zákon č. 411/2022 Sb.

K § 1 – Předmět úpravy

Ustanovení, které vymezuje předmět úpravy zákona, stanovuje, že zákon dopadá na volbu prezidenta, která se bude konat ve dnech 13. a 14. ledna 2023 (vyhlášena rozhodnutím předsedy Senátu Parlamentu České republiky č. 207/2022 Sb.) a na druhé kolo volby prezidenta ve dnech 27. a 28. ledna 2023, bude-li se konat, a rovněž na referenda (místní i krajská), uskuteční-li se tato referenda v souběhu s volbou prezidenta.

Zákon upravuje zvláštní způsoby hlasování pro voliče, kteří mají podle zákona o ochraně veřejného zdraví omezenu osobní svobodu (karanténa nebo izolace) z důvodu ochrany veřejného zdraví před onemocněním covid-19, a na které by jinak podle příslušných volebních zákonů dopadala překážka výkonu volebního práva z důvodu ochrany zdraví lidu. V uzavřených pobytových zařízeních se dále umožňuje hlasovat též personálu tohoto zařízení, který se v něm nachází v době, kdy v tomto zařízení hlasování probíhá.

V návaznosti na zavedení zvláštních způsobů hlasování určených pro zmíněné voliče je třeba upravit i specifika organizace voleb a zjišťování výsledků hlasování. V ostatních případech se subsidiárně použije volební zákon, případně i příslušný zákon o referendu.

Ačkoli se tedy například výslovně neupravuje, že do sčítacích komisí při krajských úřadech budou volební strany delegovat své zástupce, jejich dohled nad korektností sčítání hlasů odevzdaných některým ze zvláštních způsobů hlasování bude umožněn tím, že zástupci politických stran a politických hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně budou moci být přítomni v místnosti, kde sčítací komise sčítá hlasy, pokud se prokáží pověřením podepsaným osobou oprávněnou jednat jménem této strany nebo hnutí. Těmto zástupcům tak bude umožněno sledovat práci sčítací komise, avšak nebudou moci do jejích postupů jakkoli zasahovat.

K § 2 – Vymezení pojmů

V rámci obecných ustanovení se vymezují základní pojmy, se kterými zákon dále pracuje.

Stanovuje se, že mezi zvláštní způsoby hlasování náleží: 1. hlasování u volebního stanoviště (tzv. drive-in), 2. hlasování při pobytovém zařízení a 3. hlasování do zvláštní přenosné volební schránky. Tyto způsoby hlasování může využít pouze oprávněný volič, tj. ten, kdo je voličem podle zákona o volbě prezidenta, avšak je osobou v karanténě nebo izolaci z důvodu ochrany veřejného zdraví před onemocněním covid-19, nebo se nachází v uzavřeném pobytovém zařízení.

Pobytovým zařízením jsou nejen pobytová zařízení sociálních služeb, ale i zdravotnická lůžková zařízení (např. LDN), věznice, vazební věznice, ústav pro výkon zabezpečovací detence a výchovné ústavy, v nichž jsou sice zpravidla umístěny osoby mladší 18 let, ale mohou se mezi nimi vyskytovat i voliči. Za uzavřené pobytové zařízení lze pokládat i jen část zařízení (budovu, poschodí budovy, nebo např. oddělení). Musí se jednat o uzavření na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví, nikoli jen autonomní rozhodnutí poskytovatele sociální služby nebo statutárního orgánu daného zařízení.

Vymezuje se, co se pro účely tohoto zákona rozumí karanténou nebo izolací, uzavřením pobytového zařízení, volebním stanovištěm, komisí pro hlasování a sčítací komisí (obě komise jsou volebním orgánem). Stanovuje se, co se rozumí prvním dnem voleb.

K § 3 – Překážka ve výkonu volebního práva

Překážka práva volit spočívající v omezení osobní svobody z důvodu ochrany veřejného zdraví se neuplatní na oprávněné voliče podle tohoto zákona, avšak pouze za předpokladu, že oprávněný volič využije některý ze zvláštních způsobů hlasování. Zvláštní způsoby hlasování jsou organizačně nastaveny tak, aby v nejvyšší možné míře minimalizovaly riziko šíření onemocnění.

Aby mohl volič využít hlasování u volebního stanoviště nebo do zvláštní přenosné volební schránky, musí sám prokázat, že ke dni, kdy chce využít některý ze zvláštních způsobů hlasování podle tohoto zákona, má nařízenu karanténu nebo izolaci z důvodu onemocnění covid-19, a to potvrzením od poskytovatele zdravotních služeb nebo rozhodnutím krajské hygienické stanice. Potvrzením od poskytovatele zdravotních služeb může být buď tzv. průkaz pojištěnce, který je součástí vystavené e-neschopenky, anebo jiné neformální potvrzení lékaře, které dokládá nařízení karantény nebo izolace z důvodu onemocnění. Pokud volič nemá takové potvrzení, lze vyplnit a vlastnoručně podepsat čestné prohlášení o tom, že je v karanténě nebo izolaci. Formulář čestného prohlášení volič obdrží od komise pro hlasování. Vzor čestného prohlášení vytvoří pro krajské úřady Ministerstvo vnitra. Krajské úřady vytisknou formuláře čestného prohlášení a předají je svým komisím pro hlasování.

Za prokázání izolace se považuje i elektronická datová zpráva (např. SMS nebo e-mail) od odběrového místa o pozitivním výsledku testu na přítomnost viru způsobujícího onemocnění covid-19.

Pro hlasování při pobytovém zařízení postačuje, že je volič osobou, které jsou v uzavřeném pobytovém zařízení poskytovány pobytové služby. Hlasování v tomto zařízení budou moci využít také jeho pracovníci, kteří se v něm nacházejí v době, kdy hlasování probíhá, aniž by museli být komisi pro hlasování předem nahlášeni.

K § 4 - Komise pro hlasování

Komise pro hlasování, které budou obsluhovat oprávněné voliče při zvláštních způsobech hlasování, zřizuje každý krajský úřad. Minimálně musí být zřízeno tolik komisí pro hlasování, kolik je v kraji okresů. V Praze zřídí Magistrát hlavního města Prahy alespoň tolik komisí pro hlasování, kolik zřizuje volebních stanovišť pro drive-in, tj. 5.

Není však vyloučeno, aby následně krajský úřad operativně ustavil i další komise pro hlasování, bude-li to např. pro velký zájem o hlasování do zvláštní přenosné volební schránky potřebné. Znamená to, že krajský úřad by měl mít v záloze i dostatečný počet náhradníků, kteří budou schopni plnit úkoly člena komise pro hlasování. Pro jednotlivé zvláštní způsoby hlasování nebudou zřizovány oddělené komise pro hlasování, ale tatáž komise bude zabezpečovat od středy do soboty volebního týdne jak hlasování u volebního stanoviště (drive-in), tak i hlasování při uzavřeném pobytovém zařízení a hlasování do zvláštní přenosné volební schránky. Komise pro hlasování se pohybuje pouze v rámci kraje, pro který byla zřízena.

Komise pro hlasování budou tříčlenné a jejich členy jmenuje ředitel krajského úřadu, který zároveň určí, který z členů je zapisovatelem. Zapisovatel bude dohlížet na dodržování tohoto a volebního zákona a z nich plynoucích zásad hlasování a řádné vedení volební dokumentace. Zapisovatel bude plnit i roli, která je jinak ve volební místnosti svěřena předsedovi okrskové volební komise. Znamená to, že bude odpovídat za pořádek při hlasování a jeho pokyny k zachování pořádku a řádného průběhu hlasování budou pro všechny přítomné závazné. Člen komise pro hlasování nemusí být zaměstnancem zařazeným do krajského úřadu. K činnosti v komisi pro hlasování budou všichni členové krajským úřadem proškoleni.

Při zajištění samotného hlasování postačí, pokud jsou u něj přítomni alespoň 2 členové komise pro hlasování. Pro tento účel mají všichni členové, včetně zapisovatele, stejné postavení. Typicky u hlasování do zvláštní přenosné volební schránky může jeden z členů komise čekat v autě a za voličem půjdou pouze 2 členové komise. Také v případě drive-in je možné, aby hlasování probíhalo za přítomnosti 2 členů komise, pokud třetí člen např. zrovna využívá hygienickou nebo stravovací přestávku. Obdobné platí i pro hlasování při uzavřených pobytových zařízeních, pokud hlasování zvládnou vzhledem k počtu klientů zabezpečit jen 2 členové komise. Třetí člen komise čeká v autě a nemusí se oblékat do ochranných prostředků.

