„Příloha k zákonu č. 222/1999 Sb.
Název, dílčí části, umístění a orientační grafické znázornění hranic vojenských objektů,
které smí být jen ve vlastnictví státu
1. Muniční sklad Travčice
Vojenský objekt tvoří skladové a technické prostory, příjezdová komunikace a pozemky uvedené níže:
Kraj: Ústecký Okres: Litoměřice Obec: Bohušovice nad Ohří Katastrální území: Hrdly Pozemek p. č.: st. 131, st. 132, st. 133, st. 134, st. 135, st. 213, st. 214
387/2, 389, 390/1, 390/3, 390/4, 390/5, 391/2, 391/4, 391/5, 391/6, 391/7, 401/2, 612/1, 676, 612/2, 612/4
Obec: Travčice Katastrální území: Travčice Pozemek p. č.: st. 249, st. 250,
133/11, 133/27, 181/3, 182/4, 182/5, 182/6, 182/7, 182/8, 182/10, 182/14, 614
Obec: Travčice Katastrální území: Nučničky Pozemek p. č.: st. 80, st. 81, st. 82, st. 83, st. 84, st. 85, st. 86, st. 87, st.
105, st. 114, 159/2, 160/2, 160/3, 160/4, 160/5, 160/6, 160/7, 161/1, 161/4, 162/2, 163/1, 163/3, 163/4, 164/1, 164/4, 164/5, 164/6, 166/1, 166/2, 166/3, 167/2, 167/3, 167/4, 167/5, 168/1, 168/2, 168/3, 168/4, 168/5, 168/6, 168/7, 168/8, 228/3, 229/2, 230/2, 230/3, 230/4
Pozemek p. č. Část
Jižní část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a hranici této
160/1
části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Jihozápadní část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
161/2
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Jižní cíp pozemku, který zasahuje do vojenského objektu a hranici této
161/3
části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Západní část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
162/1
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Západní část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
163/2
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Západní část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
167/1
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a hranici této
229/3
části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Jižní část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a hranici této
230/1
části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Obec: Oleško Katastrální území: Oleško u Rohatců Pozemek p. č.: st. 22, st. 23, st. 55, st. 56, st. 58, st. 59, st. 60, st. 61, st. 62,
st. 63, st. 64, st. 66, st. 67, st. 68, st. 69, st. 70, st. 71, st. 72, st. 73, st. 75, st. 76, st. 77, st. 78, st. 91 47/3, 47/4, 48/1, 48/2, 48/3, 48/4, 48/5, 50/1, 50/3, 50/4, 50/5, 50/6, 51/1, 51/2, 51/3, 51/4, 51/5, 51/6, 51/7, 51/8, 51/9, 51/10, 51/11, 51/12, 51/13, 51/14, 51/15, 51/16, 51/17, 51/18, 51/20, 51/21, 51/22, 51/23, 51/24, 51/25, 51/26, 51/27, 51/28, 55/2, 55/3, 55/6, 55/7, 55/8, 55/9, 55/10, 55/12, 56/1, 56/3, 56/4, 57/1, 57/2, 60/1, 60/2, 60/3, 60/4, 62/1, 62/4, 62/5, 62/7, 254/2, 256/1, 257/1, 257/4, 258/1, 258/3, 258/4, 258/5, 258/6, 258/7, 259/3, 259/4, 259/5, 259/6, 260/1, 260/2, 260/3, 260/4, 260/5, 260/6, 261/1, 261/3, 261/4, 261/5, 261/6, 261/7, 261/8, 261/9, 261/10, 262/4, 262/5, 262/6, 262/7, 262/8, 262/9, 262/10, 262/11, 262/13, 262/14, 262/16, 262/17, 262/18, 262/19, 262/20, 262/21, 263/6, 270/1, 270/3, 271, 273/3, 273/5, 274, 296/1
Pozemek p. č. Část
Severní část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
254/1
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Jihozápadní cíp pozemku, který zasahuje do vojenského objektu
257/2
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Jihozápadní cíp pozemku, který zasahuje do vojenského objektu
262/1
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru. Západní část pozemku a jižní část pozemku, které zasahují do
262/2vojenského objektu a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně
strážního koridoru. Severozápadní část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
263/4
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru. Severozápadní část pozemku a jihovýchodní část pozemku, které
263/6zasahují do vojenského objektu a hranici této části tvoří oplocení na
vnější straně strážního koridoru.
Hranici vojenského objektu tvoří vnější oplocení a příjezdová komunikace.
MS Travčice – detail části pozemku p. č. 160/1, 230/1,MS Travčice – detail části pozemku p. č. 162/1, 263/4, 161/3, 229/3, 162/1, 161/2, 167/1 v k.ú. Nučničky263/6, 161/2 v k.ú. Oleško u Rohatců
161/3 162/1 262/1
230/1
160/1 263/4
229/3
263/6
161/2
Vojenský objekt
Vojenský objekt
163/2
167/1262/2
MS Travčice – detail části pozemku p. č. 254/1, 257/2 v k.ú. Oleško u Rohatců
Vojenský objekt
257/2
254/1
2. Muniční sklad Čermná nad Orlicí
Vojenský objekt tvoří skladové a technické prostory s příjezdovou komunikací, kasárna, vlečka a pozemky uvedené níže: Kraj Pardubický Okres: Pardubice Obec: Horní Jelení Katastrální území: Dolní Jelení Pozemky parcelní čísla: st. 114, st. 115, st. 116, st. 117, st. 118, st. 119, st. 120,
st. 121, st. 122, st. 123, st. 124, st. 125, st. 126, st. 127, st. 128, st. 129, st. 130, st. 131, st. 132, st. 133, st. 134, st. 135, st. 136, st. 137, st. 139, st. 140, st. 141, st. 142, st. 143, st. 144, st. 145, st. 146, st. 147, st. 148, st. 149, st. 150, st. 151, st. 152, st. 153, st. 154, st. 155, st. 156, st. 157, st. 158, st. 159, st. 160, st. 161, st. 162, st. 163, st. 164, st. 165, st. 166, st. 167, st. 168, st. 169, st. 171, st. 172, st. 175, st. 176, st. 177, st. 178, st. 179, st. 180, st. 181, st. 182, st. 183, st. 184, st. 185, st. 186, st. 187, st. 188, st. 189, st. 190, st. 191, st. 192, st. 193, st. 194, st. 195, st. 196, st. 197, st. 198, st. 199, st. 200, st. 201, st. 203, st. 204, st. 205, st. 206, st. 207, st. 208, st. 209, st. 210, st. 211, st. 212, st. 213, st. 214, st. 215, st. 216, st. 217, st. 230, st. 231, 505/6, 507/5, 548/8, 549/3, 549/4, 549/5, 549/6, 549/7, 550, 551/2, 551/3, 551/4, 551/5, 551/6, 552/3, 552/4, 555/7, 571/2, 571/3, 571/4, 571/5, 571/6, 571/7, 571/8, 572/6, 572/7, 577/2, 591/2, 591/3, 591/4, 594/2, 597/2, 597/3, 597/4, 652, 653, 654, 655, 656, 657, 658, 659, 660, 661, 662, 663, 664, 665, 666, 667, 668, 669, 670, 671, 672, 673, 674, 675, 677
Pozemek p. č. Část
Severní cíp pozemku, na kterém se nachází odvodňovací příkop, jenž
507/1
je součástí stavby vlečky. Severní část pozemku, ohraničena šíří vlečky včetně náspu
507/4a odvodňovacího příkopu. Po délce ohraničena pozemky p. č. 657
a p. č. 801.
Kraj Královehradecký Okres: Rychnov nad Kněžnou Obec: Čermná nad Orlicí Katastrální území: Malá Čermná nad Orlicí Pozemek parcelní číslo:
Pozemek p. č. Část
Část pozemku, která diagonálně protíná vlečku a je ohraničena šíří vlečky včetně náspu a odvodňovacího příkopu.
Hranici vojenského objektu tvoří vnější oplocení. Dále ji tvoří obvod vlečky a příjezdová komunikace.
