zákon č. 383/2022 Sb.

1.1 Identifikace právních předpisů, které jsou předmětem předloženého návrhu

Zahraniční obchod s citlivým materiálem je upraven několika právními předpisy, které jsou v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Konkrétně se jedná o zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 38/2008 Sb., o vývozu a dovozu zboží, které by mohlo být použito pro výkon trestu smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, a o poskytování technické pomoci s tímto zbožím související, a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

1.2 Důvody, které vedou k předložení návrhu

Kontrolu zahraničního obchodu dle citovaných právních předpisů, která je nezbytná ze zahraničněpolitických a bezpečnostních důvodů, provádí Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dalšími rezorty, přičemž k tomu využívá informační systém elektronické Licenční správy (dále jen „IS ELIS“), jež byl vybudován v rámci projektu „Zavedení elektronické licenční správy, reg. č. CZ.1.06/1.1.00/07.0639“ s využitím prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím Integrovaného operačního programu, se spuštěním v roce 2012.

Zavedením IS ELIS došlo k zefektivnění a zrychlení správních řízení o jednotlivých žádostech podávaných podnikatelskou veřejností dle výše uvedených právních předpisů, přičemž snahou je tyto procesy v rámci digitalizace i nadále optimalizovat. V rámci této snahy byl mezi prioritní záměry implementačního plánu programu „Digitální Česko“ zařazen rozvoj informačního systému elektronické Licenční správy (IS ELIS). Program „Digitální Česko“ je souborem koncepcí zajišťujících předpoklady dlouhodobé prosperity České republiky v prostředí probíhající digitální revoluce. Tato koncepce si klade ambici zajistit jednotný a proaktivní/inovativní přístup České republiky, jak k problematice digitální agendy na úrovni Evropské unie. Cílem záměrů rozvoje IS ELIS je zajistit, aby elektronické podání žádostí zpracovávaných v IS ELIS bylo realizováno jako webový portál, který formou web formulářů bude přijímat jednotlivé žádosti od žadatelů a umožní jejich další zpracování. Žadatel se bude ke stránkám elektronického podání připojovat přes internet standardním zabezpečeným internetovým protokolem HTTPS, který umožňuje šifrovanou bezpečnou komunikaci mezi klientem (žadatelem) a web serverem.

V souvislosti s digitalizací státní správy byl přijat zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 12/2020 Sb.“), který mimo jiné stanoví pravidla pro podávání žádostí prostřednictvím elektronických formulářů. Právě elektronické formuláře jsou využívány pro podávání žádostí dle výše citovaných právních předpisů v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu již od spuštění IS ELIS, nicméně byly vybudovány na platformě dostupné v roce 2012. Z tohoto důvodu nově budovaný portál v rámci rozvoje IS ELIS počítá se zavedením interaktivních elektronických formulářů, které by měly využít funkcionality uvedené v ustanovení § 4 odst. 3 zákon č. 12/2020 Sb., tj. zavedení elektronických formulářů, „které po prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace zajistí automatizované doplnění údajů nezbytných pro poskytnutí digitální služby vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou orgánu veřejné moci zpřístupněné pro výkon agendy“.

1.3 Proces přípravy předloženého návrhu

Vzhledem k tomu, že výše citované právní předpisy v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu byly přijaty před schválením zákona č. 12/2020 Sb., je nezbytné provést technickou novelu těchto předpisů, aby bylo možno plně využít funkcionalit výše citovaného ustanovení tohoto zákona. S přihlédnutím ke skutečnosti, že se na kontrolních režimech dle výše citovaných právních předpisů podílí i další složky státu než jen Ministerstvo průmyslu a obchodu, byla vytvořena pracovní skupina zástupců těchto složek (MV, MZV, MO, GŘC, BIS, ÚZSI, VZ a NBÚ), která se podílela na přípravě předmětné novely.

