zákon č. 450/2020 Sb.

A) ZHODNOCENÍ PLATNÉHO PRÁVNÍHO STAVU

V souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS-CoV-2 vyhlásila vláda podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví na území České republiky nouzový stav ode dne 5. října 2020 na dobu 30 dnů, tj. do 4. listopadu 2020. V rámci vyhlášeného nouzového stavu je realizována řada omezujících opatření, která mají nebo mohou mít negativní dopad na podnikání. Cílem návrhu je zmírnit některé ekonomické dopady, které stávající pandemie bude mít na hospodářství ČR a které jsou v tomto období i částečně způsobeny nezbytnými omezujícími opatřeními vlády.

Investiční pobídky jsou v České republice poskytovány od roku 1998, zákonem jsou upraveny od roku 2000, konkrétně od 1. května 2000, kdy nabyl účinnosti zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů. Tento zákon stanovuje formy investiční pobídky, všeobecné podmínky pro jejich poskytování, postup při jejich poskytování a výkon státní správy s tím související. Tvoří tak základní právní normu celého systému investičních pobídek.

Mimo zákon o investičních pobídkách tvoří systém investičních pobídek i další právní předpisy, a to především:

- zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

- zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

- zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů,

- nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů,

- nařízení vlády č. 596/2006 Sb., kterým se stanoví přípustná míra veřejné podpory v regionech soudržnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů,

- nařízení vlády č. 221/2019 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách.

Investiční pobídky jsou veřejnou podporou poskytovanou v mezích Evropskou komisí stanovené blokové výjimky za účelem podpory hospodářského rozvoje ČR a vytváření pracovních míst. Podle stávajícího zákona o investičních pobídkách a nařízení vlády č. 221/2019 Sb. jsou podporovány následující činnosti:

a) zavedení výroby, zvýšení výrobní kapacity, rozšíření výrobního sortimentu nebo zásadní změna výrobního postupu v oborech zpracovatelského průmyslu;

b) vybudování technologického centra, zvýšení jeho kapacity nebo rozšíření výstupu o nové produkty, přičemž technologické centrum je zaměřeno na aplikovaný výzkum, vývoj nebo inovace technicky vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů za účelem použití ve výrobě a zvýšení přidané hodnoty;

c) zahájení činnosti centra strategických služeb, zvýšení jeho kapacity nebo rozšíření výstupu o nové služby; zahrnují se sem centra pro tvorbu softwaru, opravárenská centra, centra sdílených služeb a datová centra.

Nejvíce dostupnou a převažující formou investiční pobídky je sleva na daních z příjmů po dobu 10 let. Dále mohou investoři získat hmotnou podporu (finanční příspěvek) na tvorbu pracovních míst, rekvalifikaci a školení nových zaměstnanců a na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku u strategické investiční akce. Nejméně poskytovanými formami jsou osvobození od daně z nemovitých věcí po dobu 5 let a převod pozemků (včetně infrastruktury) za zvýhodněnou cenu.

Součet všech forem investiční pobídky (s výjimkou rekvalifikace a školení) nesmí překročit povolenou výši veřejné podpory podle mapy regionální podpory, tj. 25 % pro velké podniky, 35 % pro střední podniky, 45 % pro malé podniky, v Praze 0 %.

Zákon o investičních pobídkách byl za svou existenci několikrát novelizován, naposledy zákonem č. 210/2019 Sb., s účinností od 6. září 2019. Touto novelou došlo především k rozdělení kompetencí mezi zákon a prováděcí právní předpis (nařízení vlády č. 221/2019 Sb.), zavedení schvalování všech investičních pobídek vládou a také k zavedení nové všeobecné podmínky, kterou je realizace investiční akce v rámci činnosti s vyšší přidanou hodnotou.

B) ODŮVODNĚNÍ HLAVNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Ministerstvo financí ve své predikci ze září 2020 odhaduje celkový pokles HDP pro rok 2020 na 6,6 %, přičemž na předkrizovou úroveň by se HDP mohlo dostat až za 3 roky. V souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 a vyhlášením nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví na území České republiky od 14:00 hodin dne 12. března 2020 se očekává další pokles investiční aktivity a mnohem výraznější propad HDP.

