zákon č. 426/2023 Sb.

A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU

Investiční pobídky jsou v České republice poskytovány od roku 1998, zákonem jsou upraveny od roku 2000, konkrétně od 1. května 2000, kdy nabyl účinnosti zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů. Tento zákon stanovuje formy investiční pobídky, všeobecné podmínky pro jejich poskytování, postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související. Tvoří tak základní právní normu celého systému investičních pobídek.

Mimo zákon o investičních pobídkách tvoří systém investičních pobídek i další právní předpisy, a to především:

- zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

- zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

- zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů,

- nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů,

- nařízení vlády č. 221/2019 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů,

- nařízení vlády č. 428/2021 Sb., o přípustné míře veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky.

Investiční pobídky jsou veřejnou podporou poskytovanou v mezích Evropskou komisí stanovené blokové výjimky za účelem podpory hospodářského rozvoje ČR a vytváření pracovních míst. Podle stávajícího zákona o investičních pobídkách a nařízení vlády č. 221/2019 Sb. jsou podporovány následující činnosti:

a) zavedení výroby, zvýšení výrobní kapacity, rozšíření výrobního sortimentu nebo zásadní změna výrobního postupu v oborech zpracovatelského průmyslu;

b) vybudování technologického centra, zvýšení jeho kapacity nebo rozšíření výstupu o nové produkty, přičemž technologické centrum je zaměřeno na aplikovaný výzkum, vývoj nebo inovace technicky vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů za účelem použití ve výrobě a zvýšení přidané hodnoty;

c) zahájení činnosti centra strategických služeb, zvýšení jeho kapacity nebo rozšíření výstupu o nové služby; zahrnují se sem centra pro tvorbu softwaru, opravárenská centra, centra sdílených služeb a datová centra.

Nejvíce dostupnou a převažující formou investiční pobídky je sleva na dani z příjmů po dobu maximálně 10 zdaňovacích období, která po sobě bezprostředně následují. Dále mohou investoři získat hmotnou podporu (finanční příspěvek) na tvorbu pracovních míst nebo rekvalifikaci a školení nových zaměstnanců, pokud se jedná o projekty technologických center nebo pokud se jedná o výrobní projekty realizované v regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Strategické investiční akce mohou získat i hmotnou podporu pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Nejméně poskytovanými formami pobídky jsou osvobození od daně z nemovitých věcí po dobu 5 let a převod pozemků (včetně infrastruktury) za zvýhodněnou cenu.

Součet všech forem investiční pobídky (s výjimkou rekvalifikace a školení) nesmí překročit povolenou výši veřejné podpory podle mapy regionální podpory, která byla do systému investičních pobídek implementována nařízením vlády č. 428/2021 Sb. Podle této mapy regionální podpory spadají do podporovaných oblastí podle čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie regiony NUTS 2 Severovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko se základní mírou veřejné podpory 30 % a region NUTS 2 Severozápad se základní mírou veřejné podpory 40 %. Oblasti NUTS 2 Střední Čechy, Jihozápad a Jihovýchod již jsou způsobilé k podpoře pouze podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, což znamená, že v případě velkých podniků zde nebude možné podporovat investice do rozšíření stávající činnosti, ale pouze investice do nové hospodářské činnosti. Současně je v těchto regionech nižší základní míra veřejné podpory, a to v rozmezí 15 % až 25 %. Ve všech podporovaných regionech se u investic se způsobilými náklady do 50 mil. EUR přičítá zvýhodnění pro malé podniky ve výši 20 procentních bodů a pro střední podniky ve výši 10 procentních bodů. Region NUTS 2 Praha není způsobilý k poskytnutí regionální podpory.

V roce 2019 nabyl účinnosti zákon č. 210/2019 Sb., kterým došlo v systému investičních pobídek k rozdělení kompetencí mezi zákon a prováděcí právní předpis (nařízení vlády č. 221/2019 Sb.), byla zavedena povinnost schvalování každé investiční pobídky vládou a také byla zavedena nová podmínka vyšší přidané hodnoty.

