A. VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY, ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ, ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU
Dne 1. 4. 2012 nabyl účinnosti zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů (dále také zákon o ZZS). Poslední změna zákona o ZZS byla uskutečněna v rámci zákona č. 374/2021 Sb. kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, kdy v zákoně o ZZS byly realizovány změny týkající se tísňového volání. Během účinnosti zákona o ZZS se prakticky nevyskytly závažnější důvody pro jeho samostatnou novelizaci. Nyní je do zákona nově vloženo doplnění ustanovení, které se týká financování letecké záchranné služby. Zásadním a v podstatě jediným důvodem navrhované změny je fakt, že financování provozu letadel pro zdravotnickou záchrannou službu (dále také „ZZS“) neoddělitelně zahrnuje náklady na zajištění provozu a užívání jednotného informačního systému v letecké záchranné službě. Tyto náklady však nejsou aktuálně v zákoně výslovně specifikovány, což ministerstvu zdravotnictví prakticky znemožňuje je provozovatelům hradit. Ministerstvo zdravotnictví (dále také „MZ“) nemůže krajským poskytovatelům zdravotnické záchranné služby nařídit úhradu systému, rozpočty krajů na zdravotnickou záchrannou službu jsou už i bez toho napjaté a výsledkem by mohl být návrat k fragmentovanému systému, jaký existoval před rokem 2020. To by mělo významný dopad na kvalitu a bezpečí letecké záchranné služby. Uvedená situace způsobuje nemalé aplikační problémy a je nutné v této oblasti využívat náhradní řešení (např. dotační program), která nejsou dlouhodobě udržitelná. Rozvoj jednotného informačního systému v posledních letech je podrobně popsán ve zvláštní části důvodové zprávy. Vzhledem k jeho významnému přínosu ke kvalitě a bezpečí letecké záchranné služby bylo přikročeno k minimalistické novele zákona o ZZS.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Navrhovaná legislativní úprava má minimální rozsah a sleduje výhradně usnadnění provozu všech složek zdravotnické záchranné služby. Zároveň chce zachovat transparentní financování letecké záchranné služby (dále také „LZS“) a posílit koordinační roli ministerstva zdravotnictví, kdy jednotný informační systém je jedním z nejvýznamnějších nástrojů pro zvýšení kvality a bezpečí letecké záchranné služby.
B. ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM ČESKÉ REPUBLIKY
Navrhovaná právní úprava náleží do skupiny právních předpisů upravujících právní podmínky pro naplnění ústavního práva na ochranu zdraví a práva na bezplatnou zdravotní péči ve smyslu čl. 31 Listiny základních práv a svobod. Dále práva na ochranu lidské důstojnosti, soukromý a rodinný život a tělesnou integritu. Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
C. ZHODNOCENÍ SLUČITELNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE, JUDIKATUROU SOUDNÍCH ORGÁNŮ EVROPSKÉ UNIE NEBO OBECNÝMI PRÁVNÍMI ZÁSADAMI PRÁVA EVROPSKÉ UNIE
Návrh novely není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Předložený návrh novely je v souladu s principy doporučenými orgány EU a uplatňovanými v členských zemích EU. Ve smyslu článku 168 (Hlava XIV) Smlouvy o fungování EU vydává EU v oblasti zdravotnictví pouze podpůrná opatření, aniž by jimi harmonizovala zákony a ostatní předpisy členských států. Návrh novely je v souladu se zásadami volného pohybu služeb tak, jak jsou ve vztahu ke zdravotním službám vykládány Evropským soudním dvorem. Rovněž zohledňuje Závěry Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotnických systémech Evropské unie. Návrh novely zákona o ZZS je plně slučitelný s právem Evropské unie. Z pohledu přímo použitelných předpisů Evropské unie v oblasti veřejné podpory nepřináší návrh novely žádnou změnu oproti stávajícímu stavu. Výslovné uvedení možnosti hradit z prostředků státního rozpočtu v rámci provozních nákladů LZS též náklady na zajištění provozu a užívání jednotného informačního systému fakticky nepředstavuje věcné rozšíření provozních nákladů nezbytných k řádnému a včasnému zajištění této zdravotní služby, nýbrž výslovné potvrzení způsobilosti těchto nákladů k financování z prostředků státního rozpočtu. Uvedení zdroje finančních prostředků