zákon č. 427/2023 Sb.

K části první – změna zákona o Rejstříku trestů K čl. I K bodům 1, 4 až 7, 14, 32, 34 a 41 (změna názvu zákona, názvu části druhé, názvu hlav I a II části druhé, § 2c, § 3 odst. 1 a 2, § 4, § 4a odst. 1 a 2, § 5, § 10 odst. 5, § 13 odst. 1, současný 2 a 5, § 15 odst. 2, § 15a odst. 1 a 2, § 16d odst. 1 a 2, § 16e odst. 2 a 3 a § 16f odst. 3)

Po přesunu agendy Rejstříku trestů ztrácí opodstatnění nazývat evidenci dle části druhé zákona o Rejstříku trestů „evidencí Rejstříku trestů“, dochází tak k jejímu přejmenování na „rejstřík trestů“. Tato změna se promítá jak do normativního textu, tak i do názvu zákona i označení jeho částí.

K bodům 2 a 3 (§ 1 a 2, zrušení § 2b):

V § 1 a 2 dochází k převzetí stávající úpravy, ve které dochází k těmto změnám: K § 1 V souladu s obecnou částí důvodové zprávy se stanovuje, že správcem rejstříku trestů a evidence přestupků je Ministerstvo spravedlnosti. Vypuštěním ustanovení zřizujícího Rejstřík trestů jako jednu z organizačních složek státu tak dochází k zániku této organizační složky státu (výslovně pak ke zrušení Rejstříku trestů dochází v čl. II bodě 1 přechodných ustanovení). Stávající § 2 odst. 4 se zrušuje bez náhrady, neboť jde o ustanovení pouze deklarující existenci jiného právního předpisu. K § 2 a ke zrušení § 2b Do tohoto ustanovení je promítnuta skutečnost, že Rejstřík trestů již není samostatnou organizační složkou státu, ale jeho agenda bude nově vykonávána Ministerstvem spravedlnosti, dále dochází k úpravě textu za účelem dosažení terminologického souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Úkoly pověřence pro ochranu osobních údajů, které bude Ministerstvo spravedlnosti v rámci plnění úkolů pro něj plynoucích ze zákona o Rejstříku trestů (zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků) zpracovávat, bude vykonávat zaměstnanec Ministerstva spravedlnosti, který pro něj agendu pověřence pro ochranu osobních údajů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV, již vykonává, tj. pověřenec pro ochranu osobních údajů určený podle trestního řádu (§ 466c trestního řádu). Úkoly pověřence, stejně jako povinnosti Ministerstva spravedlnosti vůči pověřenci tak jsou obsažené v § 466c odst. 2 a 3 trestního řádu.

K bodu 8 (§ 3 odst. 2):

Přeformulování § 3 odst. 2 je reakcí na zrušení Rejstříku trestů jako jedné z organizačních složek státu. K věcné změně nedochází – i nadále zůstávají údaje předané Rejstříku trestů na základě smlouvy mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o výměně údajů z informačních fondů obsažených v rejstříku trestů (sdělení Ministerstva zahraničních věcí publikované pod č. 136/1995 Sb.) součástí rejstříku trestů.

K bodu 9 (§ 4 odst. 2 a 3):

Legislativně technická změna reagující na zavedení legislativní zkratky „ministerstvo“ v § 1 odst. 1 a na přejmenování evidence Rejstříku trestů na rejstřík trestů.

K bodům 10, 11, 13, 19, 22, 27 a 42 [§ 4 odst. 4, § 4a odst. 2, § 5, § 8 odst. 1, § 9, § 10 odst. 6, § 11 odst. 2 písm. b), § 11 odst. 3, § 11a odst. 3 a 4, § 11aa odst. 1, § 11b odst. 1, § 13 nově označený odst. 3, § 15a odst. 1 až 3 a 5, § 16, § 16a odst. 2, § 16b odst. 1, § 16d, § 16e, § 16f odst. 1 a 2, § 16g odst. 1 až 6, § 16j dosavadní odst. 1 až 3 a 6 a § 16h)

Promítnutí skutečnosti, že v souvislosti se zrušením Rejstříku trestů jakožto samostatné organizační složky státu je jeho věcná agenda převedena na Ministerstvo spravedlnosti.

