zákon č. 387/2024 Sb.

„Příloha k zákonu č. 87/2023 Sb.

Seznam orgánů dozoru příslušných k postupu podle nařízení o dozoru nad trhem, nařízení o obecné bezpečnosti výrobků a podle tohoto zákona s uvedením příslušných předpisů Evropské unie a jiných právních předpisů stanovujících jejich příslušnost k výkonu dozoru nad trhem s výrobky uvedenými v těchto předpisech Evropské unie

Orgán dozoru Předpis Evropské unie Právní předpis stanovující

příslušnost orgánu dozoru

Česká obchodníSměrnice Rady 69/493/EHSZákon č. 634/1992 Sb., inspekceze dne 15. prosince 1969o ochraně spotřebitele, ve znění

o sbližování právních předpisůpozdějších předpisů členských států týkajících se křišťálového skla

Směrnice Rady 75/324/EHSZákon č. 22/1997 Sb., ze dne 20. května 1975o technických požadavcích o sbližování právních předpisůna výrobky a o změně členských států týkajícícha doplnění některých zákonů, se aerosolových rozprašovačůve znění pozdějších předpisů

Směrnice Rady 92/42/EHS zeZákon č. 22/1997 Sb., dne 21. května 1992o technických požadavcích o požadavcích na účinnostna výrobky a o změně nových teplovodních kotlů naa doplnění některých zákonů, kapalná nebo plynná palivave znění pozdějších předpisů

Směrnice EvropskéhoZákon č. 634/1992 Sb., parlamentu a Rady 94/11/ESo ochraně spotřebitele, ve znění ze dne 23. března 1994pozdějších předpisů o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli

Směrnice EvropskéhoZákon č. 477/2001 Sb., parlamentu a Rady 94/62/ESo obalech a o změně některých ze dne 20. prosince 1994zákonů (zákon o obalech), o obalech a obalových odpadechve znění pozdějších předpisů

Směrnice EvropskéhoZákon č. 311/2006 Sb., parlamentu a Rady 98/70/ESo pohonných hmotách ze dne 13. října 1998 o jakostia čerpacích stanicích benzinu a motorové naftypohonných hmot a o změně a o změně směrnice Radyněkterých souvisejících zákonů 93/12/EHS(zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů

Směrnice EvropskéhoZákon č. 22/1997 Sb., parlamentu a Rady 2000/14/ESo technických požadavcích ze dne 8. května 2000na výrobky a o změně o sbližování právních předpisůa doplnění některých zákonů, členských států týkajícíchve znění pozdějších předpisů se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí

Směrnice EvropskéhoZákon č. 22/1997 Sb., parlamentu a Rady 2006/42/ESo technických požadavcích ze dne 17. května 2006na výrobky a o změně o strojních zařízeních a o změněa doplnění některých zákonů, směrnice 95/16/ESve znění pozdějších předpisů Směrnice EvropskéhoZákon č. 542/2020 Sb., parlamentu a Rady 2006/66/ESo výrobcích s ukončenou ze dne 6. září 2006 o bateriíchživotností, ve znění pozdějších a akumulátorech a odpadníchpředpisů bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS

Směrnice EvropskéhoZákon č. 22/1997 Sb., parlamentu a Rady 2009/48/ESo technických požadavcích ze dne 18. června 2009na výrobky a o změně o bezpečnosti hračeka doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Směrnice EvropskéhoZákon č. 22/1997 Sb., parlamentu a Rady 2010/35/EUo technických požadavcích ze dne 16. června 2010na výrobky a o změně o přepravitelných tlakovýcha doplnění některých zákonů, zařízeních a o zrušení směrnicve znění pozdějších předpisů Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 22/1997 Sb., a Rady (EU) č. 305/2011 ze dneo technických požadavcích 9. března 2011, kterým sena výrobky a o změně stanoví harmonizovanéa doplnění některých zákonů, podmínky pro uváděníve znění pozdějších předpisů stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS

Směrnice EvropskéhoZákon č. 22/1997 Sb., parlamentu a Rady 2011/65/EUo technických požadavcích ze dne 8. června 2011 o omezenína výrobky a o změně používání některýcha doplnění některých zákonů, nebezpečných látekve znění pozdějších předpisů v elektrických a elektronických zařízeních

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 634/1992 Sb., a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dneo ochraně spotřebitele, ve znění 27. září 2011 o názvechpozdějších předpisů textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES

Směrnice EvropskéhoZákon č. 206/2015 Sb., parlamentu a Rady 2013/29/EUo pyrotechnických výrobcích ze dne 12. června 2013a zacházení s nimi a o změně o harmonizaci právních předpisůněkterých zákonů (zákon členských států týkajícícho pyrotechnice), ve znění se dodávání pyrotechnickýchpozdějších předpisů výrobků na trh

Směrnice EvropskéhoZákon č. 90/2016 Sb., parlamentu a Rady 2013/53/EUo posuzování shody ze dne 20. listopadu 2013stanovených výrobků při jejich o rekreačních plavidlechdodávání na trh, ve znění a vodních skútrech a o zrušenípozdějších předpisů směrnice 94/25/ES

Směrnice EvropskéhoZákon č. 90/2016 Sb., parlamentu a Rady 2014/29/EUo posuzování shody ze dne 26. února 2014stanovených výrobků při jejich o harmonizaci právních předpisůdodávání na trh, ve znění členských států týkajícíchpozdějších předpisů se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh

Směrnice EvropskéhoZákon č. 90/2016 Sb., parlamentu a Rady 2014/30/EUo posuzování shody ze dne 26. února 2014stanovených výrobků při jejich o harmonizaci právních předpisůdodávání na trh, ve znění členských států týkajícíchpozdějších předpisů se elektromagnetické kompatibility

Směrnice EvropskéhoZákon č. 90/2016 Sb., parlamentu a Rady 2014/31/EUo posuzování shody ze dne 26. února 2014stanovených výrobků při jejich o harmonizaci právních předpisůdodávání na trh, ve znění členských států týkajících sepozdějších předpisů dodávání vah s neautomatickou činností na trh

Směrnice EvropskéhoZákon č. 90/2016 Sb., parlamentu a Rady 2014/32/EUo posuzování shody ze dne 26. února 2014stanovených výrobků při jejich o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících sedodávání na trh, ve znění dodávání měřidel na trhpozdějších předpisů

Směrnice EvropskéhoZákon č. 90/2016 Sb., parlamentu a Rady 2014/33/EUo posuzování shody ze dne 26. února 2014stanovených výrobků při jejich o harmonizaci právních předpisůdodávání na trh, ve znění členských států týkajícíchpozdějších předpisů se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy

Směrnice EvropskéhoZákon č. 90/2016 Sb., parlamentu a Rady 2014/34/EUo posuzování shody ze dne 26. února 2014stanovených výrobků při jejich o harmonizaci právních předpisůdodávání na trh, ve znění členských států týkajícíchpozdějších předpisů se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu

Směrnice EvropskéhoZákon č. 90/2016 Sb., parlamentu a Rady 2014/35/EUo posuzování shody ze dne 26. února 2014stanovených výrobků při jejich o harmonizaci právních předpisůdodávání na trh, ve znění členských států týkajícíchpozdějších předpisů se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh

Směrnice EvropskéhoZákon č. 90/2016 Sb., parlamentu a Rady 2014/53/EUo posuzování shody ze dne 16. dubna 2014stanovených výrobků při jejich o harmonizaci právních předpisůdodávání na trh, ve znění členských států týkajícíchpozdějších předpisů se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES

Směrnice EvropskéhoZákon č. 90/2016 Sb., parlamentu a Rady 2014/68/EUo posuzování shody ze dne 15. května 2014stanovených výrobků při jejich o harmonizaci právních předpisůdodávání na trh, ve znění členských států týkajícíchpozdějších předpisů se dodávání tlakových zařízení na trh Směrnice EvropskéhoZákon č. 90/2016 Sb., parlamentu a Rady 2014/90/EUo posuzování shody ze dne 23. července 2014 o lodnístanovených výrobků při jejich výstroji a o zrušení směrnicedodávání na trh, ve znění Rady 96/98/ESpozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady (EU) 2016/425 ze dneo posuzování shody 9. března 2016 o osobníchstanovených výrobků při jejich ochranných prostředcíchdodávání na trh, ve znění a o zrušení směrnice Radypozdějších předpisů 89/686/EHS

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 90/2016 Sb., a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9.o posuzování shody března 2016 o spotřebičíchstanovených výrobků při jejich plynných paliv a o zrušenídodávání na trh, ve znění směrnice 2009/142/ESpozdějších předpisů

Nařízení Komise v přenesenéZákon č. 90/2016 Sb., pravomoci (EU) 2019/945 zeo posuzování shody dne 12. března 2019 ostanovených výrobků při jejich bezpilotních systémech a ododávání na trh, ve znění provozovatelích bezpilotníchpozdějších předpisů systémů ze třetích zemí

Směrnice Evropského Zákon č. 424/2023 Sb., parlamentu a Rady (EU) o požadavcích na přístupnost 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 některých výrobků a služeb o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb Nařízení Evropského parlamentu Zákon č. …/… Sb., o obecné a Rady (EU) 2023/988 ze dne bezpečnosti výrobků a o změně 10. května 2023 o obecné některých souvisejících zákonů bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS Nařízení Evropského parlamentu Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. které poškozují ozonovou února 2024 o fluorovaných vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a oskleníkových plynech, ve znění zrušení nařízení (EU) č.pozdějších předpisů 517/2014 Nařízení Evropského parlamentu Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, a Rady (EU) 2024/590 ze dne 7. které poškozují ozonovou února 2024 o látkách, které vrstvu, a o fluorovaných poškozují ozonovou vrstvu, a o skleníkových plynech, ve znění zrušení nařízení (ES) č. pozdějších předpisů 1005/2009

Český báňský úřad Směrnice EvropskéhoZákon č. 61/1988 Sb.,

parlamentu a Rady 2014/28/EUo hornické činnosti, ze dne 26. února 2014výbušninách a o státní báňské o harmonizaci právních předpisůsprávě, ve znění pozdějších členských států týkajícíchpředpisů se dodávání výbušnin pro civilní Zákon č. 90/2016 Sb., použití na trh a dozoru nad nimi o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů

Směrnice EvropskéhoZákon č. 206/2015 Sb., parlamentu a Rady 2013/29/EUo pyrotechnických výrobcích ze dne 12. června 2013a zacházení s nimi a o změně o harmonizaci právních předpisůněkterých zákonů (zákon členských států týkajícícho pyrotechnice), ve znění se dodávání pyrotechnickýchpozdějších předpisů výrobků na trh Nařízení Evropského parlamentu Zákon č. …/… Sb., o obecné a Rady (EU) 2023/988 ze dne bezpečnosti výrobků a o změně 10. května 2023 o obecné některých souvisejících zákonů bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS

Státní energetickáSměrnice EvropskéhoZákon č. 406/2000 Sb., inspekceparlamentu a Rady 2009/125/ESo hospodaření energií, ve znění

ze dne 21. října 2009 o stanovenípozdějších předpisů rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 406/2000 Sb., a Rady (EU) 2017/1369 ze dneo hospodaření energií, ve znění 4. července 2017, kterýmpozdějších předpisů se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU

Úřad pro technickouSměrnice Rady 75/107/EHS zeZákon č. 505/1990 Sb., normalizaci,dne 19. prosince 1974o metrologii, ve znění metrologii a státnío sbližování právních předpisůpozdějších předpisů zkušebnictvíčlenských států týkajících se

lahví používaných jako odměrné obalové nádoby

Směrnice Rady 76/211/EHS zeZákon č. 505/1990 Sb., dne 20. ledna 1976 o sbližovánío metrologii, ve znění právních předpisů členskýchpozdějších předpisů států týkajících se zhotovení některých výrobků v hotovém balení podle hmotnosti nebo objemu

Směrnice Rady 80/181/EHS zeZákon č. 505/1990 Sb., dne 20. prosince 1979o metrologii, ve znění o sbližování právních předpisůpozdějších předpisů členských států týkajících se jednotek měření a o zrušení směrnice 71/354/EHS

Směrnice EvropskéhoZákon č. 505/1990 Sb., parlamentu a Rady 2007/45/ESo metrologii, ve znění ze dne 5. září 2007, kteroupozdějších předpisů se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení, zrušují směrnice Rady 75/106/EHS a 80/232/EHS a mění směrnice Rady 76/211/EHS

Směrnice EvropskéhoZákon č. 505/1990 Sb., parlamentu a Rady 2009/34/ESo metrologii, ve znění ze dne 23. dubna 2009pozdějších předpisů o společných ustanoveních pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly

MinisterstvoSměrnice Rady 70/157/EHS zeZákon č. 56/2001 Sb., dopravydne 6. února 1970 o sbližovánío podmínkách provozu vozidel

právních předpisů členskýchna pozemních komunikacích, států týkajících se přípustnéve znění pozdějších předpisů hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel

Směrnice EvropskéhoZákon č. 56/2001 Sb., parlamentu a Rady 2005/64/ESo podmínkách provozu vozidel ze dne 26. října 2005na pozemních komunikacích, o schvalování typu motorovýchve znění pozdějších předpisů vozidel z hlediska jejich opětné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti a o změně směrnice Rady 70/156/EHS

Směrnice EvropskéhoZákon č. 56/2001 Sb., parlamentu a Rady 2006/40/ESo podmínkách provozu vozidel ze dne 17. května 2006 o emisíchna pozemních komunikacích, z klimatizačních systémůve znění pozdějších předpisů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (ES) č. 715/2007 ze dneo podmínkách provozu vozidel 20. června 2007 o schvalovánína pozemních komunikacích, typu motorových vozidelve znění pozdějších předpisů z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla

Nařízení Evropského parlamentu Zákon č. 56/2001 Sb., a Rady (EU) 2019/2144 ze dne o podmínkách provozu vozidel 27. listopadu 2019 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejichna pozemních komunikacích, přípojných vozidel a systémů,ve znění pozdějších předpisů konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a zranitelných účastníků silničního provozu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, (ES) č. 79/2009 a (ES) č. 661/2009 a nařízení Komise (ES) č. 631/2009, (EU) č. 406/2010, (EU) č. 672/2010, (EU) č. 1003/2010, (EU) č. 1005/2010, (EU) č. 1008/2010, (EU) č. 1009/2010, (EU) č. 19/2011, (EU) č. 109/2011, (EU) č. 458/2011, (EU) č. 65/2012, (EU) č. 130/2012, (EU) č. 347/2012, (EU) č. 351/2012, (EU) č. 1230/2012 a (EU) 2015/166

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (ES) č. 595/2009 ze dneo podmínkách provozu vozidel 18. června 2009 o schvalovánína pozemních komunikacích, typu motorových vozidelve znění pozdějších předpisů a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (EU) 2020/740 ze dne 25.o podmínkách provozu vozidel května 2020 o označovánína pozemních komunikacích, pneumatik s ohledemve znění pozdějších předpisů na palivovou účinnost a jiné parametry, o změně nařízení (EU) 2017/1369 a o zrušení nařízení (ES) č. 1222/2009

Nařízení EvropskéhoZákon č. 56/2001 Sb., parlamentu a Rady (EU)o podmínkách provozu vozidel č. 167/2013 ze dnena pozemních komunikacích, 5. února 2013 o schvalováníve znění pozdějších předpisů zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (EU) č. 168/2013 ze dneo podmínkách provozu vozidel 15. ledna 2013 o schvalovánína pozemních komunikacích, dvoukolových nebo tříkolovýchve znění pozdějších předpisů vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (EU) č. 540/2014 ze dneo podmínkách provozu vozidel 16. dubna 2014 o hladiněna pozemních komunikacích, akustického tlaku motorovýchve znění pozdějších předpisů vozidel a náhradních systémů tlumení hluku a o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnice 70/157/EHS

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (EU) 2016/1628 ze dneo podmínkách provozu vozidel 14. září 2016 o požadavcíchna pozemních komunikacích, na mezní hodnoty emisíve znění pozdějších předpisů plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 56/2001 Sb., a Rady (EU) 2018/858 ze dneo podmínkách provozu vozidel 30. května 2018 o schvalovánína pozemních komunikacích, motorových vozidel a jejichve znění pozdějších předpisů přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a (ES) č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES Nařízení Evropského parlamentu Zákon č. …/… Sb., o obecné a Rady (EU) 2023/988 ze dne bezpečnosti výrobků a o změně 10. května 2023 o obecné některých souvisejících zákonů bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS

Drážní úřad Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 266/1994 Sb.,

a Rady (EU) 2016/424 ze dneo dráhách, ve znění pozdějších 9. března 2016 o lanovýchpředpisů dráhách a o zrušení směrnice Zákon č. 90/2016 Sb., 2000/9/ES o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu Zákon č. …/… Sb., o obecné a Rady (EU) 2023/988 ze dne bezpečnosti výrobků a o změně 10. května 2023 o obecné některých souvisejících zákonů bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS

Krajské hygienickéSměrnice EvropskéhoZákon č. 477/2001 Sb., staniceparlamentu a Rady 94/62/ES zeo obalech a o změně některých

dne 20. prosince 1994 o obalechzákonů (zákon o obalech), a obalových odpadechve znění pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 350/2011 Sb., a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dneo chemických látkách 18. prosince 2006 o registraci,a chemických směsích hodnocení, povolovánía o změně některých zákonů a omezování chemických látek,(chemický zákon), ve znění o zřízení Evropské agenturypozdějších předpisů pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 350/2011 Sb., a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dneo chemických látkách 16. prosince 2008 o klasifikaci,a chemických směsích označování a balení láteka o změně některých zákonů a směsí, o změně a zrušení(chemický zákon), ve znění směrnic 67/548/EHSpozdějších předpisů a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 258/2000 Sb., a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dneo ochraně veřejného zdraví a o 30. listopadu 2009změně některých souvisejících o kosmetických přípravcíchzákonů, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 324/2016 Sb., a Rady (EU) č. 528/2012 ze dneo biocidních přípravcích 22. května 2012 o dodávánía účinných látkách a o změně biocidních přípravků na trhněkterých souvisejících zákonů a jejich používání(zákon o biocidech), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.