1.4 Navrhovaná právní úprava

V rámci pracovní skupiny bylo dohodnuto, že předkládaná úprava bude reflektovat novou úpravu týkající se elektronických formulářů žádostí zavedenou výše citovaným ustanovením § 4 odst. 3 zákona č. 12/2020 Sb., a to zavedením možnosti učinit podání prostřednictvím elektronických formulářů. Výše citované právní předpisy v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu obsahují v různé míře úpravu podání činěných dle těchto předpisů vůči Ministerstvu průmyslu a obchodu, zpravidla formou vzorů uvedených v příslušných prováděcích předpisech, a proto s ohledem na záměr nahrazení těchto vzorů elektronickými formuláři zveřejňovanými způsobem stanoveným v ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 12/2020 Sb. předkládaný návrh upravuje příslušná ustanovení předmětných zákonů týkající se žádostí. Tato úprava byla též konzultována s odborem hlavního architekta eGovernmentu Ministerstva vnitra, který je gestorem digitalizace státní správy. Ačkoliv je záměrem zvýšení komfortu při podáních využitím digitální formy, i nadále bude možné činit podání v listinné podobě, a to nejen s využitím elektronických formulářů, které je možné po vyplnění vytisknout a podat listinným způsobem.

2. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad

Ačkoliv v Plánu legislativních prací vlády pro rok 2022 to nebylo původně navrženo, k předkládanému materiálu se podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace RIA nezpracuje. Důvodem je fakt, že je nezbytné reflektovat zákon č. 12/2020 Sb., konkrétně ustanovení § 4 odst. 3 (Orgány veřejné moci zveřejňují prostřednictvím Ministerstva vnitra (dále jen "ministerstvo") elektronické formuláře, které po prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace zajistí automatizované doplnění údajů nezbytných pro poskytnutí digitální služby vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou orgánu veřejné moci zpřístupněné pro výkon agendy, nebo využívaných orgánem veřejné moci na základě souhlasu uživatele služby. Formát, strukturu a obsah formuláře stanoví orgán veřejné moci zveřejněním. Nezveřejní-li orgán veřejné moci elektronický formulář, má uživatel služby právo učinit digitální úkon podle své volby v jakémkoli výstupním datovém formátu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu), jež pro maximální možné využití předpokládá implementaci ve zvláštních právních předpisech, zejména v těch, které jako v případě této novely upravují toliko papírovou formu žádostí stanovením vzorů a formulářů. V rámci takovéto implementace tedy není možné zvažovat varianty právní úpravy a předmětná novela je ve své podstatě technického rázu.

Výjimka z povinnosti zpracovávat RIA byla odsouhlasena ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády dopisem ze dne 21. ledna 2022, č. j. 2478/2022-UVCR.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR

Předkládaný návrh je v plném souladu s ústavním pořádkem České republiky, který stanoví čl. 112 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava ČR“), zejména s

- čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon,

- čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR, podle něhož každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá,

- čl. 41 odst. 2 Ústavy, podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy, a také v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné uvádí, že ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim uložila vláda,

- čl. 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož lze působnost správních orgánů stanovit pouze zákonem.

Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina základních práv a svobod“), a to zejména s

- čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle které lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví,

- čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle které může každý činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá,

- čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle které mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod,

- čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, podle které má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, s tím, že zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.

Navržená právní úprava je taktéž v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 12. listopadu 2019 sp. zn. Pl. ÚS 19/17, který byl vyhlášen pod č. 337/2019 Sb., upravující meze pro vydání prováděcích předpisů, neboť jsou v předmětných zákonech stanoveny okruhy vyžadovaných údajů, v jejichž mezích budou konkrétní údaje stanoveny podzákonnými předpisy, tzn. stanovení obsahu formulářů, tj. fakticky informací, jež bude muset adresát normy orgánu veřejné moci poskytnout, bude provedeno na základě a v mezích zákona.

