zákon č. 396/2024 Sb.

Čl. I: Změna zákona o distribuci pojištění a zajištění

K bodu 1 [§ 2 písm. e)]

Činnost distribuce, resp. zprostředkování pojištění je regulována na evropské úrovni směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění, která nahradila původní směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/92 ze dne 9. prosince 2002 o zprostředkování pojištění. Obě směrnice definovaly pojmy zprostředkovatel pojištění a vymezovaly obsah jeho činnosti. Podle rozsudku C-633/20, který se týká výkladu těchto definic, pak „pod pojem „zprostředkovatel pojištění“, a tudíž i pod pojem „distributor pojištění“ ve smyslu těchto ustanovení spadá právnická osoba, jejíž činnost spočívá v tom, že svým zákazníkům nabízí, aby se za odměnu, kterou od nich obdrží, dobrovolně účastnili skupinového pojištění, které předem uzavřela s pojišťovnou, přičemž tato účast zakládá na straně zákazníků nárok na pojistná plnění zejména v případě onemocnění nebo úrazu v zahraničí“. Obdobně se Evropský soud vyjádřil k postavení pojistníka v rámci skupinového (v rozsudku označeném jako „hromadného“) pojištění již v rozsudku ze dne 24. února 2022 ve spojených věcech C-143/20 a C-213/20 O. a další, podle jehož názoru uvedených v bodech 86 až 88 „postupy uzavírání těchto smluv [smluv o hromadném pojištění] a přistoupení k nim svou podstatou zahrnují vytvoření dvou odlišných pojistných vztahů, přičemž první z nich existuje mezi pojišťovnou a podnikem, který je v rámci takové smlouvy pojistníkem, a vznikl na základě uzavření uvedené smlouvy, a druhý, eventuální a časově následující po prvním, mezi pojišťovnou a spotřebitelem – pojištěným, vznikl na základě prohlášení o přistoupení posledně uvedené osoby k této smlouvě. Dále pak v rámci postupu přistoupení tohoto spotřebitele k uvedené smlouvě podnik, který je pojistníkem, jedná jako „zprostředkovatel pojištění“ ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/92 ve spojení s body 9 a 11 odůvodnění této směrnice, a podléhá tedy pravidlům stanoveným touto směrnicí […]. Tento podnik, který je pojistníkem, totiž vykonává za úplatu činnost zprostředkování pojištění ve smyslu čl. 2 bodu 3 uvedené směrnice, která spočívá v tom, že spotřebitelům nabízí přistoupení ke smlouvě o hromadném pojištění […], uzavření smlouvy o životním pojištění s pojišťovnou, jakož i v poskytování finančního poradenství týkajícího se investování kapitálu představující pojistné hrazené těmito spotřebiteli […]“. Zprostředkováním pojištění není jakékoli jednání pojistníka, ale pouze takové, které naplňuje znaky uvedené v rozsudku SDEU C-633/20. Těmito znaky jsou:

- pojistník zprostředkovává tzv. flotilové pojištění v rámci podnikatelské činnosti, tj. za odměnu ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 9 směrnice,

- účast pojištěného v nabízeném pojištění je dobrovolná a vzniká až na základě individuálního a aktivního jednání pojištěného, nikoli automaticky např. na základě členství v určité skupině, a

- pojištěný má nárok na pojistné plnění (právo pojištěného požadovat pojistné plnění v rámci tzv. flotilového pojištění potvrdil Ústavní soud ve svém nálezu IV. ÚS 3009/17).

Zprostředkovatelem pojištění tedy bude např.

- maloobchodník, který k prodávanému zboží jako pojistník nabízí pojištění prodloužené záruky nebo pojištění zboží proti rozbití, zničení nebo krádeži,

- autosalon nebo autobazar, který jako pojistník nabízí k prodávaným vozidlům motorové pojištění, nebo

- leasingová společnost, která jako pojistník nabízí k poskytovanému úvěru pojištění schopnosti splácet úvěr. Naopak zprostředkovatelem pojištění nebudou např. různé typy spolků (sportovní, myslivecké apod.) při pojišťování svých členů. Uvedená činnost pojistníka je sice již regulována zákonem o distribuci pojištění, avšak podle § 4 odst. 5 zákona není zprostředkováním pojištění. Vzhledem k výše uvedenému výkladu SDEU je potřeba upravit definici zprostředkování a činnost pojistníka v podobě zprostředkování tzv. flotilového pojištění do ní zahrnout. Návrh pro doplnění definice zprostředkování pojištění používá formulaci „jednání pojistníka“. Pod pojem zprostředkování pojištění pak spadá nejen jednání pojistníka-fyzické osoby a jednání pracovníků pojistníka-právnické osoby, ale i jednání dalších osob, kterými se pojistník při zprostředkování nechá dále zastupovat. Pravidla pro zastupování pojišťovacího zprostředkovatele jsou dále upravena v § 47 zákona. Zákon používá dále v jednotlivých ustanoveních pro označení zprostředkování flotilového pojištění různou terminologii, a to v závislosti na tom, koho se dané pravidlo má týkat. Používá- li zákon spojení „při zprostředkování pojištění pojistníkem“ nebo „jedná jako pojistník“, myslí se tím jednání každého pojišťovacího zprostředkovatele zapojeného do zprostředkování flotilového pojištění koncovému zákazníkovi-pojištěnému (tj. pojistník a všichni ostatní pojišťovací zprostředkovatelé, které použil pro zprostředkování svého flotilového pojištění, více viz odůvodnění bodu 13 k § 47 odst. 3). Naopak spojení „který je pojistníkem“ označuje pouze takového pojišťovacího zprostředkovatele, který je stranou pojistné smlouvy. V důsledku rozšíření definice zprostředkování dopadnou na zprostředkování flotilového pojištění veškerá pravidla stanovená zákonem pro distribuci pojištění zprostředkovatelem pojištění, a to včetně výjimky podle § 3 odst. 2 zákona.

K bodu 2 [§ 2 písm. o) bod 7]

Doplňuje se nová skupina odbornosti pro zprostředkování flotilového pojištění. Pojištění, které je distribuováno tímto způsobem, je velmi různorodé, zahrnuje produkty od pojištění motorových vozidel přes pojištění schopnosti splácet úvěr, cestovní pojištění ke kartám nebo pojištění prodloužené záruky až po pojištění profesní odpovědnosti nebo strojní pojištění, přičemž rozsah takto zprostředkovávaného pojištění konkrétním pojistníkem bývá velmi úzký, zpravidla spojený s jeho hlavní činností. Vymezení samostatné skupiny odbornosti pro tento způsob distribuce pojištění umožní stanovit cílené požadavky na odbornou způsobilost ve vztahu k pojistným produktům, které konkrétní pojišťovací zprostředkovatel skutečně zprostředkovává, a současně umožní jasnou identifikaci pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří zprostředkovávají flotilové pojištění, v registru zprostředkovatelů (vymezení rozsahu činnosti podle skupin odbornosti).