Materiální a logistické zabezpečení zvláštních způsobů hlasování bude zajišťovat zejména krajský úřad (ochranné a hygienické prostředky pro členy komisí pro hlasování, dopravní prostředek pro zajištění činnosti komise pro hlasování, volební schránky, hlasovací lístky, úřední obálky, psací potřeby, mobilní telefon s přístupem k internetu, notebook pro evidenci oprávněných voličů a další nezbytně nutná technická zařízení, např. powerbanka, napojení volebního stanoviště ke zdroji elektrické energie). Hasičský záchranný sbor České republiky zabezpečí pouze vybudování, další vybavení (stůl, židle), údržbu a likvidaci volebního stanoviště (blíže viz odůvodnění k § 8).

Svěření zajištění ochranných a hygienických prostředků pro členy komisí pro hlasování krajským úřadům vychází z toho, že tyto komise zřizuje krajský úřad a ředitel krajského úřadu jmenuje všechny její členy. Pořízení ochranných a hygienických prostředků bude zohledněno ve výši finančních prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu na činnost krajských úřadů při volbách. Zajištění ochranných a hygienických prostředků na úrovni jednotlivých krajů se jeví jako praktičtější a operativnější než jejich vyzvedávání v předem určeném čase v centrálním skladu (pro některé krajské úřady značně vzdáleném) bez možnosti zohlednit individuální potřeby krajů např. ve velikosti obleků.

Přehled počtu předpokládaných ochranných a hygienických prostředků zobrazuje následující tabulka:

na 1 člena komise prona 1 komisi pro hlasování hlasování

respirátor FFP 2 15 45

ochranný oděv jednorázový 15 45

rukavice vyšetřovací 100 300

dezinfekce na povrchy 0 1

dezinfekce na ruce 1 3

ochranné štíty 1 4

pytel LDPE 70x110 cm 0 4

lepicí páska na uzavření pytle 0 1

Zákon sice výslovně nestanovuje podmínky členství v komisi pro hlasování, avšak stanoví, že obdobně se aplikují podmínky pro členství v okrskové volební komisi podle volebního zákona. Musí se tedy jednat o osobu, která je státním občanem České republiky, dosáhla věku nejméně 18 let, není u ní překážka výkonu volebního práva a není kandidátem pro volbu prezidenta. Podmínkou členství není zkouška odborné způsobilosti na úseku voleb. Členství v komisi pro hlasování nevzniká složením slibu, ale jmenováním ředitelem krajského úřadu.

K § 5 – Sčítací komise

Pro každý volební kraj se zřizuje jedna sčítací komise, která sčítá hlasy od všech oprávněných voličů, kteří v rámci volebního kraje využili některý ze zvláštních způsobů hlasování.

Jmenování všech 3 členů sčítací komise včetně zapisovatele a zajištění podmínek pro její činnost (prostory, jejich vybavení, administrativní pomůcky, počítač a tiskárna pro vyhotovení zápisu v elektronické formě, ochranné a hygienické prostředky) zabezpečuje krajský úřad. Školení členů sčítacích komisí provede Český statistický úřad a bude zaměřené na zjišťování výsledků voleb se zohledněním specifických postupů a rozdílů od činnosti běžných okrskových volebních komisí. Krajský úřad se podílí na zajištění školení.

Bude-li to vyžadovat náročnost sčítání hlasů v daném kraji, např. s ohledem na velký počet oprávněných voličů, kteří využili některý ze zvláštních způsobů hlasování, bude možné do sčítací komise jmenovat další členy. Dojmenování bude možné učinit podle situace ad hoc. Pro tento případ by měl mít krajský úřad připraveny v záloze osoby, které budou připraveny stát se členy sčítací komise.

Zapisovatel bude plnit i úkoly, které z volebních zákonů vyplývají pro předsedu okrskové volební komise.

Zákon sice výslovně nestanovuje podmínky členství ve sčítací komisi, avšak stanoví, že obdobně se aplikují podmínky pro členství v okrskové volební komisi podle volebního zákona. Podmínkou členství není zkouška odborné způsobilosti na úseku voleb. Členství ve sčítací komisi nevzniká složením slibu, ale jmenováním ředitelem krajského úřadu.

K § 6 – Obecné podmínky pro umožnění zvláštního způsobu hlasování

Zapisovatel komise pro hlasování zajišťuje dodržování pořádku a řádného průběhu hlasování, obdobně jako předseda „běžné“ okrskové volební komise. V jeho nepřítomnosti (např. po dobu hygienické nebo stravovací pauzy) jej zastupuje člen, kterého tímto pověří.

Zvláštní způsoby hlasování upravené tímto zákonem může využít pouze oprávněný volič [definován v § 2 písm. f)]. Splnění této podmínky ověřuje před samotným aktem hlasování komise pro hlasování.

Volič prokazuje svoji totožnost obdobně jako ve volební místnosti, tj. občanským průkazem nebo cestovním pasem, případně cestovním průkazem, služebním pasem nebo diplomatickým pasem (dále jen „cestovní pas“). Jelikož komise pro hlasování, na rozdíl od okrskové volební komise, nedisponuje výpisem ze seznamu voličů, je třeba, aby ověřila i věk voliče a při hlasování na drive-in také adresu místa trvalého pobytu, protože u volebního stanoviště může hlasovat jen volič, který má trvalý pobyt v okrese, pro který bylo volební stanoviště zřízeno (s výjimkou těch, kdo hlasují na drive-in na voličský průkaz, viz dále odůvodnění k § 7). V případě hlasování při pobytovém zařízení a hlasování do zvláštní přenosné volební schránky jsou tyto údaje o voliči uvedeny v seznamu oprávněných voličů, který komise pro hlasování obdrží od krajského úřadu (množina oprávněných voličů je v těchto případech předem známa). Dozví-li se krajský úřad o uzavření pobytového zařízení až v první den voleb, disponuje jen informací o počtu voličů, kteří se v zařízení nacházejí, a seznam vytváří komise pro hlasování až na místě. Při hlasování u volebního stanoviště si komise pro hlasování tuto evidenci vytváří sama (množina oprávněných voličů, kteří využijí tento zvláštní způsob hlasování, předem známa není).

Jelikož cestovní pas neobsahuje údaj o trvalém pobytu, komise pro hlasování se telefonicky spojí s určeným zaměstnancem krajského úřadu, který na základě čísla cestovního pasu ověří v základním registru obyvatel trvalý pobyt oprávněného voliče a sdělí ho komisi pro hlasování. Přístup k údajům bude zajištěn skrze zaregistrování agendy plynoucí z tohoto zákona. Údaje mohou ověřovat též obecní úřady s rozšířenou působností (§ 21 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech). Jak má komise pro hlasování postupovat, aby ověřila, resp. zjistila místo trvalého pobytu oprávněného voliče, bude metodicky ošetřeno. Předpokládá se, že voličů, kteří se budou prokazovat cestovním pasem, bude jen malý počet. Obdobně bude postupováno i u voliče, který předloží občanský průkaz bez údaje o adrese trvalého pobytu (držitelem je občan České republiky, který nemá trvalý pobyt na území České republiky, např. z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí).

Nejde-li o oprávněného voliče v pobytovém zařízení, musí se jednat o osobu v karanténě nebo izolaci. To prokáže volič sám dokladem od poskytovatele zdravotních služeb nebo nařízením vydaným krajskou hygienickou stanicí, anebo jiným věrohodným způsobem (izolaci např. SMS nebo e-mailem od odběrového místa o pozitivním výsledku testu na přítomnost viru způsobujícího onemocnění covid-19), případně vlastnoručně podepsaným čestným prohlášením.

Komise pro hlasování umožní hlasovat pouze oprávněnému voliči, který prokázal svoji totožnost a splnil další podmínky stanovené zákonem pro konkrétní zvláštní způsob hlasování, které jsou popsány v následujících jednotlivých hlavách tohoto zákona.

Volič, kterému byl pro volby vydán voličský průkaz, je povinen ho odevzdat komisi pro hlasování. Bude se jednat zpravidla o voliče, kteří si požádali o voličský průkaz dříve, než jim byla nařízena karanténa nebo izolace. Není ale vyloučeno, že si o voličský průkaz požádá prostřednictvím datové schránky i volič poté, co se dostal do karantény nebo izolace, a to z důvodu, aby na něj mohl odhlasovat v jiném drive-in, než do kterého podle místa svého trvalého pobytu náleží.

K § 7 – Podmínky hlasování u volebního stanoviště

Kromě obecných podmínek pro umožnění zvláštního způsobu hlasování, které vyplývají z § 6, se zde definuje podmínka místní příslušnosti pro tento zvláštní způsob hlasování. Hlasovat u volebního stanoviště může oprávněný volič, který má trvalý pobyt na území okresu, pro který bylo příslušné stanoviště zřízeno. V případě hlavního města Prahy bude muset mít oprávněný volič trvalý pobyt na území městské části, pro kterou bylo stanoviště zřízeno.

