zákon č. 384/2022 Sb.

K čl. I

K bodům 1 a 2 [§ 9 odst. 2 písm. a), odst. 7 a 8, § 15 odst. 1, § 51 odst. 1, nadpisu § 55, § 57 odst. 2, § 94 odst. 2, § 156 odst. 4, § 156a odst. 3 a příloze č. 2]:

Ministerstva jsou řízena politickým aparátem, který vzešel z voleb a který, jako takový, nese politickou odpovědnost. Tento politický aparát je představovaný ministry a jejich náměstky (slovo náměstek označuje „zástupce“, tedy toho, kdo zastupuje „na místě někoho“), není představovaný úředníky. Úřední aparát má být naopak oddělený od politického, neboť musí být stabilní a odolný vůči náhlým změnám. Politický aparát nemá významnou pravomoc ve služebních vztazích státních zaměstnanců. Navrhovanou změnou dochází k narovnání často kritizované části úpravy zákona o státní službě, která zakotvuje dvě na sobě nezávislé pozice náměstků v ministerstvech a v Úřadu vlády České republiky. Navrhuje se, aby nově existoval pouze jeden typ náměstka, a to náměstek člena vlády, který bude stát mimo systém státní služby a bude představovat přemostění mezi politickou částí moci výkonné (bude zástupcem člena vlády) a mezi úřednickým a zásadně apolitickým aparátem. Úprava tak zvyšuje flexibilitu strategicko- politické úrovně řízení ministerstev, a to při zachování oddělení politické a odborné úrovně řízení. Institut náměstků pro řízení sekce byl zaveden až zákonem o státní službě, přičemž původní služební zákon (zákon č. 218/2002 Sb.) tento institut neznal a v čele sekcí měli vždy stát ředitelé sekcí, a to bez ohledu na typ služebního úřadu – ředitelé sekcí nyní stojí pouze v čele sekcí služebních úřadů, jež nejsou ministerstvy, resp. Úřadem vlády České republiky. Nyní se tedy ve všech relevantních ustanoveních označení náměstka pro řízení sekce pojmově nahrazuje označením vrchní ředitel sekce, jenž, jako státní zaměstnanec ve služebním poměru, bude stát v čele sekce v ministerstvech a Úřadu vlády České republiky. Jeho platové náležitosti ani funkční požitky se nemění. V návaznosti na tuto úpravu bude mít státní tajemník v ministerstvu, resp. Úřadu vlády České republiky namísto postavení náměstka pro řízení postavení vrchního ředitele sekce. Jeho označení ani kompetence se nemění.

K bodu 3 (§ 9 odst. 8):

I nadále je umožněno zastupování člena vlády mj. osobou stojící v čele sekce. Vrchní ředitel sekce, pokud tak příslušný člen vlády stanoví, je zejména oprávněn zastupovat člena vlády na jednání schůze vlády, na schůzi výboru nebo komise Poslanecké sněmovny nebo na schůzi výboru nebo komise Senátu. Výslovně se stanovuje, že se přitom považuje za náměstka člena vlády, což odpovídá požadavku na zastupování člena vlády vyplývajícímu z čl. 38 odst. 2 Ústavy České republiky. Navrhované řešení umožňuje plné využití odbornosti vrchních ředitelů sekcí a racionalizaci manažerského aparátu ministerstva (Úřadu vlády) při současných úsporách finančních prostředků na platy.

K bodům 4 až 9 [§ 10 odst. 1 písm. a) a c), § 11 odst. 4 a 5, § 12 odst. 1, 5 až 7, § 13 odst. 2, 4 až 7, § 17 odst. 2, § 35 odst. 4, § 51 odst. 1, nadpisu § 52, § 53 odst. 2, § 54 odst. 1 a 2, § 56, § 60 odst. 3, § 77 odst. 4 a 5, § 85 odst. 2, § 88 odst. 2, § 94 odst. 1, § 152 odst. 1, § 156 odst. 2, 5 a 6, § 156a odst. 3, § 162 odst. 4 písm. a), § 163 a příloze č. 2]:

V návaznosti na body 1 a 2 se ve všech relevantních ustanoveních označení náměstka pro státní službu pojmově nahrazuje označením nejvyšší státní tajemník. Jeho faktické postavení, s výjimkou odstranění zákazu opakování funkčního období v § 52 odst. 1, se nemění.

K bodu 10 (§ 24 odst. 5):

Jedná se o legislativně technickou změnu navazující na úpravu § 75, kdy se navrhuje v odstavci 2 výslovně zakotvit institut zařazení na služební místo bez výběrového řízení pro případy v § 75 upravené. Proto je třeba i tyto případy zahrnout do výčtu případů, kdy se nekoná výběrové řízení. Na druhé straně však dochází i k redukci případů, kdy se nekoná výběrové řízení, neboť navrhovaná úprava vypouští úpravu ustanovení § 51 odst. 5 a 6. Představeného tedy nebude možné jmenovat na jiné služební místo představeného ve stejném nebo nižším stupni řízení bez konání výběrového řízení, nejedná-li se o převedení, či zařazení (jmenování) na služební místo v případech podle § 70 nebo § 75 odst. 2.

K bodu 11 (§ 24 odst. 6):

Jedná se o změnu navazující na celkové zpřesnění a zjednodušení právní úpravy, resp. procesu výběrových řízení, kdy v souvislosti s jeho výslovným vynětím z řízení podle správního řádu, resp. z jeho části druhé a třetí části a v souvislosti s dalšími úpravami, které mají za cíl zjednodušit proces výběrových řízení, lze předpokládat taktéž kratší dobu trvání výběrových řízení. Proto navrhovaná úprava reaguje i zkrácením pořádkové lhůty pro dokončení výběrového řízení z dosavadních 90 dnů na 60 dnů ode dne uplynutí lhůty pro podávání žádostí. V souvislosti s výslovným vynětím výběrového řízení z řízení podle správního řádu, resp. z jeho části druhé a třetí dochází také k přesunu procesních ustanovení týkajících se výběrového řízení dříve upravených v § 164, tj. v části zákona týkajícího se řízení ve věcech služby.

