zákon č. 399/2012 Sb.

K části první - změna zákona o doplňkovém penzijním spoření

K čl. I

K bodu 1 (§ 74)

Jedná se o rozšíření okruhu osob, které budou moci při splnění podmínek zákona zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření a důchodové spoření, upravení podmínek registrace a zápisu jejich činnosti a neslučitelnosti rolí u vázaných zástupců při výkonu jejich činnosti.

K bodu 2 (§ 75 odst. 1)

Jedná se o změnu navazující na rozšíření okruhu osob, které budou moci zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření.

K bodu 3 (§ 75 odst. 2)

Jedná se o změnu navazující na rozšíření okruhu osob, které budou moci zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření.

K bodu 4 (§ 75 odst. 3)

Jedná se o změnu v návaznosti na rozšíření okruhu subjektů, které budou moci zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření.

K bodu 5 (§ 75 odst. 4)

Jedná se o změnu v návaznosti na rozšíření okruhu subjektů, které budou moci zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření.

K bodu 6 (§ 75 odst. 5)

Jedná se o změnu v návaznosti na rozšíření okruhu subjektů, které budou moci zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření.

K bodu 7 (§ 75 odst. 5 a 6)

Jedná se o změnu v návaznosti na rozšíření okruhu subjektů, které budou moci zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření.

K bodu 8 (§ 78 odst. 1)

Jedná se o odstranění duplicity s ohledem na ustanovení § 84 odst. 2.

K bodu 9 (§ 78 odst. 4)

Jedná se o doplnění neslučitelnosti rolí v rámci distribuce doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření.

K bodu 10 (§ 79 odst. 2)

Vzhledem k tomu o jaké subjekty podávající žádost se jedná, je vhodné maximálně snižovat administrativní náročnost vyřizování žádostí o zápis jejich vázaných zástupců jak na straně žadatele, tak na straně dohledu.

K bodu 11 (§ 79 odst. 3)

Jedná se o zrušení nadbytečného textu.

K bodu 12 (§ 79 odst. 4 a 5)

Jedná se o nahrazení osvědčení elektronickým výpisem ze seznamu z důvodu zamezení administrativní zátěže České národní banky. Poplatek za výpis nebude stanoven. Údaje ze seznamu bude, tak jako u ostatních obdobných seznamů subjektů působících na finančním trhu, Česká národní banka uveřejňovat.

K bodu 13 (§ 79 odst. 6)

Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 14 (§ 79 odst. 9)

Jedná se o úpravu procesu výmazu ze seznamu vázaných zástupců a stanovuje se, kdy může vůči České národní bance jednat vázaný zástupce sám.

K bodu 15 (§ 80)

Ustanovení nově upravuje proces obnovy zápisu vázaných zástupců. Dochází ke sjednocení lhůty uplynutí platnosti zápisu a stanovení, že zastoupený žádá o obnovu a platí za ni poplatek současně za všechny zástupce, kterých se obnova týká.

K bodu 16 (§ 82)

Ustanovení nově upravuje registraci samostatných zprostředkovatelů a zápis jejich zástupců v návaznosti na rozšíření okruhu subjektů, které budou moci zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření a důchodové spoření.

K bodu 17 (§ 83 odst. 3)

Jedná se o změnu v návaznosti na rozšíření okruhu subjektů, které budou moci zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření.

K bodu 18 (§ 85 odst. 1)

Jedná se o změnu textace ustanovení v návaznosti na zrušení odstavce 1 § 86.

K bodu 19 (§ 85 odst. 2)

Jedná se o nahrazení termínu vhodnějším vyjádřením i v návaznosti na ostatní ustanovení zákona.

K bodu 20 (§ 86)

Jedná se o úpravu v návaznosti na změny navržené u § 85.

K bodu 21 (§ 86 odst. 1)

Jedná se o opravu chyby.

K bodu 22 (§ 86 odst. 3 a 4)

Jedná se o zpřesnění jednoho z požadavků pro udělení akreditace.

K bodu 23 (§ 87 odst. 1)

Doplňuje se povinnost akreditované osoby při provádění odborné zkoušky.

K bodu 24 (§ 87 odst. 6 a 7)

Jedná se o doplnění povinnosti akreditované osoby vést a uchovávat dokumentaci o průběhu zkoušek a o udělených osvědčeních o absolvování zkoušky.

K bodu 25 (§ 200a)

K prokázání odborných znalostí a zkušeností před nabytím účinnosti ustanovení, na základě něhož se požaduje vykonání odborné zkoušky, bude moci zájemce o činnost zprostředkování doplňkového penzijního spoření předložit osvědčení o vykonání této odborné zkoušky již přede dnem, kdy tento způsob bude jediný možný.

K bodu 26 (§ 201 písm. b))

Jedná se o změnu legislativně-technického charakteru, kterou je nutno provést v návaznosti na doplnění § 201 o nové písmeno d).

K bodu 27 (§ 201 písm. c))

Vzhledem k přehodnocení zajištění odborné způsobilosti jak ze strany České národní banky, tak odborné veřejnosti, se navrhuje zkrátit lhůtu k prokázání odborné způsobilosti odbornou zkouškou složenou u akreditované osoby podle zákona o doplňkovém penzijním spoření.

K bodu 28 (§ 201 písm. d))

K zajištění efektivnějšího procesu registrace distributorů a zahájení jejich činnosti k datu spuštění reformy se navrhuje umožnit jejich registraci a zápisy do seznamů u České národní banky od 1. listopadu 2012. Činnost budou moci ovšem zahájit až od ledna 2013.

K části druhé - změna zákona o správních poplatcích

K čl. II

K bodu 1 (Položka 65 bod 9. písm. a) a b) a bod 10 písm. a) a c))

Jedná se o doplnění v návaznosti na rozšíření okruhu osob, které budou moci zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření.

K bodu 2 (Položka 65 bod 9. písm. f))

Jedná se o doplnění v návaznosti na rozšíření okruhu osob, které budou moci zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření.

K bodu 3 (Položka 65 bod 10. písm. d))

Jedná se o doplnění v návaznosti na rozšíření okruhu osob, které budou moci zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření.

K části třetí - změna zákona o důchodovém spoření

K čl. III

K bodu 1 (§ 2 odst. 1)

Jedná se o zpřesnění ustanovení, aby bylo zcela zřejmé, že se jedná o alternativy podmínek účastenství ve fondovém pilíři.

K bodu 2 (§ 3 písm. c))

Jedná se o změnu nutnou k přizpůsobení ustanovení zákona úpravě nového pojistného na důchodové spoření obsaženého v návrhu zákona o pojistném na důchodové spoření. Pod pojem prostředky účastníka lze zařadit jednak finanční prostředky, jež jsou výnosem pojistného na důchodové spoření (podle § 14 odst. 1 zákona o pojistném na důchodové spoření), tak i prostředky, které jsou výnosem pojistného na důchodové pojištění zaplacené osobou dobrovolně účastnou důchodového pojištění, která je účastna důchodového spoření (podle § 16 odst. 7 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Protože výnos pojistného na důchodové spoření je převáděn vždy jako celek, je možné za prostředky účastníka považovat vždy jen jeho část připadající na konkrétního poplatníka, resp. účastníka. To platí i v případě části výnosu pojistného na důchodové pojištění zaplaceného osobou dobrovolně účastnou důchodového pojištění, která je zároveň účastna důchodového spoření, kdy Specializovaný finanční úřad převádí tuto část podle ustanovení § 16 odst. 7 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti obdobně jako výnos pojistného na důchodové spoření.

Vzhledem k nutnosti opustit účetní pojem „výsledek hospodaření“, dochází k jeho nahrazení přesnějším pojmem „zhodnocení a znehodnocení“. V konkrétních případech výplat prostředků je jejich hodnota dána v den odpisu důchodových jednotek, tedy v den ukončení investování prostředků účastníka.

K bodu 3 (§ 3 písm. l))

Jedná se o úpravu požadovaného údaje u fyzické osoby vzhledem k potřebě přesné identifikace osob zejména v rámci řízení o registraci smlouvy o důchodovém spoření.

K bodu 4 (§ 4 odst. 1)

Jedná se o úpravu s ohledem na skutečnost, že rozhodnutí o registraci smlouvy je konstitutivní.

K bodu 5 (§ 4 odst. 3)

Vzhledem k tomu, že platby ve prospěch důchodových fondů penzijních společností budou převáděny od správce pojistného a účastník sám nemůže převádět finanční prostředky na účet vedený u depozitáře důchodových fondů pro příjem plateb pojistného, není vhodné stanovovat jako povinnou náležitost smlouvy o důchodovém spoření účet pro příjem plateb pojistného, a to i ve světle skutečnosti, že v průběhu účasti na důchodovém spoření může dojít ke změně údajů tohoto účtu. Bude však stanovena povinnost penzijní společnosti oznamovat aktuální údaje týkající se účtu pro příjem plateb pojistného správci Centrálního registru smluv.

K bodu 6 (§ 4 odst. 4)

Změna odstavce 4 navazuje na doplnění nového odstavce 4 do § 111, kterým se do zákona o důchodovém spoření doplňuje přechodné ustanovení, které má zajistit odpovídající informační ochranu související se speciálním postavením příslušníků vybraných bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb a Armády České republiky. V této souvislosti je nutné rozšířit působnost ustanovení § 4 odst. 4 i na splnění podmínek podle § 111 odst. 4 zákona.

