zákon č. 407/2023 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku Novela zákona o státní sociální podpoře

Cílem návrhu je v maximální možné míře zavést taková procesní opatření, která vycházejí ze záměrů vlády ČR postupně digitalizovat jednotlivé agendy, jež v důsledku budou mít pozitivní vliv na odbřemenění Úřadu práce ČR, který se v současné době potýká s velkou přetížeností, ať už s vazbou na neobsazená pracovní místa či v důsledku zavedení dávek pro občany příchozí z válkou postižené Ukrajiny.

Úřad práce ČR měsíčně zpracovává v rámci celé agendy nepojistných sociálních dávek zhruba 77 tis. správních řízení. Uvedený počet se vztahuje ke všem agendám.

V agendě státní sociální podpory jde o cca 49,4 tis. správních řízení průměrně v měsíci. Z uvedeného počtu 80 % v sobě nese povinnost doručovat do rukou adresáta, tzv. na doručenku. Konkrétně u příspěvku na bydlení průměrný měsíční počet nových žádostí od 1. 7. 2022 byl cca 25 tis., např. v říjnu 2022 vzrostl až na 41 tis. nových žádostí. Průměrný měsíční počet žádostí o přídavek na dítě od 1. 7. 2022 byl téměř 26 tis., v měsíci říjnu 2022 byl počet podaných žádostí bezmála 40 tis.

Navrženými opatřeními tak bude postupnými kroky naplňován hlavní cíl, a to zrychlení digitalizace a zjednodušení administrativy, a to ku prospěchu jak žadatelů o dávky, tak i zaměstnanců Úřadu práce ČR, jenž jednotlivé dávkové systémy obsluhují. Navrhované změny budou mít také pozitivní vliv i na osoby, které potřebují pomoct s úhradou nákladů na bydlení, včetně energií.

Zákon o státní sociální podpoře prozatím neumožňuje dostatečně efektivně využívat digitalizaci některých procesů v rámci řízení o nárocích na jednotlivé dávky státní sociální podpory, a to zejména v oblasti zjišťování tzv. rozhodných skutečností. Rozhodné skutečnosti pro vyhodnocení nároku a výše dávky jsou žadateli o dávku potvrzovány fyzicky subjektem, jenž má dané údaje potřebné pro vyhodnocení nároku a výše dávky ve své správě, a následně vždy žadatelem o dávku dokládány Úřadu práce ČR.

Z úřední činnosti státních zaměstnanců Úřadu práce ČR vyplývá závěr, podložený rozsáhlým dotazníkovým šetřením v rámci Úřadu práce ČR, že klienti, v rámci prokazování nároku na dávku státní sociální podpory (příspěvku na bydlení zejména), mají stále za obtížné odpovídajícím způsobem vyplnit částku/částky za předepsané položky, a to ve vazbě na sledované, tzv. rozhodné období. Zejména pokud se jedná o případy nedoplatků či přeplatků na zasmluvněných energiích (elektřina, plyn). Současně se klient „neorientuje“ ve své „výplatní pásce“ (potvrzení o mzdě), jakou částku má vyplnit (uvést). Zpravidla bývá na státních zaměstnancích Úřadu práce ČR povinnost odstranit vady podání (žádosti, příloh) v tom smyslu,

Viz Programové prohlášení vlády: „Sjednocení a digitalizace procesů státu jsou cestou k přátelštější, efektivnější a levnější státní správě. Naučíme stát fungovat efektivně s využitím všech moderních technologií.“ že žadatelem (klientem) vyplněná data (číselná vyjádření) u povinných položek z formuláře neodpovídají žadatelem (klientem) předloženým důkazním prostředkům (tedy listinám, dokladům, kterými prokazují zaplacení elektřiny, plynu, nájemného, služeb spojených s užíváním bytu, příjmu).

Je proto navrhováno, aby relevantní rozhodné skutečnosti, objektivní data (tedy číselné údaje), jejichž původcem je právnická osoba, s níž má žadatel (klient) smluvní vztah (v případě mzdy/platu nebo záloh na elektřinu, plyn) byly předávány Úřadu práce ČR v maximální možné míře digitálně, v zásadě přímou komunikací mezi těmito subjekty a Úřadem práce ČR. Samozřejmostí je udělení souhlasu klienta k takovému úkonu, který je již dnes součástí každé žádosti o dávku.