K bodům 12 a 31 (zrušení stávajícího § 4a odst. 3, nový § 13 odst. 2):

V souladu s obecnou částí důvodové zprávy se navrhuje změna vykazování odsouzení občanů České republiky soudy jiných členských států Evropské unie a Spojeného království spočívající v tom, že všechna tato odsouzení budou vykazována v příloze opisu i výpisu z evidence Rejstříku trestů; na tato rozhodnutí se nicméně bude hledět jako na odsouzení soudem České republiky pouze v případě, kdy dojde k jejich uznání, a to na základě § 4 odst. 1 písm. a) zákona o Rejstříku trestů. Kromě neodůvodněného rozdílu oproti vykazování těchto odsouzení, pokud si o výpis žádá občan jiného členského státu (blíže viz obecná část důvodové zprávy), nelze ani odhlédnout od skutečnosti, že již v současné době zákony a jiné právní předpisy požadující po určité osobě bezúhonnost např. pro přístup k regulovanému povolání stanoví, že „za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl odsouzen pro spáchání úmyslného trestného činu“, popř. obdobnou formulaci vztahující se ke specifikům výkonu dané regulované funkce, kdy se bezúhonnost prokazuje i informacemi ze zahraničních evidencí odsouzení (vzhledem k vymezení států, ze kterých jsou informace požadovány, jako států, kde žadatel „posledních x let nepřetržitě pobýval“, přitom nelze zaručit, že správní orgán bude disponovat všemi potřebnými informacemi, nemluvě o tom, že je odkázán na informace poskytnuté samotným žadatelem). Navrhovaná změna sníží i administrativní náročnost řady správních řízení, v nichž musí žadatelé dokládat svoji bezúhonnost ze států Evropské unie, kde v určité době předcházející podání žádosti pobývali, neboť uvedené informace může získat přímo správní orgán vedoucí řízení (§ 6 odst. 2 správního řádu). Ve vztahu k trestnímu řízení pak lze odkázat na § 11 odst. 2 trestního zákoníku, na jehož základě se má na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu Evropské unie v trestním řízení pro účely trestního řízení hledět jako na odsouzení soudem České republiky, pokud bylo vydáno pro čin trestný i podle práva České republiky, tj. ani pro potřeby trestního řízení se nevyžaduje, aby, mají-li být tato rozhodnutí považována za formálně právní skutečnost, došlo k jejich uznání nebo o nich bylo rozhodnuto postupem podle § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů. Budou-li informace o notifikovaných odsouzeních občanů České republiky obsahem nové přílohy výpisu z evidence Rejstříku trestů, ztrácí opodstatnění stávající § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů, který tak může být vypuštěn (dojde tak k vypuštění pravomoci Nejvyššího soudu rozhodovat na návrh Ministerstva spravedlnosti o tom, že se na dané odsouzení jiným členským státem Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky). Z aplikační praxe Ministerstva spravedlnosti při podávání návrhů Nejvyššímu soudu podle § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů přitom dále vyplynuly další poznatky svědčící o tom, že současná právní úprava není v praxi zcela vyhovující. Za jedny z hlavních lze uvést tyto dva:

- jsou-li tyto návrhy v souladu s ustáleným výkladem Nejvyššího soudu podávány pouze v případě odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku a déle, určitým způsobem jsou nedůvodně zvýhodňováni pachatelé, kteří jsou opakovaně odsouzeni k více trestům odnětí svobody v kratším trvání, avšak ve svém souhrnu těchto více trestů může délku jednoho roku několikanásobně překročit. Tyto případy v aplikační praxi Ministerstva spravedlnosti nejsou výjimkou. Přijetím navrhované změny bude problém v tomto rozlišování eliminován,

- rovněž nejsou výjimkou případy, kdy je pro účely podání návrhu podle § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů zapotřebí několikrát (často bezvýsledně) urgovat příslušný orgán členského státu o zaslání příslušného rozsudku a celá délka řízení od notifikace odsouzení až po rozhodnutí Nejvyššího soudu tak trvá např. i několik let. V takových případech již uplatnění postupu podle § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů ztrácí význam, často také proto, že v mezidobí již uplyne doba, po které je možno žádat o zahlazení odsouzení.