K bodu 7 (§ 4 odst. 6)

Jedná se o doplnění povinnosti penzijní společnosti nahlásit správci Centrálního registru smluv zánik smluvního vztahu, který je před zaregistrováním smlouvy možný, s cílem omezit na minimum vznik sporů, a to i s ohledem na ustanovení odstavce 5, které kromě změny penzijní společnosti neumožňuje zánik smlouvy vzhledem k tomu, že nelze vystoupit z fondového pilíře.

K bodu 8 (§ 6 odst. 1)

Vzhledem k potřebě dvouinstančního správního řízení ohledně registrace smluv o důchodovém spoření a pojistných smluv se navrhuje, aby byl správcem Centrálního registru smluv Specializovaný finanční úřad, který má celorepublikovou působnost a postavení prvostupňového orgánu veřejné správy.

K bodu 9 (§ 6 odst. 3 písm. f))

Jedná se o doplnění údaje, který v evidenci povede správce Centrálního registru z důvodu potřeby jeho sdělování penzijní společnosti, aby ta měla podklad pro uhrazení jednorázového pojistného na pojištění sirotčího důchodu na základě zaregistrované pojistné smlouvy.

K bodu 10 (§ 6 odst. 3)

Jedná se o upřesnění ustanovení. V centrálním registru smluv se vede druh důchodu vyplácený pojišťovnou podle tohoto zákona. Nejedná se o evidenci důchodu z tzv. I. pilíře.

K bodu 11 (§ 6 odst. 3 písm. k))

Zejména pro účely budoucích nároků ze základního důchodového pojištění fyzické osoby, je nutné, aby byl v Centrálním registru smluv veden i údaj o tom, že registrace smlouvy o důchodovém spoření na základě rozhodnutí soudu o neplatnosti smlouvy o důchodovém spoření zanikla.

K bodu 12 (§ 7 odst. 1)

Jedná se o zrušení ustanovení, které se současně věcně přesouvá do ustanovení § 11c zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 13 (§ 7 odst. 2)

Jedná se o doplnění ustanovení tak, aby bylo zabezpečeno, že současně s ostatními nezbytnými údaji, které správce Centrálního registru penzijní společnosti sděluje, se penzijní společnost, v případě zaregistrování pojistné smlouvy o pojištění sirotčího důchodu, dozví, jakou část prostředků má v podobě jednorázového pojistného uhradit pojišťovně.

K bodu 14 (§ 7 odst. 3)

Jedná se o vypuštění nadbytečného ustanovení, jelikož pro účely činnosti pojišťovny je dostačující informace o zaregistrování pojistné smlouvy o pojištění důchodu, čímž dochází k zániku účasti na důchodovém spoření.

K bodu 15 (§ 7 odst. 4)

Jedná se o doplnění poskytování údaje o účasti fyzické osoby na důchodovém spoření penzijní společnosti za účelem ověření, zda má tato osoba jako dědic právo na převod nebo vyplacení prostředků po zůstaviteli. Penzijní společnost má podle § 16 povinnost ověřit tuto skutečnost.

K bodu 16 (§ 8 a 9)

Ustanovení § 8 zákona o důchodovém spoření v platném znění upravuje oprávnění správce Centrálního registru smluv přebírat konkrétní údaje potřebné pro výkon jeho působnosti od orgánů sociálního zabezpečení, resp. z informačního systému cizinců. Tato úprava byla ve vztahu k orgánům sociálního zabezpečení nekomplexní (dotýkala se pouze poskytování údaje o datu přiznání starobního důchodu účastníkovi) a nahrazuje se proto novým zněním § 8 odst. 1 a 2 zákona, představujícím obvyklou obecnou formulaci, na jejímž základě budou orgány sociálního zabezpečení poskytovat správci Centrálního registru smluv údaje potřebné pro výkon jeho působnosti. Naopak ve vztahu k poskytování údajů z informačního systému cizinců bylo původní ustanovení duplicitní s ustanovením § 18 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, které obecně upravuje oprávnění orgánů Finanční správy České republiky přebírat údaje potřebné pro výkon jejich působnosti z evidencí a registrů uvedených v § 18 odst. 1 (včetně informačního systému cizinců).

Odstavce 3 a 4 upravují povinnost penzijní společnosti sdělit správci Centrálního registru smluv číslo účtu pro příjem plateb pojistného a sdělovat každou jeho změnu. Toto je základní předpoklad pro bezproblémové fungování plateb převáděného pojistného na důchodové spoření ve prospěch jeho účastníků u jednotlivých penzijních společností.

Ustanovení § 9 upravuje řízení o registraci smlouvy o důchodovém spoření vedené správcem Centrálního registru smluv. Penzijní společnost je povinna žádat o registraci smluv neprodleně po té, co byla smlouva uzavřena. U smluv, které byly uzavřeny na dálku je ovšem nutné respektovat lhůtu pro možné odstoupení od smlouvy danou spotřebiteli jiným právním předpisem, a to vzhledem k návaznému procesu registrace a jeho účinkům. Sankce za porušení této povinnosti je upravena v § 101 odst. 1 písm. b).

Odstavec 2 stanoví, že žádost o registraci se podává elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru. Z povahy věci vyplývá, že příloha žádosti, kterou je kopie smlouvy o důchodovém spoření, bude podávána též v elektronické podobě.

Pro zajištění funkčnosti a efektivnosti tohoto procesu bez nadbytečné administrativní zátěže jsou stanoveny odchylky od správního řádu, kdy cílem jejich zavedení je minimalizovat dobu od uzavření smlouvy do započetí plateb pojistného do fondového pilíře.

Odstavec 3 zakotvuje odchýlení od § 47 odst. 1 správního řádu, na jehož základě je správní orgán povinen uvědomit všechny jemu známé účastníky o jeho zahájení, a to s ohledem na zásadu hospodárnosti a procesní ekonomie. Předpokládá se, že fyzická osoba, která uzavře smlouvu o důchodovém spoření, je z povahy věci srozuměna s tím, že penzijní společnosti, se kterou smlouvu uzavřela, vzniká zákonná povinnost neprodleně podat žádost o registraci smlouvy, na základě které bude zahájeno příslušné řízení. Oznamování zahájení řízení jen pro formu se jeví jako nadbytečné a zatěžující, nejen pro správce centrálního registru smluv, ale i pro samotné účastníky, kteří by byli nuceni přebírat doporučené zásilky.

Správce Centrálního registru zkoumá pouze podmínky požadované zákonem o důchodovém spoření pro účastenství ve fondovém pilíři. Účinnost registrace je nutné, vzhledem k úpravě plateb pojistného, stanovit k prvnímu dni v měsíci.

Odstavec 7 vylučuje možnost podat odvolání proti kladnému rozhodnutí o registraci. Hlavním účelem tohoto ustanovení je zkrácení doby od podání žádosti o registraci do pravomocného zaregistrování smlouvy a tím i vzniku účasti na důchodovém spoření. Řízení o registraci a samotné zaregistrování smlouvy má ve vztahu mezi smluvními strany spíše evidenční úlohu. Právním titulem, kterým se osoba zavazuje k plnění svých povinností, je smlouva o důchodovém spoření a nikoli rozhodnutí správního orgánu o její registraci. Vychází se tedy z toho, že pokud osoba uzavře smlouvu o důchodovém spoření, chce se stát účastníkem důchodového spoření a opravný prostředek proti kladnému rozhodnutí by byl v rozporu se zásadou procesní ekonomie.

Účelem odstavce 8 je konstatování, že v případě, kdy smlouva o důchodovém spoření nemá všechny nezbytné náležitosti, aby byla registrována a založila tak účast fyzické osoby na důchodovém spoření, od počátku zaniká. S ohledem na to, že smlouva již nemůže nikdy splnit účel, pro který byla uzavřena, je vhodné postavit na jisto, že již nemůže a nikdy ani nemohla vyvolat žádné právní následky mezi jejími účastníky. Cílem tohoto konstatování je tedy právní jistota smluvních stran. Je zřejmé, že smlouva o důchodovém spoření, kterou by nebylo možné zaregistrovat, by i bez tohoto zákonného ustanovení zůstala neúčinnou, nicméně je vhodné výslovně stanovit, že smluvní strana nemůže na jejím základě požadovat po druhé smluvní straně žádné plnění. Smlouva pak zaniká ze zákona. Správní orgán o jejím zániku nerozhoduje - jde pouze o zákonný následek jeho rozhodnutí (tj. zánik ex lege). Navíc proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci je možné podat odvolání.

Registrace další smlouvy o důchodovém spoření připadá v úvahu pouze při převodu prostředků k jiné penzijní společnosti podle ustanovení § 12. Vzhledem k tomu, že převod prostředků může penzijní společnost při splnění podmínek zákona o důchodovém spoření podmínit zaplacením poplatku za převod, je nutné upravit navázání této skutečnosti na registraci další smlouvy. Návrhem novely zákona nedochází k věcné změně, ale pouze k přesunu ustanovení o registraci další smlouvy z § 12 do § 9. Povinnost penzijní společnosti oznamovat skutečnosti ohledně hrazení poplatku za převod je nadále uvedena v § 12 odst. 3.

