní cenou elektřiny. Podporu formou aukčního bonusu bude výrobci hradit OTE, a. s.

V novele zákona jsou přímo upraveny oblasti, týkající se vyhlášení aukce, hodnocení doručených nabídek, smlouvy o zajištění podpory z aukce, uplatnění a zánik práva z finanční jistoty, zánik práva na podporu z aukce a zveřejnění výsledku aukce.

Cílem aukcí je minimalizace nákladů na podporu využití energie z obnovitelných zdrojů. Vyhlašovat aukce bude ministerstvo, v § 10a je počítáno s využitím ustanovení § 146 správního řádu upravující řízení o výběru žádosti, který je obecným ustanovením, které se použije, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak. Ministerstvo v samotném vyhlášení aukce stanoví

- lhůtu pro podání nabídky, která nebude kratší než 2 měsíce ode dne vyhlášení aukce,

- náležitosti nabídky,

- druh podporovaného zdroje energie,

- informaci o celkové hodnotě soutěženého instalovaného výkonu a výkonovém rozmezí výroben elektřiny využívajících podporovaný zdroj energie,

- lhůtu pro uvedení výrobny elektřiny do provozu nebo provedení modernizace výrobny elektřiny,

- formu a způsob podání nabídky, tedy zda se bude jednat o písemnou nebo elektronickou formu a v případě formy elektronické i způsob podání nabídky,

- výši finanční jistoty, její formu, způsob a lhůty prokázání jednotlivých částí finanční jistoty,

- úplná pravidla pro hodnocení nabídek,

- způsob a formu sdělení vyhodnocení nabídek a výsledek aukce předkladatelům nabídek,

- budou uvedeny i možné důvody pro zrušení aukce, přičemž důvodem pro zrušení aukce může být to, že nabídku předložili méně než 4 předkladatelé,

Ministerstvo může stanovit i další podmínky aukce, a to maximální referenční aukční cenu v případě obnovitelných zdrojů, nebo maximální výši aukčního bonusu v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo druhotných zdrojů, tedy maximální cenu elektřiny, kterou lze v aukci nabídnout.

Ve vyhlášení aukce se stanoví výše finanční jistoty a lhůty k prokázání jednotlivých částí finanční jistoty, možné formy finanční jistoty jsou stanoveny § 10b. Přičemž finanční jistota může být poskytnuta buď složením peněžních prostředků na zvláštní účet ministerstva, nebo bankovní zárukou, kterou přijalo ministerstvo prostřednictvím záruční listiny.

Samotné hodnocení nabídek provádí ministerstvo, které rozhoduje na základě doporučení minimálně 3členné komise, která je poradním orgánem zřízeným za účelem zhodnocení jednotlivých podaných nabídek. Po předkladateli nabídky je požadováno jako součást požadovaných náležitostí rovněž finanční jistota, přičemž její výše, forma, způsob a lhůta k prokázání bude stanovena prostřednictvím vyhlášení aukce.

Odstavcem 2 v § 10c je výslovně stanoveno, že na podanou nabídku po uplynutí lhůty pro podání nabídky se pohlíží, jako by nabídka podána nebyla, přičemž je vyloučeno použití § 41 správního řádu (prominutí zmeškání úkonu).

Odstavcem 5 a 6 § 10c je stanoven postup vyhodnocení předložených nabídek, které splnily stanovené požadavky. Nabídky, které splnily stanovené požadavky, ministerstvo vzestupně seřadí podle nabízené výše referenční aukční ceny v případě obnovitelných zdrojů nebo výše aukčního bonusu v případě vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů. Následně podle celkové hodnoty soutěženého instalovaného výkonu stanoveného ve vyhlášení aukce ministerstvo určí, které nabídky v aukci uspěly. Proti rozhodnutí ministerstva o vyřazení nabídky dle § 10c odst. 4 a 5 není přípustné podání rozkladu, a to zejména z důvodu urychlení procesu přidělení podpory z aukce úspěšným předkladatelům. Neúspěšní předkladatelé mohou využít soudního přezkumu. Ministerstvo mimo jiné i z důvodu možnosti ověření správnosti výsledků vyhodnocených nabídek zpracuje a zveřejní způsobem umožňující dálkový přístup zprávu o vyhodnocení nabídek. Zpráva o vyhodnocení nabídek obsahuje i výzvu k prokázání druhé části finanční jistoty, a to směřující k předkladatelům nabídek, které v aukci uspěly.