Úprava tak cílí na administrativní zjednodušení a klientskou přívětivost procesu řízení o nároku na dávky. Jde o úpravu, která všem dodavatelům energií bude ukládat povinnost poskytovat informace o nákladech na bydlení (dodavatelé energií) jak oprávněných osob, tak popř. osob společně posuzovaných, Úřadu práce ČR elektronicky, a to na výzvu Úřadu práce ČR, v předem specifikované podobě, struktuře a formátu. Tzn., bude se jednat o náklady, které za odběrné místo byly uhrazeny s tím, že toto odběrné místo je relevantní ve vztahu žadatel, popř. osoby společně posuzované pro příspěvek na bydlení. Specifikaci formátu a struktury zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tak, aby uvedené subjekty měly dostatek času se na způsob předávání informací „technicky“ připravit. Účinnost této úpravy je navrhována na první den sedmého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení.

Povinnost uložená zaměstnavatelům dle zákona č. 456/2022 Sb. s účinností od 1. července 2023 a nově dodavatelům energií zavádí způsob poskytnutí požadované informace pouze elektronicky v předem specifikované podobě, struktuře a formátu a současně nově zavádí v případech, kdy podání nesplňuje tyto podmínky, že k němu nebude přihlíženo. Dále návrh předmětné ustanovení doplňuje o úpravu, že orgán státní sociální podpory definuje konkrétní datovou schránku, jež má být v tomto případě pro předání předmětné informace využita.

Elektronická komunikace přináší výhody pro povinného i orgány státní sociální podpory. Zpracování elektronickou formou umožní zapracování kontrol do příslušné aplikace, čímž bude povinný směrován ke správnému obsahu poskytnuté informace a tím bude docházet ke snížení počtu chybného předání informací. Zároveň dojde k časové úspoře, neboť odpadne doba potřebná na ruční zpracování, protože nepůjde o pouhé zasílání datových zpráv, ale také o jejich automatizované zpracování bez nutnosti lidského zásahu.

Nadále však bude zachována možnost jak podání žádosti o dávku, tak dodání veškerých podkladů pro rozhodnutí doložit také „klasicky“ papírově. Navrhovanými úpravami není dotčeno právo klienta podat žádost včetně veškerých náležitostí (dokladů) jinak než elektronicky, tedy papírově.

S cílem administrativního zjednodušení a zvýšení klientské přívětivosti bude dále rozšířeno elektronické sehrávání informace o nezaopatřenosti dítěte (rozhodné skutečnosti potřebné pro nárok na některé dávky státní sociální podpory), a to z registru pojištěnců veřejného zdravotního pojištění spravované Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR.

Nezaopatřenost dítěte je nyní dokládána vždy žadatelem o dávku, popř. osobami společně posuzovanými, a to na papírovém formuláři potvrzeném školou, popř. ve specifických situacích lékařem. Nově tak bude využita možnost nezaopatřenost dítěte ověřit přímo z agendového informačního systému registrované agendy orgánu veřejné moci pro výkon agendy v registru práv a povinností dle § 5 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Příslušný ústřední správní úřad coby ohlašovatel agendy ohlásí v rámci procesu registrace agendy údaje, které budou, po úspěšném ohlášení agendy a registraci orgánu veřejné moci pro výkon agendy, orgány veřejné moci využívat ze základních registrů či agendových informačních systémů, a to prostřednictvím informačního systému základních registrů nebo prostřednictvím informačního systému sdílené služby.

Možnost získávání informace o nezaopatřenosti dítěte výše uvedeným způsobem je nyní již legislativně ošetřena, a to v návaznosti na zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci a kterým byl novelizován (mimo jiné také) zákon o státní sociální podpoře. Tento zákon zakotvil novou koncepci využívání a sdílení údajů ze základních registrů a agendových informačních systémů orgány veřejné moci.

Nebude-li kýženého cíle dosaženo uvedeným způsobem, pak uvedené získání informace o nezaopatřenosti dítěte bude dosaženo využitím speciální úpravy v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, dle § 63 odst. 4 (účinného od 1. července 2023).

