Zhodnocení platného právního stavu a cíl návrhu
Současná právní úprava zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, v dostatečné míře nezohledňuje včasnou výstrahu mimořádné události, k níž by došlo v zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby, a ani kategorie staveb z pohledu požární bezpečnosti, což se negativně odráží nejen na požární bezpečnosti staveb, ale v rámci řešení postupů hasičských záchranných sborů krajů i na ochraně veřejných zájmů dotýkajících se ochrany obyvatelstva, a to v návaznosti na § 10 odstavec 6 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Cílem předloženého návrhu je zakotvení jasných podmínek pro včasnou výstrahu před mimořádnými událostmi u zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby a u památkově chráněných staveb a zároveň členění staveb na jednotlivé kategorie podle vyhodnocení požární nebezpečnosti. Jedná se o stanovení, zda budou na jednotlivé konkrétní stavby kladeny požadavky z pohledu požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, které budou následně orgánem výkonu státního požárního dozoru posuzovány v požárně bezpečnostním řešení nebo obdobné dokumentaci. Na jedné straně se jedná o zpřísnění podmínek požární bezpečnosti některých staveb, na straně druhé jde o vymezení, zda konkrétní stavby budou podléhat výkonu státního požárního dozoru a dotčenému orgánu v územním a stavebním řízení a ve společném územním a stavebním řízení z hlediska ochrany obyvatelstva ze strany hasičského záchranného sboru. Cílem návrhu je tedy v rámci racionalizace navýšení bezpečnosti v zařízeních, kde mj. s ohledem na problematiku evakuace hrozí zvýšené nebezpečí.
Jako vhodným řešením se tedy jeví zakotvení povinnosti vybavit zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby, odpovídajícím požárně bezpečnostním zařízením s možností bezplatného připojení na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje. Uvedené by se vztahovalo i na nová zařízení do 50 lůžek a dotýkalo by se i zařízení starších, kde by muselo být adekvátní požárně bezpečnostní zařízení instalováno do roku 2024. Dále bude možné na základě návrhu bezplatně připojit na pult centralizované ochrany hasičského záchranného sboru kraje i památkově chráněné stavby. Návrh samozřejmě nebrání tomu, aby i v případě poskytování ubytovacích služeb menšímu počtu klientů, bylo zařízení vybaveno elektrickou požární signalizací, která představuje kvalitativně vyšší stupeň ochrany. I v tomto případě bude možné připojení na pult centralizované ochrany za stejných podmínek.
Jednotlivé stavby by měly být zařazovány do kategorií z hlediska požární bezpečnosti podle jasně stanoveného klíče tak aby došlo k zachování ochrany veškerých veřejných zájmů dotýkajících se požární bezpečnosti staveb a s tím související ochrany obyvatelstva, aniž by došlo k negativnímu zásahu do kompetence státu ve vztahu k výkonu státního požárního dozoru nebo výkonu dotčeného orgánu v územním a stavebním řízení a ve společném územním a stavebním řízení z hlediska ochrany obyvatelstva. Konkrétní pravidla začlenění staveb podle jednotlivých kategorií budou vymezena Ministerstvem vnitra v prováděcím právním předpise.
Jedním z faktorů zařazení stavby do příslušné kategorie z pohledu požární bezpečnosti bude např. charakter využití stavby z hlediska podmínek evakuace, parametry stavby, společenská významnost stavby (společensky významný objekt je třeba chápat jako stavbu a zařízení občanského vybavení, ve kterém dochází na základě jeho poslání k přirozené kumulaci většího počtu osob) nebo charakter rizika z hlediska nebezpečných látek. Bude se tedy jednat o ucelený soubor pravidel pro zařazení staveb do jednotlivých kategorií, podle kterého bude možno roztřídit současné i budoucí stavby do jednotlivých kategorií z hlediska požární bezpečnosti. Tímto dojde k zvýšení ochrany veřejných zájmů z hlediska stavební prevence ve vztahu k požární bezpečnosti staveb i z hlediska ochrany obyvatelstva.
