zákon č. 4/2019 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu

Problematiku nároku na vrácení části spotřební daně, zaplacené z vybraných minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a pro provádění hospodaření v lese, upravuje § 57 zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebních daních“).

Nárok na vrácení spotřební daně vzniká zemědělským podnikatelům, kteří provozují:

a) pouze rostlinnou výrobu podle § 57 odst. 3 písm. a) zákona o spotřebních daních (dále jen „čistá rostlinná výroba“),

b) současně rostlinnou výrobu a chov skotu, koní prasat, drůbeže nebo ovcí podle § 57 odst. 3 písm. a) nebo b) zákona o spotřebních daních (dále jen „kombinovaná živočišná výroba“),

c) pouze chov skotu, koní prasat, drůbeže nebo ovcí podle § 57 odst. 3 písm. b) zákona o spotřebních daních (dále jen „čistá živočišná výroba“),

d) rybníkářství podle § 57 odst. 3 písm. c) zákona o spotřebních daních (dále jen „rybníkářství“).

Nárok na vrácení spotřební daně vzniká rovněž osobám, které provádějí hospodaření v lese podle lesního zákona.

Ustanovení § 57 zákona o spotřebních daních stanoví podmínky vzniku nároku na vrácení spotřební daně osobám užívajícím vybrané minerální oleje pro zemědělskou prvovýrobu a pro provádění hospodaření v lese a následující pevné částky vrácené spotřební daně: 1. výše pevné částky vrácené spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných pro čistou rostlinnou výrobu, rybníkářství nebo hospodaření v lese činí 4 380 Kč/1 000 l nakoupených minerálních olejů uvedených v § 45 odst. 1 písm. b) (dále jen „B0“), § 45 odst. 2 písm. j) ( dále jen „B7“) a v § 45 odst. 2 písm. c) (dále jen „B30“) zákona o spotřebních daních; 2. výše pevné částky vrácené spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v čisté živočišné výrobě činí 9 500 Kč/1 000 l nakoupených minerálních olejů B0 nebo B7, nebo 7 000 Kč/1 000 l minerálních olejů B30; 3. výše pevné částky vrácené spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných pro kombinovanou živočišnou výrobu činí pro osoby s intenzitou chovu do 0,2 velké dobytčí jednotky (dále jen „VDJ“)/hektar 4 380 Kč/1 000 l nakoupených minerálních olejů B0, B7 nebo B30; 4. výše pevné částky vrácené spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných pro kombinovanou živočišnou výrobu činí pro osoby s intenzitou chovu nad 0,2 do 0,4 VDJ/hektar 6 940 Kč/1 000 l nakoupených minerálních olejů B0 nebo B7 nebo 5 690 Kč/ /1 000 l nakoupených minerálních olejů B30; 5. výše pevné částky vrácené spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných pro kombinovanou živočišnou výrobu činí pro osoby s intenzitou chovu nad 0,4 VDJ/hektar 9 500 Kč/1 000 l nakoupených minerálních olejů B0 nebo B7 nebo 7 000 Kč/1 000 l nakoupených minerálních olejů B30.

Výše pevných částek vrácené spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných pro čistou živočišnou výrobu nebo pro kombinovanou živočišnou výrobu je od 1. července 2017 do 31. prosince 2018 zákonem o spotřebních daních stanovena s přihlédnutím k intenzitě chovu hlavních druhů hospodářských zvířat s tím, že přínosy živočišné výroby nebo kombinované živočišné výroby pro životní prostředí v České republice jsou zohledněny ve výši pevných částek vrácené spotřební daně.

Způsob výpočtu nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů, způsob a podmínky vedení dokladů a evidence a podmínky a způsob výpočtu a prokázání intenzity chovu hospodářských zvířat stanoví vyhláška č. 176/2017 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese.

Dnem 1. ledna 2019 nabývá účinnosti čl. I bod 3 zákona č. 453/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví jednotnou výši pevných částek pro zemědělskou prvovýrobu a pro provádění hospodaření v lese ve výši 4 380 Kč/1 000 l nakoupených minerálních olejů.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Návrh zákona od 1. ledna 2019 nahrazuje pro současné potřeby živočišné výroby méně vhodnou právní úpravu vrácení části spotřební daně z minerálních olejů uvedenou v čl. I bodě 3 zákona č. 453/2016 Sb.

Cílem návrhu zákona je zachovat i po 1. lednu 2019 současnou právní úpravu § 57 zákona o spotřebních daních, účinnou od 1. července 2017 do 31. prosince 2018, tj. zachovat zvýšenou intenzitu podpory čisté živočišné výroby a kombinované živočišné výroby.