Návrh zákona tak reaguje na situaci, která v České republice nastala v důsledku šíření koronavirové nákazy způsobené virem SARS-CoV-2. Cílem návrhu je stimulace soukromých investic v hodnotě až přibližně 60 mld. Kč, které by nepřijetím této úpravy mohly být nepříznivě ovlivněny. Úprava nebude mít dodatečné rozpočtové dopady a zároveň významně přispěje ke zmírnění nepříznivých ekonomických důsledků pandemie koronaviru.

Investiční pobídky jsou poskytovány ve formě „příslibu“, tzn. podpora je sice rozhodnutím závazně přiznána, nicméně čerpána bývá zpravidla až po splnění tzv. všeobecných podmínek. Všeobecné podmínky jsou rozdílné podle typu podporované investice a jsou navázány zejména na proinvestování minimální hodnoty do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, na vytvoření minimálního počtu nových pracovních míst a nově i na podmínku vyšší přidané hodnoty. Tyto všeobecné podmínky musí být vždy splněny do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu. V případě, že investor tyto všeobecné podmínky do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu nesplní, pozbývá ze zákona rozhodnutí o příslibu platnosti; příjemce v takovém případě nemůže investiční pobídky čerpat a pokud mu již byla některá forma pobídky vyplacena, musí veškerou čerpanou podporu vrátit.

Navrhuje se proto opětovné zavedení možnosti prodloužení lhůty pro splnění všeobecných podmínek v odůvodněných případech, jakožto opatření, které by zmírnilo dopad koronavirové epidemie na příjemce investičních pobídek. Protože je lhůta pro splnění podmínek pro čerpání investiční pobídky stanovena zákonem o investičních pobídkách, je k její změně nutná změna tohoto zákona.

V návaznosti na tuto změnu je navrhována i související změna zákona o daních z příjmů, neboť sleva na daních z příjmů stanovená v § 35a a 35b zákona o daních z příjmů je nejčastěji poskytovanou formou investiční pobídky a lhůta pro zahájení čerpání této slevy se odvíjí od zdaňovacího období, v němž příjemce splnil všechny všeobecné podmínky dle zákona o investičních pobídkách. Při prodloužení lhůty pro splnění všeobecných podmínek v zákoně o investičních pobídkách je tak nutné prodloužit i lhůtu pro zahájení čerpání slevy na dani z příjmů dle § 35a a 35b zákona o daních z příjmů.

Zhodnocení navrhované právní úpravy ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů

Navrhovaná právní úprava systému investičních pobídek neupravuje vztahy, které by se dotýkaly zákazu diskriminace (ve smyslu antidiskriminačního zákona jde o nerovné zacházení či znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru). Lze proto konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace. Z hlediska rovnosti žen a mužů je návrh neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

C) VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Česká republika byla v tomto roce zasažena onemocněním COVID-19 způsobeným novým koronavirem SARS-CoV-2, který zásadně ovlivňuje českou společnost i českou ekonomiku. Odhady hospodářských dopadů vzniklé situace na ekonomiku nejsou jednotné. Navíc vzhledem k neustále se měnící situaci ve společnosti se mění a revidují i jednotlivé ekonomické prognózy. Ministerstvo financí ve své predikci ze září 2020 odhaduje celkový pokles HDP pro rok 2020 na 6,6 %, přičemž na předkrizovou úroveň by se HDP mohlo dostat až za 3 roky. Očekává se pokles investiční aktivity, což není pozitivní, neboť investice jsou předpokladem dlouhodobého růstu.

Opatření, která vláda přijala k zamezení šíření koronavirové nákazy, mají silný dopad i do podnikatelské sféry. Nouzový stav vyhlášený vládou na jaře t. r. vedl k omezení či přerušení řady výrob a propadu ve zpracovatelském průmyslu. Byť byla většina opatření později uvolněna, v tuto chvíli se postupně vracejí a stále není jisté, že nebudou znovu obnovena plošná omezující protiepidemická opatření. Nesporný je také negativní dopad zvýšené nemocnosti a povinných karantén u zaměstnanců na plynulost výroby.

Příjemci investičních pobídek jsou z 95 % výrobními firmami. Nastalá situace a nejistota ohledně budoucího vývoje ve výrobě vede k situaci, že tito příjemci nejsou, příp. nebudou schopni plnit podmínky pro čerpání investiční pobídky. Agentura CzechInvest provedla předběžný průzkum mezi příjemci investičních pobídek a zhruba polovina z nich předpokládá, že vzniklá situace negativně ovlivní jejich schopnost splnit podmínky pro čerpání investiční pobídky, a to zejména v oblasti náboru nové pracovní síly.