V souvislosti s řešením dopadů šíření nemoci COVID-19 nabyly v roce 2020 účinnosti dva právní předpisy novelizující systém investičních pobídek, a to:

- zákon č. 450/2020 Sb., který novelizoval zákon o investičních pobídkách a zákon o daních z příjmů a který přinesl mimořádné opatření pro dříve podpořené investory. Tímto zákonem byla zavedena možnost požádat o prodloužení lhůty pro splnění všeobecných podmínek podpory, pokud by k jejich nesplnění v původní lhůtě mělo dojít v důsledku šíření nemoci COVID-19;

- nařízení vlády č. 514/2020 Sb., které novelizovalo nařízení vlády č. 221/2019 Sb. Toto nařízení vlády přineslo jednak zvýhodnění podmínek podpory pro investice do výroby výrobků se strategickým významem pro ochranu života a zdraví osob (tzn. do výroby vybraných ochranných osobních pomůcek, zdravotnických prostředků a léčiv) a dále v reakci na očekávaný pokles investiční aktivity podnikatelů došlo ke snížení vstupních limitů investic, a to zejména pro menší podnikatele.

Dne 1. ledna 2022 pak nabylo účinnosti nařízení vlády č. 458/2021 Sb., které v systému investičních pobídek měnilo a rozšířilo nastavení strategických investičních akcí.

B) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Zákon o investičních pobídkách stanovuje vládě pravomoc k nastavování konkrétních parametrů podporovaných investic, a to zejména výše investice, počtu nově vytvořených pracovních míst a vyšší přidané hodnoty. Tyto parametry jsou stanoveny prováděcím právním předpisem k zákonu o investičních pobídkách, konkrétně nařízením vlády č. 221/2019 Sb., a měly by korespondovat s představou vlády o podporovaných projektech.

Stanovení parametrů podporovaných investic prostřednictvím nařízení vlády je transparentní a žadatel o investiční pobídku se může s těmito podmínkami dopředu seznámit. V případě, že žadatel stanovené podmínky naplní a příslušná ministerstva s poskytnutím investiční pobídky souhlasí, mělo by dojít k udělení investiční pobídky, což je postup předpokládaný i samotným zákonem o investičních pobídkách.

V r. 2019 byl do postupu správního orgánu podle zákona o investičních pobídkách zcela nově vložen prvek rozhodování formou politického konsensu – závazného rozhodování o každé žádosti o podporu formou usnesení vlády, kterým se udělení investiční pobídky stvrzuje. Zavedení tohoto politického kroku v závěrečné fázi schvalování žádosti o investiční pobídku se v praxi ukázalo jako problematické a snížilo důvěryhodnost systému investičních pobídek vůči všem potenciálním žadatelům – viz dále kapitola C Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy.

Navrhuje se proto zrušení povinnosti Ministerstva průmyslu a obchodu předkládat vládě k projednání každou žádost o investiční pobídku. Rozhodnutí o investiční pobídce bude vydáváno na základě posouzení podmínek a povinností stanovených zákonem o investičních pobídkách a dalšími souvisejícími právními předpisy, zejména pak nařízením vlády č. 221/2019 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách, ve znění pozdějších předpisů, a na základě závazných stanovisek dotčených orgánů (Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zemědělství) – viz § 4 odst. 4 zákona o investičních pobídkách. Posuzování žádostí o investiční pobídku se tak vrátí na úroveň rezortního projednávání při plném respektování zásad správního řízení, čímž se zvýší i legitimní předvídatelnost schvalovacího postupu.

Vládě budou nicméně i nadále předkládány žádosti strategických investičních akcí o získání finančního příspěvku na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Tento finanční příspěvek je přímým nákladem vypláceným ze státního rozpočtu (namísto části slevy na dani z příjmů, která je jinak stěžejní formou investiční pobídky). Vzhledem k tomuto faktu je ponecháno rozhodování na úrovni vlády, která posoudí aktuální možnosti státního rozpočtu. Vláda tedy nebude rozhodovat o podpoře projektu jako takového, ale pouze o tom, zda na jeho podporu uvolní přímé prostředky státního rozpočtu či nikoli.