K bodu 3 (§ 2 odst. 2 a 3)

Vzhledem k výše uvedenému výkladu SDEU je potřeba na činnost pojistníka při zprostředkování flotilového pojištění vztáhnout veškerá pravidla stanovená směrnicí, resp. zákonem pro distribuci pojištění zprostředkovatelem pojištění. Zákon o distribuci při stanovení těchto pravidel využívá standardní pojmosloví občanského zákoníku. Pojistnou smlouvou se tak rozumí smlouva mezi pojistitelem a pojistníkem, na jejímž základě vzniká pojištění. Pojistným je platba pojistníka. Sjednání, změna nebo ukončení pojištění představuje vznik, změnu nebo zánik závazkového vztahu mezi pojistitelem a pojistníkem. Použitá terminologie vychází z toho, že zákazníkem je pojistník a zprostředkovatelem je třetí osoba, která stojí mimo pojistný vztah. Zprostředkování pojištění pojistníkem je však na rozdíl od ostatních druhů zprostředkování (jménem pojistitele nebo jménem zákazníka) jiné v tom, že pojišťovací zprostředkovatel- pojistník nestojí mimo smluvní (pojistný) vztah, ale naopak sám je stranou pojistné smlouvy a platí pojistné. Koncovým zákazníkem tak není osoba, která uzavírá pojistnou smlouvu (ta již byla uzavřena pojišťovacím zprostředkovatelem-pojistníkem), ale osoba pojištěná. Vzhledem k tomuto specifiku je potřeba obsah použité terminologie přizpůsobit pro situaci zprostředkování pojištění pojistníkem tak, aby relevantní ustanovení byla aplikovatelná ve vztahu k pojištěnému jako koncovému zákazníkovi, zejména pak v oblasti informačních povinností a některých dalších pravidel distribuce týkajících se např. odměňování zprostředkovatelů nebo přijímání pojistného.

K § 2 odst. 2 písm. a) – zákazník Odchylně od obecné definice zákazníka v § 2 odst. 1 písm. l), kterým je zájemce o pojištění (budoucí pojistník) a pojistník, je zákazníkem v případě zprostředkování pojištění pojistníkem právě až pojištěný, resp. zájemce o pojištění (budoucí pojištěný).

K § 2 odst. 2 písm. b) – sjednání, změna nebo ukončení pojištění Některé povinnosti stanovené zákonem, resp. směrnicí, jsou vázány na okamžik sjednání, změny nebo ukončení pojištění. V případě zprostředkování osobou stojící mimo závazkový vztah mezi pojistitelem a pojistníkem se jedná o okamžik uzavření nebo změny pojistné smlouvy nebo ukončení pojistného vztahu mezi pojistitelem a pojistníkem. V případě zprostředkování pojištění pojistníkem je však potřeba tento okamžik vymezit ve vztahu k pojištěnému, tj. k okamžiku, ke kterému vznikají, mění se nebo zanikají práva pojištěného. Sjednáním pojištění se tak rozumí okamžik, kdy se pojištěný stává součástí již sjednaného pojištění (v podobě přistoupení k pojištění, souhlasu s pojištěním apod.). Změnou pojištění se rozumí situace, kdy dochází ke změně práv a povinností pojištěného na základě právního jednání pojištěného nebo pojištěného a pojistníka (např. v podobě změny přistoupení k pojištění), ale také na základě změny pojistné smlouvy mezi pojistitelem a zprostředkovatelem pojištění-pojistníkem, která má dopad na práva a povinnosti pojištěného. Ukončením pojištění se pak rozumí situace, kdy dochází k ukončení pojištění ve vtahu k pojištěnému (tzn. ve formě ukončení přistoupení pojištěného k pojištění, ale také při zániku pojištění jako takového, tj. při zániku vztahu mezi pojistitelem a pojišťovacím zprostředkovatelem-pojistníkem).

K § 2 odst. 3 – pojistné Pojistné je podle občanského zákoníku platbou pojistníka pojistiteli (závazek pojistníka z pojistné smlouvy). Směrnice, resp. zákon používá pojem pojistné primárně v rámci informačních povinností a pravidel pro zacházení s platbami pojistného. Účelem těchto ustanovení je především zajištění dostatečné informovanosti zákazníka o tom, kolik ho bude pojištění stát, a dále zajištění ochrany jeho plateb za pojištění. V případě zprostředkování pojištění pojistníkem má být tato ochrana poskytnuta koncovému zákazníkovi, tedy pojištěnému. V tomto případě však platby pojištěného nelze označit jako pojistné. Pro účely relevantních ustanovení tak bude pojem „pojistné“ vyjadřovat platbu pojištěného za jeho pojistné krytí. Platba pojištěného a platba pojišťovacího zprostředkovatele-pojistníka (tedy pojistné) pak nemusí být shodné, a to ani jak co do výše, tak co do stanovení splatnosti. Co se týče použití pravidel § 54 ve vztahu k platbám pojištěného, požadavek na vedení odděleného účtu pro přijímání pojistného podle § 54 odst. 3 se vztahuje pouze k oddělení takového účtu od vlastního hospodaření, nikoli k oddělení takové platby od dalších plateb téhož zákazníka. Pokud tedy např. pojišťovací zprostředkovatel přijímá platbu za zboží nebo službu (např. úvěr) a zároveň platbu pojištěného za pojištění, zákon nevyžaduje rozdělení těchto plateb a jejich vedení na oddělených účtech.

K bodu 4 (zrušení § 4)

Ruší se zvláštní úprava pro činnost pojistníka spočívající v nabízení možnosti stát se pojištěným, pokud je provozována podnikatelským způsobem. Potřeba této úpravy vycházela z premisy, že tato činnost pojistníka není zprostředkováním pojištění.

K bodu 5 (§ 5 odst. 3)

Ustanovení přebírá stávající omezení činnosti pojistníka upravené v § 4 odst. 4 a 7 zákona. V rámci podnikání tak bude moci pojišťovací zprostředkovatel zprostředkovávat flotilové pojištění pouze tehdy, půjde-li o nerezervotvorná pojištění, tj. neživotní pojištění a riziková životní pojištění, a to pouze v případě, že tato pojištění budou současně splňovat některou z podmínek uvedených ve stávajícím § 4 odst. 7, resp. navrhovaném § 5 odst. 3 písm. a) až d) zákona.

K bodu 6 (§ 12)

V souvislosti se změnou právního postavení pojistníků při zprostředkování flotilového pojištění coby pojišťovacích zprostředkovatelů se upravuje text § 12 tak, aby bylo jasné, že uvedené pravidlo se týká situace, kdy samostatný zprostředkovatel nejedná jako pojistník. Samostatný zprostředkovatel tak bude moci vystupovat ve třech různých rolích (jako pojišťovací agent na základě smlouvy s pojišťovnou, jako pojišťovací makléř na základě smlouvy se zákazníkem a jako pojistník na základě pojistné smlouvy).

K bodu 7 (§ 13a)

Úprava odpovědnosti samostatného zprostředkovatele, který je pojistníkem, navazuje na možnost tohoto samostatného zprostředkovatele využít v rámci distribuce flotilového pojištění dalšího samostatného zprostředkovatele (nová úprava v § 47 odst. 3). Jedná se o doplňující úpravu jak ve vztahu k současné úpravě v zákoně o distribuci pojištění a zajištění, tak ve vztahu k obecné úpravě v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, která rozšiřuje okruh osob, jejichž jednání je přičitatelné osobě, kterou zastupují, resp. která je využila při své činnosti. Těmito osobami tak budou nejen osoby uvedené v § 20 odst. 2 a § 22 odst. 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, vázaní zástupci a doplňkový pojišťovací zprostředkovatelé, ale také jiný samostatný zprostředkovatel, kterého samostatný zprostředkovatel-pojistník použije při distribuci svého flotilového pojištění. Jedná se o obdobné pravidlo, které upravuje přičitatelnost jednání vázaného zástupce a doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele jejich zastoupenému. Dále se výslovně stanoví, že odpovědnost samostatného zprostředkovatele, kterého samostatný zprostředkovatel-pojistník použil při distribuci svého flotilového pojištění, není odpovědností samostatného zprostředkovatele-pojistníka nijak dotčena. To znamená, že každý nadále odpovídá za případné porušení právní povinnosti i sám, tj. za spáchaný přestupek lze postihnout obě osoby. Ustanovení vychází z obecné úpravy v zákoně o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (§ 20 odst. 7 a § 23 odst. 1). Vzhledem k tomu, že uvedená ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich toto pravidlo vztahují pouze k jednání osob tam uvedených, doplňuje se z důvodu právní jistoty stejné pravidlo i do ZDPZ, aby bylo jasné, že se uplatní i ve vztahu k dalším osobám, jejichž jednání je přičitatelné samostatnému zprostředkovateli-pojistníkovi podle ZDPZ (nad rámec obecné úpravy zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). V dalším se pro odpovědnost samostatného zprostředkovatele-pojistníka za jednání jiného samostatného zprostředkovatele, kterého použil při své činnosti, použijí obecné podmínky uvedené v § 20 odst. 1 a § 22 odst. 1 a 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

