zákon č. 384/2012 Sb.

A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (malá RIA)

1. Důvod předložení

1.1. Název předpisu Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

1.2. Identifikace problémů, stanovení cílů a rizika spojená s nečinností

Činnost ústavů sociální péče, jež jsou zřizovány Ministerstvem práce a sociálních věcí a jsou organizačními složkami státu, je financována v souladu s příslušnými právními předpisy (zejména zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), z rozpočtu kapitoly státního rozpočtu 313- Ministerstvo práce a sociálních věcí. V rámci své činnosti dosahují přímo řízené ústavy sociální péče příjmů, jež představují zejména příjmy od klientů za poskytované sociální služby, příjmy od zdravotních pojišťoven za poskytnuté zdravotní služby. V případě organizačních složek státu jsou tyto příjmy odváděny ve prospěch příjmů státního rozpočtu a nemohou být použity na financování výdajů organizace. Příjmy jsou rozpočtovány v závazném ukazateli „Ostatní nedaňové, kapitálové příjmy a přijaté transfery“, pro rok 2012 byl přímo řízeným ústavům sociální péče – organizačním složkám státu, stanoven rozpočet příjmů ve výši 42 000 tis. Kč.

1.2.1. Identifikace cílů, kterých má být dosaženo

Cílem je změnit právní formu čtyř zařízení sociálních služeb – organizačních složek státu na státní příspěvkové organizace a zefektivnit tak využití dostupných zdrojů pro poskytování sociálních služeb.

1.2.2. Identifikace rizik spojených s nečinností

Stávající stav nepřináší zásadní rizika, nicméně neumožňuje plně využít dostupné ekonomické zdroje a vede k snižování nabídky sociálních služeb.

2. Možnosti řešení

Návrh variant řešení:

Varianta 0 Zachovává se stávající stav, kdy MPSV nadále bude poskytovat sociální služby prostřednictvím čtyř organizačních složek státu a jedné státní příspěvkové organizace. Varianta I Navrhuje se přímo řízené organizační složky MPSV poskytující sociální služby (USP Zbůch, USP Tloskov, USP Kociánka a USP Chrlice) zákonem převést na státní příspěvkové organizace a to včetně práv a závazků.

3. Zhodnocení variant – výběr nejvhodnějšího řešení

Varianta 0 V rámci své činnosti dosahují přímo řízené organizace – poskytovatelé sociálních služeb příjmů, jež představují zejména příjmy od klientů za poskytované sociální služby, příjmy od zdravotních pojišťoven za poskytnuté zdravotní služby. V případě organizačních složek státu jsou tyto příjmy odváděny ve prospěch příjmů státního rozpočtu a nemohou být použity na financování výdajů organizace, která následně požaduje příspěvek na provoz od zřizovatele. Vzhledem ke snižování výdajů státního rozpočtu dochází také ke snižování rozpočtů organizací. Vzniká tak paradox, kdy jsou omezovány i ty činnosti, které generují příjmy ve výši pokrývající či dokonce převyšující náklady, ale ty nemohou pro provoz využít.

Variantu 0 nelze z výše uvedených důvodů déle akceptovat.

Varianta I Přeměna přímo řízených ústavů sociální péče na státní příspěvkové organizace umožní organizacím efektivnější hospodaření a motivuje je k aktivnímu využívání příjmů z činnosti (hlavní a vedlejší) pro financování aktivit organizace. Organizace tvoří ze zlepšeného hospodářského výsledku peněžní fondy (rezervní fond, fond reprodukce majetku, fond odměn), jejichž prostředky mohou zapojit do hospodaření. V podmínkách restriktivní výdajové strategie veřejných rozpočtů získají přímo řízené ústavy sociální péče dodatečné finanční zdroje bez dodatečných nároků na státní rozpočet.

Z tohoto důvodu se navrhuje přijmout variantu I.

4. Identifikace nákladů a přínosů

Navrhovaná právní úprava nemá přímé dopady na výdaje státního rozpočtu. Případné nepřímé náklady budou řešeny v rámci stávajících rozpočtů.

5. Dotčené subjekty

Přímo řízené organizace MPSV poskytující sociální služby jako organizační složky státu a MPSV

6. Implementace a vynucování

Za provádění navrhované úpravy bude odpovědné MPSV.

7. Přezkum účinnosti

Z hlediska kritérií přezkumu účinnosti, která jsou dána Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace, se navrhuje monitoring tak, aby včas byly zachyceny případné problémy a přijata adekvátní opatření.

8. Konzultace

Navrhované řešení bylo konzultováno s Ministerstvem financí.

9. Kontakty

Závěrečnou zprávu RIA zpracoval: Mgr. Petr Hanuš Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor sociálních služeb a sociální práce Telefon: 221922884 e-mail: petr.hanus@mpsv.cz

B. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet

Činnost ústavů sociální péče, které jsou zřizovány Ministerstvem práce a sociálních věcí a jsou organizačními složkami státu, je financována v souladu s příslušnými právními předpisy (zejména zákonem o rozpočtových pravidlech), z rozpočtu kapitoly státního rozpočtu 313-Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Výdaje státního rozpočtu jsou sledovány v závazném ukazateli státního rozpočtu „Výdaje přímo řízených ústavů sociální péče (OSS a PO)“. Pro rok 2012 činí schválený rozpočet výdajů tohoto ukazatele 306 274 tis. Kč (včetně příspěvku na provoz pro státní příspěvkovou organizaci ÚSP Hrabyně). V rámci schváleného rozpočtu připadá na přímo řízené ústavy sociální péče, které jsou organizačními složkami státu, částka ve výši 261 974 tis. Kč.

V rámci své činnosti dosahují přímo řízené ústavy sociální péče příjmů, které představují zejména příjmy od klientů za poskytované sociální služby a příjmy od zdravotních pojišťoven za poskytnuté zdravotní služby. V případě organizačních složek státu jsou tyto příjmy odváděny ve prospěch příjmů státního rozpočtu a nemohou být použity na financování výdajů organizace. Příjmy jsou rozpočtovány v závazném ukazateli „Ostatní nedaňové, kapitálové příjmy a přijaté transfery“; pro rok 2012 byl přímo řízeným ústavům sociální péče-organizačním složkám státu, stanoven rozpočet příjmů ve výši 42 000 tis. Kč.

Navrhovaná právní úprava nemá přímé dopady na výdaje státního rozpočtu. Přeměna přímo řízených ústavů sociální péče na státní příspěvkové organizace umožní organizacím efektivnější hospodaření a motivuje je k aktivnímu využívání příjmů z činnosti (hlavní a vedlejší) pro financování aktivit organizace. Organizace tvoří ze zlepšeného hospodářského výsledku peněžní fondy (rezervní fond, fond reprodukce majetku, fond odměn), jejichž prostředky mohou zapojit do hospodaření. V podmínkách restriktivní výdajové strategie veřejných rozpočtů získají přímo řízené ústavy sociální péče dodatečné finanční zdroje bez dodatečných nároků na státní rozpočet.

C. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR, mezinárodními smlouvami a právem Evropské unie

Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky ani s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

Předmět navrhované právní úpravy není právem Evropské unie dotčen. Není s ním proto v rozporu.

D. Dopad na životní prostředí, podnikatelské prostředí a ve vztahu k rovnosti žen a mužů

Navrhovaná právní úprava nesouvisí s problematikou ochrany životního prostředí a nemá na něj vliv. Návrh zákona nebude mít negativní dopady na podnikatelské prostředí.

Z hlediska principu rovnosti žen a mužů je návrh neutrální.