Směrnice 2014/40/EUZákon č. 110/1997 Sb., Evropského parlamentu a Radyo potravinách a tabákových ze dne 3. dubna 2014výrobcích a o změně a doplnění o sbližování právníchněkterých souvisejících zákonů, a správních předpisů členskýchve znění pozdějších předpisů států týkajících se výroby, Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně obchodní úpravy a prodeje zdraví před škodlivými účinky tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnicenávykových látek, ve znění 2001/37/ESpozdějších předpisů Směrnice Evropského Zákon č. 258/2000 Sb., parlamentu a Rady (EU) o ochraně veřejného zdraví 2020/2184 ze dne 16. prosince a o změně některých 2020 o jakosti vody určené souvisejících zákonů, ve znění k lidské spotřebě pozdějších předpisů Nařízení Evropského parlamentu Zákon č. …/… Sb., o obecné a Rady (EU) 2023/988 ze dne bezpečnosti výrobků a o změně 10. května 2023 o obecné některých souvisejících zákonů bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS

Státní ústav proSměrnice EvropskéhoZákon č. 477/2001 Sb., kontrolu léčivparlamentu a Rady 94/62/ESo obalech a o změně některých

ze dne 20. prosince 1994zákonů (zákon o obalech), o obalech a obalových odpadechve znění pozdějších předpisů

Směrnice EvropskéhoZákon č. 268/2014 Sb., parlamentu a Rady 98/79/ESo zdravotnických prostředcích ze dne 27. října 1998a o změně zákona č. 634/2004 o diagnostickýchSb., o správních poplatcích, zdravotnických prostředcích inve znění pozdějších předpisů, vitrove znění pozdějších předpisů

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 268/2014 Sb., a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5.o zdravotnických prostředcích dubna 2017 o zdravotnickýcha o změně zákona prostředcích, změně směrniceč. 634/2004 Sb., o správních 2001/83/ES, nařízení (ES)poplatcích, ve znění pozdějších č. 178/2002 a nařízení (ES)předpisů, ve znění pozdějších předpisů č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Zákon č. 90/2016 Sb., Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 268/2014 Sb., a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5.o zdravotnických prostředcích dubna 2017 o diagnostickýcha o změně zákona zdravotnických prostředcíchč. 634/2004 Sb., o správních in vitro a o zrušení směrnicepoplatcích, ve znění pozdějších 98/79/ES a rozhodnutí Komisepředpisů, ve znění pozdějších 2010/227/EUpředpisů

Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů

Ústřední kontrolníNařízení Evropského parlamentuZákon č. 156/1998 Sb., a zkušební ústava Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5.o hnojivech, pomocných zemědělskýčervna 2019, kterým se stanovípůdních látkách, pomocných

pravidla pro dodávání hnojivýchrostlinných přípravcích výrobků EU na trh a kterýma substrátech se mění nařízení (ES)a o agrochemickém zkoušení č. 1069/2009 a (ES) č.zemědělských půd (zákon 1107/2009 a zrušuje nařízenío hnojivech), ve znění (ES) č. 2003/2003pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 350/2011 Sb., a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dneo chemických látkách 16. prosince 2008 o klasifikaci,a chemických směsích označování a balení láteka o změně některých zákonů a směsí, o změně a zrušení(chemický zákon), ve znění směrnic 67/548/EHSpozdějších předpisů a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 Nařízení Evropského parlamentu Zákon č. …/… Sb., o obecné a Rady (EU) 2023/988 ze dne bezpečnosti výrobků a o změně 10. května 2023 o obecné některých souvisejících zákonů bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)

2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS

Státní zemědělskáSměrnice EvropskéhoZákon č. 477/2001 Sb., a potravinářskáparlamentu a Rady 94/62/ESo obalech a o změně některých inspekceze dne 20. prosince 1994zákonů (zákon o obalech),

o obalech a obalových odpadechve znění pozdějších předpisů

Směrnice 2014/40/EUZákon č. 110/1997 Sb., Evropského parlamentu a Radyo potravinách a tabákových ze dne 3. dubna 2014výrobcích a o změně a doplnění o sbližování právníchněkterých souvisejících zákonů, a správních předpisů členskýchve znění pozdějších předpisů států týkajících se výroby, Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně obchodní úpravy a prodeje zdraví před škodlivými účinky tabákových a souvisejících návykových látek, ve znění výrobků a o zrušení směrnice pozdějších předpisů 2001/37/ES

Zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. …/… Sb., o obecné a Rady (EU) 2023/988 ze dnebezpečnosti výrobků a o změně 10. května 2023 o obecnéněkterých souvisejících zákonů bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS

Ústav pro státníSměrnice EvropskéhoZákon č. 477/2001 Sb., kontroluparlamentu a Rady 94/62/ESo obalech a o změně některých veterinárníchze dne 20. prosince 1994zákonů (zákon o obalech), biopreparátů a léčivo obalech a obalových odpadechve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. …/… Sb., o obecné a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10.bezpečnosti výrobků a o změně května 2023 o obecnéněkterých souvisejících zákonů bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS

Česká inspekceSměrnice EvropskéhoZákon č. 477/2001 Sb., životního prostředíparlamentu a Rady 94/62/ESo obalech a o změně některých

ze dne 20. prosince 1994zákonů (zákon o obalech), o obalech a obalových odpadechve znění pozdějších předpisů

Směrnice EvropskéhoZákon č. 542/2020 Sb., parlamentu a Rady 2000/53/ESo výrobcích s ukončenou ze dne 18. září 2000 o vozidlechživotností s ukončenou životností

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 350/2011 Sb., a Rady (ES) č. 648/2004 ze dneo chemických látkách 31. března 2004 o detergentecha chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 350/2011 Sb., a Rady (EU) 2019/1021 ze dneo chemických látkách 20. června 2019 o perzistentnícha chemických směsích organických znečišťujícícha o změně některých zákonů látkách(chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů

Směrnice EvropskéhoZákon č. 201/2012 Sb., parlamentu a Rady 2004/42/ESo ochraně ovzduší, ve znění ze dne 21. dubna 2004pozdějších předpisů o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES

Směrnice EvropskéhoZákon č. 542/2020 Sb., parlamentu a Rady 2006/66/ESo výrobcích s ukončenou ze dne 6. září 2006 o bateriíchživotností a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 350/2011 Sb., a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dneo chemických látkách 18. prosince 2006 o registraci,a chemických směsích hodnocení, povolovánía o změně některých zákonů a omezování chemických látek,(chemický zákon), ve znění o zřízení Evropské agentury propozdějších předpisů chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 350/2011 Sb., a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dneo chemických látkách 16. prosince 2008 o klasifikaci,a chemických směsích označování a balení láteka o změně některých zákonů a směsí, o změně a zrušení(chemický zákon), ve znění směrnic 67/548/EHSpozdějších předpisů a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 73/2012 Sb., o látkách, a Rady (ES) č. 66/2010 ze dnekteré poškozují ozonovou 25. listopadu 2009 o ekoznačcevrstvu, a o fluorovaných EUskleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

Směrnice EvropskéhoZákon č. 542/2020 Sb., parlamentu a Rady 2012/19/EUo výrobcích s ukončenou ze dne 4. července 2012životností o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ)

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 324/2016 Sb., a Rady (EU) č. 528/2012 ze dneo biocidních přípravcích 22. května 2012 o dodávánía účinných látkách a o změně biocidních přípravků na trhněkterých souvisejících zákonů a jejich používání(zákon o biocidech), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.

Nařízení Evropského parlamentuZákon č. 350/2011 Sb., a Rady (EU) 2017/852 ze dneo chemických látkách 17. května 2017 o rtuti a oa chemických směsích zrušení nařízení (ES)a o změně některých zákonů č. 1102/2008(chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů

Směrnice EvropskéhoZákon č. 243/2022 Sb., parlamentu a Rady (EU)o omezení dopadu vybraných 2019/904 ze dne 5. června 2019plastových výrobků na životní o omezení dopadu některýchprostředí plastových výrobků na životní prostředí Nařízení Evropského parlamentu Zákon č. …/… Sb., o obecné a Rady (EU) 2023/988 ze dne bezpečnosti výrobků a o změně 10. května 2023 o obecné některých souvisejících zákonů bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS Nařízení Evropského parlamentu Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, a Rady (EU) 2024/573 ze dne které poškozují ozonovou 7. února 2024 o fluorovanýchvrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, o změněskleníkových plynech, ve znění směrnice (EU) 2019/1937 a opozdějších předpisů zrušení nařízení (EU) č. 517/2014 Nařízení Evropského parlamentu Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, a Rady (EU) 2024/590 ze dne 7. které poškozují ozonovou února 2024 o látkách, které vrstvu, a o fluorovaných poškozují ozonovou vrstvu, a o skleníkových plynech, ve znění zrušení nařízení (ES) pozdějších předpisů č. 1005/2009 Nařízení Evropského parlamentu

Puncovní úřad Zákon č. …/… Sb., o obecné

a Rady (EU) 2023/988 ze dne bezpečnosti výrobků a o změně 10. května 2023 o obecné některých souvisejících zákonů bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS “.

ČÁST PÁTÁ

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 21

Zrušují se: 1. Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků). 2. Část pátá zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů. 3. Části první a čtvrtá zákona č. 277/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb., zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 4. Část čtvrtá zákona č. 229/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů. 5. Část osmá zákona č. 160/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany spotřebitele.

6. Část čtvrtá zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech). 7. Část devadesátá první zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. 8. Část čtvrtá zákona č. 490/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem, týkající se uvádění výrobků na trh. 9. Část dvacátá čtvrtá zákona č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky. 10. Část čtyřicátá sedmá zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. 11. Část devatenáctá zákona č. 243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona. 12. Část sto devátá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích. 13. Nařízení vlády č. 396/2004 Sb., o postupech, obsahu a formě informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků. 14. Nařízení vlády č. 198/2007 Sb., o bezpečnosti zapalovačů uváděných na trh. 15. Nařízení vlády č. 175/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 396/2004 Sb., o postupech, obsahu a formě informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků.

ČÁST ŠESTÁ

ÚČINNOST

§ 22

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 13. prosince 2024. CELEX: 32023R0988

Seznam orgánů dozoru příslušných k postupu podle nařízení (EU) 2023/988

a podle tohoto zákona s uvedením vnitrostátních předpisů vymezujících jejich působnost

Orgán dozoru Vnitrostátní předpis vymezující působnost orgánu

dozoru

Česká obchodní inspekce Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích

na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb

Český báňský úřad Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách

a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo dopravy Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel

na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Drážní úřad Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších

předpisů

Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Krajské hygienické stanice Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů

Ústřední kontrolní a zkušebníZákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných ústav zemědělskýpůdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích

a substrátech a o agrochemické zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů

Státní zemědělskáZákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových a potravinářská inspekcevýrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících

zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů

Česká inspekce životníhoZákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých prostředízákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.

Zákon č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí

Ústav pro státní kontroluZákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně veterinárních biopreparátů aněkterých souvisejících zákonů (veterinární zákon), léčivve znění pozdějších předpisů

Puncovní úřad Zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České

republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění pozdějších předpisů

Státní úřad pro jadernouZákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění bezpečnostpozdějších předpisů

Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

II. O b e c n á č á s t

A Zhodnocení platného právního stavu

Základní právní rámec pro obecnou bezpečnost výrobků na jednotném trhu Evropské unie (dále jen „EU“) upravila směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (dále jen „směrnice o obecné bezpečnosti výrobků“), kterou musely členské státy transponovat do svých vnitrostátních právních řádů do 15. ledna 2004. Cílem směrnice o obecné bezpečnosti výrobků bylo zajistit, aby všechny výrobky, které jsou určeny pro spotřebitele a jsou uváděny na jednotný trh EU, byly bezpečné. V průběhu vývoje legislativy EU byly postupně některé kategorie výrobků z působnosti směrnice o obecné bezpečnosti vyjmuty (např. léčivé přípravky, humánní i veterinární, potraviny, krmiva, zdravotnické prostředky). V současné době se směrnice o obecné bezpečnosti výrobků vztahuje na nepotravinářské výrobky určené pro spotřebitele (nepotravinářské spotřebitelské výrobky), které nejsou upraveny zvláštními předpisy EU (neharmonizovaná sféra), a v případě výrobků, jejichž požadavky na uvádění na trh upravují zvláštní předpisy EU (harmonizovaná sféra), pak na ty aspekty a parametry, které dotčenými zvláštními předpisy upraveny nejsou. Úloha této směrnice jako základního kamene pro bezpečnost výrobků a fungování jednotného trhu byla nesporná. Její cíle zůstávají i nadále relevantní a nelze popírat její přidanou hodnotu pro trh EU. Role směrnice o obecné bezpečnosti výrobků jako „záchranné sítě“ zůstává pro ochranu spotřebitele zásadní, protože poskytuje právní základ pro zajištění toho, aby se nebezpečné výrobky nedostaly ke spotřebiteli nebo aby byly rychle odstraněny z oběhu nebo z trhu. Zavedení systému rychlého varování před nebezpečnými nepotravinářskými spotřebitelskými výrobky (RAPEX) v rámci této směrnice se ukázalo jako velmi úspěšný projekt. Nicméně v důsledku vývoje právní úpravy EU, zejména v harmonizované oblasti, a v důsledku vývoje na trhu bylo stále více poukazováno na nedostatky směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, které vyžadovaly legislativní řešení. Současně se stále více projevovaly rozdíly v implementaci směrnice o obecné bezpečnosti výrobků v členských státech EU, jako byl např. přístup k dozoru nad bezpečností výrobků, hodnocení rizika výrobků, přístup k dozoru nad online trhem s výrobky, posuzování výrobků napodobujících potraviny. Prvním aspektem vyžadujícím řešení byl nárůst elektronického obchodování (e- commerce). Směrnice o obecné bezpečnosti výrobků se sice vztahuje na všechny spotřebitelské výrobky bez ohledu na to, zda se prodávají v kamenných obchodech nebo online, ale nedostatek výslovných ustanovení ve směrnici o obecné bezpečnosti výrobků týkajících se zvláštností online prodeje, zejména výskytu nových aktérů v online dodavatelském řetězci, negativně ovlivnil bezpečnost spotřebitelů v EU a rovné podmínky pro hospodářské subjekty v EU. Důsledkem tohoto stavu je, že pravidla pro off-line a online prodej nejsou na stejné úrovni, a online prodej výrobků je zvýhodňován. Rychlý vývoj nových technologií, zejména tzv. „chytrých (smart) technologií“, vyvolal pochybnosti o dostatečnosti působnosti směrnice o obecné bezpečnosti výrobků. Výskyt některých nových rizik spojených s konektivitou, dopady aktualizací a stahování softwaru na bezpečnost výrobků, jakož i vyvíjející se funkce výrobků využívajících umělou inteligenci, vedly k diskusím, zda tato směrnice poskytuje dostatečnou právní jistotu účastníkům trhu a dostatečnou ochranu spotřebitelů. V některých harmonizačních předpisech se již vyskytují opatření, která řeší zvláštnosti těchto technologií, nicméně nepokrývají všechna rizika. Proto je nutné, aby rámcový předpis o obecné bezpečnosti výrobků zahrnoval všechny výrobky včetně těch, které byly vyrobeny za použití nových technologií nebo obsahují nové technologie. Významným problémem se dále jeví skutečnost, že vedle sebe existují dva různé soubory pravidel dozoru – jednak pro harmonizované a jednak pro neharmonizované výrobky. Tento stav nejenže vytváří nepřehlednou situaci a zátěž pro orgány dozoru, ale rovněž tak jsou stávající pravidla dozoru nepřehledná pro hospodářské subjekty. Zjevným problémem je rovněž používání rozdílné terminologie, nesoulad s definicemi základních pojmů ve výrobkové legislativě (zejména harmonizačních předpisech EU) nebo nejasnost některých pojmů. Z diskusí se všemi zainteresovanými subjekty na trhu EU vyplývá rovněž potřeba více specifikovat některá ustanovení týkající se např. zlepšení účinnosti stahování výrobků z oběhu, potřeba zavedení mechanismu pro rozhodování sporů mezi členskými státy pro případy rozdílného posouzení rizik, zavedení systému sledovatelnosti za účelem usnadnění účinné kontroly bezpečnosti výrobků na trhu, zejména v online prostředí. Je nezbytné také řešit ustanovení o výrobcích napodobujících potraviny, protože přístup k bezpečnosti tohoto typu výrobků se mezi orgány dozoru v členských státech dosti podstatně lišil.

V návaznosti na hodnocení implementace směrnice o obecné bezpečnosti výrobků

v členských státech EU a na diskuse se všemi zainteresovanými stranami byla zpracována nová právní úprava, jejímž cílem je řešit identifikované nedostatky v oblasti bezpečnosti výrobků. V Úředním věstníku EU L 135/2023 bylo zveřejněno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS (dále jen „nařízení o obecné bezpečnosti výrobků“). Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků představuje „záchrannou síť“ pro nepotravinářské výrobky z hlediska jejich bezpečnosti s cílem ochránit spotřebitele. Nařízení především:

- zakotvuje obecnou povinnost uvádět na trh pouze bezpečné výrobky,

- stanoví povinnosti hospodářských subjektů ve vztahu k zajištění bezpečnosti nepotravinářských výrobků v návaznosti na jejich roli v dodavatelském řetězci,

- zahrnuje zajištění bezpečnosti výrobků napodobujících potraviny,

- specifikuje zvláštní povinnosti pro bezpečnost výrobků prodávaných online, a tak narovnává podmínky pro bezpečnost výrobků nabízených a prodávaných jak online, tak off-line,

- stanoví zvláštní povinnosti pro online tržiště, pokud jde o zajištění bezpečnosti výrobků,

- posiluje právní základ pro systém rychlé výměny informací o nebezpečných nepotravinářských výrobcích (Safety Gate) a využívání dalších IT nástrojů,

- zakotvuje právo na informace spotřebitelů ze strany příslušných úřadů členských států a hospodářských subjektů,

- zpřesňuje požadavky na stahování nebezpečných výrobků z oběhu,

- spotřebitelům přiznává právo nápravy v případě stažení nebezpečného výrobku z oběhu,

- sjednocuje v maximální možné míře dozor nad trhem ve výrobkové sféře,

- zřizuje oficiálně Síť pro bezpečnost spotřebitelů (CSN) a propojuje ji se sítí Unie pro soulad výrobků s předpisy (EUPCN),

- zahrnuje ustanovení o mezinárodní spolupráci v oblasti bezpečnosti výrobků,

- upravuje proces zpracování norem na podporu implementace nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Mezi stávající a budoucí právní úpravou je zajištěna kontinuita tím, že

- nadále platí požadavek, aby všechny výrobky uváděné na trh EU byly bezpečné,

- se stanovují určité povinnosti pro hospodářské subjekty ve vztahu k zajištění bezpečnosti výrobků a

- zůstávají obsažena ustanovení pro vypracování norem na podporu obecného požadavku na zajištění bezpečnosti spotřebitelských výrobků. Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků se stává účinným dnem 13. prosince 2024. Podrobnou analýzu uvádí závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu zákona o obecné bezpečnosti výrobků a o změně souvisejících zákonů, konkrétně odstavce 1.2 kapitoly Definice problému, 1.3 Popis současného stavu a 1.4 Hodnocení vybraných klíčových aspektů.

V České republice (dále také „ČR“) byla transpozice směrnice o obecné bezpečnosti provedena do právního řádu zákonem č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), který byl již 12 x novelizován. Rozsáhlé úpravy zákona o obecné bezpečnosti výrobků byly provedeny již v roce 2002 a 2003 v návaznosti na zveřejnění rámcového předpisu EU v oblasti potravinového práva a s ohledem na nutnost dokončení úplné transpozice směrnice o obecné bezpečnosti výrobků. Další novelizace proběhly v návaznosti na přijetí nové úpravy, pokud jde o daňový řád, kontrolní řád, léčiva, technické požadavky na výrobky, celní řád, přestupky, řízení o přestupcích a odpovědnosti za ně a dozor nad trhem s výrobky. K zákonu o obecné bezpečnosti výrobků byly zpracovány tyto prováděcí předpisy:

- nařízení vlády č. 396/2004 Sb., o postupech, obsahu a formě informace o výskytu nebezpečných nepotravinářských výrobků, ve znění nařízení vlády č. 175/2010 Sb.,

- nařízení vlády č. 198/2007 Sb., o bezpečnosti zapalovačů uváděných na trh, kterým bylo do právního řádu implementováno rozhodnutí Evropské komise 2006/502/ES,

- nařízení vlády č. 256/2009 Sb., kterým se zakazuje uvádění výrobku obsahujícího dimethyl-fumarát na trh nebo do oběhu, kterým bylo do vnitrostátního právního řádu implementováno rozhodnutí Evropské komise 2009/251/ES (nařízení vlády bylo ke dni 1. 1. 2024 zrušeno jako obsoletní právní předpis). Po vstupu ČR do EU byla vytvořena v souladu s rozhodnutím Evropské komise 2001/418/ES vnitrostátní síť rychlého varování RAPEX, jejíž právní postavení bylo upraveno až v roce 2023 prostřednictvím zákona č. 87/2023 Sb., o dozoru nad trhem s výrobky a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o dozoru nad trhem s výrobky). Fungování systému včasné výměny informací o nebezpečných nepotravinářských výrobcích je nutné hodnotit kladně a v tomto ohledu velmi dobře funguje i spolupráce mezi orgány dozoru navzájem a mezi orgány dozoru a orgány Celní správy České republiky. Stejně tak je dobře zajištěna komunikace mezi národním kontaktním místem a Evropskou komisí a národním kontaktním místem a orgány dozoru. Problém na vnitrostátní úrovni však představuje dozor nad bezpečností výrobků, který je upraven zákonem o obecné bezpečnosti výrobků. Ustanovení § 7 odst. 1 tohoto zákona nespecifikuje, které orgány dozoru, s výjimkou České obchodní inspekce, vykonávají dozor nad bezpečností výrobků, což vede v některých případech k problémům s určením dozorových kompetencí ke konkrétním výrobkům. Problematickým je též ustanovení § 6, podle kterého mají povinnost ukládat opatření k zamezení oběhu nebezpečných výrobků a k jejich dovozu, vývozu a uvádění na trhu a povinnost informovat o nebezpečných výrobcích orgány státní správy a orgány územní samosprávy v přenesené působnosti. Tato povinnost je však diskutabilní vzhledem k tomu, že se v případě § 6 zákona o obecné bezpečnosti výrobků nejedná o orgány dozoru nad bezpečností výrobků, a tudíž tyto orgány dozor neprovádí a nemají informace o nebezpečných výrobcích. V praxi toto ustanovení nebylo nikdy naplněno. Problémy s dozorem nad bezpečností výrobků byly zvýrazněny vstupem v účinnost nařízení o dozoru nad trhem a souladu s výrobky a zákonem o dozoru nad trhem s výrobky. Dalším zásadním problémem na vnitrostátní úrovni je právní úprava transponující směrnici Rady ze dne 25. června 1987 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není rozpoznatelná a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů (1987/357/EHS) (dále též „směrnice o výrobcích napodobujících potraviny“). Tato směrnice je ve vnitrostátním právním řádu provedena zákonem o ochraně spotřebitele. Aplikace této právní úpravy jednotlivými orgány dozoru nad trhem se liší. Orgány dozoru nad trhem s výrobky většinou aplikují přístup založený na hodnocení rizika, tedy princip, který byl zavedený směrnicí o obecné bezpečnosti výrobků. Na vnitrostátní úrovni přetrvávají nejasnosti a otázky spojené se způsobem implementace a aplikace směrnice o výrobcích napodobujících potraviny, což je i důsledkem situace na úrovni EU, a postup orgánů dozoru v tomto případě není sjednocen.

B Odůvodnění hlavních principů navrhované úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Důvodem pro zpracování předloženého návrhu zákona je povinnost zajistit adaptaci nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Návrh právní úpravy vymezuje institucionální uspořádání dozoru nad bezpečností výrobků, určuje ústřední styčný úřad v oblasti obecné bezpečnosti výrobků, vnitrostátní síť systému včasného varování Safety Gate a národní kontaktní místo pro zajištění činnosti Safety Gate (dále jen „národní kontaktní místo Safety Gate“). Návrh zákona o obecné bezpečnosti výrobků, o některých požadavcích na výrobky a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „návrh zákona“) jednoznačně stanoví, že orgány dozoru při kontrole dodržování povinností stanovených nařízením o obecné bezpečnosti výrobků budou postupovat v souladu s tímto zákonem, se zákonem o dozoru nad trhem s výrobky a nařízením o dozoru nad trhem a souladu výrobků, přičemž upřesňuje pravomoci a obsah rozhodnutí orgánů dozoru v případě zjištění porušení nařízení o obecné bezpečnosti výrobků ze strany poskytovatelů online tržišť. Návrh zákona obsahuje seznam přestupků, kterého se hospodářské subjekty a poskytovatelé online tržišť mohou dopustit v případě porušení nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, a současně se stanovují sankce za tyto přestupky. V procesu přípravy navrhované právní úpravy zvažoval předkladatel různé varianty, kterými je možné cíle stanovené nařízením o obecné bezpečnosti výrobků zajistit. Posuzovány byly tyto varianty:

a) nulová, tedy zachování stávajícího stavu s odkazem na přímou použitelnost nařízení o obecné bezpečnosti výrobků,

b) nelegislativní řešení, kdy by byly implementovány pouze určité aspekty nařízení o obecné bezpečnosti výrobků na vnitrostátní úrovni,

c) legislativní řešení, přičemž v tomto případě bylo zvažováno několik možných řešení. Na základě provedeného hodnocení aspektů k zajištění potřebného rozsahu adaptace/implementace nařízení o obecné bezpečnosti výrobků byla po zvážení všech přínosů a nákladů a po diskusi se zástupci orgánů dozoru, dotčených rezortů a ústředních orgánů státní správy zvolena varianta legislativního řešení – implementace uvedeného nařízení cestou zpracování nového právního předpisu, který nahradí stávající právní úpravu, a novelizací zákona o dozoru nad trhem, zákona o ochraně spotřebitele a zákona o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů. Pokud jde o působnost nového právního předpisu, je respektována působnost nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, kdy se nová vnitrostátní právní úprava bude vztahovat na spotřebitelské nepotravinářské výrobky. Z působnosti přitom budou vyloučeny výrobky, které jsou vyloučeny z působnosti nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (viz čl. 2 odst. 2 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků). Podrobnou analýzu uvádí závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu zákona o obecné bezpečnosti výrobků a o změně souvisejících zákonů, konkrétně část 2 Návrh variant řešení, odstavec 3 Vyhodnocení nákladů a přínosů a odstavec 4 - Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu rovnosti mužů a žen Předkládaný návrh zákona nepředpokládá jakýkoli dopad ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona je z hlediska rovnosti mužů a žen indiferentní.

C Vysvětlení nezbytnosti navrhované úpravy v jejím celku

Navrhovaná úprava je nezbytná k zajištění řádné implementace nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Přestože se jedná o přímo použitelný právní předpis EU, nařízení o obecné bezpečnosti výrobků ukládá členským státům EU řadu povinností (zejména v oblasti dozoru nad bezpečností výrobků a plnění administrativních požadavků), které by bez vnitrostátní právní úpravy nebylo možné splnit. Dalším důležitým aspektem je stanovení sankcí za neplnění povinností stanovených nařízením o obecné bezpečnosti výrobků, které musí být specifikovány ve vnitrostátním právním řádu. Navrhovaný zákon má charakter adaptační úpravy a upravuje ty oblasti, které jsou v kompetenci a v odpovědnosti členských států EU. Neopominutelným důvodem pro uvedený postup je to, že dozor nad bezpečností výrobků a organizace administrativních činností je ve výlučné pravomoci členských států EU a Evropská komise nemůže stanovovat požadavky na konkrétní organizaci dozoru, ukládat pravomoci orgánům dozoru v členských státech EU nebo stanovovat konkrétní požadavky na administraci stanovených povinností. Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků dává v některých oblastech (např. ukládání opatření, sankční ustanovení) možnost členským státům využít i dalších oprávnění, která se již na vnitrostátní úrovni aplikují. Nedojde-li ke změně současné právní úpravy související s obecnou bezpečností výrobků, nebude ČR schopna plnit v odpovídajícím rozsahu a kvalitě povinnosti stanovené členským státům EU v nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Odkaz na přímou použitelnost nařízení o obecné bezpečnosti výrobků a na povinnost jeho aplikace všemi zainteresovanými stranami je nedostatečný, protože nařízení o obecné bezpečnosti výrobků ukládá členským státům určité povinnosti, které lze naplnit pouze tak, že budou uloženy zákonné povinnosti nebo stanoveny pravomoci. Neplnění stanovených povinností by následně vedlo k administrativním opatřením ze strany Evropské komise z důvodu neplnění závazků ČR vyplývajících ze Smlouvy o fungování Evropské unie. Významným rizikem by byla skutečnost, že by nedošlo ke sjednocení pravidel dozoru nad bezpečností výrobků a nad trhem s harmonizovanými výrobky. Přetrvávalo by několik dozorových režimů, což by působilo problémy jak dozorovým orgánům, tak i spotřebitelům a podnikatelům. Snížila by se míra ochrany nejen českých spotřebitelů, ale také spotřebitelů v jiných zemích EU. Vnitrostátní orgány dozoru při dozoru nad bezpečností výrobků na trhu ČR by nebyly vybaveny dostatečnými pravomocemi. Nedošlo by k určení ústředního styčného úřadu pro oblast bezpečnosti výrobků, čímž by byla omezena spolupráce v této oblasti na vnitrostátní úrovni, jednotná komunikace ve vztahu k Evropské komisi a dále by byl omezen přenos informací směrem k orgánům dozoru. Mezi rizika patří rovněž skutečnost, že by nebyly stanoveny skutkové podstaty přestupků související s porušením povinností stanovených hospodářským subjektům a poskytovatelům online tržišť nařízením o obecné bezpečnosti výrobků, což by vedlo k právní nejistotě, protože by nebylo jasné, co je přestupkem, a co je tedy ze strany orgánů dozoru sankcionovatelné. V konečném důsledku by to znamenalo, že by protiprávní jednání nebylo vůbec trestné. Nedošlo by také ke stanovení rozsahu sankcí, které lze za jednotlivé přestupky uložit, a jejich výše, nebo určení toho, kdo může sankce ukládat. Zejména problematická situace by nastala pro poskytovatele online tržišť, kdy se jedná o nové subjekty v celé výrobkové oblasti, které by tak nadále na vnitrostátní úrovni byly nepostižitelné. V neposlední řadě by byla snížena důvěra v systém zajištění bezpečnosti výrobků v ČR, což by mohlo mít negativní dopady na konkurenceschopnost českých subjektů v rámci jednotného trhu EU. Mezi rizika neprovedení potřebné implementace lze uvést také oslabení transparentnosti a informovanosti jak spotřebitelů, tak i hospodářských subjektů a poskytovatelů online tržišť.

D Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem, zejména s

- čl. 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen

„Ústava“), podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon,

- čl. 41 odst. 2 Ústavy, podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy, a také

v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné uvádí, že ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim uložila vláda,

- čl. 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož lze působnost správních orgánů stanovit pouze

zákonem.

Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“), a to zejména s

- čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech

a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví,

- čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko na základě

zákona a v jeho mezích a jen při zachování lidských práv a svobod,

- čl. 2 odst. 3 Listiny, podle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno, a

nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá.

Navrhovaná právní úprava tedy splňuje ústavní požadavek stanovení povinnosti na úrovni zákona a vyhovuje též zásadám pro stanovení mezí základních práv a svobod podle čl. 4 Listiny. Návrh zákona rovněž respektuje zásadu „nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege“ podle čl. 39 Listiny. Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu.

E Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU nebo obecnými právními zásadami práva EU

Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU a obecnými právními zásadami práva EU. Návrh zákona je v souladu s následujícími právními předpisy EU, nebo s nimi úzce souvisí:

- rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES o společném rámci

pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS,

- nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012

o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES, v platném znění,

- nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019

o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008,

- směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019

o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb,

- směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019

o některých aspektech smluv o prodeji zboží o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES,

- nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019

o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnic 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 (EU) č. 305/2011,

- harmonizačními právními předpisy EU týkajícími se výrobků uvedenými v Příloze

I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020,

- směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020

o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES,

- nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 o jednotném trhu

digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách),

- nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023

o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS.

Návrh zákona je implementačním předpisem k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020.

F Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Návrh zákona je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána, včetně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, a dále s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva. Navrhovaná právní úprava je v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod, zejména se zásadou práva na spravedlivý proces (článek 6 Úmluvy), uložení trestu jen na základě zákona (článek 7 Úmluvy) a práva nebýt souzen nebo potrestán dvakrát (článek 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě) a dále s judikaturou s tím související.

G Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava bude mít pouze omezený dopad na rozpočty příslušných orgánů dozoru a ústředních orgánů státní správy. Náklady budou muset být vynaloženy na sjednocení kontrolních postupů v dozoru nad bezpečností výrobků s dozorem nad harmonizovanými výrobky. Nicméně se bude jednat o jednorázový náklad, který ale bude vyvážen tím, že bude zaveden jednotný mechanismus dozoru ve výrobkové oblasti. Dalším jednorázovým nákladem bude potřeba seznámení pracovníků dozoru s novou právní úpravou, tj. nařízením o obecné bezpečnosti výrobků a novým zákonem o obecné bezpečnosti výrobků a s úpravami některých souvisejících zákonů, a dále zpracování nových postupů pro účely splnění povinností stanovených nařízením o obecné bezpečnosti výrobků, např. úprava procedurálního manuálu pro činnost vnitrostátní sítě systému včasného varování Safety Gate, postupy pro předávání ročních informací o budoucích ukazatelích dozoru nad bezpečností výrobků, postupy pro případné podání žádosti Evropské komisi k vydání stanoviska v případě rozdílného posouzení rizika, postupy pro vyřizování podnětů spotřebitelů podaných prostřednictvím portálu Safety Gate. Náklady spojené s implementací nařízení o obecné bezpečnosti výrobků budou zabezpečeny v rámci stávajících limitů výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol dotčených rezortů. S náklady bude nutné počítat v případě zřízení ústředního styčného úřadu pro bezpečnost výrobků při Ministerstvu průmyslu a obchodu a zajištění jeho činnosti, pokud jde o plnění povinností stanovených nařízením o obecné bezpečnosti výrobků a úkolů, které budou stanoveny zákonem. Tyto náklady budou řešeny v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu. Naproti tomu se nepočítá s dalšími náklady na plnění národního kontaktního místa pro Safety Gate, neboť půjde o pokračování stávajícího stavu bez významnějších změn s dopady na státní rozpočet. Předpokládá se, že dozor nad bezpečností výrobků budou vykonávat stávající orgány dozoru nad trhem s výrobky. Pro provádění dozoru nad trhem s výrobky mají orgány dozoru zajištěny personální, technické i finanční prostředky k naplnění úkolů stanovených nařízením o obecné bezpečnosti výrobků, nařízením o dozoru nad trhem a zvláštními právními předpisy, a to prostřednictvím ročních rozpočtů. Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty. Předkládaný návrh zákona bude jasně definovat institucionální uspořádání dozoru nad bezpečností výrobků a dojde k jeho sjednocení s dozorem nad trhem s harmonizovanými výrobky, čímž se zvýší transparentnost vůči podnikatelům. Návrh zákona, kterým se vnitrostátní právní řád adaptuje na nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, bude mít dopad na podnikatelské prostředí. Návrh zákona ve spojení s přímo aplikovatelnými ustanoveními nařízení o obecné bezpečnosti výrobků bude znamenat pro hospodářské subjekty a poskytovatele online tržišť vyšší administrativní zátěž, protože se jím hospodářským subjektům a poskytovatelům online tržišť ukládají některé nové povinnosti nebo se stávající povinnosti zpřesňují. Jedná se např. o povinnost před uvedením výrobku na trh provést interní analýzu rizika, vypracovat technickou dokumentaci ke každému výrobku, zavést interní rejstřík stížností, zavést interní postupy pro zajištění bezpečnosti výrobků. Hospodářské subjekty musí výrobek označit stanoveným způsobem a musí poskytnout k výrobku návod, je-li to nutné k zajištění bezpečného používání výrobku, v úředním jazyku/úředních jazycích státu, kde je výrobek uváděn do oběhu. Nadále budou hospodářské subjekty povinny informovat příslušné orgány dozoru o nebezpečných, nebo z nebezpečnosti podezřelých, výrobcích, které uvedly na trh, kdy takové informace budou muset být komunikovány prostřednictvím portálu Safety Business Gateway. Nicméně, v tomto případě nelze hovořit o zvláštní a zvýšené administrativní zátěži, protože tento elektronický nástroj je ze strany Evropské komise volně k dispozici již několik let. Je však třeba zdůraznit, že v případě této povinnosti bude zajištěno jednotné oznamování ze strany hospodářských subjektů všech nezbytných informací, a bude odstraněna nejednotnost a roztříštěnost na vnitrostátní úrovni. V případě oznámení o stažení nebezpečného výrobku z oběhu bude nadále platit povinnost informovat spotřebitele, ale rozsah a způsob informování bude sjednocen, a pokud budou splněny požadavky nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, bude mít hospodářský subjekt jistotu splnění zákonných požadavků. Nutno ale uvést, že v tomto případě se nejedná o povinnost novou, protože o nebezpečných výrobcích stahovaných z oběhu musí být spotřebitelé informováni i podle současné právní úpravy. Hospodářské subjetky budou povinny zavést interní rejstřík, který bude obsahovat stížnosti na bezpečnost výrobků, které uvádějí na trh, informace o nehodách způsobených výrobky, případy stažení výrobků z oběhu a přijatých opatřeních k nápravě. Stížnosti na bezpečnost výrobků a informace o nehodách budou muset být hospodářskými subjekty prošetřeny. Zpřesňují se požadavky na označování výrobků, kdy hlavním důvodem je zajištění sledovatelnosti výrobků a dohledatelnosti odpovědných osob, které výrobky uvádějí na trh nebo do oběhu. V tomto případě je možné o administraviní zátěži hovořit pouze v případě, že hospodářský subjekt ne zcela důsledně plnil stávající povinnosti. Pozitivním aspektem je, že rozsah povinností se odvíjí od postavení subjektu v dodavatelském řetězci, kdy nejvíce povinností je určeno výrobcům. Náklady vzniknou některým hospodářským subjektům se sídlem mimo EU, které umisťují výrobky přímo do EU v případě, že dosud nejmenovaly odpovědnou osobu, ať již se jedná o off-line nebo online prodej. Těmto hospodářským subjektům vznikne náklad na jmenování osoby odpovědné za informace o dodržování požadavků na bezpečnost výrobků. Zvýšení nákladů se nedotkne hospodářských subjektů, které pravidelně dodávají výrobky na trh EU, protože většina jako součást jejich běžného dodavatelského řetězce již má v EU obchodního partnera, který by měl být k dispozici orgánům dozoru nad trhem, měl by reagovat na jejich dotazy nebo požadavky a podnikat kroky k odstranění nebezpečných výrobků z trhu nebo k odstranění zjištěných nedostatků. Pro hospodářské subjekty, které dodávají přímo spotřebitelům v EU ze zemí mimo EU, budou náklady souviset s výběrem strany, která by byla schopna plnit funkci odpovědné osoby, uzavřením smlouvy a zajištěním podmínek pro plnění požadavků stanovených nařízením o obecné bezpečnosti výrobků. Tento přístup by měl vést ke snižování míry nekalé hospodářské soutěže tím, že se zvýší náklady hospodářským subjektům, které právní předpisy na bezpečnost výrobků uváděných na trh EU nedodržují. Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné sociální dopady. Pokud se týká dopadů na specifické skupiny obyvatel, lze uvést, že předkládaná právní úprava bude mít jednoznačně pozitivní dopad na spotřebitele. Nová právní úprava by měla vést ke snížení výskytu nebezpečných výrobků na trhu, ke zvýšení ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů, k posílení práva spotřebitelů na náhradu v případě, že dojde ke stažení nebezpečného výrobku z oběhu, k posílení informovanosti spotřebitelů, k rozšíření možnosti spotřebitelů podávat podněty orgánům dozoru ve vztahu k bezpečnosti výrobků a také zajištění vyřizování podnětů ze strany dotčených subjektů. Ke zvýšení úrovně ochrany spotřebitelů povede rovněž snížení výskytu protiprávní činnosti na základě spolupráce dozorových orgánů na vnitřním trhu EU, což v důsledku posílí důvěru spotřebitelů ve vnitřní trh.

Oblast, která je předmětem tohoto návrhu, ani změny v doprovodných zákonech obsažených v návrhu zákona, nezakotvují žádné rozdíly, které by ve svém důsledku bylo možné vnímat jako diskriminační z pohledu specifických skupin obyvatelstva. Navrhovaná právní úprava nebude mít z povahy věci žádné dopady na životní prostředí. Podrobnou analýzu uvádí závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu zákona o obecné bezpečnosti výrobků a o změně souvisejících zákonů, konkrétně odstavec 2 Návrh variant řešení, odstavec 3 Vyhodnocení nákladů a přínosů a odstavec 4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení.

H Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Je zajištěna jejich standardní ochrana v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Orgány dozoru nad bezpečností výrobků, ústřední styčný úřad a národní kontaktní místo pro Safety Gate mají zavedený systém ochrany osobních údajů podle citovaného nařízení. Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), ani se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ochrana soukromí ani osobních údajů není narušena ani zakotvením nových pravomocí orgánů dozoru, neboť platí, že výkon pravomocí při provádění dozorové činnosti musí být v souladu se zásadou proporcionality, v rozsahu, který odpovídá předmětu, účelu opatření a povaze kontroly, včetně platných procesních záruk a zásad podle Listiny základních práv EU. Vymáhací a donucovací opatření musí být přiměřená povaze protiprávního jednání porušujícího právní předpisy stanovující požadavky na výrobky, resp. jejich bezpečnost a celkové skutečné nebo potencionální újmě způsobené nesouladem s právními předpisy. Kromě uvedeného platí na základě čl. 17 nařízení o dozoru nad trhem s výrobky, že orgány dozoru jsou povinny řídit se zásadou důvěrnosti a zásadou zachování služebního a obchodního tajemství i v případě dozoru nad bezpečností výrobků. Výměna informací mezi orgány dozoru nad trhem a případné používání důkazů a zjištění z kontrolních šetření musí dodržovat zásadu důvěrnosti a používají se nebo sdělují informace pouze s náležitým ohledem na obchodní zájmy dotčené osoby, včetně obchodního tajemství a práv duševního vlastnictví. V případě sdílení informací o nebezpečných výrobcích prostřednictvím systému Safety Gate platí prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/975, kterým se mění prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/417, kterým se stanoví pokyny pro řízení systému Evropské unie pro rychlou výměnu informací „RAPEX“ zřízeného podle článku 12 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků a jeho systému oznamování, které v souladu s článkem 28 nařízení (EU) 2018/1725 a článkem 26 nařízení (EU) 2016/679 stanoví, že Evropské komise a vnitrostátní orgány jsou společnými správci pro zpracování údajů v systému Safety Gate. Tímto prováděcím rozhodnutím se stanoví příslušné povinnosti společných správců, pokud jde o výkon práv subjektu údajů a jejich povinnosti poskytovat informace uvedené v článcích 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725 a v článcích 13 a 14 nařízení (EU) 2016/679. Předkládaný návrh zákona počítá se zpracováváním osobních údajů, avšak toto zpracování probíhá již v současnosti, a to v souladu se zásadami stanovenými v čl. 5 nařízení (EU) 2016/679 a při dodržení zásady zákonnosti jejich zpracování podle čl. 6 nařízení; pro zpracování osobních údajů v současné době převažuje důvod „plnění právní povinnosti“, který se na příslušný kontrolní orgán jako na správce údajů vztahuje (čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679) včetně zásad stanovených prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2023/975. Orgány dozoru mají ustanoveny pověřence pro ochranu osobních údajů, kteří zajišťují úkoly stanovené v článku 39 nařízení (EU) 2016/679 a mají vypracované vnitřní mechanismy kontroly, ochrany utajovaných informací a zvláštních skutečností, jejich evidenci, ukládání, skartaci a manipulaci a zásady pro práci s nimi. Navrhovaná právní úprava je tedy v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů a je zajištěna jejich standardní ochrana v souladu s nařízením (EU) č. 2016/679. Zpracování osobních údajů bude probíhat způsobem, který zaručí náležitou bezpečnost a důvěrnost těchto údajů. Neoprávněný přístup k osobním údajům bude vyloučen. Orgány dozoru využijí technické a programové prostředky, kterými v současné době již disponují. Veškeré informace týkající se zpracování osobních údajů mají dotčené orgány dozoru uvedeny na svých webových stránkách. Subjekty údajů tak budou informovány o totožnosti správce nebo účelu zpracování osobních údajů. V případě povinností hospodářských subjektů, které se týkají vedení interních registrů stížností, případů stažení výrobků z oběhu a opatření k nápravě, která byla přijata za účelem uvedení výrobku do souladu s předpisy, se jasně stanoví povinnost ukládat pouze ty osobní údaje, které jsou nezbytné k tomu, aby hospodářský subjekt byl schopný prošetřit stížnost na údajně nebezpečný výrobek. Tyto údaje lze uchovávat pouze po dobu nezbytnou pro účely šetření, ale nejdéle po dobu pěti let po dni vložení do rejstříku. Hospodářské subjekty a v relevantních případech poskytovatelé online tržišť, kteří shromažďují osobní údaje svých zákazníků, mohou využít tyto informace pro případy informování o stažení výrobků z oběhu nebo pro bezpečnostní varování týkající se výrobku. Osobní údaje shromažďované za tímto účelem musí být omezeny na nezbytné minimum a lze je použít pouze ke kontaktování spotřebitelů v případě stažení výrobku z oběhu nebo bezpečnostního varování. Na tyto případy se podle okolností se vztahují nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES.