Navrhovaná právní úprava tedy splňuje ústavní požadavek stanovení povinnosti na úrovni zákona a vyhovuje též zásadám pro stanovení mezí základních práv a svobod podle čl. 4 Listiny základních práv a svobod. Návrh zákona rovněž respektuje zásadu „nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege“ podle čl. 39 Listiny základních práv a svobod.

Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje ostatní práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, její slučitelnost s právem EU a jeho zásadami

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, a též respektuje závazky vyplývající z členství České republiky v mezinárodních organizacích. Problematika digitalizace je na úrovni Evropské unie upravena celou řadou předpisů. Zejména se jedná o nařízení eIDAS, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu, Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru.

Vzhledem k tomu, že v rámci Evropské unie jsou již některé služby obecně budovány jako primárně digitální, a to např. elektronická výměna údajů o odborné kvalifikaci, výměna údajů o identitě a elektronické identifikaci, navrhovaná úprava odpovídá tomuto trendu Evropské unie a je plně v souladu s právními předpisy Evropské unie a podporuje jejich aplikaci.

Předložený návrh má částečně reimplementační charakter, a to vůči právním předpisům EU, jež jsou v uvedených právních předpisech implementovány, nebo na něž jsou právní předpisy ČR adaptovány, nebo jež se uvedených právních předpisů dotýkají. Konkrétně se jedná o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství, ve znění pozdějších změn, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výbušnin pro civilní použití na trh a dozoru nad nimi (přepracované znění), směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 ze dne 24. března 2021 o kontrole nabývání a držení zbraní (konsolidované znění), a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/125 ze dne 16. ledna 2019 o obchodování s některým zbožím, které by mohlo být použito pro trest smrti, mučení nebo jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení nebo trestání, v platném znění.

Předkládaná novela není pokládána za technický předpis ve smyslu směrnice EP a Rady (EU) 2015/1535 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (kodifikované znění).

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy, nároky na státní rozpočet

Oproti stávající právní úpravě nebudou s návrhem ve vztahu k veřejným rozpočtům spojeny žádné dodatečné výdaje, ani s navrženou právní úpravou nebudou spojeny žádné požadavky na navýšení personálních kapacit a prostředků na platy a případná personální potřeba bude řešena v rámci stávajícího limitu počtu míst a objemu prostředků na platy daných kapitol. Naopak lze očekávat pozitivní dopady na podnikatelské prostředí spojené s usnadněním vyplňování podání činěných dle citovaných právních předpisů v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a snížením chybovosti při jejich vyplňování. V této souvislosti je vhodné doplnit, že portál pro činění podání vůči Ministerstvu průmyslu a obchodu je budován zcela nezávisle na této novele v rámci projektu „Digitální Česko“.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s rovností mužů a žen, vyhodnocení korupčních rizik, dopad na ochranu osobních údajů, dopad na životní prostředí

Předložený návrh zákona nemá dopad na specifické skupiny obyvatel, včetně rovnosti mužů a žen. Návrh nemá dopad na životní prostředí. Návrh nemá dopad na ochranu osobních údajů. Zákonem nejsou zakládány možnosti zvýšení korupce, vzhledem ke kontrolním mechanizmům, jež jsou nastaveny v rámci MPO a dotčených rezortů.

7. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Z hlediska upravované materie nemá předkládaný návrh zákona dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

8. Zhodnocení korupčních rizik (CIA)

Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik, jak stanoví Legislativní pravidla vlády, a to podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik), zveřejněné na webové stránce Odboru střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti Oddělení boje proti korupci (https://korupce.cz/protikorupcni-agenda/metodika-cia/). Jedná se o jednoduché vyhodnocení korupčních rizik předkladatelem. Při zpracování návrhu novely zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při aplikaci novelizovaného zákona. S ohledem na to, že navrhovaná právní úprava je toliko povahy technické, respektuje zásadu co nejmenších zásahů do současného znění zákona.

Předkladatel posoudil podle požadavků Metodiky CIA, zda navrhovaná právní úprava naplňuje kritéria přiměřenosti, efektivity, odpovědnosti, opravných prostředků, kontrolních mechanizmů.