K bodům 15, 36 a 39 (§ 5, zrušení stávajícího § 16b odst. 2, § 16f odst. 1):

Vnitřní informační toky v rámci Ministerstva spravedlnosti budou upraveny v rámci interních předpisů ministerstva, není je zapotřebí upravovat v zákoně.

K bodu 16 [§ 6 písm. c)]:

Legislativně technická změna reagující na přesun obsahu dosavadního § 2 odst. 1 do § 1 odst. 1.

K bodům 17, 33, 35, 38, 40, 43, 44, 46 a 47 [§ 10 odst. 1 až 3, § 15 odst. 2 a 3, § 15a odst. 5, § 16c odst. 1 až 3, § 16f odst. 2, § 16i odst. 3 písm. b), nový § 16j odst. 1, § 16j nově označený odst. 2 písm. f), § 16j nově označený odst. 6 a § 16k odst. 2 a 3]:

Vzhledem ke skutečnosti, že správcem rejstříku trestů a evidence přestupků se stává Ministerstvo spravedlnosti, stanovuje se, v jakých případech může údaje z těchto evidencí používat. Rozsah použití údajů je přitom zcela totožný s dosavadním rozsahem, v jakém o poskytnutí informací může žádat, tj. po věcné stránce nedochází k žádné změně. Obdobné změny se týkají používání informací z úschovny dokumentace.

K bodu 18 (§ 10 odst. 5):

Reakce na zrušení kompetence Nejvyššího soudu rozhodovat o tom, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království hledí jako na odsouzení soudem České republiky (viz navrhované vypuštění § 4a odst. 3).

K bodu 20, 28 a 29 (§ 11 odst. 1, § 11b odst. 1 až 3):

Zpřesnění stávající textace, bez věcné změny obsahu ustanovení.

K bodu 21 [§ 11 odst. 2 písm. a)]:

Navrhuje se § 11 odst. 2 písm. a) vypustit pro nadbytečnost, neboť ověřovací činnosti uvedené v tomto ustanovení vykonávané obecními a městskými úřady byly v praxi zcela nahrazeny kontaktními místy veřejné správy (CzechPOINT).

K bodu 23 (§ 11 odst. 3):

Legislativně technická změna v návaznosti na vypuštění § 11 odst. 2 písm. a).

K bodu 24 (§ 11a odst. 3 a 4 a § 11aa odst. 1):

Legislativně technická změna v návaznosti na doplnění nového odstavce 2 do § 13.

K bodům 25 a 26 (§ 11aa odst. 1 a 2):

Úprava v souvislosti s technickými změnami, které přináší připravovaná generační obměna informačního systému CzechPOINT. Za současného stavu jsou žádosti o výpis činěné prostřednicím portálu veřejné správy datovou zprávou s ověřenou totožností žadatele způsobem, kterým se přihlašuje do datové schránky, založeny na rozhraní CzechPOINT@home, tedy na platformě informačního systému CzechPOINT. S účinností od roku 2024 ovšem přestane být uvedená služba informačním systémem CzechPOINT podporována. S ohledem na finanční náklady, které by bylo nutné vynaložit na obdobnou službu v rámci portálu občana, a faktickou duplicitu ve způsobech, jimiž si může žadatel elektronický výpis prostřednictvím portálu veřejné správy obstarat, se navrhuje vypustit možnost žádat a obdržet výpis prostřednictvím datové zprávy, resp. datové schránky.

K bodu 30 (zrušení stávajícího § 11b odst. 4):

Navrhuje se vypuštění tohoto ustanovení, a to za účelem odstranění duplicity vedení evidence elektronických žádostí o výpis z evidence Rejstříku trestů podaných prostřednictvím portálu veřejné správy. Příslušná evidence je v současnosti vedena jak na straně Rejstříku trestů, tak na straně portálu veřejné správy. S ohledem na skutečnost, že portál veřejné správy v daném případě komunikaci mezi žadatelem a Rejstříkem trestů pouze zprostředkovává, není důvodné, aby Ministerstvo spravedlnosti nadále vedlo takovou evidenci.