Výjimkou je pouze situace, kdy má volič voličský průkaz; v takovém případě může hlasovat i u jiného volebního stanoviště, tj. i v jiném okrese, než ve kterém má trvalý pobyt.

Případ, kdy by se volič pokusil o dvojí hlasování - na jednom volebním stanovišti s voličským průkazem a na druhém volebním stanovišti, do kterého náleží podle místa trvalého pobytu - bude následně odhalen u obecního úřadu, kde je volič veden ve stálém seznamu voličů, protože tam bude dvakrát nahlášen, že využil zvláštní způsob hlasování. Volič by tím naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 26 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, za který lze uložit pokutu až do výše 10 000 Kč. Nepředpokládá se ovšem, že by se takové situace vyskytovaly v takovém rozsahu, aby mohly zavdat důvod ke zpochybnění výsledků voleb. Uvedené lze chápat jako přiměřené riziko, které je vyváženo potřebným komfortem pro voliče a zároveň i tím, že větší počet voličů, kteří budou mít možnost odhlasovat na drive-in, povede ke snížení počtu voličů, kteří by žádali o hlasování do přenosné volební schránky; to je pro hlasovací komise na obsluhu nepoměrně náročnější zejména z časového hlediska.

Hlasování oprávněného voliče u volebního stanoviště není považováno za porušení karantény nebo izolace. Tím, že tento zákon výslovně přiznává oprávněným voličům právo dostavit se k hlasování na drive-in, modifikuje standardní podmínky karantény a izolace.

K § 8 – Zřízení volebního stanoviště

Volební stanoviště (stánek pro hlasování drive-in) zřizuje krajský úřad, případně Magistrát hlavního města Prahy.

Tak jako krajský úřad ustavuje alespoň 1 komisi pro hlasování pro každý okres v rámci kraje, zřídí pro každý okres alespoň 1 volební stanoviště. Je na rozhodnutí krajského úřadu po projednání s Hasičským záchranným sborem České republiky (např. s příslušným krajským pracovištěm), Policií České republiky a dotčenou obcí, ve kterém městě či obci bude volební stanoviště zřízeno. Podmínkou je, aby se volební stanoviště nacházelo na místě, které umožňuje plynulý příjezd a odjezd silničních motorových vozidel. Nemusí být nutně zřízeno na území okresu, pro který je určeno.

Pro daný okres může být zřízeno i více volebních stanovišť. Pak musí být zároveň stanoveno, pro kterou část okresu (vymezenou výčtem obcí) se volební stanoviště zřizuje, a to z důvodu, aby bylo jasné, kam voliči místně přísluší a nemohli hlasovat u více volebních stanovišť.

V Praze zřídí magistrát alespoň 5 volebních stanovišť. Každé území z každé městské části musí patřit pod nějaké volební stanoviště. Není vyloučeno, aby jedno stanoviště obsluhovalo voliče z více městských částí, nebo aby jedna městská část byla územně rozdělena do více volebních stanovišť.

Zdvojené stanoviště, tj. dvě komise nebo dva stany na jednom místě, není považováno za dvě volební stanoviště.

Postavení, vybavení (stůl a židle), údržbu a likvidaci volebního stanoviště zajistí Hasičský záchranný sbor České republiky.

Konkrétní podobu volebního stanoviště zákon nestanovuje a nemusí tedy být všude jednotná; jde o to, aby poskytovalo zázemí pro činnost komise pro hlasování a obsluhu přijíždějících voličů. Hasičský záchranný sbor České republiky zajistí také vybavení volebního stanoviště s výjimkou toho, co podle § 4 odst. 4 zajišťuje krajský úřad. V souvislosti s případným zabezpečením napojení na zdroj elektrické energie, pitné či užitkové vody, pronájmem sociálních zařízení či likvidací odpadu nebude Hasičský záchranný sbor České republiky účastníkem smluvního vztahu.

Informaci o umístění volebního stanoviště zveřejní krajský úřad/Magistrát hlavního města Prahy na svých internetových stránkách nejpozději 15 dnů před prvním dnem voleb a současně ji sdělí Ministerstvu vnitra a obecním úřadům ve svém správním obvodu. V informaci dále uvede, pro který okres, případně jeho část nebo obce (městskou část či městské části, případně jejich části) se volební stanoviště zřizuje. Za účelem lepšího informování voličů jednotlivých obcí se stanovuje povinnost obecním úřadům zveřejnit informaci o umístění volebních stanovišť neprodleně na úřední desce, případně i způsobem v místě obvyklým.

K § 9 – Způsob hlasování u volebního stanoviště

Ustanovení popisuje, kdy a jak probíhá tzv. drive-in hlasování u volebního stanoviště.

Tímto způsobem bude možné hlasovat ve středu v týdnu, ve kterém se koná volba prezidenta, a to v době od 8:00 do 17:00. Stanovené časové rozpětí se osvědčilo při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Při krajských a senátních volbách v roce 2020 hlasování u drive-in začínalo o hodinu dříve, ale ukázalo se, že v brzkých ranních hodinách využilo tento způsob hlasování jen minimum voličů; to je dáno i tím, že voliči nacházející se v karanténě nebo izolaci nehlasují cestou do práce.

Hlasování u drive-in v podstatě představuje hlasování v předstihu. Tento předstih je potřebný proto, aby se stihl předat obecním úřadům přehled voličů, kteří již odhlasovali tímto způsobem, a nemohlo jim být umožněno hlasování ještě ve volební místnosti v případě, že by se tam dostavili.

Volič je povinen prokázat svoji totožnost platným občanským průkazem nebo cestovním pasem. Komise pro hlasování ověří, zda volič dodržel podmínky místní (okresní) příslušnosti pro hlasování u volebního stanoviště, případně zda hlasuje na voličský průkaz, a zda se jedná o oprávněného voliče. Komise pro hlasování bude muset mít k dispozici seznam obcí, které spadají pod dané volební stanoviště.

Po učinění záznamu do seznamu oprávněných voličů vydá komise pro hlasování oprávněnému voliči úřední obálku, na požádání také hlasovací lístky. Úřední obálky vydávané komisí pro hlasování při zvláštních způsobech hlasování budou opatřeny úředním razítkem krajského úřadu.

Hlasování u volebního stanoviště je určeno výlučně pro hlasování ze silničního motorového vozidla. Je možné, aby ho řídila jiná osoba, než která hlasuje, případně aby hlasovalo více osob z jednoho vozidla. Cesta silničním motorovým vozidlem v rozsahu nezbytném k naplnění práva volit u volebního stanoviště není porušením karantény nebo izolace. Oprávněný volič, resp. řidič, se však musí řídit pokyny komise pro hlasování a policistů dohlížejících na provoz u volebního stanoviště. Hlasování by mělo být organizováno tak, aby oprávněnému voliči hlasujícímu ze silničního motorového vozidla byla umožněna tajnost hlasování.

K § 10 – Evidence oprávněných voličů

Vzhledem k tomu, že evidenci oprávněných voličů hlasujících u volebního stanoviště nelze předem sestavit (neví se, který oprávněný volič se k hlasování formou drive-in dostaví), sestavuje seznam oprávněných voličů až sama komise pro hlasování.

Ustanovení upravuje, které údaje o voliči se do evidence zapisují.

Údaje z této evidence jsou pak prostřednictvím krajských úřadů předány obecním úřadům podle místa trvalého pobytu voliče. Obecní úřad si skutečnost, že oprávněný volič již odhlasoval u volebního stanoviště, vyznačí do výpisu ze stálého seznamu voličů formou poznámky.

Pokud přijede k volebnímu stanovišti osoba, která není oprávněným voličem (není státním občanem České republiky, nesplňuje podmínku věku), případně nerespektovala místní příslušnost volebního stanoviště a nemá voličský průkaz, nebude jí hlasování umožněno.

V případě stížnosti nebo jiné konfliktní situace s takovým voličem si komise pro hlasování učiní záznam o události na zvláštní papír. Tento záznam následně předá krajskému úřadu a bude tak součástí volební dokumentace.

K § 11 – Podmínky hlasování při pobytovém zařízení

Ustanovení vymezuje, kdo může využít tohoto zvláštního způsobu hlasování. Musí se jednat o oprávněného voliče [tento pojem je vymezen v § 2 písm. f) zákona], který využívá pobytových služeb uzavřeného pobytového zařízení. V uzavřeném pobytovém zařízení budou moci odhlasovat také osoby v tomto zařízení pracující nebo vykonávající službu za podmínky, že se zde nacházejí v době, kdy hlasování v zařízení probíhá.