MS Čermná nad Orlicí – detail části pozemku p. č. 507/1, 507/4 k.ú. Dolní Jelení a p. č. 801 k.ú. Malá Čermná nad Orlicí
Vlečka
507/4
507/1
3. Muniční sklad Dobronín
Vojenský objekt tvoří skladové a technické prostory, kasárny, příjezdová komunikace, vlečka, čerpací stanice vody a pozemky uvedené níže: Kraj Vysočina Okres Jihlava Obec: Dobronín Katastrální území: Střelecká Pozemky parcelní čísla: st. 173, st. 174, st. 175, st. 176, st. 177, st. 178, st. 179,
st. 180, st. 182, st. 244
Pozemek p. č. Část
Větší část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
721/15
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Jihozápadní cíp pozemku, který zasahuje do vojenského objektu
721/16
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
722/1
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
729/4
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je na severu
730/1
ohraničena strážným koridorem dvojitého oplocení.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
734/1
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Katastrální území: Dobronín Pozemky parcelní čísla: st. 420/1, st. 420/2, st. 421/1, st. 421/2, st. 422/1, st. 422/2,
st. 424/1, st. 424/2, st. 427, st. 428, st. 430, st. 432, st. 434, st. 520, st. 521, st. 522, st. 523, st. 525, st. 540, st. 541, st. 542, st. 543, st. 688, 1658/2, 1669/3, 1670/3, 1672/2, 1674/2, 1675/1, 1676/1, 1681/1, 1682/1, 1683/2, 1738/9, 1738/13, 1738/14, 1738/15, 1738/17, 1738/18, 1738/19, 1756/3, 1814, 1815, 1938/1, 1938/2, 1938/3
Pozemek p. č. Část
1657 Část pozemku s čerpací stanicí vody, která je ohraničena oplocením.
1658/1 Část pozemku s čerpací stanicí vody, která je ohraničena oplocením.
Severní část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí
1665/3
z obce Dobronín do muničního skladu.
Severní část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí
1665/4
z obce Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1668/3
Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1669/1
Dobronín do muničního skladu.
Severovýchodní část pozemku, na které se nachází účelová
1670/1
komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je ohraničena
1671/2
plechovým plotem s betonovou podezdívkou.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1671/3
Dobronín do muničního skladu.
Jihozápadní část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
1672/1
a je ohraničena plechovým plotem s betonovou podezdívkou.
Severní část pozemku, na které se nachází účelová komunikace
1675/3
vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1677/2
Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1680/2
Dobronín do muničního skladu.
Severovýchodní část pozemku, na které se nachází účelová
1682/3
komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1682/4
Dobronín do muničního skladu.
Severní část pozemku, na které se nachází účelová komunikace
1687/1
vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Severní část pozemku, na které se nachází účelová komunikace
1688/1
vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Jihozápadní část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
1735/12
a je ohraničena plechovým plotem s betonovou podezdívkou.
Jižní část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí
1738/2
z obce Dobronín do muničního skladu. Severovýchodní část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je ohraničena plechovým plotem s betonovou podezdívkou. A dále
1738/3
jihozápadní část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do vojenského objektu. Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je ohraničena plechovým plotem s betonovou podezdívkou. A dále část pozemku, na
1738/4
které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu. Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je ohraničena
1738/5
plechovým plotem s betonovou podezdívkou.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je ohraničena
1738/6
plechovým plotem s betonovou podezdívkou.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je ohraničena
1738/7
plechovým plotem s betonovou podezdívkou.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je ohraničena plechovým plotem s betonovou podezdívkou, a dále část pozemku, na
1738/8
které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je ohraničena
1738/10
plechovým plotem s betonovou podezdívkou.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je ohraničena
1738/11
plechovým plotem s betonovou podezdívkou.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
1738/12
a je ohraničena plechovým plotem s betonovou podezdívkou. Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je ohraničena plechovým plotem s betonovou podezdívkou. A dále část pozemku, na
1738/16
které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu. Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1740/1
Dobronín do muničního skladu.
Severní část pozemku, na které se nachází účelová komunikace
1740/3
vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1740/4
Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1751/2
Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1754/1
Dobronín do muničního skladu.
Jihozápadní část pozemku, na které se nachází účelová komunikace
1755/1
vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1756/2
Dobronín do muničního skladu.
Západní cíp pozemku, na kterém se nachází účelová komunikace
1756/4
vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1759/2
Dobronín do muničního skladu. Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je ohraničena plechovým plotem s betonovou podezdívkou. A dále část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu. Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Západní část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1800/3
Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Severovýchodní cíp pozemku, na kterém se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu. Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
1808/1
A dále část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu. Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1808/2
Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1810/1
Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a hranici této
1812/1
části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a hranici této
1813/1
části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí
1862/2
od mostu z obce Dobronín do muničního skladu. Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je ohraničena plechovým plotem s betonovou podezdívkou. A dále část pozemku, na
1863/1
které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu. Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je ohraničena plechovým plotem s betonovou podezdívkou. A dále část pozemku, na
1863/6
které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je ohraničena plechovým plotem s betonovou podezdívkou. A dále část pozemku, na
1863/7
které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu. Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a je ohraničena plechovým plotem s betonovou podezdívkou. A dále část pozemku, na
1863/8
které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce Dobronín do muničního skladu. Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1865/2
Dobronín do muničního skladu.
Část pozemku, na které se nachází účelová komunikace vedoucí z obce
1866/4
Dobronín do muničního skladu.
Okres: Havlíčkův Brod Obec: Štoky Katastrální území: Štoky Pozemky parcelní čísla: st. 633, st. 634, st. 635, st. 636, st. 637, st. 638, st. 639,
st. 641, st. 642, st. 643, st. 644/1, st. 644/2, st. 645, st. 646, st. 647, st. 648, st. 649, st. 650, st. 651, st. 652, st. 653, st. 654, st. 900, 2898/30
Pozemek p. č. Část
Převážná část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu a
2523/2
hranici této částí tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Části pozemku, které zasahují do vojenského objektu
2530/5
a hranici těchto částí tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
2535/1
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
2541/15
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Jižní cíp pozemku, který zasahuje do vojenského objektu
2541/16
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Větší část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
2898/2
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Část pozemku, která zasahuje do vojenského objektu
2898/33
a hranici této části tvoří oplocení na vnější straně strážního koridoru.
Hranici vojenského objektu tvoří vnější oplocení muničního skladu, kasáren a čerpací stanice vody (2 objekty těsně u sebe). Dále ji tvoří obvod vlečky a příjezdová komunikace.
