zákon č. 382/2022 Sb.

K části první (Změna zákona o zemědělství)

K čl. I

K bodu 1 (§ 2 odst. 1 písm. c):

Změnou ustanovení písmene c) dochází k aktualizaci forem daňových úlev

poskytovaných státem pro zemědělce, protože v současné době se jedná již jen o poskytování daňové úlevy při spotřebě paliv – tzv. zelená nafta.

K bodům 2 a 3 (§ 2 odst. 1 písm. d): Nahrazení dosavadního znění ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) zákona souvisí se zrušením již nepoužívané právní úpravy zemědělských skladních listů a zemědělských veřejných skladů. Za tím účelem je v legislativním procesu projednáván návrh zákona, kterým se zrušuje zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění některé související zákony. Tento návrh zákona byl předložen v souladu s Plánem legislativních prací vlády na zbývající část roku 2022. Zákon č. 307/2000 Sb. byl v praxi aplikován ve významnějším rozsahu přibližně pouhé první tři roky. Poslední článek v odborném tisku o existenci zemědělských skladních listů byl uveřejněn v červenci roku 2003, a to v časopisu Zemědělec. I tehdy bylo konstatováno, že úvěry na cenné papíry v podobě zemědělských skladních listů poskytuje jediná banka a že v naprosté většině se touto cestou firmy a zemědělci dostávají k finančním prostředkům pouze okrajově. Poté bylo skladování v režimu zákona z důvodu mizivého zájmu prováděno již jen sporadicky v řádu jednotek tisíc tun ročně. Poslední skladování bylo ukončeno v hospodářském roce 2008/09, i poté dál pokračovala čtvrtletní administrace kontrol zcela „naprázdno“. To přinášelo značné personální, logistické a tím i ekonomické náklady jak ze strany státu, tak ze strany provozovatelů skladů. Prakticky čtrnáct let se zákon č. 307/2000 Sb. v praxi neaplikuje; o povolení zemědělského veřejného skladu žádné subjekty nežádají a zemědělské skladní listy nejsou vydávány. Taková situace, kdy formálně platí nějaký zákon, aniž je v praxi aplikován, je dlouhodobě neudržitelná. Zrušením zákona č. 307/2000 Sb. dochází také k bezprostřední realizaci Programového prohlášení vlády, pokud se jedná o záměr vyjádřený slovy: „Zrušíme, co je v českém právu zbytečné nebo přestalo dávat smysl, povinnosti, razítka i samotné zákony“. Institut zemědělských skladních listů proto nebude dále zmiňován ani v zákoně o zemědělství, současně bude také zrušen odkaz na zákon č. 307/2000 Sb. (poznámka pod čarou č. 2)

K bodům 4 a 5 (§ 2 odst. 1 písm. e):

Dochází k přidání pojmu intervence, kterým se ve Strategickém plánu SZP nově

označují jednotlivé nástroje podpory a nahrazují dříve používaný termín opatření. Zavádí se zde proto legislativní zkratka „opatření“, která zahrnuje jak opatření, tak intervence. Dále dochází k upřesnění výčtu opatření, která jsou prováděna tímto zákonem. Rozšíření se týká oblasti přímých plateb a nově zaváděného Strategického plánu SZP, včetně zavedení legislativní zkratky „Strategický plán“. Strategický plán SZP je zaváděn na programové období 2023 – 2027 Společné zemědělské politiky a je legislativně zakotven v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013.

Nově se doplňuje poznámka pod čarou č. 72.

K bodu 6 (§ 2 odst. 2 písm. b):

S ohledem na změny v evidenci ovocných sadů v § 3q je vhodné formálně upravit

i znění písmene b).

K bodu 7 (§ 2 odst. 2 písm. f):

Písmeno f) uvádí do souladu terminologii rámce kontrol podmíněnosti podle nových

předpisů Evropské unie, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013.

Současně se doplňují nové nezbytné poznámky pod čarou č. 73 a 74.

K bodu 8 (§ 2a odst. 1):

S ohledem na přijetí nových předpisů Evropské unie v oblasti společných organizací

trhu je vhodné doplnit do § 2a v odstavci 1 odkaz na poznámku pod čarou č. 75 k zásadnímu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.

K bodu 9 (§ 2a odst. 3):

Vzhledem k přesunu přímých plateb a společných organizací trhu pod Strategický

plán SZP ve vazbě na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 je odstavec 3 upřesněn o provádění opatření ze Strategického plánu SZP.

K bodům 10 a 11 (poznámky pod čarou):

Aktualizují se poznámky pod čarou č. 4 a 5, přičemž poznámka č. 4 se zrušuje

a poznámka č. 5 se nově upravuje.

K bodu 12 (§ 2b odst. 2):

Jedná se o upřesnění zmocnění pro vládu České republiky upravit nařízením vlády

hromadná opatření nárokového charakteru dle Strategického plánu SZP.

K bodu 13 (§ 2c nadpis):

Dochází k doplnění nadpisu o nově zaváděný Strategický plán SZP. Strategický plán

SZP je upraven v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013.

K bodům 14 a 15 (§ 2c odst. 1):

Dochází k doplnění o základní popis nově zaváděného Strategického plánu SZP.

Současně se aktualizuje poznámka pod čarou č. 6.

K bodu 16 (§ 2c odst. 3):

Dochází k doplnění nově zaváděného Strategického plánu SZP. Současně

je upřesněn postup projednání vládou České republiky před jeho předložením orgánům Evropské unie, a to s ohledem na značné zpoždění přijímání prováděcích a delegovaných právních aktů ze strany Evropské unie, které vede k zásadnímu zkracování lhůt pro schvalovací proces na úrovni České republiky.

K bodům 17 a 18 (§ 2c odst. 4):

Dochází k doplnění nově zaváděného Strategického plánu SZP. Zároveň dochází

k aktualizaci poznámky pod čarou č. 7.

K bodu 19 (§ 2c odst. 5):

Jedná se o upřesnění zmocnění pro vládu České republiky upravit nařízením vlády

hromadná opatření nárokového charakteru dle Strategického plánu SZP.

K bodu 20 (§ 2c odst. 6):

Jedná se o doplnění zmocnění pro Ministerstvo zemědělství upravit podmínky

pro opatření nenárokového charakteru dle Strategického plánu SZP tak, aby výčet způsobů úprav podmínek pro poskytování dotací spadajících pod zákon o zemědělství byl úplný.

K bodu 21 (§ 2c odst. 7):

V návaznosti na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/2115

ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány

SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, jsou definovány hlavní cíle Strategického plánu SZP.

K bodu 22 (poznámky pod čarou):

Zrušuje se poznámka pod čarou č. 8.

K bodu 23 (§ 2ca odst. 1):

Aktualizace platné právní úpravy pro programové období 2021-2027 a doplňuje

se nová poznámka pod čarou č. 76.

K bodu 24 (§ 2ca odst. 2):

Důvodem navrhované úpravy je zejména umožnění zakládání organizací producentů

v akvakultuře (rybářství) podle přímo použitelných nařízení Evropské unie (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1418/2013, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1419/2013 a doporučení Komise ze dne 3. března 2014 o vytvoření a provádění plánů produkce a uvádění na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury).

K bodu 25 (§ 2d nadpis):

Úprava s ohledem na národní doplňkové financování Programu rozvoje venkova dle

čl. 82 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, které je podporou hrazenou výhradně z národních zdrojů.

K bodu 26 (§ 2d odst. 2):

V ustanovení odstavce 2 se formálně zpřesňuje právní úprava způsobu provádění

programů financovaných Fondem výhradně z národních zdrojů.

K bodu 27 (§ 2e odst. 3):

Jedná se o formální opravu a nahrazení slova „či“ slovem „nebo“.

K bodu 28 (§ 2e odst. 5):

Doplněno z důvodu množících se případů, kdy podnikatelé uvádí jako adresu sídla

buď úřad, nebo adresu jiné osoby. Toto ustanovení je v souladu s živnostenským zákonem (§ 46 odst. 1). Zároveň se doplňují nové nezbytné poznámky pod čarou č. 77 a 78.

K bodu 29 (§ 2f odst. 3 písm. h):

Doplněno z důvodu množících se případů, kdy podnikatelé – fyzické osoby uvádějí

jako adresu sídla buď úřad, nebo adresu jiné osoby. Toto ustanovení je v souladu s živnostenským zákonem (§ 46 odst. 1).

K bodům 30 a 31 (§ 2f odst. 3 písm. k):

Doplněno z důvodu množících se případů, kdy podnikatelé – fyzické osoby uvádějí

jako adresu sídla buď úřad, nebo adresu jiné osoby. Toto ustanovení je v souladu s živnostenským zákonem (§ 46 odst. 1).

K bodu 32 (§ 2f odst. 4, § 2fa odst. 1 a § 2fb odst. 2):

Formální legislativně technická jazyková oprava slova „vědecká“.

K bodu 33 (§ 2f odst. 4 písm. d):

Doplněno z důvodu množících se případů, kdy podnikatelé – právnické osoby uvádějí

jako adresu sídla buď úřad, nebo adresu jiné osoby. Toto ustanovení je v souladu s živnostenským zákonem (§ 46 odst. 1).

K bodu 34 (§ 2fa odst. 4):

Vzhledem k tomu, že údaje o členech statutárního orgánu u právnické osoby

se neuvádějí z důvodu rozsáhlosti na osvědčení, je nezbytné upravit možnost zapisovat, shromažďovat a uchovávat údaje o členech statutárního orgánu u právnické osoby do evidence zemědělského podnikatele tak, aby byl naplněn právní důvod, v souladu s definicí v čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, v platném znění.

K bodu 35 (§ 2fb odst. 2):

Zaměření zemědělské výroby se již do evidence zemědělského podnikatele

nezapisuje, není tedy možné ho uvádět ve výpisu.

K bodu 36 (§ 2g odst. 1 písm. b):

Nový důvod vyřazení z důvodu neprokázání právního důvodu užívání prostor,

a to ani po opakované výzvě obecního úřadu obce s rozšířenou působností, je doplněn v návaznosti na nově vzniklou povinnost doložit doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor uvedenou pro fyzickou osobu v § 2f odst. 3 písm. k) a pro právnickou osobu v § 2f odst. 4 písm. d).

K bodu 37 (§ 2g odst. 1):

Nezbytná formulační úprava závěrečné části ustanovení § 2g odst. 1.

K bodu 38 (§ 2g odst. 2):

Dochází k upřesnění data vyřazení zemědělského podnikatele z evidence a tím ke

sjednocení s úpravou obsaženou v živnostenském zákoně (§ 58 odst. 7).

K bodům 39 a 40 (poznámky pod čarou):

Legislativně technické formální úpravy poznámek pod čarou.

K bodu 41 (§ 3 odst. 4):

Na základě poznatků aplikační praxe Fondu se dotace neposkytne žadateli

v případech, že byl v posledních pěti letech odsouzen za trestné činy v oblasti dotačního podvodu, poškozování finančních zájmů Evropské unie, týrání zvířat nebo chovu zvířat v nevhodných podmínkách.

K bodům 42 a 43 (§ 3 odst. 5 písm. c):

Doplňuje se odkaz na § 3r, který upřesňuje ustanovení ohledně poskytování dotací

z evropských zdrojů na lesní půdu prostřednictvím evidence jednotek prostorového rozdělení lesa. Jedná se o obdobu evidence využití půdy podle uživatelských vztahů (§ 3a) pro zemědělskou půdu tak, aby byly naplněny podmínky požadavků evropských předpisů na tzv. IACS – integrovaný administrativní a kontrolní systém. Současně se ruší poznámka pod čarou č. 21.