K bodu 37 (§ 16c odst. 1 a 2)

Navrhuje se úprava dosavadního znění § 16c odst. 1 a 2, a to v souvislosti se změnou vykazování odsouzení českých občanů soudy jiných členských států Evropské unie a Severního Irska (viz výklad k bodům 12 a 31), neboť v případě, že Ministerstvo spravedlnosti již nebude podávat návrhy na uznání podle § 4a odst. 3, není důvodné, aby se v úschovně dokumentace uchovávaly opisy a překlady odsuzujících rozhodnutí. Tato rozhodnutí se v praxi navíc vyžadují cestou mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních a nikoli cestou Rejstříku trestů, z tohoto důvodu není toto ustanovení není v praxi využíváno.

K bodu 45 (§ 16j nově označený odst. 4):

Úprava za účelem dosažení terminologického souladu textu s § 16a odst. 2.

K bodu 48 (nová část čtvrtá):

K § 16l: Byť dojde k převodu správy evidence Rejstříku trestů a evidence přestupků na Ministerstvo spravedlnosti, nezmění se způsob, kterým jednotlivé útvary Ministerstva spravedlnosti budou žádat o opisy, výpisy a opisy z evidence přestupků. Z tohoto důvodu se tedy výslovně navrhuje stanovit, že k výpisům, opisům a opisům z evidence přestupků bude Ministerstvo spravedlnosti i nadále přistupovat tak, jako doposud, tedy prostřednictvím referenčního rozhraní (není-li to možné, jiným způsobem umožňujícím ověřit pravost opisu, výpisu a opisu z evidence přestupků). K § 16m: Pro hodnocení účinnosti opatření trestní politiky či jejich přípravu je nezbytné získat validní data. Zdrojem těchto dat je vedle statistik soudů a státních zastupitelství často evidence Rejstříku trestů, která umožňuje získat cenné informace nejen o recidivě pachatelů (což je ukazatel, který patří při hodnocení jednotlivých opatření trestního systému k nejvyužívanějším), ale i další informace, které lze využít pro analýzy vlivu různých rizikových faktorů (např. pohlaví odsouzeného, jeho věk, kriminální minulost aj.). Analýza dat z evidence Rejstříku trestů, ale i z evidence přestupků přispěje jak k objasnění stupně zamořenosti naší společnosti kriminalitou či přestupkovou delikvencí, která je často předpolím kriminality, tak k bližšímu poznání kriminální recidivy a k posouzení účinnosti trestní politiky, včetně účinnosti aplikovaných trestů. Kriminalita a efektivita různých opatření na její omezování jsou natolik zásadním tématem trestní a sankční politiky, že je nutno potřebná data sledovat dlouhodobě a systematicky. Výslovně se proto stanovuje, že Ministerstvo spravedlnosti může při plnění svých úkolů v oblasti přípravy a realizace trestní politiky a správy justice používat údaje z rejstříku trestů a evidence přestupků, a to i prostřednictvím svých podřízených organizací (zejm. se bude jednat o Institut pro kriminologii a sociální prevenci). Rovněž se stanoví možnost poskytnout tyto údaje na základě písemné žádosti také Ministerstvu vnitra pro plnění úkolů v oblasti bezpečnostní politiky a prevence kriminality. Dále se navrhuje, aby bylo možné tyto údaje rovněž využít jinými osobami pro výzkumné a vědecké účely ve veřejném zájmu. K podání žádosti o poskytnutí údajů z rejstříku trestů a evidence přestupků budou oprávněny výzkumné organizace (§ 33a zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků, ve znění pozdějších předpisů) a osoby, které doloží, že poskytnutí těchto údajů je nutné za účelem plnění výzkumných úkolů, jejichž zadání inicioval stát nebo některá z jeho organizačních složek, popř. takových úkolů, jež jsou financovány z veřejných prostředků. Údaje tedy nebude možné poskytnout pro soukromé účely. Nelze vyloučit, že pro úspěšné vyřízení žádosti o poskytnutí údajů z příslušných evidencí bude potřeba provést velmi náročné a rozsáhlé vyhledávání informací a jejich následnou kompilaci, což s ohledem na personální kapacity příslušného úseku