Návrh je tedy předložen z důvodu potřeby ochrany staveb, ve které se poskytují služby sociální péče formou pobytových služeb, a nemovitých národních kulturních památek a z důvodu racionalizace výkonu státního požárního dozoru.
Dopady návrhu na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí
Předložený návrh bude mít dopad na státní rozpočet i dopad na rozpočty krajů a obcí, popřípadě na další provozovatele zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby.
Dopad na státní rozpočet souvisí s bezplatným připojením elektrické požární signalizace, která je umístěna v zařízení sociálních služeb poskytujících služby sociální péče formou pobytových služeb nebo je umístěna v nemovité národní kulturní památce (pokud o to provozovatel elektrické požární signalizace požádá), prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje. Bezplatné připojení elektrické požární signalizace se dotýká jednorázové úhrady na její připojení ve výši 24 653,- Kč a maximální měsíční úhrady, která činí 3 219,- Kč. Úhrada nákladů za planý výjezd ve výši 2 955,- Kč zůstává zachována. Měsíční úhrada a jednorázová úhrada za připojení elektrické požární signalizace se podle předloženého návrhu nebude vyžadovat od provozovatele elektrické požární signalizace v zařízení sociálních služeb, které poskytuje služby sociální péče formou pobytových služeb a od provozovatele elektrické požární signalizace umístěné v nemovité národní kulturní památce.
Dopady na rozpočet obcí a krajů, stejně jako na ostatní možné provozovatele zařízení sociálních služeb, které poskytují služby sociální péče formou pobytových služeb, souvisí s instalací zařízením autonomní detekce a signalizace (je-li ubytovací kapacita tohoto zařízení 50 osob nebo nižší) nebo instalací elektrické požární signalizace.
Jako příklad lze uvést objekt s lůžkovou kapacitou nad 50 osob, pro který bylo použito 77 opticko-kouřových hlásičů, 10 tlačítkových hlásičů, ústředna a klíčový trezor. V uvedeném případě byla cena za materiál bez kabeláže 230.000,- Kč. Celková cena včetně projektové dokumentace, montáže, montážního materiálu, zprovoznění, zaškolení, funkční zkoušky, certifikační agendy a výchozí revize pak činí 443.000,- Kč (opět bez kabeláže, jejíž cena se odvíjí od konkrétní dispozice a projektu).
V případě objektů s lůžkovou kapacitou do 50 osob pak souvisejí náklady s počtem a výběrem konkrétního zařízením autonomní detekce a signalizace, kde se cena za jeden detektor pohybuje od 200,- Kč (případně ceny za montáž a montážní materiál).
V případě nemovitých národních kulturních památek se bezplatné připojení elektrické požární signalizace prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje dotýká pouze staveb, které jsou vybaveny elektrickou požární signalizací (z předloženého návrhu nevyplývá požadavek dodatečného vybavení všech nemovitých národních kulturních památek elektrickou požární signalizací). Podle informací z Národního památkového ústavu bylo ke dni 23. 4. 2020 na území České republiky 304 nemovitých národních kulturních památek, které mají charakter stavby, a jichž se návrh může dotýkat. Připojení těchto staveb je pak možné pouze v případě, kdy o to provozovatel příslušné elektrické požární signalizace požádá – nejedná se tedy o povinnost, ale toliko o možnost připojení elektrické požární signalizace v těchto stavbách prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje. U provozovatelů elektrické požární signalizace umístěné v nemovitých národních kulturních památkách jsou náklady srovnatelné jako v případě provozovatelů elektrické požární signalizace, která je umístěna v zařízení sociálních služeb poskytujících služby sociální péče formou pobytových služeb. Rozdílnost pak lze spatřovat při zřízení elektrické požární signalizace především s ohledem na členitost příslušných nemovitých národních kulturních památek. Lze předpokládat, že v některých případech bude cena vyšší než ve výše uvedeném ilustrativním příkladu ceny elektrické požární signalizace v zařízení sociálních služeb poskytujících služby sociální péče formou pobytových služeb s kapacitou lůžek nad 50 osob.