K bodu 17 (§ 9a)

Nová úprava § 9a má řešit případy prohlášení neplatnosti smlouvy o důchodovém spoření soudem s účinky ex tunc. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí o registraci smlouvy o důchodovém spoření je svou povahou konstitutivní, smlouva sama o sobě účast na důchodovém spoření nezakládá. Uzavření smlouvy o důchodovém spoření je jednou z podmínek pro vydání rozhodnutí o jejím zaregistrování podle § 9, nicméně Správce centrálního registru v řízení o registraci nepřezkoumává, zda-li je předmětná smlouva platná (§ 9 odst. 5). Proto je v případě, kdy po zaregistrování smlouvy o důchodovém spoření dojde k vydání pravomocného soudního rozhodnutí, na jehož základě je smlouva o důchodovém spoření shledána neplatnou, potřeba vyvodit z takového rozhodnutí následky. S ohledem na to, že smlouva, která byla podkladem pro registraci a potažmo i vznik účasti na důchodovém spoření, se ukázala být neplatnou, je tímto následkem zánik registrace smlouvy o důchodovém spoření v Centrálním registru smluv ze zákona, a to od počátku (ex tunc).

Odstavec 2 upravuje proces, jakým jsou finanční prostředky, které byly na účet vedený u depozitáře důchodových fondů pro příjem plateb pojistného převedeny bez právního důvodu (na základě smlouvy, která byla prohlášena za neplatnou), vráceny zpět správci pojistného. Penzijní společnost je povinna vrátit tyto finanční prostředky nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí soudu o vyslovení neplatnosti nabylo právní moci, správci pojistného. Oznámit, že předmětná smlouva byla prohlášena za neplatnou, je penzijní společnost povinna neprodleně poté, co se o této skutečnosti dozví, a to z důvodu ukončení plateb pojistného správcem pojistného (ukončení inkasa, případného vymáhání povinností hradit pojistné a převodů na penzijní společnost). Následkem porušení těchto povinností penzijní společností je sankce podle § 101 odst. 1 písm. k).

Odstavec 3 upravuje poměr, v jakém správce pojistného peněžní prostředky převedené podle odstavce 2 rozdělí, přičemž cílem je, aby nebyly kráceny nároky I. pilíře důchodového systému ani fyzické osoby, která uzavřela smlouvu, jež byla soudem pravomocně prohlášena za neplatnou.

K bodu 18 (§ 10)

Jedná se o zpřesnění úpravy ustanovení ohledně správního řízení o registraci pojistné smlouvy o pojištění důchodu správcem Centrálního registru smluv, která je obdobná jako u registrace smlouvy o důchodovém spoření. Pojišťovna je povinna žádat o registraci smlouvy neprodleně po té, co byla smlouva uzavřena. U smluv, které byly uzavřeny na dálku, je ovšem nutné respektovat lhůtu pro možné odstoupení od smlouvy danou spotřebiteli jiným právním předpisem, a to vzhledem k návaznému procesu registrace a jeho účinkům. Sankce za porušení této povinnosti je upravena v § 103 odst. 1 písm. a).

Odstavec 2 stanoví, že žádost o registraci se podává elektronicky způsobem stanoveným správcem Centrálního registru. Z povahy věci vyplývá, že příloha žádosti, kterou je kopie smlouvy o důchodovém spoření, bude podávána též v elektronické podobě.

Pro zajištění funkčnosti a efektivnosti tohoto procesu bez nadbytečné administrativní zátěže jsou stanoveny odchylky od správního řádu, jejichž cílem je minimalizovat dobu od uzavření smlouvy do započetí vyplácení důchodu. Proto navrhovaná úprava vylučuje u kladného rozhodnutí možnost odvolání.

Odstavec 3 zakotvuje odchýlení od § 47 odst. 1 správního řádu, na jehož základě je správní orgán povinen uvědomit všechny jemu známé účastníky o jeho zahájení, a to s ohledem na zásadu hospodárnosti a procesní ekonomie. Předpokládá se, že fyzická osoba, která uzavře smlouvu o pojištění důchodu, je z povahy věci srozuměna s tím, že pojišťovně, se kterou smlouvu uzavřela, vzniká zákonná povinnost neprodleně podat žádost o registraci smlouvy, na základě které bude zahájeno příslušné řízení. Oznamování zahájení řízení jen pro formu se jeví jako nadbytečné a zatěžující, nejen pro správce centrálního registru smluv, ale i pro samotné účastníky, kteří by byli nuceni přebírat doporučené zásilky.

Správce Centrálního registru zkoumá pouze podmínky požadované zákonem o důchodovém spoření pro registraci pojistné smlouvy. Účinnost registrace je nutné vzhledem k úpravě plateb pojistného a úpravě zániku účasti na důchodovém spoření stanoveného v § 5 zákona o důchodovém spoření stanovit k poslednímu dni v měsíci.

Odstavec 7 vylučuje možnost podat odvolání proti kladnému rozhodnutí o registraci. Hlavním účelem tohoto ustanovení je zkrácení doby od podání žádosti o registraci do pravomocného zaregistrování smlouvy a tím i vzniku pojištění. Řízení o registraci a samotné zaregistrování smlouvy má ve vztahu mezi smluvními strany spíše evidenční úlohu. Právním titulem, kterým se smluvní strany zavazují k plnění svých povinností, je smlouva o pojištění důchodu a nikoli rozhodnutí správního orgánu o její registraci. Vychází se tedy z toho, že pokud osoba uzavře smlouvu o pojištění důchodu, chce být pojištěna a opravný prostředek proti kladnému rozhodnutí by byl v rozporu se zásadou procesní ekonomie.

Účelem odstavce 8 je konstatování, že v případě, kdy smlouva o pojištění důchodu nemá všechny nezbytné náležitosti, aby byla registrována a založila tak pojištění fyzické osoby, od počátku zaniká. S ohledem na to, že smlouva již nemůže nikdy splnit účel, pro který byla uzavřena, je vhodné postavit na jisto, že již nemůže a nikdy ani nemohla vyvolat žádné právní následky mezi jejími účastníky. Cílem tohoto konstatování je tedy právní jistota smluvních stran.

K bodu 19 (§ 11 odst. 1)

Jedná se o zrušení nadbytečného textu s ohledem na skutečnost, že není u důchodového spoření nutné vymezovat spořící dobu.

K bodu 20 (§ 11 odst. 6)

Jedná se o doplnění určitého zjednodušení pro penzijní společnosti při zabezpečování plnění povinnosti přesunu prostředků směrem ke konzervativnější strategii v souvislosti s věkem účastníka. U žen by totiž vzhledem k nastavení důchodového věku také podle počtu dětí bylo plnění této povinnosti bez obecného pravidla pro penzijní společnosti prakticky nerealizovatelné.

K bodu 21 (§ 12 odst. 3)

Jedná se o zpřesnění ustanovení v návaznosti na změnu ustanovení § 9, který uceleně upravuje registraci smluv o důchodovém spoření. Odstavec 3 tak nadále upravuje povinnost penzijní společnosti, která bude převádět prostředky účastníka k jiné penzijní společnosti, oznámit správci Centrálního registru smluv, že poplatek za převod prostředků jí byl uhrazen nebo že se tento poplatek nehradí.

K bodu 22 (§ 12 odst. 4)

Jedná se o zpřesnění ustanovení v návaznosti na změny ustanovení § 9.

K bodu 23 (§ 14 odst. 1)

Jedná se o zpřesnění ustanovení tak, aby nebylo pochyb, že nárok na převod prostředků účastníka jako úhrady jednorázového pojistného do pojišťovny, lze realizovat až na základě zaregistrování pojistné smlouvy o pojištění důchodu v Centrálním registru smluv.

K bodu 24 (§ 14 odst. 3)

Jedná se o zpřesnění v návaznosti na ustanovení § 9.

K bodu 25 (§ 16 odst. 2)

Jedná se o úpravu ustanovení tak, aby doložení splnění povinnosti soudu bylo navázáno na cíl této povinnosti – zajištění vyplácení splátek sirotčího důchodu. Doložení uzavření smlouvy v tomto případě tento cíl ještě nezajistí, jelikož je nutné, aby byla smlouva zaregistrována v Centrálním registru smluv.

K bodu 26 (§ 16 odst. 4)

Jedná se o upřesnění ustanovení.

K bodu 27 (§ 16 odst. 5 a 6)

Jedná se o doplnění povinnosti penzijní společnosti k zabezpečení, že prostředky zůstavitele budou převáděny a vypláceny v souladu se zákonem.

K bodu 28 (§17 odst. 2)

Jedná se o úpravu ustanovení, aby nedocházelo k pochybnostem, že pojišťovna, která má ve svém povolení k činnosti zahrnuto také v § 17 odst. 1 uvedené pojistné odvětví, je povinna uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění důchodu s účastníkem důchodového spoření.

K bodu 29 (§ 18 odst. 2)

Jedná se o upřesnění ustanovení. V soukromém pojištění platí, že parametry, za kterých životní pojištění vzniklo, musejí být použity i pro výpočet technické rezervy a nelze je jednostranně měnit (viz § 65 zákona o pojišťovnictví). Proto musí být zcela zřejmé, že nově stanovené podmínky pro zvyšování důchodu, se použijí pouze pro smlouvy, které budou uzavřeny dnem nabytí účinnosti takové změny, nebo později. V opačném případě by pojišťovna nebyla schopna vypočítat z jednorázově zaplaceného pojistného odpovídající výši důchodu.

