Zhodnocení platného právního stavu
Úloha státu v zemědělství a jeho podpora je v českém právním řádu obecně upravena zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb. a zákona č. 317/2004 Sb. (dále jen „zákon o zemědělství“) a na jeho základě vydanými prováděcími právními předpisy, a to v souladu s příslušnými právními předpisy Evropských společenství. Předmětem zákona o zemědělství je zejména právní úprava dotační politiky státu v resortu zemědělství, podnikání v zemědělství, evidence zemědělského podnikatele, evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů, včetně informačních, kontrolních a sankčních mechanismů.
Oblast organizace agrárního trhu je v právním řádu České republiky od roku 2000 nově upravena zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), který plně nahradil v té době již nevyhovující zákon č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, ve znění zákona č. 10/1993 Sb. a zákona č. 242/1995 Sb. Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu (dále jen „zákon o SZIF) byl novelizován zákonem č. 128/2003 Sb., zákonem č. 41/2004 Sb. zákonem č. 85/2004 Sb., zákonem č. 237/2004 Sb. a zákonem č. 482/2004 Sb., a k jeho provedení bylo vydáno množství prováděcích právních předpisů ve formě nařízení vlády. Na základě těchto právních předpisů je Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“) v souladu s příslušnými právními předpisy Evropských společenství platební agenturou k administraci Společné zemědělské politiky Evropské unie v resortu Ministerstva zemědělství v následujících oblastech:
společné organizace trhu,
intervenční opatření (nákupy, prodeje, podpora skladování),
vývozní subvence ve vazbě na vývozní licence,
vývozní a dovozní licence pro zemědělské výrobky a potraviny,
produkční kvót (mléko, cukr, bramborový škrob),
dávky z výroby cukru,
strukturální opatření - programy uplatňované v rámci operačního programu (OP),
doprovodná opatření - programy uplatňované v rámci horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP),
přímé platby,
s výjimkou specifických věcně odlišných národních podpor (state-aid), které nadále administruje Ministerstvo zemědělství.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Hlavními důvody předložení navrhované právní úpravy jsou:
zpřesnění ustanovení týkajících se podnikání v zemědělství a evidence zemědělského podnikatele vyplývající z aplikační praxe zákona o zemědělství,
zpřesnění ustanovení týkajících se evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů a podnikání v zemědělství vyplývající z aplikační praxe zákona o zemědělství,
zpřesnění působnosti SZIF jako jediné platební agentury resortu Ministerstva zemědělství k zajištění administrace Společné zemědělské politiky Evropské unie vyplývající z příslušných předpisů Evropských společenství,
doplnění sankčních a kontrolních ustanovení v zákoně o SZIF ve vazbě na bezprostředně závazné právní předpisy Evropských společenství k zajištění dodržování povinností a požadavků stanovených těmi právními předpisy Evropských společenství,
odstranění duplicit národní právní úpravy v zákoně o SZIF s komunitární právní úpravou a také zrušení zákonných ustanovení kolidujících s komunitární právní úpravou s ohledem na to, že oblast společných organizací trhu a strukturálních opatření je v Evropské unii upravena bezprostředně závaznými právními předpisy Evropských společenství.
S ohledem na výše uvedené jsou předkládané změny obou zákonů, změnami spíše zpřesňujícího a technického charakteru bez zásadního věcného dopadu na dosavadní předměty právní úpravy obou předmětných zákonů.
Současně jsou předkládány související novely dalších zákonů, jejichž změny vyplývají z výše uvedených skutečností:
zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná úprava odpovídá ústavnímu pořádku a právnímu řádu České republiky.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právními akty Evropských společenství
Navrhovaná úprava neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.