K bodu 8 (§ 14 odst. 2)

Zvláštní úprava povinnosti k náhradě škody samostatného zprostředkovatele, který je pojistníkem, navazuje na možnost tohoto samostatného zprostředkovatele využít v rámci distribuce flotilového pojištění dalšího samostatného zprostředkovatele (nová úprava v § 47 odst. 3). Jedná se o obdobné pravidlo, které zákon stanoví pro zastoupeného ve vztahu k jeho vázaným zástupcům a doplňkovým pojišťovacím zprostředkovatelům. Samostatný zprostředkovatel, který je pojistníkem, představuje v rámci distribučního řetězce, který využívá pro distribuci svého flotilového pojištění, hlavní článek (on uzavírá pojistnou smlouvu a k ní následně umožňuje pojištěným přistoupit). Z tohoto důvodu je vhodné zdůraznit jeho postavení v rámci distribuce takového pojištění, a to i v oblasti následků protiprávního jednání jiného samostatného zprostředkovatele, kterého použil při své činnosti. Stejně jako v případě § 23 a § 32 zákona toto ustanovení modifikuje obecný právní režim občanského zákoníku, kdy by v některých situacích byla k náhradě škody způsobené jiným samostatným zprostředkovatelem, kterého samostatný zprostředkovatel-pojistník použil při své činnosti, povinna pojišťovna (srov. § 167, § 1935 a § 2914 OZ). Odchylně od obecné právní úpravy se proto stanoví, že škodu způsobenou jiným samostatným zprostředkovatelem, kterého při své činnosti použil samostatný zprostředkovatel-pojistník, nehradí pojišťovna, ale hradí ji samostatný zprostředkovatel-pojistník sám. Tato speciální úprava se týká pouze určení osoby povinné k náhradě škody. V ostatním se povinnost k náhradě škody řídí obecnou právní úpravou v občanském zákoníku (srov. např. podmínky vzniku povinnosti nahradit škodu v § 2909 až 2919 OZ, způsob a rozsah náhrady škody v § 2951 až 2971 OZ apod.). Pojišťovna nese následky protiprávního jednání jiného samostatného zprostředkovatele, kterého samostatný zprostředkovatel-pojistník použil při distribuci svého flotilového pojištění, pouze zprostředkovaně a to tehdy, pokud samostatného zprostředkovatele-pojistníka nepečlivě vybrala nebo na něho nepečlivě dohlížela (tzv. culpa in eligendo a culpa in custodiendo); v takovém případě totiž ručí za splnění povinnosti samostatného zprostředkovatele-pojistníka k náhradě škody. Zde se návrh inspiruje obecným § 2914 větou druhou OZ, a proto je třeba pojem nepečlivého vybrání a nedostatečného dohledu vykládat ve shodě s obecnou právní úpravou.

K bodu 9 (§ 22)

V návaznosti na možnost samostatného zprostředkovatele, který je pojistníkem, využít v rámci distribuce svého flotilového pojištění dalšího samostatného zprostředkovatele (nová úprava v § 47 odst. 3), se upravují i pravidla pro přičitatelnost jednání dalších osob zapojených do distribučního řetězce tomuto samostatnému zprostředkovateli-pojistníkovi. Samostatnému zprostředkovateli-pojistníkovi tak bude přičitatelné protiprávní jednání nejenom jiného samostatného zprostředkovatele, kterého použil při své činnosti, ale i jednání jeho vázaných zástupců, kteří se na distribuci flotilového pojištění samostatného zprostředkovatele- pojistníka podíleli. Samostatnému zprostředkovateli-pojistníkovi tak bude za účelem posuzování jeho odpovědnosti za přestupek přičitatelné jednání všech článků distribučního řetězce. Dále se v odstavci 2 výslovně stanoví, že odpovědnost samostatného zprostředkovatele, kterého samostatný zprostředkovatel-pojistník použil při distribuci svého flotilového pojištění, ani jeho vázaného zástupce za přestupek není odpovědností samostatného zprostředkovatele-pojistníka nijak dotčena. Totéž pravidlo se z důvodu právní jistoty doplňuje i do odstavce 1, tj. platí, že odpovědnost vázaného zástupce za přestupek není odpovědností zastoupeného nijak dotčena. To znamená, že každý nadále odpovídá za případné porušení právní povinnosti i sám, tj. za spáchaný přestupek lze postihnout všechny uvedené osoby. Ustanovení vychází z obecné úpravy v zákoně o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (§ 20 odst. 7 a § 23 odst. 1). Vzhledem k tomu, že uvedená ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich toto pravidlo vztahují pouze k jednání osob tam uvedených, doplňuje se z důvodu právní jistoty stejné pravidlo i do ZDPZ, aby bylo jasné, že se uplatní i ve vztahu k dalším osobám, jejichž jednání je přičitatelné samostatnému zprostředkovateli- pojistníkovi podle ZDPZ (nad rámec obecné úpravy zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich).

V dalším se pro odpovědnost samostatného zprostředkovatele-pojistníka za jednání osob, jejichž prostřednictvím distribuoval své flotilové pojištění, použijí obecné podmínky uvedené v § 20 odst. 1 a § 22 odst. 1 a 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

K bodu 10 (§ 23 odst. 2)

Zvláštní úprava povinnosti k náhradě škody samostatného zprostředkovatele, který je pojistníkem, navazuje na možnost tohoto samostatného zprostředkovatele využít v rámci distribuce flotilového pojištění dalšího samostatného zprostředkovatele (nová úprava v § 47 odst. 3), a tím i jeho vázané zástupce. Samostatný zprostředkovatel, který je pojistníkem, představuje v rámci distribučního řetězce, který využívá pro distribuci svého flotilového pojištění, hlavní článek (on uzavírá pojistnou smlouvu a k ní následně umožňuje pojištěným přistoupit). Z tohoto důvodu je vhodné zdůraznit jeho postavení v rámci distribuce takového pojištění, a to i v oblasti následků protiprávního jednání osob, jejichž prostřednictvím distribuoval své flotilové pojištění (v tomto případě prostřednictvím vázaného zástupce jiného samostatného zprostředkovatele, kterého samostatný zprostředkovatel-pojistník použil při své činnosti). Stejně jako v případě § 23 (nově odst. 1) a § 32 (nově odst. 1) zákona toto ustanovení modifikuje obecný právní režim občanského zákoníku, kdy by v některých situacích byla k náhradě škody způsobené vázaným zástupcem jiného samostatného zprostředkovatele, kterého samostatný zprostředkovatel-pojistník použil při své činnosti, povinna pojišťovna (srov. § 167, § 1935 a § 2914 OZ). Odchylně od obecné právní úpravy se proto stanoví, že škodu způsobenou vázaným zástupcem jiného samostatného zprostředkovatele, kterého při své činnosti použil samostatný zprostředkovatel-pojistník, nehradí pojišťovna, ale hradí ji samostatný zprostředkovatel-pojistník sám. Tato speciální úprava se týká pouze určení osoby povinné k náhradě škody. V ostatním se povinnost k náhradě škody řídí obecnou právní úpravou v občanském zákoníku (srov. např. podmínky vzniku povinnosti nahradit škodu v § 2909 až 2919 OZ, způsob a rozsah náhrady škody v § 2951 až 2971 OZ apod.). Pojišťovna nese následky protiprávního jednání vázaného zástupce jiného samostatného zprostředkovatele, kterého samostatný zprostředkovatel-pojistník použil při distribuci svého flotilového pojištění, pouze zprostředkovaně a to tehdy, pokud samostatného zprostředkovatele-pojistníka nepečlivě vybrala nebo na něho nepečlivě dohlížela (tzv. culpa in eligendo a culpa in custodiendo); v takovém případě totiž ručí za splnění povinnosti samostatného zprostředkovatele-pojistníka k náhradě škody. Zde se návrh inspiruje obecným § 2914 větou druhou OZ, a proto je třeba pojem nepečlivého vybrání a nedostatečného dohledu vykládat ve shodě s obecnou právní úpravou.