Návrh zákona se předkládá z důvodu účelného podpoření udržení dosavadního stavu počtu chovaných hospodářských zvířat, případně i dosažení žádoucího zvýšení počtu chovaných hospodářských zvířat České republice v příštích letech a jejich přínosu pro životní prostředí v České republice (např. ke zlepšení kvality půdy), s cílem zlepšit ekonomickou situaci chovatelů hospodářských zvířat.

V realizačních cenách živočišných komodit se stále vyskytují turbulentní výkyvy cen zemědělských výrobců zejména u komodit v chovu prasat a drůbeže. Situace se pravidelně či nepravidelně na základě globálních vlivů opakuje a projevuje u většiny druhů a kategorií hospodářských zvířat. Ztrátu na výrobě způsobenou nízkou realizační cenou se chovatelé snaží kompenzovat snižováním výrobních nákladů či již zmíněným snižováním počtu chovaných hospodářských zvířat, aby ztrátovost této produkce dosahovala nižších rozměrů.

Základní podpora chovatelů hospodářských zvířat je v České republice prováděna dotačním systémem, kde je chovatelům částečně kompenzována nerentabilita chovu určitých druhů a kategorií hospodářských zvířat. Jedná se o dotace jak z evropských zdrojů, tak národní dotace, které jsou v současné době odůvodněně více směrovány na podporu chovu hospodářských zvířat, než tomu bylo v minulosti.

Podpora snížení výrobních nákladů na chov hospodářských zvířat vrácením části spotřební daně a tím zachování počtu chovaných kusů vychází také zejména z toho, že nízké počty chovaných hospodářských zvířat mají díky nižší potřebě pícnin a dalších rostlinných krmiv a tím nižší produkci statkových hnojiv velmi negativní vliv na vývoj struktury půdy včetně obsahu humusu v ní obsaženého. Následkem nízké produkce pícnin a nízkého obsahu humusu v půdě jsou způsobovány různé eroze půdy a velmi časté lokální či rozsáhlé záplavy, které jsou důsledkem toho, že půda má nízkou jímací schopnosti vody. Rozměr chovu hospodářských zvířat a s ním spojená produkce pícnin a dalších krmiv či provozování pastvy přežvýkavců má v komplexním pojetí ochrany přírody a ovzduší své nezastupitelné místo. Existují i další sociální dopady do života obyvatelstva ve venkovských oblastech, kde chybí chov hospodářských zvířat, nebo byl v politice minulých mnoha let značně omezován. Jedná se zejména o zajištění zaměstnanosti přímo v menších obcích a větší přidané hodnoty v hospodářství tamtéž. Uchování živočišné prvovýroby zajišťuje rovněž rozvoj zaměstnanosti v mnoha dalších návazných výrobních odvětvích spojených s chovem hospodářských zvířat jak po stránce dodavatelské tak i odběratelské.

V současné době jsou v České republice hospodářská zvířata chována v tak malém objemu, že výše uvedené negativní aspekty nabývají na stále větším významu. Podpora jejich chovu vrácením části spotřební daně za motorovou naftu je tak nepřímou podporou omezování uvedených negativních vlivů, které se ve státním rozpočtu v mnohem větší míře promítnou v jiných oblastech, které omezují výdaje či zvyšují jeho příjmy.

Vrácení části spotřební daně chovatelům hospodářských zvířat zlepšuje rentabilitu jejich chovu faktickým snížením celkových vynaložených nákladů, kde náklady na pohonné hmoty a energie dle jednotlivých druhů a kategorií hospodářských zvířat jsou v průměru po nákladech na krmiva a osobních nákladech třetím nejvyšším nákladem.

Možným zdrojem snižování výrobních nákladů jsou náklady na krmiva, které představují nejvyšší podíl na celkových nákladech. Dle výrobních podmínek jednotlivých chovů a kategorií hospodářských zvířat to činí 40 až 60 % z celkových nákladů. Omezené poskytování krmiv v objemu, složení či kvalitě se však následně projevuje ve zhoršení a snížení nejen užitkovosti, ale i reprodukce zvířat a ohrožení jejich zdravotního stavu při užitkovosti, ke které jsou vyšlechtěna. Což s sebou v důsledku paradoxně nese nejen snížení produkce, ale i zvýšení nerentability.

Dalším zdrojem snižování nákladů na chov hospodářských zvířat jsou náklady na energie, kde pohonné hmoty – zejména motorová nafta, zaujímá podstatnou část. Chov hospodářských zvířat ve značné míře motorovou naftu spotřebovává zejména na traktorové práce nebo práci samochodných specializovaných strojů na farmách a objektech živočišné výroby. Tyto práce a činnosti zahrnují zejména dopravu krmiv a steliv ze skladovacích a úložných prostor na jednotlivé objekty nebo pastviny chovu hospodářských zvířat a odvoz statkových hnojiv z těchto objektů na jejich úložiště. Dále na traktorové práci nebo provozu samochodných specializovaných strojů je závislá příprava a zakládání krmiv včetně sklízení zeleného krmení k přímé spotřebě a následně vyhrnování a odstraňování tuhých či tekutých výkalů a podestýlek z objektů chovu hospodářských zvířat. Přeprava hospodářských zvířat mezi hospodářstvími či pastvinami je také zcela běžným nákladem na jejich chov vykazující spotřebu motorové nafty. V neposlední řadě je na motorové naftě závislý chod mobilních zdrojů elektrické energie v případě nedostupnosti elektrické energie z rozvodné sítě, například na pastvinách nebo záložních zdrojů pro případ výpadku dodávky elektrické energie a ohrožení života či zdraví chovaných zvířat.