K bodu 30 (§ 18 odst. 5)

Jedná se o zpřesnění ustanovení.

K bodu 31 (§ 22 odst. 3)

Jedná se o doplnění informační povinnosti s cílem zajistit, aby příjemce důchodu z fondového pilíře byl s výší splátek důchodu vždy v předstihu obeznámen.

K bodu 32 (§ 24 odst. 4 a 5)

Jedná se o zpřesnění textu, aby bylo zřejmé, že penzijní společnost má povinnost oslovit všechny pojišťovny na trhu, které jsou oprávněny uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění důchodu. Dále se doplňuje předání žádosti o nabídku také pro zákonného zástupce nebo soudem ustanoveného opatrovníka pro účely splnění jejich povinností podle § 16 odst. 2 – tedy výběru pojišťovny a uzavření smlouvy o pojištění sirotčího důchodu.

K bodu 33 (§ 24 odst. 6)

Jedná se o doplnění určitého zjednodušení pro penzijní společnosti při zabezpečování plnění povinnosti žádat o nabídku pojištění důchodu pro účastníka. U žen by totiž vzhledem k nastavení důchodového věku také podle počtu dětí bylo plnění této povinnosti bez obecného pravidla pro penzijní společnosti prakticky nerealizovatelné.

K bodu 34 (§ 29 odst. 1)

Jedná se o zpřesnění ustanovení.

K bodu 35 (§ 29 odst. 2)

Jedná se o zpřesnění ustanovení.

K bodu 36 (§ 29 odst. 2 písm. c))

Jedná se o zpřesnění ustanovení.

K bodu 37 (§ 29 odst. 2 písm. d))

Jedná se o zpřesnění ustanovení a dále o jeho úpravu v návaznosti na změny navrhované v zákoně o doplňkovém penzijním spoření.

K bodu 38 (§ 31 odst. 1)

Jedná se o doplnění ustanovení o povinnosti archivace dokumentů.

K bodu 39 (§ 32 odst. 2)

Jedná se o zpřesnění ustanovení s cílem zamezit obcházení zákona při odměňování distributorů.

K bodu 40 (§ 32 odst. 5)

Jedná se o zpřesnění ustanovení.

K bodu 41 (§ 32 odst. 7)

Jedná se o zrušení obtížně aplikovatelného ustanovení, a to vzhledem ke skutečnosti, že úplata za zhodnocení vstupuje jako standardní náklad do hodnoty fondového vlastního kapitálu.

K bodu 42 (§ 34 odst. 4)

Jedná se o zpřesnění s cílem vyjasnit, že bezplatná je vždy první změna strategie spoření v kalendářním roce.

K bodu 43 (§ 36)

Zrušuje se ustanovení s cílem omezit administrativní zátěž na straně penzijní společnosti i dohledu.

K bodu 44 (§ 37)

Jedná se o zpřesnění textu tak, aby nebylo pochyb, co se zahrnuje do limitu na marketing (propagaci, reklamu a podporu prodeje). Do limitu na marketing důchodového spoření se zahrne polovina těch nákladů, u kterých nelze jednoznačně určit ke kterému produktu se váží, může se jednat také o propagaci penzijní společnosti jako takové.

K bodu 45 (§ 38 odst. 1)

Jedná se o zpřesnění ustanovení v návaznosti na nové znění § 3 písm. c). Co se týká výplat prostředků, je na rozhodnutí penzijní společnosti, zda budou probíhat přes tento tzv. technický účet nebo přímo z důchodových fondů.

K bodu 46 (§ 39 odst. 1 písm. b))

Jedná se o zpřesnění ustanovení v návaznosti na nové znění § 3 písm. c). Co se týká výplat prostředků, je na rozhodnutí penzijní společnosti, zda budou probíhat přes tento tzv. technický účet nebo přímo z důchodových fondů.

K bodu 47 (§ 39 odst. 1 písm. c))

Jedná se o úpravu v návaznosti na změnu u § 74.

K bodu 48 (§ 40 písm. a))

Jedná se o zpřesnění ustanovení v návaznosti na nové znění § 3 písm. c). Co se týká výplat prostředků, je na rozhodnutí penzijní společnosti, zda budou probíhat přes tento tzv. technický účet nebo přímo z důchodových fondů.

K bodu 49 (§ 40 písm. g))

Jedná se o zpřesnění ustanovení v návaznosti na nové znění § 3 písm. c). Co se týká výplat prostředků, je na rozhodnutí penzijní společnosti, zda budou probíhat přes tento tzv. technický účet nebo přímo z důchodových fondů.

K bodu 50 (§ 42 odst. 1 písm. a))

Jedná se o úpravu v návaznosti na nové znění § 3 písm. c).

K bodu 51 (§ 42 odst. 6 písm. i))

Jedná se o doplnění vymezení pojmu majetek pro účely úpravy limitů investování v části šesté zákona.

K bodu 52 (§ 57 odst. 1)

Jedná se o zpřesnění ustanovení tak, aby byly v rámci pravidel stanovených zákonem a vyhláškou penzijní společnosti umožněny tzv. repo obchody.

K bodu 53 (§ 69 odst. 1)

Jedná se o zrušení povinnosti penzijní společnosti, která se po diskuzi s ČNB ukázala jako nadbytečná, jelikož informace pod rušeným písmenem d) budou součástí pravidelného reportingu pro ČNB ve stanovených termínech. Cíl vypouštěného ustanovení je dosažen již v rámci ustanovení § 68.

K bodu 54 (§ 71 odst. 2 písm. a))

Jedná se o úpravu v návaznosti na nové znění § 3 písm. c).

K bodu 55 (§ 71 odst. 1)

Jedná se o zpřesnění ustanovení.

K bodu 56 (§ 72 odst. 1)

Jedná se o úpravu, která má za cíl snížit administrativní a provozní náročnost na straně penzijní společnosti.

K bodu 57 (§ 74 odst. 1)

Jedná se o zrušení ustanovení, které je ve spojení s ustanovením § 71 odst. 2 matoucí. Penzijní společnost eviduje přijaté části výnosu pojistného účastníka na jeho peněžním podúčtu k datu jejích přijetí a taktéž všechny ostatní platby ve prospěch účastníka (při převodu prostředků od jiné penzijní společnosti).

K bodu 58 (§ 74 odst. 2 písm. a))

Jedná se o úpravu vzhledem ke skutečnosti, že účastník nežádá o uhrazení jednorázového pojistného. Penzijní společnost převede prostředky účastníka jako jednorázové pojistné do pojišťovny na základě skutečnosti, že dojde k zaregistrování pojistné smlouvy v Centrálním registru smluv.

K bodu 59 (§ 74 odst. 2 písm. b))

Jedná se o upřesnění ustanovení.

K bodu 60 (§ 74 odst. 2 písm. e))

Jedná se o zpřesnění v návaznosti na úpravu § 9.

K bodu 61 (§ 79 odst. 3 písm. b))

Jedná se o terminologickou opravu.

K bodu 62 (§ 87)

Jedná se o opravu. Regulace se týká doporučení, která jsou uveřejněná.

K bodu 63 (§ 90 odst. 1)

Jedná se o opravu terminologické chyby.

K bodu 64 (§ 90 odst. 2, písm. a) a b))

Jedná se o opravu terminologické chyby.

K bodu 65 (§ 90 odst. 2 písm. g))

Jedná se o zpřesnění povinnosti penzijní společnosti uvést ve výpisu nejen celkové procentuální vyjádření výše úplaty, ale i hodnotu úplaty za obhospodařování a hodnotu za zhodnocení majetku účastníka ve fondu zvlášť.

K bodu 66 (§ 91 odst. 1)

Doplňují se subjekty, které budou moci zprostředkovávat důchodové spoření tak, aby byla zajištěna efektivní distribuce.

K bodu 67 (§ 92 odst. 1)

Jedná se o úpravu v návaznosti na rozšíření subjektů, které budou moci zprostředkovávat důchodové spoření.

K bodu 68 (§ 92 odst. 3)

Jedná se o úpravu v návaznosti na rozšíření subjektů, které budou moci zprostředkovávat důchodové spoření.

K bodu 69 (§ 92 odst. 6 a 7)

Jedná se o úpravu v návaznosti na rozšíření subjektů, které budou moci zprostředkovávat důchodové spoření a o zpřesnění textu ustanovení.

K bodu 70 (§ 101 odst.1 písm. a))

Jedná se o zpřesnění ustanovení v návaznosti na změny provedené v § 4.

K bodu 71 (§ 101 odst. 1 písm. b))

Jedná se o úpravu ustanovení o správním deliktu v návaznosti na úpravu § 9.

K bodu 72 (§ 101 odst. 1 písm. g))

Jedná se o úpravu ustanovení o správním deliktu v návaznosti na úpravu § 12.

K bodu 73 (§ 101 odst. 1 písm. j))

Jedná se o úpravu textu ustanovení vzhledem k tomu, že zákon o důchodovém spoření nedefinuje spořící dobu a toto ani není nezbytné.

K bodu 74 (§ 101 odst. 1 písm. k))

S ohledem na to, že nový § 9a ukládá penzijním společnostem v souvislosti s rozhodnutím soudu o neplatnosti smlouvy o důchodovém spoření určité povinnosti, je pro zajištění jejich dodržování nezbytné stanovit sankci za jejich případné porušení.