MS Dobronín – detail části pozemku p. č. 1806, 1807,
MS Dobronín – detail části pozemku p. č. 1657, 1658/1
1808/1, 1808/2, 1809, 1810/1, 1812/1, 1813/1
k.ú. Dobronín
k.ú. Dobronín
1813/1
Vodárna
1812/1
Vojenský objekt
1808/2 1810/1 1658/1 1657
1808/1
Komunikace
MS Dobronín – detail části pozemku p. č. 2523/2, 2535/1, 2541/15, 2541/16, 2898/2 k.ú. Štoky
2523/2
2541/16
Vojenský objekt
2541/15
2898/2
2535/1
MS Dobronín – detail části pozemku p. č. 2530/5, 2898/33 k. ú. Štoky
Vojenský objekt
2898/33
2530/5
MS Dobronín – detail části pozemku p. č. 721/15, 721/16, 722/1, 729/4, 730/1, 734/1, 747 k. ú. Střelecká
747734/1
730/1
729/4 721/16 722/1
Vojenský objekt
721/15
MS Dobronín – detail části pozemku p. č. 1785, 1786, 1796,MS Dobronín – detail části pozemku p. č. 1738/2, 1751/2, 1797, 1799, 1800/3, 1865/2, 1866/4 k.ú. Dobronín1752, 1754/1, 1755/1 k.ú. Dobronín
1751/2 1866/4
KomunikaceKomunikace
1754/1 1800/3
1755/1 1865/2
1738/2
MS Dobronín – detail části pozemku p. č. 1738/3,
MS Dobronín – detail části pozemku p. č. 1738/5, 1738/6, 1738/7, 1738/8,
1738/4, 1738/8, 1740/3, 1756/2, 1756/4, 1759/2, 1760
1738/11 k.ú. Dobronín
k.ú. Dobronín
1738/5 1738/7 1756/4 1738/6 1738/81738/11
Vojenský objekt
1756/2
1738/8
Vojenský objekt
1759/2
1738/3
MS Dobronín – detail části pozemku p. č. 1665/3, 1738/12, 1738/16, 1740/1, 1740/4, 1863/6 k.ú. Dobronín
1740/3
Vojenský objekt
Komunikace
1738/16 1738/4 1740/4 1740/1
1738/12 1665/3
Komunikace
1863/6
MS Dobronín – detail části pozemku p. č. 1665/4, 1668/3, 1669/1, 1670/1, 1671/2, 1671/3, 1672/1, 1675/3, 1735/12,
MS Dobronín – detail části pozemku p. č. 1677/2, 1680/2, 1682/3, 1682/4,
1738/10, 1863/1, 1863/7, 1863/8 k.ú. Dobronín
1687/1, 1688/1, 1862/2 k.ú. Dobronín
1738/10
Komunikace
1682/4 1862/2
1672/1 1677/2 1680/21682/3 1687/1 1688/1
Vojenský objekt
1671/2 1863/7
1735/12
1863/8
1665/4 1669/1
1668/3
1863/1
Komunikace
1671/31675/3 1670/1
Muniční sklad Týniště
Vojenský objekt tvoří skladové a technické prostory, příjezdová komunikace, vlečka, čistírna odpadních vod a pozemky uvedené níže: Kraj Královehradecký Okres: Rychnov nad Kněžnou Obec: Týniště nad Orlicí Katastrální území: Týniště nad Orlicí Pozemky parcelní čísla: 1864/10, 1868/1, 1868/3, 1869/2, 1873/4, 1928, 1935/7,
1935/8, 1935/9, 2281, 2318/2, 2318/3, 2318/4, 2318/5, 2318/6, 2318/7, 2318/8, 2318/9, 2318/10, 2318/11, 2318/12, 2318/13, 2318/14, 2318/15, 2318/16, 2318/17, 2318/18, 2318/19, 2318/20, 2318/21, 2318/22, 2318/23, 2318/24, 2318/25, 2318/26, 2318/27, 2318/28, 2318/29, 2318/30, 2318/31, 2318/32, 2318/33, 2318/34, 2318/35, 2318/36, 2318/37, 2318/38, 2318/39, 2318/40, 2318/41, 2318/42, 2318/43, 2318/44, 2318/45, 2318/46, 2318/47, 2318/48, 2318/49, 2318/50, 2318/51, 2318/52, 2318/53, 2318/54, 2318/57, 2318/58, 2318/59, 2318/60, 2318/61, 2318/63, 2318/64, 2318/66, 2318/67, 2318/68, 2318/69, 2318/71, 2318/72, 2318/111, 2318/112, 2318/113, 2318/114, 2318/115, 2318/116, 2318/117, 2318/118, 2318/119, 2318/120, 2318/121, 2318/122, 2318/123, 2318/124, 2318/125, 2318/126, 2318/127, 2318/129, 2318/130, 2318/131, 2318/132, 2318/133, 2318/135, 2318/136, 2318/137, 2318/138, 2318/139, 2318/140, 2318/141, 2318/142, 2318/143, 2318/144, 2318/145, 2318/146, 2318/147, 2318/148, 2318/149, 2318/150, 2318/151, 2318/152, 2318/153, 2318/154, 2318/155, 2318/156, 2318/157, 2318/158, 2318/159, 2318/160, 2318/161, 2318/167, 2318/168, 2318/169, 2318/170, 2318/171, 2318/172, 2318/173, 2318/174, 2318/175, 2318/176, 2318/177, 2318/178, 2318/179, 2318/180, 2318/181, 2318/182, 2318/184, 2318/185, 2318/186, 2318/189, 2318/191, 2318/192, 2318/193, 2318/194, 2318/195, 2318/196, 2318/197, 2318/198, 2318/199, 2318/200, 2318/201, 2318/202, 2318/203, 2318/204, 2318/206, 2318/207, 2318/208, 2318/212, 2318/213, 2318/214, 2318/215, 2318/216, 2318/229, 2318/230, 2318/231, 2318/232, 2318/233, 2318/234, 2318/235, 2318/236, 2318/237, 2318/246, 2318/248, 2318/249, 2318/250, 2318/251, 2318/261, 2318/268, 2318/269, 2318/270, 2318/271, 2318/275, 2318/276, 2318/277, 2318/278, 2318/279, 2318/280, 2318/281, 2318/282, 2318/283, 2318/284, 2318/285, 2318/286, 2318/287, 2318/288, 2318/289, 2318/291, 2318/292, 2318/293, 2318/295, 2318/296, 2318/297, 2318/298, 2318/307, 2318/308, 2318/309, 2318/310, 2318/311, 2318/312, 2318/313, 2318/318, 2318/322, 2318/341, 2318/342, 2318/358, 2318/437, 2318/438, 2318/439, 2318/447, 2318/448, 2318/449, 2318/450, 2318/451, 2318/452, 2318/453, 2318/454, 2318/455, 2318/456, 2318/457, 2318/458, 2318/459, 2318/460, 2318/461, 2318/462, 2318/463, 2318/464, 2318/465, 2318/466, 2318/467, 2318/468, 2318/469, 2318/470, 2318/471, 2318/472, 2318/476, 2318/477, 2318/478, 2318/479, 2318/480, 2318/481, 2318/482, 2318/483, 2318/484, 2318/486, 2318/487, 2318/488, 2318/489, 2318/490, 2318/491, 2318/492, 2318/493, 2318/494, 2318/495, 2318/496, 2318/497, 2318/498, 2318/499, 2318/500, 2318/501, 2318/502, 2318/503, 2318/504, 2318/505, 2318/506, 2318/507, 2318/508, 2328, 2329, 2330, 2331, 2332, 2333, 2334, 2335, 2336, 2337, 2338, 2339, 2340, 2341, 2342, 2343, 2344, 2345, 2346, 2347, 2348, 2349, 2350, 2351, 2352, 2353, 2354, 2355, 2356, 2357, 2358, 2359, 2360, 2361, 2362, 2363/1, 2363/4, 2363/6, 2364, 2365, 2366, 2367, 2368, 2369, 2370, 2371, 2372, 2373, 2374, 2375, 2376, 2377, 2378, 2379, 2380, 2381, 2382, 2383/3, 2383/4, 2383/5, 2383/6, 2383/7, 2383/8, 2384, 2385, 2386, 2387, 2388, 2389, 2390, 2391, 2392, 2393, 2394, 2395, 2396, 2397, 2398, 2399, 2400, 2401, 2402, 2403/1, 2403/2, 2403/3, 2403/4, 2404/1, 2404/2, 2405/1, 2405/2, 2405/3, 2405/4, 2406/1, 2406/2, 2406/3, 2406/4, 2406/5, 2406/6, 2407, 2408/1, 2408/2, 2408/3, 2408/4, 2408/5, 2409/1, 2409/2, 2409/3, 2409/4, 2409/5, 2410/1, 2410/2, 2410/3, 2410/4, 2410/5, 2410/6, 2410/7, 2410/8, 2410/9, 2410/10, 2411/1, 2411/2, 2411/3, 2413, 2414, 2415, 2416, 2418, 2419, 2420, 2421, 2422, 2423, 2424/5, 2424/6, 2425, 2426, 2427, 2428, 2429, 2430, 2431, 2432/57, 2432/58, 2432/59, 2432/60, 2432/61, 2432/62, 2433, 2434, 2435, 2436, 2437, 2438, 2439, 2440, 2441, 2442, 2443, 2444/13, 2444/14, 2444/15, 2445/38, 2445/39, 2446/5, 2447, 2448, 2449, 2450, 2451/1, 2451/2, 2452, 2453/1, 2453/2, 2454, 2455/20, 2455/21, 2455/22, 2456, 2457, 2458, 2459, 2460, 2468, 2538
Hranici vojenského objektu tvoří vnější oplocení muničního skladu a čistírny odpadních vod. Dále ji tvoří obvod vlečky a příjezdová komunikace.