Dále se navrhuje zavést jednostupňový způsob rozhodování, jako je tomu u rozhodování o dotacích podle rozpočtových pravidel. Investiční pobídky stejně jako dotace jsou veřejnou podporou poskytovanou ze státního rozpočtu. Z důvodu procesní ekonomie vedení správního řízení se proto navrhuje zavést do zákona o investičních pobídkách shodné ustanovení jako je v § 14q odst. 2 rozpočtových pravidel, které omezuje použití opravných prostředků proti rozhodnutí.

Předmětem návrhu novely zákona je tedy zkrácení, zjednodušení, a především zefektivnění procesu schvalování žádostí o investiční pobídku. V případě, že stávající okruh podporovaných projektů nekoresponduje s představou vlády o zacílení veřejné podpory, má vláda možnost transparentně změnit kritéria podpory úpravou limitů stanovených nařízením vlády č. 221/2019 Sb. a závazně tak nastavit přísnější pravidla pro poskytování investičních pobídek.

Zhodnocení navrhované právní úpravy ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů

Navrhovaná právní úprava systému investičních pobídek neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace (ve smyslu antidiskriminačního zákona jde o nerovné zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Lze proto konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace. Z hlediska rovnosti žen a mužů je návrh neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

C) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

O poskytnutí nebo neposkytnutí investiční pobídky rozhoduje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s dotčenými orgány, kterými jsou další ministerstva – Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zemědělství. V případě, že jsou všechna posouzení podmínek k poskytnutí investiční pobídky kladná a dotčená ministerstva vyjádřila i závazný souhlas s poskytnutím investiční pobídky, ukládá zákon o investičních pobídkách od r. 2019 Ministerstvu průmyslu a obchodu povinnost předložit každou žádost ještě ke schválení na jednání vlády.

Přípravou materiálu pro jednání vlády se však celý proces rozhodování o investiční pobídce neúměrně prodloužil z průměrných cca 3-5 měsíců na 9–12 měsíců, neboť materiál pro jednání vlády musí respektovat procesní zásady pro projednání materiálů vládou. To znamená v administrativním procesu schvalování žádostí nepřiměřenou časovou zátěž a přináší vysokou míru nejistoty pro žadatele. Ti musejí díky tomu čekat někdy i rok, než se dozvědí, zda investiční pobídku obdrží či nikoli.

Zásadní vadou tohoto postupu dále je, že zákon o investičních pobídkách nevymezil kritéria, na jejichž základě by se měla vláda k poskytnutí investiční pobídky vyjádřit. Politické rozhodování se tak ukázalo být pro žadatele zcela nepředvídatelným, čímž se proces udělení investiční pobídky zároveň znepřehlednil a byla narušena i jeho transparentnost. I když vláda svým nařízení č. 221/2019 Sb. stanovuje parametry investic, jež je připravena podporovat investičními pobídkami, nejsou tyto parametry jedinými měřítky při politickém rozhodování vlády. Způsob rozhodování vlády není pro žadatele dostatečně čitelný a vznikají pochybnosti o dodržení přípustných mezí správního uvážení. To vede ke stále se zvyšujícímu riziku soudních sporů ze strany žadatelů o investiční pobídku kvůli podezření na nezákonnost takových rozhodnutí a jsou podávány rozklady proti těmto rozhodnutím. Legitimní předvídatelnost postupu orgánu veřejné moci je přitom neoddělitelnou součástí principu právní jistoty a právní rovnosti.

Zařazení tohoto politického rozhodnutí až do závěrečné fáze schvalování žádosti o investiční pobídku bez jeho současného navázání na konkrétní podmínky podpory také značně snížilo efektivnost výkonu státní správy při posuzování žádostí. Dotčená ministerstva posuzují každou žádost o investiční pobídku cca 1-2 měsíce, přičemž následně se k žádosti vyjadřují všechna ministerstva v rámci mezirezortního připomínkového řízení, jehož průběh a vypořádání představuje další cca 1-2 měsíce. I přestože jsou veškerá posouzení všech rezortů kladná a celý tento proces je úspěšně absolvován, může dojít následně během jednání vlády k rozhodnutí, jenž celý předchozí proces zvrátí.