Návrhem zákona se zpřesňují podmínky, jejichž úprava je nezbytná pro provádění opatření Společné zemědělské politiky Evropské unie (společné organizace trhů, strukturální opatření) a která jsou v oblasti komunitárního práva upravena bezprostředně závaznými předpisy Evropských společenství (nařízení Evropských společenství). Tato nařízení orgánů Evropských společenství jsou po přistoupení České republiky k Evropské unii bezprostředně aplikovatelná. Návrh zákona se proto zaměřuje pouze na ty specifické otázky, jejichž úprava je právem Evropských společenství členským státům Evropské unie přikázána nebo umožněna. V oblasti Společné zemědělské politiky Evropské unie se jedná řádově o několik tisíc nařízení Evropských společenství, jejichž administrace musí být SZIF zajištěna.
Předkládaný návrh zákona provádí adaptaci našeho právního řádu nařízením Evropských společenství, která se vyznačují bezprostředním účinkem a přímou aplikovatelností dnem přistoupení České republiky k Evropské unii. Tato adaptace ovšem zabraňuje jejich přímému opakování v národním právním předpise, ale pouze umožňuje v omezené míře odkazovat na příslušná ustanovení nařízení Evropských společenství nebo doplňovat tyto předpisy Evropských společenství v těch ustanoveních, které vyžadují určitou součinnost členského státu, bez které by jejich přímá aplikace nebyla proveditelná, ale tak, aby nevznikaly případné duplicity národního právního předpisu s předpisem Evropských společenství. Současně dochází k úpravě těch ustanovení, u kterých by mohlo dojít vzhledem k členství České republiky k Evropské unii k duplicitě mezi národní právní úpravou a předpisy Evropských společenství.
Na základě těchto skutečností je možné návrh zákona i s ohledem na jeho převážně technický charakter hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropských společenství.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, hospodářské subjekty, zejména na malé a střední podnikatele, dále sociální dopady a dopady na životní prostředí
Návrh zákona nepředpokládá hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet, na ostatní veřejné rozpočty, ani na hospodářské subjekty, malé a střední podnikatele. Zároveň návrh zákona nepředpokládá ani dopady sociální a dopady na životní prostředí.
Pokud jde o změny zákona o zemědělství v oblasti evidence zemědělského podnikatele lze předpokládat, v souvislosti s vedením této evidence v režimu informačního systému veřejné správy, s finančními náklady cca 1 mil. Kč, které budou hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství.
K částem první a druhé
K bodu 1 a 2:
Dochází k zpřesnění ustanovení ve vztahu k podmínkám poskytování dotací.
K bodům 3 až 23, 41, 43, přechodné ustanovení 1, a část druhá:
Hlavními důvody předložení navrhovaných změn jsou zejména zpřesnění ustanovení týkajících se podnikání v zemědělství a evidence zemědělského podnikatele, které již vyplynuly z aplikace zákona o zemědělství v praxi a odstranění některých výkladových problémů, které se v souvislosti s aplikací zákona o zemědělství již objevily (například zpřesnění ustanovení § 2f odst. 3 písm. d), zpřesnění ustanovení § 2e odst. 3 a 4, zpřesnění a podrobnější rozvedení ustanovení § 2f odst. 2 předposlední věta, zpřesnění ustanovení § 2f odst. 6, 7 a 10, apod.), a doplnění této právní úpravy o některá výslovná ustanovení, která praxe rovněž postrádá (například rozšíření důvodů, pro které lze zemědělského podnikatele vyřadit z evidence zemědělského podnikatele ― § 2g odst. 1, doplnění sankce za nesplnění povinnosti ohlásit změny, které je třeba sledovat, neboť se týkají splnění základních podmínek potřebných pro zaevidování zemědělského podnikatele podle tohoto zákona ― § 5 odst. 6, apod.). Neméně důležitým důvodem předložení navrhovaných změn je těsnější vazba, resp. provázání evidence zemědělského podnikatele podle zákona o zemědělství se živnostenským zákonem, z jehož dlouholeté aplikace v praxi lze čerpat, což umožňuje vyhnout se případným výkladovým problémům i v případě podnikání v zemědělství (například změna vztahu odpovědného zástupce k zemědělskému podnikateli a rozšíření těchto ustanovení, jde-li o právnickou osobu, v § 2e odst. 1 ― viz obdobně § 11 odst. 1 živnostenského zákona, vypuštění ustanovení § 2f odst. 3 písm. h), doplnění způsobu prokazování bezúhonnosti v § 2f odst. 5 ― viz obdobně § 46 odst. 1 živnostenského zákona, , zajištění předávání informaci z této evidence mezi obecními úřady a ministerstvem apod.). Dalším důvodem předložení navrhovaných změn je odstranění některých formálních a legislativně-technických nedostatků, které rovněž omezují náležitou aplikaci a výklad zákona o zemědělství v praxi (například odstranění zavedené legislativní zkratky, která však v dalším textu zákona vůbec není používána ― § 2f odst. 2 první věta, zpřesnění pojmu „evidence“ na „evidenci zemědělského podnikatele“, neboť zákon o zemědělství upravuje a rozlišuje ještě „evidenci využití zemědělské půdy“, apod.).
