zákon č. 435/2024 Sb.

1. Důvod předložení návrhu

Návrh novely zákona č. 119/2002 Sb. je předkládán coby dílčí opatření v reakci na tragický útok ozbrojeného útočníka na půdě Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, k němuž došlo v odpoledních hodinách dne 21. prosince 2023. Cílem návrhu je zajistit aplikovatelnost dvou opatření obsažených v již schváleném novém zákoně o zbraních a střelivu (zákon č. 90/2024 Sb.), ale s jehož účinností se kvůli nezbytnos ti rozsáhlých programátorských úprav informačního systému Centrální registr zbraní počítá až od roku 2026. Uvedenými opatřeními je jednak zavedení povinnosti podnikatelů v oboru zbraní a střeliva hlásit neprodleně Policii České republiky podezřelé transakce, a jednak rozšíření možnosti Policie České republiky zajistit zbraně i v případech, kdy o jejich držiteli získá informace odůvodňující podezření, že taková osoba může představovat vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost. Obě ustanovení jsou přímo převzata ze schváleného textu nového zákona o zbraních a střelivu. Oproti právní úpravě, která by měla platit po roce 2026 nepřináší předkládaný návrh věcné změny.

Problematika „psychotestů“ V rámci přípravy předkládaného návrhu byla s odbornou veřejností, zejména pak zástupci příslušných odborných společností (Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J.E. Purkyně, Asociace klinických psychologů ČR), důkladně diskutována rovněž vhodnost zavedení povinných či v nějakém rozsahu plošných psychologických vyšetření žadatelů o vydání zbrojních průkazů, resp. držitelů zbrojních průkazů. Tyto návrhy byly mj. debatovány v podobě

- kompletního plošného prověření psychického stavu všech žadatelů a držitelů zbrojních průkazů,

- stanovení požadavku na psychologické vyšetření alespoň vždy u „prvožadate lů“ o vydání zbrojního průkazu,

- zavedení požadavku na psychologické vyšetření u žadatelů o vydání zbrojního průkazů, kteří spadají do určité věkové kategorie („německý model“),

- zavedení systému, kdy každý žadatel o vydání zbrojního průkazu musí vyplnit písemný dotazník, na jehož základě se pak určí osoby, u nichž je vhodné absolvování detailního psychologického vyšetření („holandský model“),

- stanovení požadavku na absolvování psychologického vyšetření v případě, že držitel zbrojního průkazu žádá o vydání povolení či výjimky pro definované zbraně zneužite lné ke spáchání hromadného útoku. Na základě jednoznačného vyjádření zástupců odborné veřejnosti nebylo ale k zakotvení žádné z výše uvedených variant plošně vyžadovaných psychologických vyšetření držitelů zbraní přikročeno. Tato vyšetření byly hodnocena jako nedostatečně účinná a ve vztahu k existujíc ím kapacitám klinické péče o psychické zdraví v České republice jako spíše kontraproduktivní. Na druhé straně je třeba uvést, že vymezení psychických nemocí a poruch, které vylučují nebo omezují možnost vydání zbrojního průkazu, které je obsaženo ve stávající vyhlášce č. 493/2002 Sb. bylo odborníky z řad psychiatrů a klinických psychologů shledáno plně vyhovujícím. V tomto ohledu bude proto na základě proběhlých jednání vynaloženo maximá lní úsilí k zajištění, že tato pravidla budou v rámci posuzování zdravotní způsobilosti žadatelů o vydání zbrojních průkazů a držitelů zbrojních průkazů důsledně uplatňována. Rovněž bude do budoucna zajištěno, aby došlo v režimu zákona č. 325/2021 Sb., o elektronizac i zdravotnictví, k důslednému sdílení údaje o držení zbrojního průkazu pacientem. Díky tomu by měl kterýkoli z poskytovatelů zdravotních služeb být schopen v případě zjištění, že pacient trpí nemocí nebo poruchou, které držení zbrojního průkazu vylučují nebo omezují, přikročit k oznámení takové skutečnosti jeho posuzujícímu lékaři, resp. v případech předvídaných již v současnosti v § 20a současného zákona o zbraních.

2. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

V současné době účinný zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, upravuje s účinností od roku 2023 nakládání se zbraněmi, střelivem, municí a případně s dalšími souvisejícími předměty. Zákon o zbraních neobsahuje ve svém současném znění povinnost podnikatelů ohlašovat podezřelé transakce a možnost zadržet, resp. zajistit zbraně, střelivo a příslušné doklady umožňuje pouze v omezených případech vymezených v jeho § 56 a 57. Existující právní úprava postavení a povinností držitelů zbrojních licencí a právní úprava zajišťování zbraní nedopadá negativně na rovnost mužů a žen a nevede ani k diskriminač nímu uplatňování. Cílem právní úpravy na úseku zbraní a střeliva je již v její současné podobě zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti a tento aspekt by měl předkládaný návrh dále posílit.

3. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Předkladatel usiluje předkládaným návrhem:

- zajistit, aby podnikatelé v oboru zbraní a střeliva důsledně ohlašovali policii případy, kdy se v rámci své činnosti setkají s podezřelým jednáním, a aby se tak zvýšila pravděpodobnost zachycení potenciálně nebezpečné osoby usilující o získání legálně držených zbraní,

- umožnit policii preventivně reagovat na obdržené informace o bezpečnostních rizic íc h spojených s konkrétní osobou, která nakládá se zbraněmi, a to tak, aby nejdříve byly zbraně takové osobě fyzicky odebrány a teprve následně se přikročilo objasnění předmětných informací bezpečnostního charakteru. Obecně je třeba rovněž zdůraznit, že s ohledem na nabytí účinnosti nového zákona č. 90/2024 Sb., o zbraních a střelivu, k němuž by mělo dojít k 1. lednu 2026, jsou navrhova né změny stávajícího zákona o zbraních ze své podstaty dočasné a časově omezené na dobu od nabytí účinnosti předkládaného návrhu do konce roku 2025.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Obě navrhované změny stávajícího zákona o zbraních jsou plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, jak ostatně vyplynulo z nedávného projednávání nového zákona o zbraních a střelivu. Předkládaný návrh se může dotýkat zejména těchto norem ústavního práva:

- čl. 6 odst. 4 Listiny základních práv a svobod ve znění ústavního zákona č. 295/2021 Sb., a to zejména pokud jde o jeho větu druhou („Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“) – návrh v tomto směru z hlediska přiměřenosti v širokém slova smyslu dané ustanovení Listiny neporušuje, neboť do samotné možnosti bránit svůj nebo cizí život se zbraní za zákonných podmínek nezasahuje; přitom je však zřejmé, že s ohledem na skutečnost, že čl. 6 odst. 4 Listiny je ustanovením přímo použitelným, na které se nevztahuje režim čl. 41 odst. 1 Listiny, bude muset i běžná praxe (zejména pokud půjde o uplatňování institutu zajištění dle § 57 odst. 2 zákona o zbraních) specifické postavení práva na obranu života se zbraní šetřit a vyvarovat se neadekvátního postupu, který by mohl do jeho výkonu nepřiměřeně zasahovat,

- čl. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky – toto ustanovení mimo jiné stanovuje, že „… ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinnos tí státu“; v tomto směru lze konstatovat, že tuto povinnost stát naplňuje rovněž přijímá ním odpovídajících právních předpisů, kterými upravuje práva a povinnosti osob a stanovuje možnosti a mantinely zásahu orgánů veřejné moci. Právě taková úprava je pak cílem předkládaného návrhu.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie

Obě navrhované změny stávajícího zákona o zbraních jsou plně v souladu s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie, jak ostatně vyplynulo z nedávného projednávání nového zákona o zbraních a střelivu. Je třeba upozornit, že vlastním cílem předkládaného návrhu novely v současnosti účinného zákona o zbraních je pouze zajistit aplikovatelnost dvou konkrétních opatření převzatých z nového zákona o zbraních a střelivu již v době před rokem 2026, kdy tento nový zákona nabude platnosti. Oproti právní úpravě, která by měla platit po roce 2026 nepřináší předkládaný návrh věcné změny. Předkládaný návrh již pro dobu před rokem 2026 zlepšuje úroveň implementace evropského práva, a to konkrétně čl. 13 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 ze dne 24. března 2021 o kontrole nabývání a držení zbraní (v kodifikovaném znění). Toto ustanovení směrnice je v doposud účinném zákoně o zbraních implementováno spíše nedokonale povinností držitele zbrojní licence podle § 39 odst. 4 („Držitel zbrojní licence nesmí převést vlastnictví ke zbrani nebo střelivu na osobu, která k nabytí vlastnictví ke zbrani nebo střelivu není oprávněna.“). Návrh rovněž není v rozporu s unijní úpravou volného pohybu zboží podle čl. 34 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie. Ačkoli navrhované ustanovení § 57 odst. 2 písm. b) zákona o zbraních umožňuje zajistit zbraně, střelivo nebo související listiny, bude se jednat vždy o postup, který bude odůvodněn konkrétní potřebou ochrany před vážným nebezpečím pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost. Důvody pro uplatnění zajišťovacího postupu podle zákona jsou tedy významně užší než důvody připuštěné v čl. 36 Smlouvy o fungování Evropské unie, přičemž v případě postupu podle zákona o zbraních se navíc ani nebude z podstaty věci ani nikdy jednat o apriorní nebo obecné omezující podmínky pro dovoz, vývoz nebo tranzit zboží, ale pouze o postup na základě individuálního a odůvodněného rozhodnutí policie v konkrétním případě. Rovněž z hlediska čl. 346 Smlouvy o fungování Evropské unie lze považovat navrhovano u úpravu za souladnou s právem Evropské unie a přiměřenou sledovanému cíli. Ustanovení § 57 odst. 2 písm. b) zákona o zbraních, ani jeho praktická aplikace nemůže nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Tento zajišťovací institut je třeba vykládat v celém kontextu § 57 zákona o zbraních, a tedy v případě, že pominou (věcné) důvody, které vedly k zajištění zbraně, střeliva nebo dokladu, rozhodne příslušný útvar policie bez zbytečného odkladu o vrácení zajištěných věcí osobě, které byly zajištěny, resp. jejich vlastníkovi. Institut zajištění tedy nelze ani v případě podle navrhovaného § 57 odst. 2 písm. b) zákona o zbraních aplikovat bez časového omezení nebo libovolně. Pokud jde v kontextu zajišťovacích institutů upravených v § 57 zákona o zbraních (obdobně též jako v případě oprávnění zadržet zbraň podle § 56 zákona o zbraních) konkrétně o možnost zajistit evropský zbrojní pas, je třeba upozornit specifický kontext čl. 1 odst. 3 směrnice 2021/555, který stanoví, že „uživatel palné zbraně musí mít evropský zbrojní pas stále ve svém držení“. V tomto směru je nezbytné vyzdvihnout, že evropský zbrojní pas musí u sebe vždy mít uživatel zbraně. Z tohoto požadavku evropské právní úpravy vyplývá, že evropský zbrojní pas nelze zajistit osobě, která by nadále zůstala v postavení uživatele zbraně. Čili evropský zbrojní pas lze zajistit vždy pouze tehdy, je-li současně rozhodnuto o zajištění palných zbraní, které jsou v něm zapsány. Jinak řečeno, v okamžiku, kdy je zbraň jejímu držiteli zajištěna, nemůže ji po dobu zajištění užívat a nemůže být tedy jejím uživatelem. Lze tedy uzavřít, že zajištění evropského zbrojního pasu společně se zbraní, která je do něj zapsána, je tudíž se směrnic í o zbraních v platném znění souladné.