K bodu 12 (§ 24 odst. 8):

Navrhované ustanovení upravuje novou povinnost nejvyššího státního tajemníka služebním předpisem stanovit rozsah údajů o služebním místě, které má být na základě výběrového řízení obsazeno, a rovněž i údaje, které musí obsahovat oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Údaje, kterých se uvedená povinnost týká, jsou stanoveny demonstrativním výčtem, jedná se zejména o popis činností, jejichž výkon se na služebním místě požaduje, obvyklou výši jednotlivých složek platu státních zaměstnanců vykonávajících stejnou službu nebo službu stejné hodnoty a podmínky výkonu služby.

K bodu 13 (§ 24 odst. 10 a 11):

Jedná se o změnu navazující na celkové zpřesnění a zjednodušení právní úpravy, resp. procesu výběrových řízení. V odstavci 10 se navrhuje zkrácení minimální lhůty pro podávání žádostí z 10 dnů na 7 dnů s tím, že se výslovně stanoví, že lhůta pro podávání žádostí je zachována, je-li žádost nejpozději posledního dne lhůty doručena služebnímu orgánu, což zrychlí počáteční fázi výběrových řízení oproti dosavadní praxi, kdy právní úprava připouští, aby žadatel do posledního dne lhůty žádost podal provozovateli poštovních služeb, a po uplynutí lhůty je tak třeba ještě vyčkávat, jestli nějaká žádost nebude doručena později. V odstavci 10 se rovněž stejně jako v dosavadní úpravě (§ 164 odst. 1) stanoví, že nelze prominout zmeškání lhůty pro podávání žádostí a po uplynutí lhůty pro podávání žádostí se nepřipouští změna žádosti. Stejně jako v dosavadní úpravě se také stanoví, že nahlížet do spisu ve věci výběrového řízení lze až po uplynutí lhůty pro podávání žádostí, což má svůj význam pro zachování rovnosti žadatelů, aby např. nemohli nahlížet do písemných prací jiných žadatelů apod. V souvislosti s výslovným vynětím výběrového řízení z řízení podle správního řádu, resp. z jeho části druhé a třetí dochází pouze k přesunu posledně dvou uvedených procesních pravidel týkajících se výběrového řízení dříve upravených v § 164, tj. v části zákona týkajícího se řízení ve věcech služby. Nový odstavec 11 obsahuje speciální právní úpravu doručování ve výběrovém řízení, která přispěje ke zrychlení výběrových řízení. Ve výběrovém řízení se bude doručovat na elektronickou adresu pro doručování. Za účelem větší elektronizace výběrových řízení (a s ohledem na předpoklad, že každý žadatel o přijetí do služebního poměru umí obsluhovat elektronickou poštu, neboť ta je mu i v rovině služební po přijetí do služebního poměru zřízena) se navrhuje stanovit žadateli povinnost sdělit v žádosti elektronickou adresu pro doručování dokumentů ve výběrovém řízení (pokud nebude mít žadatel datovou schránku). Pokud žadatel v žádosti elektronickou adresu pro doručování neuvede a nebude mít datovou schránku, bude jeho žádost vyřazena podle § 27 odst. 2 písm. a) zákona o státní službě, neboť žádost nebude mít jednu ze zákonných náležitostí. V zájmu urychlení výběrového řízení a vzhledem k absenci nároku na přijetí do služebního poměru a zařazení nebo jmenování na služební místo se dále doplňuje úprava týkající se doručování dokumentů ve výběrovém řízení, a to tak, že dokument doručovaný žadateli ve výběrovém řízení na elektronickou adresu je doručen třetím dnem ode dne, kdy byl odeslán, pokud se datová zpráva nevrátila jako nedoručitelná. Nevyžaduje se tedy na rozdíl od obecné úpravy doručování ve správním řádu potvrzení o doručení dokumentu e-mailem s elektronickým podpisem. Pokud nebude možno dokument doručit, protože se datová zpráva vrátí jako nedoručitelná, učiní se neprodleně další pokus o jeho doručení; bude-li i další pokus o doručení neúspěšný, doručí se dokument jiným vhodným způsobem. S ohledem na povahu výběrového řízení ale nebude nutné doručení do vlastních rukou. V takovém případě pak bude platit, že dokument bude doručen třetím dnem ode dne, kdy byl odeslán. S ohledem na zájem na urychlení výběrového řízení se rovněž zkracuje lhůta pro uplatnění fikce doručení do datové schránky z 10 na 3 dny. V oznámení o vyhlášení výběrového řízení se uvede poučení o způsobech a účincích doručování ve výběrovém řízení.

K bodu 14 (§ 26 odst. 4):

Jedná se o změnu navazující na celkové zpřesnění a zjednodušení právní úpravy, resp. procesu výběrových řízení. Stanoví se nově výslovně povinnost žadatele doložit k žádosti životopis. Ten je standardně vyžadovaným dokumentem ve výběrovém řízení, nicméně podle dosavadní úpravy, kdy nejde o zákonnou náležitost žádosti nelze v případě jeho nedoložení žádost vyřadit podle § 27 odst. 2 písm. a) zákona o státní službě. Životopis rovněž nabývá na významu v souvislosti se zakotvením tzv. zjednodušených výběrových řízení v novém § 28a, kdy nebude pro služební místa zařazená v 5. až 9. platové třídě nutné konat pohovor před výběrovou komisí.