I Zhodnocení korupčních rizik

Hlavní a v podstatě jediné riziko korupce v případě návrhu zákona představuje dozor nad bezpečností výrobků. Dozor nad bezpečností výrobků budou vykonávat stávající orgány dozoru, které mají propracované vnitřní mechanismy kontroly včetně určení konkrétní odpovědné osoby. Každý orgán dozoru má zpracovánu interní protikorupční strategii, resp. interní protikorupční program, které jsou k dispozici na webových stránkách jednotlivých orgánů dozoru. Zveřejněny jsou rovněž seznamy poradních orgánů, orgánů nebo osob poskytujících právní služby nebo právní poradenství orgánům dozoru, jsou-li využívány. Orgány dozoru mají rovněž zpracovány etické kodexy zaměstnanců, které vycházejí ze služebního předpisu náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 3 ze dne 3. října 2023, o pravidlech etiky státních zaměstnanců, kterým se stanoví pravidla etiky státních zaměstnanců. Návrh zákona mění mechanismus dozoru nad bezpečností výrobků, který se ale sjednocuje s dozorem nad výrobky spadajícími do harmonizované sféry. Návrh zákona se nedotýká stávajících kompetencí orgánů dozoru. V porovnání se stávající právní úpravou nepřináší návrh zákona zvýšení korupčních rizik. Lze konstatovat, že navržená právní úprava se shoduje s principy dobré praxe a neobsahuje procesy ani sankce, které by se jevily jako nepřiměřené ve srovnání se stávající právní úpravou. Navrhovaná právní úprava využívá stávajících konceptů a procesů, které již v právním řádu ČR existují, které se osvědčily a u nichž je míra korupčních rizik v přijatelných mezích. Rozsah množiny subjektů, na něž se návrh zákona vztahuje, je odpovídající účelu navrhované právní úpravy, nedochází ke zvyšování počtu orgánů dozoru. Řízení upravená v rámci navrhované právní úpravy poskytují nástroje pro účinnou obranu proti nesprávnému postupu orgánu veřejné správy. Z toho vyplývá i možnost podávat řádné, případně i mimořádné opravné prostředky. Samozřejmou možností je také právo obrátit se na správní soudy. Návrh zákona nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a není v rozporu s požadavky na transparentnost a otevřenost dat.

J Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Z povahy věci nemá předkládaný návrh zákona žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

K Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Návrh právního předpisu nebrání dodržování Zásad digitálně přívětivé legislativy. Návrh nestanovuje technické podrobnosti využívání služeb informačních systémů veřejné správy (dále jen „ISVS“) a ani technické podrobnosti přístupu oprávněných subjektů k údajům v ISVS. Navrhovaná právní úprava nezavádí práva a povinnosti, pro jejichž plnění by měly být nezbytně budovány nové digitální služby. Jsou možné všechny způsoby komunikace jak s hospodářskými subjekty, tak i s osobami předkládajícími podněty nebo stížnosti. Bude tedy možné využít datových schránek, uznávaného elektronického podpisu, prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace a některých elektronických aplikací. Návrh zákona ukládá, na základě nařízení o obecné bezpečnosti výrobků a nařízení o dozoru, povinnost používat ke komunikaci a sdílení informací mezi orgány dozoru jak na vnitrostátní úrovni, tak i na úrovni EU, systém Safety Gate a informační a komunikační systém pro dozor nad trhem (ICSMS). Prostřednictvím těchto systémů mají všechny orgány dozoru v EU, a tedy i v ČR, k dispozici informace o nebezpečných výrobcích a o kontrolovaných výrobcích, zjištěných nedostatcích a přijatých opatřeních. Systémy slouží rovněž k předávání požadavků na spolupráci a vzájemnou pomoc a na sdílení nejrůznějších informací týkajících se nebezpečných nebo neshodných výrobků, problematiky dozoru nad trhem nebo otázek spojených s posuzováním rizika kontrolovaných výrobků. ICSMS bude sloužit rovněž k výměně informací s orgány Celní správy České republiky, které již dnes mají k systému zajištěný přístup. Orgány dozoru po vytvoření zvláštního modulu v rámci ICSMS na úrovni EU budou moci využívat dopředu stanovené údaje v agregované podobě pro účely plánování kontrol. Používáním těchto systémů odpadá potřeba jiné písemné komunikace, včetně emailové, mezi orgány dozoru a nebude rovněž nutné některé problémy řešit opakovaně. Výše uvedené platí i pro novou povinnost používat portál Safety Business Gateway jak pro hospodářské subjekty a poskytovatele online tržišť, tak i pro orgány dozoru nad bezpečností výrobků, v případě oznamování nebezpečných výrobků nebo z nebezpečnosti podezřelých výrobků hospodářskými subjekty nebo poskytovateli online tržišť orgánům dozoru nad bezpečností výrobků. Navrhovaná právní úprava se netýká zásady „Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením“, „Sdílené služby veřejné správy“ a „Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy“. Návrh zákona respektuje zásadu „Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb“. Orgány dozoru využívají v případě potřeby existující databáze a IT nástroje, především živnostenský rejstřík, insolvenční rejstřík, administrativní registr ekonomických subjektů, obchodní rejstřík nebo registr plátců DPH. V případě, že orgán dozoru pro některé své činnosti vyžaduje informace o fyzických osobách, tedy údaje ze základního registru obyvatel, z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, je v příslušné právní úpravě jasně definovaný rozsah informací, které lze pro jasně definovanou činnost používat. V případě návrhu zákona je nejvýznamnější zásadou „mezinárodní interoperabilita“, neboť orgánům dozoru se ukládá povinnost sdílení informací o nebezpečných výrobcích prostřednictvím systému Safety Gate v případě výrobků představujících vážné riziko a v ostatních případech prostřednictvím ICSMS. Oba systémy jsou vytvořeny a spravovány Evropskou komisí. Prostřednictvím těchto systémů jsou vnitrostátní orgány dozoru propojeny jednak navzájem a jednak s orgány dozoru ostatních členských států EU, mají k dispozici informace o nebezpečných nepotravinářských výrobcích a dalších kontrolovaných výrobcích, zjištěných nedostatcích a přijímaných opatřeních v případě porušení právních předpisů včetně příslušné dokumentace. Oba systémy jsou vzájemně propojeny, takže rovněž není nutné vkládat stejné opakovaně do těchto systémů. Stejně tak dojde k propojení portálu Safety Business Gateway se systémem Safety Gate, což umožní orgánům dozoru nad bezpečností výrobků na základě vyhodnocení informací obdržených prostřednictvím portálu Safety Business Gateway přenést tyto informace přímo do systému Safety Gate, pokud se skutečně jedná o nebezpečný výrobek představující vážné riziko. Současně je možná výměna informací a názorů prostřednictvím diskusní platformy (wiki platforma). Implementace zásady „Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby“ je zajištěna zpracováním údajů v uzavřeném systému, do kterého mohou přistupovat prostřednictvím jednoznačné identifikace pouze osoby, které mají zřízený přístup do systému Safety Gate, do ICSMS a do portálu Safety Business Gateway. Jejich činnost v systému je evidována a podléhá kontrole. Vysoký stupeň elektronizace zajišťuje systémovou nemožnost úniku osobních údajů, znemožňuje chybovost (poruchy integrity) a distribuce informací probíhá způsobem, který neumožňuje přístup neoprávněným osobám. Nejsou vyžadovány žádné písemné výstupy, což neklade nároky na zabezpečení administrativních pomůcek. Všechny systémy (ICSMS, Safety Gate a Safety Business Gateway) mají veřejný prostor. V případě ICSMS a Safety Gate jsou ve veřejném prostoru zveřejňovány informace o nebezpečných nebo kontrolovaných výrobcích a informace o orgánech dozoru v jednotlivých členských státech EU, případně další dokumenty týkající se dozoru nad trhem, u nichž je zveřejnění požadováno právním předpisem nebo je přípustné. Veřejně dostupné informace důsledně respektují zásadu ochrany osobních údajů, kdy odpovědnost za ochranu osobních údajů je sdílena společně Evropskou komisí a členskými státy EU, které musí posuzovat soulad informací vkládaných do systémů s požadavky na ochranu osobních údajů. Rozsah zveřejňovaných informací je stanoven na úrovni EU a odpovídá požadavkům na nezbytný rozsah informací, které by měla mít veřejnost k dispozici o kontrolovaných výrobcích a o kontrolních zjištěních. Tímto je naplněna zásada „Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb“. Návrh zákona nevyžaduje konkrétní technologické prvky, předpokládá využití stávající infrastruktury, tedy již existujících informačních systémů orgánů dozoru, které mohou být se systémem Safety Gate nebo ICSMS nebo oběma propojeny prostřednictvím elektronického rozhraní poskytnutého Evropskou komisí (zásada Technologické neutrality). Uživatelská přívětivost stávajících informačních systémů orgánů dozoru byla řešena individuálně při jejich zpracovávání a je rovněž řešena v rámci jejich aktualizací. Uživatelská přívětivost systémů spravovaných Evropskou komisí, v daném případě Safety Gate, ICSMS a Safety Business Gateway, je řešena Evropskou komisí za aktivní účasti a přispění členských států EU.

L Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Z povahy věci nemá předkládaný návrh zákona žádné územní dopady nebo dopady na územně samosprávné celky.

M Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2023/988 o obecné bezpečnosti výrobků je v plném rozsahu použitelné od 13. prosince 2024, a s přihlédnutím k tomu, že adaptace právního řádu na toto nařízení je provedena pouze tak, aby zajistila plné uplatnění tohoto předpisu a neobsahuje ustanovení jdoucí nad rámec povinného rozsahu adaptace je nutné, aby byl návrh zákona přijat co nejdříve; navrhuje se proto požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení.

II. Z v l á š t n í č á s t K části první, hlavě I K § 1

Toto ustanovení vymezuje předmět úpravy zákona v návaznosti na přímo použitelný předpis EU, kterým je nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků má přímou aplikovatelnost a předmětem právní úpravy je tedy pouze vymezení výkonu státní správy v dozoru nad bezpečností výrobků, úprava systému včasné výměny informací Safety Gate na vnitrostátní úrovni a stanovení přestupků a sankcí za nesplnění povinností stanovených nařízením o obecné bezpečnosti výrobků. Návrh zákona respektuje působnost nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Vztahuje se na spotřebitelské výrobky ve smyslu definice „výrobku“ uvedené v čl. 3 bodu 1 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Vztahuje se však nejen na výrobky neharmonizované, tedy výrobky, jejichž uvádění na trh není upraveno zvláštními předpisy EU, ale i na výrobky spadající do harmonizované sféry (výrobky, jejichž požadavky na uvedení na trh jsou upraveny zvláštními předpisy EU) v případě znaků nebo charakteristik, které tyto zvláštní předpisy EU neupravují. Kromě toho se na výrobky z harmonizované sféry použijí automaticky ve všech případech i některá vybraná ustanovení nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (negativně je působnost vymezena v čl. 2). Jedná se o tato ustanovení: povinnosti hospodářských subjektů při prodeji na dálku (čl. 19), povinnosti hospodářských subjektů v případě nehod souvisejících s bezpečností výrobků (čl. 20), informace v elektronické podobě (čl. 21), zvláštní povinnosti poskytovatelů online tržišť (čl. 22), povinnosti související se systémem včasného varování Safety Gate a Safety Business Gateway (články 25 až 27), povinnosti související s právem na informace a prostředky nápravy (články 33 až 39), zejm. povinnosti související s oznamováním stažení výrobků z oběhu a související prostředky nápravy. V souladu s nařízením (EU) 2023/988 se návrh zákona vztahuje na hospodářské subjekty definované v čl. 3 bodu 13 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, kterými jsou výrobce (definován v čl. 3 bodu 8), zplnomocněný zástupce (definován v čl. 3 bodu 9), dovozce (definován v čl. 3 bodu 10), distributor (definován v čl. 3 bodu 11), poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek (definován v čl. 3 bodu 14) nebo jakákoliv jiná fyzická nebo právnická osoba, která má povinnosti v souvislosti s výrobou výrobků nebo jejich dodáváním na trh včetně odpovědné osoby za výrobky uvedené na trh, kterou musí jmenovat hospodářský subjekt sídlící mimo EU a uvádějící na trh EU výrobky (čl. 16 odst. 1). Návrh zákona se vztahuje rovněž na „poskytovatele online tržišť“ definovaného v čl. 3 bodu 14 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, který nespadá do definice hospodářského subjektu a jehož povinnosti jsou vymezeny zvláštními ustanoveními (čl. 22).

K § 2

Tímto ustanovením se vymezuje výkon státní správy v oblasti bezpečnosti výrobků. Státní správa bude vykonávána Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“), orgány dozoru nad bezpečností výrobků a orgány Celní správy České republiky. Jedná se o rozsah státní správy, která je již dnes fakticky vykonávána. Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy v oblasti obecné bezpečnosti výrobků a v rámci jeho organizační struktury působí národní kontaktní místo pro včasnou výměnu informací o nebezpečných nepotravinářských výrobcích Safety Gate (dříve byl používaný název RAPEX – Rapid Alert System for Non-Food Products). Ministerstvo koordinuje činnosti související se sdílením informací o zjištěných nebezpečných výrobcích na trhu ČR a dalších členských států EU/EHP. Dozor nad dodržováním požadavků na bezpečnost výrobků budou vykonávat stávající orgány dozoru nad trhem s výrobky, které vedle dodržování požadavků na výrobky upravené harmonizačními předpisy EU, kontrolují rovněž požadavky na výrobky spadající do neharmonizované sféry. Příslušnost orgánů dozoru je vymezena v § 5 a příloze k návrhu zákona. Orgány Celní správy České republiky v rámci kontrol nad výrobky vstupujícími na jednotný trh EU provádějí rovněž kontroly bezpečnosti výrobků ať již harmonizovaných nebo neharmonizovaných. Tímto ustanovením se nemění faktická situace, ale dochází k jejímu jasnému vymezení a právnímu ukotvení.