K bodu 11 (§ 31)

V návaznosti na možnost samostatného zprostředkovatele, který je pojistníkem, využít v rámci distribuce svého flotilového pojištění dalšího samostatného zprostředkovatele (nová úprava v § 47 odst. 3), se upravují i pravidla pro přičitatelnost jednání dalších osob zapojených do distribučního řetězce tomuto samostatnému zprostředkovateli-pojistníkovi. Samostatnému zprostředkovateli-pojistníkovi tak bude přičitatelné protiprávní jednání nejenom jiného samostatného zprostředkovatele, kterého použil při své činnosti, ale i jednání jeho doplňkových pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří se na distribuci flotilového pojištění samostatného zprostředkovatele-pojistníka podíleli. Samostatnému zprostředkovateli- pojistníkovi tak bude za účelem posuzování jeho odpovědnosti za přestupek přičitatelné jednání všech článků distribučního řetězce. Dále se v odstavci 2 výslovně stanoví, že odpovědnost samostatného zprostředkovatele, kterého samostatný zprostředkovatel-pojistník použil při distribuci svého flotilového pojištění, ani jeho doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele za přestupek není odpovědností samostatného zprostředkovatele-pojistníka nijak dotčena. Totéž pravidlo se z důvodu právní jistoty doplňuje i do odstavce 1, tj. platí, že odpovědnost doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele za přestupek není odpovědností zastoupeného nijak dotčena. To znamená, že každý nadále odpovídá za případné porušení právní povinnosti i sám, tj. za spáchaný přestupek lze postihnout všechny uvedené osoby. Ustanovení vychází z obecné úpravy v zákoně o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (§ 20 odst. 7 a § 23 odst. 1). Vzhledem k tomu, že uvedená ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich toto pravidlo vztahují pouze k jednání osob tam uvedených, doplňuje se z důvodu právní jistoty stejné pravidlo i do ZDPZ, aby bylo jasné, že se uplatní i ve vztahu k dalším osobám, jejichž jednání je přičitatelné samostatnému zprostředkovateli- pojistníkovi podle ZDPZ (nad rámec obecné úpravy zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich). V dalším se pro odpovědnost samostatného zprostředkovatele-pojistníka za jednání osob, jejichž prostřednictvím distribuoval své flotilové pojištění, použijí obecné podmínky uvedené v § 20 odst. 1 a § 22 odst. 1 a 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

K bodu 12 (§ 32 odst. 2)

Zvláštní úprava povinnosti k náhradě škody samostatného zprostředkovatele, který je pojistníkem, navazuje na možnost tohoto samostatného zprostředkovatele využít v rámci distribuce flotilového pojištění dalšího samostatného zprostředkovatele (nová úprava v § 47 odst. 3), a tím i jeho doplňkové pojišťovací zprostředkovatele. Samostatný zprostředkovatel, který je pojistníkem, představuje v rámci distribučního řetězce, který využívá pro distribuci svého flotilového pojištění, hlavní článek (on uzavírá pojistnou smlouvu a k ní následně umožňuje pojištěným přistoupit). Z tohoto důvodu je vhodné zdůraznit jeho postavení v rámci distribuce takového pojištění, a to i v oblasti následků protiprávního jednání osob, jejichž prostřednictvím distribuoval své flotilové pojištění (v tomto případě prostřednictvím doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele jiného samostatného zprostředkovatele, kterého samostatný zprostředkovatel-pojistník použil při své činnosti). Stejně jako v případě § 23 (nově odst. 1) a § 32 (nově odst. 1) zákona toto ustanovení modifikuje obecný právní režim občanského zákoníku, kdy by v některých situacích byla k náhradě škody způsobené doplňkovým pojišťovacím zprostředkovatelem jiného samostatného zprostředkovatele, kterého samostatný zprostředkovatel-pojistník použil při své činnosti, povinna pojišťovna (srov. § 167, § 1935 a § 2914 OZ). Odchylně od obecné právní úpravy se proto stanoví, že škodu způsobenou doplňkovým pojišťovacím zprostředkovatelem jiného samostatného zprostředkovatele, kterého při své činnosti použil samostatný zprostředkovatel- pojistník, nehradí pojišťovna, ale hradí ji samostatný zprostředkovatel-pojistník sám. Tato speciální úprava se týká pouze určení osoby povinné k náhradě škody. V ostatním se povinnost k náhradě škody řídí obecnou právní úpravou v občanském zákoníku (srov. např. podmínky vzniku povinnosti nahradit škodu v § 2909 až 2919 OZ, způsob a rozsah náhrady škody v § 2951 až 2971 OZ apod.). Pojišťovna nese následky protiprávního jednání doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele jiného samostatného zprostředkovatele, kterého samostatný zprostředkovatel-pojistník použil při distribuci svého flotilového pojištění, pouze zprostředkovaně a to tehdy, pokud samostatného zprostředkovatele-pojistníka nepečlivě vybrala nebo na něho nepečlivě dohlížela (tzv. culpa in eligendo a culpa in custodiendo); v takovém případě totiž ručí za splnění povinnosti samostatného zprostředkovatele-pojistníka k náhradě škody. Zde se návrh inspiruje obecným § 2914 větou druhou OZ, a proto je třeba pojem nepečlivého vybrání a nedostatečného dohledu vykládat ve shodě s obecnou právní úpravou.

K bodu 13 (§ 47 odst. 3)

Stanoví se zvláštní pravidlo pro zastupování v případě zprostředkování flotilového pojištění. Na rozdíl od obecného pravidla pro zastupování samostatného zprostředkovatele bude možné, aby samostatný zprostředkovatel, který je pojistníkem, byl zastoupen dalším samostatným zprostředkovatelem. Tento způsob zastupování však bude možné využít pouze v případě zprostředkování flotilového pojištění. Samostatný zprostředkovatel, který nebude při zprostředkování konkrétního pojištění pojistníkem nebo bude zastupovat samostatného zprostředkovatele-pojistníka, bude moci být při zprostředkování tohoto pojištění zastoupen nadále pouze vázaným zástupcem, doplňkovým pojišťovacím zprostředkovatelem nebo svým pracovníkem. Možnost až čtyřstupňového distribučního řetězce, tedy zejména možnost zastupování samostatného zprostředkovatele-pojistníka jiným samostatným zprostředkovatelem, reflektuje v současnosti fungující obchodní modely v oblasti distribuce flotilového pojištění, nelze ji však považovat za řešení, které by mohlo být používáno i v jiných případech distribuce, a to zejména s ohledem na ochranu zákazníka. V praxi tak budou možné následující způsoby zastupování:

- pojišťovna – vázaný zástupce (pojistník),

- pojišťovna – doplňkový pojišťovací zprostředkovatel (pojistník),

- pojišťovna – samostatný zprostředkovatel (pojistník) – vázaný zástupce nebo doplňkový pojišťovací zprostředkovatel,

- pojišťovna – samostatný zprostředkovatel (pojistník) – samostatný zprostředkovatel – vázaný zástupce nebo doplňkový pojišťovací zprostředkovatel. Naopak následující způsoby zastupování možné nebudou:

- pojišťovna – samostatný zprostředkovatel – vázaný zástupce (pojistník),

- pojišťovna – samostatný zprostředkovatel – doplňkový pojišťovací zprostředkovatel (pojistník),

- pojišťovna – samostatný zprostředkovatel – samostatný zprostředkovatel (pojistník).