K bodům 15 až 17 (§ 27 odst. 1 a 2):

Jedná se o změnu navazující na celkové zpřesnění a zjednodušení právní úpravy, resp. procesu výběrových řízení. Dochází ke zpřesnění, kdy předpoklady stanovené zákonem pro účast ve výběrovém řízení nejsou pouze požadavky podle § 25 odst. 5, ale též požadavek podle § 25 odst. 4. I v případě nesplnění takových předpokladů je třeba žádost z výběrového řízení vyřadit podle § 27 odst. 2 zákona o státní službě. Ačkoli se toto pravidlo v praxi dovodilo výkladem, je vhodné úpravu v tomto směru zpřesnit. Zpřesnění se dále týká i opožděně podaných žádostí, kde rovněž praxe dovodila nutnost vyřadit takovou žádost z výběrového řízení.

K bodu 18 (§ 27 odst. 4):

Jedná se o změnu navazující na celkové zpřesnění a zjednodušení právní úpravy, resp. procesu výběrových řízení. Ke snížení časové zátěže spojené s výběrovým řízením přispěje rozšíření možnosti omezit počet žadatelů, kteří absolvují pohovor před výběrovou komisí, úspěšným zvládnutím písemné zkoušky předcházející provedení ústního pohovoru. Dosud je možné tento postup uplatnit, pokud počet žadatelů činí nejméně 10 a k pohovoru je nutné pozvat nejméně 5 žadatelů. Nově se navrhuje snížit počet žadatelů nejméně na 5 a k pohovoru pak pozvat nejméně 3 žadatele.

K bodu 19 (§ 27 odst. 5 a 6):

Jedná se o změnu navazující na celkové zpřesnění a zjednodušení právní úpravy, resp. procesu výběrových řízení. Nově se navrhuje zrychlit výběrové řízení tím, že každý žadatel bude mít v zájmu rychlosti výběrového řízení pouze jeden termín pohovoru a pouze v případech, že to nebude bránit řádnému plnění úkolů služebního úřadu a půjde-li o náležitou omluvu, bude moci výběrová komise na požádání žadatele stanovit náhradní termín, ale to pouze se souhlasem služebního orgánu. Služební orgán bude mít dále možnost stanovit, že udělení jeho souhlasu ke stanovení náhradního termínu pohovoru nebude třeba a že tedy bude postačovat stanovení náhradního termínu výběrovou komisí. Naproti tomu služební orgán bude mít možnost stanovení náhradního termínu pohovoru vyloučit dopředu již v oznámení o vyhlášení výběrového řízení. Podle okolností, resp. potřeby obsazení služebního místa tak bude mít služební orgán flexibilní možnosti, jak k danému výběrovému řízení přistoupit. V případě stanovení náhradního termínu v daném výběrovém řízení ale musí služební orgán uplatnit rovný přístup vůči všem žadatelům. V návaznosti na změny v otázce náhradních termínů pohovorů, kdy primárně bude tato možnost vázána na souhlas služebního orgánu, bylo třeba pro případy nedostavení se na pohovor stanovit v odstavci 6 nevyvratitelnou domněnku odstoupení z výběrového řízení, což rovněž přispěje k urychlení výběrového řízení. Odstavec 6 kromě stanovení nevyvratitelné domněnky odstoupení z výběrového řízení, která odpovídá jednotlivým v úvahu přicházejícím situacím souvisejícím s účastí na pohovoru, pak na jednom místě, oproti dosavadní roztříštěné úpravě, upravuje samotný institut odstoupení z výběrového řízení. Stejně jako v dosavadní úpravě se kromě situací souvisejících s neúčastí na pohovoru stanoví, že domněnka odstoupení z výběrového řízení se uplatní i tehdy, kdy žadatel v průběhu výběrového řízení ani na výzvu neposkytuje součinnost potřebnou k zajištění jeho účasti ve výběrovém řízení, nebo je z jeho jednání jinak zřejmé, že již nemá zájem o účast ve výběrovém řízení. Stejně jako v dosavadní úpravě (§ 164 odst. 6) se v návaznosti na výše uvedené upřesňuje, že pokud žadatel služební orgán nebo výběrovou komisi o odstoupení z výběrového řízení nevyrozumí písemně, o odstoupení žadatele z výběrového řízení se učiní záznam do spisu. To znamená, že v případě písemného odstoupení žadatele z výběrového řízení, vezme tuto skutečnost služební orgán pouze na vědomí.

K bodu 20 (§ 28 odst. 1):

Jedná se o změnu navazující na celkové zpřesnění a zjednodušení právní úpravy, resp. procesu výběrových řízení. Navrhuje se, aby služební orgán mohl služebním předpisem stanovit jednací řád výběrových komisí ve svém služebním úřadu, a tím jednak sjednotit postup výběrových komisí a současně odstranit administrativní zátěž, která souvisí s nynější povinností každé výběrové komise v každém jednotlivém výběrovém řízení si přijmout vlastní jednací řád s ohledem na § 134 správního řádu.

K bodu 21 (§ 28 odst. 4):

Jedná se o změnu navazující na celkové zpřesnění a zjednodušení právní úpravy, resp. procesu výběrových řízení. V souvislosti s výslovným vynětím výběrového řízení z řízení podle správního řádu, resp. z jeho části druhé a třetí dochází k přesunu procesních pravidel týkajících se protokolu o průběhu a výsledku výběrového řízení dříve upravených v § 164, tj. v části zákona týkajícího se řízení ve věcech služby. Kromě toho dochází ke změně pojetí protokolu, neboť se nově navrhuje zrušit institut námitek proti protokolu o průběhu a výsledku výběrového řízení, neboť šetření provedené u služebních úřadů prokázalo, že tento institut je využíván pouze minimálně a jako dostačující forma ochrany žadatelů se jeví obecný institut stížnosti podle § 175 správního řádu. Možnost podat proti protokolu o průběhu a výsledku výběrového řízení stížnost tedy zůstane zachována. Navržené řešení zásadním způsobem urychlí průběh výběrového řízení, neboť nebude nutné vyčkávat na doručení protokolu všem účastníkům výběrového řízení (v případě doručování prostřednictvím držitele poštovní licence, kdy je písemnost ukládána, může jít řádově o 10 až 20 dnů, podle toho, jak dlouho trvá vrácení doručenky), uplynutí pětidenní lhůty pro podání námitek, a dále na vyřízení námitek, na které zákon stanoví lhůtu 15 dnů. S ohledem na uvedené se pak navrhuje nedoručovat již žadateli protokol o průběhu a výsledku výběrového řízení, nýbrž žadatele o výsledku výběrového řízení pouze vyrozumět (viz návrh nového § 28c) s tím, že by žadatel do protokolu mohl nahlédnout, obdobně jako je to upraveno, pokud jde o záznam z výběrového řízení, v zákoně č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Obdobně jako v dosavadní úpravě (§ 164 odst. 3 zákona o státní službě) se stanoví náležitosti protokolu o průběhu a výsledku výběrového řízení. Dosavadní úprava § 28 odst. 4, tj. zrušení výběrového řízení v případě, že žádný žadatel neuspěl nebo nebyl v dohodě mezi služebním orgánem a bezprostředně nadřízeným představeným vybrán, se navrhuje přesunout do nového § 28b, který sjednocuje úpravu zrušení výběrového řízení, která byla dosud roztříštěna.