Tabulka: Zhodnocení korupčních rizik dle Metodiky CIA Kritérium Zhodnocení naplnění kritériaPoznámka či vysvětlení

definovaného v Metodice CIA ke zhodnocení naplnění kritéria ve vztahu k návrhu právního předpisu

přiměřenost návrh předpisu nerozšiřujenávrh předpisu zasahuje do

kompetence orgánů veřejnésoučasného znění zákona co správy,možná nejmenší měrou

předpis je přiměřený množině vztahů, které má upravovat

efektivita předmětné právní předpisypředmětem návrhu předpisu

umožňují kontrolovat a vynucovatnebyly úpravy, které by měly vliv dodržování stanovenýchna změnu možnosti kontrolovat povinností;nebo vynucovat dodržování stanovených povinností cílem návrhu předpisu je přímo podpořit možnosti efektivní implementace postupů stanovených v zákoně

odpovědnost hodnocení tohoto kritéria nenínávrh předpisu nijak nově

relevantníneupravuje odpovědnosti, tyto zůstávají zachovány

opravnéhodnocení tohoto kritéria nenínávrh předpisu nemění možnosti prostředkyrelevantníobrany proti nesprávnému postupu

orgánu veřejné správy, problematika opravných prostředků není předmětem úpravy novely

kontrolníhodnocení tohoto kritéria nenínávrhem předpisu nedochází mechanizmyrelevantník rozšíření kontrolních

mechanizmů

9. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Návrh právního předpisu promítá některé Zásady digitálně přívětivé legislativy do předmětných právních předpisů v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu a doplňuje v nich již aplikované zásady. Jedná se primárně o zásadu „Budování přednostně digitálních služeb“, když se navrhovanou úpravou zavádí primárně podání v elektronické podobě, které však nevylučuje možnost po vyplnění elektronických formulářů jejich vytištění a podání v papírové podobě. Pro tyto případy bude součástí vyplněných a vytištěných formulářů tzv. bar kód, který bude obsahovat v strojově čitelné podobě údaje z formuláře vyplněné žadatelem pro jeho následné elektronické zpracování v IS ELIS. Pokud jde o elektronicky činěná podáních vůči Ministerstvu průmyslu a obchodu dle předmětných zákonů, bude možné využít všechny způsoby elektronické komunikace, tj. datových schránek, uznávaného elektronického podpisu i prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Navrhovaná úprava zákona je dále v souladu se zásadou „Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb“ a zásadou „Sdílené služby veřejné správy“, neboť je počítáno s automatickým získávání údajů ze základních registrů. Navrhovaná právní úprava se naopak netýká zásady „Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením“, „Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy“, „Mezinárodní interoperabilita“, ani zásady „Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby“, když tyto zásady jsou již nyní respektovány v rámci IS ELIS. Navrhovaná úprava nestanoví žádné překážky zásadě „Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb“. Návrh změnového zákona je připravován v reakci na přijetí zákona č. 12/2020 Sb. a reflektuje připravovaný rozvoj IS ELIS, jež byl vybudován v rámci projektu „Zavedení elektronické licenční správy, reg. č. CZ.1.06/1.1.00/07.0639“, tedy již existujícího informačního systému státní správy (zásada Technologické neutrality). Uživatelská přívětivost by měla být naplněna zamýšleným vyplňováním podání zpracovávaných v IS ELIS formou web formulářů ve webové aplikaci (portál).

10. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Navrhuje se požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o vyslovení souhlasu s návrhem již v prvém čtení v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem tohoto požadavku je blízká spojitost tohoto návrhu zákona se zákonem č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, který s navrhovanou právní úpravou souvisí, proto je i s ohledem na požadavek na urychlení digitalizace státní správy vhodné, aby předmětný návrh zákona byl přijat co možná nejdříve, čehož lze dosáhnout navrhovaným projednáním tohoto návrhu zákona ve zkrácené proceduře.