U nákladové položky „motorová nafta“ nárok na vrácení části spotřební daně významně sníží celkové náklady na jednotku produkce nebo krmný den chovaných hospodářských zvířat.

Návrh zákona nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Cílem návrhu zákona je zachovat po 1. lednu 2019 zvýšenou intenzitu podpory čisté živočišné výroby a kombinované živočišné výroby formou vrácení části spotřební daně.

Návrh zákona účelně podpoří v příštích letech udržení dosavadního stavu počtu chovaných hospodářských zvířat v České republice, případně i dosažení žádoucího zvýšení jejich počtu, včetně jejich přínosu pro životní prostředí v České republice.

Návrh zákona přispěje ke zlepšení životního prostředí (zejména kvality půdy) v České republice, zlepší ekonomickou situaci chovatelů hospodářských zvířat, zvýší rentabilitu chovu hospodářských zvířat a bude mít i pozitivní sociální dopad do života obyvatel venkova v České republice.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky a garantuje dodržování základních lidských práv a svobod.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii

Poskytování vratky spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a při provádění hospodaření v lese je veřejnou podporou, na kterou se uplatňují následující předpisy Evropské unie:  Článek 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie.  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem ve znění Nařízení Komise (EU) č. 2017/1084 ze dne 14. června 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 651/2014, pokud jde o podporu na přístavní a letištní infrastrukturu, prahové hodnoty oznamovací povinnosti pro podporu na kulturu a zachování kulturního dědictví a pro podporu na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu a režimy regionální provozní podpory pro nejvzdálenější regiony, a mění se nařízení (EU) č. 702/2014, pokud jde o výpočet způsobilých nákladů („GBER“).  Nařízení Komise (EU) č. 1388/2014 ze dne 16. prosince 2014, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie („FBER“).  Sdělení Evropské komise - Pokyny pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (2015/C 217/01).  Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny.

Navrhovaná právní úprava je slučitelná s výše uvedenými předpisy Evropské unie.

Problematiky vratky spotřebních daní z minerálních olejů zaplacených v cenách některých minerálních olejů spotřebovaných pro čistou rostlinnou výrobu, pro čistou živočišnou výrobu, pro kombinovanou živočišnou výrobu, pro rybníkářství nebo pro hospodaření v lese se týkají blokové výjimky GBER č. SA.47430 (2017/X) a FBER č. SA.47415 (2017/X) a v současné době běžící notifikační procedura režimu podpory týkajícího se vrácení části spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v rybníkářství pod označením SA.49037 (2017/N).

Platná vyhláška č. 176/2017 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v zemědělské prvovýrobě a při provádění v lese, v souladu s výše uvedenými předpisy Evropské unie, rovněž vylučuje vrácení spotřební daně u biopaliv, na něž se vztahují povinné dodávky nebo povinné přimíchávání nebo se zajišťuje dodržení podmínky minimálního zdanění minerálních olejů.

6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava zajišťuje plnění všech závazků, které se na upravovanou oblast vztahují a které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a dalších dokumentů. Lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy

Z navrhované právní úpravy nevyplývá zvýšení nároků na státní rozpočet ani ostatní veřejné rozpočty. Od roku 2019 však nebude realizováno snížení vrácené spotřební daně z minerálních olejů spotřebovaných v živočišné výrobě v předpokládané roční výši cca 250 mil. Kč.

Navrhovaná právní úprava sníží ve výše uvedené výši náklady zemědělských podnikatelů v živočišné výrobě.

8. Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. K tomuto lze uvést, že při správě daní se uplatňuje zásada neveřejnosti. Informace o poměrech daňových subjektů jsou tak chráněny povinností mlčenlivosti pod hrozbou pokuty do výše 500 000 Kč a nemohou být zpřístupněny veřejnosti.

9. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)

Předkládaná právní úprava neobsahuje ustanovení, která by byla předmětem korupčního rizika.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

11. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona již v prvém čtení

Navrhuje se, aby podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení.

Důvodem pro tento postup je to, že navrhovaný zákon musí nabýt účinnosti nejpozději k 1. 1. 2019, tj. tak, aby nenabyla účinnosti právní úprava uvedené v čl. I bodu 3 zákona č. 453/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.