Pokud bude předkladatelem nabídky, která uspěla v aukci, ve lhůtě stanovené ve zprávě, prokázána druhá část finanční jistoty, ministerstvo ve lhůtě stanovené zákonem vydá rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce. Pokud předkladatel této nabídky neprokáže druhou část finanční jistoty ve lhůtě stanovené ve zprávě, ministerstvo vyzve k prokázání druhé části finanční jistoty dalšího předkladatele nabídky, která splnila podmínky aukce, a to v pořadí, které vyplývá ze zprávy. Podrobnosti, které budou obsahem rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce, jsou stanoveny zákonem v § 10d odst. 2.

Předkladateli nabídky, kterému bylo uděleno právo na podporu z aukce, je dána povinnost uvést výrobnu elektřiny do provozu nebo provést modernizaci výrobny elektřiny ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce a vyrábět elektřinu za podmínek stanovených tímto zákonem.

V ustanoveních § 10e je upraveno použití finanční jistoty a odnětí práva na podporu z aukce.

Peněžní prostředky nebo záruční listina, které přijalo ministerstvo od překladatele nabídky, která byla vyřazena z aukce, nebo jemuž ministerstvo vydalo rozhodnutí o neudělení práva na podporu z aukce, bude vrácena, a to ke dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyřazení nabídky z aukce nebo rozhodnutí o neudělení práva na podporu z aukce. K navrácení finanční jistoty dojde i v případě, pokud bude výrobna elektřiny uvedena do provozu nebo pokud bude provedena modernizace výrobny elektřiny ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce. V opačném případě má ministerstvo právo na plnění z finanční jistoty.

Nebude-li výrobna elektřiny uvedena do provozu nebo nebude provedena modernizace výrobny elektřiny do 6 měsíců po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o udělení práva na podporu z aukce, bude ministerstvem vydáno rozhodnutí o odnětí práva na podporu z aukce.

 Nová forma regulace podporovaných zdrojů energie

Nová forma regulace v zákoně je stanovena v rámci několika kroků. Prvním z kroků je stanovení samotného Integrovaného plánu s predikcí vývoje na období 2021-2030. Pro provádění Integrovaného plánu se stanoví nařízení vlády, které minimálně na 3 roky dopředu stanoví. Nařízení vlády (NV) je stanoveno 12 měsíců před prvním rokem období, které je vymezeno v nařízení vlády a pro následující období vláda nařízením doplní hodnoty pro další období (další rok). Právo na zmíněné formy podpory pro výrobny elektřiny, výrobny tepla nebo výrobny biometanu uvedené do provozu od 1. 1. 2021 nebo pro modernizované výrobny a výrobny v „udržovací“ podpoře se vztahuje na podporované zdroje uvedené v tomto nařízení

– nebude již automatický nárok na podporu ze zákona.

V zákoně je stanoven také obsah nařízení vlády, který bude minimálně uvádět druhy podporovaných zdrojů, druhy a formy podpory, typy zařízení a velikost instalovaného výkonu výroben elektřiny, tepla a biometanu, které budou předmětem podpory, maximální výši finanční jistoty a její formu v případě aukce, vymezení druhů PZE pro které bude platit v případě aukcí jako podmínka pro účast povolení stavby nebo určení, zda bude společná aukce pro nové a modernizované výrobny elektřiny a dobu trvání podpory elektřiny a podpory tepla pro zachování výrobny elektřiny a výrobny tepla v provozu

Pro účinnou regulaci a kontrolu dosahování predikovaných a cílových hodnot energie z OZE bude probíhat každý měsíc prostřednictvím evidence v systému OTE, a. s. Při překročení nebude podpora dalším výrobnám již poskytována. V novele zákona je stanoven postup a proces pro dokončení rozpracovaných výroben.