K bodu 44 (§ 3 odst. 7):

Odkaz uvedený v odstavci 7 se týkal mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou

a Evropskou unií – tzv. SAPARD, která se týkala způsobu poskytování dotací v předvstupním období do roku 2004 a spolupráce na přípravě vstupu České republiky do Evropské unie. V současné době je tedy již možné ustanovení upravit.

K bodům 45 až 47 (poznámky pod čarou):

Legislativně technické formální úpravy poznámek pod čarou.

K bodu 48 (§ 3 odst. 12):

Navrženou úpravou se reaguje na případy, kdy na stejný účel, předmět

nebo činnost byla vedle dotace financované z evropských fondů poskytnuta dotace z prostředků státního rozpočtu, rozpočtu státního fondu nebo rozpočtu územního samosprávného celku. Příkladem jsou např. včelařská opatření na pořízení vybavení, konkrétně medometu, která jsou financována souběžně jednak z rozpočtu Evropské unie v rámci opatření Technická pomoc – pořízení nového zařízení pro chovatele, jednak z krajských rozpočtů v rámci poskytnutých podpor na nákup včelařského vybavení. S ohledem na požadavek čl. 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2116/2021, aby zemědělské dotace financované z EZZF a EZFRV nebyly předmětem jiného financování z rozpočtu Evropské unie, by bylo v zájmu koherentní dotační strategie v oblasti zemědělství žádoucí, aby tento obecný zákaz dvojího financování na evropské úrovni byl rozšířen na případy zemědělských dotací financovaných z veřejných rozpočtů České republiky tak, aby se zamezilo případům, kdy je na stejný účel poskytována dotace jak z prostředků Evropské unie, tak z veřejných rozpočtů České republiky. Dotace, která by byla financována z evropských prostředků a zároveň z veřejných prostředků na stejný předmět, účel nebo činnost související se zemědělstvím, by poskytovala žadateli na opatření, kterého se to týká, nedůvodnou výhodu a byl by to také projev neefektivního nakládání s veřejnými finančními prostředky.

K bodu 49 (§ 3 odst. 13 a 14):

Změnou právní úpravy agendových rejstříků jsou již stávající ustanovení odstavců 13

a 14 nadbytečná a je potřeba je vypustit.

K bodům 50 a 51 (§ 3a odst. 2 písm. d):

Do § 3a v odstavci 2 se nově doplňuje písmeno d) - obsah evidence využití půdy

o evidenci jednotek prostorového rozdělení lesa. Doplnění jednotky prostorového rozdělení lesa je přímo vázáno na podporovaná lesnická opatření nárokového charakteru ze Strategického plánu SZP.

K bodu 52 (§ 3a odst. 3 a 4):

V průběhu let se ukázalo, že zavedení půdních bloků pro Společnou zemědělskou

politiku 2015-2022 v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů není optimální z hlediska stability číslování dílupůdních bloků. Pokud by měla stabilita fungovat, musel by Fond vést evidenci všech zbytkových ploch (samostatných ploch v rámci půdního bloku, které nejsou pokryté díly půdního bloku). Proto se navrhuje opustit model půdních bloků a vytvořit tyto půdní bloky jen na bázi technické, která zaručí stabilitu číslování a místní příslušnost.

Současná definice dílu půdního bloku vycházela z definice půdního bloku. Je tedy

nutné rovněž upravit definici dílů půdního bloku. Díl půdního bloku musí být zemědělsky obhospodařovaný nebo jinak obhospodařovaný/užívaný, ale v souladu s definicí evidované kultury (např. zalesnění, rybník apod.). Součástí dílu půdního bloku nemohou být cesty, lesy a další trvalé prvky.

Díl půdního bloku může zahrnovat i ekologicky významný prvek, proto dochází

k sjednocení s dílem půdního bloku.

V případě, že je na daném dílu půdního bloku uplatňováno environmentální opatření

podle Plánu rozvoje venkova nebo Strategického plánu PRV, které vyžaduje provádění na samostatném dílu půdního bloku, je toto umožněno dle písmena e).

K bodu 53 (§ 3a odst. 5 až 7):

V souvislosti s úpravou § 3a odst. 3 dochází ke zrušení těchto odstavců. Obsahově

je jimi upravována problematika přesunutá do odstavců 3 a 4.

K bodům 54 a 55 (§ 3a odst. 5):

Vypouští se pojem „půdní blok“ a doplňuje se zařazení dílu půdního bloku

se zemědělskou kulturou ovocný sad do evidence ovocných sadů. Evidence sadů je upravena tak, aby to byl registr a uživatelé nemuseli podávat ohlášení Fondu i Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „ÚKZÚZ“). Proto byl tento registr doplněn i do tohoto odstavce.

K bodu 56 (poznámky pod čarou):

Nadbytečné poznámky pod čarou č. 29, 30, 32 a 33 se zrušují.

K bodu 57 (§ 3aa odst. 5 písm. c):

Zrušuje se písmeno c) - příslušnost k půdnímu bloku, který již nebude v evidenci

využití půdy evidován.

K bodu 58 (§ 3ab odst. 1):

Vypouští se půdní blok, který již nebude v evidenci využití půdy evidován.

K bodu 59 (§ 3ab odst. 2 písm. a):

Navrhuje se doplnit telefonní číslo nebo e-mailovou adresu. Ve veřejné části

evidence využití půdy podle uživatelských vztahů už jsou tyto položky u objektů a provozoven uvedeny. Například pokud je uvedeno telefonní číslo nebo e-mailová adresa u včelaře, kterého má uživatel kontaktovat, pak by měl možnost včelař kontaktovat uživatele, a to bohužel nelze, protože u uživatelů tyto kontakty nejsou viditelné, přestože v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů existují. Kontakty uživatelé poskytují při získávání přístupu na Portál farmáře i při podávání jednotné žádosti.

Dále jsou v § 3ab vypuštěny odkazy na půdní bloky, které již nebudou v evidenci

využití půdy evidovány.

K bodům 60 a 61 (§ 3ab odst. 2):

Nezbytné legislativně technické formální úpravy související s úpravou definice

půdního bloku.

K bodu 62 (§ 3ab odst. 2 písm. d):

Doplňuje se druh plodiny, neboť se jedná o data, která veřejnost zajímají, úmyslem

předkladatele je umožnit, aby se veřejnost dozvěděla, co se pěstuje. Vzhledem k tomu, ‚že všichni zemědělci nemusí do jednotné žádosti uvádět plodiny, je navrhován dovětek, že budou viditelné pouze ty plodiny, které budou obsaženy v jednotné žádosti. Plodiny pro daný rok budou vždy viditelné až po podání jednotné žádosti.

K bodu 63 (§ 3ab odst. 2 písm. i):

Ekologicky významné prvky jsou ve veřejné části evidence využití půdy podle

uživatelských vztahů zobrazovány, ale jejich výměra tam viditelná není. Proto se navrhuje zveřejňovat také jejich výměru.

K bodům 64 a 65 (§ 3g odst. 1):

Na základě úpravy § 3g odst. 3 je třeba v odstavci 1 rozdělit u změny průběhu hranic

plochu evidovanou v dílu půdního bloku a plochu neevidovanou v dílu půdního bloku. Toto rozdělení pak souvisí s předkládáním právních důvodů užívání.

K bodu 66 (§ 3g odst. 3):

Důvodem této změny je skutečnost, že je nutné dokládat právní důvody užívání při

zakreslování nových dílů půdních bloků. Z tohoto důvodu je třeba zamezit problémům a v odstavci 3 se vymezují případy aktualizace, kde se musí předložit právní důvod užívání.

K bodu 67 (§ 3g odst. 4):

Upřesnění výkladu, že se snižuje výměra vedená v evidenci využití půdy,

kde není doložen právní důvod užívání.

K bodu 68 (§ 3g odst. 10):

ÚKZÚZ se bude vyjadřovat jen k některým dílům půdních bloků s kulturou ovocný sad

– zařazeným do evidence sadů a k těm, které žadatel hodlá zařadit (podá žádost o zařazení) do evidence sadů. Ostatní díly půdních bloků, které nebudou zařazené v evidenci ovocných sadů, nebudou vyžadovat aktualizaci v evidenci ovocných sadů.

ÚKZÚZ provede aktualizaci bezodkladně, tedy v co možná nejkratším termínu

v závislosti na okolnostech.

K bodu 69 (§ 3g odst. 14 a 15):

Zrušují se odstavce 14 a 15, protože půdní bloky již nebudou v evidenci využití půdy

evidovány. Z tohoto důvodu se už nebude provádět ani jejich aktualizace.

K bodu 70 (§ 3h odst. 1):

Dochází ke změně lhůty z 5 let na 2 roky, když v praxi již od roku 2012 se prováděla

aktualizace v tomto časovém intervalu. Takový je i návrh Evropské komise, který ovšem dosud není právně zakotven.

K bodu 71 (§ 3j odst. 1):

V odstavci 1 se vypouští na konci písmen a) až c) nadbytečná obsoletní věta

ve vztahu k ochraně přírody a krajiny.

K bodu 72 (§ 3j odst. 3):

Při novele zákona o zemědělství v roce 2014 byla vypuštěna podmínka 5 let

pro zahájení další obnovy trvalého travního porostu. Teoreticky by obnovu jinak mohl uživatel provádět každoročně. V praxi bylo 5 let od předchozí obnovy stále vyžadováno. Je možné, že tím, že v nařízení Evropské komise byla v kultuře trvalý travní porost uvedena pětiletá lhůta, mohlo se vycházet z této skutečnosti. V současné době již nařízení o kulturách nebude platné, a proto je na místě přenést do našeho právního řádu. Nezbytné je doplnění výjimky k provedení obnovy trvalého travního porostu dříve než ve lhůtě 5 let z důvodu poškození porostu např. zvířaty nebo v důsledku povětrnostních vlivů.

K bodu 73 (§ 3p odst. 4):

Dochází k aktualizaci odkazu na § 3a v novém znění.

K bodům 74 a 75 (§ 3q):

Návrh úpravy § 3q řeší větší provázání evidence ovocných sadů na evidenci půdy

LPIS.

Současný stav nedokáže zajistit soulad mezi evidencí dílů půdních bloků v evidenci

využití půdy podle uživatelských vztahů a evidencí ovocného sadu v registru sadů.

Dochází zejména k rozdílům výměry mezi oběma evidencemi a k časovým rozdílům

účinnosti aktualizace v obou evidencích - dílčích údajů u sadu, ale i platnosti celého dílu půdního bloku/ovocného sadu. Díly půdních bloků s kulturou ovocný sad pak nesplňují podmínky administrativních kontrol jednotné žádosti.

Registrační číslo sadu už nebude hlavní identifikátor ovocného sadu v evidenci sadů.

Sad bude identifikován primárně pomocí identifikace dílů půdních bloků. V registru sadů zůstane původní registrační číslo z technických, historických důvodů apod.