Vláda může přitom transparentně formou právního předpisu stanovit závazná a přísnější pravidla pro poskytování podpory projektům. Přesto tato pravidla následně není schopna sama dodržet v rámci politického rozhodování vlády, které logicky (vzhledem k jeho formátu, vymezenému času na jednání, širokému spektru projednávané problematiky, složení vlády z politických představitelů, účelu jednání vlády, atd.) nedokáže vyhovět požadavkům na řádné vedení transparentního řízení podle zákona, kdy je potřeba dodržovat zásady jako je právě předvídatelnost právní regulace, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, zásada rychlosti a procesní ekonomie, zásada řádného dokazování a materiální pravdy atd.

D) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM ČESKÉ REPUBLIKY

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná právní úprava je v souladu s čl. 41 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava“), podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy a také v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné uvádí, že ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim uložila vláda.

Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“), a to jmenovitě s následujícími ustanoveními:

- ustanovení čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví,

- ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny, podle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá,

- ustanovení čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod,

- ustanovení čl. 26 odst. 1 Listiny, podle kterého má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, přičemž zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.

Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Navrhovaná právní úprava respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky. K dané problematice neexistují nálezy Ústavního soudu.

E) ZHODNOCENÍ SLUČITELNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE, JUDIKATUROU SOUDNÍCH ORGÁNŮ EVROPSKÉ UNIE NEBO OBECNÝMI PRÁVNÍMI ZÁSADAMI PRÁVA EVROPSKÉ UNIE

Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Systému investičních pobídek se dotýkají tyto právní akty Evropské unie: • Smlouva o fungování Evropské unie, zejména čl. 107 a čl. 108 této smlouvy, • nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „obecné nařízení o blokových výjimkách“), • nařízení Komise (EU) 2017/1084 ze dne 14. června 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 651/2014, pokud jde o podporu na přístavní a letištní infrastrukturu, prahové hodnoty oznamovací povinnosti pro podporu na kulturu a zachování kulturního dědictví a pro podporu na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu a režimy regionální provozní podpory pro nejvzdálenější regiony, a mění se nařízení (EU) č. 702/2014, pokud jde o výpočet způsobilých nákladů, • nařízení Komise (EU) 2020/972 ze dne 2. července 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1407/2013, pokud jde o jeho prodloužení, a nařízení (EU) č. 651/2014, pokud jde o jeho prodloužení a příslušné úpravy; • nařízení Komise (EU) 2021/1237 ze dne 23. července 2021, o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, • nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, • Pokyny k regionální státní podpoře na období 2022-2027, • rozhodnutí Evropské komise SA.63452 ze dne 29. července 2021, kterým se schvaluje mapa regionální podpory České republiky na období 2022-2027, • rozhodnutí Evropské komise SA. 104844 ze dne 6. ledna 2023, kterým byla zvýšena intenzita podpory pro území určená pro podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci o 10 procentních bodů v regionech Severozápad (resp. v pod něj spadajících dvou krajích NUTS III) a Moravskoslezsko.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s výše uvedenými právními předpisy Evropské unie, které v případě, že se členský stát rozhodne investiční pobídky jako nástroj hospodářské politiky využívat, vytváří rámec pro poskytování veřejné podpory.

Zákon o investičních pobídkách byl naposledy notifikován Evropské komisi v lednu r. 2022 pod číslem SA.101718. Trvání režimu podpory je oznámeno do konce platnosti stávajícího nařízení o blokových výjimkách, tj. do konce roku 2023.

Judikatura soudních orgánů Evropské unie se týká zejména výkladu práva Evropské unie, tj. pojmu veřejná podpora uvedeného v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, a posouzení splnění/nesplnění podmínek pro poskytování veřejné podpory v konkrétních případech. Soudní dvůr Evropské unie se v oblasti veřejné podpory zabývá též vymáháním práva v případech, kdy je nutné navrátit veřejnou podporu neslučitelnou s vnitřním trhem (tj. zejména případnými žalobami Evropské komise na nesplnění povinnosti členských států navrátit neslučitelnou veřejnou podporu).

F) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI, JIMIŽ JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA

Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se na danou oblast nevztahují.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), a s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

G) PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOPAD NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NA STÁTNÍ ROZPOČET, OSTATNÍ VEŘEJNÉ ROZPOČTY, NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY, DÁLE SOCIÁLNÍ DOPADY, VČETNĚ DOPADŮ NA RODINY A DOPADŮ NA SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATEL, ZEJMÉNA OSOBY SOCIÁLNĚ SLABÉ, OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A NÁRODNOSTNÍ MENŠINY, A DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Navrhovaná právní úprava má povahu procesní změny, která má však důležité pozitivní dopady jak pro podnikatele, tak pro administrující státní správu.

Samotná procesní úprava nezakládá žádné nároky na statní rozpočet, ani jiné veřejné rozpočty. K poskytnutí či neposkytnutí investiční pobídky se závazně vyjadřují dotčená ministerstva (Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zemědělství), která ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou CzechInvest současně vyhodnocují předpoklady pro splnění podmínek a povinností stanovených zákonem o investičních pobídkách a souvisejícími právními předpisy. V případě, že stávající okruh podporovaných projektů nekoresponduje s představou vlády o zacílení veřejné podpory, má vláda možnost transparentně změnit kritéria podpory úpravou limitů stanovených nařízením vlády č. 221/2019 Sb. a závazně tak nastavit přísnější pravidla pro poskytování investičních pobídek. Z hlediska nároků na státní rozpočet má tak změna neutrální dopad.

Z hlediska podnikatelského prostředí má změna pozitivní dopad, neboť dojde ke zvýšení transparentnosti rozhodovacího procesu o udělení investiční pobídky vůči žadatelům a k významnému zkrácení délky schvalovacího procesu o udělení investiční pobídky. Zvýší se tak jistota podnikatelů ohledně možnosti získání investiční pobídky, což zlepší i důvěryhodnost celého systému podpory.

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá vznik negativních sociálních dopadů, dopadů na rodiny a specifické skupiny obyvatel, ani dopadů na životní prostředí.

H) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ SOUKROMÍ A OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Navrhovaná právní úprava je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), které definuje práva a povinnosti správců osobních údajů, a rovněž se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a nebude mít žádné negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů. Nedochází k rozšiřování kategorií dotčených subjektů údajů, jejichž údaje jsou zpracovávány, ani k rozšíření kategorií zpracovávaných údajů. Nemění se existující zpracování osobních údajů, ani se nezakládají žádné nové způsoby jejich zpracování.

I) ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK

Identifikace korupčních rizik

1. Povaha právní úpravy

a) Přiměřenost

Hlavním právním předpisem systému investičních pobídek je zákon o investičních pobídkách, který stanovuje formy investičních pobídek, všeobecné podmínky pro jejich poskytování, postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související.

Veřejná správa je schopna kontrolovat a vynucovat dodržování regulace v dané oblasti. Kontrola a vynucování jsou upraveny v ustanovení § 7 zákona o investičních pobídkách.

Předložená novela zákona upravuje postup státní správy v rámci schvalování předložených žádostí o investiční pobídku. Tuto změnu lze provést pouze změnou zákona. Změna je realizována pouze v nezbytně nutném rozsahu.

b) Jednoznačnost

Kompetence, práva a povinnosti jednotlivých dotčených subjektů v systému investičních pobídek jsou upraveny zákonem o investičních pobídkách. Tento zákon konkrétně vymezuje podmínky pro poskytnutí investiční pobídky, postup při jejich poskytování, orgány příslušné k posuzování plnění jednotlivých zákonem stanovených podmínek i k jejich kontrole, lhůty pro jejich kontrolu i sankce za jejich nedodržení.