K bodu 75 (§ 103 odst. 1 písm. b))

Jedná se o upřesnění správního deliktu pojišťovny.

K bodu 76 (§ 106 odst. 5)

Jedná se o zpřesnění ustanovení, které odráží skutečnost, že penzijní společnost může provozovat kromě důchodového spoření i doplňkové penzijní spoření a penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Kromě správního řízení ohledně registrace smluv o důchodovém spoření a pojistných smluv o pojištění důchodu nejsou klienti penzijní společnosti účastníky správních řízení, které na základě tohoto zákona vede Česká národní banka.

K bodu 77 (§ 111 odst. 4)

Do zákona o důchodovém spoření se doplňuje přechodné ustanovení, které má zajistit odpovídající informační ochranu související se speciálním postavením příslušníků vybraných bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb a Armády České republiky. V rámci právní úpravy zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, se předpokládá, že příslušným finančním úřadem pro uvedené subjekty bude pro správu daní, pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na důchodové spoření Specializovaný finanční úřad, který bude schopen zajistit dostatečnou úroveň informační ochrany uvedených subjektů, které navíc budou oprávněny používat zvláštní postupy a způsoby vykazování údajů při jejich komunikaci s orgány Finanční správy České republiky. Před účinností zákona č. 458/2011 Sb. nelze uvedenou ochranu efektivně zajistit a hrozí tak, že při správě pojistného na důchodové spoření, které předpokládá individualizaci jednotlivých fyzických osob, jakož i jejich zaměstnavatelů (plátců pojistného), by došlo ze strany správce pojistného k odhalení utajovaných informací. Za tím účelem se navrhuje prodloužit výše zmíněným subjektům dobu, do kdy se mohou stát účastníky pojistného na důchodové spoření tak, aby tato doba uplynula až 3 měsíce po nabytí účinnosti zákona č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. To umožní příslušníkům bezpečnostních sborů či vojákům, jejichž totožnost, resp. příslušnost k dané organizaci, musí zůstat utajena, aby se mohli účastnit důchodového spoření, aniž by došlo k narušení ochrany utajovaných informací.

K části čtvrté - změna zákona o doplňkovém penzijním spoření

K čl. IV

K bodu 1 (§ 3 písm. c))

Vzhledem k nutnosti opustit účetní pojem „výsledek hospodaření“, dochází k jeho nahrazení přesnějším pojmem „zhodnocení a znehodnocení“. V konkrétních případech výplat prostředků je jejich hodnota dána v den odpisu důchodových jednotek, tedy v den ukončení investování prostředků účastníka.

K bodu 2 (§ 6 odst. 1)

Zkrácení maximální možné výpovědní doby se navrhuje vzhledem k přehodnocení funkčnosti nastavení této lhůty s ohledem na skutečnost, že k odepsání penzijních jednotek dochází ke dni doručení výpovědi.

K bodu 3 (§14 odst. 1)

Jedná se o upřesnění podmínek pro nárok na státní příspěvek.

K bodu 4 (§15 odst. 1)

Jedná se o terminologickou opravu.

K bodu 5 (§ 15 odst. 7)

Jedná se o upřesnění ustanovení na základě připomínky Úřadu pro ochranu osobních údajů.

K bodu 6 (§ 18 odst. 1)

Jedná se o zpřesnění textu i v návaznosti na úpravu názvu tzv. technického účtu. Ministerstvo financí bude poukazovat státní příspěvek na tento technický účet; nebude státní příspěvek poskytovat na účty účastnických fondů podle účastníkem zvolené strategie spoření. Jeho rozdělení podle účastníkem zvolené strategie spoření je povinností penzijní společnosti.

K bodu 7 (§18 odst. 4 a 5)

Jedná se o terminologickou opravu.

K bodu 8 (§ 18 odst. 5 písm. c))

Jedná se o doplnění požadavku na obsah zprávy o vracení státního příspěvku za účelem využití tohoto institutu k možnosti, aby penzijní společnosti mohly podávat v žádosti o poskytnutí státního příspěvku a ve zprávě o vracení státního příspěvku informaci ministerstvu o uzavřených smlouvách o doplňkovém penzijním spoření i na měsíční bázi.

K bodu 9 (§ 20 odst. 2)

Jedná se o zpřesnění podmínek pro vznik nároku na invalidní penzi.

K bodu 10 (§ 22 odst. 2)

Jedná se o doplnění chybějící maximální lhůty pro zahájení výplaty splátek penzijní společností.

K bodu 11 (§ 23 odst. 4)

Jedná se o doplnění lhůty pro zhodnocení souladu pojistné smlouvy penzijní společností s požadavky zákona, která má zabezpečit minimalizaci protahování doby do začátku čerpání penze.

K bodu 12 (§ 24 odst. 1 písm. b))

Jedná se o zpřesnění odkazu tak, aby bylo zřejmé, že nárok určené osoby na dávku, která obsahuje i státní příspěvek, sleduje nárok účastníka.

K bodu 13 (§ 25 odst. 1 písm. c))

Jedná se o zpřesnění odkazu tak, aby bylo zřejmé, že nárok určené osoby na odbytné vzniká v případě, že účastník zemřel a nevznikl mu nárok na žádnou z penzí.

K bodu 14 (§ 35 odst. 2)

Jedná se o legislativně technickou úpravu. Požadavky na prokázání splnění podmínek uvedených v odstavci 2 (příloh žádosti o registraci) stanoví prováděcí právní předpis.

K bodu 15 (§ 35)

Jedná se o upřesnění procesu registrace dalších činností penzijní společnosti.

K bodu 16 (§ 38 odst. 1)

Jedná se o zpřesnění ustanovení.

K bodu 17 (§ 38 odst. 2)

Jedná se o zpřesnění ustanovení.

K bodu 18 (§ 38 odst. 2 písm. c))

Jedná se o zpřesnění ustanovení a dále o zpřesnění charakteristiky účtu, k jehož peněžním prostředkům je penzijní společnost povinna držet doplňkový vlastní kapitál.

K bodu 19 (§ 51 odst. 6)

Jedná se o doplnění chybějícího slova. Úprava outsourcingu se vztahuje i na obhospodařování důchodových fondů.

K bodu 20 (§ 55 odst. 1)

Jedná se o doplnění ustanovení o povinnosti archivace dokumentů.

K bodu 21 (§ 60 odst. 2)

Jedná se o zpřesnění ustanovení s cílem zamezit obcházení zákona při odměňování distributorů.

K bodu 22 (§ 60 odst. 4)

Jedná se o zpřesnění ustanovení.

K bodu 23 (§ 60 odst. 6)

Jedná se o zrušení obtížně aplikovatelného ustanovení, a to vzhledem ke skutečnosti, že úplata za zhodnocení vstupuje jako standardní náklad do hodnoty fondového vlastního kapitálu.

K bodu 24 (§ 61 odst. 1)

Jedná se o vypuštění ustanovení vzhledem k jeho nadbytečnosti. Situace je řešena ustanovením § 168 odst. 3.

K bodu 25 (§ 61 odst. 5)

Jedná se o úpravu v návaznosti na změnu u odstavce 1, kde dochází k přečíslování písmen.

K bodu 26 (§ 62 odst. 3)

Jedná se o opravu chyby. Poplatek za převod prostředků k jiné penzijní společnosti se neúčtuje v případě, že účastník spoří u penzijní společnosti alespoň 60 měsíců.

K bodu 27 (§ 62 odst. 4)

Jedná se o sjednocení textace tohoto ustanovení s obdobnou úpravou v zákoně o důchodovém spoření a současně o vyjasnění, že bezplatná je vždy první změna strategie spoření v kalendářním roce.

K bodu 28 (§ 88 odst. 1)

Jedná se o zpřesnění ustanovení.

K bodu 29 (§ 89 odst. 1 písm. b))

Jedná se o zpřesnění ustanovení.

K bodu 30 (§ 89 odst. 1 písm. c))

Jedná se o úpravu v návaznosti na změnu u § 124.

K bodu 31 (§ 90 písm. a))

Jedná se o zpřesnění ustanovení.

K bodu 32 (§ 90 písm. g))

Jedná se o zpřesnění ustanovení.

K bodu 33 (§ 93 odst. 6)

Jedná se o doplnění vymezení pojmu majetek, a to pro účely úpravy limitů investování v části sedmé zákona.

K bodu 34 (§ 103 odst. 1 a 5)

Jedná se o terminologickou opravu.

K bodu 35 (§ 108 odst. 1)

Jedná se o zpřesnění ustanovení tak, aby byly v rámci pravidel stanovených zákonem a vyhláškou penzijní společnosti umožněny tzv. repo obchody.

K bodu 36 (§ 119 odst. 1)

Jedná se o zrušení povinnosti penzijní společnosti, která se po diskuzi s ČNB ukázala jako nadbytečná, jelikož informace pod rušeným písmenem d) budou součástí pravidelného reportingu pro ČNB ve stanovených termínech.

K bodu 37 (§ 121 odst. 2)

Jedná se o zpřesnění ustanovení a u písmene h) a i) také o doplnění, aby bylo zřejmé, že v případě penzí na dobu určenou se bude jednat o splátky, kdežto u dávek, které se vyplácí jednorázově (odbytné, jednorázové vyrovnání) se jedná o celou dávku.