Postup v § 3q se vztahuje pouze na díly půdních bloků s kulturou ovocný sad, které

jsou zařazené do evidence ovocných sadů nebo které uživatel hodlá zařadit do evidence ovocných sadů. Postup už se nebude vztahovat na všechny díly půdních bloků s kulturou ovocný sad. Dojde tedy ke snížení administrativní zátěže pro ÚKZÚZ. Podobně uživatelé, kteří nepotřebují mít svůj díl půdního bloku s kulturou ovocný sad registrovaný v evidenci ovocných sadů (nežádají na opatření, které vyžaduje díl půdního bloku mít evidovaný v evidenci sadů), nebudou ÚKZÚZ vyzýváni k zaslání údajů nutných pro evidenci.

Uživatel dílu půdního bloku změnu ovocného sadu ohlásí ÚKZÚZ. Předpokládá se,

že většina uživatelů DPB bude podávat ohlášení elektronicky. Prostředí pro podání ohlášení v evidenci půdy a v registru sadů bude jednotné. K rozdělení ohlášení na podání pro Fond a pro ÚKZÚZ dojde pouze technicky na pozadí aplikace. Zůstane zachována možnost podat ohlášení změny osobně na pracovišti ÚKZÚZ, kde pracovníci ÚKZÚZ poskytnou uživateli odbornou pomoc při podání ohlášení.

K bodu 76 (poznámky pod čarou):

Legislativně technické formální úpravy poznámek pod čarou.

K bodu 77 (§ 3r):

Odstavec 1 a 2 – jedná se o stanovení podkladových materiálů (mapových i datových)

pro řádné plnění podmínek administrace a kontrol plošných lesnických opatření. Data jsou získávána z lesních hospodářských plánů a osnov vedených v digitální formě. Dotace jsou vypláceny formou sazby na plochu, proto je evidence plochy pro řádné plnění podmínek dotace stěžejní. Na základě dat poskytnutých žadateli je ověřována správnost poskytování dotace a jsou prováděny kontroly plnění podmínek. Tyto postupy zajišťuje platební agentura (Fond).

Odstavec 3 – odstavec upřesňuje, že základní jednotkou evidence je porostní skupina

a stanoví minimální výměru 0,01 ha, na kterou může být poskytnuta dotace. Jedná se o obdobné ustanovení jako pro zemědělskou půdu.

Odstavec 4 – jedná se o upřesnění údajů, které blíže popisují evidenci porostní

skupiny. Konkrétně se jedná o grafické i numerické údaje (data z lesního hospodářského plánu nebo z osnovy, údaje o ploše, příslušnost do zvláště chráněných území a území Natura 2000 a identifikační údaje žadatele). Zásadním údajem je plocha, na kterou se poskytují dotace. Tyto parametry jsou nezbytné pro administraci plošných lesnických opatření společné zemědělské politiky.

K bodům 78 a 79 (§ 4 odst. 4):

Znění odstavce 4 je v současné době již nadbytečné, a to i s ohledem na propojení

informačních systémů resortu zemědělství.

K bodu 80 (§ 4a odst. 5):

Úprava odstavce 5 formálně reaguje na změny v evidenci ovocných sadů v § 3q,

který bude nedílnou součástí evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

K bodům 81, 83 až 85 (poznámky pod čarou):

Legislativně technické formální úpravy poznámek pod čarou.

K bodu 82 (§ 4a odst. 9):

Navrhuje se toto ustanovení zcela vypustit, protože tento typ kontroly provádí pouze

Fond a je vhodnější, aby tato úprava byla součástí zákona č. 256/2000 Sb. jako úprava v podobě nového odstavce 16 doplněného do § 12a.

K bodu 86 (§ 4c až § 4f):

Odstavec 1 v § 4c upravuje odpovědnost příslušného kontrolního orgánu

v rámci výběru a provádění kontrol plnění povinných požadavků na hospodaření. Ustanovení je nutné upravit k souladu s novou právní úpravou Evropské unie. Nezbytné je doplnit odpovědnost kontrolního orgánu v rámci výběru osob ke kontrole, neboť tento postup již nová právní úprava Evropské unie neupravuje. Legislativní základ, tj. výčet nařízení a směrnic Evropské unie pro povinné požadavky na hospodaření, je stanoven přílohou III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. Na tomto základě pak jsou stanoveny jednotlivé požadavky na hospodaření včetně jejich hodnocení v nařízení vlády. Výběr osob ke kontrole a kontrolu plnění těchto požadavků provádí příslušný kontrolní orgán dle své gesce upravené na základě předpisů specifikovaných v odkazu pod čarou.

Na základě přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115

ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021, o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky, je nezbytné upravit a aktualizovat postupy kontrol podmíněnosti včetně předávání výsledků těchto kontrol platební agentuře (Fond) a postupy výpočtu sankcí, které právní úprava Evropské unie pro novou SZP převážně ponechává v kompetenci členského státu.

Současně je nezbytné do právního řádu České republiky zavést ty postupy

pro kontroly podmíněnosti, které nová právní úprava Evropské unie již neupravuje, ale které jsou v praxi zavedené a kontrolními orgány jsou používány a je i nadále v systému podmíněnosti s jejich využitím počítáno, avšak na tyto postupy se nevztahují žádná ustanovení právního řádu České republiky (např. správní nebo kontrolní řád).

V odstavci 2 v § 4c je upraven postup příslušného kontrolního orgánu pro posouzení

plnění požadavků na hospodaření. Je stanovena výjimka pro hodnocení porušení požadavku v případě, kdy k porušení podmínek dojde na základě vědecké nebo výzkumné činnosti.

Odstavec 3 v § 4c upravuje postup předávání výsledků kontrol od příslušného

kontrolního orgánu Fondu k provedení celkového vyhodnocení plnění podmínek podmíněnosti. Tento postup nová právní úprava Evropské unie neobsahuje, ani se na něj nevztahuje ustanovení kontrolního řádu.

V odstavci 4 v § 4c se upravují nezbytné náležitosti protokolu o kontrole, který musí

obsahovat údaje rozhodné pro celkové vyhodnocení Fondem, zda dochází k plnění podmínek podmíněnosti kontrolovanou osobou – žadatelem o dotace. Tyto náležitosti jdou nad rámec povinného obsahu protokolu o kontrole stanoveného kontrolním řádem a nejsou již upraveny novou právní úpravou Evropské unie.

V odstavcích 5 a 6 v § 4c se upravují technické předpoklady pro to, aby systém

provádění kontrol byl funkční.

Odstavec 1 v § 4d upravuje odpovědnost Fondu v rámci výběru a provádění kontrol

plnění podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy. Ustanovení je nutné upravit v souladu s novou právní úpravou Evropské unie. Nezbytné je doplnit také odpovědnost Fondu k výběru osob ke kontrole, neboť tento postup již nová právní úprava Evropské unie neupravuje. Rámec pro stanovení standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy je uveden v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115. Na základě tohoto rámce jsou upraveny jednotlivé podmínky standardů včetně jejich hodnocení nařízením vlády.

Pokud jde o § 4d odst. 2, Fond v případě posuzování plnění podmínek standardů

a vypracování protokolu o kontrole postupuje stejným způsobem jako kontrolní orgán. Odstavec proto odkazuje na tyto postupy.

V § 4e odst. 1 se v souladu s čl. 31 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady

(EU) 2021/2115 do provádění kontroly minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin nově zahrnují opatření I. pilíře Společné zemědělské politiky, která budou prováděna nařízením k provádění přímých podpor pro hromadná opatření nárokového charakteru podle § 2b odst. 2 tohoto zákona a dále se text aktualizuje pro hromadná opatření nárokového charakteru rozvoje venkova tak, aby provádění kontroly minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin zahrnovala nařízení podle § 2c odst. 5 tohoto zákona pro programové období 2023-2027.

§ 4e odst. 2 - v rámci kontroly použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin

se u příslušného půdního dílu posuzuje zejména identifikace přípravku a množství aplikované látky. Dále se posuzuje, zda byly tyto přípravky použity v souladu s příslušnými právními předpisy, což je součástí jiných národních právních předpisů, jejichž plnění je kontrolováno a vymáháno v rámci národních kontrol, případně kontrol podmíněnosti. Předmětná úprava § 4e se váže k tzv. minimálním požadavkům pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, které členské státy stanovují pro účely podpor podle čl. 31 a čl. 70 nařízení EU č. 2021/2115 (na které se odkazuje poznámkou pod čarou č. 87). Minimální požadavky jsou tedy specifickou kategorií podmínek, týkající se pouze vybraných dotačních opatření. Nemohou se překrývat s požadavky podmíněnosti (tj. povinné požadavky na hospodaření a standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy), které nicméně řadu povinností v oblasti používání přípravků na ochranu rostlin a hnojiv obsahují. V rámci zavedení minimálních požadavků pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin (pro účely čl. 31 a čl. 70) není možné upravovat kontroly hnojiv a přípravků na ochranu rostlin obecně, když evropské předpisy vyžadují konkrétní podmínky. Ustanovení § 4e tak stanovuje pouze kompetence ohledně kontrol, nevymezuje konkrétní minimální požadavky jako takové, to bude předmětem prováděcího předpisu, stejně jako je tomu v současné době.

Fond je podle § 4f odst. 1 podle příslušných předpisů Evropské unie a podle zákona

č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, příslušným orgánem k poskytování dotací financovaných z prostředků Evropské unie. Tento odstavec upravuje postup Fondu pro celkové vyhodnocení plnění podmínek podmíněnosti žadatelem jako základní podmínky k oprávněnosti poskytnutí platby dotace – přímých plateb a některých plateb rozvoje venkova v plné výši, ve snížené výši nebo v případě zamítnutí platby dotace. Tento postup již není dále stanoven na základě právní úpravy nové Společné zemědělské politiky.

V § 4f odst. 2 se v návaznosti na uvedený předpis Evropské unie upravuje postup

Fondu pro následující kalendářní rok. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 a s prováděcím nařízením jsou sankce odstupňovány. Podrobné podmínky, kdy bude tato sankce uplatněna ve zvlášť závažných případech, budou stanoveny na základě kritérií rozsahu, závažnosti a trvalosti v nařízení vlády.

Ustanovení § 4f odst. 3 umožňuje neposkytnutí platby dotace v případech, kdy není

ze strany žadatele umožněno provedení kontroly. Na tento postup se nevztahuje ustanovení kontrolního řádu.

K bodům 87, 88 a 90 (poznámky pod čarou):

Legislativně technické formální úpravy poznámek pod čarou.

K bodu 89 (§ 4g):

Úprava znění ustanovení slaďuje terminologii podle nové Společné zemědělské

politiky (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115).

K bodům 91 a 92 (§ 5 odst. 1 písm. g):

V souvislosti s úpravou evidence ovocných sadů v ustanovení § 3q dochází

k nezbytné formulační úpravě skutkové podstaty přestupku při nedodržení evidenčních a informačních povinností.

K bodu 93 (§ 6):

S ohledem na každoroční časový průběh projednávání Zprávy o stavu zemědělství

ve vládě a následně v Poslanecké sněmovně se navrhuje upravit termín jejího předkládání (ze září na červen) a stanovit orgán, kterému se předkládá (z Poslanecké sněmovny na vládu). Z tohoto důvodu již není nutné, aby návrh zákona přímo obsahoval povinnost pro Ministerstvo zemědělství k předkládání této zprávy vládě, protože jde o záležitost exekutivní, kterou je možné upravit nelegislativním opatřením závazného charakteru (např. usnesením vlády).