K § 12 – Sestavení seznamu oprávněných voličů v pobytovém zařízení

Okruh pobytových zařízení, při nichž bude možné v kraji hlasovat podle tohoto zákona, odpovídá okruhu zařízení, která ve stanovené lhůtě nahlásila krajská hygienická stanice krajskému úřadu jako uzavřená /viz vymezení pojmů v § 2 písm. c)/. Standardní lhůta pro toto nahlášení je do 16:00 hodin v úterý volebního týdne. Dodatečné nahlášení je však možné až do 10:00 hodin prvního dne volby prezidenta. K později nahlášenému uzavření pobytového zařízení se nepřihlíží a takové zařízení nemůže být pokládáno za uzavřené pobytové zařízení, ve kterém je možno hlasovat zvláštním způsobem hlasování podle tohoto zákona. Voliči v něm by tedy byli obslouženi běžnou okrskovou volební komisí s přenosnou volební schránkou.

Od uzavřeného pobytového zařízení si krajský úřad vyžádá seznam jeho klientů, kterým jsou poskytovány pobytové služby. Na základě tohoto seznamu vyhotoví krajský úřad pro komisi pro hlasování seznam oprávněných voličů. Ze seznamu od pobytového zařízení nezařadí do evidence pro komisi osoby, které nejsou oprávněnými voliči např. z důvodu věku (k prvnímu dni voleb nedosáhnou věku 18 let) nebo státního občanství. Shora uvedené neplatí v případě, že došlo k uzavření pobytového zařízení až v první den volby prezidenta (pátek). Vzhledem ke krátké době do začátku hlasování poskytne zařízení příslušnému krajskému úřadu pouze informaci o počtu osob, kterým poskytuje pobytové služby. Komise pro hlasování sestaví v takovém případě seznam oprávněných voličů v pobytovém zařízení až na místě, tj. v době, kdy v tomto zařízení probíhá hlasování.

Pracovníky uzavřeného pobytového zařízení, kteří se v zařízení nacházejí v době, kdy v něm probíhá hlasování, a chtějí v pobytovém zařízení odhlasovat, dopíše komise pro hlasování do seznamu oprávněných voličů rovněž až na místě, a to z toho důvodu, že není předem známo, kdy se komise pro hlasování dostaví do zařízení, tj. kdo v této době z personálu bude mít směnu.

U voličů, kteří pobývají v uzavřeném pobytovém zařízení, se nevyžaduje prokázání, že jsou v karanténě nebo izolaci.

K § 13 – Způsob hlasování při pobytovém zařízení

Hlasování při uzavřeném pobytovém zařízení probíhá během dvou dnů - ve čtvrtek a v pátek volebního týdne. Konkrétní místo a čas projedná komise pro hlasování s vedením pobytového zařízení. Hlasování by mělo proběhnout v dohodnutém čase ve čtvrtek mezi 8. a 22. hodinou nebo v pátek mezi 8. a 18. hodinou. Není však vyloučeno, aby krajský úřad toto rozmezí prodloužil; o tom pak musí informovat Ministerstvo vnitra. O prodloužení rozhodne ředitel krajského úřadu. Nepůjde však o správní rozhodnutí, ale o faktický úkon.

Místo pro hlasování v pobytovém zařízení má charakter improvizované volební místnosti. Nejedná se však o zvláštní volební okrsek, a tedy ani o volební místnost jako takovou, která by musela být vybavena v souladu s volebním zákonem.

Komise pro hlasování má od krajského úřadu k dispozici seznam oprávněných voličů z pobytového zařízení. To neplatí, pokud došlo k uzavření pobytového zařízení až v první den volby prezidenta (blíže viz odůvodnění k § 12). Oprávnění voliči před hlasováním na místě prokáží svoji totožnost platným občanským průkazem nebo cestovním pasem a komise ověří také jejich věk. Poté komise vydá voliči úřední obálku, případně i hlasovací lístky.

Pokud by se v uzavřeném pobytovém zařízení při hlasování vyskytl volič – klient zařízení, který není na seznamu od krajského úřadu uveden, ale splňuje všechny podmínky pro hlasování, komise mu odhlasovat umožní a dopíše ho do seznamu oprávněných voličů.

Až na místě jsou do seznamu dopisováni také pracovníci pobytového zařízení, kteří zrovna konají v zařízení práci nebo službu a mají zájem takto odhlasovat.

K § 14 – Evidence oprávněných voličů

Při hlasování v uzavřeném pobytovém zařízení komise pro hlasování seznam oprávněných voličů nevytváří (na rozdíl od hlasování u volebního stanoviště). Seznam oprávněných voličů z daného pobytového zařízení, který předem obdržela od krajského úřadu, komise pouze doplňuje o údaj, kterým voličům vydala úřední obálku. Tento seznam komise dále doplní na místě o pracovníky pobytového zařízení, kteří se zde nacházejí v době, kdy v zařízení probíhá hlasování, a projeví o hlasování zájem, případně o voliče-klienty, kteří nebyli na seznamu od krajského úřadu uvedeni, ale splňují všechny podmínky pro hlasování.

Voliče uvedené na seznamu oprávněných voličů, kteří nehlasovali (nebyla jim vydána úřední obálka), nakonec komise ze seznamu vyškrtne. Obecnímu úřadu v místě trvalého pobytu voliče tak budou nahlášeni jen ti voliči, kteří v pobytovém zařízení skutečně hlasovali a stejný počet voličů bude uveden i v zápisu sčítací komise při krajském úřadě. Pokud by sčítací komise do počtu voličů zapsaných v seznamu oprávněných voličů započítala i ty voliče, kterým v pobytovém zařízení nebyla vydána úřední obálka (nehlasovali), byli by tito voliči započítáni do celkového počtu voličů uvedených v seznamech dvakrát (v domovském volebním okrsku i u krajské sčítací komise), což by zkreslovalo čísla o volební účasti.

K § 15 – Podmínky hlasování do zvláštní přenosné volební schránky

Hlasování do zvláštní přenosné volební schránky zajišťují tytéž komise pro hlasování, které zajišťovaly hlasování u volebního stanoviště (drive-in) a hlasování při uzavřených pobytových zařízeních. Není nutné, aby se tato komise pohybovala jen v rámci okresu, ve kterém zajišťovala hlasování u volebního stanoviště. Krajský úřad operativně stanoví, jaké území má která komise při hlasování do zvláštní přenosné volební schránky obsluhovat, případně může vytvořit komise další.

Je zřejmé, že zajistit hlasování jednotlivých oprávněných voličů do zvláštní přenosné volební schránky je pro komise časově nepoměrně náročnější. Tento způsob hlasování je proto třeba vnímat jako doplňkový a oprávnění voliči, pokud mají možnost, by měli primárně využívat hlasování u volebního stanoviště. Hlasování do zvláštní přenosné volební schránky tak využijí např. voliči, kterým bude nařízena karanténa až ve čtvrtek volebního týdne, tudíž nemohli odhlasovat ve středu u volebního stanoviště, anebo ti, kteří nemají k dispozici silniční motorové vozidlo.

Komise pro hlasování obsluhují pouze území kraje, pro který byly zřízeny.

Jednotný seznam voličů, zahrnující v sobě údaje ze všech dosavadních stálých seznamů voličů vedených jednotlivými obcemi, bude součástí informačního systému správy voleb, který je navrhován v rámci zákona o správě voleb, jež byl počátkem září 2022 znovu předložen vládě. Centrální seznam voličů by výrazně urychlil a zjednodušil předávání informací o voličích, kteří se nacházejí v karanténě či izolaci.

K § 16 – Sestavení seznamu oprávněných voličů pro hlasování do zvláštní přenosné volební schránky

O hlasování do zvláštní přenosné volební schránky bude možné žádat pouze telefonicky na lince zřízené pro tento účel krajským úřadem. Krajský úřad zřídí/vyhradí tuto telefonní linku tak, aby nejpozději 10 dnů před prvním dnem volby prezidenta zveřejnil příslušné telefonní číslo na svých internetových stránkách. Současně poskytne informaci o telefonním čísle obecním úřadům ve svém správním obvodu, které ji za účelem lepšího informování voličů zveřejní neprodleně na úřední desce, případně i způsobem v místě obvyklým.

Oprávněný volič žádající o tento zvláštní způsob hlasování tak musí učinit do 20 hodin ve čtvrtek volebního týdne, jinak se k žádosti nepřihlíží. Ustanovení zákona obsahuje výčet údajů, které musí oprávněný volič při telefonní žádosti krajskému úřadu sdělit, aby jeho žádost mohla být evidována. Z nahlášených údajů totiž sestaví krajský úřad seznam pro komisi pro hlasování. Aby komise pro hlasování nebyla posílána k neexistujícím osobám, je účelné, aby krajský úřad při sestavování tohoto seznamu ověřil identitu žadatelů oproti základnímu registru obyvatel.

