zákon č. 437/2020 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu

V souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19 byl na území České republiky vyhlášen nouzový stav. V důsledku nouzového stavu a zejména v návaznosti na zavedení řady omezení na základě krizových opatření přijatých vládou je omezen osobní kontakt mezi lidmi i omezena činnost veřejné správy. Proto bylo přijato usnesení vlády ze dne 12. října 2020 č. 1026, kterým se v řízeních o nepojistných sociálních dávkách toto řízení co nejvíce zjednoduší, vydává se rovnou oznámení nebo rozhodnutí ve věci, což urychlí poskytovaní těchto dávek. Také se zjednodušuje způsob dálkového podávání žádostí a dalších podkladů. Jde především o možnost jejich zasílání elektronickou formou bez zaručeného podpisu, aby docházelo k osobnímu kontaktu s klienty jen v nezbytné míře. Avšak ne všichni klienti Úřadu práce ČR mají možnost elektronické komunikace. V současné době dochází k dramatickému nárůstu nepřítomnosti zaměstnanců na Úřadu práce ČR s ohledem na čerpání ošetřovného člena rodiny v souvislosti s uzavřením škol, nařízených karantén, nemocnosti zaměstnanců. Nepřítomnost svých zaměstnanců Úřad práce ČR v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu pravidelně sleduje. Personální situace se výrazně (skokově) zhoršuje a v tuto chvíli není možné predikovat její zlepšení. V polovině října 2020 chybí 1 147 zaměstnanců. Takto rychlý mezi týdenní nárůst v 1. vlně pandemie nebyl. Z následujících údajů je zřejmé, že z týdne na týden dochází k dramatickému nárůstu nepřítomnosti zaměstnanců:

9. 10. 2020 16. 10. 2020

Karanténa 84 113 OČR 41 326 COVID-19 73 129 DPN 535 606

Lze shrnout, že v současné kritické situaci spojené s nouzovým stavem a s koronavirovou pandemií je ohrožena činnost Úřadu práce ČR a návrhem tohoto opatření bude eliminováno riziko dalšího ohrožení zdraví zaměstnanců i klientů Úřadu práce ČR.

Pro zachování kontinuální výplaty nepojistných sociálních dávek a s ohledem na enormně vzrůstající problémy týkající se zdravotního stavu obyvatelstva, zaměstnanců Úřadu práce ČR nevyjímaje, k zabránění kolapsu při vyplácení dávek státní sociální podpory, které jsou závislé na příjmech rodin, případně na výši nákladů na bydlení, a dalších skutečnostech, které se posuzují u každé společně posuzované osoby (věk dítěte, nezaopatřenost dítěte, počet společně posuzovaných osob apod.), se navrhuje přijmout další opatření, které umožní nepřerušenou výplatu těchto sociálních dávek.

Dávkami závislými na příjmu za předcházející kalendářní čtvrtletí jsou z dávek státní sociální podpory přídavek na dítě a příspěvek na bydlení a dále zvýšení příspěvku na péči, které je poskytované podle zákona o sociálních službách. U příspěvku na bydlení se dokládají také náklady na bydlení uhrazené v předcházejícím kalendářním čtvrtletí.

V souvislosti s důvody výše uvedenými se navrhuje, aby Úřad práce ČR vycházel při stanovení nároku, výše a výplaty těchto dávek na 4. kalendářní čtvrtletí roku 2020 z údajů o příjmech a nákladech na bydlení, které byly doloženy pro nárok na výplatu a výši uvedených dávek na 3. čtvrtletí roku 2020, tj. z příjmů a nákladů na bydlení za 2. kalendářní čtvrtletí 2020. U dávek, u kterých již příjemci předložili podklady, budou vyhodnoceny na základě těchto podkladů (cca 35 % příjemců); u ostatních budou automaticky vyplaceny dávky ve stejné výši jako ve 3. čtvrtletí roku 2020. Půjde tak o „čistou“ prolongaci nároku na přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a na zvýšení příspěvku na péči z 3. čtvrtletí i na období 4. čtvrtletí. Lze důvodně předpokládat, že tato úprava přinese zamýšlený efekt spočívající v eliminaci kontaktů občanů v době omezení pohybu a snížení administrativní zátěže Úřadu

práce ČR. Nové podání žádosti o dávky tímto není vůbec dotčeno.

Dále je třeba uvést, že navrhované opatření bude vyžadovat minimální zásah do agendového informačního systému, čímž bude podpořeno včasné zapracování této úpravy. Prolongace nároků z 3. čtvrtletí na 4. čtvrtletí znamená významné snížení administrativy, k čemuž je třeba za této mimořádné situace přihlédnout, protože Úřad práce ČR bude zásadním způsobem zatížen, kromě očekávaného zvýšení nápadu na agendě hmotné nouze, včetně mimořádné okamžité pomoci, rovněž novými navrhovanými opatřeními – podporou zaměstnavatelů v rámci kurzarbeitu. Toto opatření si nevyžádá další náklady z hlediska mandatorních výdajů státu, významně se sníží administrace dávek v době, kdy bude Úřad práce ČR zatížen zvýšenými potřebami klientů v oblasti zaměstnanosti i dalších nepojistných sociálních dávek.

2. Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy

Navržené řešení má za cíl

- minimalizovat potřebu kontaktu osob v počtu statisíců se zaměstnavateli, Úřadem práce ČR, případně dalšími institucemi,

- minimalizovat zatížení Úřadu práce ČR při posuzování nároku na výplatu a výši uvedených dávek náležejících ve 4. čtvrtletí 2020 a v 1. čtvrtletí 2021,

- snížit objem zásilek, které doručuje Česká pošta.

Jedná se o mimořádnou právní úpravu, která bude platná pouze pro omezené časové období z důvodu vyhlášeného nouzového stavu a pokud bude omezen provoz Úřadu práce ČR.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a plně respektuje též Listinu základních práv a svobod.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Navrhovaná úprava je specifickou úpravou ve prospěch dotčených osob, nijak nenarušuje tyto předpisy a je s nimi v souladu.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, podle čl. 10 Ústavy.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

Finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet se nepředpokládá. Poskytování přídavku na dítě a příspěvku na bydlení nevykazovalo ve 3. čtvrtletí roku 2020 žádné výkyvy, které by se mohly projevit na čerpání státního rozpočtu při použití navrhovaného vyhodnocení dávek pro 4. čtvrtletí 2020.

7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaný zákon nebude mít žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

8. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaný zákon není spojen s žádnými korupčními riziky.

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo ochranu státu a dopady na životní prostředí

Navrhovaný zákon nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu ani na životní prostředí.

10. Způsob projednání návrhu zákona

Současně s předložením návrhu zákona o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii se předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to vzhledem k výše uvedeným důvodům.