K bodu 22 (§ 28a až 28c):

Z důvodu flexibilnějšího obsazování služebních míst, pro která je systemizována nejvýše 9. platová třída (s výjimkou služebních míst představených) se v § 28a navrhuje zakotvit tzv. zjednodušené výběrové řízení. To přispěje ke zrychlení těchto výběrových řízení a ke snížení administrativní zátěže. Při obsazování služebních míst zařazených v rozsahu 5. až 9. platové třídy, tj. služebních míst, u kterých zákon o státní službě nepočítá s předpokladem vysokoškolského vzdělání, a nejeví se tedy jako nutné provádět kvalifikovaný výběr prostřednictvím výběrových komisí, se služebnímu orgánu před vyhlášením výběrového řízení poskytuje možnost stanovit, že pohovor před výběrovou komisí se neprovede. V takovém případě je posouzení vhodnosti žadatelů svěřeno (namísto výběrové komisi) přímo bezprostředně nadřízenému představenému, který (fakultativně) může pohovor nebo písemnou zkoušku provést. Nejvhodnějšího žadatele pak vybere služební orgán v písemné dohodě s bezprostředně nadřízeným představeným z těch žadatelů, jejichž žádosti nebyly vyřazeny. V § 28b a 28c se jedná o změnu navazující na celkové zpřesnění a zjednodušení právní úpravy, resp. procesu výběrových řízení. V souvislosti s výslovným vynětím výběrového řízení z řízení podle správního řádu, resp. z jeho části druhé a třetí dochází v § 28b k přesunu procesních pravidel týkajících se zrušení výběrového řízení do jednoho ustanovení, které by mělo zahrnovat všechny případy, kdy dochází ke zrušení výběrového řízení. Nad rámec dosavadní úpravy se navrhuje stanovit zrušení výběrového řízení ve vyjmenovaných případech ze zákona, neboť jde pouze o následek v tomto ustanovení uvedených skutečností, o nichž byli žadatelé náležitě informováni. Činit další úkon v dané souvislosti se tedy jeví jako nadbytečná administrativní zátěž. V § 28c dochází k přesunu procesních pravidel týkajících se vyrozumění o výsledku výběrového řízení dříve upraveného v § 164, tj. v části zákona týkajícího se řízení ve věcech služby. Ustanovení obdobně jako v dosavadní úpravě § 164 odst. 4 a 8 zákona o státní službě stanoví povinnost služebního orgánu vyrozumět žadatele o výsledku výběrového řízení. S ohledem na zrušení institutu námitek proti protokolu o průběhu a výsledku výběrového řízení je pak tento úkon možné pro všechny žadatele (úspěšné i neúspěšné) sjednotit do jednoho okamžiku. I tento nový postup pak odstraní řadu administrativní zátěže spojené s administrací výběrových řízení.

K bodům 23 a 24 (§ 42 odst. 1 a 2):

Nová úprava reaguje na zavedení doby určité (funkčního období) pro jmenování státních zaměstnanců na služební místo vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce, ředitele sekce nebo ředitele odboru a upravuje postup po úspěšném vykonání úřednické zkoušky těchto představených, kteří byli přijati do služebního poměru na dobu určitou podle § 29 odst. 1, tedy z důvodu, že do doby přijetí do služebního poměru úspěšně nevykonali úřednickou zkoušku. Podle nové úpravy má vedoucí služebního úřadu, vrchní ředitel sekce, ředitel sekce nebo ředitel odboru po úspěšném vykonání úřednické zkoušky nárok na změnu doby trvání služebního poměru na dobu neurčitou (případně na dobu určitou uvedenou v oznámení o vyhlášení výběrového řízení) a na jmenování na dosavadní služební místo představeného na dobu určitou stanovenou podle nové úpravy pro služební místo představeného v daném stupni řízení (případně na dobu určitou uvedenou v oznámení o vyhlášení výběrového řízení). Stejný postup se podle dosavadní úpravy uplatňuje v případě státního zaměstnance jmenovaného na služební místo nejvyššího státního tajemníka, personálního ředitele sekce pro státní službu a státního tajemníka, neboť na tato služební místa představených byli státní zaměstnanci jmenováni na dobu určitou (funkční období) již podle dosavadní úpravy. V případě státních zaměstnanců zařazených na služební místo nebo jmenovaných na služební místo vedoucího oddělení se úprava nemění. Tito státní zaměstnanci, kteří byli přijati do služebního poměru na dobu určitou podle § 29 odst. 1, budou mít i podle nové úpravy po úspěšném vykonání úřednické zkoušky nárok na změnu doby trvání služebního poměru na dobu neurčitou (případně na dobu určitou uvedenou v oznámení o vyhlášení výběrového řízení) a na zařazení na dosavadní služební místo nebo jmenování na dosavadní služební místo vedoucího oddělení na dobu neurčitou (případně na dobu určitou uvedenou v oznámení o vyhlášení výběrového řízení).