Využije-li samostatný zprostředkovatel-pojistník ke sjednání smlouvy o flotilovém pojištění s pojišťovnou jiného samostatného zprostředkovatele jako svého makléře, nejedná se o zastupování ve smyslu § 47 zákona, tj. jiný samostatný zprostředkovatel (makléř) v tomto případě jedná jménem zákazníka – budoucího pojistníka, plní zcela jinou roli a není tak součástí distribučního řetězce vůči koncovému zákazníkovi – pojištěnému.

K bodu 14 [§ 48 odst. 1 písm. a)]

V návaznosti na možnost samostatného zprostředkovatele, který je pojistníkem, využít v rámci distribuce svého flotilového pojištění dalšího samostatného zprostředkovatele (nová úprava v § 47 odst. 3), se upravují i pravidla kontroly podle § 48 odst. 1 písm. a) zákona. Použije-li samostatný zprostředkovatel, který je pojistníkem, pro distribuci svého flotilového pojištění jiného samostatného zprostředkovatele (a jeho pracovníky), případně celou jeho distribuční síť (tj. i jeho vázané zástupce nebo doplňkové pojišťovací zprostředkovatele a jejich pracovníky), bude mít povinnost zavést, udržovat a uplatňovat pravidla kontroly činnosti všech článků v tomto distribučním řetězci, tj. jak činnosti jiného samostatného zprostředkovatele, tak i jeho vázaných zástupců a doplňkových pojišťovacích zprostředkovatelů (a jejich pracovníků). Tato povinnost samostatného zprostředkovatele-pojistníka se vztahuje na činnosti při distribuci jeho flotilového pojištění, nikoli na činnosti, které jiný samostatný zprostředkovatel a jeho vázaní zástupci a doplňkoví pojišťovací zprostředkovatelé vykonávají při distribuci jiných pojištění.

K bodu 15 [§ 48 odst. 2 písm. e)]

Jednou z povinností samostatného zprostředkovatele je také vedení evidence zprostředkovaných pojistných a zajistných smluv. V souvislosti se změnou právního postavení pojistníka coby pojišťovacího zprostředkovatele se tato povinnost upravuje tak, aby zahrnovala nejen zprostředkované pojistné smlouvy, ale i právní jednání týkající se zprostředkování flotilového pojištění, tj. taková právní jednání, na jejichž základě se zájemce o pojištění stává pojištěným.

K bodu 16 (§ 55)

Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na změnu právního postavení pojistníků při zprostředkování tzv. flotilového pojištění a zrušení § 4 zákona.

K bodům 17 a 18 (§ 56)

Upravuje se zvláštní způsob prokazování získání odborných znalostí a dovedností pojišťovacím zprostředkovatelem při zprostředkování flotilového pojištění. V tomto případě bude muset pojišťovací zprostředkovatel (a jeho pracovníci) absolvovat u akreditované osoby vzdělávání pro zprostředkování pojištění pojistníkem a získat osvědčení o absolvování tohoto vzdělávání. Rozsah vzdělávání pro zprostředkování pojištění pojistníkem je dán vymezením odborných znalostí a dovedností v příslušné skupině odbornosti pro tuto činnost v § 57 odst. 1 novém písm. g). Směrnice IDD požaduje mít přiměřené znalosti a schopnosti k tomu, aby řádně plnili své úkoly a povinnosti. Současně stanoví jejich základní rozsah. Konkrétní způsob jejich získání a prokazování však nestanoví a je tak na členských státech, aby zvolili takový způsob, který zajistí splnění požadavku na odbornou způsobilost. Vzdělávání namísto odborné zkoušky bylo zvoleno s ohledem na charakter činnosti a omezený rozsah pojištění, které je možné takto zprostředkovávat (pouze pojištění vymezená v dosavadním § 4 odst. 4 a 7, resp. v novém § 5 odst. 3). Pojištění, které je distribuováno tímto způsobem, je sice velmi různorodé, když zahrnuje produkty jako pojištění motorových vozidel, pojištění schopnosti splácet úvěr, cestovní pojištění ke kartám, pojištění prodloužené záruky, pojištění profesní odpovědnosti nebo strojní pojištění, ale produktový rozsah takto zprostředkovávaného pojištění konkrétním pojistníkem však v praxi bývá velmi úzký, zpravidla spojený s jeho hlavní činností. Pokud pojišťovací zprostředkovatel nezprostředkovává další druhy pojištění (tj. jiná než flotilová pojištění), nejeví se jako přiměřené požadovat absolvování odborné zkoušky pro široce produktově koncipované skupiny odbornosti podle § 57 odst. 1 písm. a) až e). Tento způsob prokazování odborných znalostí a dovedností tak zajistí nejen dostatečnou a cílenou odbornou způsobilost pojišťovacích zprostředkovatelů při zprostředkování flotilového pojištění, ale současně nepřinese nepřiměřenou zátěž pojišťovacích zprostředkovatelů. Stejně jako v případě osvědčení o úspěšném vykonání odborné zkoušky se stanoví, že osvědčením o absolvování vzdělávání pro zprostředkování pojištění pojistníkem nelze prokázat získání příslušných odborných znalostí a dovedností v případě, že dotčená osoba poté nevykonávala činnost nejméně po dobu 3 let. Prohlubování odborné způsobilosti a jeho prokazování bude u pojišťovacích zprostředkovatelů pro zprostředkování flotilového pojištění probíhat stejným způsobem jako u stávajících pojišťovacích zprostředkovatelů, tedy v rámci následného vzdělávání pořádaného akreditovanou osobou.

K bodu 19 [§ 57 písm. g)]

V souvislosti s doplněním nové skupiny odbornosti pro zprostředkování pojištění pojistníkem se stanoví základní rozsah odborných znalostí a dovedností nezbytných pro tuto skupinu odbornosti. Pojištění, které je distribuováno tímto způsobem, je velmi různorodé, zahrnuje produkty od pojištění motorových vozidel přes pojištění schopnosti splácet úvěr, cestovní pojištění ke kartám nebo pojištění prodloužené záruky až po pojištění profesní odpovědnosti nebo strojní pojištění, přičemž rozsah takto zprostředkovávaného pojištění konkrétním pojistníkem bývá velmi úzký, zpravidla spojený s jeho hlavní činností. Samostatná skupina odbornosti tak umožní lépe cílit vzdělávání na ty produkty, které bude konkrétní pojišťovací zprostředkovatel při zprostředkování flotilového pojištění skutečně zprostředkovávat. Vymezení základního rozsahu znalostí a dovedností odpovídá ostatním skupinám odbornosti a současně zahrnuje specifika zprostředkování pojištění pojistníkem, která souvisí s právním postavením zákazníka coby pojištěného, nikoli pojistníka. Konkrétní rozsah znalostí a dovedností by měl být cílený ve vztahu k tomu, co daný zprostředkovatel skutečně dělá nebo dělat bude. Uvedené vyplývá jak ze znění § 57 písm. g), tak i z § 2 vyhlášky ČNB č. 195/2018 Sb., v němž se výslovně uvádí, že „rozsah odborných znalostí osoby podle § 55 odst. 1 zákona musí odpovídat věcné náplni činnosti této osoby pro distribuci pojištění, aby byl zabezpečen její kvalifikovaný výkon“.