K § 17 – Způsob hlasování do zvláštní přenosné volební schránky

Hlasování do zvláštní přenosné volební schránky probíhá ve stejné dny jako hlasování ve volebních místnostech, avšak v pátek je možné takto hlasovat již od 8:00 do 22:00.

V sobotu pak od 8:00 do 14:00. S ohledem na velkou časovou náročnost zabezpečení tohoto způsobu hlasování není vyloučené, aby krajský úřad dobu pro hlasování do zvláštní přenosné volební schránky prodloužil (nejvýše o 3 hodiny); o tom pak musí informovat na svých internetových stránkách a také Ministerstvo vnitra a Český statistický úřad. O prodloužení rozhodne ředitel krajského úřadu. Nepůjde však o správní rozhodnutí, ale o faktický úkon.

Právě z důvodu zmíněné časové náročnosti je třeba stanovit dobu (alespoň 10 minut), po kterou komise pro hlasování vyčkává na voliče poté, co ho vyrozuměla, že se dostavila na místo, kde pobývá. Pro tyto účely je praktické, aby komise měla k dispozici i telefonní číslo na voliče, které bude součástí seznamu sestaveného krajským úřadem.

Konkrétní místo, kde hlasování probíhá, tj. zda v bytě u voliče, na chodbě před bytem nebo venku před domem, zákon nestanovuje. Komise pro hlasování se na místě domluví s voličem podle podmínek.

Oprávnění voliči před hlasováním na místě prokáží, že jsou v karanténě nebo izolaci (blíže viz odůvodnění k § 3), a dále svoji totožnost. Komise dále ověří věk a vydá oprávněnému voliči úřední obálku, případně i hlasovací lístky.

K § 18 – Evidence oprávněných voličů

Při hlasování do zvláštní přenosné volební schránky komise pro hlasování evidenci oprávněných voličů nevytváří (na rozdíl od hlasování u volebního stanoviště), ale pouze doplňuje seznam oprávněných voličů hlasujících do zvláštní přenosné volební schránky, který předem obdržela od krajského úřadu, o údaj, kterým voličům vydala úřední obálku. Jedná se o obdobný postup jako při sestavování evidence oprávněných voličů hlasujících v uzavřeném pobytovém zařízení.

Komise pro hlasování zaznamená do seznamu také skutečnost, že voliči nebylo hlasování umožněno, nebo že hlasování odmítnul. Hlasování nebude voliči umožněno, pokud neprokáže svoji totožnost platným občanským průkazem nebo cestovním pasem, neprokáže-li, že se nachází v karanténě nebo izolaci, anebo nesplňuje podmínky aktivního volebního práva (např. věk). Za voliče, který odmítnul hlasování, se považuje takový volič, který v době, kdy na něj komise čeká, se k hlasování nedostaví, nebo vůbec nereaguje na sdělení komise, že se k němu dostavila (komisi neotevře, nezvedá telefon). Případné konfliktní situace nebo stížnosti voličů komise sepíše na zvláštní papír, který následně předá krajskému úřadu a bude tak součástí volební dokumentace.

K § 19 – Předávání seznamů krajskému úřadu

Každá komise pro hlasování vede seznam oprávněných voličů zvlášť pro jednotlivé zvláštní způsoby hlasování, které zajišťuje, tj. 1. hlasování u volebního stanoviště (tzv. drive-in), 2. hlasování při uzavřeném pobytovém zařízení a 3. hlasování do zvláštní přenosné volební schránky.

Ustanovení upravuje povinnost komisí pro hlasování předat tyto seznamy oprávněných voličů krajskému úřadu, který komisi zřídil. Kromě seznamů předá komise krajskému úřadu i voličské průkazy a čestná prohlášení, která jí odevzdali oprávnění voliči. Pokud půjde o komisi, která zajišťovala např. jen hlasování u volebního stanoviště a hlasování do zvláštní přenosné volební schránky, předá tato krajskému úřadu dva seznamy oprávněných voličů. Seznam oprávněných voličů, kteří hlasovali u volebního stanoviště, předá komise pro hlasování krajskému úřadu ve středu po skončení tohoto zvláštního způsobu hlasování. Seznam oprávněných voličů hlasujících při uzavřeném pobytovém zařízení předá v pátek po 18. hodině, kdy končí možnost provedení tohoto způsobu hlasování, ledaže by tuto dobu krajský úřad prodloužil. Seznam oprávněných voličů, kteří hlasovali do zvláštní přenosné volební schránky, je možné předat v sobotu po ukončení hlasování. To nevylučuje, aby i mezi jednotlivými dny hlasování si komise pro hlasování tyto seznamy u krajského úřadu uložila.

K § 20 – Předávání evidencí obecním úřadům

Ustanovení upravuje jednotlivé fáze předávání údajů ze seznamů oprávněných voličů krajskými úřady obecním úřadům, a to podle místa trvalého pobytu oprávněného voliče.

Cílem je zabránit tomu, aby tentýž volič mohl odhlasovat vícekrát v týchž volbách. Lze si totiž představit situaci, kdy by oprávněný volič odhlasoval ve středu u volebního stanoviště ze silničního motorového vozidla, následně mu byla ukončena nařízená karanténa a tento volič by se ve dnech voleb (pátek nebo sobota) dostavil do své volební místnosti a znovu odhlasoval. Předávání údajů upravené v § 20 tomu však zabrání.

Ve čtvrtek před prvním dnem volby prezidenta, do 14:00, předá krajský úřad obecním úřadům údaje o voličích s trvalým pobytem v dané obci, kteří odhlasovali u volebního stanoviště (drive-in), resp. jim byla vydána úřední obálka. Obecní úřad promítne tuto informaci do výpisu ze stálého seznamu voličů, neboť stálý seznam voličů je již uzavřen, ale stále v dispozici obecního úřadu.

V první den volby prezidenta (pátek), do 10:00, předá krajský úřad obecním úřadům údaje o voličích s trvalým pobytem v dané obci, kteří požádali o hlasování do zvláštní přenosné volební schránky. Obecní úřad předá tuto informaci příslušné okrskové volební komisi a ta ji promítne do výpisu ze stálého seznamu voličů, neboť v první den voleb jsou již výpisy v dispozici okrskových volebních komisí.

V první den volby prezidenta (pátek), do 22:00, předá krajský úřad obecním úřadům údaje o voličích s trvalým pobytem v dané obci, kteří hlasovali při uzavřeném pobytovém zařízení, resp. jim byla vydána úřední obálka. Obecní úřad předá tuto informaci příslušné okrskové volební komisi a ta ji promítne do výpisu ze stálého seznamu voličů, neboť v první den volby jsou již výpisy v dispozici okrskových volebních komisí.

Ve výpisu ze stálého seznamu voličů se ve všech shora uvedených případech učiní u dotčeného voliče poznámka odkazující na číslo zákona o zvláštních způsobech hlasování ve volbě prezidenta republiky, důvod předání údaje (tj. zda volič hlasoval u volebního stanoviště, požádal o hlasování do zvláštní přenosné volební schránky nebo hlasoval při uzavřeném pobytovém zařízení) a krajský úřad, který údaje o voliči předal. Ve výpisu tak bude volič s touto poznámkou uveden, nikoli vyškrtnut.

Informace o tom, který krajský úřad údaje o voliči nahlásil, je důležitá v případě, že by tento krajský úřad bylo nutné kontaktovat. To může nastat v situaci, kdy se do volební místnosti dostaví volič, u něhož má okrsková volební komise poznámku, že již odhlasoval zvláštním způsobem hlasování. Volič však uvede, že přestože původně žádal o hlasování do zvláštní přenosné volební schránky, tak mu byla později karanténa nebo izolace ukončena, a proto přichází do volební místnosti, neboť do zvláštní přenosné volební schránky nehlasoval. V takové situaci bude okrsková volební komise za pomoci obecního a případně i krajského úřadu kontaktovat ten krajský úřad, který údaje o voliči nahlásil (nemusí se nutně jednat o krajský úřad, do jehož územního obvodu spadá okrsek, kam se volič dostavil, neboť během karantény mohl volič pobývat v jiném kraji, kde také původně žádal o zvláštní přenosnou volební schránku). Tento krajský úřad prověří u příslušné komise pro hlasování, zda podle záznamů v seznamu oprávněných voličů dotčený volič do zvláštní přenosné volební schránky odhlasoval. Pokud ano, nebude mu hlasování ve volební místnosti umožněno; pokud nikoliv, může ve volební místnosti odhlasovat.