Ministerstva spravedlnosti může být operace zasahující do běžného chodu vykonávané agendy. Z tohoto důvodu se navrhuje zavést oprávnění Ministerstva spravedlnosti podmínit poskytnutí údajů výzkumné organizaci a osobě, která žádá o tyto údaje pro účely výzkumu zpracovávaného pro potřeby státu, zaplacením úhrady nákladů za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, obdobně jako je tomu např. v § 17 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, popř. stanovit rozsah, v jakém je možné poskytnout údaje bezplatně, umožňuje-li to povaha věci. Ministerstvo spravedlnosti tak může žadatele vyrozumět, že může bezplatně poskytnout pouze část údajů v rozsahu, jež nepředstavuje mimořádně rozsáhlé vyhledání informací, a poskytnutí zbytku údajů podmínit uhrazením nákladů. Co se týče podoby poskytovaných údajů, navrhuje se s ohledem na potřebu ochrany osobních údajů (viz i čl. 10 GDPR) zavést dva režimy poskytování údajů, a to v závislosti na typu údajů, které jsou poskytovány. Budou-li se poskytovat údaje bez bezprostřední vazby na konkrétní osoby, např. statistické údaje, souhrny, trendy časového vývoje apod., pak se tato data poskytnou v anonymizované podobě, tzn. upravená tak, že žádným způsobem nebude možné zpětně dohledat jakékoliv osobní údaje jakýchkoliv konkrétních osob. Jelikož anonymizovaná data neobsahují žádné osobní údaje, nedopadají na toto poskytování předpisy na ochranu osobních údajů. Budou-li se poskytovat údaje vztahující se ke konkrétním osobám, tzn. výpisy, resp. opisy z rejstříku trestů a evidence přestupků týkající se jednotlivých osob, pak se poskytnou v pseudonymizované podobě. Pseudonymizací se rozumí takový proces, při kterém jsou osobní údaje z konkrétního dokumentu odstraněny (začerněny, zakódovány) tak, aby příjemce informace nemohl danou osobu identifikovat, avšak instituce, která pseudonymizaci provedla, bude moci zpětně dohledat osobu, jejíž údaje v pseudonymizované podobě byly poskytnuty. Jedná se o účinné opatření umožňující plně ochránit osobní údaje za současného zachování výzkumné hodnoty v případech, kdy je potřeba pro účely výzkumu zabývat se záznamy týkajícími se jednotlivých osob, např. při zkoumání kriminální kariéry různých typů pachatelů nebo vlivu trestních sankcí na recidivu. Pseudonymizace osobních údajů je vhodným a přiměřeným opatřením pro ochranu osobních údajů zpracovávaných pro účely vědeckého výzkumu předvídaným také v § 16 odst. 1 písm. f) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. V téže podobě (tzn. anonymizované, resp. pseudonymizované) může údaje z evidencí používat také Ministerstvo spravedlnosti. Jak již bylo uvedeno v obecné části důvodové zprávy, při poskytování informací jiné osobě podle tohoto ustanovení Ministerstvo spravedlnosti neplní roli zpracovatele osobních údajů, pro zajištění práv subjektů údajů se nicméně navrhuje stanovit mu povinnost poučit žadatele o jeho povinnosti přijmout konkrétní opatření k ochraně zájmů subjektu údajů podle předpisů upravujících ochranu osobních údajů. Žadatel, ať je již v pozici správce, který výzkum vede, nebo údaje pro takového správce zpracovává, má povinnosti podle § 16 zákona č. 110/2019 Sb., které musí splnit. Pseudonymizace provedená Ministerstvem spravedlnosti je sice jedním z možných konkrétních opatření pro ochranu zájmů subjektu údajů, ale nastavení systému opatření podle § 16 zákona č. 110/2019 Sb. je odpovědností správce a případně zpracovatele; přijatá opatření musí ve svém celku odpovídat kontextu, povaze a dalším okolnostem zpracování a rizikům pro dotčené osoby, což musí vyhodnotit správce, případně ve spolupráci se zpracovatelem.

K bodu 49 (§ 17a):

Legislativně technická změna reagující na zavedení legislativní zkratky „ministerstvo“ v § 1 a na přečíslování odstavců v § 16j.