Novela zákona zavádí také speciální regulaci, týkající se společného spalování OZE a NEOZE.

Část C – Základní principy financování rozvoje OZE do roku 2030

Z hlediska vhodného nastavení opatření a nástrojů pro další rozvoj OZE je třeba nejprve vyjít z možnosti „povinné“ resp. „vynucené“ instalace výroben energie z OZE (kotle na biomasu, solární kolektory, tepelná čerpadla) vlastníky a stavebníky budov v rámci plnění požadavků na energetickou náročnost budov a postupné zpřísňování těchto požadavků (při výstavbě nových budov i rekonstrukci stávajících budov) až na dosažení hodnoty budov s téměř nulovou spotřebou energie i energeticky aktivních budov. Tato opatření jsou často hrazena vlastníky a stavebníky budov, bez čerpání jakékoliv (investiční i provozní) podpory.

Na výše zmíněná opatření by měla navazovat snaha o maximální využití možné investiční podpory, kdy Česká republika bude mít pro realizaci cíle v OZE k dispozici prostředky z fondů EU a účelově vázaných finančních zdrojů. Významná část alokace veškerých finančních prostředků strukturálních fondů má být použito na oblast boje s klimatickou změnou, což představuje poměrně velké možnosti finančních prostředků. Rovněž tzv. modernizační fond tvořený z prodeje emisních povolenek a další instrumenty na úrovni EU nebo bezplatné přidělování povolenek výrobcům elektřiny výměnou za investice do modernizace výroby elektřiny mohou být využity k podpoře investic do OZE.

S výše uvedeným opatřením (vynucenou instalací případně doplněnou investiční podporou) je vhodné počítat také při dalším rozvoji fotovoltaických elektráren, kde rozvoj těchto zdrojů by měl být situován především na střechy budov (nebo případně jejich obvodové stěny). Tyto zdroje by měly být primárně určeny k výrobě elektřiny spotřebované v budově a pokud možno ještě v kombinaci s příslušnou akumulací.

Zároveň je třeba zdůraznit, že stále existují druhy a typy OZE (výroba energie z biomasy mimo domácnosti, větrné elektrárny, malé vodní elektrárny nebo výroba energie z bioplynu), kde pro další rozvoj těchto zdrojů je ještě stále zásadní provozní podpora, jelikož nákladová výrobní cena energie je u těchto zdrojů v současné době vyšší než tržní cena energie a pouze investiční podpora není nebo nemusí být pro tyto druhy OZE zásadní (a motivační) a nezajistí nebo nemusí zajistit jejich další rozvoj. V rámci nastavení maximální efektivity této formy podpory s vazbou na „protržní“ principy a aktuální ceny elektřiny předpokládáme pro větší zdroje (s výkonem nad 1 MW, ale flexibilně bude možnost stanovit i výkonovou hranici nižší) zavedení aukcí pro určení potřebné výše provozní podpory a pro menší zdroje nastavení provozní podpory na bázi zelených hodinových bonusů navázaných na aktuální cenu elektřiny. U palivových zdrojů (využívajících biomasu a bioplyn) je potřeba podporovat co možná největší energetickou efektivitou využití tohoto primárního paliva, tedy výrobu energie v zařízení vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, která následně bude také přispívat do sektoru výroby elektřiny nebo případě samotné monovýroby tepla. Dále více využívat provozní podporu určenou na rozdíl palivových nákladů, jelikož výše této podpory je stanovena pouze tak, aby kompenzovala zvýšené náklady na pořízení paliva z OZE (biomasa, bioplyn) oproti fosilnímu palivu (uhlí) nebo jako kompenzace zvýšených nákladů na výrobu energie z OZE oproti tržní ceně energie.