K bodu 38 (§ 122 odst. 1)

Jedná se o úpravu, která má za cíl snížit administrativní a provozní náročnost na straně penzijní společnosti.

K bodu 39 (§ 124 odst. 1)

Jedná se o zrušení ustanovení, které je ve spojení s ustanovením § 121 odst. 2 matoucí. Penzijní společnost eviduje přijaté prostředky účastníka na jeho peněžním podúčtu k datu jejích přijetí a taktéž všechny ostatní platby ve prospěch účastníka (při převodu prostředků od jiné penzijní společnosti).

K bodu 40 (§ 125 odst. 2 písm. d))

Jedná se o doplnění, kterým se zohledňuje skutečnost možnosti převodu prostředků z transformovaného fondu do účastnického fondu.

K bodu 41 (§ 125 odst. 2 písm. g))

Jedná se zpřesnění povinnosti penzijní společnosti uvést ve výpisu nejen celkové procentuální vyjádření výše úplaty, ale i hodnotu úplaty za obhospodařování a hodnotu za zhodnocení majetku účastníka ve fondu zvlášť.

K bodu 42 (§ 130 odst. 1)

Jedná se o vyjasnění ustanovení ohledně ochrany spotřebitele.

K bodu 43 (§ 130 odst. 2 písm. a))

Jedná se o upřesnění požadavků týkajících se poskytovaných údajů.

K bodu 44 (§ 134 odst. 1)

Jedná se o zpřesnění obsahu sdělení klíčových informací pro účastníky obdobně, jako je tomu u důchodového spoření.

K bodu 45 (§ 135 odst. 2)

Jedná se o úpravu ustanovení s cílem jeho sladění s obdobnou povinností stanovenou v zákoně o důchodovém spoření.

K bodu 46 (§ 138)

Jedná se o terminologickou opravu.

K bodu 47 (§ 151 odst. 4)

Doplňuje se oprávnění České národní banky při výkonu dohledu nad penzijní společností.

K bodu 48 (§ 154 odst. 1)

Jedná se o legislativní změnu v souvislosti s doplněním nového písmene d).

K bodu 49 (§ 154 odst. 1)

Jedná se o zpřesnění ustanovení v návaznosti na odlišnou účinnost některých ustanovení týkajících se odborné způsobilosti. Splnění požadavku prokázání odborných znalostí a dovedností absolvováním odborné zkoušky budou povinné osoby muset České národní bance doložit až od účinnosti ustanovení § 84 odst. 3.

K bodu 50 (§ 154 odst. 3)

Jedná se o doplnění ustanovení v návaznosti na rozšíření okruhu osob, které budou moci zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření a důchodové spoření.

K bodu 51 (§ 154 odst. 5)

Jedná se o doplnění ustanovení v návaznosti na rozšíření okruhu osob, které budou moci zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření a důchodové spoření.

K bodu 52 (§ 155)

Jedná se o zpřesnění ustanovení ohledně důvodů, na základě kterých Česká národní banka odejme udělenou akreditaci.

K bodu 53 (§ 155 písm. d))

Jedná se doplnění důvodu pro odejmutí akreditace dohledovým orgánem.

K bodu 54 (§ 155 odst. 2)

Jedná se o doplnění důvodů, na základě kterých je dána České národní bance při zvážení závažnosti okolností možnost odnětí udělené akreditace.

K bodu 55 (§ 160 odst. 1 písm. g))

Jedná se o terminologickou úpravu v návaznosti na úpravu v § 18.

K bodu 56 (§ 163 odst. 1)

Jedná se o opravu ustanovení.

K bodu 57 (§ 163 odst. 1 písm. h))

Jedná se o doplnění chybějícího správního deliktu.

K bodu 58 (§ 163 odst.1)

Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 59 (§ 163 odst. 5)

Jedná se o doplnění ustanovení v návaznosti na rozšíření okruhu osob, které budou moci zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření a důchodové spoření.

K bodu 60 (§ 165 odst. 5)

Jedná se o zpřesnění ustanovení.

K bodu 61 (§ 184 odst. 4)

Jedná se o úpravu ustanovení tak, aby penzijní fondy mohly přijímat v období jednoho měsíce před transformací žádosti o výplaty a nemusely je účastníkům odmítat, s tím že jejich účinky na lhůty nastanou od rozhodného dne.

K bodu 62 (§ 187 odst. 5)

Jedná se o zpřesnění ustanovení tak, aby nedocházelo k pochybnostem, že převod majetku z kapitálového fondu transformovaného fondu do majetku penzijní společnosti je možný pouze na základě účetní závěrky transformovaného fondu ověřené auditorem.

K bodu 63 (§ 191 odst. 1 až 3)

Jedná se o zpřesnění těch ustanovení § 191, která stanovují výjimku ze zákazu uzavírání smluv o penzijním připojištění, upravují přechod z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření a převod prostředků z transformovaného fondu.

V odstavci 1 se zpřesňuje text výjimek, za kterých je možné po proběhnutí transformace penzijních fondů uzavřít smlouvu o penzijním připojištění. Ustanovení písmene a) a b) umožňuje převod prostředků účastníka ze zrušeného penzijního fondu a ze zanikajícího transformovaného fondu jiné penzijní společnosti. Ustanovení písmene c) upravuje situaci, kdy dochází k převodu prostředků na základě uzavření nové smlouvy o penzijním připojištění; nejedná se tedy o situaci, kdy v rámci slučování transformovaných fondů dochází k převzetí závazků (tzn. smluv včetně penzijních plánů). Zde je dána možnost účastníkovi, který je v transformovaném fondu, který se slučuje s jiným transformovaným fondem, odejít bez sankce k jiné penzijní společnosti (nemusí se jednat o penzijní společnost, s jejímž transformovaným fondem se slučuje transformovaný fond, ve kterém má účastník penzijní připojištění). Ustanovení odstavce 1 tedy neřeší situace, kdy má účastník penzijního připojištění uzavřeny ještě další smlouvy o penzijním připojištění přerušené v jiném transformovaném fondu. Situaci převodu prostředků na již existující smlouvy o penzijním připojištění upravuje odstavec 3.

Odstavec 2 upravuje v návaznosti na odstavec 1 poplatky za převod prostředků, na které se obecně vztahuje zákon o penzijním připojištění. Proto ustanovení odstavce 2 stanoví výjimky, kdy se poplatek za převod neplatí. Původní text odstavce 2 je přesunut do odstavce 3, čímž je zajištěna logická návaznost, protože původní text odstavce 2 řeší započítání pojištěné doby do spořící doby při přechodu do nového systému doplňkového penzijního spoření.

V odstavci 3 se zpřesňuje ustanovení ohledně přechodu z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření. Tento převod prostředků lze uskutečnit pouze v rámci jedné penzijní společnosti, a to na základě uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. Na základě přechodu do nového systému dochází ke změně podmínek, ale pojištěná doba dosažená podle smlouvy o penzijním připojištění se účastníkovi doplňkového penzijního spoření započte do spořící doby v novém systému. Odstavec 3 dále výslovně řeší situaci, která je za stávajícího stavu dovozována na základě výkladu souvisejících ustanovení platného zákona. V případě, že má účastník uzavřeno před transformací penzijních fondů více smluv o penzijním připojištění (tzv. zakonzervované smlouvy a jednu tzv. aktivní), lze převést prostředky na kteroukoliv z nich. Pro převody prostředků platí ustanovení zákona o penzijním připojištění. Dovětek ustanovení zabezpečuje navázání na možnost převést prostředky ve výjimečných situacích také na základě uzavření nové smlouvy o penzijním připojištění, které vyjmenovává odstavec 1.

K bodu 64 (§ 191 odst. 6)

Znění odstavce se upravuje tak, aby nebylo pochyb, že změna poskytování státního příspěvku se vztahuje od ledna 2013 na všechny účastníky penzijního připojištění.

K bodu 65 ( § 193 odst. 4)

Z důvodu zamezení pochybností, zda je možné provádět změny penzijního plánu i po transformaci penzijního fondu, se jednoznačně stanoví, že pro schvalování změn penzijního plánu platí postup podle zákona o penzijním připojištění.

K bodu 66 (§ 193 odst. 5)

Doplněním ustanovení, které obecně upravuje vztah zákona o doplňkovém penzijním spoření a zákona o penzijním připojištění, bude postaveno na jisto, že pokud se určitá činnost (povinnosti) penzijní společnosti řídí zákonem o penzijním připojištění, tak i při dohledu nad takovou činností a ukládání sankcí se řídí podle zákona o penzijním připojištění.

K části páté - změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

K čl. V

K bodu 1 (§ 7 odst. 1 písm. b) až d))

Účastníci důchodového spoření platí pojistné na důchodové pojištění v sazbě nižší o 3 procentní body než ostatní důchodově pojištěné osoby. Za dobu důchodového pojištění, v níž budou účastníky důchodového spoření, bude výše jejich důchodu z důchodového pojištění nižší než výše důchodu ostatních důchodově pojištěných osob. Pojistné na důchodové spoření, které platí osoba účastná důchodového spoření, činí 5 % z jejího vyměřovacího základu.

Okresní správy sociálního zabezpečení vybírají pojistné na důchodové spoření spolu s pojistným na dobrovolné důchodové pojištění.