K bodu 25 (§ 51 odst. 1):

Výčet služebních míst představených, na jejichž obsazení se koná výběrové řízení vždy, je rozšířen o služební místa ředitelů odboru, a to ve snaze o dosažení jednotného postupu, kdy se výčet služebních míst představených, na jejichž obsazení se koná výběrové řízení vždy, týká všech představených jmenovaných na dobu určitou.

K bodu 26 (§ 51 odst. 3):

Úprava, podle které požaduje-li se pro účast ve výběrovém řízení na služební místo představeného praxe v uplynulém období, prodlužuje se toto období o dobu mateřské nebo rodičovské dovolené, se zrušuje pro nadbytečnost s ohledem na novou úpravu předpokladů pro účast ve výběrových řízení na obsazení volných služebních míst představených.

K bodu 27 (§ 51 odst. 4 až 6)

Úprava § 51 odst. 4, podle které osoba, která byla jmenována na služební místo představeného, se po dobu dalších 3 let od ukončení výkonu služby na daném služebním místě představeného považuje za osobu splňující předpoklady pro účast ve výběrovém řízení uvedené v § 52 až 58 na služební místo představeného na stejný nebo nižší stupeň řízení, zakotvená v zákoně o státní službě za účelem využití zkušeností, které státní zaměstnanec získal na určitém stupni řízení, se zrušuje pro nadbytečnost s ohledem na otevření výběrových řízení a novou úpravu předpokladů pro účast ve výběrových řízení na obsazení volných služebních míst představených. V zájmu ochrany práv nabytých dosavadními představenými ji však bude možné na dosavadní představené aplikovat na základě přechodných ustanovení. Úprava § 51 odst. 5 a 6, podle níž bylo možné představeného za stanovených podmínek jmenovat na jiné služební místo představeného ve stejném nebo nižším stupni řízení bez výběrového řízení, se zrušuje rovněž. Výběrová řízení budou flexibilnější a rychlejší než doposud a bude lze tedy plně vyhovět požadavku na kvalifikovaný výběr představených při významném posílení prvku transparentnosti, pokud jde o obsazování jejich služebních míst.

K bodu 28 (§ 52 odst. 1):

V návaznosti na body 4 až 9 se ve všech relevantních ustanoveních označení náměstka pro státní službu pojmově nahrazuje označením nejvyšší státní tajemník. Funkce nejvyššího státního tajemníka je nejvyšší funkcí v hierarchii státní služby, která odůvodňuje nejdelší funkční období a možnost opakování výkonu funkce, obzvláště s ohledem na strategické řízení a představování a zavádění koncepcí a vizí v oblasti státní služby. Proto je pro nejvyššího státního tajemníka nově stanovena možnost opakování šestiletého funkčního období.

K bodům 29 až 32, 34, 35, 37, 38 a 41 až 44 (§ 52 odst. 3 až 5, § 53 odst. 3 až 5, § 54 odst. 3 až 5, § 55 odst. 3 až 5, § 57 odst. 3 až 5, § 58 odst. 2 až 4):

Návrh vypouští úpravu druhých kol výběrových řízení na představené a rovněž jsou upraveny předpoklady pro účast ve výběrových řízení na obsazení volných služebních míst představených tak, aby byl v nejvyšší možné míře umožněn vstup do služby talentovaným odborníkům z jiných oblastí lidské činnosti. Navrhovanou úpravu lze podpořit návrhem Zprávy 2018 European Semester: comments on the analytical part of the country report, v níž Evropská komise uvedla, že úprava v zákoně o státní službě je příčinou těžkopádného náboru státních zaměstnanců. V souladu s těmito připomínkami Evropské komise je tedy redukce počtu kol výběrových řízení při současném zachování transparentních pravidel výběrových řízení vedených výběrovými komisemi posuzujícími odborné znalosti a dovednosti uchazečů. Řešení neohrozí princip transparentnosti státní služby. Služební místa budou obsazována na základě výběrových řízení, nebude-li uchazeč tím nejvhodnějším kandidátem, služební místo se neobsadí. Řešení přináší efektivnější a časově a administrativně méně náročný výběr nejvhodnějšího žadatele.

K bodům 33, 36 a 40 (§ 54 odst. 1, § 55 odst. 1 a § 57 odst. 1):

Podle dosavadní úpravy byli státní zaměstnanci na služební místo vedoucího služebního úřadu, náměstka pro řízení sekce (nově označovaného jako vrchního ředitele sekce) nebo ředitele sekce, ředitele odboru a vedoucího oddělení zásadně jmenováni na dobu neurčitou. Podle nové úpravy jsou na služební místa vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce nebo ředitele sekce a ředitele odboru jmenováni na dobu určitou stanovenou zákonem, a to na dobu 5 let. Cílem nové úpravy je zvýšení flexibility ve státní službě a efektivity jejího výkonu. Nová úprava přinese do státní služby prvek vnitřní konkurence, která bude motivovat představené k udržování či zvyšování úrovně výkonu služby. Nová úprava bude mít také pozitivní efekt na profesionalitu státní služby, neboť zvýšená mobilita zjednoduší kariérní postup. Princip stability státní služby je novou úpravou oslaben, ale pouze v přiměřené míře, neboť státní zaměstnanci, jimž uplyne doba určitá, na kterou byli na služební místo představeného jmenováni, jsou oprávněni se do výběrového řízení na dané služební místo přihlásit, a i opakovaně na něm službu vykonávat. Princip stability ve státní službě je také zajištěn tím, že pokud byl státní zaměstnanec přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, služební poměr uplynutím doby, na kterou byl jmenován na služební místo představeného, neskončí, nýbrž nadále trvá. Zavedení funkčního období pro představené uvádí jako doporučení též zpráva z ex post hodnocení dopadů zákona o státní službě, v níž je uvedeno, že proces výběru představených je velmi neefektivní, a to z důvodu omezení přístupu osob působících mimo veřejný sektor na služební místa představených a z důvodu zbytečné uzavřenosti jednotlivých kol výběrových řízení na služební místa představených. Nová úprava tedy reaguje též na závěry a doporučení obsažená v této analýze.