Dále zákon o státní sociální podpoře rigidně využívá některá ustanovení správního řádu, která celý proces řízení o dávku prodlužují bez významnějšího efektu. Podle dosud platné právní úpravy Úřad práce ČR v souladu s ustanovením § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dává účastníkům řízení možnost seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Upuštěním od povinnosti vyrozumívat účastníka řízení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v těch situacích, kdy veškeré podklady pro rozhodnutí doložil účastník řízení nebo osoba společně s ním posuzovaná, a dále v situaci, pokud bude rozhodnuto na základě údajů, které jsou vedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí, dojde k větší efektivitě správního procesu s tím, že procesní práva žadatelů o dávku (příjemců dávek) nebudou nijak zkrácena, neboť nadále zůstane zachována v situaci, kdy žadatelé o dávku (příjemci dávky) nebudou s rozhodnutím/oznámením souhlasit, možnost uplatnit proti takovému rozhodnutí/oznámení opravné prostředky. Dále pak by o upuštění od povinnosti vyrozumívat účastníka řízení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí docházelo v případech, kdy příjemce dávky byl vyzván orgánem státní sociální podpory dle § 61 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře a požadované skutečnosti ve lhůtě stanovené úřadem neosvědčil. Současně se ve znění zákona slovy „může být“ ponechává možnost správnímu orgánu v řízení z moci úřední ve specifických případech činit před vydáním rozhodnutí úkony správního řízení, pokud uváží, že je to potřeba (např. zaslání výzvy k doplnění důkazů jako podkladů k rozhodnutí apod.).

Zákon o státní sociální podpoře specificky u rodičovského příspěvku umožňuje využít zcela mimořádného opravného prostředku, a to rozhodnutí ministra práce a sociálních věcí o odstranění tvrdosti zákona v situaci, kdy dojde k úmrtí jednoho z vícerčat, které má za následek přehodnocení nároku na rodičovský příspěvek a jeho celkovou výši. Zároveň ustanovení o odstranění tvrdosti zákona neobsahuje vyloučení uplatnění opravného prostředku proti takovému rozhodnutí a vyloučení tohoto rozhodnutí ze soudního přezkumu. Navrhuje se vyloučení uplatnění opravného prostředku proti takovému mimořádnému rozhodnutí do zákona o státní sociální podpoře explicitně ukotvit tak, jako je to již nyní v zákoně o státní sociální podpoře ve vztahu k rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu.

Celková částka rodičovského příspěvku byla naposledy zvýšena k 1. 1. 2020, a to z 220 000 Kč na 300 000 Kč, v případě dvou a více dětí narozených současně činí částka 450 000 Kč.

S přihlédnutím k růstu indexu spotřebitelských cen od ledna 2020 (do března 2023) se navrhuje navýšit rodičovský příspěvek o ½ inflace (16,5 %), tzn. navrhuje se navýšit celkovou částku z 300 000 Kč na 350 000 Kč, v případě dvou a více dětí narozených současně pak na 1,5násobek celkové částky 300 000 Kč, tj. 525 000 Kč.

Každý příjemce může volit výši příspěvku alespoň ve výši 13 000 Kč měsíčně, což odpovídá vyčerpání rodičovského příspěvku za 24 měsíců (do roku 2022 to bylo jen 10 000 Kč měsíčně). Pro většinu lidí nejsou stropy měsíčního čerpání omezujícím faktorem při pobírání této dávky. Nad 13 000 Kč měsíčně čerpalo na konci roku 2022 pouze 8 % všech příjemců rodičovského příspěvku, tuto možnost přitom mělo alespoň 60 % příjemců. Při navýšení rodičovského příspěvku by pak při maximálním čerpání 13 000 Kč měsíčně byl rodičovský příspěvek čerpán 27 měsíců, u rodičů s nárokem na peněžitou pomoc v mateřství (6 měsíců) pak v celkové délce 33 měsíců, což je cca do 2,75 roku dítěte.

Nárok na rodičovský příspěvek má za stávající právní úpravy rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte.

Navrhuje se zkrátit dobu čerpání rodičovského příspěvku na dobu, která odpovídá době rodičovské dovolené a zejména době, po kterou je fakticky většinově čerpán rodičovský příspěvek. Tříletá doba je dostačující k vyčerpání celkové částky rodičovského příspěvku, i když je tato dávka čerpána po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství.

S ohledem na požadavek snížení administrativního zatížení poživatelů příspěvku na bydlení byla zákonem č. 203/2022 Sb. (kromě dalších úprav) upravena periodicita povinného dokládání rozhodných skutečností pro nárok a výši příspěvku na bydlení, a to na dokládání půlroční. Výsledkem úpravy této periodicity je skutečnost, že vždy existuje kalendářní čtvrtletí, kdy se příspěvek na bydlení automaticky překlopí z minulého období bez toho, že by bylo nutné kontaktovat Úřad práce ČR a dokládat příjmy a náklady na bydlení (platí pro první a třetí kalendářní čtvrtletí).