v ZZS na krytí tohoto typu provozních nákladů jakkoli nezasahuje do povinnosti ČR coby členského státu EU zajistit, aby při financování provozních nákladů zdravotní LZS jako celku ze státního rozpočtu nedocházelo v konkrétních případech k poskytnutí nedovolené veřejné podpory ve smyslu článku 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. ZZS nepředjímá ani neurčuje, jakým způsobem a na základě jakého právního jednání budou prostředky poskytovatelům zdravotní služby transferovány; to však nezbavuje povinnosti zajistit, aby poskytnutím finančních prostředků ze státního rozpočtu nedošlo v konkrétních případech ke zvýhodnění oprávněného poskytovatele zdravotnické záchranné služby v postavení podniku, které by mohlo ve svém důsledku ohrozit hospodářskou soutěž v rámci relevantního trhu zdravotních služeb a ovlivnit obchod mezi členskými státy EU. V současné době je soulad financování poskytování zdravotnické záchranné služby s přímo použitelnými předpisy EU v oblasti veřejné podpory zajištěn tím, že poskytovatelé služby jsou vybráni na základě transparentního, otevřeného zadávacího řízení na nediskriminačním základě podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, díky čemuž je naplněno kritérium subjektu v tržním hospodářství ve smyslu bodu 89. a násl. Sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01, Úř. věst. C 262/1, 19.7.2016, nebo jde o interní způsob zajištění služby dotčenými organizačními složkami státu (Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany) ve spolupráci s příslušným poskytovatelem, resp. na jeho výjezdové základně.
D. ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI, JIMIŽ JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh novely nikterak nemění postoj k mezinárodním závazkům České republiky na poli ochrany lidských práv, na kterou se vztahuje:
• Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod • Mezinárodní pakt o občanských a politických právech • Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací
biologie a medicíny
• Úmluva o právech osob se zdravotním postižením
Předloženým návrhem novely jako celkem nebudou výše uvedené mezinárodní smlouvy porušeny.
E. PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOSAH NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NA STÁTNÍ ROZPOČET, OSTATNÍ VEŘEJNÉ ROZPOČTY, NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY
Finanční dopad navrhované právní úpravy je pouze na státní rozpočet (kapitola zdravotnictví) a činí 2 520 000 Kč ročně (stávající celkové náklady na provozování vrtulníků pro LZS činí cca 482 milionů Kč/rok). Předpokládá se, že tato částka za provozování jednotného informačního systému by byla provozovatelům vrtulníků LZS hrazena na základě podpisu dodatků, k již uzavřeným smlouvám, a to po nabytí účinnosti navrhované novely zákona o ZZS. O uvedenou částku by měla být navýšena částka určená na úhradu nákladů na provozování vrtulníků pro LZS. Veškeré finanční nároky, které vyplynou z návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě, budou hrazeny v rámci prostředků stanovených v příslušné kapitole aktuálně schváleným zákonem o státním rozpočtu a střednědobým výhledem.
F. SOCIÁLNÍ DOPADY A DOPADY VE VZTAHU K ZÁKAZU DISKRIMINACE
Nebyly identifikovány žádné dopady z pohledu sociálního, dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením ani národnostní menšiny.
G. DOPADY VE VZTAHU K OCHRANĚ SOUKROMÍ A OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Návrh novely nemá žádný dopad na ochranu soukromí a z hlediska ochrany osobních údajů nepředstavuje žádné riziko.
H. ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK
Navrhovaná právní úprava nezakládá korupční rizika, kdy povinnosti jednotlivých subjektů při poskytování zdravotních služeb jsou jednoznačně vymezeny.
Navrhovaná novelizace splňuje kritéria přiměřenosti, jednoznačnosti, efektivity, transparentnosti, kontrolovatelnosti a jednoznačné odpovědnosti.
Předkládaný návrh novely je rozsahem přiměřený cílům, kvůli kterým je předkládán, přičemž nedochází k neúměrnému rozšiřování kompetencí příslušných orgánů veřejné správy.
Vzhledem k výše uvedenému zhodnocení lze konstatovat, že návrh nemá dopad ve vztahu ke korupčním rizikům.
I. ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA BEZPEČNOST NEBO OBRANU STÁTU
Byla provedena analýza dopadů na bezpečnost a obranu státu. Navržená úprava nepředstavuje žádné riziko v oblasti nákupu či využívání strategických technologií či v realizaci investic s přímým nebo nepřímým dopadem na bezpečnost či obranyschopnost státu.
J. ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SE ZÁSADAMI DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÉ LEGISLATIVY
Navrhovaná právní úprava má minimální rozsah a je předkládána s cílem zvýšení kvality a bezpečí poskytovaných služeb. Využití jednotného informačního systému v letecké záchranné službě respektuje všechny nastavené procesy a nepřináší žádná nová rizika v oblasti ochrany osobních údajů pacientů ani jiných osob. Obsah návrhu zákona nijak nezasahuje do již legislativně zaručených práv vybraných skupin osob, např. pro systém zdravotních služeb daných práv dítěte, práv osob se zdravotním postižením apod.
Zásady digitálně přívětivé legislativy Návrh zákona je v souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy, koresponduje
zejména s cílem využívat při poskytování zdravotních služeb výhod, které přináší rozvoj používání nejmodernějších metod. Systém je již zavedený a připravený, návrh nepřináší poskytovatelům zdravotních služeb ani provozovatelům letadel pro ZZS nové povinnosti. Úpravou bude docíleno propojení všech poskytovatelů zdravotních služeb v segmentu ZZS. Jednotný informační systém je definován konkrétními standardy, účelem, cílovou skupinou uživatelů, nepreferuje užití žádné konkrétní technologie, je uživatelsky přívětivý. Zákonná úprava nevytváří žádné bariéry pro tvorbu dalších uživatelsky přívětivých aplikací.
K čl. I
K § 22 písm. b): Ministerstvo zdravotnictví (dále jen MZ) podle aktuálního znění zákona č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě zajišťuje financování provozu letadel pro zdravotnickou záchrannou službu, kdy podmínky pro tento provoz stanovuje smlouvami uzavřenými s jednotlivými provozovateli vrtulníků letecké záchranné služby. Současně podle § 23 stejného zákona metodicky řídí činnost poskytovatelů ZZS a usměrňuje realizaci celostátních projektů pro sjednocování a zkvalitňování poskytování ZZS. Vzhledem k tomu, že význam jednotlivých leteckých výjezdových skupin pro systém zajišťování přednemocniční neodkladné péče v celostátním měřítku přesahuje území jednotlivých krajů a standardně vyžaduje mezikrajskou spolupráci mezi poskytovateli ZZS (pro celou ČR, tedy všech 14 krajských poskytovatelů ZZS, máme k dispozici 10 leteckých výjezdových skupin), a s ohledem na skutečnost, že vrtulníky LZS provozuje v ČR několik různých provozovatelů (aktuálně jsou pro období 1. 1. 2021 – 31. 12. 2028 uzavřeny smlouvy o provozování vrtulníků na celkem 10 stanovištích LZS se 2 nestátními a 2 státními provozovateli), byla MZ ve spolupráci s oborovými odborníky vytvořena celostátně jednotná pravidla pro spolupráci mezi poskytovateli ZZS a provozovateli vrtulníků LZS. Tato pravidla byla ukotvena do metodického pokynu „Minimální podmínky pro spolupráci provozovatele vrtulníku letecké záchranné služby a poskytovatele zdravotnické záchranné služby“, který byl vydán Věstníkem MZ 8/2019 a je k dispozici na webových stránkách MZ. Jedním z témat, která jsou řešena v tomto metodickém pokynu, je doporučení pro používání celostátně jednotného informačního systému v LZS všemi krajskými poskytovateli ZZS i všemi provozovateli vrtulníků LZS. Tento krok reálně umožňuje zajistit naplnění nadregionální role jednotlivých LZS pro systém poskytování přednemocniční neodkladné péče v ČR – všechna zdravotnická operační střediska všech krajských poskytovatelů ZZS mohou identickým způsobem aktivovat i sledovat všechny LZS bez ohledu na jejich krajskou příslušnost. Podstatné je zmínit, že každý krajský poskytovatel ZZS má ve spolupráci s provozovatelem "svého" vrtulníku LZS (tj. toho, který využívá na území svého kraje nejčastěji) možnost řešit online sledování vrtulníku LZS a zasílat elektronické výzvy do vrtulníku na SW platformě svojí ZZS (t.