K bodu 20 (§ 59 odst. 2)

Stejně jako v případě prokazování odborných znalostí a dovedností prostřednictvím odborné zkoušky se stanoví, že první následné vzdělávání pro zprostředkování pojištění pojistníkem musí příslušná osoba absolvovat v kalendářním roce, který následuje po roce, ve kterém tato osoba absolvovala (vstupní) vzdělávání pro zprostředkování pojištění pojistníkem a získala příslušné osvědčení.

K bodům 21 až 23 (§ 60, 61 a 62)

Zákonem o distribuci pojištění a zajištění byl od konce roku 2018 zaveden systém prokazování odborné způsobilosti distributorů pojištění, který využívá akreditované osoby, tj. specializované subjekty se zvláštním oprávněním k činnosti udělovaným Českou národní bankou. Akreditované osoby jsou jako jediné oprávněny pořádat odborné zkoušky a následné vzdělávání pro distributory pojištění. Tento již existující a funkční systém bude využit i pro získání a prohlubování odborných znalostí a dovedností v případě zprostředkování pojištění pojistníkem. Úpravy v § 60 až 62 zajišťují, že akreditace zahrnuje i vzdělávání pro zprostředkování pojištění pojistníkem (§ 61), že toto vzdělávání může pořádat pouze akreditovaná osoba (§ 60) a že podmínky pro udělení nebo prodloužení akreditace se vztahují i na toto vzdělávání [§ 62 odst. 1 písm. b)].

K bodu 24 (§ 67a)

Ustanovení upravuje povinnost akreditované osoby vydat osobě, která absolvovala vzdělávání pro zprostředkování pojištění pojistníkem, příslušné osvědčení o absolvování tohoto vzdělávání a současně upravuje minimální požadavky na obsah tohoto osvědčení. Jedná se o obdobu již stávajících osvědčení o vykonání odborné zkoušky a o absolvování následného vzdělávání upravených v § 67 a 68 zákona.

K bodu 25 (§ 68)

Jedná se o legislativně technickou úpravu textu.

K bodům 26 až 28 (§ 69)

V § 69 zákona je upravena povinnost akreditovaných osob uchovávat dokumenty týkající se provádění odborných zkoušek a následného vzdělávání, včetně záznamů o vydaných osvědčeních. V návaznosti na zavedení vzdělávání pro zprostředkování pojištění pojistníkem se tato povinnost bude vztahovat i na uchovávání dokumentů týkajících se tohoto vzdělávání a záznamů o vydaných osvědčeních o absolvování tohoto vzdělávání. Ostatní úpravy jsou legislativně technického charakteru.

K bodům 29 až 32 (§ 80 odst. 2 a 3)

Zákon stanoví pojišťovně a samostatnému zprostředkovateli povinnost uchovávat sjednané pojistné smlouvy, resp. jejich kopie. Vzhledem ke změně právního postavení pojistníka coby pojišťovacího zprostředkovatele se tato archivační povinnost bude vztahovat i na distribuci flotilového pojištění. Ustanovení tak výslovně stanoví, kdo a jaké dokumenty má při tomto způsobu distribuce pojištění uchovávat. Pojišťovna bude mít povinnost uchovávat originál dokumentů a jiných záznamu o právních jednáních, na jejichž základě se zájemce o pojištění stává pojištěným (tj. např. přistoupení k pojištění), pokud v rámci daného pojištění bude pojistníkem vázaný zástupce nebo doplňkový pojišťovací zprostředkovatel této pojišťovny. Pokud bude pojistníkem samostatný zprostředkovatel, příp. zahraniční pojišťovací zprostředkovatel, pak budou mít povinnost uchovávat originál dokumentů a jiných záznamů o právních jednáních, na jejichž základě se zájemce o pojištění stává pojištěným, právě tyto osoby. V tomto případě pak bude pojišťovna povinna uchovávat kopie těchto dokumentů nebo vést seznam pojištěných. Pojišťovna tedy i v tomto případě musí znát své pojištěné. Využije-li samostatný zprostředkovatel, který je pojistníkem, při distribuci flotilového pojištění dalšího samostatného zprostředkovatele, povinnost uchovávat dokumenty podle tohoto ustanovení bude mít pouze ten samostatný zprostředkovatel, který je pojistníkem.

K bodu 33 [§ 88 odst. 1 písm. d)]

Pro případ zprostředkování flotilového pojištění se doplňuje povinnost informovat zákazníka (budoucího pojištěného) o jménu pojistníka. Zákazník tak získá nejen informaci o tom, s jakým konkrétním pojišťovacím zprostředkovatelem jedná (samostatným zprostředkovatelem, vázaným zástupce, doplňkovým pojišťovacím zprostředkovatelem), kdo je jeho zastoupeným (v případě vázaného zástupce a doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele), pro které pojišťovny může daný zprostředkovatel zprostředkovávat pojištění, ale také to, který pojišťovací zprostředkovatel je pojistníkem, jedná-li se o distribuci flotilového pojištění. Na tuto informační povinnost pak navazují další specifické informační povinnosti týkající se flotilového pojištění podle § 93 zákona. Co se týče plnění informačních povinností obecně, i v případě distribuce flotilového pojištění platí, že povinnost poskytnout informace týkající se pojišťovacího zprostředkovatele má pojišťovací zprostředkovatel (§ 88) a povinnost poskytnout informace týkající se pojišťovny a pojištění mají jak pojišťovna, tak pojišťovací zprostředkovatel (§ 90 odst. 4, vždy jde o situaci, kdy je pojištění zprostředkováno pojišťovacím zprostředkovatelem). Stejně tak se uplatní i fikce splnění povinnosti stanovená v § 90 odst. 4. Pokud tedy povinnost splní pojišťovací zprostředkovatel, platí, že ji splnila i pojišťovna, a naopak.

K bodu 34 [§ 88 odst. 1 písm. i)]

V § 88 odst. 1 písm. i) zákona je upravena povinnost pojišťovacího zprostředkovatele poskytnout základní informaci o tom, jakým způsobem je odměňován, tj. zda odměnu za zprostředkování pojištění hradí zákazník přímo (vedle pojistného), či nikoli (zprostředkovatel je odměňován pojišťovnou). V případě distribuce flotilového pojištění je možné, že část odměny pojišťovacího zprostředkovatele zapojeného do distribučního řetězce pojistníka nepochází od pojišťovny, ale právě od tohoto pojistníka. Navržená úprava toto reflektuje a zákazníkovi (pojištěnému) by tak měla být poskytnuta informace o tom, kterým z uvedených způsobů je pojišťovací zprostředkovatel odměňován.

K bodům 35 a 36 (§ 92 odst. 1 a 7)

Jedná se o formulační úpravu, která zajistí, že se uvedená pravidla nebudou týkat pouze uzavření pojistné smlouvy, ale jakéhokoli způsobu sjednání pojištění, tj. i sjednání pojištění v podobě právního jednání, které vede ke vzniku práv a povinností pojištěného, ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) zákona v případě zprostředkování pojištění pojistníkem.

K bodu 37 (§ 93)

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti se změnou postavení pojistníka při zprostředkování tzv. flotilového pojištění coby pojišťovacího zprostředkovatele. Pojišťovací zprostředkovatel bude mít při zprostředkování flotilového pojištění i nadále specifické informační povinnosti vůči zákazníkovi (zájemci o pojištění, resp. pojištěnému), který není pojistníkem. Nově se zavádí povinnost pojišťovacího zprostředkovatele vydat pojištěnému potvrzení o tom, že je pojištěný. Jedná se o obdobu pojistky podle § 2775 OZ, kterou vydává pojistitel pojistníkovi jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Cílem ustanovení je zajistit pojištěnému coby koncovému zákazníkovi při tomto způsobu distribuce pojištění, aby vždy disponoval dokumentem, který potvrzuje vznik jeho pojistné ochrany. Toto potvrzení může pojištěnému vydat i pojišťovna, v takovém případě pak bude platit fikce, že pojišťovací zprostředkovatel svou povinnost splnil.