K bodu 39 (§ 56):

Funkční období personálního ředitele sekce pro státní službu je nově pětileté s možností opakování. Personální ředitel sekce pro státní službu má obdobné postavení jako státní tajemník, neboť je služebním orgánem pro státní zaměstnance zařazené v sekci pro státní službu. Z toho důvodu navrhovaná úprava slaďuje délku a možnost opakování funkčního období personálního ředitele s funkčním obdobím státního tajemníka.

K bodu 45 (§ 62 odst. 1):

Jedná se o legislativně technickou změnu, jež reaguje na nedostatky aktuálního znění § 61 odst. 1. Nová úprava doplňuje odkaz na § 61 odst. 1 písm. i), čímž rozšiřuje důvody pro zařazení státního zaměstnance mimo výkon služby z organizačních důvodů. Nově se zařazení mimo výkon služby vztahuje také na státního zaměstnance, který nemůže vykonávat službu na dosavadním služebním místě z důvodu, že přestal splňovat požadavek stanovený pro služební místo jiným právním předpisem, nemůže-li být převeden na jiné služební místo, protože žádné vhodné není volné. Nově se mimo výkon služby z organizačních důvodů zařadí rovněž státní zaměstnanec, který nemůže být v případech uvedených v § 75 odst. 2 zařazen na volné služební místo, protože žádné vhodné služební místo není volné. Tato změna reaguje na situaci, kdy je podle pravomocného rozhodnutí skončení služebního poměru nezákonné a státního zaměstnance není možné zařadit na jeho původní služební místo ani na jiné vhodné volné služební místo.

K bodu 46 (§ 75 odst. 1):

Navrhovaná úprava vyjadřuje přesněji stav poté, kdy pravomocné rozhodnutí o skončení služebního poměru bylo zrušeno pro nezákonnost. Dosavadní formulace, že státní zaměstnanec má nárok na plat ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o skončení služebního poměru, a to až do doby jeho zařazení k výkonu služby, působila interpretační potíže, a proto byla nahrazena formulací, že státní zaměstnanec má nárok na plat za dobu od neplatného skončení služebního poměru do doby zařazení k výkonu služby. Není tak pochyb, že státní zaměstnanec má nárok na plat, který mu v důsledku nezákonného skončení služebního poměru ušel.

K bodu 47 (§ 75 odst. 2):

Postup opětovného zařazení státního zaměstnance k výkonu služby v případě nezákonného skončení služebního poměru při nemožnosti zařadit jej na původní služební místo se omezuje na „domovský“ služební úřad, tedy ten služební úřad, v němž státní zaměstnanec vykonával službu před nezákonným skončením služebního poměru. Výslovně se stanovuje, že k výkonu služby na služební místo zařazené v nižší platové třídě lze státního zaměstnance zařadit jen s jeho souhlasem.

K bodu 48 (§ 84 odst. 2):

Vzhledem k tomu, že náměstek pro řízení sekce se od účinnosti navrhované úpravy stává vrchním ředitelem sekce a za náměstka člena vlády se bude považovat pouze tehdy, pokud tak stanoví příslušný člen vlády, vypouští se věta druhá odstavce 2, jejíž úprava je podrobněji rozpracována v § 9 odst. 8.

K bodu 49 (§ 94 odst. 2):

Navrhovaná úprava vypouští možnost příslušného člena vlády nebo vedoucího služebního úřadu podat podnět k zahájení kárného řízení z moci úřední v případě kárného provinění státního tajemníka – jedná se o legislativně-technickou změnu, která reaguje na skutečnost, že od účinnosti zákona č. 35/2019 Sb. státní tajemník neodpovídá za kárné provinění.

K bodu 50 (§ 108):

K odst. 1: Rozsah služebního volna k individuálním studijním účelům se snižuje z 6 na 5 dnů výkonu služby. Postavení státního zaměstnance tím však není zhoršeno, neboť je posílen nárok státního zaměstnance na čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům. K odst. 2: Dosavadní úprava nevymezuje pojem „individuální studijní účely“, k nimž studijní volno státnímu zaměstnanci přísluší. Navrhovaná úprava tento nedostatek odstraňuje, když stanovuje, za jakým účelem lze služební volno k individuálním studijním účelům čerpat. Primárně by měl být tento institut užíván k získávání kompetence, tj. získávání nebo zdokonalování znalostí a dovedností týkajících se služebního místa státního zaměstnance, oboru služby, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, a působnosti organizačního úřadu, v němž je služební místo zařazeno. Dále lze tento institut využít k přípravě na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, anebo na vykonání úřednické zkoušky na vlastní náklady pro obor služby, který je stanoven pro služební místo zařazené v témže organizačním útvaru, v němž je zařazeno i služební místo státního zaměstnance. K odst. 3: Nad rámec možností vymezených v odstavci 2 lze služební volno k individuálním studijním účelům čerpat také k získávání nebo zdokonalování odborných znalostí a dovedností v zájmu služebního úřadu a v zájmu státu anebo za účelem přípravy na vykonání úřednické zkoušky na vlastní náklady i pro jiný obor služby, než je uveden v odstavci 2. K odst. 4: Nově se zakotvuje nárok na čerpání studijního volna k individuálním studijním účelům tehdy, pokud je cílem čerpání získávání nebo zdokonalování znalostí a dovedností týkajících se služebního místa státního zaměstnance, oboru služby, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, a působnosti organizačního úřadu, v němž je služební místo zařazeno a dále je-li využíváno k přípravě na vykonání úřednické zkoušky pro obor služby, v němž státní zaměstnanec vykonává službu, anebo na vykonání úřednické zkoušky na vlastní náklady pro obor služby, který je stanoven pro služební místo zařazené v témže organizačním útvaru, v němž je zařazeno i služební místo státního zaměstnance. Podmínkou však je, že čerpání studijního volna nebrání řádné plnění úkolů služebního úřadu. S přihlédnutím k § 159 odst. 2 písm. g) dochází k terminologické úpravě, kdy služební orgán čerpání služebního volna k individuálním studijním účelům písemně nenařizuje, ale povoluje, přičemž o povolení čerpání studijního volna, rozhoduje na základě žádosti státního zaměstnance. K odst. 5: Jako nenárokové se ponechává čerpání studijního volna k individuálním studijním účelům, pokud je cílem čerpání získání kompetence, která je v zájmu služebního úřadu a v zájmu státu anebo za účelem přípravy na vykonání úřednické zkoušky na vlastní náklady i pro jiný obor služby, než je uveden v odstavci 2. K odst. 6: Nově se navrhuje stanovit, že náklady vynaložené na dosažení individuálního studijního účelu nese státní zaměstnanec.