K čl. II – Přechodná ustanovení

Po zrušení Rejstříku trestů jakožto organizační složky státu a převzetí jeho dosavadní agendy (vedení evidence trestních odsouzení včetně skutečností významných pro trestní řízení a vedení evidence přestupků, poskytování výstupů z těchto evidencí) Ministerstvem spravedlnosti je třeba postavit najisto, že dochází k přechodu veškerých práv a povinností Rejstříku trestů na Ministerstvo spravedlnosti. Zejména je pak nutné nastavit podmínky plynulého přechodu dosavadních zaměstnanců Rejstříku trestů na Ministerstvo spravedlnosti a vyřešit jejich právní (pracovněprávní) poměry. K bodu 1: Výslovně se deklaruje, že dochází k zániku Rejstříku trestů jako samostatné organizační složky státu, byť tato skutečnost plyne ze zrušení stávajícího § 1 odst. 1 a nového znění § 1 (viz novelizační bod 1 čl. I). K bodu 2: V souvislosti se zrušením Rejstříku trestů dojde k novelizaci zákonů, které ve svých ustanovení hovoří o Rejstříku trestů jakožto o samostatné organizační složce státu (viz části druhá až desátá). V souvislosti s přejmenováním evidence Rejstříku trestů na rejstřík trestů by však nebylo důvodné provádět tuto pouze terminologickou změnu v řadě jiných právních předpisů, které na tuto evidenci odkazují, zejm. v souvislosti s prokazováním bezúhonnosti, a to za situace, kdy tuto terminologii používá i řada podzákonných předpisů. Z tohoto důvodu se navrhuje zavést výkladové přechodné ustanovení, podle kterého pokud jiné právní předpisy používají pojem evidence Rejstříku trestů, rozumí se tím ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rejstřík trestů (obdobně též ve vztahu k evidenci přestupků, která již nebude vedena Rejstříkem trestů, nýbrž Ministerstvem spravedlnosti). K bodům 3 a 14: Pokud právní předpis stanoví, že se organizační složka státu ruší, má podle § 345 odst. 1 zákoníku práce tento předpis též stanovit, na kterou organizační složku státu přechází výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zrušené organizační složky státu a která organizační složka státu uspokojí nároky zaměstnanců zrušené organizační složky státu, popřípadě uplatní nároky vůči těmto zaměstnancům. Po zrušení Rejstříku trestů je touto organizační složkou Ministerstvo spravedlnosti, což je v souladu s uvedeným požadavkem zákoníku práce výslovně stanoveno. K bodu 4: Jelikož je potřeba, aby systemizace pracovních a služebních míst na Ministerstvu spravedlnosti týkajících se agendy rejstříku trestů a evidence přestupků byla připravována s časovým předstihem před nabytím účinnosti zákona, navrhuje se zavést přechodné ustanovení upravující postup Ministerstva spravedlnosti při tvorbě návrhu systemizace těchto míst. Tomuto přechodnému ustanovení se navrhuje stanovit přednostní účinnost (6 měsíců před datem nabytí účinnosti celého zákona), viz část jedenáctou. K bodům 5, 6, 8 a 12 Protože některé činnosti zajišťované Rejstříkem trestů jsou činnostmi, jejichž výkon podléhá zákonu o státní službě, je třeba řešit vznik služebního poměru dosavadních zaměstnanců Rejstříku trestů, kteří tyto činnosti vykonávají. Navrhuje se použít úprava obdobná té, která byla stanovena v přechodných ustanoveních zákona o státní službě (§ 190 odst. 1 až 3). U těchto zaměstnanců se navrhuje stanovit trvání pracovního poměru na dobu neurčitou až do dne vzniku služebního poměru. Pokud však pracovní poměr zaměstnance Rejstříku trestů, který přešel podle bodu 3 těchto přechodných ustanovení na Ministerstvo spravedlnosti, byl pracovním poměrem na dobu určitou, tento poměr trvá a skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán. K bodu 7 Toto ustanovení stanovuje pravidla pro přechod vedoucích zaměstnanců z Rejstříku trestů na místa představených na Ministerstvu spravedlnosti na nezbytně nutnou dobu, než budou místa představených obsazena prostřednictvím výběrových řízení. Jedná se o obdobu § 188 odst. 1 a 2 zákona o státní službě.