Soulad s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami
Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, resp. mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Soulad s právem Evropské unie
Návrh zákona není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami Evropské unie.
Zhodnocení dalších dopadů
Nepředpokládají se zásadní zásahy do podnikatelského prostředí. Návrh nepřináší žádné dopady na životní prostředí a jeho ochranu. Nezasahuje se do ochrany soukromí a osobních údajů, nevytváří se korupční rizika, návrh také nemá žádné dopady ve vztahu k rovnosti příležitostí a postavení mužů a žen, protože neupravuje žádné oblasti vztahů odlišně pro muže a ženy. Návrh nemá žádné dopady do sociální oblasti ani negativní dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
K čl. I
K bodu 1
Návrh právní regulace vytváří předpoklad pro včasné zjištění požáru a informování Hasičského záchranného sboru České republiky o mimořádné události, k níž by došlo v zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby. Podle návrhu bude připojení elektrické požární signalizace realizováno bezplatně, respektive hasičským záchranným sborem kraje nebude účtována jednorázová úhrada za připojení a měsíční cena za připojení elektrické požární signalizace. Bezplatné připojení se nebude dotýkat dalších smluvních poplatků – např. náklady na planý výjezd. Dále je potřeba, aby v zájmu eliminace planých a technických poplachů mohl hasičský záchranný sbor kraje stanovit technické a další podmínky determinující uvedené připojení s ohledem na konkrétní podmínky žádajícího provozovatele elektrické požární signalizace. Obecně lze konstatovat, že vždy bude nutno naplnit podmínku, že připojit lze pouze certifikovanou elektrickou požární signalizaci s ústřednou kompatibilní se zařízením dálkového přenosu, které užívá hasičský záchranný sbor kraje. Pro úplnost se uvádí, že posuzování a typové schvalování zařízení dálkového přenosu určeného pro účely Hasičského záchranného sboru České republiky je předmětem výkonu státního požárního dozoru, který garantuje generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.
Požadavek na instalaci elektrické požární signalizace ve stavbách nebo jejich částech, ve kterých se nachází zařízení sociální péče, se již nachází v čl. 9.7 a 10.7 ČSN 73 0835 (jedná se o tzv. domy s pečovatelskou službou a ústavy sociální péče, ve kterých je ubytovací kapacita nad 50 osob). Podle čl. 4.2.3 ČSN 73 0875, musí být dále elektrická požární signalizace v ústavech sociální péče, které mají více než 4 nadzemní podlaží (resp. 8 nadzemních podlaží v případě změn stávajících starších objektů) připojena prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje. Výše uvedené požadavky se ovšem v současnosti týkají výhradně navrhování staveb (tedy na případy novostaveb nebo zásadnějších změn a úprav staveb, vyžadujících povolení stavebního úřadu), nikoli na užívání stávajících staveb. Na obě výše uvedené normy se z hlediska navrhování stavby odkazuje vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., která současně stanoví, že stavba sociální péče, na kterou se nevztahuje požadavek na zajištění elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v každé ubytovací jednotce a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu (opět i v tomto případě se požadavek týká navrhování stavby, nikoli užívání stávajících staveb). Pro navrhování nových staveb (nebo změny staveb) se zařízeními sociální péče obsahují stávající předpisy dostatečně definované požadavky na zajištění zařízeními, jejichž úkolem je včasné zjištění požáru a jeho signalizace.
Navrhovaná úprava zabezpečuje, že obdobné úrovně zajištění elektrickou požární signalizací nebo zařízením autonomní detekce a signalizace bude dosaženo i u stávajících staveb, ve kterých jsou provozována zařízení sociální služeb poskytující pobytové služby. Tím bude zabezpečena včasná detekce požáru v jeho počáteční fázi, což má pozitivní vliv zejména na možnost provedení prvotního hasebního zásahu, evakuaci osob a zkrácení doby ohlášení požáru. Obzvlášť u stávajících staveb, které nebyly navrženy a provedeny s uplatněním současných technických požadavků požární bezpečnosti staveb, tím bude docíleno výrazného zvýšení bezpečnosti těchto objektů.