K bodu 38 (§ 94)

Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na zrušení § 4 zákona, pojistník při zprostředkování flotilového pojištění bude osobou podléhající dohledu již z titulu svého postavení coby pojišťovacího zprostředkovatele.

K bodům 39 a 40 (§ 104 a § 105)

Jedná se o doplnění ustanovení o opatření k nápravě a odnětí povolení ve vztahu k akreditovaným osobám tak, aby se tato ustanovení vztahovala na veškeré činnosti akreditovaných osob, tj. jak na pořádání odborných zkoušek a následného vzdělávání, tak i na nově doplněné pořádání vzdělávání pro zprostředkování pojištění pojistníkem.

K bodu 41 (§ 107)

Jedná se o legislativně technickou úpravu tak, aby text v § 107 odst. 1 písm. b) zákona odpovídal znění povinnosti stanovené v § 51 zákona.

K bodu 42 (§ 108)

Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na zrušení povinnosti stanovené v § 4 odst. 5 zákona.

K bodu 43 (§ 109 odst. 1)

Jedná se o legislativně technickou změnu navazující na úpravu povinnosti v § 48 odst. 2 písm. e) zákona.

K bodům 44 a 45 (§ 110 a § 113)

Úprava ustanovení odráží znění povinnosti v § 53 zákona. K naplnění skutkové podstaty bude postačovat nesplnění některé z povinností uvedených v § 53 odst. 1 písm. a) zákona.

K bodu 46 (§ 114 odst. 1)

Jedná se o legislativně technickou změnu tak, aby text v § 114 odst. 1 písm. d) zákona odpovídal znění povinnosti stanovené v § 52 zákona. Upravené znění bude zahrnovat i sjednání pojištění v podobě právního jednání, které vede ke vzniku práv a povinností pojištěného, ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) zákona v případě zprostředkování pojištění pojistníkem.

K bodu 47 (§ 115)

Jedná se o legislativně technické změny v návaznosti na změnu právního postavení pojistníka při zprostředkování tzv. flotilového pojištění coby pojišťovacího zprostředkovatele. Zavádí se přestupek za porušení povinnosti vydat pojištěnému potvrzení o pojištění nově upravené v § 93 písm. c) zákona.

K bodům 48 až 51 (§ 116)

Jedná se o doplnění přestupků akreditované osoby v návaznosti na rozšíření její činnosti o pořádání vzdělávání pro zprostředkování pojištění pojistníkem a souvisejících povinností.

K bodu 52 (§ 117)

Jedná se o legislativně technickou úpravu tak, aby text v § 117 odst. 1 písm. c) zákona odpovídal znění povinnosti stanovené v § 51 zákona.

K bodu 53 (§ 124)

V souvislosti se zrušením § 4 se zrušuje i příslušné zmocnění pro vydání vyhlášky podle § 4 odst. 5 zákona. Údaje o činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů při zprostředkování flotilového pojištění bude ČNB získávat na základě stávající úpravy pro předkládání výkazů o činnosti pojišťovny podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 305/2016 Sb., o předkládání výkazů pojišťovnami a zajišťovnami České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. II: Přechodná ustanovení

K bodu 1

Přechodné ustanovení upravuje přechod stávajících pojistníků vykonávajících činnost podle § 4 odst. 1 zákona na systém podnikatelských oprávnění stanovených zákonem. Tyto osoby budou moci vykonávat činnost na základě svého dosavadního oprávnění (živnostenského listu) až do získání oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce nebo doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele, nejpozději však do uplynutí 24 měsíců od nabytí účinnosti této novely zákona. Pokud během této doby taková osoba podá žádost o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele nebo bude oznámena jako vázaný zástupce nebo doplňkový pojišťovací zprostředkovatel, avšak do konce této doby nebude rozhodnuto, pak může činnost pojistníka vykonávat na základě svého dosavadního oprávnění až do doby vzniku nového oprávnění k činnosti, resp. rozhodnutí o neudělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele nebo informování o neprovedení zápisu vázaného zástupce nebo doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele.

K bodu 2

Přechodné ustanovení upravuje začlenění činnosti pojistníků podle § 4 odst. 1 zákona, kteří jsou současně držiteli některého z oprávnění ke zprostředkování pojištění (samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo doplňkový pojišťovací zprostředkovatel), do stávajícího systému podnikatelských oprávnění. Tyto osoby budou moci vykonávat činnost pojistníka podle § 4 odst. 1 zákona na základě svého dosavadního oprávnění nejpozději do uplynutí 24 měsíců od nabytí účinnosti této novely zákona. Pokud tyto osoby budou i nadále chtít zprostředkovávat tzv. flotilové pojištění, musí požádat o změnu zápisu předmětu činnosti v registru, tj. rozšířit si předmět činnosti o skupinu odbornosti „zprostředkování pojištění pojistníkem“.

K bodu 3

Podle § 4 odst. 5 zákona je pojišťovna povinna vést údaje související s činností pojistníka podle § 4 odst. 1 zákona, který pro ni vykonává činnost (identifikační údaje pojistníka, informace o takto nabízeném pojištění, výše předepsaného pojistného atd.), a následně je předávat České národní bance. Tyto údaje slouží k výkonu dohledu nad činností pojišťovny a dodržováním povinností při distribuci pojištění. Vzhledem k přechodným ustanovením uvedeným v bodech 1 a 2, podle nichž bude možné činnost pojistníka podle § 4 vykonávat ještě po určitou dobu po nabytí účinnosti této novely zákona, je vhodné po celou tuto dobu i nadále vést veškeré příslušné údaje a předávat je České národní bance za účelem výkonu dohledu, a to stejným způsobem, jako tomu bylo dosud. Podrobnosti předávání údajů o činnosti pojistníků podle § 4 odst. 1 zákona pro pojišťovnu jsou upraveny ve vyhlášce České národní banky č. 305/2016 Sb., o předkládání výkazů pojišťovnami a zajišťovnami České národní bance, ve znění vyhlášky č. 289/2021 Sb., kterou se zavedl výkaz „POJ (ČNB) 26-04 "Činnost pojistníků nabízejících možnost stát se pojištěným".

K bodu 4

Podle § 4 odst. 3 zákona se na činnost pojistníka podle § 4 odst. 1 zákona přiměřeně použijí ustanovení, která upravují pravidla pro rozložení odměny (§ 50), vázané produkty (§ 52), produktové řízení (§ 53), důvěryhodnost (§ 70) a některá pravidla jednání (§ 71 až 75 a § 77). Některé z těchto povinností se týkají všech pojišťovacích zprostředkovatelů, některé z nich jsou vázané na podnikatelské oprávnění, resp. jsou stanoveny pro samostatného zprostředkovatele, vázaného zástupce nebo doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele. Vzhledem ke změně právního postavení pojistníka při zprostředkování flotilového pojištění coby pojišťovacího zprostředkovatele pro něj budou platit všechny povinnosti stanovené pro pojišťovací zprostředkovatele, a to již od účinnosti novely zákona. Netýká se to však povinností stanovených pro osoby s podnikatelským oprávněním, které budou pro pojistníka platit až od okamžiku, kdy získá příslušné podnikatelské oprávnění, tj. kdy se stane samostatným zprostředkovatelem, vázaným zástupcem nebo doplňkovým pojišťovacím zprostředkovatelem (§ 53 a 70). Stejně to platí pro úpravu odpovědnosti pojistníka a pojišťovny při distribuci flotilového pojištění podle § 4 odst. 6 zákona. Obdobné ustanovení obsahuje zákon v § 14, dopadá však na činnost samostatného zprostředkovatele, nikoli obecně na činnost pojišťovacího zprostředkovatel. Přechodné ustanovení tak zajistí, že po dobu, po kterou bude možné vykonávat činnost pojistníka podle § 4 zákona na základě přechodných ustanovení uvedených v bodech 1 a 2, nedojde k deregulaci a pro činnost takového pojišťovacího zprostředkovatele budou i nadále platit pravidla upravující produktové řízení, důvěryhodnost a odpovědnost pojistníka a pojišťovny při distribuci flotilového pojištění.