č. jsou krajskými poskytovateli ZZS v ČR využívány 4 různé SW platformy) a nespolupracovat s ostatními ZZS a LZS (a tím v podstatě znemožní využití vrtulníku sousedními ZZS, stejně jako nemůže sám využívat jiné vrtulníky spadající pod jiné ZZS). Provozovatelům vrtulníků bylo respektování klíčových bodů zmíněného metodického pokynu uloženo jako povinnost v uzavřených smlouvách o provozování vrtulníků LZS s MZ, a to včetně používání jednotného informačního systému v LZS - aniž by však v době uzavření smluv (které proběhlo s téměř ročním předstihem před zahájení jejich platnosti) bylo možné konkrétně specifikovat, o jaký informační systém se bude jednat (tato specifikace nebyla možná ani ze strany MZ, ani ze strany Asociace ZZS ČR, ani ze strany jednotlivých poskytovatelů ZZS – jednotný informační systém pro LZS v té době teprve vznikal). Z tohoto důvodu nebylo možné definovat výši nákladů na jeho provoz a tím pádem ani umožnit zohlednění tohoto faktu do výše nabídkové ceny v běžící veřejné zakázce na provozovatele vrtulníků LZS. Struktura tohoto i v evropském kontextu unikátního informačního systému reflektuje potřebu prolínání „zdravotnických“ informací souvisejících se vzletem letecké výjezdové skupiny s informacemi souvisejícími s leteckým provozem a jeho bezpečností, což je pro tento specifický segment zdravotní péče charakteristické. Tento informační systém umožňuje:
- elektronické předávání standardně strukturované výzvy k výjezdu ze zdravotnických operačních středisek všech krajských poskytovatelů ZZS do kteréhokoliv z vrtulníků LZS (výzva obsahuje informace o indikaci a naléhavosti stavu pacienta, data o místě zásahu umožňující okamžitou a zcela přesnou navigaci, informace o všech součinnostních posádkách ZZS i ostatních složkách IZS a jejich volacích znacích pro potřebu radiofonní komunikace), a to včetně možnosti její průběžné aktualizace během zásahu,
- předávání všech informací souvisejících s provedením letu a jeho bezpečností, např. o aktuálních meteorologických podmínkách, překážkách na trase, mimořádných bezpečnostních hlášeních na trase, nejbližších známých plochách pro přistání vrtulníků LZS aj.; část těchto informací již dodávají etablované státní instituce určené pro oficiální řízení letového provozu v ČR (na základě garance poskytnuté Ministerstvem zdravotnictví Ministerstvu dopravy a jeho přímo řízeným organizacím),
- možnost on-line sledování polohy a statusu všech aktivních vrtulníků LZS v reálném čase všemi zdravotnickými operačními středisky ZZS (což umožňuje maximální racionalizaci operačního řízení, a to i v případě mimořádných událostí většího rozsahu). Aktuálně je jednotný informační systém pro LZS již od 1. 1. 2021 celostátně úspěšně využíván všemi provozovateli vrtulníků LZS i všemi krajskými poskytovateli ZZS. Této skutečnosti se podařilo dosáhnout vydáním zmíněného metodického pokynu a následným uložením této povinnosti provozovatelům vrtulníků do jejich smluv s MZ. Za velký diplomatický úspěch zástupců MZ považujeme fakt, že současně jeho jednotné využívání všemi 14 krajskými poskytovateli zdravotnické záchranné služby v lednu 2021 doporučila a zaštítila Asociace zdravotnických záchranných služeb a náklady na jeho financování pro rok 2021 po dohodě a s podmínkou, že tomu tak bude pouze na přechod nou dobu, zajistili a sdíleli jednotliví krajští poskytovatelé ZZS (a to ve výši cca 100 tisíc/poskytovatele a rok). Vzhledem k faktu, že provoz LZS je financován ze státního rozpočtu (v celkové výši cca 482 milionů Kč/rok), a skutečnosti, že je používání jednotného informačního systému pro bezpečnost a kvalitu jejího provozu zcela zásadní (a MZ ho zúčastněným subjektům v podstatě ukládá), je systémově nezbytné převzetí koordinační role