K bodu 51 (§ 114a):

Podle části druhé (Úprava platů a dalších požitků ústavních funkcionářů a některých pracovníků ústředních orgánů státní správy a dalších orgánů) článku V (Pracovníci) § 6 zákona č. 10/1993 Sb., mají vedoucí ústředních orgánů, náměstci ministrů a vedoucích ústředních orgánů právo na bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou a na bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v pracovní i mimopracovní době. Z hlediska dosavadní úpravy zákona o státní službě náleží výše uvedená naturální plnění vedoucímu služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, zástupci vedoucího služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, podle zvláštního zákona, zástupci vedoucího služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, podle § 9 odst. 7 zákona o státní službě nebo podle zákoníku práce, náměstkovi pro státní službu, státnímu tajemníkovi, náměstkovi člena vlády a náměstkovi pro řízení sekce. V rámci navrhované úpravy jsou nároky na naturální plnění vrchních ředitelů sekcí (dosud náměstků pro řízení sekce) zachovány. Za účelem zpřehlednění se navrhuje výše uvedené nároky na naturální plnění týkající se nejvyššího státního tajemníka, státního tajemníka, vrchního ředitele sekce, vedoucího služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, zástupce vedoucího služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem, podle § 9 odst. 7, podle zákoníku práce nebo podle jiného zákona, zapracovat přímo do textu zákona o státní službě.

K bodu 52 (§ 116 odst. 2):

Za účelem vyšší flexibility při využívání nástrojů slaďování rodinného a osobního života státních zaměstnanců s výkonem služby se navrhuje rozšířit rozsah nástrojů slaďování o možnost změny rozvržení služební doby. Tato změna umožní stanovení jiného začátku a konce služební doby nebo tzv. stlačený týden. Dále se navrhuje rozšířit množinu oprávněných osob, kterým je umožněno využít tento institut, o všechny státní zaměstnance, kteří pečují o dítě, které dosud nedosáhlo věku 15 let a dále o státní zaměstnance, kteří pečují o osobu blízkou, která potřebuje značnou péči nebo pomoc ze závažného zdravotního důvodu (tedy nikoliv pouze o osobu závislou).

K bodu 53 (§ 117)

K odst. 1: Dosud není na uzavření dohody o výkonu služby z jiného místa právní nárok. Podle navrhované úpravy, nejde-li o výkon činností, u kterých výkon služby z jiného místa nelze sjednat, a nebrání-li tomu řádné plnění úkolů služebního úřadu, bude mít nárok na uzavření dohody z jiného místa skupina státních zaměstnanců vymezených v § 116 odst. 2 zákona o státní službě. K odst. 2: Vzhledem k tomu, že o uzavření dohody o výkonu služby z jiného místa se nevede řízení ve věcech služby, stanoví se, že uzavírání dohod o výkonu služby z jiného místa může služební orgán přenést služebním předpisem na představené. K odst. 3: V důsledku navrhovaných změn v § 117 odst. 2 se vypouští dosavadní úprava. Nově se stanovují náležitosti, které musí být obsahem dohody o výkonu služby z jiného místa. Obsahem dohody o výkonu služby z jiného místa musí být údaje o jiném místě výkonu služby, časovém rozsahu, ve kterém bude státní zaměstnanec vykonávat službu z jiného místa, rozvržení směn při výkonu služby z jiného místa a o době trvání dohody. K odst. 4: Dosavadní úprava se nahrazuje stanovením požadavku, aby pracoviště v jiném místě výkonu služby splňovalo podmínky bezpečného a zdraví neohrožujícího výkonu služby. K odst. 5: Nově se stanovuje možnost písemně vypovědět dohodu výkonu služby z jiného místa, a to jednak ze strany služebního orgánu, jednak ze strany státního zaměstnance, z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu. Výpovědní lhůta činí 5 dnů a počíná běžet dnem následujícím po dni doručení výpovědi.

K bodům 54 až 56 (§ 156 odst. 2 až 4):

V návaznosti na oddělení politické a odborné linie řízení služebních úřadů dochází ke změnám v osobách hodnotitelů vedoucích služebních úřadů, státních tajemníků a vrchních ředitelů sekcí a změny v jejich spolupráci, kdy projednání je nahrazeno součinností. Inspirací je původní znění zákona o státní službě a praktické zkušenosti ze služebního hodnocení v uplynulých letech. Podle navrhované úpravy služební hodnocení vedoucího služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, provede pověřený člen vlády v součinnosti s nejvyšším státním tajemníkem. Služební hodnocení vedoucího služebního úřadu, který je bezprostředně podřízen ministerstvu, provede příslušný člen vlády v součinnosti se státním tajemníkem. Služební hodnocení státního tajemníka provede nejvyšší státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.