Poznámka: Zpracováno podle právního stavu ke dni 1. června 2024“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Nebudou-li do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnická práva k vojenským objektům uvedeným v příloze k zákonu č. 222/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, převedena na stát, stát tyto vojenské objekty vyvlastní postupem podle zákona o vyvlastnění. 2. Hospodaří-li s vojenskými objekty ve vlastnictví České republiky uvedenými v příloze k zákonu č. 222/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, organizační složka státu nebo státní organizace neuvedená v § 29a odst. 2 zákona č. 222/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zajistí taková organizační složka nebo státní organizace ve spolupráci s Ministerstvem obrany do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona změnu příslušnosti nebo práva hospodařit s takovými vojenskými objekty ve prospěch organizační složky nebo státní organizace podle § 29a odst. 2 zákona č. 222/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, kterou určí Ministerstvo obrany. 3. Nedojde-li ke změně příslušnosti nebo práva hospodařit s vojenskými objekty podle bodu 2, je s těmito vojenskými objekty počínaje dnem následujícím po uplynutí stanovené lhůty příslušné hospodařit Ministerstvo obrany.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ozbrojených silách České republiky
Čl. III
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 253/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 46/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 250/2021 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 178/2023 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 17 se označují jako odstavce 1 až 16.
2. V § 2 odst. 2 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovy „Ministerstva obrany (dále jen „ministerstvo“)“.
3. V § 3 odst. 2 se slovo „armádu“ nahrazuje slovy „Armádu České republiky (dále jen „armáda“)“.
ČÁST TŘETÍ
Změna stavebního zákona
Čl. IV
V § 170 odst. 1 písm. c) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, se slova „obrany a“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1. Zhodnocení platného právního stavu, zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Vojenské objekty jsou v současnosti upraveny v § 2 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že vojenské objekty jsou majetkem státu, což ale fakticky neplatí. V současné době je situace taková, že některé strategické vojenské objekty, resp. pozemky pod nimi, které slouží k zajišťování obrany státu, nejsou ve výlučném vlastnictví České republiky, což představuje bezpečnostní riziko.
Po roce 1990 totiž došlo díky navrácení majetku na základě restitučních zákonů (např. zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku a zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí) jejich původním vlastníkům, resp. jejich právním nástupcům, ke stavu, že vlastníkem vojenských objektů není pouze stát
Soukromí vlastníci mohou s pozemky pod vojenskými objekty libovolně nakládat, např. je prodat cizím státním příslušníkům nebo státům, požadovat nepřiměřeně vysoké nájemné nebo v horším případě podat žalobu na vyklizení nemovitosti. Dále Česká republika nemůže tyto vojenské objekty rozvíjet (např. zvyšovat jejich skladové kapacity, stavět nové budovy), což představuje významné riziko pro obranyschopnost.
Výše uvedená současná právní úprava nezakládá pro dotčené osoby nerovné podmínky z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Cílem materiálu je zajištění a zvýšení obranyschopnosti České republiky cestou posílení jejího právního postavení ve stávajících vojenských objektech tak, aby je mohla nadále využívat a podle potřeb i rozvíjet, a to v návaznosti na zhoršenou bezpečnostní situaci v důsledku války na Ukrajině, na kterou je třeba reagovat přehodnocením dosavadního pohledu na zajištění bojeschopnosti a připravenosti Armády České republiky (AČR), kterou není možné zajistit bez funkčních vojenských objektů, které slouží např. k uskladňování munice nebo výcviku a ubytování vojáků.
Konkrétně je navrhováno:
1) Umožnění Ministerstvu obrany nákup pozemků a staveb pro účely zajišťování obrany státu za cenu obvyklou, resp. v případech hodných zvláštního zřetele až jejího čtyřnásobku. Návrh také upravuje speciální účel pro vyvlastnění pro účely zajišťování obrany státu, který byl doposud upraven ve stavebním zákoně.
2) Aby stát byl výlučný vlastník klíčových vojenských objektů, které jsou zcela nezbytné k zajištění obrany ČR.
3) Aby k ostatním již existujícím vojenským objektům měl stát alespoň majetkové právo ve formě věcného břemene (služebnosti), pokud to bude Ministerstvem obrany vyhodnoceno jako potřebné. Zřízení bude podléhat rozhodnutí soudu.
Návrh zákona proto v této souvislosti také sjednocuje terminologii v oblasti obranné legislativy. Návrh zákona má za cíl zakotvit definici vojenského objektu přímo v zákoně č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky a současně zrušit definici vojenského objektu v zákoně č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a to z důvodu právní systematiky, chráněných veřejných zájmů a předmětu právní úpravy.
Návrh zákona z výše uvedených důvodů stanoví, že nejvýznamnější vojenské objekty smí být jen ve vlastnictví státu, jelikož jde o majetek, který splňuje podmínky čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (zabezpečuje potřebu a veřejný zájem na zajištění obrany státu) a tyto objekty stanoví konkrétně v příloze zákona. Právní úprava má proto také za cíl narovnat majetkoprávní vztahy a v konečném důsledku zajistit obranyschopnost České republiky a možný rozvoj těch nejvýznamnějších vojenských objektů.
Návrh zákona dále umožňuje Ministerstvu obrany při úplatném nabývání pozemků a staveb pro zajišťování obrany státu sjednávat cenu do výše obvyklé ceny, resp. v případech hodných zvláštního zřetele až do výše čtyřnásobku této ceny (výjimka z § 12 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů). Navrhovaná úprava proto zajistí rychlejší výkupy pozemků a staveb pro potřeby zajišťování obrany státu.
Návrh zákona také stanoví, že práva k pozemkům a stavbám lze odejmout nebo omezit za účelem realizace záměru pro zajišťování obrany státu. Tedy upravuje účel vyvlastnění ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a zároveň ho z důvodu duplicity ruší ve stavebním zákoně. Přesun vyvlastňovacího účelu pro zajišťování obrany státu ze stavebního zákona do zákona č. 222/1999 Sb. je proveden z důvodu právní systematiky, logičnosti a předmětu právní úpravy stavebního zákona a zákona o zajišťování obrany České republiky.
Nakonec návrh upravuje možnost provádění měření a průzkumných prací na cizích pozemcích. A to proto, aby stát nakupoval, případně vyvlastňoval pouze ty pozemky, které jsou pro případnou výstavbu vojenských objektů vhodné.
Současná situace nezakládá pro dotčené osoby nerovné podmínky z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
S ohledem na zajišťování obrany a možného budoucího rozvoje není žádoucí, aby nejvýznamnější vojenské objekty, které naplňují podmínku čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a kde je například uskladněná munice pro potřeby zajištění obrany ČR, vlastnil někdo jiný než stát. Absence vlastnictví pozemků v areálech vojenských objektů totiž fakticky znemožňuje rozvoj areálů, dostavbu kapacit skladišť nebo jejich modernizaci a rekonstrukci bezpečnostních prvků a inženýrských sítí v celém areálu. Za současné mezinárodně politické situace přitom dochází k výraznému nárůstu požadavků na kvalitu a bezpečnost vojenských objektů. Současně dochází k modernizaci AČR, pořizování a zavádění nové sofistikované vojenské bojové techniky s potřebou používání nové tzv.
inteligentní munice. Tato munice je výrazně náročnější na skladovací podmínky, skladovou plochu i klimatické a bezpečnostní prostředí. Je nezbytné zvýšit počet skladových objektů munice ve stávajících vojenských objektech k doplnění skladovacích kapacit.
Pro ilustraci uvádíme příklad Muničního skladu Čermná nad Orlicí, který se nachází v Pardubickém kraji a má rozlohu 1 273 932 m. Z převážné části je na pozemcích soukromého vlastníka (1 129 632 m). Ministerstvo obrany vlastní v technickém prostoru vojenského objektu stavby a z pozemků pouze pozemky pod sklady, pozemky mezi dvojitým oplocením a pozemky v prostoru vlečky. Všechny ostatní pozemky (lesní pozemky) jsou ve vlastnictví soukromé osoby. Tzn., že ministerstvo nemůže tento muniční sklad dále rozvíjet. Nemůže např. sklady rozšiřovat nebo modernizovat.
