V návaznosti na krizovou situaci spojenou s pandemií onemocnění COVID-19 lze důvodně předpokládat, že dojde k poklesu financování veřejně prospěšných aktivit jak ze strany státní správy a samosprávy, tak i ze strany soukromého, firemního sektoru. Přitom aktivity veřejně prospěšných organizací se s ohledem na snahu pomoci řešit situaci vzniklou v důsledku pandemie COVID-19 navyšují. Předkládaný návrh má motivační charakter pro dárce, kteří mohou ze základu daně odečíst vyšší částku darů, a to ve zdaňovacím období počínajícím v roce 2020.
Probíhající pandemie onemocnění COVID-19 a související vládní opatření mají a budou mít v krátkodobém i dlouhodobějším výhledu výrazné dopady na ekonomiku a firemní sektor. To s sebou ponese i snížené možnosti a ochotu soukromých dárců z řad právnických a fyzických osob podílet se prostřednictvím soukromých darů na podpoře veřejně prospěšných organizací a jejich služeb. Tyto organizace poskytují často nezbytné sociální, zdravotní a další služby, jejichž potřebnost pro společnost se prokázala právě během probíhající pandemie. Mnoho neziskových organizací v posledních týdnech zahájilo projekty, které efektivně pomáhají řešit aktuální problematickou situaci, zejména tím, že zajišťují materiální pomoc zdravotníkům, nemocnicím a dalším zdravotnickým zařízením. Právě i pro tyto projekty se neziskové organizace snaží získat financování od soukromých dárců.
Významná část veřejně prospěšných organizací má vícezdrojové financování - čerpá dotace na veřejně prospěšné služby, současně je ale musí dofinancovávat z dalších zdrojů, protože dotace nepokryjí veškeré náklady na potřebné služby. Některé organizace dokonce dotace nečerpají vůbec a svoje veřejně prospěšné služby financují pouze z darů a z příjmů z vlastní činnosti. Bez soukromých darů by většina z nich nebyla schopna udržet plnou škálu poskytovaných služeb, anebo by musela svou činnost úplně ukončit. Podíl soukromých zdrojů na financování veřejně prospěšných organizací je velmi různý a pohybuje se od 10 do 90 procent. Výpadek v příjmech veřejně prospěšných organizací, který lze po opadnutí dočasné solidarity během pandemie očekávat, bude výrazný a podle střízlivých odhadů se bude pohybovat v řádech desítek procent. Reálně tak hrozí, že činnost řady veřejně prospěšných organizací bude ohrožena a bez účinné přímé i nepřímé podpory hrozí zánik některých služeb nebo celých organizací.
Někteří firemní dárci i jednotlivci si uvědomují závažnost situace a přemýšlejí o pomoci neziskovému sektoru poskytujícímu veřejně prospěšné služby. Tato ochota bude ale klesat s ekonomickými problémy, se kterými se budou firmy i jednotlivci potýkat v důsledku ekonomického propadu. Je pravděpodobné, že to povede ke snížení motivace k darování i u dárců, kteří podporují neziskový sektor dlouhodobě a stabilně a za normální ekonomické situace by v darování pokračovali.
Navrhuje se proto navýšit současné procento, které si mohou dárci v úhrnu odečíst ze základu daně z 10%, respektive 15%, na 30% u fyzických i právnických osob, a to pouze dočasně. Tento krok podpoří motivaci dárců pokračovat v podpoře veřejně prospěšných aktivit a benefit z něj budou mít výhradně aktivní organizace, které se nespoléhají na státní dotace, ale jsou schopné získávat a udržovat si soukromé dárce.
Navrhovaná právní úprava by neměla mít významný dopad na státní rozpočet.
Podle údajů Finanční správy ČR uplatnilo v roce 2018 ve svých daňových přiznáních odčitatelnou položku "hodnota bezúplatného plnění-daru/darů" více než 178 000 fyzických osob ve výši 2,4 miliardy Kč a více než 25 000 právnických osob ve výši 3,9 miliardy Kč.
Cílem navrhované změny je, aby se zvýšila motivace dárců a výše darů od právnických a fyzických osob v době ekonomické krize vyvolané pandemií neklesla. Primárním cílem novely tedy není ani tak zvýšení příjmů neziskových organizací z darů, ale jejich prosté udržení.
Návrh zákona nebude mít žádný hospodářský a finanční dopad na rozpočty krajů a obcí.
Změna je navrhována jako dočasné opatření platné pro zdaňovací období 2020 a 2021. Účinnost je s ohledem na naléhavý obecný zájem navržena den následující po dni vyhlášení zákona.
Způsob projednání návrhu zákona
Současně s předložením návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje Sněmovně, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to s ohledem na nutnost co nejrychlejšího zmírnění dopadů pandemie COVID-19 na činnost veřejně prospěšných organizací, mimo jiné v sociální a zdravotní oblasti, a co nejrychlejšího zavedení dočasně zvýšeného daňového zvýhodnění soukromého dárcovství.
Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh novely zákona odpovídá ústavnímu pořádku a neodporuje ani mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána podle článku 10 Ústavy ČR.
K čl. I:
Obsahuje vlastní novelizaci zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jak je podrobně popsána v obecné části této důvodové zprávy.
K čl. II:
Přechodné ustanovení dává možnost snížit si odečet od základu daně i dárcům, kteří již podali daňové přiznání za zdaňovací období, které skončilo v období od 1. 3. 2020 do dne nabytí účinnosti zákona, v dodatečném daňovém přiznání.
K čl. III:
Určuje účinnost zákona dnem po dni vyhlášení zákona.
V Praze dne: 24. 6. 2020
Předkladatelé:
Jan Bauer v. r. Petr Fiala v. r. Zbyněk Stanjura v. r. Vít Kaňkovský v. r. Věra Kovářová v.r. Miroslav Kalousek v. r. Karel Krejza v. r.