Investiční pobídky jsou poskytovány ve formě „příslibu“, tzn. podpora je sice rozhodnutím závazně přiznána, nicméně čerpána bývá zpravidla až po splnění tzv. všeobecných podmínek. Všeobecné podmínky jsou rozdílné podle typu podporované investice a jsou navázány zejména na proinvestování minimální hodnoty do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, na vytvoření minimálního počtu nových pracovních míst a nově i na podmínku vyšší přidané hodnoty. Tyto všeobecné podmínky musí být vždy splněny do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu. V případě, že investor tyto všeobecné podmínky do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu nesplní, pozbývá ze zákona rozhodnutí o příslibu platnosti; příjemce v takovém případě nemůže investiční pobídky čerpat a pokud mu již byla některá forma pobídky vyplacena, musí veškerou čerpanou podporu vrátit.

Podle znění platného do 11. července 2012 obsahoval zákon o investičních pobídkách možnost prodloužení lhůty pro splnění všeobecných podmínek v odůvodněných případech až o 2 roky, tj. celkově na 5 let. Tato možnost prodloužení lhůty byla zrušena novelou zákona o investičních pobídkách - zákonem č. 192/2012 Sb.

Navrhuje se proto opětovné zavedení možnosti prodloužení lhůty pro splnění všeobecných podmínek v odůvodněných případech, jakožto opatření, které by zmírnilo dopad koronavirové epidemie na příjemce investičních pobídek. Protože je lhůta pro splnění podmínek pro čerpání investiční pobídky stanovena zákonem o investičních pobídkách, je k její změně nutná změna tohoto zákona.

V návaznosti na tuto změnu je navrhována i související změna zákona o daních z příjmů, neboť sleva na daních z příjmů stanovená v § 35a a 35b zákona o daních z příjmů je nejčastěji poskytovanou formou investiční pobídky a lhůta pro zahájení čerpání této slevy se odvíjí od zdaňovacího období, v němž příjemce splnil všechny všeobecné podmínky dle zákona o investičních pobídkách. Při prodloužení lhůty pro splnění všeobecných podmínek v zákoně o investičních pobídkách je tak nutné prodloužit i lhůtu pro zahájení čerpání slevy na dani z příjmů dle § 35a a 35b zákona o daních z příjmů.

U rozhodnutí vydaných do roku 2016 uplynula tříletá lhůta pro splnění všeobecných podmínek v roce 2019. Níže uvedený graf zobrazuje počet vydaných rozhodnutí o příslibu investiční pobídky od roku 2017, tedy počet rozhodnutí, kterým ve většině případů tato lhůta ještě neuplynula.

Graf č. 1

Počet vydaných rozhodnutí o příslibu investiční pobídky

74 74

2017 2018 2019 2020

Zdroj: MPO

D) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S ÚSTAVNÍM POŘÁDKEM ČESKÉ REPUBLIKY

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navrhovaná právní úprava je v souladu s čl. 41 odst. 2 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava“), podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy a také v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné uvádí, že ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim uložila vláda.

Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“), a to jmenovitě s následujícími ustanoveními:

- ustanovení čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví,

- ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny, podle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá,

- ustanovení čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod,

- ustanovení čl. 26 odst. 1 Listiny, podle kterého má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost, přičemž zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností.

Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Navrhovaná právní úprava respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky. K dané problematice neexistují nálezy Ústavního soudu.

E) ZHODNOCENÍ SLUČITELNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE, JUDIKATUROU SOUDNÍCH ORGÁNŮ EVROPSKÉ UNIE NEBO OBECNÝMI PRÁVNÍMI ZÁSADAMI PRÁVA EVROPSKÉ UNIE

Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Systému investičních pobídek se dotýkají tyto právní akty Evropské unie:  Smlouva o fungování Evropské unie, zejména čl. 107 a čl. 108 této smlouvy,  nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „obecné nařízení o blokových výjimkách“),  nařízení Komise (EU) 2017/1084 ze dne 14. června 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 651/2014, pokud jde o podporu na přístavní a letištní infrastrukturu, prahové hodnoty oznamovací povinnosti pro podporu na kulturu a zachování kulturního dědictví a pro podporu na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu a režimy regionální provozní podpory pro nejvzdálenější regiony, a mění se nařízení (EU) č. 702/2014, pokud jde o výpočet způsobilých nákladů,  nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie,  Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014-2020,  rozhodnutí Evropské komise SA.37553 ze dne 4. února 2014, kterým se schvaluje mapa regionální podpory České republiky na období 2014-2020,  rozhodnutí Evropské komise SA.38751 ze dne 10. prosince 2014, kterým se schvaluje Plán hodnocení režimu státní podpory GBER: Investiční pobídky v České republice a prodlužuje se vynětí režimu investičních pobídek podle obecného nařízení o blokových výjimkách do 31. prosince 2020.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s výše uvedenými právními předpisy Evropské unie, které v případě, že se členský stát rozhodne investiční pobídky jako nástroj hospodářské politiky využívat, vytváří rámec pro poskytování veřejné podpory.

Z pohledu evropských předpisů pro oblast veřejné podpory je systém investičních pobídek velkým režimem státní podpory, neboť dosavadní průměrný rozpočet přesahoval 150 mil. EUR ročně. Byl proto sestaven plán hodnocení, podle kterého je průběžně ověřováno, zda jsou naplňovány předpoklady a podmínky slučitelnosti systému investičních pobídek s vnitřním trhem Evropské unie. Protože Evropská komise svým rozhodnutím SA.38751 (2014/N), 2015/C 094/01) ze dne 10. prosince 2014 schválila tento plán hodnocení, prodloužila tím i možnost pro poskytování investičních pobídek podle blokové výjimky stanovené nařízením Komise (EU) č. 651/2014 až do 31. prosince 2020. V souladu s výše uvedeným rozhodnutím je Česká republika povinna oznámit Evropské komisi veškeré změny, které mají být v systému investičních pobídek provedeny, tyto změny budou oznámeny Ministerstvem průmyslu a obchodu až bude známo jejich konečné znění. V souladu s plánem hodnocení byla na konci června t. r. předložena Evropské komisi závěrečná zpráva z hodnocení, navrhované změny v systému investičních pobídek se tedy již do tohoto plánu nepromítnou.

Podle nařízení Komise (EU) 2020/972 ze dne 2. července 2020, kterým se prodlužuje platnost nařízení Komise (EU) č. 651/2014 až do roku 2023, se mohou členské státy rozhodnout o prodloužení velkých režimů podpory až do roku 2023 (příp. do konce platnosti map regionální podpory v případě regionální podpory), a to za předpokladu, že byla hodnotící zpráva předložena v souladu se schváleným plánem hodnocení. Dle informací od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže bylo požádáno o prodloužení české mapy regionální podpory na konci srpna 2020.

Judikatura soudních orgánů Evropské unie, která by se týkala toho, že státy mohou, ale nemusí poskytovat investiční pobídky, neexistuje. Evropská judikatura se týká pouze splnění/nesplnění podmínek pro poskytování veřejné podpory v konkrétních případech.

F) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S MEZINÁRODNÍMI SMLOUVAMI, JIMIŽ JE ČESKÁ REPUBLIKA VÁZÁNA

Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se na danou oblast nevztahují.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), a s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

G) PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOPAD NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NA STÁTNÍ ROZPOČET, OSTATNÍ VEŘEJNÉ ROZPOČTY, NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY, DÁLE SOCIÁLNÍ DOPADY, VČETNĚ DOPADŮ NA RODINY A DOPADŮ NA SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATEL, ZEJMÉNA OSOBY SOCIÁLNĚ SLABÉ, OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A NÁRODNOSTNÍ MENŠINY, A DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Předloženým návrhem dochází pouze k prodloužení lhůt pro splnění podmínek u příjemců

investičních pobídek, návrh proto nezakládá žádné nové nároky na státní rozpočet, ani rozpočty krajů a obcí.

Graf č. 2 níže zachycuje nároky na státní rozpočet, které vznikly v předchozích letech při vydání rozhodnutí o příslibu investiční pobídky (bez nároků u již zrušených rozhodnutí). Protože návrh se bude týkat pouze příjemců investiční pobídky, kterým má uplynout lhůta až po nabytí účinnosti předloženého zákona (dříve vydaná rozhodnutí pozbydou platnosti v případě nesplnění podmínek ve stanovené lhůtě 3 let přímo ze zákona), bude mít změna reálně dopad až na příjemce, kterým bylo rozhodnutí o příslibu vydáno až od r. 2018.