Soukromé vlastnictví pozemků v areálech muničních skladů zásadně limituje možnosti Ministerstva obrany efektivně nastavit bezpečnostní provozní opatření ve vojenských objektech muničních skladů, což vytváří hrozbu rizik. Soukromý vlastník může také vůči Ministerstvu obrany uplatňovat veškerá svá vlastnická práva, což se v realitě stává – např. může chtít vyšší nájem nebo může požadovat vyklizení svých pozemků, což je stav, který ohrožuje obranyschopnost České republiky. Vlastnictví veškerých pozemků v muničních skladech musí zajišťovat funkčnost těchto objektů, tedy pozemky mají primárně plnit ochranou funkci a nikoliv funkci hospodářskou. Za současného stavu je pouze na rozhodnutí vlastníka, jestli bude respektovat požadavky AČR na správné hospodaření s těmito pozemky.
Ministerstvo obrany nemůže reálně přesunout muniční sklady jinam, jelikož by výstavba nových muničních skladů trvala neúměrně dlouho a byla by velmi nákladná. Pozemky a stavby ve stávajících vojenských objektech nelze vyvlastnit, jelikož by se jednalo o zpětné vyvlastnění, které je principiálně nepřípustné. Výkup pozemků se v minulosti také nezdařil, a to z různých důvodů. Jednalo se například o neochotu vlastníků pozemky prodat nebo byla požadována nepřiměřeně vysoká cena, kterou s ohledem na zákon o majetku státu nebylo možné akceptovat.
Dále je s ohledem na charakter vojenských objektů, kde mohou převažovat pozemky nad stavbami, nutné upravit účel vyvlastnění pro účely zajišťování obrany a s ohledem na předmět právní regulace ho přesunout do zákona o zajišťování obrany České republiky.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR
Navrhovaná změna je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Článek 11 odst. 2 Listiny základních práv a svobod dovoluje, aby byl určitý majetek svěřen výlučně do vlastnictví státu z důvodu zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu. Na zajištění obrany státu je nepochybně dán veřejný zájem, přičemž zajišťování obrany státu je současně i celospolečenskou potřebou.
Čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv a svobod představuje výjimku ze základního principu nedotknutelnosti a rovnosti vlastnictví. Listina tak dává prostor pro realizaci veřejných zájmů, neboť umožňuje zákonem stanovit exkluzivitu vlastnictví určitého majetku jen v rukou státu, obce nebo určených právnických osob. Aby mohla veřejná moc dosahovat vytyčených dlouhodobých cílů (např. zajištění a zvýšení obranyschopnosti České republiky), umožňuje jí Listina výlučně držet některé druhy majetku.
Teorie moderního státu důsledně spatřuje spojnici mezi vlastnictvím státu a možnostmi, jak stát může vykonávat své funkce. Stát, který by nedisponoval potřebným majetkem, by své funkce nemohl plnit.
Tento majetek je buď soukromý, nebo veřejný. Při zajišťování obranyschopnosti se stát nemůže z politického a strategického hlediska spoléhat na soukromý sektor, proto Listina základních práv a svobod dovoluje, jak bylo řečeno výše, aby byl určitý majetek svěřen výlučně do vlastnictví státu. Platná právní úprava počítá již například s tím, že majetek na území vojenského újezdu smí být jen ve vlastnictví státu; současný návrh je k tomu proto určitou, byť z územního pohledu významně omezenější, paralelou.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie
Předpisy Evropské unie ani judikatura soudních orgánů Evropské unie se navrhovaných změn nedotýkají.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se na danou oblast nevztahují.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Dopad na státní rozpočet lze předpokládat v souvislosti se stanovením, že určitý majetek, který dnes není ve vlastnictví státu, může být v budoucnu pouze ve výlučném vlastnictví státu. Jde zejména o náklady související s výkupy pozemků v některých vojenských objektech, které k účinnosti návrhu zákona nebudou ve vlastnictví státu.
Podle dostupných údajů Ministerstva obrany se obvyklá cena za výkup pozemků ve vojenských objektech, které jsou součástí přílohy, pohybuje v řádu cca 500 mil. Kč. Konečná cena za výkup pozemků pak závisí na tom, zda se vykoupí právě za obvyklou cenu, nebo bude nutné uplatnit postup podle navrhovaného § 29b odst. 1 věty druhé, tj. s ohledem na strategickou hodnotu tohoto majetku pro stát bude třeba vykoupit tento majetek za cenu vyšší, či zda dokonce nebude nutné tento majetek vyvlastnit.
To však představuje v konečném důsledku pozitivní finanční dopad do státního rozpočtu, neboť v případě nezbytné potřeby rozvoje vojenských objektů, kdy by jejich rozvoj nebyl umožněn z důvodu nevyřešených majetkových vztahů, by náklady na přesun těchto objektů a jejich nové vybudování odpovídající potřebám bezpečnostní situace dosahovaly řádů miliard korun. Je totiž odhadováno, že výstavba jednoho nového muničního skladu s odpovídajícím zázemím by vyšla na 2,3 až 2,8 mld. Kč, přičemž kalkulace předpokládá výstavbu na pozemcích ve vlastnictví ČR-Ministerstva obrany. Případný výkup pozemků, případně poplatky za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu, nejsou do kalkulace zahrnuty.
Návrh zákona nepředstavuje žádné relevantní dopady do ostatních veřejných rozpočtů ani přímé dopady na podnikatelské prostředí ČR.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
S ohledem na technický ráz návrhu zákona lze dopady v uvedených oblastech vyloučit.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
10. Zhodnocení korupčních rizik
Cílem předkládaného zhodnocení je identifikace možných korupčních rizik souvisejících s navrhovanou právní úpravou, dále posouzení jejich významnosti a možnosti jejich eliminace nebo minimalizace. Vzhledem k tomu, že se nejedná o právní předpis s významným dopadem na míru korupčních rizik, nebyl návrh nové právní úpravy určen pro projednání na Radě vlády pro koordinaci boje s korupcí. Navrhovaná právní úprava nepřináší žádné zjevné navýšení korupčních rizik.
10.1.1 Povaha právní úpravy - přiměřenost
Navrhovaná právní úprava splňuje kritéria přiměřenosti. Pro zajištění a zvýšení obranyschopnosti České republiky je navrhovaná úprava nezbytná, neboť sledovaného cíle nelze dosáhnout jinak než novelizací zákona.
Navrhovaná novela nerozšiřuje excesivně kompetence Ministerstva obrany. Navrhovaná právní úprava mění kompetence tak, že umožňuje Ministerstvu obrany sjednat při nákupu pozemků a staveb za účelem zajišťování obrany státu cenu do výše obvyklé hodnoty. V případech hodných zvláštního zřetele až do výše čtyřnásobku obvyklé hodnoty. Navýšení možné nákupní ceny za pozemky a stavby je nutné, jelikož cena podle zákona o majetku státu České republiky nebyla s ohledem na jejich významnost vlastníky akceptována.
Nově je možnost sjednání vyšší ceny vázána na případy hodné zvláštního zřetele (např. půjde o situace, kdy se nakupují pozemky v již stávajících vojenských objektech a vybudování obdobných jinde by bylo příliš nákladné nebo by byla výstavba vzhledem k délce jejího trvání skoro nemožná, nebo situace, kdy bude nutné vojenský objekt vybudovat velmi rychle či pozemky nebo stavby Ministerstvo obrany nutně potřebuje k užívání s ohledem na zabezpečování veřejného zájmu na zajišťování obrany státu). Dále bude možné v těchto případech vyplácet jen maximálně čtyřnásobek obvyklé ceny. Dosud maximální cena totiž nebyla zákonem explicitně omezena, třebaže v případech hodných zvláštního zřetele Ministerstvo financí při schvalování výjimek pro sjednání vyšší než zákonem standardně stanovené ceny v součinnosti s žadateli o výjimku tuto regulaci fakticky provádělo.