Pokud by se předání údaje podle § 20 odst. 1 až 3 týkalo voliče, u něhož je ve stálém seznamu voličů uvedena poznámka o jeho zápisu do zvláštního seznamu voličů, pak poskytnutí dané informace krajského úřadu obecnímu úřadu místa jeho trvalého pobytu postrádá smysl, neboť sama poznámka o tom, že je zapsán do zvláštního seznamu voličů vedeného jiným obecním úřadem, brání, aby volič hlasoval v okrsku dle místa svého trvalého pobytu. V daném případě, aby bylo zabráněno možné dvojí volbě, je žádoucí, aby obecní úřad místa trvalého pobytu voliče bezodkladně krajským úřadem předaný údaj přeposlal obecnímu úřadu, v jehož zvláštním seznamu je daný volič zapsán a tedy i oprávněn hlasovat.

K § 21 – Předání volební dokumentace a volebních schránek

Kromě seznamu oprávněných voličů, včetně odevzdaných voličských průkazů a čestných prohlášení (blíže viz odůvodnění k § 19), předává komise pro hlasování krajskému úřadu, který ji zřídil, také zapečetěnou volební schránku.

Volební schránku či schránky, pokud jich bylo naplněno více, z hlasování u volebního stanoviště předá komise pro hlasování krajskému úřadu ve středu po skončení tohoto zvláštního způsobu hlasování.

Volební schránku či schránky, pokud jich bylo naplněno více, použitou v hlasování při uzavřeném pobytovém zařízení nebo v hlasování do zvláštní přenosné volební schránky předá komise pro hlasování krajskému úřadu až v sobotu po ukončení hlasování. Hlasování při pobytovém zařízení sice probíhá jen do pátku, avšak souběžně komise zabezpečuje i hlasování do zvláštní přenosné volební schránky, které probíhá v pátek a v sobotu, a není důvod oddělovat hlasy odevzdané v pobytovém zařízení do vyhrazené volební schránky.

Volební schránky, které komise pro hlasování používá pro hlasování při pobytových zařízeních a pro hlasování do zvláštní přenosné volební schránky, si komise pro hlasování uschová mezi jednotlivými dny hlasování, tj. ze čtvrtka na pátek a z pátku na sobotu zapečetěné společně se zapečetěnou volební dokumentací na k tomu vyhrazeném a zabezpečeném místě u krajského úřadu.

O předání či úschově se vyhotovuje protokol.

Volební schránky a vytištěné seznamy oprávněných voličů soustředěné u krajského úřadu předá krajský úřad sčítací komisi v sobotu nejdříve po 14. hodině, kdy je podle volebního zákona ukončeno hlasování. Odevzdané voličské průkazy a čestná prohlášení sčítací komise pro svou činnost nepotřebuje; jako volební dokumentaci si je ponechá krajský úřad.

Nastupuje role sčítací komise, která hlasovací lístky ze všech volebních schránek smísí. To může učinit až tehdy, kdy jí byly předány všechny volební schránky určené pro zvláštní způsob hlasování v kraji. Pokud by krajský úřad prodlužoval dobu pro hlasování do zvláštní přenosné volební schránky (viz § 17 odst. 1), může sčítací komise zahájit sčítání až poté, kdy jí bude předána poslední volební schránka.

K § 22 – Zjišťování výsledků hlasování sčítací komisí a předání výsledků hlasování Českému statistickému úřadu

Při sčítání hlasů postupuje sčítací komise stejně jako okrsková volební komise sčítající hlasy voličů odevzdané ve volební místnosti. Vymezuje se okruh osob, které mají právo být přítomny v místnosti, kde sčítací komise sčítá hlasy. Předem vymezený okruh těchto osob je vyvážen potřebou možné kontroly ze strany volebních orgánů (pověření zaměstnanci ČSÚ, zaměstnanci krajského úřadu s příslušným osvědčením, členové Státní volební komise a jejího sekretariátu) na straně jedné a kontroly z řad veřejnosti na straně druhé. Sledovat práci sčítací komise tak bude umožněno zástupcům politických stran a politických hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně, pokud se prokáží pověřením podepsaným osobou oprávněnou jednat jménem této strany nebo hnutí, a dále zástupcům sdělovacích prostředků, kterým k tomu dala povolení Státní volební komise. Výše uvedení zástupci dostatečně hájí zájmy veřejnosti na nezaujatost a transparentnost práce sčítací komise, zároveň však nemají právo jakkoli zasahovat do jejího postupu. Dále bude umožněna přítomnost členů volební pozorovatelské mise OBSE a jiných mezinárodních orgánů a organizací vzniklých na základě vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, jež účast svých pozorovatelů oznámí Ministerstvu zahraničních věcí nejpozději 3 dny přede dnem volby prezidenta. Tito volební pozorovatelé nepotřebují k přítomnosti v místnosti, kde sčítací komise sčítá hlasy, povolení vydané Státní volební komisí (tato úprava vychází z obdobného ustanovení § 45 odst. 3 zákona o volbě prezidenta republiky). Jistá specifika nastávají v souvislosti s vyhotovováním zápisu, neboť u této komise neprobíhalo hlasování a soustředí se u ní hlasovací lístky ze zvláštních způsobů hlasování na území celého kraje. Při vyhotovení zápisu, včetně uvádění údaje o volební účasti, tak bude sčítací komise postupovat v souladu s pokyny Českého statistického úřadu, který rovněž určí pracoviště pro převzetí výsledků hlasování zjištěných sčítací komisí.

Hlasy odevzdané oprávněnými voliči v rámci kraje prostřednictvím některého ze zvláštních způsobů hlasování tak budou vstupovat do zpracování obdobně jako hlasy z volebního okrsku. Půjde však o speciální volební okrsek (tzv. nultý okrsek). Zvolené řešení vychází z principu integrity výsledků hlasování formou maximální transparentnosti; za určitých okolností však může vést k prolomení zásady tajnosti hlasování ze strany členů sčítací komise (v případě jednookrskové obce, kde hlasoval pouze jeden volič s využitím zvláštního způsobu hlasování).

Sčítací komise je povinna vyhotovit zápis v elektronické podobě s využitím programového vybavení od Českého statistického úřadu.

Veškerá volební dokumentace pocházející z provedení zvláštních způsobů hlasování se bude ukládat u krajského úřadu.

K § 23 – Nároky členů komisí pro hlasování, členů sčítacích komisí a členů okrskových volebních komisí

Upravuje se postavení a nároky členů komisí pro hlasování a členů sčítacích komisí, které jmenuje ředitel krajského úřadu. Činnost členů komisí pro hlasování a členů sčítacích komisí je jiným úkonem v obecném zájmu obdobně jako činnost členů okrskových volebních komisí. Nároky vyplývající z jejich pracovněprávního poměru a nároky v případě ušlého výdělku, jsou-li osobami samostatně výdělečně činnými, jsou rovněž upraveny obdobně jako u členů okrskových volebních komisí.

Odměna za výkon funkce člena komise pro hlasování a funkce člena sčítací komise je však znatelně vyšší než u členů okrskových volebních komisí. Je to pochopitelné. U těchto členů je třeba v odměně reflektovat zvýšené riziko v souvislosti s infekčním onemocněním, které tyto osoby podstupují při výkonu funkce, která je navíc spjata s nepohodlím v důsledku použití ochranných prostředků. Zvýšené nároky na zabezpečení zvláštních způsobů hlasování a sčítání hlasů na ně budou kladeny i z toho titulu, že se jedná o speciální postupy, ke kterým budou muset podstoupit školení. Nepochybně půjde o činnost i mediálně více sledovanou než v běžných okrskových volebních komisích.

Jednotlivým členům komise pro hlasování náleží odměna ve výši 5000 Kč za každý den, kdy zajišťovali hlasování některým ze zvláštních způsobů podle tohoto zákona. Pokud komise pro hlasování, ve které je členem, bude zajišťovat hlasování u volebního stanoviště (středa), hlasování při pobytovém zařízení (čtvrtek + pátek) a hlasování do zvláštní přenosné volební schránky (pátek + sobota), bude mu příslušet odměna ve výši 4 x 5000 Kč. Pokud by komise pro hlasování zajišťovala jen hlasování u volebního stanoviště (středa) a hlasování do zvláštní přenosné volební schránky (pátek + sobota), bude členovi příslušet odměna ve výši 3 x 5000 Kč.

Členům sčítací komise bude náležet základní odměna ve výši 3 000 Kč. Bude-li se konat druhé kolo volby prezidenta, odměna člena sčítací komise se za druhé kolo zvyšuje o dalších 1 000 Kč. To znamená, že v případě, kdy se člen komise zúčastnil obou kol voleb, náleží mu odměna ve výši 4 000 Kč. Pokud se člen sčítací komise zúčastní pouze druhého kola volby prezidenta, má nárok na odměnu ve výši 1 000 Kč. Pravidlo poměrného krácení odměny aplikovatelné u běžných okrskových volebních komisí se v daném případě nepoužije.