K bodům 24 a přechodné ustanovení 2:
V souladu s ustanovením § 13c zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech se stanoví působnost ministerstva využívat při své činnosti rodná čísla, a to v souladu s tímto zákonem.
K bodům 25 až 39, 42 až 44:
Hlavními důvody předložení navrhovaných změn jsou zejména zpřesnění ustanovení týkajících se procesu aktualizace evidence zemědělské půdy podle uživatelských vztahů, které již vyplynuly z aplikace zákona o zemědělství v praxi a odstranění některých výkladových problémů, které se v souvislosti s aplikací zákona o zemědělství již objevily (například zjednodušení postupu při ohlášení změn v evidenci nebo při žádosti nového subjektu o zařazení do evidence § 3f a § 3g, apod.), a doplnění této právní úpravy o některá výslovná ustanovení, která praxe rovněž postrádá. Zákonem č. 128/2003 Sb. byl tedy postaven právní základ pro vytvoření evidence zemědělské půdy podle uživatelských vztahů. Při formulování pravidel pro její samotný vznik však nemohlo být předvídáno, jak by měla vyhlížet optimální právní úprava pro její následnou aktualizaci, a proto bylo v ustanovení § 3g odst. 3 zákona velice flexibilním způsobem vyjádřeno, že pravidla pro její vznik se pro její aktualizaci použijí přiměřeně. Nyní, po získání zkušeností s jejím vytvořením a fungováním, je však možno v zájmu dosažení právní jistoty všech zúčastněných a zajištění naprosto shodného přístupu ke všem obdobným případům konstruovat naprosto konkrétní pravidla pro aktualizaci evidence půdy tak, aby postup byl zcela jednoznačně a vyčerpávajícím způsobem zákonem upraven.
Dále se navrhuje, aby změny údajů týkající se trvalých kultur – vinic a chmelnic - potvrzoval prostřednictvím informačního systému evidence půdy ÚKZÚZ, který vede samostatnou evidenci vinic, resp. chmelnic. Cílem tohoto ustanovení je obě evidence integrovat a zabránit případnému vzniku rozdílných údajů mezi evidencí půdy, která je základem pro poskytování dotací, a údaji ve speciálním registru, který slouží zejména k evidence produkce. Na obdobném principu se navrhuje potvrzovat údaje o ekologickém zemědělství ze strany pověřené osoby dle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství.
K bodu 40:
Nové ustanovení zákona vzešlo z potřeby aplikace evropského nařízení umožňující poskytování podpory de minimis v oblasti zemědělství a rybolovu (nařízení Komise (ES) č. 1860/2004 ze dne 6. října 2004 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v zemědělském odvětví a v odvětví rybolovu), které je prvním svého druhu v oblasti zemědělství a rybolovu.