K bodu 94 (poznámky pod čarou):

Z legislativně technického hlediska se zrušují obsoletní poznámky pod čarou č. 3a,

4i, 4l, 4n, 4s, 4t, 4w, 4x, 4al, 4am, 4ap a 5d, které byly v minulosti předmětem právní úpravy a v současné době již nejsou použitelné.

K čl. II (Přechodná ustanovení)

K bodu 1:

Za účelem zajištění rovnocenného a spravedlivého přístupu ke všem žadatelům

je nezbytné v rámci přechodného ustanovení stanovit postup pro řízení o žádostech, která byla zahájena podle zákona č. 252/1997 Sb., ve stávajícím znění, tak, aby se procesně dokončila podle stávajících postupů a mechanismů.

K bodu 2:

Z důvodu právní jistoty a za účelem rovnocenného dokončení všech kontrol

podmíněnosti, které byly zahájeny před začátkem roku 2023, je vhodné výslovně stanovit, že se tyto kontroly procesně dokončí podle zákona č. 252/1997 Sb., ve stávajícím znění.

K bodu 3:

Tento bod umožňuje, aby příslušný dozorový orgán mohl ještě do konce roku 2024

zpracovat zprávu o kontrole (dosud „protokol o kontrole“) podle podmínek obsažených v zákoně č. 252/1997 Sb., ve stávajícím znění, s tím, že požadované kontrolní údaje již musí respektovat novou právní úpravu ke dni nabytí účinnosti. Toto ustanovení by mělo umožnit příslušným dozorovým orgánům plynulý přechod ze starého systému zpráv o kontrole vypracovávaných podle požadavků předchozí právní úpravy Evropské unie do nového systému protokolů o kontrole.

K části druhé (Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu)

K čl. III

K bodům 1, 2, 4, 6, 8 a 9 (§ 1 odst. 2 písm. g), k), m), o) a p):

Písmeno g) se navrhuje zrušit pro nadbytečnost a obsoletnost. Subvence při vývozu

zemědělských potravin a výrobků byly v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění, zrušeny.

V písmenu k) se navrhuje vedle pojmu „opatření“ doplnit pojem „intervence“,

který je nově zaváděn nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (EU), kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013. Intervencí se podle čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení rozumí nástroj podpory spolu se souborem podmínek způsobilosti upřesněných členským státem v jeho strategickém plánu. Navržená změna tedy slaďuje právní úpravu s novou evropskou terminologií.

Písmeno m) – jedná se o opravu historické legislativní chyby. V čl. 40 Smlouvy

o fungování Evropské unie a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007, v platném znění, je v tomto ustanovení uvedený nástroj společné zemědělské politiky označen jako společná organizace trhů, nikoliv trhu a doplňuje se nová poznámka pod čarou č. 48 v návaznosti na změny v nařízeních Evropské unie.

V případě písmen o) a p) se navrhuje vypuštění těchto písmen pro nadbytečnost. Tyto

činnosti Fond z důvodu obsoletnosti již fakticky neprovádí. Ruší se i odkazy na příslušné právní předpisy k těmto činnostem.

Dále dochází k aktualizaci poznámek pod čarou č. 3, 9, 10 a 11 v návaznosti

na změny v nařízeních Evropské unie.

K bodu 3 (§ 1 odst. 2 písm. l)):

Jedná se o legislativně-technickou úpravu, která reaguje na zavedení tohoto institutu

v rámci přijatých opatření Společné zemědělské politiky pro programové období 2023-2027. Strategický plán je dokument, který jsou členské státy povinny vypracovat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013. V Strategickém plánu jsou navrhována opatření, která bude Česká republika v rámci Společné zemědělské politiky pro období 2023- 2027 provádět. Strategický plán navazuje na programový dokument Programu rozvoje venkova. Existenci tohoto dokumentu bere v úvahu i související navržená novela zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 5 (1 odst. 2 písm. n):

Dochází ke zpřesnění formulace v oblasti uznávaní odbytových organizací

na základě poznatků a zkušeností aplikační praxe.

K bodu 7 (1 odst. 2 písm. w):

Legislativně-technická změna, která zohledňuje stávající i novou evropskou právní

úpravu, co se týče operačního programu Rybářství pro období 2021-2027. Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond byl vytvořen v rámci námořní a rybářské politiky Evropské unie pro programové období EU 2021-2027.

Doplňuje se nová poznámka pod čarou č. 49 v návaznosti na změny v nařízeních

Evropské unie.

K bodům 10 až 16 (§ 6a):

Je nutné rozdělit finanční zdroje mezi § 6a odst. 1 písm. f) a písm. i). V návaznosti

na to se finanční zdroje též dělí v rámci odstavce 3 a nového odstavce 4, aby bylo určeno, co lze použít na krytí správních výdajů Fondu, což v odstavci 3 dosud chybí. Je rovněž třeba, aby všechny náklady Fondu spojené s rozhodnutími nebo jinými akty ve správním řízení byly alespoň částečně kryty. Navrhuje se upřesnit příjmy pod novým písmenem i) z důvodu, aby vybrané finanční prostředky byly příjmem rozpočtu Fondu a nemusely se převádět zpět do státního rozpočtu.

K bodu 17 (§ 6b):

Návrhem se aktualizuje znění poznámky pod čarou č. 15 v návaznosti na změny

v nařízeních Evropské unie.

K bodu 18 (§ 6c):

Vzhledem k termínům legislativního procesu, pokud jde o schvalování státního

rozpočtu, není reálné předložit rozpočet Fondu do 31. srpna kalendářního roku.

K bodu 19 (§ 9a písm. c):

Legislativně-technická úprava v návaznosti na navržené změny v § 6a.

K bodu 20 (§ 10):

Zrušuje se nevhodná poznámka pod čarou č. 20.

K bodům 21 a 22 (§ 11 odst. 1):

Účelem změny tohoto odstavce je odstranit výkladové potíže, které se v minulosti

vyskytly, a proto se výslovně doplňují pravidla vydávaná Ministerstvem zemědělství podle zákona o zemědělství.

Dále dochází k aktualizaci poznámky pod čarou č. 21 v návaznosti na změny

v nařízeních Evropské unie.

K bodům 23 a 24 (§ 11 odst. 3 a 4):

Stávající ustanovení § 11 odst. 3 se zrušuje s tím, že je navržena v § 11b zvláštní

úprava řízení o poskytnutí dotací financovaných alespoň částečně z rozpočtu Evropské unie, která bude k zákonu č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v poměru speciality.

Legislativně-technické změny v odstavci 4 jsou potom reakcí na vypuštění

odstavce 3.

K bodům 25 a 26 (§ 11 odst. 5):

U víceletých opatření (např. agroenvironmentální opatření, ekologické zemědělství)

má žadatel při podání první žádosti o dotaci zároveň povinnost požádat o zařazení do některého z podopatření. Žádost o zařazení se podává na období v rámci víceletých podmínek v délce trvání 5 let, v rámci kterého musí žadatel dodržovat podmínky stanovené v nařízení vlády. Je proto na místě, aby byla stanovena specifická lhůta pro uchování dokladů prokazujících splnění podmínek pro získání dotace, aby mohla být provedena kontrola podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.

K bodům 27, 28 a 32 (poznámky pod čarou):

Legislativně technické formální úpravy poznámek pod čarou.

K bodům 29 a 30 (§ 11 odst. 6 písm. a) a e):

V písmeni a) se navrhuje, aby bylo upřesněno, že informační systém Fondu kromě

kontroly plateb dotací slouží i ke kontrole správnosti takových plateb.

K písmeni e) - kontrola pomocí systému monitorování ploch je založena

na průběžném vyhodnocování plnění podmínek ze satelitních (případně dalších vhodných) dat. O průběžných výsledcích kontroly, včetně zdrojů, ze kterých výsledky vyplývají, nelze informovat pomocí listinných dokumentů, ale je nutné využít digitální formu informačního systému.

K bodu 31 (§ 11 odst. 8):

Legislativně-technická úprava v návaznosti na návrh na vypuštění odstavce 3

a přečíslování odstavců v tomto ustanovení.

K bodům 33 až 38 (§ 11a):

Podle stávající platné právní úpravy (odstavec 3) se lhůta pro vrácení dotací

jak krytých zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie, tak krytých výhradně z národních zdrojů, počítá od doručení rozhodnutí Fondu příjemci dotace. Lhůta pro vrácení dotace kryté zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie byla stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie a nesměla činit více než 60 dnů [čl. 7 prováděcího nařízení Komise (EU)

č. 809/2014, v platném znění, a čl. 27 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014, v platném znění]. Pro vrácení dotace poskytnuté výhradně z národních zdrojů byla v zájmu jednotné právní úpravy zákonem č. 179/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, stanovena rovněž lhůta 60 dnů od doručení rozhodnutí Fondu příjemci dotace.

Přijetím nových přímo použitelných nařízení Evropské unie, zavádějících nový rámec

Společné zemědělské politiky Evropské unie pro období let 2023-2027, lhůta pro vrácení neoprávněně poskytnutých plateb krytých zcela nebo zčásti z rozpočtu Evropské unie těmito předpisy již není přímo upravena. Nový rámec Společné zemědělské politiky Evropské unie pro období let 2023-2027 v zásadě nechává na členských státech, aby přijaly veškerá nezbytná opatření za účelem zpětného získávání neoprávněně poskytnutých plateb k ochraně finančních zájmů Evropské unie [čl. 59 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, čl. 30 prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/128, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost]. V zájmu kontinuity dosavadní právní úpravy a zavedené praxe, kdy Fond ve svých rozhodnutích stanovuje 60-ti denní lhůtu pro vrácení neoprávněně poskytnutých finančních prostředků od doručení rozhodnutí příjemci dotace, se proto navrhuje, aby předmětná lhůta, která v nově přijatých evropských nařízeních odpadla, byla nahrazena úpravou v zákoně. Tímto zůstane zachovaná i jednotná úprava lhůty pro vrácení dotací jak krytých zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie, tak krytých výhradně z národních zdrojů.

V odstavci 4 chybí právní úprava, do kdy je Fond oprávněn zahájit řízení o penále,

obdobně jak je tomu u řízení o vracení neoprávněně poskytnutých finančních prostředků. Penále má sankční charakter a je účelově vázaným příjmem Evropské unie. Je proto na místě stanovit lhůtu, do kdy je Fond oprávněn zahájit řízení o penále. Navrhuje se lhůta pro zahájení řízení o penále do 4 let ode dne vrácení neoprávněné poskytnuté dotace nebo do jejího započtení, nejpozději do 4 let ode dne, kdy penále dosáhlo 100 % částky dotace, kterou je příjemce dotace povinen na základě rozhodnutí Fondu vrátit. Lhůta 4 let pro zahájení řízení o penále vychází z nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, podle kterého v případě vrácení neoprávněně poskytnutých finančních prostředků včetně připočtení úroků, v důsledku nesrovnalosti činí promlčecí doba obecně 4 roky.

