zákon č. 425/2023 Sb.

Důvodem navrhované právní úpravy je povinnost implementace některých pravidel zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2036 ze dne 19. října 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2014/59/EU, pokud jde o obezřetnostní přístup ke globálním systémově významným institucím se strategií řešení krize ve více subjektech a metody nepřímého upisování nástrojů způsobilých pro splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (dále jen „Nařízení“), do českého právního řádu.

1. Zhodnocení platného právního stavu

Návrhem zákona se novelizuje zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPRK“).

Směrnice 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (dále jen „BRRD“), je právním aktem sekundárního práva Evropské unie (dále jen „EU“), kterým byl v reakci na finanční krizi proběhlou v letech 2007

– 2008 vytvořen nezbytný rámec pro účinné řešení krizí bank, spořitelních a úvěrních družstev, některých investičních podniků (tj. obchodníků s cennými papíry) a některých dalších osob, jsou-li součástí stejné skupiny jako úvěrová instituce nebo investiční podnik.

Hlavním cílem BRRD bylo zajistit harmonizaci řešení selhání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry (dále souhrnně „instituce“) a dalších vymezených osob a tím mimo jiného naplnit doporučení Rady pro finanční stabilitu (FSB) požadující vytvoření nástrojů, které mají zaručit, že náklady selhání instituce nesou zejména její společníci a věřitelé, a nikoliv daňoví poplatníci. Pro tento účel BRRD současně zavedla i preventivní postupy a instituty, které se vztahují k době před vznikem samotné krize.

K transpozici směrnice BRRD do českého právního řádu došlo přijetím ZOPRK a zákona č. 375/2015 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (dále jen „změnový zákon“), a to s účinností od 1. ledna 2016.

Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES (dále jen „směrnice BRRD II“) byl evropský právní rámec pro řešení krizí na finančním trhu sjednocen s mezinárodním standardem k požadavku na celkovou kapacitu absorbovat ztráty (dále jen „TLAC“).

Specifikaci požadavku TLAC zveřejnila Rada pro finanční stabilitu (FSB) v listopadu 2015 po konzultaci s Basilejským výborem pro bankovní dohled (BCBS).

V rámci změny BRRD II byl v souladu se standardem TLAC zaveden koncept osob podléhajících řešení krize a skupin podléhajících řešení krize i pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (dále jen „MREL“). Osobou podléhající řešení krize se rozumí instituce, vůči níž se zamýšlí v plánu řešení krize užití opatření k řešení krize. Skupina podléhající řešení krize se skládá vždy z jedné osoby podléhající řešení krize a z jejích dceřiných společností, které však samy nejsou osobami podléhajícími řešení krize. V celé bankovní skupině může být jedna, nebo i několik osob podléhajících řešení krize, a to v závislosti na zvolené skupinové strategii řešení krize. V případě jedné osoby podléhající řešení krize mluvíme o centralizované, nebo také tzv. „single point of entry“ strategii (dále jen „SPE“). Pokud se vyskytují v bankovní skupině dvě či více osob podléhajících řešení krize, nese strategie označení „multiple points of entry“ (dále jen „MPE“).

Globální systémově významné instituce (dále jen „GSVI“) podléhají povinnosti dodržovat harmonizovanou minimální úroveň standardu TLAC (18 % celkové rizikové expozice pro účely kapitálového poměru a 6,75 % celkové expozice pro účely pákového poměru) zavedenou v EU prostřednictvím změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (nařízení ve znění této změny dále jen „CRR“) a případný individuálně určený dodatečný požadavek MREL stanovený podle BRRD II.

Orgány příslušné k řešení krizí jsou povinny v souladu se CRR (čl. 12a) a BRRD 2 (čl. 45d) pro GSVI s MPE rezoluční strategií vypočíst teoretickou výši TLAC a dodatečného požadavku MREL, který by byl určen na úrovni evropské ovládající osoby, pokud by GSVI měla stanovenu SPE rezoluční strategii. Za účelem eliminace rozdílu mezi skutečnou výší MREL a jeho teoretickou výší v případě SPE strategie mohou orgány příslušné k řešení krize požadavek MREL upravit. Součet skutečných požadavků MREL stanovených jednotlivým členům GSVI skupiny však nesmí být nižší než teoretická výše pro případ SPE strategie.

2. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů a výčet zásadních změn

Návrh zákona je předkládán především z důvodu nutnosti implementovat do českého právního řádu ta ustanovení Nařízení, která mění BRRD II. Lhůta pro implementaci těchto ustanovení Nařízení byla stanovena do 15. listopadu 2023.

Smyslem změny BRRD II obsažené v Nařízení je upravit výpočet pro porovnání výše MREL stanovený osobám podléhajícím řešení krize náležející ke stejné GSVI (tj. GSVI s MPE strategií) a teoretické výše MREL stanovené evropské ovládající osobě v případě SPE strategie. Podle Nařízení orgány příslušné k řešení krize zohlední ve výpočtu i osoby se sídlem mimo EU, které by byly určeny jako osoby podléhající řešení krize, pokud by byly usazeny v EU.

3. Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen a dopady návrhu zákona v těchto oblastech

Návrh zákona nemá dopad ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

4. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona není v rozporu se zásadami ústavního pořádku České republiky, včetně Listiny základních práv a svobod, a jeho obsah neporušuje princip zákazu retroaktivity. Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s požadavkem obecnosti právního předpisu.

5. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami a slučitelnost s právními akty Evropské unie

Návrh zákona je plně v souladu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z jejího členství v EU. Nebyl identifikován přímý vztah navrhovaného zákona k žádné konkrétní mezinárodní smlouvě. Rovněž je navrhovaná právní úprava v souladu s judikaturou Soudního dvora EU a obecnými právními zásadami práva EU, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty.

Návrh zákona je implementací požadavků Nařízení a je s Nařízením plně v souladu.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy

Pokud jde o státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, nemá návrh zákona v této oblasti žádné bezprostřední dopady.

Navrhovaná úprava by mohla teoreticky vést ke stanovení nižšího minimálního požadavku MREL povinné osoby, pokud by byla členem GSVI a určena jako osoba podléhající řešení krize.

Navrhovaná právní úprava nemá přímý dopad na podnikatelské prostředí České republiky.

7. Sociální dopady navrhované právní úpravy a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá sociální dopady, a to včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na životní prostředí.

8. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na ochranu soukromí a osobních údajů.

9. Zhodnocení korupčních rizik

Návrh zákona byl posuzován v souladu se schválenou vládní metodikou na hodnocení korupčních rizik (CIA – Corruption Impact Assessment).

Dotčené zákony coby veřejnoprávní předpisy obsahující četná oprávnění orgánů veřejné moci s sebou z povahy věci vždy nesou možné riziko korupčního chování, a to jak na straně orgánů veřejné moci, tak regulovaných subjektů. Začlenění institutů obsažených v BRRD, resp. BRRD II a na ně navazujících procesů a oprávnění České národní banky (dále jen „ČNB“) do národní právní úpravy je však nezbytnou podmínkou řádné implementace. Zamýšlených právních účinků nelze dosáhnout prostředky vykazujícími menší korupční potenciál, tj. vždy bude v rámci nastavených procesů nutné počítat s kompetencemi orgánů řešení krizí a dohledových orgánů členských zemí. Návrh zákona přitom pravomoci ČNB jakožto orgánu příslušnému k řešení krize a orgánu dohledu nad povinnými osobami v ČR oproti nezbytnému minimu nikterak nerozšiřuje.

I v případě, že odhlédneme od nezbytnosti navržené právní úpravy, lze korupční rizika související s návrhem zákona označit za nepříliš významná. Nejsou zaváděny instituty a procesy, které by představovaly nové typy korupčních rizik nebo jejich širší dopad. Z návrhu zákona je zřejmé, který orgán je kompetentní v dané věci rozhodovat. Tímto je ČNB jakožto orgán příslušný k řešení krize v ČR. Rozhodování ČNB se řídí správním řádem a navržené postupy nikterak neusnadňují korupční jednání a ani neznesnadňují jeho odhalování.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na bezpečnost ani obranu státu.

Seznam zkratek a pojmů použitých v textu

BRRD Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne

15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012

BRRD II Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/879 ze dne

20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES

CRR Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne

26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019 (kterým se mění nařízení č. 575/2013 a č. 648/2012)

ČNB Česká národní banka

EU Evropská unie

GSVI globálně systémově významná instituce

MPE strategie strategie řešení krize ve více vstupních bodech

SPE strategie strategie řešení krize s jedním vstupním bodem

TLAC požadavek na celkovou kapacitu absorbovat ztráty ZOPRK zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na

finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů

MREL minimální požadavek na způsobilé závazky