Z praxe však vyplynula obtížná realizovatelnost zamýšleného cíle, tedy snížení administrativního zatížení, a to u zpětně podaných, a ještě nerozhodnutých žádostí (u těch, u kterých nedošlo k výplatě dávky k poslednímu dni 4. nebo 2. kalendářního čtvrtletí). Proto se ve smyslu, který byl zamýšlen, navrhuje zpřesnit textaci ustanovení, které výše zmíněnou úpravu periodicity dokládání upravuje tak, aby i u těchto případů (zpětně podané žádosti a žádosti dosud nerozhodnuté) bylo možné poskytnout volbu automatického překlopení.

Novela zákona o Úřadu práce České republiky a zákona o nemocenském pojištění

Dne 1. července 2023 nabude účinnosti zákon č. 456/2022 Sb., konkrétně ustanovení ukládající povinnost všem zaměstnavatelům, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku, poskytovat informace o příjmech žadatelů, popř. osob společně posuzovaných Úřadu práce ČR elektronicky, a to na výzvu Úřadu práce ČR, v předem specifikované podobě, struktuře a formátu. V souvislosti s technickou realizací vyplynula nezbytnost zajistit pro účely ministerstva a Úřadu práce ČR plné moci, resp. oprávnění udělované zaměstnavatelem konkrétním zmocněncům (fyzickým i právnickým osobám). Již nyní jsou plné moci uplatňovány vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení podle zákona o nemocenském pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, proto se navrhuje považovat (se souhlasem zaměstnavatele) plné moci uplatněné zaměstnavateli vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení podle zákona o nemocenském pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení za plné moci učiněné rovněž vůči ministerstvu či Úřadu práce v dalších agendách a tyto plné moci současně evidovat v jednom systému spravovaném Českou správou sociálního zabezpečení. Úřad práce ČR tak nebude muset budovat vlastní aplikační podporu pro evidenci plných mocí zaměstnavatelů, ale bude vytvořena pouze technologická ověřovací služba do Integrovaného informačního systému České správy sociálního zabezpečení, která poskytne ministerstvu, resp. Úřadu práce ČR online informaci o tom, zda podávající subjekt disponuje zmocnění subjektem, za nějž vůči Úřadu práce ČR koná.

Navrhované právní úpravy nemají žádné dopady na rovnost mužů a žen a nejsou ani v rozporu se zákazem diskriminace.

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládané návrhy jsou v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Vládní návrhy zákonů respektují obecné zásady ústavního pořádku České republiky a nejsou v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

3. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Zákona č. 117/1995 Sb. jako celku se dotýkají zejména tyto předpisy práva EU:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie,

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti,

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS,

• Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty, Navrhovaných opatření se týká zejména následující předpis EU:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů),

Navrhované právní úpravy jsou ryze technicko-procesního charakteru. Práv zakotvených ve výše uvedených předpisech (zejména právo na rovnost na nakládání) se nedotýkají.

Navrhované právní úpravy jsou v souladu s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU, obecními právními zásadami práva EU a mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, a nejsou tedy s nimi v rozporu.

4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Odhadované náklady na vybudování technického zajištění informačního systému na straně MPSV budou v řádu 10 Mil CZK (cca do deseti milionů Kč).

Současně dojde k úspoře nákladů v rámci zjednodušení správního řízení ve smyslu nevyzývání účastníka řízení vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí.

Odhadované náklady na vybudování uvedeného řešení na straně ČSSZ budou cca do 6,5 mil Kč.

Finanční prostředky na implementaci na straně MPSV budou zajištěny v kapitole 313 – MPSV v rámci schváleného rozpočtu na příslušný kalendářní rok.

V roce 2022 bylo na rodičovském příspěvku vyplaceno 32,4 mld. Kč, což je zhruba 62 % výdajů na všechny dávky státní sociální podpory. Průměrně tuto dávku čerpalo v roce 2022 měsíčně 284 tisíc domácností (v letech 2020 a 2021 činily tyto průměrné počty více než 300 tisíc domácností).