V odstavcích 5 a 6 kromě případů vrácení dotací za porušení podmínek podmíněnosti

(Cross Compliance) již není v novém horizontálním nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, stanovena horní hranice výše částky, do které může Fond od jejího vymáhání upustit. Jednalo se o částku 100 EUR. Tato hranice byla zachovaná ve zmíněném nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 jen v souvislosti s vrácením dotací za porušení podmínek podmíněnosti. Z toho důvodu se navrhuje vypustit dosavadní odkaz na příslušnou právní úpravu Evropské unie, tj. čl. 54 odst. 3 písm. a) bod i) zrušeného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, a zákonem určit odpovídající přibližnou hranici 2.500 Kč pro každou jednotlivou vratku dotace financované jak zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie, tak i výhradně z národních zdrojů. Vymáhání částky nepřesahující 2.500 Kč je rovněž neefektivní a nadměrně zatěžuje administrativní aparát Fondu, resp. vynaložené náklady na vymáhání částky nepřesahující 2.500 Kč by byly zcela zjevně vyšší než částka, která má být získána zpět. Z hlediska efektivity vynakládání prostředků ze státního rozpočtu České republiky je tak na místě, aby byla stanovena hranice konkrétní finanční částkou a v případě, že této částky nebude dosaženo, tak aby bylo Fondu zákonem uloženo takovouto bagatelní částku nevymáhat (resp. nezahajovat ani správní řízení vedoucí ke stanovení povinnosti takovou částku uhradit).

V odstavci 5 se rovněž navrhuje vypuštění odkazu na přímo použitelný předpis

Evropské unie, pokud jde o minimální výši vyměřeného penále. Podle stávající právní úpravy obsažené v čl. 27 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014, v platném znění, činila minimální hranice, od které Fond zahájil řízení o penále, 5 EUR. V rámci nově přijatých evropských nařízení vymezujících Společnou zemědělskou politiku pro období 2023 – 2027 tato hranice odpadá a je zcela ponecháno na uvážení členských států, zda a v jaké výši upraví minimální výši pro vyměření penále. Navrhuje se jak pro dotace kryté zcela nebo zčásti z rozpočtu Evropské unie, tak i pro dotace financované výhradně z národních zdrojů, jednotná minimální vyměřovací hranice 1.000 Kč. Navrhovaná hranice vyměření penále 1.000 Kč je analogická úpravě § 22 odst. 8 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obdobně je tomu tak i u úroků z daní podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Současné znění odstavce 10 neodpovídá skutečnosti, neboť jak podle stávající přímo

použitelné úpravy Evropské unie [čl. 28 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014, v platném znění], tak podle nově přijaté evropské úpravy [čl. 31 prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/128], je Fond povinen započíst jím neoprávněně poskytnuté platby proti nároku příjemce dotace na dotaci. Navrhuje se proto stávající znění odstavce 10 uvést do souladu s platnou evropskou právní úpravou, vypustit spojení „může započítat“ a nahradit jej slovem „započítá“.

Také se aktualizuje poznámka pod čarou č. 22 v návaznosti na změny v nařízeních

Evropské unie.

K bodu 39 (§ 11b až § 11id):

Nová evropská právní úprava Společné zemědělské politiky pro období 2023-2027

již neobsahuje procesní pravidla k jednotné žádosti jako dosud ve stávající úpravě v prováděcím nařízení č. 809/2014, v platném znění, příp. v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, v platném znění. V zájmu kontinuity zavedené praxe se proto navrhuje rušenou evropskou právní úpravu nahradit novelou zákona. Kromě toho jsou žadatelé o zemědělské dotace již zvyklí podávat jednotnou žádost každý rok na jaře. Pro žadatele znamená jednotná žádost rovněž podstatně nižší administrativní zátěž, než kdyby musel podat žádost na každou přímou platbu a neprojektové opatření Programu rozvoje venkova zvlášť, a jeví se proto jako vhodné tento specifický institut vycházející původně z evropských předpisů zachovat.

Navržený odstavec 2 v § 11b zohledňuje požadavky evropského práva ohledně

integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS), zejména pokud jde o geoprostorové žádosti (čl. 69 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013). Podle čl. 69 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, se rovněž počítá s automatickým předvyplněním žádosti u přímých plateb a u intervencí pro rozvoj venkova. Jde rovněž o krok směrem k digitalizaci veřejné správy, jak je požadováno na úrovni Evropské unie, tak i na úrovni zákona (zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který ve své konstrukci zakotvuje právo fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci při výkonu jejich působnosti a zároveň povinnost orgánů veřejné moci poskytovat digitální služby).

Odstavec 3 v § 11b je reakcí na skutečnost, že na obecné úrovni zákona by neměly

být upraveny podrobnosti týkající se náležitosti jednotné žádosti. Je na místě, aby náležitosti jednotné žádosti podle jednotlivých dotačních opatření byly upraveny na úrovni nařízení vlády.

§ 11b odstavec 4 - podle dosavadních evropských předpisů je jednotná žádost

specifický institut, který lze podat jednou ročně. Z důvodu větší flexibility se navrhuje, aby termín, do kterého lze jednotnou žádost podat, stanovila vláda nařízením. Úprava takové lhůty zákonem by byla rigidní a nebylo by možné pružně a efektivně reagovat v případě nutnosti změny takové lhůty (např. v roce 2020 se lhůta pro podávání jednotné žádosti kvůli pandemii covid-19 posunula o 1 měsíc).

Součástí jednotné žádosti jsou rovněž přílohy, které se předkládají současně

s jednotnou žádostí a které zakládají způsobilost pro dotaci. Na tyto přílohy se vztahují stejné lhůty jako pro podání jednotné žádosti. Podle stávající dobíhající evropské legislativy se pravidla týkající se opožděného podání jednotné žádosti vztahují i na přílohy k jednotné žádosti zakládající způsobilost pro získání dotčené podpory, tj. pokud žadatel podal jednotnou žádost nebo předložil přílohy k žádosti po uplynutí lhůty stanovené pro její podání, lze takové opožděně podané žádosti dále vyhovět či opožděně podané podklady nebo přílohy k žádosti přijmout, jsou-li podány do 25 kalendářních dnů od uplynutí lhůty stanovené pro jejich podání. Důsledkem opožděného podání žádosti nebo příloh k žádosti je však snížení platby nebo podpory, která by žadateli byla jinak poskytnuta, kdyby žádost nebo přílohy k žádosti podal včas, o 1% za každý pracovní den s výjimkou případů vyšší moci nebo mimořádných okolností. Přesáhne-li toto prodlení 25 kalendářních dnů, je takové opožděné podání nepřípustné. Účelem této úpravy je, aby bylo možné naplánovat a následně provádět účinné kontroly správnosti jednotné žádosti, jejích příloh a dalších souvisejících dokladů. Proto by měla být stanovena pravidla týkající se lhůt, v jakých lze přijímat opožděná podání.

Navrženou úpravou má tedy dojít k zachování stávajícího přístupu a rovněž

zohledňuje závěry auditního šetření Evropské komise č. AA/2017/010/CZ, která v aplikační praxi tohoto pravidla shledala nedostatky. Lze též očekávat, že ze strany Evropské komise bude tento přístup zastáván i pro další období.

Další související doklad je rovněž nedílnou součástí jednotné žádosti a liší

se od přílohy zejména tím, že je předkládán až dodatečně po uplynutí termínů pro podání jednotné žádosti a jejich příloh. Jedná se též o doklady, které zakládají způsobilost pro poskytnutí dotace, neboť by bez nich nebylo možné ověřit, zda byly splněny dotační podmínky. Typicky další související doklad souvisí s úrodou, která je na podzim, příp. s odbytem produkce (např. u opatření na podporu produkce škrobových brambor), a jehož předkládání v termínech pro podání jednotné žádosti a jejich příloh, které jsou stanoveny na jaro, je tedy objektivně nemožné.

Prováděcí právní předpis stanoví, jaké přílohy a jaký další související doklad

je žadatel povinen předkládat k jednotné žádosti. Prováděcí právní předpis rovněž upraví lhůty, do kdy je třeba další související doklad doložit.

V odstavci 5 v § 11b se navrhuje pokračovat v zavedených pravidlech, která v nové

evropské regulaci Společné zemědělské politiky pro období 2023-2027 odpadnou, resp. budou ponechána na vnitrostátní úpravě. Daná pravidla mají motivovat žadatele, aby jednotnou žádost podávali včas, zároveň se jím dává možnost opožděného podání jednotné žádosti. Bez stanovení příslušné hrozby snížení dotace za prodlení s podáním jednotné žádosti by byla navržená úprava bezzubá. Uvedené pravidlo se samozřejmě nebude vztahovat na případy vyšší moci nebo mimořádné okolnosti.

Navržený odstavec 6 v § 11b implementuje požadavek evropských předpisů

na identifikaci veškeré užívané zemědělské půdy (i s ohledem na Evropskou komisí připravovaný delegovaný akt v této věci).

Navržené ustanovení § 11c aktualizuje a zjednodušuje stávající nepřehlednou

a složitou evropskou úpravu v prováděcím nařízení č. 809/2014, v platném znění, a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, v platném znění, která bude v nových evropských předpisech pro programové období Společné zemědělské politiky rušena. S ohledem na požadavky předpisu Evropské unie ohledně administrativních kontrol a monitorování ploch je na místě, aby byla stanovena příslušná odpovídající pravidla ohledně možnosti změny jednotné žádosti. Žadatel bude moci opravit chybu v deklaraci pomocí změny žádosti, pokud chyba byla zjištěna administrativní kontrolou nebo systémem monitorování ploch. Aby bylo možné administraci efektivně nastavit, je stanovena lhůta, do které žadatel může změnovou žádost podat. Z tohoto hlediska je třeba určit časovou hranici, do kdy může žadatel do jednotné žádosti přidat další díl půdního bloku nebo hospodářské zvíře. Změnu žádosti nebo její zpětvzetí nebude možné provést, pokud Fond oznámil žadateli svůj záměr provést kontrolu na místě a touto kontrolou bude zjištěna nesrovnalost.

§ 11d je věcně provázán s ustanoveními § 11b a § 11c a v něm se navrhuje výjimka

z obecného pravidla plynoucího ze správního řádu.

Odlišnost tohoto přístupu od obecné úpravy je dána především povahou příloh

k jednotné žádosti a dalších souvisejících dokladů, neboť zakládají způsobilost pro dotaci.

Podle stále přímo použitelné evropské úpravy vztahující se k podání žádosti o dotaci,

jejích změn, předkládání příloh a dalších souvisejících dokladů k jednotné žádosti a jejich změn, má být zajištěno včasné předkládání veškerých podkladů k žádosti o dotaci, zakládají- li způsobilost pro poskytnutí příslušné dotace.

Navrženou úpravou má tedy dojít k zachování stávajícího přístupu a rovněž

zohledňuje závěry auditního šetření Evropské komise č. AA/2017/010/CZ, která v aplikační praxi evropských pravidel shledala nedostatky. Lze též očekávat, že ze strany Evropské komise bude tento přístup zastáván i pro další období.

Vzhledem k logice ustanovení § 11b a 11c, která podání jednotné žádosti, její změny

a dokládání příloh a souvisejících dokladů k jednotné žádosti spojuje s lhůtami, které budou upřesněny v příslušných prováděcích předpisech, by povinnost Fondu vyzývat žadatele k dodatečnému dokládání příloh a dalšího souvisejícího dokladu k jednotné žádosti odporovala smyslu této navržené úpravy.

Kromě toho by tato povinnost představovala pro administraci jednotné žádosti

poměrně významnou zátěž. Administrátor žádosti by musel sám ověřit úplnost jednotné žádosti a vyzvat vždy v konkrétním případě žadatele poté, co neúplnost žádosti zjistí. Informační systém Fondu neumožňuje vyhodnotit úplnost jednotné žádosti automatizovaným způsobem. Fond nemá ani personální kapacity, aby tak mohl činit u zhruba 30.000 žadatelů.