K § 24 – Úhrada nákladů

Všechny náklady, které krajským úřadům vznikají v souvislosti se zabezpečením zvláštních způsobů hlasování podle tohoto zákona, včetně zajištění ochranných a hygienických prostředků pro členy komisí pro hlasování a členy sčítacích komisí, jsou pokryty v taxativním výčtu tohoto ustanovení s tím, že je krajský úřad hradí z finančních prostředků poskytovaných formou dotace ze státního rozpočtu na činnost volebních orgánů. Pokud by například bylo nezbytné, aby si krajský úřad pronajal prostor vhodný pro zřízení volebního stanoviště, budou výdaje za pronájem na základě tohoto ustanovení rovněž uhrazeny.

Náklady na vybudování, údržbu a likvidaci volebních stanovišť, které bude obstarávat Hasičský záchranný sbor České republiky, budou hrazeny z rozpočtu Ministerstva vnitra.

K § 25 – Zvláštní ustanovení o souběhu volby prezidenta a referenda

Na dny konání voleb bývá v řadě obcí vyhlašováno také místní referendum. Pro tyto případy je vhodné umožnit voličům, kterým byla nařízena karanténa nebo izolace a zároveň jsou oprávněnými osobami hlasovat v místním referendu, aby k hlasování mohli rovněž využít zvláštní způsoby hlasování. Proto se ad hoc prolamuje jinak obecně platná překážka hlasovacího práva v referendu spočívající v omezení osobní svobody z důvodu ochrany veřejného zdraví.

Možnosti využití zvláštních způsobů hlasování z hlediska území korespondují s principem, že osoba oprávněná hlasovat v místním referendu v něm může hlasovat pouze na území své obce. Vzhledem k tomu, že pro drive-in hlasování se zřizuje jedno stanoviště pro území okresu, bude oprávněná osoba hlasovat u volebního stanoviště, které je zřízeno pro okres, na jehož území se nachází obec, kde je vyhlášeno místní referendum a kde má tato osoba trvalý pobyt.

Obecní úřad obce, kde je vyhlášeno místní referendum, spolupracuje s krajským úřadem a nejpozději v pondělí volebního týdne mu předá hlasovací lístky a úřední obálky. Krajský úřad je dále předá komisi pro hlasování, která bude při zvláštních způsobech hlasování obsluhovat území, do kterého spadá i obec, kde je místní referendum vyhlášeno. Této komisi poskytne krajský úřad i jednu hlasovací schránku vyhrazenou pouze pro hlasování v místním referendu a příslušně označenou; komise schránku využije pro všechny zvláštní způsoby hlasování v referendu, tj. od středy do soboty. Tyto hlasovací schránky zajišťuje krajský úřad a náklady s tím spojené mu budou uhrazeny podle § 24 společně s náklady na volební schránky.

Postupy upravené tímto zákonem pro zvláštní způsoby hlasování ve volbách se uplatní i pro hlasování v místním referendu. Komise pro hlasování musí navíc ověřovat, zda oprávněný volič je i oprávněnou osobou hlasovat v místním referendu, tj. zda má trvalý pobyt v obci, v níž bylo místní referendum na dny voleb vyhlášeno. Zvláště pak sestaví seznam oprávněných osob, které hlasovaly v místním referendu. V místním referendu mohou hlasovat také ti cizinci, kteří mají právo volit ve volbách do zastupitelstev obcí. Jedná se o občany jiného členského státu EU, kteří jsou držiteli osvědčení o registraci nebo povolení k trvalému pobytu na území obce, kde se místní referendum koná. Ti prokáží před komisí pro hlasování svou totožnost a státní občanství průkazem o povolení k pobytu nebo osvědčením o registraci.

Hlasy odevzdané v místním referendu podle tohoto zákona však nebude sčítat sčítací komise, ale krajský úřad ve spolupráci se starostou protokolárně předá hlasovací schránku a související dokumentaci určené okrskové volební komisi v obci, kde místní referendum probíhalo.

Pokud by se v souběhu s volbou prezidenta podle tohoto zákona konalo také krajské referendum, postupovalo by se obdobně podle úpravy pro souběh voleb a místního referenda. V takovém případě by okruh osob oprávněných hlasovat v krajském referendu tvořily oprávnění voliči, kteří mají trvalý pobyt na území kraje, ve kterém bylo krajské referendum vyhlášeno. Tomu by odpovídala i pravidla pro využití jednotlivých zvláštních způsobů hlasování.

K § 26 - Přestupky

Zákon upravuje také některé přestupky, kterých se mohou dopustit fyzické osoby v souvislosti se zvláštními způsoby hlasování ve volbě prezidenta či referendu. Přestupky jsou rozděleny na ty, kterých se může dopustit oprávněný volič ve volbě prezidenta, oprávněná osoba při místním nebo krajském referendu a pracovník pobytového zařízení oprávněný hlasovat při tomto uzavřeném pobytovém zařízení, a na přestupky, kterých se může dopustit jen oprávněný volič nebo oprávněna osoba.

Přestupkem je, pokud fyzická osoba (oprávněný volič, oprávněná osoba nebo pracovník oprávněný hlasovat při uzavřeném pobytovém zařízení) hlasuje ve volbě prezidenta některým ze zvláštních způsobů hlasování podle tohoto zákona více než jednou. Může se jednat o případy, kdy by osoba odhlasovala dvakrát u zdvojeného volebního stanoviště, nebo odhlasuje u volebního stanoviště a následně do zvláštní přenosné volební schránky (v rámci téhož kraje může krajský úřad ze seznamu oprávněných voličů ověřit, zda osoba, která žádá o zvláštní přenosnou volební schránku, už nehlasovala u volebního stanoviště; jiný krajský úřad však tuto možnost nemá). Také pokud by oprávněný volič neodevzdal voličský průkaz na drive-in, do kterého podle místa trvalého pobytu náleží, a pak ho využil k hlasování na jiném volebním stanovišti. Stejně tak není možné předem zabránit tomu, aby osoba odhlasovala vícekrát do zvláštní přenosné volební schránky ve více krajích. Samozřejmě to znamená, že taková osoba porušila současně i předpisy o karanténě nebo izolaci, neboť se musela přemístit na území jiného kraje.

Přestupkem je také odhlasovat ve volbě prezidenta nebo referendu některým ze zvláštních způsobů hlasování a zároveň klasicky ve volební místnosti. K tomu by teoreticky mohlo dojít u pracovníka uzavřeného pobytového zařízení, který by např. nejprve odhlasoval v běžné volební místnosti v okrsku, kde je zapsán ve výpisu ze stálého seznamu voličů, a poté ještě zvláštním způsobem hlasování v rámci směny, kterou nastoupil v uzavřeném pobytovém zařízení.

Postupy, jak zabránit dvojímu hlasování, by představovaly nepřiměřenou administrativní zátěž a zpracování osobních údajů neproporcionální sledovanému cíli, kdy by si krajské úřady, resp. komise pro hlasování, musely průběžně vzájemně vyměňovat, nebo on-line sdílet seznamy oprávněných voličů. Vychází se také z toho, že cílem voličů není ve volbách podvádět.

Pokud by však k výše uvedeným případům dvojího hlasování došlo, budou posléze odhaleny, a to obecním úřadem nebo okrskovou volební komisí v obci trvalého pobytu voliče. U takového voliče se totiž sejde od krajských úřadů více informací o tom, že volič hlasoval zvláštním způsobem hlasování.

Jiným typem přestupku je pokus o dvojí hlasování, který nastává, pokud např. volič požádá o hlasování do zvláštní přenosné volební schránky u více krajských úřadů. To může rovněž zjistit až okrsková volební komise v místě, kde je volič zapsán ve stálém seznamu voličů a kde se tak sejde hlášení od více než jednoho krajského úřadu, že tento volič požádal o zvláštní způsob hlasování. V tomto případě může být jednání voliče odhaleno ještě před tím, než vícekrát odhlasuje.

Posledním přestupkem, který je v tomto ustanovení upraven, je uvedení nesprávného nebo neúplného údaje na čestném prohlášení, které je podle § 3 odst. 2 jedním z prostředků, jak lze prokázat, že volič se nachází v karanténě nebo izolaci. Tohoto přestupku se nemůže dopustit pracovník oprávněný hlasovat při pobytovém zařízení, protože možnost hlasovat zvláštním způsobem hlasování u něj nevychází z toho, že by se nacházel v karanténě nebo izolaci.