Toto nařízení umožňuje poskytovat dosud nemožnou veřejnou podporu „malého rozsahu“ (de minimis) podnikům působícím v zemědělství a rybolovu bez toho, aniž by ji byla ČR povinna před poskytnutím této státní podpory nechat schvalovat Komisí. Celková výše podpory je možná do 3000 euro na podnik za 3 roky.
Proto, aby podpory de minimis mohly být v ČR poskytovány musí ministerstvo, jako orgán zabezpečující veškeré záležitosti týkající se veřejných podpor pro odvětví zemědělství a rybolovu, zaznamenávat a shromažďovat veškeré údaje o příjemcích podpor de minimis za účelem evidence a kontroly, tj. dodržování pravidla nepřečerpání limitu 3000 euro za 3 roky pro 1 podnik, dále pro účely kontroly stanoveného rozpočtového stropu pro celou ČR na tuto podporu za 3 roky (zemědělství 9 696 000 euro/3 roky, rybolov 169 200 euro/3 roky) a v neposlední řadě pro účely vykazování všech těchto údajů Komisi. Příjemce podpory má tedy povinnost poskytovat údaje pouze o podporách přijatých od ostatních veřejných institucí či subjektů, které mohou podpory tohoto typu poskytovat.
K bodu 45:
Vzhledem k tomu, že zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů, zrušil původní ustanovení § 3 zákona o zemědělství, které odkazovalo na přílohu k tomuto zákonu (zemědělské výrobky, na které se vztahují zvláštní ochranná opatření při dovozu do České republiky) dochází k formálnímu legislativně technickému odstranění této přílohy.
K části třetí
K bodům 1 a 2:
Z procesu adaptace nařízení Evropských společenství do našeho právního řádu vyplývá nezbytnost rozšíření konkretizace obecného ustanovení o působnosti SZIF (§ 2b zákona o zemědělství), která je specifikována v ustanovení § 1 odst. 2 zákona o SZIF, podle předpisů Evropských společenství v oblasti Společné zemědělské politiky Evropské unie pro společné tržní organizace a strukturální opatření obdobně jako u jiných platebních agentur členských států.
Současně dochází k doplnění zákona o SZIF o zmocňovací ustanovení podle kterého může vláda vydat prováděcí právní předpis (nařízení vlády) k činnostem SZIF prováděným na základě ustanovení § 1 odst. 2 zákona o SZIF, a které doplňuje obecné zmocňovací ustanovení uvedené v § 2b odst. 2 zákona o zemědělství.
S ohledem na aplikační praxi stávajícího znění zákona o SZIF a vzhledem k nutnosti SZIF administrovat dotační tituly Společné zemědělské politiky Evropské unie dochází k doplnění ustanovení o formulářích SZIF, k těmto účelům vydávaných na základě zákona o SZIF a příslušných nařízení vlády, a to jak v tištěné podobě tak i způsobem umožňujícím přístup.
K bodům 3 až 5, 9, 14 až 16, 20 až 22, 24 až 26, 29 a 44:
Na základě analýzy příslušných předpisů Evropských společenství (nařízení Rady a Komise Evropských společenství) je nutné upravit a zpřesnit některé pojmy a instituty zákona o SZIF tak, aby odpovídaly pojmům a institutům používaným v těchto předpisech.
K bodu 6, 7 a 11:
S ohledem na příslušné předpisy Evropských společenství se navrhuje posílení kontrolních mechanismů ministerstva vůči SZIF, které je zodpovědné za provádění Společné zemědělské politiky Evropské unie za resort zemědělství.
K bodům 8, 10, 17 až 19, 23, 27, 28, 30, 31, 41, 42, 46 až 49:
Navrhované změny odstraňují duplicity mezi národním právním předpisem a bezprostředně závaznými právními předpisy Evropských společenství (nařízení a rozhodnutí), které vznikly dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, vzhledem k charakteru těchto právních předpisů Evropských společenství, které danou problematiku přímo upravují.
K bodům 12,13, 34:
Jedná se o úpravu vyvolanou aplikační praxi zákona.