Graf č. 2

Výše přislíbené veřejné podpory (v mil. Kč)

11 563

12 000

9 879

10 000

8 000

6 000

4 539

4 000

2 000

2018 2019 2020

Zdroj: MPO

Následující grafy pak zachycují výši podpořených investic, k nimž se investoři v předložených žádostech zavázali, a počty předpokládaných nově vytvořených pracovních míst.

Graf č. 3

Výše podpořených investic (v mil. Kč)

50 000

43 824 40 706

40 000

30 000

21 053

20 000

10 000

2018 2019 2020

Zdroj: MPO Graf č. 4

Počet nových pracovních míst

4 606

5 0004 446

4 000

3 138

3 000

2 000

1 000

2018 2019 2020

Zdroj: MPO

Navrhovaná právní úprava nepředpokládá vznik negativních sociálních dopadů, dopadů na rodiny a specifické skupiny obyvatel, ani dopadů na životní prostředí.

H) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ SOUKROMÍ A OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

Stávající, ani navrhovaná právní úprava systému investičních pobídek, se nedotýká fyzických osob, ale pouze podnikajících osob. Veškeré údaje, které žadatel o investiční pobídku vyplňuje při předkládání záměru získat investiční pobídku, se týkají jeho podnikatelské činnosti. Údaje jsou vyplňovány do standardizovaného tiskopisu, který tvoří přílohu k návrhu nařízení vlády.

V záměru získat investiční pobídku žadatel uvádí tyto identifikační údaje: obchodní firmu nebo název, příp. jméno a příjmení podnikající fyzické osoby, sídlo, údaje o ovládající osobě a informace o statutárním orgánu (jméno a příjmení, bydliště, rodné číslo či datum a místo narození). Veškerá požadovaná data jsou uváděná i ve veřejných rejstřících či listinách. Tyto listiny žadatel k žádosti nemusí předkládat, pokud jsou uveřejněny ve sbírce listin. Účel shromažďování uvedených údajů je především identifikační, evidenční a kontrolní.

V žádosti žadatel dále také uvádí údaje ke kontaktní osobě, a to v tomto rozsahu: jméno a příjmení, funkce, telefonní a e-mailové spojení (pracovní). Tyto údaje jsou vyžadovány pro potřeby urychlení a zjednodušení komunikace v případě, kdy je žádost nutné doplnit či opravit. Tyto údaje nejsou zveřejňovány.

Dále žadatel uvádí vybrané ekonomické údaje za svou podnikající osobu a údaje o investiční akci, na niž je žádána veřejná podpora, a to v rozsahu nezbytném pro řádné posouzení předpokladů splnění všech relevantních podmínek pro poskytnutí veřejné podpory.

Údaje jsou uchovávány po celou dobu uplatňování veřejné podpory, nejméně však po dobu 10 let jako součást podkladů pro poskytnutí veřejné podpory.

V obecné rovině jsou pravidla pro nakládání a manipulaci s dokumenty Ministerstva průmyslu a obchodu stanovena ve Spisovém řádu ministerstva, který vychází ze zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a z vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby.

Navrhovaná právní úprava neuvažuje se sběrem osobních údajů a nezakládá žádné nové požadavky na předkládání a zpracování osobních údajů.

Předkládaná právní úprava respektuje právní rámec ochrany a zpracování osobních údajů a jeho jednotlivé parametry.

I) ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK

Navrhovanou právní úpravou nedochází ze zvýšení korupčních rizik.

J) ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA BEZPEČNOST NEBO OBRANU STÁTU

Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

K) ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SE ZÁSADAMI DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÉ LEGISLATIVY

Navrhovaná právní úprava nemá souvislost s digitální agendou.

L) ZPŮSOB PROJEDNÁNÍ NÁVRHU ZÁKONA

Současně s předložením návrhu zákona se předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to vzhledem k výše uvedeným důvodům, tj. zejména zmírnit některé ekonomické dopady, které stávající pandemie bude mít na hospodářství ČR a které jsou v tomto období i částečně způsobeny nezbytnými omezujícími opatřeními vlády a stimulovat soukromé investice v odhadované hodnotě až přibližně 60 mld. Kč, které by nepřijetím této úpravy mohly být nepříznivě ovlivněny.

důvodové zprávy).

V Praze dne 19. října 2020

Předseda vlády:

Ing. Andrej Babiš v.r.

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy:

doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA, v.r.