zákon č. 436/2024 Sb.

A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Současná právní úprava přináší pro začínající osoby samostatně výdělečně činné soubor povinností, které bohužel nezohledňují skutečnost, že příjmy po zahájení činnosti OSVČ mohou být malé a dosažení adekvátních příjmů nastává až s odstupem několika měsíců. Začínající osoba samostatně výdělečně činná, která prozatím příjmů nedosáhla, musí naplnit povinnost platit zálohy na sociálním pojistném. To odčerpává již tak nedostatečné finanční zdroje pro start podnikání a je překážkou v začátcích podnikání v ČR. Předkládaný návrh umožňuje začínajícím OSVČ zálohy za splnění stanovených podmínek neplatit a pojistné odvést až při řádném zúčtování záloh. Navrhovaná úprava se kvůli současné napjatosti výdajů ve zdravotnictví netýká zdravotního pojistného. Navrhovaná právní úprava v předmětné oblasti není žádným způsobem diskriminační, nijak nenarušuje ústavní a zákonný požadavek rovnosti mužů a žen.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Účelem návrhu je pomoci osobám samostatně výdělečně činným při zahájení podnikání, a to zejm. zlepšením jejich cash-flow. To se provede tím způsobem, že nově začínající osoby samostatně výdělečně činné nebudou povinny platit zálohy na pojistné, to znamená, že jim budou stanoveny zálohy ve výši 0 Kč. Tím však není dotčena celková povinnost k odvodu pojistného za celý kalendářní rok. Odpuštění povinného placení záloh toliko znamená, že tato osoba nemusí platit pojistné formou záloh a doplatku, ale může celé pojistné za celý rok doplatit najednou až po uplynutí kalendářního roku, za který pojistné platí. V tomto kontextu je zejm. podstatný § 14 odst. 11 zákona o pojistném na sociálním pojištění, který stanovuje na roční bázi tzv. doplatek, který činí rozdíl mezi celkovou roční povinností na pojistném na sociální zabezpečení a výší odvedených záloh, které v tomto případě budou nula. To ve výsledku znamená, že úhradu záloh za všechny měsíce kalendářního roku, v nichž podnikala, si může osoba samostatně výdělečně činná odložit až do dne splatnosti doplatku. Jestliže bude například činit výše pojistného za kalendářní rok 60 000 Kč a osoba samostatně výdělečně činná zaplatila za měsíce tohoto roku zálohy v úhrnu 48 000 Kč (4 000 Kč měsíčně), bude doplácet 12 000 Kč. Pokud by zálohy neplatila, musela by doplatit 60 000 Kč. Začínající osoby samostatně výdělečně činné si budou moci dobrovolně platit zálohy v jakékoliv výši. O zaplacené zálohy se jim sníží budoucí doplatek na pojistném. Pro začínající osoby samostatně výdělečně činné, kterým nebude stanovena povinnost platit zálohy na pojistné, bude přínosem i to, že nebudou již penalizovány z dluhu na zálohách, pokud je nezaplatily ve stanovené lhůtě nebo aspoň v minimální výši.

Výše uvedenou výhodu mohou využít všechny osoby samostatně výdělečně činné v roce zahájení činnosti a v následujícím roce, které se budou považovat za začínající osoby samostatně výdělečně činné. Územní správa sociálního zabezpečení na toto období zálohy nepředepíše, aniž by o neplacení záloh muselo být žádáno nebo oznamováno jejich neplacení. Navrhovaná právní úprava v předmětné oblasti není žádným způsobem diskriminační, nijak nenarušuje ústavní a zákonný požadavek rovnosti mužů a žen. Rovněž tak není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů. V rámci přípravy návrhu byla prověřována možnost odkladu i plateb záloh na zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, že zdravotní pojištění je přímo příjmem zdravotních pojišťoven a jejich výdaje byly ovlivněny i dohodou se zdravotnickými odbory ke konci roku 2023, není v tuto chvíli možnost tuto změnu odsouhlasit. Zároveň je pro čerpání zdravotní péče nutné, aby byla osoba, včetně OSVČ, kontinuálně pojištěna, tedy kontinuálně přispívala do systému zdravotní péče.

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není ani v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je v souladu se všemi příslušnými mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

E. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy

Osob, které nebyly důchodově pojištěny z titulu SVČ minimálně 5 let nazpět, je odhadem 65 – 70 tisíc. Většinu z těchto osob pak tvoří osoby, které nebyly pojištěny zatím nikdy. Osob, které patří do této skupiny a byly pojištěny v minulosti (tj. pokud podnikaly a v období déle než před pěti lety tohoto podnikání zanechaly), je jen cca 5 tisíc. Odhadovaný výpadek příjmů státního rozpočtu je cca 1,3 mld. Kč v prvním roce účinnosti a 2,5 mld. Kč ve druhém roce, od třetího roku nebude mít opatření dopady na příjmy státního rozpočtu. Jedná se o posun příjmů v čase. Předložená novela nebude mít jakékoli dopady na ostatní veřejné rozpočty, resp. na rozpočty krajů a obcí. Návrh má přímou souvislost s podnikatelským prostředím České republiky - a bude mít pro začínající osoby samostatně výdělečně činné dočasně pozitivní dopady na jejich cash flow.

Navrhované změny zákonů nebudou mít přímé sociální dopady, ale pouze nepřímé, a to ve smyslu posílení OSVČ v podobě jiného časového rozložení odvodové povinnosti v prvních letech samostatné výdělečné činnosti. Návrh nebude mít negativní dopady na sociálně slabé skupiny obyvatel. Návrh nijak nekrátí zákonná práva zdravotně postižených osob. Návrh nebude mít žádné negativní dopady na národnostní menšiny. Navrhovaná právní úprava nemá vliv na problematiku životního prostředí a nebude mít tedy za následek žádné dopady na životní prostředí.

F. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nemá navrhovaná právní úprava žádné dopady a zachovává současný stav v této oblasti.

G. Zhodnocení korupčních rizik

V navrhované právní úpravě nejsou obsažena žádná rizika, která by mohla vést k případnému korupčnímu jednání.

H. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.

I. Dopady na územní samosprávné celky

Návrh nemá žádné dopady na územní samosprávné celky.

J. Způsob předložení návrhu

Navrhovatel současně navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby ve smyslu § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyslovila souhlas s návrhem již v prvním čtení. Důvodem je zajištění včasného nabytí účinnosti zákona, který má především pomoci nově začínajícím podnikatelům, resp. zmírnit jednu z překážek (v podobě negativního cash-flow v začátku podnikání), se kterou se tito podnikatelé potýkají. Odklad zapříčiněný dlouhým legislativním procesem se zde nejeví jako vhodný, neboť by se tím zkrátila legisvakanční lhůta a čas pro přípravu podnikatelů na nové podmínky (resp. tyto nové podmínky by byly jasné kratší dobu dopředu).