K bodům 32, 36 až 41 a 45:
Po vstupu České republiky do Evropské unie je předmětem kontroly SZIF nejen dodržování povinností a požadavků stanovených k zajištění úkolů platební agentury zákonem o SZIF a zákonem o zemědělství, ale také dodržování povinností a požadavků stanovených těmi právními předpisy Evropských společenství, které jsou pro Českou republiku bezprostředně závazné a přímo použitelné (nařízení příslušných orgánů Evropské unie a rozhodnutí příslušných orgánů Evropské unie, která jsou určena i České republice). Vzhledem k tomu je na místě odpovídajícím způsobem novelizovat příslušná ustanovení zákona o SZIF (působnost, kontrola, sankce).
V právních předpisech Evropských společenství je nyní – na rozdíl od dřívější doby – stále více využívána forma bezprostředně závazných právních předpisů, především nařízení (zpravidla Evropského parlamentu a Rady), tj. právního aktu, který je v členských státech závazný ve všech svých částech a přímo aplikovatelný. Předpokládá se pouze, že v rámci vnitrostátního právního řádu bude k zajištění náležité aplikace uvedených právních předpisů konkretizováno mj., které orgány příslušného členského státu mají vykonávat těmito předpisy stanovená oprávnění a provádět jimi předpokládaná opatření.
Tato konkrétní úprava, která je nutně ponechávaná právem Evropských společenství národní právní úpravě vzhledem k různé struktuře a pravomocem orgánů v jednotlivých členských státech Evropské unie, je právě předmětem navrhovaného ustanovení. Kdyby nebylo tohoto ustanovení, které v obecné podobě reaguje na potřebu konkrétní úpravy příslušných orgánů v podmínkách České republiky, byla by nezbytná příliš častá novelizace zákona (téměř vždy v souvislosti s vydáním nového bezprostředně závazného právního předpisu Evropských společenství).
Závaznost povinností v oblasti společných organizací trhu a strukturálních opatření, které jsou stanoveny bezprostředně závaznými právními předpisy Evropských společenství, pro fyzické a právnické osoby České republiky, je dána již povahou (bezprostřední závazností a přímou aplikovatelností) těchto právních předpisů. Nicméně je účelné výslovně zdůraznit dodržování a plnění těchto povinností v zájmu právní jistoty a odstranění event. pochybností, k nimž někdy v praxi dochází.
K bodu 33:
S ohledem na administraci strukturálních podpor SZIF je nezbytné doplnit ustanovení o poskytování informací ministerstvem o ortofotomapy evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů.
K bodu 35:
V souladu s ustanovením § 13c zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel ), ve znění pozdějších předpisů, se stanoví možnost SZIF využívat při své činnosti rodná čísla, a to v souladu s tímto zákonem.
K bodu 50:
Vzhledem k bezprostředně závazným právním předpisům Evropských společenství a v nich užívaných pojmech je nutné stanovit co se jednotlivým pojmy podle předpisů Evropských společenství rozumí v našem právním řádu.
K částem čtvrté a páté
Změna zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, která bezprostředně souvisí s úpravami evidence zemědělské půdy podle uživatelských vztahů upravuje problematiku evidence intenzivních sadů v souladu s příslušnými předpisy ES.
Změna zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, koncepčně zesoulaďuje administraci společných organizaci trhu Fondem.
K části šesté
S ohledem na rozsah prováděných změn, předešlých změn a pro větší přehlednost jejich provedení se navrhuje zmocnění pro předsedu vlády k vyhlášení úplného znění zákona o zemědělství i zákona o SZIF jak vyplývá ze změn provedených dřívějšími právními předpisy a tímto zákonem, ve Sbírce zákonů.
K části sedmé
S ohledem na nezbytnost navrhovaných změn se navrhuje nabytí účinnosti tohoto návrhu zákona dnem jeho vyhlášení.
Petr Zgarba v.r. Ladislav Skopal v.r.
Karel Kratochvíle v.r. Josef Řihák v.r.