K bodu 2 (§ 9a)

Okresní správa sociálního zabezpečení kontroluje správnost odvodu pojistného za jednotlivé zaměstnance pouze z podkladů zaměstnavatele. Zaměstnavatel proto musí vést evidenci zaměstnanců, kteří jsou účastníky důchodového spoření, aby okresní správa sociálního zabezpečení mohla zkontrolovat údaje o vyměřovacích základech uvedené zaměstnavatelem na přehledech o výši pojistného.

Za zaměstnance účastné důchodového spoření bude zaměstnavatel z jejich vyměřovacích základů odvádět pojistné na důchodové pojištění v nižší částce, než bude odvádět za ostatní zaměstnance. Je proto nutné z důvodu kontroly odvodu pojistného, aby zaměstnavatel uváděl na předepsaném tiskopise „Přehled o výši pojistného“ zvlášť úhrn vyměřovacích základů, z nichž bude placeno zaměstnanci pojistné ve výši 3,5 % jejich vyměřovacího základu, a zvlášť úhrn vyměřovacích základů, z nichž bude placeno zaměstnanci pojistné ve výši 6,5 % jejich vyměřovacího základu.

K bodu 3 (§ 14 odst. 1)

Legislativní úprava. Stanovuje se, jaká sazba pro výpočet výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění osoby samostatně výdělečně činné se použije, je-li nebo není-li tato osoba účastna důchodového spoření.

K bodu 4 (§ 14 odst. 1)

Osoba samostatně výdělečně činná účastná důchodového spoření je povinna platit i zálohy na pojistné na důchodové pojištění ve výši 26,2 % z měsíčního vyměřovacího základu, tedy v procentní sazbě, která odpovídá procentní sazbě pro pojistné na důchodové pojištění.

K bodu 5 (§ 15 odst. 6)

Okresní správa sociálního zabezpečení musí být informována o tom, zda osoba samostatně výdělečně činná je účastníkem důchodového spoření, protože pro takovou osobu samostatně výdělečně činnou platí nižší sazba pro pojistné i pro zálohy na pojistné než pro ostatní osoby samostatně výdělečně činné. Je nutné, aby ihned od měsíce, za který začnou platit pojistné na nemocenské pojištění, byla okresní správa sociálního zabezpečení informována o sazbě pojistného, z níž osoba samostatně výdělečně činná vypočetla zálohu na pojistné. Osoba samostatně výdělečně činná si může určit základ pro placení pojistného na nemocenské pojištění jen do výše měsíčního vyměřovacího základu pro odvod zálohy na pojistné na důchodové pojištění. Oznamovací povinnost osoby samostatně výdělečně činné bude zrušena, až bude okresní správa sociálního zabezpečení získávat z Centrálního registru smluv údaj o účastníkovi důchodového spoření nejen, když zahájí činnost, ale automaticky i v případě, kdy se osoba samostatně výdělečně činná stane účastníkem důchodového spoření v průběhu výkonu samostatné výdělečné činnosti.

K bodu 6 (§ 16 odst. 4 a 5)

Okresní správa sociálního zabezpečení bude vybírat část pojistného na důchodové pojištění zaplacené osobou dobrovolně účastnou důchodového pojištění, která je účastna důchodového spoření, proto je nutné, aby skutečnost, že je účastníkem důchodového spoření sdělila při podání přihlášky k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění.

Zaplacením pojistného v nižší sazbě než 30 % nevznikne účast na dobrovolném důchodovém pojištění a tedy ani povinnost platit pojistné na důchodové spoření. Proto se umožňuje, aby ve stanovené lhůtě osoba dobrovolně důchodově pojištěná pojistné doplatila, aby jí nezaniklo důchodové pojištění. Proto v případě, kdy osoba dobrovolně důchodově pojištěná dodatečně zjistí, že jako účastník důchodového spoření za dobu, za kterou již zaplatila pojistné, dluží pojistné, umožňuje se jí toto pojistné doplatit. Nebude-li dodatečně doplaceno pojistné do výše odpovídající sazbě 30 %, nevznikne v době, za kterou bylo zaplaceno pojistné ve výši 28 %, ani důchodové pojištění. Pojistné zaplacené v nižší sazbě, bude vráceno jako přeplatek, pokud už uplynula lhůta pro doplacení pojistného do výše sazby 30 %.

K bodu 7 (§ 16 odst. 7)

Stanovuje se okresní správě sociálního zabezpečení povinnost převádět část pojistného na důchodové pojištění zaplacené osobou dobrovolně účastnou důchodového pojištění, která je účastna důchodového spoření, Specializovanému finančnímu úřadu, který zajistí jejich převod na účet pro příjem plateb pojistného, převádění prostředků účastníka a provádění úhrad podle právního předpisu upravujícího důchodové spoření. Část pojistného osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění, která je účastna důchodového spoření se převede obdobně jako výnos pojistného na důchodové spoření podle § 14 zákona o pojistném na důchodové spoření.

K bodu 8 (§ 22 odst. 1)

Umožňuje se okresní správě sociálního zabezpečení uložit zaměstnavateli pokutu při nesplnění povinnosti vést evidenci o zaměstnancích účastných důchodového spoření.

K čl. VI

Je nutné stanovit, že pojistné za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se stanovuje podle dosavadních právních předpisů.

K části šesté - změna občanského soudního řádu

K čl. VII

K bodu 1 (§ 175v odst. 2 písm. e, § 279 odst. 2 písm. d), § 337c odst. 1 písm. e), § 338ze odst. 1 písm. g))

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení. Pojistné na důchodové spoření je peněžitým plněním obdobným daním a poplatkům.

K bodu 2 (§ 277 odst. 1)

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K části sedmé - změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky

K čl. VIII

S ohledem na skutečnost, že správcem pojistného na důchodové spoření budou orgány Finanční správy České republiky, je nutné stanovit, že ústředním správním úřadem pro toto pojistné je Ministerstvo financí, které je těmto orgánům nadřízené.

K části osmé - změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

K čl. IX

Do zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, se vkládá nový § 11c, na jehož základě budou orgány sociálního zabezpečení oprávněny přebírat údaje z Centrálního registru smluv. Věcně obdobné ustanovení se již nachází v platném znění zákona o důchodovém spoření v jeho § 7 odst. 1 větě první, kam však systematicky nepatří. Důvodem je obecný princip, podle něhož oprávnění konkrétního správního orgánu požadovat pro výkon svojí působnosti po jiných správních orgánech poskytnutí údajů z jimi vedených evidencí a registrů má být systematicky řazeno do právní normy, která obsahuje organizační a kompetenční úpravu správního orgánu, jemuž mají být údaje poskytovány. Tak je tomu i v případě orgánů sociálního zabezpečení (viz ustanovení § 11 a § 11a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů). Zmíněné ustanovení § 7 odst. 1 věty první zákona o důchodovém spoření je tímto návrhem zákona současně navrženo ke zrušení.

K části deváté - změna zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech

K čl. X

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K části desáté - změna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

K čl. XI

K bodu 1 (§ 19 odst. 2 písm. c))

Zákonem č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, došlo v části osmé ke změně zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. V § 19 odst. 2 zákona č. 357/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo vloženo nové písm. c), dle něhož je od daně dědické osvobozeno nabytí dědického podílu nezletilého na úhradu jednorázového pojistného na pojištění sirotčího důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření. Dosavadní písm. c) v § 19 odst. 2, podle něhož je od daně dědické osvobozeno nabytí částek, které se podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením stávají předmětem dědictví, se v souvislosti s uvedenou úpravou označuje nově jako písm. d). Účinnost této změny nastává k 1. 1. 2013.

V návaznosti na upozornění Evropské komise na možné porušení práva EU ve věci zdaňování práv důchodového pojištění daní dědickou v závislosti na tom, zda tato práva vznikla v rámci domácího nebo zahraničního penzijního pojištění, je navrhováno sjednocení daňového režimu u zděděných práv důchodového pojištění bez ohledu na to, zda práva vznikla v rámci tuzemského nebo zahraničního penzijního pojištění. Jsou vytvořeny stejné podmínky pro zdanění majetku nabytého děděním z důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření v České republice a z obdobných zdrojů v zahraniční.

K bodu 2 (§ 19 odst. 2 písm. d))

Viz odůvodnění k bodu 1.

K čl. XII

Jedná se o standardní přechodné ustanovení zamezující nepravé retroaktivitě zákona. Pro případy, kdy skutečnost, která je předmětem daně, nastala před účinností tohoto zákona a daňové řízení proběhne až po nabytí jeho účinnosti, navrhuje se do zákona zapracovat přechodné ustanovení, které jednoznačně stanoví v těchto případech postup podle dosavadní právní úpravy.

K části jedenácté - změna zákona o daních z příjmů

K čl. XIII

K bodu 1 (§ 23 odst. 3 písm. a) bod 5)

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K bodu 2 (§ 23 odst. 3 písm. b) bod 2)

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K bodu 3 (§ 25 odst. 1 písm. g))

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K bodu 4 (§ 38j odst. 10)

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K části dvanácté - změna zákona o státní sociální podpoře

K čl. XIV

K bodu 1 (§ 5 odst. 1 písm. a) závěrečná část ustanovení)

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K bodu 2 (§ 5 odst. 8 písm. a))

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K části třinácté - změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody

K čl. XV

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K části čtrnácté – změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí

K čl. XVI

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K části patnácté – změna zákona o veřejných dražbách

K čl. XVII

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení a s tím související potřeby vymezit daně, poplatky a obdobná peněžitá plnění natolik obecně, aby nebylo nutné příslušný text právního předpisu měnit při každém vzniku, změně či zániku takových povinných peněžitých plnění. Pojistné na důchodové spoření je peněžitým plněním obdobným daním a poplatkům.