Obecně se navrhuje, aby byla zařízení sociálních služeb, které poskytují pobytové služby, provozována ve stavbách nebo jejich částech vybavených buď zařízením autonomní detekce a signalizace (ve smyslu přílohy č. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb.) nebo sofistikovanější elektrickou požární signalizací, která prostřednictvím zařízení dálkového přenosu umožňuje i připojení na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje. V případech staveb, ve kterých bude ubytovací kapacita zařízení nad 50 osob, se vyžaduje instalace elektrické požární signalizace. Bude-li se v jedné stavbě nacházet více zařízení sociálních služeb, které poskytují služby sociální péče formou pobytových služeb, váže se limit 50 osob k celkovému počtu osob (ke kterým se vážou služby sociální péče) ve stavbě, kterým mohou být uvedené služby poskytovány.
V případě připojení elektrické požární signalizace prostřednictvím zařízení dálkového přenosu na pult centralizované ochrany umístěný na krajském operačním a informačním středisku hasičského záchranného sboru kraje je umožněno zažádat o bezplatné připojení.
Na uvedenou problematiku dopadají z hlediska technických podmínek pro připojení i české technické normy, kdy lze poukázat zejména na: ČSN 73 0875 „Požární bezpečnost staveb - Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního řešení, ČSN 34 2710 „Elektrická požární signalizace - Projektování, montáž, užívání, provoz, kontrola, servis a údržba“, normy řady ČSN EN 54 „Elektrická požární signalizace“, ČSN 91 6012 „Bezpečnostní úschovné objekty - Požadavky, klasifikace a metody zkoušení odolnosti proti vloupání - Trezory se základní bezpečností“, ČSN EN 50136-1 „Poplachové systémy - Poplachové přenosové systémy a zařízení - Část 1: Obecné požadavky na poplachové přenosové systémy“, ČSN EN 50131-1 ed. 2 „Poplachové systémy - Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy - Část 1: Systémové požadavky“ ČSN CLC/TS 50136-4 „Poplachové systémy - Poplachové přenosové systémy a zařízení - Část 4: Indikační a ovládací zařízení používaná v poplachových přijímacích centrech“.
Obdobně jako v případě provozovatelů zařízení sociální péče, se navrhuje bezplatné připojení elektrické požární signalizace u nemovitých národních kulturních památek vybavených elektrickou požární signalizací. I v tomto případě je možné za stejných podmínek připojit elektrickou požární signalizaci instalovanou v národních kulturních památkách na centrální pult hasičského záchranného sboru kraje. Toto připojení se vztahuje na všechny nemovité národní kulturní památky, bez ohledu na to, zda k připojení došlo před účinností tohoto zákona či až po jeho účinnosti.
K bodu 2
Vzhledem k zavedení kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti (viz novelizační bod č. 5) je nutno upravit § 31 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně, neboť výkon státního požárního dozoru posuzováním dokumentací bude mj. navázán na prováděcí právní předpis podle navrhovaného § 39 odst. 2.
K bodu 3
Změnou se odstraňuje určitá nejasnost, zda schválení dokumentace zdolávání požárů má podléhat státnímu požárnímu dozoru.
K bodu 4
Jedná se o vymezení, který orgán vykonávající státní požární dozor je oprávněn k vydání závazného stanoviska v rámci stavebního řízení, včetně možnosti ověření podmínek požární bezpečnosti staveb, a který orgán výkonu státního požárního dozoru je následně orgánem příslušný k potvrzení či změně závazného stanoviska, pokud bylo podáno v rámci stavebního či jiného řízení odvolání, které směřuje proti závaznému stanovisku. Jasné vymezení kompetencí orgánu státního požárního dozoru přispěje k racionalizaci postupů dotýkajících se vydání závazného stanoviska a zároveň usnadní procesní orientaci osob, jichž se problematika závazných stanovisek dotýká.
K bodu 5
V § 39 odstavec 1 je uvedeno základní členění staveb (jejich kategorie) z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. V odstavci 2 je zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, který stanoví kritéria a charakteristiku kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a podmínky pro zařazení stavby do kategorií podle odstavce 1.