Čtyřnásobek obvyklé ceny byl zvolen na základě poznatků z praxe, kdy se požadované ceny často blížily právě zvolenému násobku. Tato cena je dostatečně motivující a odrážející kvalitu a význam pozemků a na druhé straně nepředstavuje nepřiměřenou finanční zátěž pro Ministerstvo obrany, resp. státní rozpočet. Čtyřnásobek obvyklé ceny se nebude nabízet automaticky, ale počítá se s tím, že obě strany budou o ceně rozumně vyjednávat.
10.1.2 Povaha právní úpravy – jednoznačnost
Navrhovaná právní úprava jednoznačně vymezuje práva a povinnosti Ministerstva obrany a dotčených osob. Stanovuje jasné procesní postupy.
10.1.3 Povaha právní úpravy - standardnost
Navrhovaná právní úprava zásadně nevybočuje z procesů a postupů, na kterých je založena platná právní úprava a které jsou používány již nyní. Dochází pouze ke zpřesňování a konkretizaci již existujících pravidel.
Výdaje Ministerstva obrany podléhají standardně pravidlům podle zákona o majetku státu České republiky a podléhají standardním postupům finanční kontroly dle zákona o finanční kontrole ve veřejné správě.
10.1.4 Povaha právní úpravy - motivace ke korupci v regulované oblasti
Regulovanou oblastí je oblast nabývání pozemků a staveb pro zajišťování obrany státu, ve které vykonává působnost Ministerstvo obrany. Na osoby, které vykonávají konkrétní činnosti v této oblasti, se vztahuje služební zákon. Navrhovanou úpravou nedochází k podstatnému zvětšení rozsahu povinností Ministerstva obrany ani jeho zaměstnanců. Z povahy věci se nejedná o oblast, ve které by se korupce stala systémovým jevem.
10.2 Rozhodování
Navrhovaná právní úprava neupravuje rozhodování o právech a povinnostech jiných osob.
10.3 Významnost korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava vždy jednoznačně upravuje kritéria, na jejichž základě Ministerstvo obrany jedná. Ministerstvu obrany je ponechána přiměřená míra diskrece, vždy však musí být zohledněna stanovená kritéria.
Na základě vyhodnocení pravděpodobnosti výskytu korupčního jednání a závažnosti jeho důsledků v jejich vzájemném vztahu je významnost korupčních rizik navrhované právní úpravy nízká.
10.4 Eliminace korupčních rizik
Po posouzení navrhované právní úpravy z hlediska přiměřenosti, jednoznačnosti, standardnosti a motivaci ke korupci, jakož i z hlediska rozhodování, pokud jde o rozhodovací pravomoc, kontrolovatelnost rozhodnutí, odpovědnost a opravné prostředky, nebyla identifikována žádná korupční rizika, která by vzhledem k jejich významu bylo nezbytné eliminovat.
10.5 Akceptovatelnost korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava žádným způsobem neusnadňuje korupční jednání a ani neznesnadňuje jeho odhalování. Vzhledem k potřebnosti navrhované právní úpravy a k nízké významnosti korupčních rizik je míra korupčních rizik spjatá s navrhovanou právní úpravou akceptovatelná.
10.6 Závěr
Vyhodnocením poznatků dle Metodiky hodnocení korupčních rizik bylo zjištěno, že navrhovaná úprava nepřinese navýšení korupčních rizik. Lze předpokládat, že dojde k minimalizaci potenciálních korupčních rizik vzhledem k tomu, že v rámci Ministerstva obrany je zaveden dostatečně kvalitní mechanismus vnitřní kontroly. Na základě výše uvedeného předkladatel dospěl k závěru, že navrhovaná právní úprava nezakládá možnost vzniku korupčních příležitostí.
11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona je předkládán z důvodu zajištění a zvýšení obranyschopnosti České republiky cestou posílení jejího právního postavení ve stávajících vojenských objektech tak, aby je mohla nadále využívat a podle potřeb i rozvíjet, a to v návaznosti na zhoršenou bezpečnostní situaci v důsledku války na Ukrajině, na kterou je třeba reagovat přehodnocením dosavadního pohledu na zajištění bojeschopnosti a připravenosti Armády České republiky (AČR), kterou není možné zajistit bez funkčních vojenských objektů, které slouží např. k uskladňování munice nebo výcviku a ubytování vojáků. Návrh má tak pozitivní dopad na zajištění bezpečnosti a obrany státu.
12. Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhované úpravy nemají do uvedené oblastí žádné dopady, neboť se jedná o právní úpravu řešící majetkové poměry vojenských objektů.
13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná úprava nemá přímé dopady do činnosti územních samosprávných celků v oblasti samosprávy ani v oblasti přenesené působnosti.
14. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Úprava nemá dopady do digitální oblasti ani nevylučuje nebo neomezuje přístup specifických osob k některým službám v důsledku digitalizace.
K části první
K čl. I
K bodu 1 až 3 (§ 29)
První věta odstavce 1 charakterizuje objekty důležité pro obranu státu. Tyto objekty mají význam pro zajišťování obrany státu z hlediska politického, vojenského nebo hospodářského a jsou nezbytné k zabezpečení základních funkcí a zabezpečení ozbrojených sil. Druhá věta pak vyjmenovává objekty, které jsou objekty důležitými pro obranu státu vždy. V ustanovení § 29 jsou nově zahrnuty i vojenské objekty, které byly doposud upraveny zákonem č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. K vojenskému objektu více v odůvodnění § 29a.
Je zachována možnost z důvodu veřejného zájmu nebo z důvodu bezpečnosti omezit nebo zakázat vstup do objektů důležitých pro obranu státu.
K bodu 4
(§ 29a)
Vojenské objekty slouží k výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, udržování a opravám vojenského materiálu. Primárně se pak jedná o pozemky a stavby, které k uvedeným účelům slouží přímo, ale také pozemky a stavby, které s nimi tvoří funkční celek anebo jinak slouží k zabezpečení úkolů Ministerstva obrany, Armády České republiky nebo Hradní stráži. Co jsou úkoly Ministerstva obrany, AČR a Hradní stráže definují právní předpisy a konkretizují je prováděcí právní předpisy. Jedná se např. o zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Mezi nejvýznamnější vojenské objekty se v současné době řadí muniční sklady, které uskladňují materiál, který má sloužit k obraně České republiky. Tyto vojenské objekty jsou z hlediska zajišťování obrany státu naprosto klíčové. Bez nich nelze vůbec hovořit o obranyschopnosti ve smyslu zajištění svrchovanosti, územní celistvosti a ústavního zřízení před jakýmkoliv vojenským ohrožením.
V areálech muničních skladů je uložená munice k zabezpečení mobilizace ozbrojených sil ČR, zároveň i munice připravená k okamžité aktivaci pro nasazení aktivních úkolových uskupení Armády České republiky, zásobování organizačních celků rezortu obrany výcvikovou municí a pro potřeby zahraničních misí. Muniční sklady tak zabezpečují potřeby celé společnosti, které spočívají v zajištění obrany České republiky. Zajišťování obrany České republiky je veřejným zájmem, který bez munice nelze účinně chránit.
Článek 11 odst. 2 Listiny dovoluje, aby byl určitý majetek z důvodu zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu svěřen výlučně do vlastnictví státu. Na zajištění obrany státu je nepochybně dán veřejný zájem, přičemž zajišťování obrany státu je současně i celospolečenskou potřebou. Vybrané vojenské objekty, konkrétně muniční sklady jsou nepochybně majetkem, který musí vlastnit pouze Česká republika. Svojí důležitostí se tyto vojenské objekty blíží vojenským újezdům, ve kterých pozemky a stavby může také vlastnit pouze Česká republika. Konkrétně pak tyto vojenské objekty – v současnosti muniční sklady jsou stanoveny v příloze zákona, stejně, jak tomu bylo kdysi v případě zřízení vojenských újezdů. V této příloze jsou uvedeny informace o názvu, dílčích částech, umístění vojenského objektu a jeho hranice, včetně jejich grafického znázornění. Nelze vyloučit, že v budoucnu by mohly být součástí přílohy i jiné vojenské objekty, než jsou muniční sklady, pokud budou splňovat podmínky dané Listinou základních práv a svobod.