Veškeré žádosti o poskytnutí investiční pobídky jsou v souladu se zákonem o investičních pobídkách podávány prostřednictvím zákonem určené organizace – agentury CzechInvest, která poskytuje žadatelům součinnost při předkládání žádostí. Rozhodnutí o příslibu investiční pobídky je vydáváno Ministerstvem průmyslu a obchodu po posouzení předpokladů splnění podmínek stanovených zákonem o investičních pobídkách a v jeho prováděcích předpisech a po obdržení kladných stanovisek všech příslušných dotčených orgánů, které se vyjadřují i ke splnění zvláštních podmínek plynoucích ze souvisejících právních předpisů. Dotčenými orgány při posuzování předpokladů splnění zákonných podmínek pro poskytnutí investiční pobídky, jakož i kontrolními orgány k těmto podmínkám a jednotlivým investičním pobídkám, jsou:

▪ Ministerstvo průmyslu a obchodu – posouzení a kontrola vybraných podmínek zákona o investičních pobídkách a jedné formy investiční pobídky (hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci), ▪ Ministerstvo financí a příslušné finanční úřady – posouzení a kontrola vybraných podmínek zákona o investičních pobídkách a dvou forem investiční pobídky (slevy na daních z příjmů a osvobození od daně z nemovitých věcí), ▪ Ministerstvo životního prostředí – posouzení a kontrola jedné vybrané podmínky stanovené zákonem o investičních pobídkách, ▪ Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad práce České republiky – posouzení a kontrola vybraných podmínek zákona o investičních pobídkách a dvou forem investiční pobídky (hmotné podpory vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců), ▪ Ministerstvo zemědělství – posouzení jedné vybrané podmínky zákona o investičních pobídkách.

Příslušné pravomoci jsou tak rozloženy mezi několik orgánů veřejné správy, a to vždy ohledem na věcnou působnost těchto orgánů.

Zákon o investičních pobídkách je realizován od roku 2000, přičemž novelou z r. 2019 došlo k zásadní změně v rámci procesního nastavení a rozvržení kompetencí při posuzování žádostí o investiční pobídku, a to začleněním závazného rozhodnutí vlády do rozhodovacího procesu o každé žádosti o investiční pobídku. Zákon však již jasně nestanovil, na základě jakých kritérií se má vláda k žádostem o investiční pobídku vyjadřovat. To má za následek zvýšení nepřehlednosti a nepředvídatelnosti v rámci schvalovacího procesu. Tato vada má být odstraněna předloženou novelou zákona.

Zákon o investičních pobídkách v ustanovení § 7 jmenovitě vymezuje příslušné kontrolní orgány, lhůty pro výkon kontrolních pravomocí i sankce spojené s porušením podmínek a povinností stanovených zákonem o investičních pobídkách. Sankce za porušení zvláštních podmínek, stanovených v souvisejících právních předpisech, jsou pak upraveny v rámci těchto předpisů. V rámci stávajícího systému poskytování investičních pobídek tak již existuje funkční systém kontroly včetně sankčního mechanismu.

c) Standardnost

V řízení o poskytnutí investiční pobídky se postupuje v souladu se zákonem o investičních pobídkách a u skutečností neupravených tímto zákonem se postupuje v souladu se správním řádem. V případě vyplácení hmotných podpor se postupuje v souladu s rozpočtovými pravidly.

Navrhovanou právní úpravou se nezavádí nové instituty, které by byly nekonzistentní s jinými právními úpravami. Nemění se zavedené kontrolní mechanismy.

Navrhovaná úprava nicméně zavádí výjimku z použití správního řádu ve specifických případech. Jedná se o totožnou úpravu, která je použita v § 14q odst. 2 rozpočtových pravidel.

d) Motivace ke korupci v regulované oblasti

Povinnosti podporovaných investorů vyplývají přímo ze zákona o investičních pobídkách.

Účast investorů na systému investičních pobídek je dobrovolná. Postoj pracovníků veřejné správy ke korupci lze označit za negativní. Vládou byl schválen Etický kodex úředníků a zaměstnanců veřejné správy, na jehož základě jsou přijímány vnitřní předpisy jednotlivých úřadů.

Etické kodexy ani korupční kauzy zájmové skupiny příjemců investičních pobídek nejsou známy.

