Zhodnocení platné právní úpravy
V současnosti není v kompetenci Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) vymezené v § 5 a dalších ustanoveních zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jakkoliv autoritativně zasahovat v případě, kdy je v televizním vysílání výrazně zvýšená hlasitost reklamy oproti ostatním částem vysílání. Zákon nedává Radě podklad k jakémukoliv postupu vůči provozovatelům televizního vysílání v takovém případě, neboť provozovatelům televizního vysílání není uložena specifická povinnost udržovat stejnou úroveň hlasitosti u všech částí vysílání a není též definována žádná skutková podstata správního deliktu, která by zvýšenou hlasitost reklamy oproti ostatním částem vysílání postihovala.
Principy nové právní úpravy
Zvýšená hlasitost reklam oproti ostatním částem televizního vysílání je celosvětově vnímaným negativním jevem, který je hoden legislativní úpravy.
Rada se v posledních letech na základě stížností diváků zabývala možností podat podnět k příslušné legislativní úpravě a oslovila v tomto směru též Ministerstvo kultury ČR. K přijetí příslušné legislativní úpravy na základě tohoto podnětu Rady nedošlo.
Ačkoliv ale v České republice tomu tak zatím není, jsou ze zahraničí známy příklady legislativních úprav zabývajících se postihem nežádoucí zvýšené hlasitosti reklamy oproti ostatním částem televizního vysílání. Takovou úpravu je možné nalézt například na Slovensku nebo v Polsku.
Navržená právní úprava je založena na porovnání zvukové intenzity reklamy a ostatních částí vysílání před a po reklamě tak, aby byla odstraněna osobou sledující televizní vysílání vnímaná disproporce v intenzitě zvuku, jež je důvodem zmíněných častých stížností divácké veřejnosti. Protože při praktické aplikaci ustanovení budou hrát roli technické aspekty měření zvukové intenzity, dává též právní úprava Radě povinnost prováděcím právním předpisem určit další podrobnosti.
Tento kombinovaný přístup regulace zákonným a podzákonným právním předpisem se jeví jako praktický, neboť podzákonným právním předpisem bude možné pružněji reagovat na předpokládaný budoucí další vývoj televizní techniky a metod měření intenzity zvuku v televizním vysílání.
Nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Návrh zákona představuje dopad na rozpočet Rady a to ve výšce 200.000,- Kč. Předpokládané náklady pro Radu představují především náklady na pořízení nové techniky a obecně na veškerá technická či organizační opatření, která bude třeba přijmout v souvislosti s novelou a s dohledem nad plněním nově zaváděné povinnosti provozovatelů vysílání.
Návrh zákona nemá dopady na rozpočty krajů a obcí.
Soulad s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem i s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky.
Návrh na schválení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení
Vzhledem k jednoduchosti navržené právní úpravy navrhovatelé navrhují, aby podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.
K čl. I
K bodu 1
S ohledem na navrženou právní úpravou předpokládanou potřebu vydání prováděcího právního předpisu se do zákona č. 231/2001 Sb. vkládá nová kompetence Rady, a to vydávat prováděcí právní předpisy v oblasti provozování rozhlasového a televizního vysílání a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání v rozsahu zmocnění podle tohoto zákona.
K bodu 2
Protože označení sponzora, jejichž vysílání se nová právní úprava rovněž týká, nejsou obsažena v nadpisu § 49 zákona č. 231/2001 Sb., doplňuje se nadpis i o tento pojem v zájmu lepší přehlednosti právní úpravy a formální správnosti nadpisu.
K bodu 3
Zavádí se povinnost provozovatele televizního vysílání zajistit, aby zvuková intenzita vysílaných reklam, teleshoppingu a označení sponzora nepřesahovala zvukovou intenzitu ostatních částí vysílání před a po odvysílání reklam, teleshoppingu a označení sponzora. Navrhovaná právní úprava rovněž pamatuje na to, aby nebyla obcházena zvyšováním zvukové intenzity zvukových a zvukově-obrazových prostředků oddělujících reklamu a teleshopping od ostatních částí vysílání.
V praxi dohledu nad dodržováním nově zaváděné povinnosti budou hrát významnou roli technické otázky týkající se měření zvukové intenzity pro účely jejího porovnávání, zejména technické zařízení, které bude pro měření zvukové intenzity používáno, a další technické aspekty měření; podrobnosti tedy musí být ošetřeny prováděcím právním předpisem (vyhláškou) tak, aby bylo možné flexibilně reagovat na vývoj v oblasti televizní techniky.
Rada ve vyhlášce rovněž určí časové období, které se rozumí dobou předcházející odvysílání reklam, teleshoppingu a označení sponzora a dobou následující po jejich odvysílání ve smyslu navrhovaného textu nového ustanovení zákona.
K bodu 4
Jedná se o legislativně technickou úpravu v důsledku vložení nového odstavce do § 49, tj. přeznačení vnitřního odkazu.
K bodu 5
Za účelem zajištění efektivní vymahatelnosti plnění nových zákonných povinností provozovatelů televizního vysílání se jeví jako nezbytné též definování příslušné sankce za jejich porušení.
Rozmezí výše pokuty od 10 000 Kč do 5 000 000 Kč, kterou by bylo možné za porušení této povinnosti uložit, se jeví jako přiměřené významu této povinnosti, a to i při porovnání s jinými povinnostmi uvedenými v zákoně č. 231/2001 Sb., za něž zákon nyní stanoví možnost uložení pokuty ve stejném rozmezí.
K bodům 6 a 7
Důvodem pro navrhovanou změnu je přeznačení odstavců v § 49 zákona tak, jak je uvedena v bodu 3.
K čl. II
Účinnost předloženého zákona se navrhuje ke dni 1. srpna 2012 s ohledem na potřebu přípravy předpokladů k výkonu dohledu nad plněním nově zaváděné povinnosti provozovatelů televizního vysílání a na předpokládanou potřebu přípravy na její plnění na straně provozovatelů televizního vysílání, ale zároveň též se zohledněním potřeby účinnost právní úpravy nadměrně neodkládat v souvislosti s rostoucím počtem stížností divácké veřejnosti na neúměrnou hlasitost reklamy v televizním vysílání.
V Praze dne 2. 2. 2012
Václav Mencl v.r. Kateřina Klasnová v.r. Petr Skokan v.r Vítězslav Jandák v.r. Václav Kubata v.r. Ivana Levá v.r. Ladislav Skopal v.r. Hana Orgoníková v.r. Jan Bauer v.r. Jaroslava Wenigerová v.r. Lenka Kohoutová v.r. Jana Fischerová v.r. Zbyněk Stanjura v.r. Jitka Chalánková v.r.