Ustanovení § 11e reflektuje navrženou úpravu v § 11b odst. 2. Zohledňuje stávající

trendy na digitalizaci služeb veřejné správy a v tomto směru se shoduje se Zásadami digitálně přívětivé legislativy (DPL). Elektronické doručování písemností prostřednictvím datových schránek a informačního systému Fondu (Portál farmáře) umožňuje i stávající platná právní úprava a Fond podle navrženého ustanovení již v zásadě dnes postupuje. Potřeba elektronického doručování písemností souvisí i s implementací nových kontrolních postupů založených na dálkovém přístupu, např. monitorovacího systému zemědělských ploch a aktivit, a s doručováním předběžných výsledků kontrol.

Doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb tím není dotčeno

a uplatní se subsidiarita správního řádu. Na základě navržené změny se však bude jednat v pořadí o třetí způsob doručování písemnosti. V prvé řádě bude doručováno datovou schránkou, pokud ji má žadatel zřízenou. Na druhém místě se doručuje prostřednictvím Portálu farmáře, poté připadají v úvahu další způsoby doručování podle obecné úpravy ve správním řádu.

Doplňuje se nová poznámka pod čarou č. 50 k problematice elektronických úkonů.

V § 11f je na místě navrhnout zvláštní úpravu vůči správnímu řádu, pokud jde o okruh

účastníků řízení o zemědělské dotace. Navržená změna rovněž reaguje na soudní spory, ve kterých byly vyzdviženy nedostatky právní úpravy ohledně otázky vztahu správního řádu a zvláštní právní úpravy.

Navržený odstavec 2 je legislativně-technickou změnou, která reaguje na vypuštění

§ 11 odst. 3. Z obsahového hlediska je navržené ustanovení již obsaženo v §11 odst. 3 a fakticky tak dochází toliko k přesunu ustanovení již ze stávající platné právní úpravy do navrženého znění § 11f odst. 2, aby odpovídalo systematickému uspořádání a koncepci nové úpravy. Obsahově se jedná o historickou úpravu zavedenou zákonem č. 441/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Vyloučení v navrženém § 11f odst. 2 institutů vztahujících se obecně k řízení

podle správního řádu je nutné vzhledem k specifičnosti administrace zemědělských dotací, jež zpravidla tvoří příslušná žádost a přílohy, které musí být předloženy do určitého termínu, po jehož uplynutí nelze žádost rozšířit, příp. další související doklady do termínu stanoveného prováděcím předpisem. Instituty správního řádu vyloučené navrženým § 11f odst. 2 by prodloužily řízení o poskytování dotací, což je nežádoucí. Jedná se přitom o ustanovení, která v řízení o dotacích nenacházejí praktickou aplikaci.

Pokud jde o písm. a), v řízení o dotaci se vychází zejména z podkladů poskytnutých

žadatelem, příp. výstupů kontrolních organizací, s nimiž byl žadatel seznámen v rámci jiných procesních postupů – zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů. V jeho rámci byl rovněž informován také o tom, že jeho výsledky budou v řízení o dotacích zohledněny. S ohledem na specifický charakter rozhodování o dotacích a zásadu hospodárnosti, minimalizace zatěžování účastníků a procesní ekonomie vyloučení aplikace ustanovení písm. a) v této podobě nepředstavuje omezení práv účastníka řízení. Seznamování s podklady k rozhodnutí postrádá opodstatnění i tam, kde jediným podkladem rozhodnutí je podání dodané samotným účastníkem, nebo kde do spisu nepřibyly nové podklady, účastníkovi dosud neznámé, nebo kde sice podklad přibyl, ale nebylo na jeho základě rozhodováno.

§ 11g - dosavadní evropské přímo použitelné ustanovení obsažené v čl. 8

prováděcího nařízení Komise (EU), č. 809/2014, v platném znění, nebylo převzato do nových evropských předpisů pro programové období 2023-2027 Společné zemědělské politiky. Je proto třeba ve vztahu k zemědělským dotacím a převodu práv a povinnosti souvisejících s podmínkami pro poskytnutí zemědělských dotací upravit důsledky tohoto převodu, ať dočasného nebo definitivního, zemědělského závodu nebo jeho části, příp. pobočky, a příslušnou oznamovací povinnost vůči Fondu. Po věcně stránce se nejedná o zvláštní právní úpravu k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Navržené ustanovení upravuje vztah změny žadatele z uvedených důvodů k zemědělským dotacím a k Fondu.

Účelem navržené úpravy v § 11h je zajistit soulad zvláštní právní úpravy se zákonem

č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Odlišně je od správního řádu stanoven okamžik, od kdy se tato lhůta počítá. Ten je stanoven jako ověření splnění podmínek pro poskytnutí dotace, což je dáno povahou poskytování zemědělských dotací. Rozhodnutí pro jednotlivé dotační programy tak lze vydat nejdříve vždy až po uplynutí příslušného kontrolního období a po ukončení všech souvisejících kontrol.

Nové ustanovení § 11i má za cíl adaptovat novou evropskou právní úpravu v této

otázce, neboť stanoví demonstrativní výčet případů vyšší moci nebo mimořádných okolností. V nové evropské právní úpravě rovněž zcela absentují procesní pravidla, která by stanovila, jakým způsobem může žadatel vůči platební agentuře případ vyšší moci nebo mimořádné okolnosti uplatnit, jak tomu bylo doposud (dosud to bylo upravováno v čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, v platném znění). Ve vztahu k Fondu je proto třeba stanovit, jak mohou žadatelé uplatnit případ vyšší moci nebo mimořádné okolnosti, a lhůtu, do kdy tak mohou učinit (nelze například, aby žadatelé uplatnili vyšší moc rok poté, co pominula), aby případy vyšší moci nebo mimořádné okolnosti mohly být při vydávání rozhodnutí nebo snížení dotací zohledněny. Jedná se o zásadní institut, který musí mít svoji speciální právní úpravu, neboť v zemědělství je velká provázanost s přírodními jevy. Lhůta patnácti dnů je standardní přiměřenou lhůtou.

§ 11ia - podle čl. 59 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116,

o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, mají členské státy povinnost zajistit, aby příjemci dotací z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) poskytli nezbytné údaje pro jejich identifikaci, případně i identifikaci skupiny, jíž jsou součástí. Navržené ustanovení proto zohledňuje požadavky nového předpisu Evropské unie týkající se identifikace žadatelů a má sloužit k jejich realizaci.

Doplňuje se nová poznámka pod čarou č. 51 k problematice obchodních společností.

Navržená úprava v § 11ib adaptuje čl. 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady

(EU) 2021/2116, o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, podle kterého jsou členské státy povinny přijmout adekvátní právní úpravu, která umožní, aby se v oblasti zemědělství neposkytovaly zemědělské dotace subjektům, u nichž byly podmínky pro jejich poskytnutí vytvářeny uměle a účelově. V případě, že umělé vytváření podmínek za účelem získání dotace bylo zjištěno až po jejím vyplacení, navrhuje se, aby Fond postupoval podle § 11a a zahájil řízení o vrácení neoprávněně poskytnutých finančních prostředků.

Dále se doplňuje nová poznámka pod čarou č. 52 k problematice neoprávněné

výhody.

§ 11ic - řízení o jednotné žádosti se týká přímých plateb, některých opatření rozvoje

venkova a agrolesnických opatření. Na základě navržené novely je řízení o jednotné žádostí komplexní úpravou řízení o poskytnutí zemědělské dotace, která je ke správnímu řádu v poměru speciality. Vzhledem k jejich specifičnosti je však nelze aplikovat na veškerá opatření, na základě kterých jsou poskytnuty dotace, a je třeba stanovit nezbytné odchylky pro žádosti o dotace v rámci opatření Společné organizace trhu, opatření v odvětví vína, opatření předčasné ukončení zemědělské činnosti a projektová opatření a pro žádosti o národní dotace, popř. pro jiné žádosti o dotaci. Pro tato opatření platí některá ustanovení řízení o jednotné žádosti, subsidiárně postup podle obecných pravidel správního řádu. U opatření, kterých se to týká, se potom i odkazuje na nepoužití některých ustanovení týkajících se jednotné žádosti.

V souvislosti s podáváním žádostí žadatelem v rámci žádosti o dotaci na opatření

ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů je nutné respektovat skutečnost, že přílohy k žádostem nebudou podávány prostřednictvím „Portálu SZIF“. Prostřednictvím tohoto portálu bude podána pouze samotná žádost. Důvodem je především skutečnost, a to na základě praktických zkušeností z minulých období, že množství příloh, které jsou předkládány chovateli včel k jednotlivým žádostem, nelze tímto způsobem předkládat. Došlo by především k neúměrnému administrativnímu zatížení žadatele. Současně nelze opominout ani skutečnost, že žadatel nemusí disponovat dostatečným administrativním zázemím a příslušným vybavením.

Navržená úprava v § 11id má za cíl zajistit soulad zvláštní právní úpravy se zákonem

č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Pakliže jednotná žádost nebyla podána včas nebo trpí vadami, které brání jejímu posouzení, je na místě řízení o jednotné žádosti zastavit, čemuž odpovídá koncepce § 66 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 40 (§ 11k až 11m):

Proces odebrání uznání byl dosud upraven ve zvláštní evropské úpravě,

která v evropských předpisech programového období 2023-2027 Společné zemědělské politiky z větší části odpadne (jedná se především o úpravu v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/891, v platném znění). Institut uznání za organizaci producentů naopak zůstane v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1308/2013, v platném znění, nedotčen. Úprava související s odebráním uznání byla doplněna v nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se však o kusou a nedostatečnou úpravu. Udělení uznání za organizaci producentů je základní podmínkou pro to, aby organizaci producentů mohl být schválen operační program a aby tato organizace mohla žádat o jednotlivé platby v souvislosti se schváleným a prováděným operačním programem. Podmínky pro uznání za organizaci producentů a náležitosti žádosti o uznání stanoví nařízení vlády. Vzhledem k tomu, že s uznáním za organizaci producentů je spojeno schválení operačního programu a jednotlivé platby podpory, je proto nezbytné upravit na úrovni zákona proces vedoucí k odebrání uznání, resp. tento proces nelze ponechat na úpravě v podzákonném právním předpise.

Jednotlivé podmínky pro uznání za organizaci producentů jsou v obecné rovině

upraveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, v platném znění, a dále budou konkretizovány v prováděcím právním předpise, který bude vycházet ze stávajícího nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k tomu, že některé podmínky pro uznání za organizaci producentů mohou být pouze dočasného charakteru (např. organizace producentů z nezaviněných důvodů nebude dočasně splňovat podmínku minimálního počtu producentů), je na místě dát organizaci producentů příležitost, aby přijala v přiměřené době příslušná nápravná opatření. Jelikož je nepřípustné, aby v době, kdy organizace producentů neplní podmínky pro uznání, čerpala dále podporu, navrhuje se, aby se na základě výzvy k nápravě a odstranění vad pozastavilo organizaci producentů uznání, dokud nebudou přijata příslušná nápravná opatření.

Odstavec 3 v § 11k – v případě neplnění této konkrétní podmínky s výjimkou případů

vyšší moci nebo mimořádné okolnosti je výzva k nápravě zbytečná, neboť je z její povahy zřejmé, že takovou podmínku nelze napravit vůbec.