Služební hodnocení vrchního ředitele sekce provede státní tajemník v součinnosti s příslušným členem vlády nebo s vedoucím Úřadu vlády.

K bodům 57 až 62 [§ 159 odst. 1 písm. j), odst. 2 úvodní části a písm. j) až m)]:

Z množiny případů rozhodování, o kterých se vede řízení ve věcech služby, se vypouští jmenování a odvolávání členem výběrové komise a navrhuje se jej zařadit mezi případy, o kterých se řízení ve věcech služby nevede. Navržené řešení by mělo přispět ke snížení časové a administrativní náročnosti organizace a procesu výběrových řízení. Za účelem zdůraznění, že ustanovení o řízení ve věcech služby ani ustanovení o správním řízení se nevztahují na množinu případů vymezených v § 159 odst. 2, se z první věty vypouští slova „rozhodování o“. V návaznosti na tuto změnu se provádí stylistické úpravy textu.

K bodu 63 (§ 164):

Vzhledem k vynětí výběrového řízení, jakož i jmenování členů výběrové komise z rozhodování ve věcech služby, kdy se již nepoužije část druhá a třetí správního řádu, není účelné, aby byla zvláštní ustanovení o výběrovém řízení systematicky zařazena v hlavě druhé, části desáté zákona o státní službě. Z tohoto důvodu se navrhuje § 164 zrušit, přičemž relevantní úprava byla zachována v § 24 a násl.

K bodu 64 (§ 173 odst. 2):

Navrhuje se vypustit, že člen vlády může mít nejvýše 2 náměstky člena vlády. Tím se ruší limit v počtu náměstků člena vlády. Počet náměstků člena vlády není přesně stanoven, je v čase proměnlivý podle rozhodnutí člena vlády v závislosti na jeho aktuálních potřebách a potřebách ministerstva a objemu úkolů.

K čl. II

K bodu 1.

Bez ohledu na provedené změny v označení, kdy dosavadního náměstek pro státní službu se nově označuje jako nejvyšší státní tajemník, je zachována kontinuita v obsazení tohoto služebního místa. Dosavadní náměstek ministra vnitra pro státní službu je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejvyšším státním tajemníkem.

K bodu 2.

Bez ohledu na provedené změny v označení, kdy dosavadní náměstek pro řízení sekce se nově označuje jako vrchní ředitel sekce, je zachována kontinuita v obsazení tohoto služebního místa. Dosavadní náměstek pro řízení sekce je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vrchním ředitelem sekce.

K bodu 3.

Přechodné ustanovení reaguje na změnu v označení, kdy dosavadní náměstek pro státní službu se nově označuje jako nejvyšší státní tajemník. Z tohoto důvodu se stanovuje, že dosavadní služební předpisy vydané náměstkem ministra vnitra pro státní službu se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za služební předpisy vydané nejvyšším státním tajemníkem.

K bodu 4.

Přechodné ustanovení reaguje na zavedení doby určité pro jmenování na služební místo vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce nebo ředitele sekce, personálního ředitele sekce pro státní službu a ředitele odboru a upravuje způsob, jak se doba určitá nově uplatní u stávajících představených, kteří byli podle dosavadní právní úpravy jmenováni nebo převedeni na služební místo představeného buď na dobu neurčitou, nebo sice na dobu určitou, ale vymezenou na dobu delší, než je doba určitá stanovená novou úpravou pro výkon služby na služebním místě představeného v daném stupni řízení. Podle přechodného ustanovení platí, že u dosavadních představených na shora uvedených služebních místech je dnem počátku běhu jejich funkčního období den, kdy byli na dosavadní služební místo představeného jmenováni, přičemž funkční období skončí nejdříve dnem nabytí účinnosti navrhovaného zákona. Dosavadní představení na shora uvedených služebních místech mohou vykonávat službu nejdéle do doby, než bude služební místo obsazeno postupem podle navrhovaného zákona, nejdéle však 12 měsíců ode dne skončení funkčního období, jde-li o vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce nebo ředitele sekce, a 18 měsíců, jde-li o personálního ředitele sekce pro státní službu nebo ředitele odboru. V případě obsazování služebního místa vedoucího služebního úřadu, vrchního ředitele sekce nebo ředitele sekce, personálního ředitele sekce pro státní službu a ředitele odboru postupem podle navrhovaného zákona nejde o plošné přesoutěžení. Výběrová řízení je nezbytné vyhlašovat postupně a uvážlivě, přičemž harmonogram je na odpovědnosti služebních orgánů, resp. členů vlády.

K bodu 5.

V rámci navrhované úpravy výběrových řízeních na obsazení volných služebních míst představených dochází k zásadním hmotněprávním změnám, proto je vhodné probíhající výběrová řízení zrušit a vyhlásit nová podle nové úpravy. U ostatních probíhajících výběrových řízení (na obsazení služebních míst řadových státních zaměstnanců) k zásadním změnám nedochází, proto se probíhající výběrová řízení dokončí podle dosavadní úpravy.

K bodu 6.

Za účelem využití zkušeností, které státní zaměstnanec získal na určitém stupni řízení, se zakotvuje fikce, že osoba, která byla v minulosti jmenována na služební místo představeného, se po dobu dalších 3 let od ukončení výkonu služby na daném služebním místě představeného považuje za osobu splňující předpoklady pro účast ve výběrovém řízení uvedené v § 52 až 58 na služební místo představeného na stejný nebo nižší stupeň řízení. Fikce splnění předpokladu účasti ve výběrovém řízení na služební místo představeného se neuplatní v případech, kdy s přihlédnutím k důvodům, pro které služební poměr skončil, to nelze považovat za žádoucí.

K čl. III

Nabytí účinnosti zákona se navrhuje k 01. 01. 2023.

V Praze, dne 12. 5. 2022

Předkladatelé:

Marek Benda v. r. Marek Výborný v. r. Jan Jakob v. r.

Josef Cogan v. r. Jakub Michálek v. r.