K § 3

Podle čl. 23 odst. 1 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků se v případě výkonu dozoru nad bezpečností výrobků budou aplikovat relevantní ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (ES) č. 305/2011 (dále „nařízení o dozoru nad trhem s výrobky“), mezi které patří i článek 10 nařízení o dozoru nad trhem s výrobky. Článek 10 odst. 3 nařízení o dozoru nad trhem s výrobky stanoví členským státům EU povinnost určit ústřední styčný úřad pro oblast harmonizovaných výrobků. Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků nestanoví, že se v případě obecné bezpečnosti výrobků má jednat o stejný ústřední styčný úřad, který členské státy jmenovaly podle nařízení o dozoru. Naopak, předpokládá zřízení jiného ústředního styčného úřadu, který bude plnit úkoly podle nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Rozsah jejich činnosti se liší a ve vztahu k Evropské komisi se rovněž jedná o ústřední styčné úřady spolupracující s jinými generálními ředitelstvími Evropské komise (DG GROW, resp. DG JUST). Podle čl. 23 odst. 1 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků ve spojení s čl. 10 nařízení o dozoru nad trhem s výrobky se tedy zřizuje ústřední styčný úřad pro oblast obecné bezpečnosti výrobků, jehož roli bude vykonávat ministerstvo. Toto řešení vychází z toho, že ministerstvo je ústředním orgánem státní správy v oblasti obecné bezpečnosti výrobků, je již dnes gestorem za implementaci směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, jakož i za nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, které směrnici o obecné bezpečnosti výrobků od 13. 12. 2024 nahradí. Ministerstvo vykonává koordinační činnosti v oblasti obecné bezpečnosti výrobků a v rámci jeho organizační struktury bylo zřízeno národní kontaktní místo pro včasnou výměnu informací o nebezpečných nepotravinářských výrobcích Safety Gate. Současně je ministerstvo gestorem stávající vnitrostátní právní úpravy v oblasti obecné bezpečnosti výrobků představované zákonem o obecné bezpečnosti výrobků. Ministerstvo je rovněž gestorem nařízení o dozoru nad trhem s výrobky a zákona o dozoru nad trhem s výrobky. Ustanovení stanoví úkoly ústředního styčného úřadu v návaznosti na čl. 10 odstavec 4 nařízení o dozoru nad trhem s výrobky a další úkoly, které souvisejí s implementací nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Konkrétně se jedná o úkoly zpracovávat zprávy a předávat je Evropské komisi podle čl. 24 odst. 1 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, kdy se bude jednat o předávání informací souvisejících s výkonem dozoru nad bezpečností výrobků (tzv. indikátorů), které budou stanoveny prováděcím předpisem Evropské komise dodatečně. Ústřední styčný úřad bude rovněž podávat žádosti Evropské komisi o vydání stanoviska v případě rozdílného posouzení rizika orgány dozoru jiných členských států EU v případě konkrétního výrobku a bude kontaktním místem pro přijímání informací týkajících se bezpečnosti výrobků podle čl. 34 odst. 3 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků ze strany Evropské komise, které budou Evropské komisi zasílány veřejností prostřednictvím zvláštního modulu portálu Safety Gate a budou následně předávány členským státům EU k vyřízení.

Ústřední styčný úřad bude rovněž zpracovávat vnitrostátní strategii dozoru nad trhem v oblasti obecné bezpečnosti výrobků. Nařízení (EU) 2023/988 nestanoví, že musí být zpracována pouze jedna vnitrostátní strategie dozoru nad trhem s výrobky pokrývající jak harmonizované, tak i neharmonizované výrobky. Je na rozhodnutí členských států EU, zda zpracují jednu nebo dvě strategie. V neposlední řadě bude ústřední styčný úřad zajišťovat komunikaci mezi orgány dozoru a Evropskou komisí, mezi orgány dozoru na vnitrostátní úrovni a s orgány dozoru nebo s ústředními styčnými úřady jiných členských států, nebo orgánů dozoru s orgány Celní správy České republiky v oblasti obecné bezpečnosti výrobků. Jeho úkolem bude rovněž prezentovat koordinovaná stanoviska a jednotné postoje vůči Evropské komisi a ostatním členským státům v oblasti obecné bezpečnosti výrobků. Ústřední styčný úřad bude také stálým členem Sítě pro ochranu spotřebitelů (Consumer Safety Network) a bude plnit další úkoly, které mohou být v oblasti zajištění bezpečnosti výrobků na jednotném trhu uloženy členským státům EU, např. právě prostřednictvím Sítě pro ochranu spotřebitelů nebo přímo ze strany Evropské komise. Ústřední styčný úřad bude rovněž členem výboru, který bude Evropskou komisí zřízen podle čl. 46 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Dále se bude jednat o poskytování informací Evropské komisi pro zpracování hodnotících zpráv týkající se implementace nařízení (EU) 2023/988 a jeho přezkumu. Vzhledem k tomu, že Evropská komise bude přijímat další předpisy k provedení nařízení (EU) 2023/988, kde se předpokládá uložení dalších povinností členských států v oblasti bezpečnosti výrobků, které budou plněny prostřednictvím ústředního styčného úřadu, nelze další úkoly ústředního styčného úřadu dále specifikovat. Ústřední styčný úřad bude plnit rovněž úkoly ve vztahu ke společným činnostem v oblasti bezpečnosti výrobků (čl. 31 nařízení (EU) 2023/988), k souběžným koordinovaným kontrolním akcím orgánů dozoru nad trhem (čl. 32 nařízení (EU) 2023/988) nebo bude podávat Evropské komisi v případě nutnosti žádosti o přijetí opatření EU proti výrobkům, které představují vážné riziko (čl. 28 odst. 5 nařízení (EU) 2023/988). Další úkoly pro ústřední styčný úřad pak budou vyplývat z praktické aplikace článků 33, 34 nebo 35, kdy v současné době nelze konkrétní úkoly specifikovat. Tyto další úkoly jsou tedy vymezeny jen obecně s odkazem na plnění dalších povinností stanovených nařízením (EU) 2023/988. Tento ústřední styčný úřad bude v bezprostředním kontaktu s ústředním styčným úřadem zřízeným pro oblast harmonizovaných výrobků podle § 3 zákona o dozoru nad trhem s výrobky. Pokud jde o zajištění spolupráce ústředního styčného úřadu s orgány dozoru a orgány Celní správy České republiky a orgány dozoru navzájem, byl ministerstvem ustaven meziresortní pracovní orgán – mezirezortní pracovní skupina pro dozor nad trhem s nepotravinářskými výrobky, ve kterém jsou zastoupeny všechny věcně příslušné rezorty a orgány dozoru vykonávající dozor jak nad harmonizovanými, tak i neharmonizovanými výrobky. Úkolem tohoto pracovního orgánu je zejména koordinace činnosti orgánů dozoru v oblasti dozoru nad výrobky, plnění úkolů vyplývajících z nařízení o dozoru nad trhem s výrobky, zákona o dozoru nad trhem s výrobky a zákona o obecné bezpečnosti výrobků, zajištění vzájemné spolupráce, výměny zkušeností, posílení spolupráce na mezinárodní úrovni a předávání informací v oblasti bezpečnosti výrobků nebo i schvalování vnitrostátních strategií dozoru nad trhem s harmonizovanými výrobky a vnitrostátní strategie dozoru na obecnou bezpečností výrobků.

K § 4

Tímto ustanovením se zřizuje systém včasného varování Safety Gate na vnitrostátní úrovni. Tato síť byla vytvořena již po přistoupení ČR k EU v souladu s rozhodnutím Komise 2004/418/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví pokyny pro řízení systému Společenství pro rychlou výměnu informací (RAPEX) a pro oznámení předkládaná v souladu s článkem 11 směrnice o obecné bezpečnosti výrobků. K právnímu ukotvení jejího postavení v ČR však došlo až novelizací zákona o obecné bezpečnosti výrobků v roce 2023. Součástí vnitrostátního systému jsou ministerstvo, orgány dozoru nad bezpečností výrobků a Generální ředitelství cel, které zde zastupuje orgány Celní správy České republiky. Ustanovením se rovněž oficiálně zřizuje národní kontaktní místo pro systém včasného varování v návaznosti na čl. 25 odst. 2 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků (národní kontaktní místo Safety Gate). Tímto místem bude ministerstvo, a tak bude pokračováno v dosavadní praxi. Národnímu kontaktnímu místu Safety Gate se stanoví základní povinnosti, mezi které patří hlavně kontrola úplnosti oznámení o nebezpečných výrobcích představujících vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů a jejich předávání Evropské komisi podle čl. 26 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, komunikace s Evropskou komisí a orgány dozoru o nebezpečných výrobcích, administrace systému Safety Gate a portálu Safety Business Gateway na vnitrostátní úrovni, zpracování ročních zpráv o činnosti vnitrostátní sítě včasného varování Safety Gate. Je rovněž kontaktním místem pro sdílení informací o možných nebezpečných výrobcích, které nebyly oznámeny do Safety Gate podle čl. 26 odst. 8 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků a o kterých budou zaslány informace Evropskou komisí. Bude plnit rovněž další úkoly, které budou vyplývat z prováděcího předpisu přijatého podle čl. 25 odst. 2 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, který bude dále specifikovat postavení a úkoly národních kontaktních míst pro Safety Gate.

K § 5 a příloze

Podle čl. 23 odst. 1 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků se v případě výkonu dozoru nad bezpečností výrobků budou aplikovat relevantní ustanovení nařízení o dozoru nad trhem s výrobky, mezi které patří i čl. 10 tohoto nařízení. Čl. 10 odst. 2 nařízení o dozoru nad trhem s výrobky stanoví členským státům EU povinnost určit „na svém území jeden nebo více orgánů dozoru nad trhem“. V souladu s výše uvedeným ustanovením se uvádí seznam orgánů dozoru, které vykonávají dozor nad bezpečností výrobků v rozsahu své působnosti stanovené zvláštními předpisy, které jsou dále specifikovány v příloze k tomuto návrhu zákona. V případě, že k dozoru nad bezpečností určitého výrobku nebude určen žádný orgán dozoru, bude dozor vykonáván Českou obchodní inspekcí. Dozor nad dodržováním požadavků na bezpečnost výrobků vykonávají stávající orgány dozoru nad trhem s výrobky, které již dnes dozor nad bezpečností výrobků vykonávají. Většinou se jedná o orgány dozoru, které vykonávají dozor nad trhem s harmonizovanými výrobky. Nově se do seznamu orgánů dozoru výslovně doplňuje Puncovní úřad, který vykonává kontroly v rozsahu stanoveném zákonem č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti výrobků z drahých kovů, které patří mezi neharmonizované výrobky a spadají tudíž do působnosti nařízení o obecné bezpečnosti výrobků Toto ustanovení dále zakotvuje povinnosti orgánů dozoru při výkonu dozoru. Požadovaný rozsah činností orgánů dozoru stanoví nařízení o dozoru nad trhem s výrobky zejména v čl. 11 a povinnost jejich plnění vyplývá již z charakteru nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, kdy ovšem způsob plnění se liší i vzhledem k tomu, že v případě neharmonizovaných výrobků se klade významně větší důraz na hodnocení rizika. I v návaznosti na nařízení o dozoru nad trhem s výrobky je nezbytné zakotvit v zákoně povinnost orgánů dozoru spolupracovat s ústředním styčným úřadem a ostatními orgány dozoru, spolupracovat s orgány Celní správy České republiky, zpracovávat podklady pro vnitrostátní strategie dozoru nad trhem v oblasti obecné bezpečnosti výrobků, provádět její vyhodnocení a aktualizace, přičemž vnitrostátní strategie dozoru nad obecnou bezpečností výrobků není shodná s vnitrostátní strategií dozoru nad harmonizovanými výrobky. Orgány dozoru mají za povinnost rovněž zpracovávat podklady pro vypracování vnitrostátní zprávy podle čl. 24 odst. 1 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, a to v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem Evropské komise. Orgánům dozoru nad bezpečností výrobků se dále stanoví povinnost zpracovávat a vyhodnocovat informace podle čl. 26 odst. 3 a 8 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků a informace obdržené prostřednictvím portálu Safety Business Gateway. Pokud jde o zpracování a vyhodnocení informací podle čl. 26 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků a zaslaných prostřednictvím Safety Gate, nejedná se o nové povinnosti, neboť tyto činnosti jsou orgány dozoru prováděny již v současné době při zajištění fungování stávajícího systému včasné výměny informací o nebezpečných výrobcích. Stanovení těchto vybraných povinností v zákoně je nezbytné k zajištění vnitrostátní implementace nařízení o obecné bezpečnosti výrobků a plnění závazků ČR vůči EU. Navíc se doplňuje obecné ustanovení odkazující na plnění dalších povinností, které ukládá nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, kdy některé budou stanoveny prováděcími předpisy Evropské komise nebo specifikovány v rámci konkrétních aktivit, jako jsou například společné činnosti v oblasti bezpečnosti výrobků podle čl. 31 nebo souběžné koordinované kontrolní akce podle čl. 32 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Toto obecné ustanovení souvisí i s povinností orgánů dozoru spolupracovat s ústředním styčným úřadem pro oblast obecné bezpečnosti výrobků, jehož všechny úkoly nelze přesně stanovit, a které v některých případech budou moci být plněny pouze ve spolupráci s orgány dozoru nad trhem.

K § 6 a 7

Ustanovení § 6 a 7 stanoví základní procesní pravidla pro oznamování nebezpečných výrobků v návaznosti na čl. 26 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Pokud orgán dozoru zjistí, že na trhu se vyskytuje nebezpečný výrobek představující vážné riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, je povinen toto zjištění oznámit národnímu kontaktnímu místu pro Safety Gate, a to nejpozději do 4 pracovních dnů od uložení opatření k nápravě. Národní kontaktní místo pro Safety Gate provede kontrolu úplnosti oznámení a jeho administrativní správnosti a bez prodlení postoupí oznámení Evropské komisi k posouzení. V případě, že orgán dozoru obdrží nové informace týkající se konkrétního oznámení, musí tyto informace oznámit národnímu kontaktnímu místu pro Safety Gate. V tomto případě se stávající situace nijak nemění, proces zůstává stejný, dochází pouze ke změně lhůty pro oznámení o uložení opatření k nápravě při zjištění výrobku s vážným rizikem na trhu a pro aktualizace těchto oznámení. Orgánům dozoru se poskytuje maximální možná délka pro oznámení opatření uložených v případě zjištění nebezpečného výrobku na trhu, tedy 4 pracovní dny. Národní kontaktní místo Safety Gate musí následně v takovém případě okamžitě provést administrativní kontrolu návrhu oznámení a oznámení postoupit Evropské komisi (Safety Gate týmu). Vzhledem k tomu, že oznámení musí být vytvořeno ve speciální aplikaci Safety Gate, ať již se jedná o přímé vytvoření oznámení nebo oznámení transferované z ICSMS, je národní kontaktní místo Safety Gate schopno provést kontrolu obratem, obratem vykomunikovat případné nedostatky a ihned prostřednictvím stejné aplikace předat návrh oznámení ke kontrole Evropské komisi. Není tedy nutné poskytovat národnímu kontaktnímu místu Safety Gate další lhůtu ke splnění povinnosti předání oznámení Evropské komisi. Uvedené vyplývá i ze současného nastavení činnosti národního kontaktního místa Safety Gate na vnitrostátní úrovni a organizačního zajištění. V případě oznámení o zjištění výskytu nebezpečného výrobku na trhu České republiky za jeho správnost vždy odpovídá orgán dozoru, který návrh oznámení zpracoval, národní kontaktní místo Safety Gate odpovídá za administrativní správnost a úplnost oznámení. Národní kontaktní místo Safety Gate může vždy požádat příslušný orgán dozoru navrhující oznámení o dodatečné informace nebo vysvětlení. V případě, že národní kontaktní místo pro Safety Gate obdrží od Evropské komise informaci o výskytu nebezpečného výrobku prostřednictvím systému Safety Gate, postoupí tuto informaci neprodleně orgánu dozoru, který je podle § 5 příslušný k dozoru nad výrobkem nebo kategorií výrobků. Orgán dozoru provede šetření tohoto oznámení a v případě, že na základě výsledků provedeného šetření uloží opatření, předá informaci národnímu kontaktnímu místu pro Safety Gate do 4 pracovních dnů od uložení opatření k nápravě. I v tomto případě se zachovává stávající stav výměny informací s výjimkou zkrácení lhůty pro oznámení na nejdéle 4 pracovní dny od uložení opatření. Podle čl. 26 odst. 8 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků může Evropská komise předat členskému státu informaci o nebezpečném výrobku, který ještě nebyl oznámen v Safety Gate a o němž získala informace od spotřebitelů nebo spotřebitelských organizací. Příjemcem těchto informací bude národní kontaktní místo pro Safety Gate, které informaci předá orgánu dozoru, který je příslušný k dozoru nad výrobkem nebo kategorií výrobků a kterého se informace týká. Příslušný orgán dozoru informaci musí prošetřit a informace o šetření sdělit národnímu kontaktnímu místu pro Safety Gate. V případě zjištění, že informace byla oprávněná a bylo uloženo opatření k nápravě, bude informace sdělena prostřednictvím odpovídajícího IT systému. I když se jedná o povinnost novou, po procesní stránce se nijak neliší od primárních zjištění orgánu dozoru o výskytu nebezpečného výrobku nebo od šetření podnětu přímo zaslaného orgánu dozoru. V případě, že orgány dozoru zjistí na trhu výskyt nebezpečného výrobku s rizikem jiným než vážným, je orgán dozoru povinen tuto informaci vložit do informačního a komunikačního systému podle čl. 34 nařízení (EU) o dozoru nad trhem s výrobky (ICSMS). Ani v tomto případě se nejedná o povinnost novou, ale o rozšíření a upřesnění povinnosti uložené orgánům dozoru nařízením o dozoru nad trhem s výrobky a zákonem o dozoru nad trhem s výrobky.