Doplňuje se § 11l, který definuje víceleté podmínky. Odstavec 1 vychází z čl. 70

odst. 1 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 a popisuje opatření, která jsou podmíněna zařazením do víceletých podmínek (dle nařízení Evropské unie tzv. závazků). Jsou zde definována konkrétní opatření Strategického plánu SZP, která jsou těmito víceletými podmínkami podmíněna. V případě, že žadatel splní všechny uvedené podmínky, zařadí ho Fond do příslušného opatření na období zpravidla 5 let.

Odstavec 2 v § 11l stanoví, že v případě neplnění podmínek je Fond oprávněn

žadatele z opatření, která podléhají zařazení podle odstavce 1, vyřadit a následně požadovat vrácení poskytnutých dotací od počátku zařazení.

Navržené ustanovení je adaptací čl. 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)

2021/2115 (EU), kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013. S ohledem na ustanovení týkající se jednotné žádosti a obecně žádosti o dotaci, která je základním procesním institutem pro poskytování dotací, je třeba stanovit princip dotačních titulů, u nichž se žadatel zavazuje k přijetí víceletých podmínek a které jsou specificky podmíněny tzv. zařazením do opatření.

Současně se návrhem vymezuje, u kterých opatření je poskytnutí dotace podmíněno

zařazením do opatření a přijetím v rámci víceletých podmínek s dobou trvání 5 až 7 let. Jedná se v zásadě o opatření, která mají za cíl zmírnění změny klimatu a která souvisejí s ekologickým hospodařením. Žádost o zařazení je samostatnou žádostí se samostatným řízením nezávislým na žádosti o dotaci. Platné zařazení je jednou ze stěžejních podmínek způsobilosti v řízení o žádosti o dotaci. Je nutné rovněž stanovit příslušný právní následek v případě porušení podmínek zařazení. Tyto právní následky byly dosud upraveny v čl. 35 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, v platném znění. Navrhují se 2 druhy následků a rozlišení mezi částečným a úplným vyřazením z opatření. V případě částečného vyřazení by byl z příslušného opatření vyřazen díl půdního bloku nebo jeho část. V případě úplného vyřazení by byl z příslušného opatření vyřazen žadatel. Druhým důsledkem by bylo v obou případech zahájení správního řízení o vrácení poskytnuté dotace od počátku zařazení do opatření v souladu s § 11a. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.

Návrh nové úpravy v § 11m adaptuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU)

2022/245, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/40, pokud jde o doprovodná vzdělávací opatření a výběr a schvalování žadatelů o podporu. V této novele nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/40 došlo k zakotvení povinnosti členských států zajistit, aby se všichni žáci zapojení do projektu mohli účastnit doprovodných vzdělávacích opatření. Doprovodná vzdělávací opatření jsou nedílnou součástí školního projektu, který nespočívá pouze v dodávání produktů. Doprovodná vzdělávací opatření podle nařízení vlády č. 74/2017 Sb., o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů, provádějí schválení žadatelé. Připravovaná novela uvedeného nařízení vlády počítá v § 7 odst. 2 s tím, aby schválený žadatel od prvního září školního roku měl povinnost začít provádět dodávky produktů a doprovodná vzdělávací opatření. V § 7 odst. 3 se počítá s tím, že žadatel má povinnost podat plán doprovodných vzdělávacích opatření na další školní rok k 31. květnu.

V zájmu zajištění funkčnosti nově uložených povinností členským státům na základě

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/245 je třeba stanovit příslušné sankční mechanismy pro případ porušení podmínek souvisejících s doprovodnými vzdělávacími opatřeními, které jsou blíže konkretizovány samotným nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/245 a novelou výše uvedeného nařízení vlády č. 74/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na charakter sankce, kdy je nutné, aby bylo vydáno správní rozhodnutí, se navrhuje, aby odejmutí schválení v případech uvedených v odst. 2 písm. a) a b) bylo přeneseno z aktuálně platného § 12 nařízení vlády č. 74/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dále se doplňují nové nezbytné poznámky pod čarou č. 53 až 55.

K bodům 41 a 42 (§ 12):

Navržené změny § 12 adaptují požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady

(EU) 2021/2116, o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, a prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/128, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, kontroly, jistoty a transparentnost, pokud jde o transparentnost, zveřejňování informací o příjemcích dotacích a opatřeních pro poskytnutí podpory, v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060, společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky.

Návrh na změnu aktuálně platného znění §12 odst. 5 vzešel z jednání s Generálním

ředitelstvím cel při řešení nového způsobu předávání dat mezi Generálním ředitelstvím cel a Fondem. Ze strany Generálního ředitelství cel byl vznesen požadavek na vytvoření jmenného seznamu dat, která se mají předávat včetně ustanovení, kterým se uplatňuje výjimka z principu mlčenlivosti podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Obdobné ustanovení je obsaženo v § 143 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

Pokud jde o změny v odstavcích 6 až 10, navrhovaná úprava odlišně upravuje

zveřejňování informací o příjemcích a poskytnutých dotacích financovaných zcela nebo zčásti z rozpočtu Evropské unie a dotacích financovaných výhradně z národních zdrojů.

V oblasti úpravy zveřejňování informací o příjemcích a poskytnutých dotacích

financovaných zcela nebo zčásti z rozpočtu Evropské unie návrh zákona reaguje na evropskou právní úpravu účinnou od roku 2023 v oblasti transparentnosti, požadavků na zveřejňování informací o příjemcích a poskytnutých dotací z fondů EZZF a EZFRV. Zveřejnění požadovaných informací představuje způsob, jak veřejnou kontrolu využívání daných fondů posílit, a proto je nezbytné k zajištění odpovídající úrovně ochrany finančních zájmů Evropské unie. Jelikož většina ustanovení předpisů Evropské unie pro oblast zveřejňování informací je přímo aplikovatelná, navrhovaná úprava zákona tak případně zakotvuje způsob, lhůty a rozsah zveřejňovaných informací nad rámec stanovený v předpisech Evropské unie, a to např. uchováním zveřejněných dat po dobu 10 let od data zveřejnění, popř. upravuje problematiku tam, kde je členskému státu tato možnost daná.

V oblasti úpravy zveřejňování informací o příjemcích a poskytnutých dotacích

financovaných výhradně z národních zdrojů návrh reaguje na poslední novelizaci tohoto zákona zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci (dále jen „změnový zákon“), kdy byl v rámci projednávání v Senátu uplatněn a následně byl přijat pozměňovací návrh, který se týká úpravy poskytování informací o poskytnutých dotacích.

Tato úprava provedená senátním pozměňovacím návrhem byla doslovně převzatá

z jiných návrhů zákonů novelizovaných ve změnovém zákoně, a zejména proto obsahuje některé dílčí věcné i legislativně technické nedostatky, k jejichž odstranění předkládaný návrh směřuje.

Fond jako jediná platební agentura v České republice poskytuje dotace v souladu

se zákonem o zemědělství, zákonem o Státním zemědělském intervenčním fondu, přímo aplikovatelnými předpisy Evropské unie a podle správního řádu. Dotace jsou poskytovány na základě pravomocného rozhodnutí nebo na základě uzavřené Dohody a žádosti o proplacení po realizaci projektu (Projektová opatření Programu rozvoje venkova). Fond při poskytování dotací ani v rámci řízení o jejich vrácení nepostupuje podle zákona o rozpočtových pravidlech. Postavení Fondu je ve vazbě na ostatní státní fondy v České republice specifické, procesně postupuje, jak již bylo výše uvedeno, podle správního řádu, a to včetně lhůt pro podání řádných i mimořádných opravných prostředků. U projektových opatření Programu rozvoje venkova, kde Fond uzavírá s příjemci Dohody, může příjemce podat návrh na zahájení sporného řízení podle příslušného ustanovení správního řádu. Jiné státní fondy převážně uzavírají s příjemci smlouvy, kdy procesně nepostupují podle správního řádu, ale mají speciální úpravy ve svých zákonech, a vylučují možnost podání odvolání. Na jimi poskytované finanční prostředky není právní nárok. Fond také v rámci řízení o vrácení dotací postupuje podle správního řádu a vede řízení včetně následného vymáhání.

Lze tedy uzavřít, že zveřejňovat informace o poskytnutých dotacích (včetně vrácení

neoprávněně vyplacených dotací) může Fond až po nabytí právní moci daného rozhodnutí, resp. po proplacení dotace. Dohody o poskytnutí dotace v rámci projektových opatření Programu rozvoje venkova jsou dále zveřejňovány v Registru smluv.

Cílem návrhu zákona tedy není v žádném případě zúžit rozsah požadovaných údajů,

které má Fond povinnost zveřejnit o poskytnutých dotacích, nýbrž uvést text zákona do souladu s postupy, kterými je Fond vázán při rozhodování o poskytování dotací, popř. v rámci řízení o vrácení neoprávněně poskytnutých dotací, a zároveň provést opravu legislativně technických nepřesností. Současně i v případě dotací financovaných výhradně z národních zdrojů nezveřejní Fond informaci o příjemcích (jméno a příjmení fyzické osoby/název právnické osoby), pokud částka obdržené dotace v jednom roce je nižší nebo rovna 1 250 EUR. Tohoto příjemce dotace označí Fond kódem. Hranice 1 250 EUR pro anonymizaci příjemců dotací, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů, je nastavena ve stejné výši jako v případě příjemců dotací, které jsou financovány zcela nebo z části z rozpočtu Evropské unie a která je přímo aplikovatelná z předpisu Evropské unie. Fond bude aplikovat aktuální směnný kurs ČNB platný v den zveřejnění informací o příjemcích a poskytnutých dotací.

Doplňují se nové poznámky pod čarou č. 56 a 57.

K bodům 43 až 56 (§ 12a):

V odstavci 1 se stanoví odpovědnost Fondu za provádění systému kontrol

a za výběr ke kontrole v oblasti Společné zemědělské politiky. Tímto je nahrazeno i původní ustanovení §12a odst. 11. Administrativní kontroly a křížové kontroly jsou důležitou součástí systému kontrol Fondu a jejich provedení vyžadují jak stávající, tak i nové evropské předpisy k Společné zemědělské politice pro období 2023-2027. Systematické administrativní kontroly jsou doplněny kontrolami na místě a kontrolou pomocí systému monitorování ploch. Kontrola pomocí systému monitorování ploch je nový postup, který nebyl doposud využíván. Proto je nutné uvést, že Česká republika tento systém implementovala a naplní tak požadavek daný čl. 65 odst. 4 písm. b) a čl. 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013.

V odstavci 2 se upřesňuje, že Fond je bez ohlášení oprávněn provádět kontrolu

správnosti i úplnosti údajů žádosti. Konkretizace, že žádosti podává Fondu fyzická nebo právnická osoba, je ve světle toho, že žadatelem o dotaci může být nerozlišně fyzická i právnická osoba, nadbytečná. Nová písmena e) a f) jsou adaptací nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013.

V odstavci 3 se navrhuje vypustit část tohoto odstavce, neboť nová evropská právní

úprava pro Společnou zemědělskou politiku pro období 2023-2027 již žádné ustanovení o výkonu kontroly neobsahuje.