Z praxe nejsou známy žádné korupční kauzy, které by se týkaly výkonu veřejné správy v oblasti poskytování investičních pobídek. Na základě obecných předpokladů tak lze konstatovat, že u takto provázaného systému výkonu veřejné správy založeného na přesně zákonem definovaných podmínkách podpory a kontroly vzniká poměrně malý prostor pro korupční jednání.

2. Rozhodování

a) Rozhodovací pravomoc

Řízení o poskytnutí investiční pobídky je správním řízením, ve kterém rozhoduje jeden orgán veřejné správy – Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Žádost investora je posuzována z hlediska předpokladů splnění podmínek zákona o investičních pobídkách, zákona o daních z příjmů, zákona o zaměstnanosti, zákona o dani z nemovitých věcí, prováděcích právních předpisů k těmto zákonům a z hlediska souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie. V rámci rozhodovacího řízení je žádost zasílána k posouzení dotčeným orgánům, které jednoznačně vymezuje zákon o investičních pobídkách. Závazná stanoviska těchto orgánů jsou dále podkladem pro vydání rozhodnutí. Jednotlivé dotčené orgány jsou na rozhodování vzájemně nezávislé a jejich pravomoci jsou rozděleny.

Předloženou novelou zákona dojde ke zrušení povinnosti Ministerstva průmyslu a obchodu předkládat vládě k projednání každou žádost o investiční pobídku před vydání rozhodnutí o investiční pobídce. Tato povinnost byla stanovena od r. 2019 a její zavedení do praxe se ukázalo jako problematické. Vliv vlády na proces udělování investiční pobídky nebude touto změnou nijak oslaben, neboť vláda má i nadále pravomoc transparentně stanovit konkrétní limity podporovaných investic v rámci nařízení vlády č. 221/2019 Sb. Vládě budou také nadále předkládány žádosti strategických investičních akcí.

Rozhodnutí jsou vydávána průběžně na základě podaných žádostí jednotlivých investorů. Četnost rozhodování vykazuje meziroční výkyvy a je ovlivněna jednak podmínkami investiční podpory a také aktuálním ekonomickým vývojem.

b) Kontrolovatelnost rozhodování

Předlohy pro podání žádosti o investiční pobídku jsou veřejně dostupné na webových stránkách agentury CzechInvest. Každý občan se s nimi může seznámit. Dále jsou na těchto webových stránkách zveřejňovány informace o vydaných rozhodnutích o příslibu investiční pobídky, které jsou zveřejňovány i v elektronickém systému Evropské komise Transparency Award Module. Způsob schvalování žádostí o investiční pobídku je jednotný, postup schvalování investiční pobídky je stanoven v § 4, 5 a 5a zákona o investičních pobídkách.

Každý účastník řízení má možnost seznámit se s podklady před vydáním rozhodnutí. Náležitosti rozhodnutí ve věci správního řízení stanovuje správní řád.

Veškerá rozhodnutí vydávaná v rámci systému investičních pobídek jsou připravována stále stejným oddělením v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu. Kontrola jednotného rozhodování tak probíhá v rámci tohoto jednoho oddělení.

Navrhovaná úprava ruší možnost podání rozkladu proti rozhodnutí, je však zachována možnost podat správní žalobu k soudu. Investiční pobídky jsou stejně jako dotace veřejnou podporou poskytovanou ze státního rozpočtu, na kterou není právní nárok. Zavádí se proto jednostupňové řízení tak, jak je to upraveno v rozpočtových pravidlech.

c) Odpovědnost

Rozhodnutí jsou připravována v rámci odboru 71100 Ministerstva průmyslu a obchodu, k vedení řízení je určena vždy konkrétní úřední osoba, která je uvedena v příslušném spisu.

V rámci rozhodovacího řízení je žádost zasílána k posouzení dotčeným orgánům vymezeným zákonem o investičních pobídkách. Závazná stanoviska těchto dotčených orgánů jsou dále podkladem pro vydání rozhodnutí, ke každému stanovisku je vždy příslušná osoba, jež danou věc vyřizuje. Podkladem pro vydání rozhodnutí je dále usnesení vlády, které je pro Ministerstvo průmyslu a obchodu taktéž závazné.