a financování jednotného informačního systému v LZS ze strany MZ jako hlavního systémového hráče určujícího pravidla fungování LZS a její celostátní koordinaci. Problém zajištění vzniku, provozu a financování jednotného informačního systému MZ řeší již od léta 2019, tedy od doby zahájení přípravy zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku na provozovatele vrtulníků LZS. Od začátku byly všechny zvažované možnosti řešení detailně diskutovány a konzultovány se zástupci MZ, AZZS a Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP (SUMMK) přičemž postupně byly v diskusích jako objektivně neproveditelné zamítnuty varianty:
- realizace veřejné zakázky na tuto IT službu vypsané Ministerstvem zdravotnictví,
- možnosti vlastního provozování jednotného informačního systému Ministerstvem zdravotnictví, resp. ve spolupráci s ÚZIS,
- možnosti zajištění této IT služby Asociací zdravotnických záchranných služeb ČR/Asociací krajů ČR. Přes velkou snahu se tedy do začátku roku 2021 nepodařilo řešení nalézt. Paralelně s těmito snahami proběhlo úspěšné vytvoření i následná implementace jednotného informačního systému v LZS (poskytovaného firmami Gina HEMS a Radium) do reálné praxe, tedy k jeho přijetí všemi krajskými poskytovateli ZZS i všemi provozovateli vrtulníků LZS. Jak již bylo zmíněno výše, ve spolupráci a pod záštitou Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR bylo domluveno dočasné zajištění financování provozu tohoto celostátně jednotného systému jednotlivými krajskými poskytovateli ZZS, a to do konce roku 2021. Dne 23. 8. 2021 došlo k podpisu Memoranda Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva dopravy o spolupráci při vytváření podmínek pro zajišťování bezpečnosti provozu a rozvoje letecké záchranné služby v České republice. Jedním z hlavních bodů Memoranda je právě organizační ukotvení pravidel fungování a rozvoje jednotného informačního a navigačního systému používaného v LZS v ČR. V roce 2022 bylo financování jednotného IS řešeno formou dotačního programu určeného pro krajské poskytovatele ZZS a pro provozovatele vrtulníků LZS. Zajištění dotačním programem však nelze považovat za systémové řešení, informační systém z věcného hlediska je třeba zajišťovat po celou dobu provozování LZS, tj. minimálně do 31. 12. 2028. V návrhu novely zákona je použit termín letecká záchranná služba, přestože tento pojem byl v zákoně č. 374/2011 Sb. nahrazen pojmem „letecká výjezdová skupina“. Mezi oběma pojmy však existuje velmi podstatný terminologický rozdíl, kdy letecká záchranná služba je pojmem obecnějším, a vyjadřuje poskytování ZZS letecky, tj. za využití vrtulníku, prováděné členy letové posádky a členy letecké výjezdové skupiny dle uvedeného zákona. Aktuálně předkládaná novelizace zákona má umožnit ministerstvu zdravotnictví úhradu nákladů na provoz jednotného informačního systému v letecké záchranné službě, jehož podstatou je technologické propojení informací souvisejících jak s výjezdem letecké výjezdové skupiny (můžeme je označit jako informace zdravotnické), tak s technickým provedením letu a jeho bezpečností (můžeme je označit jako informace letové). Pro formulační zjednodušení proto ministerstvo navrhlo použít pro tento účel pojem letecká záchranná služba jako obecnější, známější a názornější.
K čl. II.
Navrhuje se účinnost dnem 1.července 2023.
Vzhledem k tomu, že obsah návrhu nezavádí žádná opatření, která by mohla mít závažné dopady v oblasti zdravotnictví nebo v jiné oblasti a zároveň dopad na státní rozpočet se týká výhradně kapitoly zdravotnictví, povolil ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády výjimku z povinnosti zpracovávat Závěrečnou zprávu o hodnocení dopadů regulace (RIA) dopisem č. j.: 46430/2022-UVCR ze dne 6. října 2022.
V Praze dne 5. dubna 2023
Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky
Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR
podepsáno elektronicky