K § 8

Výrobcům a dovozcům se ukládá povinnost, aby návody a bezpečnostní informace přiložené k výrobku byly uvedeny v českém jazyce, jsou-li tyto výrobky uváděny na trh České republiky. Tato povinnost platí i v případě, že výše uvedené informace jsou poskytovány v elektronické podobě. Jedná se o implementaci čl. 9 odst. 7, čl. 11 odst. 4 a čl. 21 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Povinnost uvádět varování nebo bezpečnostní informace se ukládá rovněž hospodářským subjektům, které dodávají výrobky (harmonizované i neharmonizované) na trh online, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Tato povinnost platí již v současné době.

K § 9 až § 16

Upravuje se správní trestání právnických a podnikajících fyzických osob, jež jsou adresáty právní úpravy, za účelem zajištění její vymahatelnosti. Jedná se o provedení článku 44 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, podle kterého jsou členské státy povinny stanovit pravidla pro účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení tohoto nařízení. Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků nestanoví požadavek na výši sankcí a ani nestanoví podmínky pro jejich ukládání. Členské státy při stanovování výše sankcí a definování přestupků postupují v souladu s příslušnou vnitrostátní úpravou.

Při zpracování přestupků bylo postupováno podle Zásad tvorby právní úpravy přestupků zpracovaných Ministerstvem vnitra schválených usnesením vlády č. 498 ze dne 31. 7. 2018. Seznam přestupků odpovídá povinnostem hospodářských subjektů a poskytovatelů online tržišť stanovených nařízením o obecné bezpečnosti výrobků. Seznam přestupků je rozčleněn podle role hospodářských subjektů v dodavatelském řetězci, včetně poskytovatelů online tržišť a reflektuje povinnosti stanovené hospodářským subjektům a poskytovatelům online tržišť při zajištění bezpečnosti výrobků stanovené nařízením o obecné bezpečnosti výrobků. Odstupňováním výše pokut je zajištěna funkce pokuty jako trestu, jež působí jak preventivně, tak výchovně. Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků je přímo použitelným právním předpisem, kterým se stanoví povinnosti všem účastníkům trhu s cílem zajistit, aby na trh celé EU byly uváděny pouze bezpečné spotřebitelské výrobky, a to v souladu s požadavky tohoto nařízení. Povinnosti hospodářských subjektů a poskytovatelů online tržišť jsou uvedeny v kapitole III a kapitole IV nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. V případě povinností stanovených v čl. 9 až 22 bylo k formulování skutkové podstaty přestupků využito uvedení odkazu na konkrétní ustanovení stanovující povinnost nebo povinnosti v nařízení o obecné bezpečnosti výrobků s tím, že objektivní stránka skutkové podstaty přestupky je vymezena předmětným odkazem. Tento způsob byl zvolen vzhledem k formulování povinností hospodářských subjektů a poskytovatelů online tržišť, kdy se jeví neefektivním opisovat předmětné povinnosti v plném rozsahu do vnitrostátního předpisu. Jako příklad lze uvést čl. 9 odst. 11 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, který stanoví výrobcům povinnost zpřístupnit komunikační prostředky s cílem umožnit spotřebitelům podávat podněty a informovat o problémech souvisejících s bezpečností výrobků. V tomto případě musí být podle uvedeného ustanovení mimo jiné zohledněny potřeby přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením. Tím, že se předmětný přestupek odkazuje na celý čl. 9 odst. 11 nařízení o obecné bezpečnosti, budou výrobci nařízena nápravná opatřeny anebo uložena pokuta nejen za nezpřístupnění komunikačních kanálů pro spotřebitele, ale i v případě jejich zpřístupnění, pokud nebudou zohledněny potřeby pro osoby se zdravotním postižením. Obdobně lze poukázat na čl. 20 odst. 2 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Toto ustanovení vymezuje situace, pro které platí povinnost ohlásit nehodu způsobenou výrobkem vymezenou v čl. 20 odst. 1. Přestupku se výrobce dopustí porušením povinnosti podle čl. 20 odst. 1 a není třeba výslovně uvádět i čl. 20 odst. 2 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, ten bude z povahy věci a na základě samotného nařízení o obecné bezpečnosti výrobků zohledněn příslušným dozorovým orgánem při posuzování splnění povinnosti dle čl. 20 odst. 1 tohoto nařízení. Nařízením o obecné bezpečnosti výrobků se nově vyžaduje, aby vždy k výrobku uváděnému na trh byla určena odpovědná osoba. V tomto případě dochází k úzkému propojení s nařízením o dozoru nad trhem, které definuje odpovědné osoby v čl. 4 (2) a stanoví jejich úkoly v čl. 4 (3). Osoba odpovědná za výrobky uvedené na trh podle čl. 16 (1) nařízení o obecné bezpečnosti výrobků je co do jejího vymezení stejná jako hospodářský subjekt, na který odkazuje čl. 4 (2) nařízení o dozoru nad trhem a plní stejné úkoly, přičemž nařízení o obecné bezpečnosti výrobků úkoly osoby odpovědné za výrobky uvedené na trh ve vztahu k bezpečnosti výrobků dále upřesňuje. Jedná-li se o výrobky uvedené na trh v Evropské unii osobou usazenou v Evropské unii, odpovědná osoba bude existovat a bude známa orgánům dozoru vždy. V tomto případě přestupky a sankce za porušení požadavků na bezpečnost výrobků při uvedení výrobků na trh jsou pro příslušné hospodářské subjekty stanoveny. V případě výrobků dovážených do Evropské unie plní tuto roli dovozce, a pokud dovozce nemá sídlo v Evropské unii, musí určit subjekt se sídlem v Evropské unii, který bude plnit úkoly stanovené odpovědné osobě. V případě pravidelného obchodního styku se státy mimo Evropskou unii je již tento požadavek naplněn a platí výše uvedené. Povinnost stanovit osobu odpovědnou za výrobky uvedené na trh má význam zejména v případě online obchodování a zásilek objednaných výrobků přímo objednatelům (spotřebitelům). Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků však jednoznačně stanoví povinnost, aby na obalu výrobku, balíku nebo v průvodním dokladu bylo uvedeno jméno osoby odpovědné za výrobek se sídlem v Evropské unii. Pokud tomu tak není, takový výrobek nesplňuje podmínky pro jeho uvedení na trh Evropské unie a pro tento případ má orgán dozoru k dispozici opatření, která může uložit (§ 6 zákona č. 87/2023 Sb.). Jedná-li se o zásilky ze států mimo Evropskou unii, celní kontroly vykonávají orgány Celní správy České republiky, které v případě nesplnění požadavků stanovených právními předpisy výrobky, resp. zásilku, nepropustí do volného oběhu. I v takovém případě se jedná o již existující proces. Není potřeba v návrhu zákona o obecné bezpečnosti výrobků stanovovat zvláštní přestupek pro případ neurčení osoby odpovědné za uvedení výrobku na trh podle nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, neboť orgány dozoru mají k dispozici opatření, jak efektivně zajistit eliminaci výrobků, které nesplňují požadavky nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, z trhu. Navíc sankce uložené za takový případný přestupek by byly fakticky nevymahatelné, neboť nositel povinnosti určit odpovědnou osobu vždy pochází ze třetích zemí. Při stanovování výše pokut se vycházelo z informací orgánů dozoru nad trhem o rozsahu a výši ukládaných pokut za neplnění povinností stanovených zákonem č. 102/2001 Sb. V případě nové právní úpravy obsahuje seznam přestupků nové položky, které reflektují nové povinnosti hospodářských subjektů, které nebyly v předchozí právní úpravě ani předpisech EU obsaženy, a tudíž rozsah jejich neplnění nebo porušení ve vztahu ke stanovení přestupků a výši jejich sankcionování nelze v návrhu nové právní úpravy odhadnout. Stejně tak se definují a ukládají sankce nově poskytovatelům online tržišť, pro které se poprvé stanovují povinnosti ve výrobkové oblasti. Při stanovování výše pokut byla zohledněna také skutečnost, že v případě zjištění nebezpečného výrobku s vážným rizikem musí být informace o takovém výrobku zveřejněna, což v řadě případů může pro hospodářský subjekt představovat vyšší míru postihu než samotná finanční sankce.

Horní hranice možných pokut je odstupňována od 100 000,- Kč do 50 000 000,- Kč podle závažnosti deliktního jednání a podle role hospodářských subjektů nebo poskytovatelů online tržišť v dodavatelském řetězci. Částka do 50 000 000,- Kč je navrhována pro případy, kdy výrobce nebo dovozce uvede na trh nebezpečný výrobek. Takto vysoká hranice byla zvolena proto, že nebezpečný výrobek může ohrozit život, zdraví či majetek osob, může způsobit materiální i nemateriální újmy spotřebitelům, kteří si takový výrobek zakoupili. Výše částky je shodná s výší uvedenou ve zrušovaném zákoně o obecné bezpečnosti výrobků. Maximální hranici lze zvažovat pouze v případě uložení pokuty výrobci nebo dovozci, pokud uvedli na trh nebezpečný výrobek, tedy hospodářským subjektům, které hlavně a přímo ovlivňují bezpečnost výrobků na trhu a mají hlavní odpovědnost za to, že na trh ČR, a tedy i na trh EU, budou uváděny bezpečné spotřebitelské výrobky. Není žádoucí tuto výši snižovat a tím i snižovat míru ochrany spotřebitelů před nebezpečnými výrobky ve srovnání se stávající situací, což by mělo negativní důsledky zejména v případech zásadního dopadu nebezpečného výrobku na zdraví spotřebitelů nebo dokonce fatální následky. Maximální limit ve výši 20 000 000 Kč se navrhuje pro výrobce v případě, že neprovede interní analýzu rizik a nezpracuje technickou dokumentaci, tedy neprovede základní úkony k zajištění bezpečnosti výrobků, které vyrábí a uvádí na trh, a dále pak pro případ, kdy výrobce nepřijme opatření k uvedení nebezpečného výrobku do souladu s požadavky na jeho bezpečnost. V případě dovozce může být tato maximální výše uložena v případě, že dovozce uvede na trh výrobek, který není v souladu s požadavky nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, přestože má informace o nesouladu nebo má podezření na nesoulad s požadavky nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Stejnou výši lze uložit v případě, že dovozce nezajistí vhodné skladovací a přepravní podmínky pro výrobky, které hodlá uvádět na trh, protože v případě nevhodných skladovacích nebo přepravních podmínek může dojít k výraznému ovlivnění bezpečnosti výrobků, což může mít dopad na bezpečnost a ochranu spotřebitelů, kteří by takové výrobky mohli zakoupit a používat, nebo pro případ, kdy dovozce nepřijme opatření k uvedení nebezpečného výrobku, který uvádí na trh, do souladu s požadavky na jeho bezpečnost. Důvodem k navržení maximálního limitu ve výše uvedených případech je skutečnost, že dovozce, ale zejména výrobce, jsou hospodářské subjekty, které mají hlavní a přímý vliv na bezpečnost výrobků uváděných na trh České republiky, resp. na trh EU. V případě distributora je sice vliv menší, ale distributor může bezpečnost výrobků výrazně ovlivnit tím, že nezajistí vhodné skladovací a přepravní podmínky, a dále pak tím, že nepřijme opatření k uvedení nebezpečného výrobku do souladu s požadavky na jeho bezpečnost. I když v tomto případě je role distributora v dodavatelském řetězci menší než v případě výrobce nebo dovozce, stále se jedná o povinnosti distributora, jejichž nesplnění má přímý dopad na bezpečnost a ochranu spotřebitelů, a které může distributor přímo ovlivnit. Maximální limit 10 000 000 Kč se navrhuje pro výrobce nebo dovozce v případě, že neoznačí výrobek v souladu s požadavky nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, nebo že nepřiloží k výrobku návod k bezpečnému používání výrobků nebo důležité bezpečnostní informace týkající se výrobku v českém jazyce. Jedná se o povinnosti související s informováním spotřebitele o případných rizicích spojených s používáním výrobku (bezpečnostní informace a návod k používání), která by mohla spotřebitele ohrozit, pokud by o nich nebyl informován, a to v úředním jazyce, kterým je na území ČR čeština. Tyto informace jsou rovněž důležité pro jasnou identifikaci případně nebezpečného výrobku a vysledování jeho výskytu na trhu ČR nebo trhu EU. Stejná výše může být udělena výrobci, dovozci, distributorovi nebo provozovateli online tržiště v případě, že nebude spotřebitel informován o stahování nebezpečného výrobku z oběhu v souladu s požadavky nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, nebo že nebude o nebezpečném výrobku uvedeném na trh předepsaným způsobem informován příslušný orgán dozoru nad trhem. V případě nesplnění těchto povinností bude omezen rozsah informování spotřebitelů o výskytu nebezpečného výrobku na trhu, který tak může nadále používat, vystavovat se konkrétnímu riziku spojeného s tímto výrobkem, a dojde k omezení jeho práv na náhradu, které v tomto případě může uplatnit. Pokud jde o orgán dozoru, pak v důsledku jeho neinformování bude omezena jeho možnost okamžitě reagovat na vzniklou situaci, zejména na provedení šetření na trhu ČR, přijetí odpovídajících opatření ke snížení rizika nebo jeho eliminaci nebo informování dalších orgánů dozoru v jiných členských státech a Evropské komise. Maximální limit 5 000 000 Kč lze uložit všem hospodářským subjektům za to, že při prodeji výrobků na dálku neuvedou povinné informace, např. název výrobce a jeho kontaktní údaje, údaje umožňující identifikaci výrobku, bezpečnostní informace. V případě výrobce nebo dovozce lze výše uvedený limit zvažovat v případě zjištění, že technická dokumentace k výrobku není udržována aktuální, není k dispozici požadovanou dobu nebo že nebude zajištěno informování hospodářských subjektů v dodavatelském řetězci, popřípadě poskytovatelů online tržišť. Stejný limit lze zvažovat, pokud poskytovatel online tržiště neumožní orgánu dozoru přístup k jeho online rozhraní, neumožní extrakci dat souvisejících s bezpečností výrobků nebo nebude spolupracovat při identifikaci dodavatelského řetězce. V tomto případě se jedná o kladení překážek v činnosti orgánů dozoru, které tak nemohou plnit své povinnosti spočívající v ověření toho, zda poskytovatel online tržiště skutečně plní povinnosti stanovené nařízením o obecné bezpečnosti výrobků. V případě ostatních přestupků se pro hospodářské subjekty a poskytovatele online tržišť stanoví maximální výše do 1 000 000 Kč. Jedná se sice o přestupky, které souvisí s bezpečností výrobků, ale na druhé straně se více méně jedná o administrativní opatření, nebo požadavky s nižší mírou dopadu na zdraví a ochranu spotřebitelů. Lze očekávat, že se v jednotlivých případech nebude jednat o jeden přestupek, ale dojde ke kumulaci přestupků. Nejnižší limit 100 000 Kč se navrhuje pro zplnomocněného zástupce, pokud nepředloží orgánu dozoru na jeho žádost kopii svého pověření. V tomto případě se jedná o stejný přestupek se stejnou finanční sankcí stanovený zákonem č. 87/2023 Sb. pro harmonizované výrobky.