(§ 29b)
Ustanovení umožní Ministerstvu obrany běžně nakupovat pozemky a stavby pro zajišťování obrany státu až do výše obvyklé ceny. V případech hodných zvláštního zřetele bude moci Ministerstvo obrany sjednat cenu až do výše jejího čtyřnásobku. Zákon výslovně stanoví, že se nepoužije ustanovení § 12 odst. 4 zákona o majetku České republiky, podle kterého stát může sjednat cenu pouze do výše ceny určené podle zákona o oceňování majetku, tedy u nemovitostí do výše zjištěné ceny podle cenového předpisu. Tato cena není s ohledem na významnost pozemků jejich vlastníky v praxi akceptována. Ve veřejném zájmu pak může dát Ministerstvo financí souhlas ke sjednání ceny vyšší, což znamená, že ve strategických objektech, u nichž si je vlastník vědom důležitosti objektu pro stát, by takřka každý výkup ve prospěch státu mělo schvalovat Ministerstvo financí.
Nově je možnost sjednání vyšší ceny vázána na případy hodného zvláštního zřetele (např. půjde o situace, kdy se nakupují pozemky v již stávajících vojenských objektech a vybudování obdobných jinde by bylo příliš nákladné nebo by byla výstavba vzhledem k délce jejího trvání skoro nemožná, nebo situace, kdy bude nutné vojenský objekt vybudovat velmi rychle či pozemky nebo stavby Ministerstvo obrany nutně potřebuje k užívání s ohledem na zabezpečování veřejného zájmu na zajišťování obrany státu. Dále bude možné v těchto případech vyplácet jen maximálně čtyřnásobek obvyklé ceny. Dosud maximální cena totiž nebyla zákonem explicitně omezena. Čtyřnásobek obvyklé ceny byl zvolen na základě poznatků z praxe, kdy se požadované ceny často blížily právě zvolenému násobku. Tato cena je dostatečně motivující a odrážející kvalitu a význam pozemků a na druhé straně nepředstavuje nepřiměřenou finanční zátěž pro Ministerstvo obrany, resp. státní rozpočet. Čtyřnásobek obvyklé ceny se nebude nabízet automaticky, ale počítá se s tím, že obě strany budou o ceně rozumně vyjednávat.
Pokud by se nepodařilo daný pozemek či stavbu vykoupit ani za zvýšenou cenu, muselo by ministerstvo obrany postupovat podle zákona o vyvlastnění (v případech, že by šlo o realizaci nových záměrů) nebo by se muselo obrátit na soud se žádostí o zřízení věcného břemene dle § 29c.
(§ 29c)
Cílem tohoto ustanovení je pomocí soudem zřízeného věcného břemene ve prospěch státu, resp. Ministerstva obrany zajistit funkčnost existujících vojenských objektů, které nesplňují podmínky § 29a odst. 3. V současné situaci je možné, aby soukromí vlastníci pozemků nacházejících se ve stávajících vojenských objektech po státu požadovali nepřiměřeně vysoké nájemné nebo např. nájemní smlouvu vypověděli. Taková situace přímo ohrožuje veřejný zájem na zajišťování obrany státu. Většina vojenských objektů není jednoduše nahraditelná novou výstavbou (nákupy pozemků, stavební řízení, výstavba) nebo se nacházejí na strategickém místě.
Návrh vyjma vojenských objektů uvedených v § 29a odst. 3 nepřipouští odejmutí vlastnického práva tam, kde vojenské objekty již stojí. Pouze navrhuje možné omezení tohoto vlastnického práva ve formě soudem zřízeného věcného břemene (služebnosti), jsou-li naplněny Listinou základních práv a svobod stanovené podmínky pro omezení vlastnického práva dle čl. 11 odst. 4. Tedy, že omezit vlastnické právo lze pouze na základě zákona, ve veřejném zájmu a za náhradu. Soud byl zvolen jako subjekt, který v tomto případě může vlastnické právo omezit, s ohledem na jednotu právního řádu, viz zákon o civilním letectví.
Náhradu pak soud určí jako roční plnění, a to ve výši odpovídající místně obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému se zřizuje věcné břemeno. V tomto případě se neuplatní cenové limity dle zákona č. 219/1999 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Na návrh ministerstva nebo vlastníka pozemku, ke kterému bylo soudem zřízeno věcné břemeno, se bude možné obrátit na soud ohledně změny výše náhrady, pokud se podstatně změnily okolnosti (např. se zvedne obvyklé nájemné apod.), za nichž byla výše náhrady určena nebo sjednána.
(§ 29d)
Nově je účel vyvlastnění pro zajišťování obrany státu upraven speciálním zákonem č. 222/1999 Sb. a nikoliv zákonem č. 283/2021 Sb., stavební zákon (§ 170 odst. 1 písm. c)) tak, jak je tomu v mnoha jiných případech. Jednotlivé speciální zákony upravují účely vyvlastnění s ohledem na veřejný zájem, které tyto speciální zákony chrání (horní zákon, lázeňský zákon, zákon o státní památkové péči, vodní zákon, zákon o pozemních komunikacích, síťové zákony apod.). Zákon č. 222/1999 Sb. chrání veřejný zájem na zajišťování obrany státu, a proto by měl být účel vyvlastnění pro tyto účely upraven v něm.
Realizace záměru (budoucího) pro zajišťování obrany státu je nově chápána šířeji, než tomu bylo doposud ve stavebním zákoně. Záměr pro obranu státu typicky nebude spočívat pouze v realizaci stavby a opatření tak, jak počítá ustanovení § 170 odst. 1 písm. c). Často spočívá v realizaci vojenského areálu, který se skládá ze staveb a pozemků kolem nich, které dohromady tvoří jeden funkční celek. Může se jednat např. o areál muničního skladu, který se skládá z jednotlivých budov a pozemků kolem nich, přičemž pozemky budou co do rozlohy převažovat. Stejně tomu bude např. i u střelnic, kasárna. Zákon z těchto důvodů musí umožňovat vyvlastnit i tyto pozemky, bez kterých by vojenský objekt nemohl sloužit svému zamýšlenému účelu. Záměrem pro zajišťování obrany státu je třeba rozumět i opatření stejně tak, jako tomu bylo doposud dle stavebního zákona.
Zákon upravuje pouze účel vyvlastnění, přičemž při samotném odnětí nebo omezení vlastnického práva se bude postupovat podle zákona o vyvlastnění, který je obecným vyvlastňovacím předpisem. Podle tohoto zákona je vyvlastnění přípustné pouze pro daný účel vyvlastnění, existuje-li veřejný zájem na naplnění účelu vyvlastnění, přičemž musí převažovat nad zájmem na zachování dosavadních práv vlastníka. Dále nelze-li účel vyvlastnění naplnit jiným způsobem než vyvlastněním, nelze-li požadovat uzavření smlouvy o získání práv, v rozsahu, který je nezbytný k naplnění účelu vyvlastnění a není-li v rozporu s územně plánovací dokumentací a cíli a úkoly územního plánování. Přípustnost vyvlastnění pak musí vyvlastnitel prokázat ve vyvlastňovacím řízení.
(29e)
Navrhuje se, aby příslušné osoby (zejména vlastníci a uživatelé pozemků) byli povinni strpět provádění přípravných prací (zejména měření, průzkum půdy a podzemních vod), které jsou zcela nezbytné pro adekvátní přípravu některých staveb, které mají sloužit jako vojenské objekty, a to po předchozím oznámení. Jedná se o obdobné ustanovení, jaké nalezneme v § 2f zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon). Odpovídající oprávnění bude náležet pouze ministerstvem zmocněným osobám. Po skončení prací má ministerstvo povinnost uvést pozemky a stavby do předchozího stavu, a pokud to nebude možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo využívání pozemků a staveb. Pokud byl vlastník nebo uživatel omezen v obvyklém užívání pozemku nebo stavby nebo pokud vlastníku nebo uživateli pozemku nebo stavby vznikne v důsledku průzkumných činností škoda, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu ve výši dvojnásobku (z důvodu motivace vlastníků pozemků) částky stanovené dle zákona o oceňování majetku.