K bodu 9 Navrhuje se stanovit právo na odstupné zaměstnanci, který požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru, a to obdobně, jako je tomu v § 190 odst. 5 zákona o státní službě. K bodu 10 Toto ustanovení upravuje postup v případě, že stávající zaměstnanec nepodá žádost o přijetí do služebního poměru; v takovém případě zanikne jeho pracovní poměr uplynutím dne 31. prosince 2025, tedy jeden rok po nabytí účinnosti zákona. K bodu 11 Navrhuje se stanovit postup v případě, že zaměstnanec, jehož pracovněprávní poměr přejde na Ministerstvo spravedlnosti, dočasně nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance. V takovém případě se navrhuje postup obdobný § 194 odst. 2 zákona o státní službě. K bodu 13 Navrhuje se úprava fikce úspěšného vykonání úřednické zkoušky při vzniku služebního poměru (obdoba § 196 odst. 1 zákona o státní službě) a započítání doby předchozího pracovního poměru v Rejstříku trestů (obdoba § 200 odst. 1 zákona o státní službě). Rovněž se navrhuje použít ustanovení o výjimce z požadavku vzdělání podle § 201 zákona o státní službě. K bodům 15 až 17: V těchto přechodných ustanoveních se stanovuje přechod příslušnosti hospodařit s majetkem České republiky, s nímž byl do dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušný hospodařit Rejstřík trestů, jakož i výkon práv a povinností České republiky, který do dne nabytí účinnosti tohoto zákona zajišťoval Rejstřík trestů, na Ministerstvo spravedlnosti, rovněž tak jako závazků státu a dalších práv a povinností vyplývajících z jiných právních předpisů, které souvisejí s Rejstříkem trestů (včetně otázky nároků z nespotřebovaných výdajů podle § 47 zákona o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). K bodu 18: Odsouzení občanů České republiky notifikovaná Rejstříku trestů jiným členským státem Evropské unie nebo Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska přede dnem 1. července 2024 nebudou zahrnuta do nové přílohy výpisu z Rejstříku trestů. Ve vztahu k těmto odsouzením se bude postupovat i nadále podle dosavadní právní úpravy, tj. budou přílohou opisu z evidence Rejstříku trestů, ve výpisu budou obsažena pouze tehdy, pokud budou uznána podle zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, nebo pokud Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodne, že se na takové odsouzení hledí jako na odsouzení soudem České republiky (ve vztahu k odsouzením občanů České republiky notifikovaným přede dnem účinnosti tohoto zákona se tak i nadále bude aplikovat § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů, ve znění účinném do 1. července 2024).

K části druhé až desáté – změna zákona o obecní policii, zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, zákona o zpravodajských službách České republiky, energetického zákona, zákona o Finanční správě České republiky, zákona o Celní správě České republiky, zákona o Vojenské policii, zákona o státní službě a zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Promítnutí skutečnosti, že dochází ke zrušení Rejstříku trestů jakožto samostatné organizační složky státu a převodu jeho agendy na Ministerstvo spravedlnosti.

K části jedenácté – účinnost

Účinnost tohoto návrhu je zvolena s přihlédnutím k předpokládané délce legislativního procesu tak, aby poskytovala dostatečný časový prostor pro převod agendy Rejstříku trestů na Ministerstvo spravedlnosti. U vybraných ustanovení se navrhuje předsunutá účinnost k 1. 7. 2024. Jedná se o změny bezprostředně nesouvisející se zrušením Rejstříku trestů, konkrétně se s předsunutou účinností navrhuje úprava vykazování údajů o odsouzeních českých občanů (čl. I. body 12, 18, 31, 37 a 39 a čl. II bod 18) a dále změny ve způsobu podávání žádostí prostřednictvím portálu občana reagující na zrušení platformy CzechPOINT@home od roku 2024 (body 24 až 26). Dřívější účinnost se rovněž navrhuje stanovit u přechodného ustanovení týkajícího se systemizace služebních a pracovních míst, která přejdou z Rejstříku trestů na Ministerstvo spravedlnosti (čl. II bod 4).

V Praze dne 25. ledna 2023

Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v.r.

Ministr spravedlnosti: JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., v.r.