K bodu 5

Přechodné ustanovení upravuje zjednodušený režim pro rozšíření akreditace pro stávající akreditované osoby o skupinu odbornosti „zprostředkování pojištění pojistníkem“. Pokud si akreditovaná osoba podá žádost ve stanovené lhůtě od nabytí účinnosti této novely zákona, nebude Česká národní banka postupovat podle § 63 zákona, tj. akreditovaná osoba nebude muset v žádosti prokazovat splnění podmínek stanovených v § 62 odst. 1 zákona, zejména pak splnění věcných, organizačních a personálních předpokladů vhodných z hlediska řádného pořádání vzdělávání pro zprostředkování pojištění pojistníkem. Změnu akreditace Česká národní banka zapíše od registru do 5 pracovních dnů od podání žádosti. Zjednodušený režim změny akreditace byl v tomto případě zvolen s ohledem na nízkou administrativní zátěž dotčených subjektů a minimální rizika. Zrychlený způsob rozšíření akreditace současně umožní rychlejší náběh nového systému prokazování odborné způsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelů a jejich pracovníků pro zprostředkování flotilového pojištění. Tento zjednodušený režim však neznamená, že akreditovaná osoba nemusí plnit podmínky stanovené v § 62 odst. 1 zákona ve vztahu k pořádání vzdělávání pro zprostředkování pojištění pojistníkem. I v tomto případě platí, že akreditovaná osoba musí plnit tyto podmínky po celou dobu své činnosti, tj. již od okamžiku rozšíření akreditace. V opačném případě může ČNB uvedenou akreditaci odejmout [podle § 105 odst. 1 písm. a)]. Pokud tedy akreditovaná osoba nebude moci zajistit plnění zákonných podmínek již k datu rozšíření akreditace o skupinu odbornosti „zprostředkování pojištění pojistníkem“, neměla by žádost o rozšíření akreditace v tomto zjednodušeném režimu vůbec podávat, protože její činnost by byla v rozporu se zákonem. Akreditovaná osoba, která podá žádost o změnu (rozšíření) akreditace po uplynutí této lhůty, nebo osoba, která podá žádost o akreditaci jako takovou, bude muset v žádosti prokázat splnění veškerých podmínek pro udělení akreditace stanovených v § 62 odst. 1 zákona.

K bodu 6

Přechodné ustanovení je obdobou § 55 odst. 1 zákona a zajišťuje, že podmínky odborné způsobilosti podle § 56 zákona pro zprostředkování pojištění pojistníkem budou muset splňovat i osoby, které budou svou činnost vykonávat na základě svého dosavadního oprávnění podle přechodných ustanovení uvedených v bodech 1 a 2. Všechny osoby, které zprostředkovávají flotilové pojištění, a to bez ohledu na to, zda již disponují některým z oprávnění podle zákona (samostatný zprostředkovatel, vázaný zástupce nebo doplňkový pojišťovací zprostředkovatel), nebo svou činnost vykonávají na základě dosavadního oprávnění podle přechodných ustanovení uvedených v bodech 1 a 2, tak budou podléhat stejným požadavkům na odbornou způsobilost, včetně způsobu jejího prokazování (§ 56 zákona). Na toto přechodné ustanovení navazují přechodná ustanovení v bodech 7 až 9, která dále upravují některé výjimky z obecného pravidla uvedeného v tomto ustanovení.

K bodu 7

Přechodné ustanovení je obdobou ustanovení v § 56 odst. 6 zákona. Požadavek na maturitní nebo vyšší vzdělání podle § 56 odst. 2 zákona nově dopadne i na osoby, které se přímo podílí na zprostředkování flotilového pojištění nebo jsou za něj odpovědné. Přechodné ustanovení zde zmírňuje dopad nové úpravy na osoby, které nemají k datu účinnosti novely zákona požadovaný doklad (minimálně vysvědčení o maturitní zkoušce). Jelikož maturitní vysvědčení není možné získat během krátké doby, stanovuje se zde dostatečně dlouhá doba 48 měsíců pro možnost doplnění si vzdělání. Tato dodatečná lhůta se týká výlučně zprostředkování flotilového pojištění, povinnost prokázat příslušné vzdělání podle § 56 odst. 2 zákona v případě zprostředkování pojištění v jiných skupinách odbornosti tím není nijak dotčena.

K bodu 8

Přechodné ustanovení je obdobou ustanovení v § 122 odst. 2 zákona. Stanoví se trvalá úleva od povinnosti mít při zprostředkování pojištění pojistníkem alespoň úplné středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou pro osoby, které nepřetržitě alespoň po tři roky před nabytím účinnosti této novely zákona vykonávaly činnost podle § 4 odst. 1 zákona. Jde o zmírnění dopadu nové úpravy na osoby, které se budou podílet výlučně na zprostředkování flotilového pojištění a nebudou mít k datu účinnosti této novely zákona požadované vysvědčení o maturitní zkoušce. Pokud by však tyto osoby chtěly zprostředkovávat pojištění i v jiných skupinách odbornosti, pak by se jich tato výjimka netýkala a byly by povinny si doplnit požadované vzdělání. Současně se stanoví, že pokud se těchto osob týkala výjimka stanovená v § 122 odst. 2 zákona, tato výjimka platí i pro zprostředkování flotilového pojištění.

K bodu 9

Přechodné ustanovení je obdobou § 122 odst. 1 zákona. Zejména pro účely získání podnikatelského oprávnění pro zprostředkování pojištění, resp. jeho rozšíření o skupinu odbornosti „zprostředkování pojištění pojistníkem“ bude možné po určitou dobu nahradit osvědčení o absolvování vzdělávání pro zprostředkování pojištění pojistníkem čestným prohlášením. Nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti této novely zákona však budou muset všechny příslušné osoby toto osvědčení získat. Vzhledem ke zjednodušenému způsobu změny akreditace akreditovaných osob není nutné stanovit toto přechodné období nijak dlouhé. Do doby, než příslušné osoby získají osvědčení o absolvování vzdělávání pro zprostředkování pojištění pojistníkem, budou pojišťovny povinny zajistit odbornou způsobilost těchto osob dosavadním způsobem, tj. podle § 55 odst. 2 zákona ve znění účinném do nabytí účinnosti této novely zákona.

Čl. III: Účinnost

Vzhledem k rozšíření povinností, které nově dopadnou na pojišťovací zprostředkovatele při zprostředkování flotilového pojištění (rozšíření informačních povinností, tvorba záznamu z jednání, archivační povinnost a vedení seznamu pojištěných, zavedení pravidel kontroly aj.) se stanoví přiměřená legisvakanční lhůta (v délce 6 měsíců). Tato lhůta umožní pojišťovacím zprostředkovatelům přizpůsobit své interní systémy a pravidla novým požadavkům tak, aby od účinnosti zákona mohli řádně plnit své povinnosti vůči zákazníkům při zprostředkování flotilového pojištění.

V Praze dne 5. června 2024

Předseda vlády:

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

podepsáno elektronicky

Ministr financí:

Ing. Zbyněk Stanjura

podepsáno elektronicky