6. Zhodnocení souladu navrhované úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Obě navrhované změny stávajícího zákona o zbraních jsou plně v souladu s mezinárod ními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, jak ostatně vyplynulo z nedávného projednávání nového zákona o zbraních a střelivu. Je třeba upozornit, že vlastním cílem předkládaného návrhu novely v současnosti účinného zákona o zbraních je pouze zajistit aplikovatelnost dvou konkrétních opatření převzatých z nového zákona o zbraních a střelivu již v době před rokem 2026, kdy tento nový zákona nabude platnosti. Oproti právní úpravě, která by měla platit po roce 2026 nepřináší předkládaný návrh věcné změny.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh nepřináší přímé náklady pro státní rozpočet ani pro jiné veřejné rozpočty. Úkoly a činnosti, které z návrhu vyplývají, budou orgány veřejné moci vykonávat v rámci svých existujících kapacit. Návrh může zejména v případě prvního z navrhovaných opatření, kterým je povinnost držitelů zbrojních licencí ohlašovat policii podezřelé transakce v oblasti zbraní a střeliva, přinést určité marginální náklady podnikatelům v oboru zbraní a střeliva. Nicméně tyto náklady, např. na seznámení personálu s potřebou větší všímavosti, pokud jde o potenciálně podezřelé jednání zákazníků, a zavedení postupů spojených s ohlašováním těchto incidentů policii, by měly být ve svém souhrnu spíše zanedbatelné. Policie ČR navíc v prostředí Centrálního registru zbraní doplní i jednoduše obsluhovatelný a intuitivní on-line formulář pro ohlašování podezřelých transakcí, u nichž nebude na místě neprodleně provést ohlášení telefonicky.

8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejmé na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Navrhované změny stávajícího zákona o zbraních nepřinášejí negativní sociální dopady, ani dopady na specifické skupiny obyvatel, jako jsou osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, jak ostatně vyplynulo z nedávného projednávání nového zákona o zbraních a střelivu. Návrh rovněž v zásadě nemá nežádoucí dopady na ochranu práv dětí a dopady na životní prostředí. Je třeba upozornit, že vlastním cílem předkládaného návrhu novely v současnosti účinného zákona o zbraních je pouze zajistit aplikovatelnost dvou konkrétních opatření převzatých z nového zákona o zbraních a střelivu již v době před rokem 2026, kdy tento nový zákona nabude platnosti. Oproti právní úpravě, která by měla platit po roce 2026 nepřináší předkládaný návrh věcné změny. Návrh by měl mít pozitivní dopad na společnost jako celek tím, že zajistí vyšší míru ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti, což se pozitivně projeví právě i ve vztahu ke specifick ým sociálním skupinám.

9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA)

Ve věci zhodnocení dopadů navrhovaných změn stávajícího zákona o zbraních ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA) je třeba odkázat na detailní DPIA zpracované v důvodové zprávě k novému zákonu o zbraních a střelivu (sněmovní tisk č. 465), a obdobně též v důvodové zprávě k novému zákonu o munici (sněmovní tisk č. 464). Vlastním cílem předkládaného návrhu novely v současnosti účinného zákona o zbraních je pouze zajistit aplikovatelnost dvou konkrétních opatření převzatých z nového zákona o zbraních a střelivu již v době před rokem 2026, kdy tento nový zákona nabude platnosti. Oproti právní úpravě, která by měla platit po roce 2026 nepřináší předkládaný návrh věcné změny.

10. Zhodnocení korupčních rizik

Ani jedna z navrhovaných změn stávajícího zákona o zbraních nepřináší zvýšená nebo typově nová korupční rizika, jak ostatně vyplynulo z nedávného projednávání nového zákona o zbraních a střelivu. Je třeba upozornit, že vlastním cílem předkládaného návrhu novely v současnosti účinného zákona o zbraních je pouze zajistit aplikovatelnost dvou konkrétních opatření převzatých z nového zákona o zbraních a střelivu již v době před rokem 2026, kdy tento nový zákona nabude platnosti. Oproti právní úpravě, která by měla platit po roce 2026 nepřináší předkládaný návrh věcné změny.

11. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Obě navrhovaná opatření mají za cíl zvýšit úroveň zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti v České republice. Jejich účelem bude jednak posílit aktuální informovanost policie směrem od podnikatelů v oboru zbraní a střeliva, kteří přicházejí do přímého kontaktu s osobami, které usilují o získání legálně držené zbraně, a jednak významně rozšířit pravomoc policie preventivně zajistit zbraně v případě, že je dáno důvodné podezření (vyplývající ze stanoviska nebo informace orgánu veřejné moci), že osoba, která s takovými zbraněmi nakládá, představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost.

12. Zhodnocení dopadů na rodiny

Návrh nemá přímé dopady na rodiny nebo rodinnou politiku státu. V širším slova smyslu by dopad návrhu na rodiny měl být pozitivní, neboť by měl přinést celkově bezpečnější prostředí, a to včetně např. bezpečnosti na školách apod.

13. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh nemá žádné negativní dopady na územní samosprávné celky. Nicméně například orgány územních samosprávných celků náleží nepochybně rovněž mezi orgány veřejné moci, které budou moci policii poskytnout stanovisko nebo informaci o tom, že určitá osoba představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost. Jinými slovy, i na základě relevantní informace pocházející od orgánu územního samosprávného celku bude moci policie přikročit k zajištění zbraní bezpečnostně rizikové osoby.

14. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy

Návrh je souladný se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, a to zejména pokud jde o první z navrhovaných opatření (povinnost podnikatelů v oboru zbraní a střeliva ohlašovat policii podezřelé transakce). Jednou z možností naplnění této povinnosti bude využití interaktivního formuláře v uživatelském účtu daného držitele zbrojní licence v aplikaci Centrálního registru zbraní. Centrální registr zbraní je informačním systémem veřejné správy, který ve vztahu k podnikatelům v oboru zbraní a střeliva naplňuje veškeré požadavky na samoobslužný portál, jehož bezpečnost je zajištěna mj. tím, že ke vstupu do jeho aplikace je třeba využít zaručenou elektronickou identitu s úrovní záruky značná (srov. § 73a stávajícího zákona o zbraních).

Druhého z navrhovaných opatření (možnost zajištění zbraní policií na základě bezpečnostně relevantních stanovisek nebo informací od orgánů veřejné moci) se problematika digitalizace dotýká jen zcela okrajově (např. z hlediska možnosti podání opravného prostředku), neboť jinak jde o opatření, které bude v zásadě vždy realizováno osobním kontaktem mezi policií a dotčenou osobou, které budou zbraně zajišťovány. Samotným účelem zajištění je totiž bezprostředně fyzicky odejmout dané zbraně dotčené osobě, aby je nemohla potenciálně zneužít ke spáchání útoku vůči jiným osobám, nebo případně ke způsobení jiné vážné újmy.

15. Výjimka z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA)

Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády vyhověl žádosti předkladatele a v souladu s čl. 76 Legislativních pravidel vlády svým dopisem č.j. 8845/2024-UVCR ze dne 5. března 2024 rozhodl, že se k tomuto návrhu neprovede hodnocení dopad§ regulace (RIA).

16. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení

Navrhovanou právní úpravu je žádoucí přijmout tak, aby nabyla účinnosti nejpozději k 1. červenci 2024. Cílem je zajistit, aby Policie ČR co nejdříve mohla začít v praxi uplatňovat navrhovaná opatření a získala tak dva významné nástroje, jejichž cílem je zajištění vnitř ního pořádku a bezpečnosti v oblasti nakládání se zbraněmi. S ohledem na fakt, že v době po 21. prosinci 2023 došlo již ke stovkám případů schvalování uvedeného útoku, vyhrožo vá ní spácháním obdobného činu atd., se jeví potřeba včasného zakotvení navrhovaných opatření v právním řádu jako naléhavá.