Stavby kategorie 0 - jedná se o stavby, na které nebudou kladeny zvláštní požadavky z hlediska požární bezpečnosti ani ochrany obyvatelstva. I - jedná se o jednodušší stavby, které představují z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva nízké riziko (jako hlavní hledisko pro definování rizikovosti stavby bude bezpečnost osob, tj. uživatelů stavby i zasahujících jednotek požární ochrany). U těchto staveb budou uplatňovány minimální požadavky na jejich zabezpečení. Nepředpokládá se, že jejich bezpečnost bude podmíněna instalací aktivních požárně bezpečnostních zařízení. II - jedná se o středně náročné stavby, které by měly představovat většinu staveb posuzovaných v rámci výkonu státního požárního dozoru. V rámci projektování staveb zařazených do II. kategorie se připouští i využití pokročilých požárně inženýrských metod. Z hlediska ochrany obyvatelstva je nezbytná evidence těchto staveb a jejich změn z důvodů havarijního plánování a krizového řízení. III - jedná se o rizikové stavby, jejichž bezpečnost bude obvykle podmíněna instalací více aktivních požárně bezpečnostních zařízení, u kterých bude nutné řešit jejich vzájemnou koordinaci. U staveb zařazených do této kategorie se při projektování očekává využití pokročilých požárně inženýrských metod. Z hlediska ochrany obyvatelstva jsou nezbytná uplatnění stavebně technických požadavků ochrany obyvatelstva.
V § 40 odstavec 1 dochází k vymezení výkonu státního požárního dozoru ve vztahu k nové kategorizaci staveb z hlediska jejich požární bezpečnosti. Odstavec 2 pak stanovuje povinnost u staveb I. až III. kategorie zpracovávat požárně bezpečnostní řešení.
K bodu 6
Jedná se o legislativně technickou změnu v návaznosti na změny dotýkající se výkonu státního požárního dozoru.
K bodu 7
Výslovně se přidává § 39 odst. 2 (kategorizace staveb) do výčtu prováděcích právních předpisů, kteréžto Ministerstvo vnitra provede svojí vyhláškou.
K čl. II
V odstavci 1 se stanovuje období 3 let, během kterého bude nutné u stávajících staveb zařízení sociální služby, které poskytuje služby sociální péče formou pobytových služeb, provést revizi, respektive tyto stavby vybavit elektrickou požární signalizací, respektive zařízením autonomní detekce a signalizace, tj. uvést tyto stavby do souladu s novými požadavky na jejich bezpečnost z pohledu požární ochrany, aniž by tím byly dotčeny další požadavky na požární bezpečnost.
V odstavci 2 je stanovena povinnost, aby v případě více zařízení sociálních služeb poskytujících služby sociální péče formou pobytových služeb v jedné stavbě před účinností navrženého zákona (pokud součet ubytovací kapacity těchto zařízení přesáhne 50 osob), musela být tato zařízení vybavena elektrickou požární signalizací.
K čl. III
Návrh na novelizaci zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vychází z nové kategorizace staveb, která se dotýká nejen požární bezpečnosti staveb, ale i problematiky ochrany obyvatelstva. Jde o sjednocení postupu dotčených orgánů ve stavebním řízení a územním plánování a ve společném územním a stavebním řízení.
K čl. IV
Navrhuje se stanovit účinnost zákona dnem 1. ledna 2021.
Předkladatelé:
Andrej Babiš Jan Hamáček Pavel Růžička Kamal Farhan David Štolpa Jaroslav Faltýnek Jana Mračková Vildumetzová Jan Volný Milan Brázdil Jana Pastuchová Ondřej Babka David Pražák Tomáš Kohoutek Jan Kubík Josef Hájek Jaroslav Bžoch Patrik Nacher Barbora Kořanová Aleš Juchelka Jan Richter Taťána Malá Monika Oborná Jan Schiller Eva Fialová Karla Šlechtová Adam Kalous Milan Feranec Josef Kott Richard Brabec Adam Vojtěch Jiří Strýček