Při kontrole investičních pobídek a při vyvozování důsledků za porušení podmínek spolu příslušné kontrolní orgány spolupracují a navzájem si poskytují součinnost. Na každém kontrolním protokolu jsou uvedeny osoby, které kontrolu vykonaly.

Kárná odpovědnost státních zaměstnanců je upravena zákonem 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.

d) Opravné prostředky

V řízení o poskytnutí investiční pobídky se postupuje v souladu se zákonem o investičních pobídkách a v případě skutečností neupravených tímto zákonem se postupuje v souladu se správním řádem.

Protože v rámci individuálních správních aktů musí správní orgán umožnit dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a hájit oprávněné zájmy, je účastníkům řízení dávána možnost seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a se stanovisky dotčených orgánů před vydáním rozhodnutí o nabídce na poskytnutí investiční pobídky nebo rozhodnutí o příslibu investiční pobídky a uplatnit svoje připomínky. Rozhodnutí vydávaná v rámci zákona o investičních pobídkách obsahují všechny nezbytné náležitosti rozhodnutí podle správního řádu, včetně poučení adresáta.

Správní řád dále určuje možnosti uplatnění opravných prostředků. Navrhovaná právní úprava zavádí v tomto konkrétním případě výjimku z použití správního řádu. Jedná se o totožnou úpravu, která je použita v § 14q odst. 2 rozpočtových pravidel. Investiční pobídky jsou stejně jako dotace veřejnou podporou poskytovanou ze státního rozpočtu, na kterou není právní nárok. Z důvodu procesní ekonomie vedení správního řízení se proto zavádí jednostupňové řízení obdobně jako v rozpočtových pravidlech. I nadále zůstane zachována možnost podat správní žalobu k soudu.

3. Transparentnost

Povinnost ke zveřejňování informací v rámci programů veřejných podpor je upravena na úrovni evropské legislativy. Údaje o přiznaných investičních pobídkách a jejich příjemcích jsou veřejně dostupnou informací uveřejňovanou na internetových stránkách agentury CzechInvest, která je podřízenou organizací Ministerstva průmyslu a obchodu. Informace jsou uváděny od roku 1998 v souhrnných číslech i za jednotlivé projekty v podobě tabulky ve formátu .xls. Informace jsou zveřejňovány až po vydání konečného rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Přístup k těmto informacím není podmíněn předchozí registrací.

Podle čl. 9 nařízení Komise č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 je každý členský stát povinen zajistit zveřejňování informací o poskytnutých veřejných podporách na souhrnné internetové stránce věnované státní podpoře. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže za tímto účelem zajistil pro Českou republiku plnění této povinnosti transparentnosti prostřednictvím elektronického systému Evropské komise Transparency Award Module, kde jsou uveřejňovány požadované informace o poskytnutých podporách, včetně investičních pobídek.

Data, na která se vztahují právní předpisy upravující povinnost mlčenlivosti, se nezveřejňují.

Navrhovaná právní úprava nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Významnost a eliminace korupčních rizik

Korupční rizika jsou v případě systému investičních pobídek významně nízká, neboť rozhodování o nich se řídí zásadami správního řízení a rozhodnutí proto musejí být přezkoumatelná.

Postup při poskytování investičních pobídek, stejně jako systém kontroly a sankcí, je upraven zákonem o investičních pobídkách již od r. 2000. Za svoji existenci byl zákon o investičních pobídkách několikrát novelizován. V rámci těchto novel byla postupně precizována ustanovení, která vytvářela překážky v aplikaci zákona v praxi nebo zaváděla neúměrně přísné sankce.

Z praxe nejsou známy žádné korupční kauzy, které by se týkaly výkonu veřejné správy v oblasti poskytování investičních pobídek. Na základě obecných předpokladů tak lze konstatovat, že u takto provázaného systému výkonu veřejné správy založeného na přesně definovaných podmínkách podpory a kontroly vzniká poměrně malý prostor pro korupční jednání.

J) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA BEZPEČNOST NEBO OBRANU STÁTU

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

K) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SE ZÁSADAMI DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÉ LEGISLATIVY

Navrhovaná právní úprava nemá souvislost s digitální agendou.