V odstavcích 5, 6, 7 a 9 se upravila čísla odstavců. Odstavec 10 - kontrola pomocí systému monitorování ploch je založena

na vyhodnocování satelitních dat, obdobně jako kontrola prostřednictvím dálkového průzkumu Země, a proto je potřeba, aby se na ni obdobně vztahovala výjimka z kontrolního řádu.

V odstavci 11 se upravuje číslo odstavce. Původní odstavec 11 se vypouští, neboť jeho obsah je součástí buď nových

nebo stávajících odstavců.

Odstavec 12 - jelikož jsou kontroly plnění podmínek dotace stěžejní součástí systému

administrace zemědělských dotací a s ohledem na ochranu finančních zájmů Evropské unie (i prostředků České republiky) je na místě stanovit právní následek při neposkytnutí nezbytné součinnosti žadatelem. Navrhuje se úprava textu, kdy bylo převzato ustanovení z nařízení Evropského parlamentu a Rady (které bude zrušeno) č. 1306/2013, čl. 59 odst. 7 týkající se zabránění kontroly (není umožněno ověření žádné podmínky nebo kontrolovaná osoba ohrožuje kontrolující osobu na zdraví, životě či majetku) a dále byl ponechán původní text týkající se nesoučinnosti kontrolované osoby při kontrole (není umožněno ověření některé podmínky, tato podmínka se pak považuje za nesplněnou). V případě pravidel podmíněnosti se navrhuje odlišný režim, v rámci kterého by se při neumožnění kontroly některého z požadavků na povinné hospodaření nebo standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (stačí tedy, aby nebyla umožněna kontrola u jednoho z požadavků na povinné hospodaření nebo standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy bez ohledu na to, že byla umožněna kontrola u dalších požadavků) zamítla celá žádost o dotace.

Odstavec 13 implementuje požadavky na integrovaný administrativní a kontrolní

systém podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v rámci kterého se provádějí i křížové kontroly. Příslušná podrobná úprava byla dosud obsažena v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 809/2014, v platném znění. Jedná se o zásadní součást administrace žádosti o dotace.

Odstavec 14 - jedná se o zakotvení toho, že při kontrole prostřednictvím systému

monitorování ploch Fond pro komunikaci s žadatelem využívá informační systém. Geotagovaná fotografie je jedním z nových podkladů, které může žadatel Fondu poskytnout. Ustanovení definuje, jaké náležitosti má fotografie splňovat, aby ji Fond mohl považovat za geotagovanou fotografii. Podmínky monitorované pouze prostřednictvím geotagovaných fotografií se nemusí vztahovat k půdnímu bloku, ale mohou se vztahovat např. na celého žadatele (např. využívání meteorologických stanic).

Odstavec 15 - při kontrole prostřednictvím systému monitorování ploch Fond potvrdí

plochu zakreslenou v žádosti jako celou způsobilou nebo jako celou nezpůsobilou k dané dotaci. Prostorové rozlišení družicových dat využívaných v systému monitorování ploch není dostatečné pro to, aby kontrola přeměřovala výměru pozemku. Informační systém používaný pro komunikaci Fondu s žadatelem bude poskytovat podklady, na základě kterých bude žadatel schopen pro nezpůsobilé plochy vhodně upravit zákres v žádosti.

V odstavci 16 se uvádí jednotlivé technické prostředky, které Fond využívá

při provádění kontrol. Příslušné delegované akty Evropské komise nebyly dosud přijaty. Pokud Evropská komise nepřenese do nové Společné zemědělské politiky některé technické dokumenty upravující postupy kontroly, bude nutné tyto postupy stanovit na národní úrovni.

Odstavec 17 – možnost použití tolerance při posuzování plochy způsobilé

pro poskytnutí dotace již není součástí evropských předpisů a její využití je přenecháno na členském státu. Tento odstavec proto definuje základní rámec pro použití technické a prostorové tolerance. Technická tolerance umožňuje pro každý měřický postup zohlednit nepřesnost použitého přístroje nebo technologie, včetně jejich maximální přípustné hodnoty. Pokud měření ploch překročí tuto toleranci, lze jednoznačně určit, že výměra změřená je odlišná od výměry deklarované a lze ji použít jako výměru zjištěnou. V ostatních případech se uznává výměra deklarovaná. Prostorová tolerance dále zohledňuje prostorový posun mezi hranicí deklarovaného a změřeného zákresu. Pokud žadatel zakreslí deklarovanou plochu na jiném místě, než se reálně nachází v terénu, kontrola na místě zohlední zákres změřený.

Dále byl doplněn nový odstavec 18 týkající se ověření zvířat, tj. co bude ověřováno

při kontrole s tím, že na základě tohoto ověření bude určeno způsobilé zvíře pro dotaci. Doplnění tohoto odstavce je nutné, neboť nahrazuje ustanovení z prováděcího nařízení Komise č. 809/2014, čl. 42, zejména odst. 2, a je nutné jej upravit v národní právní úpravě.

K bodu 57 (§ 12b až 12bd):

Účelem navrženého ustanovení § 12b je zachovat s nepatrnými úpravami stávající

úpravu snížení dotace v případě ohlášení větší zemědělské plochy podle stávajících předpisů Evropské unie, které v novém programovém období 2023-2027 Společné zemědělské politiky již nebudou platit. Je třeba stanovit snížení dotace v případě, že žadatel žádá o dotaci na zemědělskou plochu, která nesplňuje podmínky pro její poskytnutí.

Navržená úprava v § 12ba má za cíl zachovat s drobnými odchylkami stávající systém

snížení dotace v případě ohlášení většího počtu zvířat podle stávajících předpisů Evropské unie, které v novém programovém období 2023-2027 Společné zemědělské politiky již nebudou platit. Je třeba stanovit snížení dotace v případě, že žadatel žádá o dotaci na hospodářské zvíře, které nesplňuje podmínky pro její poskytnutí.

Stejně tak nová evropská právní úprava Společné zemědělské politiky pro období

2023-2027 již neobsahuje pravidla pro zjišťování zvířat způsobilých pro platbu s ohledem na identifikaci a evidenci zvířat, jako dosud ve stávající úpravě v prováděcím nařízení č. 640/2014, v platném znění. V zájmu kontinuity zavedené praxe se proto navrhuje v odstavcích 5 a 6 rušenou právní úpravu nahradit novelou zákona. Pro účely zemědělských dotací představuje návrh rovněž odchylku od úpravy v zákoně č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon).

Doplňují se nové poznámky pod čarou č. 60 a 61.

§ 12bb - zachování stávajícího systému snížení dotace v případě neohlášení veškeré

zemědělské půdy podle předpisů Evropské unie, které v novém programovém období 2023- 2027 Společné zemědělské politiky již nebudou platit. Tato úprava byla rovněž zakotvena na úrovni nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů. Zachování této právní úpravy v podzákonném právním předpise není na místě. Navrhuje se proto, aby byla zakotvena na úrovni zákona.

Navržená úprava v § 12bc má za cíl zachovat stávající systém pořadí snížení dotace

v případě porušení podmínek pro její poskytnutí, obsažený v prováděcím nařízení č. 809/2014, v platném znění. Ustanovení může mít pro žadatele rovněž důležitou informační hodnotu, neboť je seznámí s tím, podle jakých kritérií a v jakém pořadí jim bude dotace snížena v případě, že Fond při posouzení žádosti o dotace zjistí porušení podmínek pro její poskytnutí. V tomto smyslu je navržené pravidlo plně v souladu s principem legitimního očekávání podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Doplňuje se nová poznámka pod čarou č. 62.

Ustanovení § 12bd se vztahuje na opatření, na něž nejsou podávány žádosti

o dotace v rámci jednotné žádosti. Jedná se o opatření zalesňování zemědělské půdy a lesnicko-environmentální platby. Vzhledem k tomu, že se jedná také z části o plošná opatření, použijí se ustanovení § 12b až 12bc, čímž bude zajištěn stejný přístup pro všechna hromadná opatření nárokového charakteru.

Snížení dotace v případech stanovených v § 12b až § 12bd se v zásadě týká jen

dotací poskytnutých na základě jednotné žádosti. Navrhuje se proto explicitně uvést, že se tato ustanovení týkají i opatření na péči o zalesněnou zemědělskou půdu a lesnicko- environmentálních opatření.

K bodu 58 (§ 12c):

Na základě změn vyplývajících z nových předpisů Evropské unie dochází

k legislativně technickému zpřesnění ustanovení o přestupcích právnických osob a podnikajících fyzických osob, a to formulačním doplněním porušení na úseku Strategického plánu SZP.

K bodům 59 až 61 (§ 12d):

Na základě změn vyplývajících z nových předpisů Evropské unie dochází

k legislativně technickému zpřesnění ustanovení o přestupcích fyzických osob, a to formulačním doplněním porušení na úseku Strategického plánu SZP.

Současně se také zohledňuje nový přestupek v písmenu c), který vychází

z ustanovení § 11m odst. 5, pokud žadatel doručený plán doprovodných vzdělávacích opatření v daném školním vůbec neprovedl.

K bodům 62 a 63 (§ 13b): Navrhuje se zcela odstranit text v písm. c) a upravit písm. f), protože v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 byly subvence zrušené s platností od 7. prosince 2021, a to nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117.

K bodu 64 (poznámky pod čarou):

Z legislativně technického hlediska se zrušují obsoletní poznámky pod čarou č. 1f,

9e, 9n, 38, 39 a 41, které v současné době již nejsou použitelné.

K čl. IV (Přechodná ustanovení)

Za účelem zajištění rovnocenného a spravedlivého přístupu ke všem žadatelům

je nezbytné v rámci přechodného ustanovení stanovit postup pro vyřízení žádosti, která byla zahájena podle zákona č. 256/2000 Sb., ve stávajícím znění, tak, aby se procesně dokončila podle stávajících postupů a mechanismů.

Smyslem ustanovení odstavce 2 má být, že v rámci nové Společné zemědělské

politiky EU pro intervence v odvětví vína bude platit stejné pravidlo jako pro jednotnou žádost, a to je podání žádosti a všech příloh a související dokladů pouze a výhradně přes Portál farmáře (k podání jiným způsobem se nepřihlíží). Proto by mělo být zcela zřejmé, že se toto pravidlo vztahuje až na žádosti podané pro intervence (opatření) v odvětví vína v rámci nové Společné zemědělské politiky EU, nikoliv na žádosti a další související doklady s nimi v rámci stávajícího programu s vínem.

K části třetí (Účinnost)

K čl. V

S ohledem na naléhavý obecný zájem se výjimečně navrhuje stanovit termín nabytí

účinnosti prvním dnem prvního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů.

Důvodem je zejména zajištění plnění závazků vyplývajících z členství České

republiky v Evropské unii a také začátek nového období Společné zemědělské politiky Evropské unie na léta 2023 až 2027 a umožnění zahájení řádné administrace dotačních prostředků Evropské unie v České republice již v roce 2023 pro české zemědělce a potravináře.

Výjimkou je ustanovení části druhé čl. III novelizačního bodu č. 39 (ustanovení § 11ic

odstavec 3 písm. a), u kterého je nezbytné s ohledem na provázanost dotací na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol po začátku školního roku, aby tato změna nabyla účinnosti až od 1. listopadu 2023.

V Praze dne 22. 7. 2022

Předkladatelé:

Michal Kučera, v. r. Karel Smetana, v. r. Petr Bendl, v. r. Tomáš Dubský, v. r. Jakub Michálek, v. r.