K bodu 5 (Příloha)
Příloha obsahuje vojenské objekty – muniční sklady, které plní podmínky dané čl. 11 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (viz více v odůvodnění § 29a). Vlastnictví státu v těchto muničních skladech bylo narušeno restitucemi po roce 1990.
Funkční celek vojenského objektu muničního skladu se typicky skládá z technického prostoru, který tvoří soubor staveb a pozemků určených k samotnému uskladnění munice, a hospodářského prostoru, který tvoří např. kasárna, administrativní budovy, další skladové budovy, čistírna odpadních vod, čerpací stanice, trafostanice aj. Dále se skládá z nezbytných příjezdových komunikací, případně železniční vlečky. Všechny tyto dílčí části jsou nutné k tomu, aby samotný muniční sklad mohl plnit svou základní funkci – zajistit obranyschopnost České republiky.
Muniční sklad Čermná nad Orlicí
Muniční sklad Čermná nad Orlicí je situován v k.ú. Dolní Jelení a Malá Čermná nad Orlicí. Vojenský objekt muničního skladu Čermná nad Orlicí je tvořen technickým a hospodářským prostorem. Technický prostor představuje oplocený objekt samotného muničního skladu (se stavbami jednotlivých muničních skladů) a související železniční vlečka. Hospodářský prostor představují kasárna Čermná nad Orlicí s příjezdovou komunikací, která propojuje kasárna se samotným muničním skladem. Tato komunikace začíná za železničním přejezdem, kde je napojena na místní komunikaci. Všechny uvedené objekty jsou provozně úzce spjaty s funkcí muničního skladu, resp. samotný muniční sklad by bez vlečky, hospodářského prostoru a příjezdové komunikace nemohl plnit svoji funkci, a proto je nutné na celý tento komplex pohlížet jako na jeden funkční celek ve smyslu § 29a odst. 1 návrhu zákona.
Česká republika vlastní v technickém prostoru muničního skladu stavby a z pozemků pouze pozemky pod sklady, pozemky mezi dvojitým oplocením a pozemky v prostoru vlečky. Všechny ostatní pozemky jsou ve vlastnictví soukromé osoby. V hospodářském prostoru není stát vlastníkem převážné většiny lesních pozemků.
Muniční sklad Dobronín
Muniční sklad Dobronín se rozkládá na 3 katastrálních územích - k.ú. Štoky, Střelecká a Dobronín. Vojenský objekt muničního skladu Dobronín je tvořen samotným muničním skladem a provozně a funkčně souvisejícími kasárnami, čerpací stanicí vody, která je hlavní zásobárnou vody pro kasárna, dalšími skladištními budovami, komunikací propojující místní komunikaci s kasárnami a samotným muničním skladem, komunikací propojující kasárny s železniční vlečkou, která spojuje muniční sklad s železniční tratí. Uvedené objekty jsou s muničním skladem provozně úzce spjaty, resp. samotný muniční sklad by bez vlečky, kasáren, čerpací stanice vody, komunikací nebo dalších skladových prostor nemohl sloužit k zajišťování obrany ČR, proto je nutné na celý tento komplex pohlížet jako na jeden funkční celek ve smyslu § 29a odst. 1 návrhu zákona.
Samotný muniční sklad je vybudován pouze na pozemcích nestátních vlastníků - městyse Štoky, obce Dobronín, soukromých osob a na pozemcích ve spoluvlastnictví 25 obcí, které tyto pozemky pronajímají Lesnímu družstvu Štoky. Objekt kasáren je vybudován z poloviny na pozemcích soukromých osob, obce Dobronín a pozemku ve spoluvlastnictví 25 obcí, polovina pozemků v objektu kasáren je ve vlastnictví České republiky. Železniční vlečka a čerpací stanice vody jsou vybudovány na pozemcích ve vlastnictví obce Dobronín.
Muniční sklad Travčice
Muniční sklad Travčice je umístěn ve 4 katastrálních územích, k.ú. Travčice, Nučničky, Hrdly, a Oleško u Rohatců. Vojenský objekt muničního skladu tvoří systém skladových budov, technické prostory se zázemím pro obsluhu a příjezdová komunikace, která se napojuje na pozemní komunikaci 1. třídy. Dohromady tvoří jeden funkční celek.
V k.ú. Travčice a k.ú. Hrdly jsou veškeré pozemky ve vlastnictví České republiky nebo VLS ČR, s.p. V k.ú. Oleško u Rohatců je z celkového počtu 24 stavebních parcel 9 z ½ ve vlastnictví soukromé osoby a z ½ ve vlastnictví České republiky a 1 stavební parcela celá ve vlastnictví soukromé osoby. Ostatní stavební parcely jsou vlastnictvím České republiky. Ostatní plochy a lesní pozemky jsou ve spoluvlastnictví soukromých osob, České republiky a VLS ČR, s.p. V k.ú. Nučničky je z celkového počtu 10 stavebních parcel 4 ve vlastnictví soukromých osob. Ostatní stavební parcely jsou vlastnictvím České republiky. Ostatní plochy a lesní pozemky pak vlastní soukromí vlastníci, Česká republika a VLS ČR, s.p.
Muniční sklad Týniště nad Orlicí
Muniční sklad Týniště nad Orlicí se nachází v k.ú. Týniště nad Orlicí a v k.ú. Bolehošť. Muniční sklad tvoří skladové a technické prostory a funkčně související objekt čistírny odpadních vod (slouží pouze pro tento objekt, vzhledem ke strategickému umístění muničního skladu uprostřed lesa daleko od zastavěného území) a vlečky (byla vybudována pro obslužnost muničního skladu). Dále je funkční součástí muničního skladu komunikace, která napojuje muniční sklad na místní komunikaci. Uvedené objekty jsou úzce spjaty s muničním skladem, proto je nutné na celý tento komplex pohlížet jako na jeden funkční celek ve smyslu § 29a odst. 1 návrhu zákona.
Muniční sklad je umístěn na pozemcích ve vlastnictví České Republiky a na pozemcích soukromých vlastníků. Lesní pozemky jsou ve vlastnictví soukromých osob.
K čl. II (Přechodná ustanovení)
Ustanovení určuje, že po dobu 3 let je dán prostor pro uzavření dohody mezi státem a vlastníky vojenských objektů tak, aby byla splněna zákonem daná podmínka, že vojenské objekty uvedené v příloze zákona smí být jen ve vlastnictví státu. Až pokud do 3 let nebudou vlastnická práva k vojenským objektům převedena na stát, zahájí Ministerstvo obrany postupy podle zákona o vyvlastnění, protože legitimním postupem k dosažení toho, aby vojenské objekty uvedené v příloze zákona byly ve vlastnictví státu, je jeho vyvlastnění provedené v souladu s čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod a ustanovení zákona o vyvlastnění.
V případech, kdy s vojenskými objekty ve vlastnictví státu uvedenými v příloze nehospodaří subjekty uvedené v § 29a odst. 2, příslušné subjekty ve spolupráci s ministerstvem do 1 roku od účinnosti tohoto zákona zajistí změnu v příslušnosti nebo práva s nimi hospodařit. Nejčastěji půjde o pozemky, se kterými hospodaří Lesy České republiky, s. p. Pokud se tak nestane, pak s těmito vojenskými objekty bude příslušné hospodařit Ministerstvo obrany.
K části druhé
K čl. III
K bodu 1 až 3 (změna zákona o ozbrojených silách České republiky)
Zákon zrušuje ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, a to s ohledem na jeho systematiku a především s ohledem na předmět úpravy zákona č. 119/1999 Sb. a zákona č. 222/1999 Sb. S ohledem na zrušení odstavce 1 se zavádí příslušné legislativní zkratky.
K části třetí
K čl. IV (změna stavebního zákona)
Zákon zrušuje účel vyvlastnění pro účely zajišťování obrany ve stavebním zákoně, protože tam s ohledem na předmět úpravy stavebního zákona nepatří.
K části čtvrté
K čl. V
V souladu s § 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, a § 9, 10 a 20 odst. 1 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), se navrhuje účinnost zákona na 1. ledna 2025.
V Praze dne 24. července 2024
Předseda vlády:
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky
Ministryně obrany:
Mgr. Jana Černochová podepsáno elektronicky