Příslušným k projednání přestupků bude vždy orgán dozoru, jenž je v dané oblasti kompetentní podle jednotlivých zvláštních právních předpisů uvedených v příloze k tomuto zákonu. Při ukládání sankcí a jejich vymáhání bude postupováno podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, a podle správního řádu. Výše pokut je na uvážení správního orgánu, který pokutu ukládá a při svých úvahách postupuje podle zejména podle Hlavy VII Správní tresty a jejich ukládání zákona č. 250/2016 Sb. Obecně platí, že v případě, kdy bude přestupek konkrétně vymezen, bude dána přednost tomuto ustanovení před obdobným přestupkem, avšak vymezeným obecně. To se týká zejména oblastí spolupráce hospodářských subjektů nebo poskytovatelů online tržišť, kterým je forma spolupráce vymezena v řadě případů konkrétně. Tam, kde není konkrétní vymezení, uplatní se obecný přestupek pro neposkytnutí spolupráce stanovený kontrolním řádem. Například v navrhovaném znění § 19 odst. 1 návrhu zákona se přestupku dopustí zplnomocněný zástupce tím, že orgánu dozoru neposkytne kopii pověření podle čl. 10 odst. 2 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Případnou sankci bude možné udělit za tento konkrétní přestupek pouze podle zákona o obecné bezpečnosti výrobků. V případě, že by se nespolupráce týkala jiných aspektů souvisejících s prováděním kontroly, bude aplikován kontrolní řád. Pokud jde o projednávání přestupků a vybírání pokut, zůstává zachován stávající stav, kdy přestupky projednává příslušný orgán dozoru, a pokuty vybírá orgán, který je uložil.

K části druhé Změna zákona o ochraně spotřebitele

Hlavním důvodem novelizace zákona o ochraně spotřebitele je adaptace vnitrostátního právního řádu na nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Zákonem o ochraně spotřebitele byla implementována směrnice Rady 87/357/EHS ze dne 25. června 1987 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není rozpoznatelná a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů včetně stanovení požadavků na dozor nad dodržováním požadavků stanovených touto směrnicí, seznamu souvisejících přestupků a sankcí. Nařízením o obecné bezpečnosti výrobků se tato směrnice zrušuje. Protože úprava oblasti výrobků napodobujících potraviny je nově upravena přímo aplikovatelným nařízením o obecné bezpečnosti výrobků, je nutné všechna ustanovení týkající se této oblasti ze zákona o ochraně spotřebitele vypustit (novelizační body 1., 3., 4., 11., 12., 16. a 17.). Zákonem o ochraně spotřebitele byly implementovány směrnice Rady 69/493/EHS ze dne 15. prosince 1969 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES ze dne 23. března 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli, a dále byla provedena adaptace na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků. Na tyto výrobky se zákon o ochraně spotřebitele vztahuje v plném rozsahu. Výše uvedené předpisy jsou však uvedeny v Příloze I k nařízení o dozoru nad trhem s výrobky, a dozor nad dodržováním požadavků stanovených těmito předpisy musí probíhat v souladu s nařízením o dozoru nad trhem s výrobky, jehož adaptace na vnitrostátní právní řád byla provedena zákonem o dozoru nad trhem s výrobky. Vzhledem k provedení výše uvedených předpisů v zákoně o ochraně spotřebitele dozor nad plněním požadavků stanovených těmito předpisů probíhá podle příslušných ustanovení zákona o ochraně spotřebitele. V daném případě se jedná o rozpor s právem EU a je nezbytné tuto situaci napravit tak, aby bylo jasné, že v případě výše uvedených předpisů bude dozor nad dodržováním požadavků pro označování křišťálového skla, obuvi a textilních výrobků probíhat v souladu s nařízením o dozoru nad trhem s výrobky a zákonem o dozoru and trhem s výrobky (novelizační bod 10.). Do zákona o ochraně spotřebitele se dále doplňuje ustanovení, kterým se orgánům dozoru umožňuje při výkonu dozoru nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele používat zastírací totožnost, je-li to nezbytné k provedení kontroly. Jedná se o stejnou pravomoc, kterou musí udělit členské státy EU orgánům dozoru v oblasti dozoru nad výrobky nebo orgánům dozoru podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004. Z hlediska dozorové praxe se jeví tato pravomoc jako nezbytná zejména s ohledem na kontroly prováděné v online prostoru, kdy objem online obchodování neustále narůstá a tím se zvyšuje i míra pravděpodobnosti porušování práv spotřebitelů, které může být obecně v online prostoru daleko vyšší a se závažnějšími důsledky, protože se protiprávní jednání může dotknout většího počtu spotřebitelů, a to i přeshraničně. Obdobně to platí i pro další pravomoc k uložení povinnosti odstranit nebo znepřístupnit obsah informací přístupných na online rozhraní, které jsou v rozporu s požadavky na ochranu spotřebitelů. Navazujícím krokem je pak možnost uložit poskytovateli služby informační společnosti v případě nesplnění výše uvedeného rozhodnutí tím, komu bylo uloženo, aby neprodleně odstranil nebo až do doby zjednání nápravy omezil přístup nebo znepřístupnil takové informace anebo zobrazil varování pro spotřebitele přistupující k online rozhraní. Tuto pravomoc mají již orgány dozoru ve výrobkové oblasti (harmonizované a nově tedy i neharmonizované oblasti) a v případě porušování ekonomických práv spotřebitelů v přeshraničním styku. Je však nutné s ohledem na rozvoj online prodejů a také systémově správné, aby orgány dozoru měly tuto pravomoc i v případě šetření vnitrostátního porušování ekonomických práv spotřebitelů v rámci své správní působnosti (novelizační bod 13. a 22.). V případě dalších novelizačních bodů se jedná o legislativně technické úpravy.

K části třetí Změna zákona o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů

Vzhledem k doplnění Puncovního úřadu na seznam orgánů dozoru, které vykonávají dozor nad bezpečnostní výrobků a orgánů dozoru podle zákona o dozoru nad trhem s výrobky, je nutné doplnit zmocnění Puncovního úřadu k výkonu dozoru nad bezpečností výrobků z drahých kovů rovněž do zákona č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění pozdějších předpisů. Puncovní úřad v současné době vykonává puncovní kontrolu a puncovní inspekci v sektoru výrobků z drahých kovů nebo ze slitin drahých kovů a při této činnosti postupuje výhradně podle puncovního zákona. V případě výrobků kontrolovaných Puncovním úřadem se jedná o výrobky neharmonizované, jejichž uvádění na trh není upraveno zvláštním předpisem EU. V případě rizika pro zdraví a bezpečnost spotřebitele, nebo podezření na ně, u těchto výrobků není Puncovní úřad oprávněn provádět další šetření nebo přijímat opatření, a musí takové případy postupovat jiným orgánům dozoru, které jsou kompetentní k šetření. Tento postup je neefektivní, a i zatěžující pro jiné orgány dozoru i hospodářské subjekty, proto se Puncovní úřad doplňuje do seznamu orgánů dozoru v oblasti obecné bezpečnosti výrobků s cílem umožnit Puncovnímu úřadu v případech, kdy výrobek spadající do působnosti puncovního zákona představuje riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitele, dokončit šetření i ve smyslu uložení odpovídajících opatření a uložení pokut.

K části čtvrté Změna zákona o dozoru nad trhem s výrobky

Vzhledem k tomu, že požadavky na dozor nad trhem s výrobky se budou vztahovat i na výrobky neharmonizované, tedy výrobky spadající do působnosti nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, je potřeba novelizovat i zákon o dozoru nad trhem s výrobky, kterým je nařízení o dozoru nad trhem s výrobky adaptováno na vnitrostátní právní řád. Působnost zákona o dozoru nad trhem s výrobky se rozšiřuje i na neharmonizované výrobky. (Novelizační bod 1.). V návaznosti na diskusi se zástupci Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra došlo k vyjasnění rozsahu dozoru nad biocidními prostředky, kdy příslušné útvary těchto ministerstev nevykonávají dozor nad uváděním biocidních přípravků na trh a do oběhu. Vzhledem k této skutečnosti se Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra vypouští ze seznamu orgánů dozoru podle § 5 zákona o dozoru nad trhem s výrobky a z přílohy k tomuto zákonu. Do seznamu orgánů dozoru se naopak doplňuje Puncovní úřad, kdy důvodem je rozšíření působnosti zákona o dozoru nad trhem s výrobky i na neharmonizované výrobky, mezi které patří výrobky z drahých kovů, kde je příslušným orgánem dozoru Puncovní úřad (viz novelizační bod 4). Podle čl. 14 odst. 4 písm. j) nařízení o dozoru nad trhem s výrobky mají mít příslušné orgány dozoru pravomoc „získávat vzorky výrobků, a to i pod krycí identitou“. Některé orgány dozoru mají již tuto pravomoc zakotvenu ve zvláštních právních předpisech upravujících jejich pravomoci, např. zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jiné orgány dozoru nad trhem s výrobky však stále tuto pravomoc právně ukotvenu nemají, což vede k rozdílnému rozsahu oprávnění při výkonu dozoru a také k tomu, že absence výslovného zmocnění k možnosti použití krycí (zastřené) identity vede k výraznému omezení dozoru nad výrobky v online prostoru. Do zákona o dozoru nad trhem s výrobky se proto doplňuje výslovná pravomoc pro orgány dozoru používat při kontrolní činnosti zastírání skutečné identity kontrolního pracovníka. Zastíráním skutečné identity se rozumí vystupování pod fiktivní/smyšlenou identitou pro účely kontroly, zejména pro získání vzorků výrobků k provedení kontroly jejich souladu s požadavky právních předpisů, a to jen v případech, kdy je zastření skutečné totožnosti kontrolujícího nezbytné. Tato situace nastává zejména v případě kontroly výrobků nabízených a prodávaných v online prostředí, kdy nákup výrobků kontrolujícím je v podstatě omezen pouze na jednu možnost. Při nákupu výrobků, kdy prodávající může nakupujícího identifikovat jako pracovníka orgánu dozoru, nemusí být objednaný výrobek vůbec doručen bez vysvětlení, nebo náhle dojde k odstranění výrobku z nabídky nebo může být doručen výrobek zcela v souladu s předpisy, přestože na základě internetové nabídky existuje oprávněný dojem, že se jedná o výrobek neshodný nebo nebezpečný. Tímto krokem se rovněž dokončuje adaptace nařízení o dozoru nad trhem s výrobky. (Novelizační bod 6). Do zákona se doplňuje nová pravomoc pro orgány dozoru k uložení povinnosti poskytovatelům online tržišť odstranit konkrétní obsah odkazující na nabídku nebezpečného výrobku z jeho online rozhraní, znemožnit přístup k nabídce nebezpečného výrobku na jeho online rozhraní, nebo zobrazit výslovné varování pro spotřebitele před nebezpečným výrobkem. Tuto pravomoc je nezbytné doplnit do zákona o dozoru nad trhem z důvodu rozšíření jeho působnosti i na neharmonizované výrobky, neboť článek 22 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků se vztahuje i na výrobky harmonizované. Kromě toho platí, že podle ustanovení zákona o dozoru nad trhem postupují orgány dozoru též při kontrole dodržování nařízení o obecné bezpečnosti výrobků. Pravomoc se tedy vztahuje i na kontroly výrobků neharmonizovaných (viz novelizační bod 7). Do § 7 zákona o dozoru nad trhem s výrobky se doplňuje nový odstavec, kterým se specifikuje náležitosti výrokové části rozhodnutí o uložení povinnosti poskytovatelům online tržišť podle nového ustanovení v § 6 odst. 5. Jedná se o provedení článku 22 odst. 4 nařízení o obecné bezpečnosti výrobků, které odkazuje na nařízení o digitálních službách, které v článku 9 odst. 2 uvádí seznam náležitostí, jež takové rozhodnutí musí minimálně obsahovat. Většina prvků případného rozhodnutí je obsažena již ve správním řádu, je ale třeba doplnit prvky, které jsou nad rámec správního řádu a jsou specifické pro nabídky výrobků nabízených prostřednictvím online tržišť (viz novelizační bod 8).

Vzhledem k rozšíření působnosti zákona o dozoru nad trhem s výrobky i na výrobky

neharmonizované je nutné do § 11 doplnit některé přestupky k povinnostem, které ukládá nařízení o obecné bezpečnosti výrobků v Kapitole III oddílu 2 a které platí rovněž p ro výrobky harmonizované, a to poskytovatelům online tržišť. S tím souvisí i úprava sankcí v § 11 odst. 6 zákona, kde se do písmene b) doplňuje odkaz na porušení nově vkládaného odstavce 4 (viz novelizační body 10 a 11).

v návaznosti na rozšíření působnosti tohoto zákona i na neharmonizované výrobky (doplnění nařízení o obecné bezpečnosti výrobků k příslušným orgánům dozoru) a jednak došlo k aktualizaci některých předpisů Evropské unie, které byly od doby projednání návrhu zákona o dozoru nad trhem novelizovány nebo nahrazeny předpisy novými (novelizační bod 13). V případě dalších novelizačních bodů se jedná o legislativně technické úpravy.

K části páté

Ustanovení § 22 v souladu s Legislativními pravidly vlády v aktuálním znění obsahuje seznam všech předpisů a částí zákonů, které budou novou právní úpravou zrušeny. Jedná se o zrušení zákona o obecné bezpečnosti výrobků, částí zákonů, kterými byl zákon o obecné bezpečnosti výrobků novelizován a prováděcích nařízení vlády k zákonu o obecné bezpečnosti výrobků

K části šesté

Účinnost zákona s ohledem na datum použitelnosti nařízení o obecné bezpečnosti výrobků se navrhuje dnem 13. prosince 2024. Nařízení o obecné bezpečnosti výrobků je přímo aplikovatelné, pokud jde o povinnosti hospodářských subjektů a poskytovatelů online tržišť. V případě dozoru nad trhem a stanovení povinností orgánů dozoru však musí dojít k provedení příslušných ustanovení ve vnitrostátním právním řádu, protože dozor nad trhem je ve výlučné pravomoci členských států. Rovněž tak je nezbytné stanovit přestupky a sankce za porušení povinností stanovených nařízením (EU) 2023/988. V případě, že zákon nebude účinný od 13. prosince 2024, budou platit povinnost pro hospodářské subjekty a poskytovatele online tržišť, tyto ale nebude možné vynucovat, protože vedle nejasného organizačního vymezení dozoru nad trhem nebudou mít orgány dozoru k dispozici odpovídají pravomoci, seznam přestupků a rovněž tak výši sankcí, které lze za jednotlivé přestupky uložit. Tato situace bude nejasná pro hospodářské subjekty a poskytovatele online tržišť, což může vést k narušení rovné hospodářské soutěže, a i ke snížení úrovně ochrany spotřebitelů, byť by se jednalo o situaci dočasnou.

V Praze dne 17. července 2024

Předseda vlády:

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

podepsáno elektronicky

Ministr průmyslu a obchodu:

Ing. Jozef Síkela

podepsáno elektronicky