K části šestnácté – změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů

K čl. XVIII

K bodu 1 (§ 10 odst. 2)

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení. Ohledně pojistného na důchodové spoření bude Úřad práce vystupovat stejně jako ohledně daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků.

K bodu 2 (Poznámka pod čarou č. 13)

Viz odůvodnění k bodu 1.

K části sedmnácté - změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

K čl. XIX

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K části osmnácté - změna zákona o provádění mezinárodních sankcí

K čl. XX

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K části devatenácté - změna zákona o životním a existenčním minimu

K čl. XXI

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K části dvacáté - změna zákona o pomoci v hmotné nouzi

K čl. XXII

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K části dvacáté první- změna insolvenčního zákona

K čl. XXIII

K bodu 1 (§ 168 odst. 2 písm. e))

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení a s tím související potřeby vymezit daně, poplatky a obdobná peněžitá plnění natolik obecně, aby nebylo nutné příslušný text právního předpisu měnit při každém vzniku, změně či zániku takových povinných peněžitých plnění. Clo a pojistné na důchodové spoření jsou peněžitými plněními obdobnými daním a poplatkům.

K bodu 2 (§ 170 písm. d))

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení a s tím související potřeby vymezit daně, poplatky a obdobná peněžitá plnění natolik obecně, aby nebylo nutné příslušný text právního předpisu měnit při každém vzniku, změně či zániku takových povinných peněžitých plnění. Clo a pojistné na důchodové spoření jsou peněžitými plněními obdobnými daním a poplatkům.

K části dvacáté druhé - změna zákoníku práce

K čl. XXIV

K bodu 1 (§ 147 odst. 1 písm. a))

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K bodu 2 (§ 356 odst. 3)

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

K části dvacáté třetí - změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

K čl. XXV

V souladu s čl. 11 odst. 5 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, se stanoví podmínky zjednodušené hloubkové kontroly klienta (tj. výjimky z povinnosti identifikace a kontroly klienta ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb.) pro „pojistky pro systém důchodového zabezpečení, u nichž neexistuje ustanovení o dobrovolném zrušení pojistky pojištěncem a pojistka nemůže být použita jako zajištění“. Odkaz na právní předpis o důchodovém spoření přímo v textu se aktuálně vztahuje k zákonu č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření. Podle tohoto zákona „spořící“ část tzv. II. pilíře důchodového systému, probíhá ve formě „důchodového spoření“, které lze po vzniku nároku na důchod převést pouze na „pojistnou smlouvu o pojištění důchodu“, z níž je pak důchod vyplácen. Zákon o důchodovém spoření dále upravuje ve směrnici ES uvedené podmínky pro výjimku, tj. vylučuje možnost zrušení důchodového spoření účastníkem a zakazuje jeho použití na zajištění. S ohledem na tyto skutečnosti se navrhuje zařadit smlouvu o důchodovém spoření a pojistnou smlouvu o pojištění důchodu podle zákona o důchodovém spoření do § 13 odst. 2 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

K části dvacáté čtvrté - změna trestního zákoníku

K čl. XXVI

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení.

Zájem na řádném placení pojistného na důchodové spoření by měl být chráněn také proti jednání, jehož podstatou je zkrácení pojistného v režimu § 240 trestního zákoníku. Nicméně v tomto ustanovení se pojistné na důchodové spoření podřadí pod pojem „jiné podobné povinné platby“. S ohledem na to není nutné ustanovení § 240 trestního zákoníku doplňovat o pojem „pojistné na důchodové spoření“.

K části dvacáté páté - změna zákona o pojišťovnictví

K čl. XXVII

Jedná se o terminologickou změnu, která vychází z vyčlenění pojistného na důchodové spoření z pojistného na sociální zabezpečení a s tím související potřeby vymezit daně, poplatky a obdobná peněžitá plnění natolik obecně, aby nebylo nutné příslušný text právního předpisu měnit při každém vzniku, změně či zániku takových povinných peněžitých plnění.

K části dvacáté šesté - změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření

K čl. XXVIII

Zrušuje se překonaná úprava, tj. úprava, která je nyní obsažena ve vztahu k pojistnému na důchodové spoření v novele zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (část pátá navrhovaného zákona). Účelem je, aby ustanovení § 7a a změna ustanovení § 15 nikdy nenabyla účinnosti.

K části dvacáté sedmé - změna zákona o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů

K čl. XXIX

Tímto ustanovením je předsouvána účinnost některých ustanovení novelizujících daňový řád, zákon o daních z příjmů a zákon o Finanční správě České republiky v zákoně č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, (dále jen „zákon o JIM“). Tyto novely prošly řádným legislativním procesem, byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou platné. Předsunutím účinnosti ze současného data 1. ledna 2015 na 1. ledna 2013 nedochází k jejich věcné změně.

Ustanovení novelizující daňový řád, jejichž účinnost je předsouvána, jsou dvojího charakteru.

Jednak se jedná o ty změny daňového řádu, jejichž potřeba uvést je v život již od roku 2013 vyvstala v souvislosti s legislativním řešením správy pojistného na důchodové spoření. Cílem zákonodárce bylo upravit pojistné na důchodové spoření a jeho správu tak, aby byl navržený režim nadále životaschopný i po zavedení jednoho inkasního místa a nebylo nutné jej nijak zásadněji měnit. Protože řešení převzít do zákona o pojistném na důchodové spoření ustanovení daňového řádu, ve znění zákona o JIM, a vytvořit tak ve vztahu k daňovému řádu speciální ustanovení, která by se po nabytí účinnosti zákona o JIM stala duplicitní s úpravou obsaženou v daňovém řádu, je nevhodné, byla u těch ustanovení daňového řádu, kde se to s ohledem na správu pojistného na důchodové spoření ukázalo být žádoucí (například registrace, lhůty pro podání hlášení a vyúčtování, apod.), předsunuta účinnost novel obsažených v zákoně o JIM, aby bylo možné použít obecná procesní ustanovení obsažená v daňovém řádu již od roku 2013. Tato úprava je konečná a nevyžaduje žádnou následnou legislativní změnu či nutnost adaptace na novou právní úpravu po určitém čase (resp. po nabytí účinnosti zákona o JIM).

Za druhé se jedná o ustanovení, ohledně jejichž úpravy panovala v průběhu legislativního procesu všeobecná shoda a jejichž včasnější změna je žádoucí též s ohledem na správu pojistného na důchodové spoření (například zpřesnění podmínek pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší).

V návaznosti na to, že je předsouvána účinnost novelizované právní úpravy registrace v daňovém řádu, je potřeba předsunout též účinnost novely ustanovení o registraci v zákoně o daních z příjmů (bod 154), protože tyto dvě právní úpravy jsou na sebe navázány a jejich účinnost nelze rozdělit.

Protože registrace je zákonem o JIM vtělena do části páté zákona o daních z příjmů, je současně nutné předsunout účinnost té části novelizačního bodu 155, který nově upravuje pravomoci vlády a Ministerstva financí jako část sedmou zákona o daních z příjmů. Tato změna je nezbytná z toho důvodu, že jinak by současná ustanovení upravující pravomoci Ministerstva financí a vlády, jež jsou obsažena v části páté zákona o daních z příjmů, byla vložením novely části páté, provedené zákonem o JIM, zrušena bez náhrady. Takto jsou tedy předsunuty tyto části bodu 155:

a) část návětí stanovící, že se vkládá nová část sedmá včetně nadpisu,

b) část sedmá, která shodně jako současná část pátá zákona o daních z příjmů upravuje pravomoci vlády a Ministerstva financí,

c) ustanovení, kterým se zrušují poznámky pod čarou č. 36 a 36b a které stanoví, že dosavadní část šestá se označuje jako část osmá.

Zbylá část novelizačního bodu 155 upravující odvod z úhrnu mezd (část šestá, § 39c až 39o), nabude účinnosti dnem 1. ledna 2015.

Navrhuje se rovněž změna termínu účinnosti ustanovení čl. V bodu 3 zákona, které obsahuje novelu ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky. Touto novelou se do výčtu evidencí a registrů veřejné správy, z nichž jsou orgány Finanční správy České republiky oprávněny přebírat údaje pro výkon své působnosti, doplňují mimo jiné registr pojištěnců důchodového pojištění, registry pojištěnců nemocenského pojištění a registry zaměstnavatelů. V návaznosti na nově stanovenou působnost orgánů Finanční správy České republiky při správě pojistného na důchodové spoření se navrhuje umožnit jejich přístup do těchto registrů již od 1. ledna 2013.

K části dvacáté osmé - účinnost

K čl. XXX

Účinnost zákona musí být shodná s účinností zákona o pojistném na důchodové spoření.

V Praze dne 23. května 2012

RNDr. Petr Nečas, v.r. předseda vlády

Ing. Miroslav Kalousek, v.r. ministr financí