Navýší-li se celková částka rodičovského příspěvku o 50 000 Kč pro děti narozené od 1.1.2024, budou činit vícenáklady v roce 2024 cca 0,4 mld. Kč, v roce 2025 cca 2,2 mld. Kč, v roce 2026 cca 4 mld. Kč a další roky 5,5 mld. Kč.

Zkrácení doby čerpání rodičovského příspěvku nepřinese úspory na dávce, ale může mít pozitivní vliv na výběr přímých daní a pojistného na sociální a zdravotní pojištění, budou-li rodiče dříve zaměstnaní. Možnost zaměstnání rodičů tříletých a mladších dětí podpoří zejména rozvoj dostatečných a dostupných kapacit předškolních zařízení.

Navrhované úpravy nebudou mít dopad na ochranu práv dětí ani se nedotknou životního prostředí.

5. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Údaje o žadatelích všech dávek státní sociální podpory a následně o jejich příjemcích jsou již nyní součástí informačního systému dávek státní sociální podpory Ministerstva práce a sociálních věcí a jejich ochrana je zajištěna stejně jako v případě ostatních citlivých a osobních údajů, které jsou v současné době v tomto systému evidovány právě pro účely ostatních nepojistných dávkových systémů.

Údaje o zaměstnavatelích a o osobách (zmocněncích), kterým zaměstnavatel udělil oprávnění jednat za něj ve věcech sociálního zabezpečení, jsou již dnes součástí informačního systému sociálního zabezpečení. Jejich ochrana je zajištěna obdobně, jako je tomu v případě ostatních citlivých osobních údajů.

Nově se explicitně rozšiřuje znění zákona o Úřadu práce České republiky, a to v oblasti využití uděleného oprávnění zmocněnci zaměstnavatele jednat za něj ve věcech státní sociální podpory a hmotné nouze. Již nyní jsou udělená oprávnění zmocněnci zaměstnavatele (plné moci) evidovány Českou správou sociálního zabezpečení v agendách sociálního zabezpečení, nově budou plné moci učiněné zaměstnavateli vůči České správě sociálního zabezpečení v agendách sociálního zabezpečení považovány (se souhlasem zaměstnavatele) za plné moci udělené rovněž vůči ministerstvu či Úřadu práce v dalších agendách a tyto plné moci současně evidovány v jednom systému spravovaném Českou správou sociálního zabezpečení. Ochrana osobních údajů tak bude nadále zajištěna v rámci ochrany osobních údajů v systému spravovaném Českou správou sociálního zabezpečení. Identifikační údaje zaměstnavatelů a osob (zmocněnci), kterým zaměstnavatel udělil oprávnění jednat za něj, tak nebudou nikterak dotčeny, pouze dojde k rozšíření využití zmocnění učiněných vůči České správě sociálního zabezpečení i pro definované agendy v působnosti Úřadu práce ČR.

Souhlas oprávněné osoby, případně osob společně posuzovaných se zjišťováním osobních údajů, je již nyní v zákoně o státní sociální podpoře zakotven, a to ve vazbě na výčet tzv. rozhodných skutečností (např. nezaopatřenost dítěte, uhrazené náklady za energie), který tvoří náležitosti žádosti.

Nově se explicitně rozšiřuje znění zákona o státní sociální podpoře v oblasti náležitostí žádosti o identifikační údaje dodavatele energií a identifikaci odběrného místa oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob.

Výše uvedené identifikační údaje uvedené žadatelem na žádosti budou evidovány v systému Ministerstva práce a sociálních věcí a bude s nimi pracováno pouze z titulu nároku na dávky nepojistného systému.

Toto rozšíření údajů, které se budou nově zjišťovat, zajistí, že Úřad práce ČR bude moci v situaci, kdy to bude ze žádosti zjevné (žadatel o dávku či její příjemce vyplní identifikační údaje dodavatele energií a identifikuje odběrné místo), údaje o uhrazených nákladech za energie zjišťovat sám, a to přímou digitální komunikací s dodavatelem energií u daného odběrného místa. Samozřejmě je nadále ponechána možnost tyto skutečnosti doložit i dosud používanými prostředky, tedy např. přímým potvrzením od dodavatele energií, které dodá žadatel o dávku/příjemce dávky. Pro tento účel bude zachován Doklad o výši nákladů na bydlení, a to právě pro situace, kdy u dodavatele bude jakákoli překážka, která bude bránit předání rozhodných údajů elektronickou cestou.