Věcně příslušný k projednávání všech přestupků je krajský úřad podle místa trvalého pobytu fyzické osoby, který má většinu relevantních podkladů pro přestupkové řízení k dispozici. Přestupkové řízení u tohoto volebního orgánu tak bude administrativně jednodušší než např. u obecních úřadů s rozšířenou působností. Pokutu lze uložit až do výše 5 000 Kč, resp. 10 000 Kč.

K § 27 – Společná ustanovení

Společná ustanovení postihují obecná pravidla aplikace tohoto zákona.

Výslovně se stanovuje, že lhůty a vymezení volebních dnů podle volebního zákona nejsou zvláštními způsoby hlasování dotčeny, a to v reakci na usnesení Nejvyššího správního soudu č.j. Vol 102/2021 ze dne 5. listopadu 2021, ve kterém soud dovodil, že odvolání kandidáta volebním zmocněncem nebylo platné. V předchozích zákonech č. 350/2020 Sb. a č. 296/2021 Sb. byl totiž vymezen pouze první den voleb, na který však není lhůta pro odvolání či vzdání se kandidatury vázána (na rozdíl od ostatních lhůt dle volebního zákona). Tato lhůta je vázána na zahájení voleb, které je dle Nejvyššího správního soudu třeba vyložit ve vztahu k zahájení voleb u volebního stanoviště. Z hlediska právní jistoty se proto do zákona doplňuje výše uvedené obecné ustanovení, obdobně jako je tomu v § 1 odst. 6 zákona o volbách do Parlamentu ve vztahu k hlasování v zahraničí, které v řadě států začíná před zahájením hlasování v České republice.

Ustanovení, která se týkají krajských úřadů, se vztahují i na Magistrát hlavního města Prahy, ledaže jsou pro něj výslovně nastavena odlišná pravidla.

Úkoly, které plní Český statistický úřad, krajský úřad a obecní úřad podle tohoto zákona, jsou výkonem státní správy, neboť tyto úřady jsou v postavení volebních orgánů.

Navyšuje se odměna členů běžných okrskových volebních komisí, a to o 500 Kč. Navýšení je však vázáno na povinnost nošení ochranných prostředků dýchacích cest ve vnitřních prostorech staveb (např. na základě mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví). Hlavním smyslem tohoto ustanovení je zajistit dostatečný zájem o členství v okrskové volební komisi vzhledem k tomu, že členové komise jsou při výkonu své funkce vystaveni zvýšenému riziku nákazy nemoci a je po nich vyžadováno použití ochranných prostředků dýchacích cest po celou dobu zasedání komise.

Navrhované navýšení zvláštních odměn pro okrskové volební komise v porovnání se stávající úpravou je znázorněno v následující tabulce:

současná výše základnínavrhovaná výše základní odměnyodměny

člen 1 800,- Kč 2 300,- Kč

místopředseda 2 100,- Kč 2 600,- Kč

zapisovatel 2 100,- Kč 2 600,- Kč

předseda 2 200,- Kč 2 700,- Kč

Povinnost zachovávat mlčenlivost uložená osobám, které se podílejí na činnosti volebních orgánů, má zajistit, aby tyto osoby nešířily informace o tom, komu byla nařízena karanténa nebo izolace v souvislosti s onemocněním covid-19.

Vzhledem k tomu, že potvrzení poskytovatele zdravotních služeb o nařízené karanténě nebo izolaci z důvodu onemocnění je jedním ze způsobů, jak může volič prokázat, že je oprávněným voličem, je žádoucí výslovně stanovit, že se toto potvrzení na žádost voliče nijak nezpoplatňuje. Pro oprávněného voliče půjde o důležitý dokument, který pro něj bude zárukou možnosti odhlasovat některým ze zvláštních způsobů hlasování. Tímto potvrzením může být buď tzv. průkaz pojištěnce, který je součástí vystavené e-neschopenky, anebo jiné neformální potvrzení lékaře, které dokládá nařízení karantény nebo izolace z důvodu onemocnění. Je tedy stanovena povinnost ze zákona takové potvrzení vydat. Současně existuje pojistka v podobě čestného prohlášení.

Způsob a formu vedení seznamů oprávněných voličů, do kterých zapisují komise pro hlasování údaje o voličích, kterým byla vydána úřední obálka, stanoví a zveřejní Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách. Je vhodné, aby podoba této evidence byla shodná na celém území.

Českému statistickému úřadu se ukládá sdělit krajským úřadům některé informace související s činností sčítací komise. Konkrétně jde o způsob uvádění údajů o volební účasti na zápise, který sčítací komise vyhotovuje, a dále o určení pracoviště, které přebere výsledky hlasování od sčítací komise.

Tento zákon počítá s tím, že některé zvláštní způsoby hlasování budou probíhat ve dnech předcházejících dnům hlasování podle volebního zákona (drive-in ve středu volebního týdne a hlasování při pobytových zařízeních ve čtvrtek volebního týdne). Použití lhůty pro vyhlášení voleb podle příslušného ustanovení volebního zákona se tak tímto zákonem vylučuje. Je třeba, aby předseda Senátu, a v případě, že není funkce předsedy Senátu obsazena, pak předseda Poslanecké sněmovny dodatečně vyhlásil i dny pro konání těchto zvláštních způsobů hlasování. Pro vyhlášení dnů konání zvláštních způsobů hlasování je stanoven nejzazší termín, a to 15 dnů před prvním dnem volby prezidenta.

Je žádoucí, aby odměna členů komisí pro hlasování a členů sčítacích komisí byla osvobozena od pojistného na veřejné zdravotní pojištění stejně, jako jsou od něj obecně osvobozeny odměny členů okrskových a zvláštních okrskových volebních komisí výjimka podle § 5 písm. a) bod 7. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dále se navrhuje osvobodit členy shora uvedených komisí od pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Za porušení právních předpisů na úseku ochrany veřejného zdraví se nepovažuje jednání, které je nezbytné k výkonu volebního práva nebo práva hlasovat v místním nebo krajském referendu podle tohoto zákona (např. dostaví-li se volič v izolaci k hlasování na drive-in).

Registrační úřady jsou povinny předat krajskému úřadu, který zvláštní způsoby hlasování zajišťuje, informaci o kandidátech, kteří se vzdali kandidatury, nebo informaci o ztrátě volitelnosti kandidáta, pokud ji obdrží. Krajský úřad předá tuto informaci komisím pro hlasování, které zřizuje. Komise pro hlasování o této skutečnosti informuje voliče.

K § 28 Časová působnost zákona

Cílem přechodného ustanovení je zajistit, aby zákon nabyl účinnosti včas před prvním dnem volby prezidenta. Nabude-li zákon účinnosti 15 nebo méně dnů před prvním dnem volby prezidenta, zvláštní způsoby hlasování se v této volbě nepoužijí. Je tomu tak proto, že volebním orgánům jsou tímto zákonem stanoveny termínované úkoly ke splnění (například nejpozději 15 dnů před prvním dnem volby prezidenta má předseda Senátu, a není-li funkce předsedy Senátu obsazena, pak předseda Poslanecké sněmovny vyhlásit dny pro konání hlasování zvláštním způsobem) a pozdním nabytím účinnosti zákona nesmí být časový prostor k jejich splnění zmenšován, resp. eliminován.

K § 29 Zrušovací ustanovení

Zrušuje se zákon č. 350/2020 Sb., o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020, a část první zákona č. 296/2021 Sb., o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 a o změně některých zákonů, neboť jde o jednorázové zákony (ad hoc přijaté pro konkrétní volby), které byly svou aplikací v daných volbách již vyčerpány a nemohou být tedy automaticky aplikovány na další volby. Části druhá a třetí zákona č. 296/2021 Sb. jsou i nadále použitelné (umožňují konání místního referenda a krajského referenda i v době krizového stavu, což zahrnuje nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav, pokud má referendum probíhat současně s volbami, které se i v době krizového stavu konají).

K § 30 Účinnost

S ohledem na krátký čas do doby konání volby prezidenta ve dnech 13. a 14. ledna 2023 (případné druhé kolo volby ve dnech 27. a 28. ledna 2023), pro kterou je tento zákon určen, a nezbytnost zahájit přípravy na zajištění úkolů vyplývajících z tohoto zákona je nutné, aby zákon nabyl účinnosti již dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Takovéto nastavení účinnosti je podle § 3 odst. 4 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, možné, vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem. Ten předkladatel spatřuje v nutnosti adekvátně reagovat na vývoj epidemické situace za účelem ochrany ústavních práv voličů, kteří by jinak z důvodu izolace nebo karantény nemohli ve volbě prezidenta hlasovat.

V Praze dne 2. listopadu 2022

Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v.r.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Mgr. Bc. Vít Rakušan v.r.