V oblasti nezaopatřenosti dítěte nedochází k zavedení nového typu informací, které budou evidovány, ale „pouze“ k zavedení nového mechanismu zjišťování těchto informací. A to prostřednictvím sdílení informací prostřednictvím agendových systémů orgánů veřejné moci v návaznosti na elektronizací postupů orgánů veřejné moci (zákon č. 261/2021 Sb.).

Pokud bude ze žádosti o dávku zjevné, že oprávněná osoba, popř. společně posuzovaná osoba je nezaopatřeným dítětem, bude si údaj o nezaopatřenosti dítěte opatřovat orgán státní sociální podpory sám, a to přímou digitální komunikací s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, jakožto správcem registru pojištěnců.

Samozřejmě je nadále ponechána možnost i tuto skutečnost doložit dosud používanými prostředky, tedy např. potvrzením o nezaopatřenosti dítěte, které dodá žadatel o dávku/příjemce dávky. Pro tento účel bude zachován jak tiskopis potvrzení o studiu, tak další tiskopisy, jimiž se nezaopatřenost dítěte prokazuje, a to právě pro situace, kdy u Všeobecné zdravotní pojišťovny jakožto správce registru pojištěnců bude jakákoli překážka, která bude bránit předání rozhodných údajů elektronickou cestou.

Zpracování osobních údajů bude prováděno zejména na základě zákonných povinností či zákonem svěřených úkolů a v rozsahu, způsobem a po dobu stanovenou právními předpisy, které upravují činnost, resp. nezbytnou pro realizaci úkolů svěřených těmito předpisy.

MPSV je správcem osobních údajů dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a při zpracování údajů postupuje v souladu s tímto nařízením.

6. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhované úpravy nejsou spojeny s výraznými korupčními riziky.

7. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhované úpravy nebudou mít negativní dopady na bezpečnost a obranu státu.

8. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Navrhované úpravy budou mít pozitivní vliv na snížení administrativního zatížení rodin, jež jsou žadateli a následně příjemci nepojistných sociálních dávek, a to ve smyslu snížení časové zátěže při prokazování rozhodných skutečností.

9. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná úprava nebude mít žádné dopady na územní samosprávní celky.

10. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Navrhované právní úpravy byly vyhodnoceny vzhledem k následujícím zásadám:

1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)

Návrhy tuto oblast upravují ve smyslu možnosti volby žadatele o dávku zvolit si využití digitálního sehrání konkrétních rozhodných skutečností či zachování možnosti doložení v papírové podobě. Jedná se o postupný a přirozený přechod na digitální formu komunikace a snížení administrativních nákladů státu.

2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb

Návrhy jsou v souladu s uvedenou zásadou.

V oblasti získávání dat o nezaopatřenosti dítěte, které jsou dostupné v systému veřejného zdravotního pojištění, není klient nucen opětovně předkládat již doložené údaje.

Za podmínek stanovených v návrhu legislativy bude využita evidence plných mocí zaměstnavatelů a řešení informačního systému České správy sociálního zabezpečení.

3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním

postižením (princip governance accessibility) Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

4. Sdílené služby veřejné správy

Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy

Oblasti získávání dat o nezaopatřenosti dítěte dochází k rozvoji a propojování ISVS a snižuje se povinnost klientů známé údaje dokládat.

Úřad práce ČR nebude muset budovat vlastní aplikační podporu pro evidenci plných mocí zaměstnavatelů, ale využije řešení informačního systému České správy sociálního zabezpečení.

6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných

v evropském prostoru Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)

Soulad navrhovaných právních úprav s dotčenou zásadou jsou řešeny v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již tam uvedeno, s přijetím návrhů nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open

government) Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

9. Technologická neutralita

Při návrhu technické realizace návrhu bude dodržena neutralita a nezávislost na technologiích, s nimiž bude možno dané služby využívat. Návrh stanovuje povinnost odesílat a přijímat data v konkrétní specifikaci z/do příslušného informačního systému, ale nestanovuje pro to konkrétní technické zařízení či technologický postup.

10. Uživatelská přívětivost

Jedná se o služby jednoznačně srozumitelné pro klienta i pro subjekty, které využijí elektronickou komunikaci.

11. Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad

Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády dopisem č.j. 16298/2023-UVCR ze dne 31. března 2023 udělil výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace.