Důvodová zpráva — zákon č. 454/2023 Sb.

I. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

V reakci na migrační vlnu velkého rozsahu, která byla vyvolána vojenskou agresí Ruské federace na území Ukrajiny, byl Evropskou unií poprvé v historii aktivován čl. 5 směrnice Rady 2001/55/ES, na jehož základě byla v březnu 2022 vyhlášena na území Evropské unie dočasná ochrana pro osoby prchající z území Ukrajiny. V reakci na tento krok bylo v České republice přijato několik zákonů, které se souhrnně označují jako „Lex Ukrajina“. Jejich cílem bylo upravit specifická pravidla v oblasti pobytu, sociálního zabezpečení, školství či zdravotního pojištění. Jedná se zejména o zákon č. 65/2022 Sb. (upravuje především pobytový režim uprchlíků a specifické otázky zdravotního pojištění), zákon č. 66/2022 Sb. (obsahuje otázky spojené se zabezpečením uprchlíků – humanitární dávka, příspěvek pro solidární domácnost) a zákon č. 67/2022 Sb. (úprava školské problematiky).

V době, kdy Rada Evropské unie rozhodla o aktivaci mechanismu dočasné ochrany, nebylo možné predikovat, kdy bude válečný konflikt (a s ním spojená migrační vlna) ukončen. Proto byla dočasná ochrana vyhlášena nejprve do 31. března 2023 a posléze prodloužena o jeden rok do konce března 2024, a to s odkazem na čl. 4 odst. 1 výše zmíněné směrnice. Dosavadní průběh konfliktu na Ukrajině však nenaznačuje, že by bylo možné hovořit o jeho blízkém ukončení a o možném návratu uprchlíků do jejich domovů. Proto je již nyní velmi pravděpodobné, že dočasná ochrana bude Radou Evropské Unie dále prodloužena, a to o jeden rok do konce března 2025. Na pracovních skupinách Rady Evropské unie panuje nad prodloužením dočasné ochrany až do března 2025 shoda. Na politické úrovni by mělo být o prodloužení rozhodnuto do konce října t.r. K tomuto prodloužení je již (oproti prvnímu prodloužení) podle směrnice EU o dočasné ochraně nutné aktivní rozhodnutí Rady Evropské unie (čl. 4 odst. 2 zmíněné směrnice) a novela s touto podmínkou výslovně počítá. S ohledem na časový rámec však není možné s legislativním procesem čekat až na oficiální rozhodnutí.

Je tedy nezbytné přijmout úpravu, která bude navázána na rozhodnutí Rady EU, aby Česká republika nejen plnila povinnosti, které jí ukládá právo Evropské unie, ale bylo současně zajištěno, že osoby s dosud udělenou dočasnou ochranou budou mít tento pobytový status prodloužen, a tedy budou mít garantována i práva s ním spojená. Nejedná se přitom o malou skupinu osob, neboť jen v České republice bylo dosud v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině vydáno více než 450 tisíc oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany a více než 300 tisíc osob si toto oprávnění prodloužilo.

Zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, upravuje zejména přístup dětí uprchlíků do škol a související otázky. Zákon specifikuje podmínky, za kterých je možné upravit vzdělávací programy pro jednotlivé studenty, ale i možnosti přijímání nových studentů jak do právě probíhajícího školního roku, tak do roku následujícího.

Zákon č. 65/2022 Sb. by měl podle svého aktuálního znění pozbýt platnosti uplynutím dne 31. března 2024, ačkoliv je zjevné, že i po tomto datu přetrvá potřeba mít ke zvládnutí migrační krize účinné nástroje.

Stávající právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.

II. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Je nezbytné přijmout úpravu navázanou na prodloužení rámce pro dočasnou ochranu Radou Evropské Unie, aby Česká republika nejen plnila povinnosti, které jí ukládá právo Evropské unie, ale bylo současně zajištěno, že osoby s dosud udělenou dočasnou ochranou budou mít tento pobytový status prodloužen, a tedy budou mít garantována i práva s ním spojená. Udělení dočasné ochrany osvědčuje tzv. vízový štítek, který je dotčeným osobám vydáván s dobou platnosti do 31. března 2024, tedy jeho platnost odpovídá platnosti speciální právní úpravy, která byla pro tuto situaci přijata.

Zásadní část nové úpravy proto tvoří novelizace zákona č. 65/2022 Sb., jejímž cílem je především řešit praktické otázky spojené s prodloužením institutu dočasné ochrany, tedy

výjimečného a unikátního institutu zakotveného na úrovni evropského práva. Hlavním cílem novelizace zákona č. 65/2022 Sb. je prodloužit stávajícím držitelům dočasné ochrany toto pobytové oprávnění, a to při splnění zákonem daným podmínek až do konce března 2025. Jedná se tedy o novelu technického charakteru, která cílí primárně na stávající poživatele dočasné ochrany v České republice, a dále (samozřejmě) ponechává v platnosti ustanovení o poskytování dočasné ochrany tzv. prvožadatelům.

S ohledem na množství osob, jichž se tato změna týká, a rovněž na pozitivní zkušenosti z prvního prodlužování dočasné ochrany, je navrhováno, aby byl použit stejný proces prodlužování dočasné ochrany jako v roce 2023. Navrhuje se tedy znovu proces rozložit na několik etap, neboť není možné, aby všem uprchlíkům byla dočasná ochrana prodloužena v jeden den. Fakticky totiž prodloužení dočasné ochrany spočívá ve vylepení tzv. vízového štítku, je tedy nutná osobní přítomnost cizince na pracovišti Ministerstva vnitra.

Navrhuje se tedy znovu stanovit, že cizinci, kteří mají nadále zájem pobývat na území

České republiky za účelem dočasné ochrany, budou mít povinnost elektronické registrace, a to do 15. března 2024. Tato registrace jim zajistí přidělení termínu k osobní návštěvě

pracoviště Ministerstva vnitra, při které jim bude do příslušného dokladu vyznačen vízový

štítek osvědčující dočasnou ochranu až do 31. března 2025. K vyznačení vízového štítku se cizinec po úspěšném provedení registrace musí dostavit do 30. září 2024. Pokud cizinec

neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2024 nedostaví k vyznačení vízového štítku, pak mu dočasná ochrana zanikne.

Je třeba reagovat také na množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu zpět na Ukrajinu. Přestože situace na Ukrajině není v řadě ohledů uspokojivá, je na místě nabídnout pomoc těm, kteří o návrat projeví zájem. Vzhledem k tomu, že obecná pravidla pro dobrovolný návrat podle zákona o pobytu cizinců ani podle zákona o dočasné ochraně nejsou vyhovující a dostatečně flexibilní, bude pro účely této asistence připraven samostatný speciální program, který bude předložen ke schválení vládě, která nastaví jeho přesné parametry, vymezí finanční prostředky a rozhodne i o jeho samotné aktivaci. V souvislosti se zjištěnými potřebami je přistoupeno i k novele zákona o pobytu cizinců, kde dochází k celkovému zpružnění současného nastavení systému dobrovolných návratů.

S ohledem na množství osob, kterým bylo vydáno vízum za účelem strpění (tedy nikoliv dočasná ochrana) v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, a s ohledem na nastavení účasti ve veřejném zdravotním pojištění držitelů dočasné ochrany jakožto primárního statusu, není vhodné, aby držitelé víza za účelem strpění měli výhodnější postavení než osoby s dočasnou ochranou. Dochází proto k návratu ke stávající podobě úpravy účasti ve veřejném zdravotním pojištění. Ta měla být změněna s účinností od 1. ledna 2024 novelou z. č. 173/2023 Sb. (dosud neúčinnou), která však byla připravována ještě před vypuknutím konfliktu.

Na základě podnětu Ministerstva pro místní rozvoj je součástí návrhu novela zákona o Státním fondu podpory investic. S pokračující adaptací a integrací uprchlíků, a také z důvodu omezení poskytování bezplatného nouzového ubytování, lze očekávat přetrvávající zvýšenou poptávku po bydlení ve standardních bytech. Časově omezená účinnost § 3 odst. 1 písm. p) zákona o Státním fondu podpory investic pouze do 31. března 2024 však omezuje možnost systémového využití tohoto nástroje, proto je nutné toto časové omezení vypustit.

Navržená právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.

Zdůvodnění změn v oblasti školství

Zákon č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Lex Ukrajina), umožňuje zajistit vzdělávání ukrajinských žáků (ve smyslu osoby požívající doplňkové ochrany, žadatelé o udělení mezinárodní ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů a osoby požívající dočasné ochrany podle zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 65/2022 Sb.) ve školách s využitím řady odlišných postupů oproti běžnému stavu. Jde o odlišná pravidla zejména pro přijímání ke vzdělávání, možnost upravit vzdělávací obsah, možnost výjimky pro požadavky na znalost českého jazyka pro pedagogy, kteří vyučují ukrajinské žáky, možnost výjimek z hygienických požadavků na školy a školské zařízení při rozšiřování kapacit. Všechna tato opatření jsou zavedena s cílem integrovat ukrajinské žáky do vzdělávacího systému, včetně vytvoření nezbytných kapacit, jak prostorových, tak personálních. Díky těmto opatřením se podařilo zvládnout zařazení ukrajinských žáků do vzdělávacího systému a zajistit jim odpovídající vzdělávaní, v prvním období zaměřené především na znalost českého jazyka. Všechna opatření jsou z principu považována za dočasná, jako ostatně celý Lex Ukrajina, který je průběžné vyhodnocován. K tomuto účelu byla usnesením vlády č. 309/2022 zřízena Strategická skupina ke koordinaci řešení dopadů uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu (dále také “Strategická skupina“). Při Strategické skupině bylo zřízeno několik expertních týmů, z nichž jeden je zaměřen na oblast Školství a vzdělávání a jeho řízením bylo pověřeno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tým sdružuje další představitele státní správy (Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Hasičský záchranný sbor ČR), tak také zástupce místních samospráv (Asociace krajů ČR, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Magistrát hlavního města Prahy), zástupce Unie školských asociací ČR - CZESHA a nechybí ani neziskový sektor (META, o.p.s., Člověk v tísni, PAQ Research). Jeho účelem a cílem je vzájemná koordinace, diskuse a předávání informací k aktuálním otázkám, které je nutné z pozice státu centrálně nastavit, aby mohly být postupně v území dalšími klíčovými aktéry realizovány, za účelem podpory vzdělávání ukrajinských dětí a mladistvých. Největší a zároveň i nejdůležitější otázkou je začlenění ukrajinských dětí a žáků se statusem dočasné ochrany, na které se dle české legislativy vztahuje povinné předškolní vzdělávání nebo povinná školní docházka, byť by byl jejich pobyt na území ČR pouze dočasný. Předmětem činnosti týmu je také příprava nezbytných legislativních změn vtělených do zákona č. 67/2022 Sb., který nabyl účinnost dne 21. 3. 2022. Zákon již byl několikrát novelizován v závislosti na vývoji situace a potřebě pokračování v nastavených podpůrných nástrojích a organizačních opatřeních. Intenzita integračních opatření v oblasti školství je významně závislá na počtu ukrajinských dětí a žáků v ČR. V současné době se na mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách vzdělává více než 52 000 ukrajinských dětí ve věku 3 až 19 let. Tento počet dětí, žáků a studentů je v rámci školního roku 2022/2023 stabilní. Mezi podzimním a jarním sběrem dat se v základních školách (ZŠ) počet ukrajinských azylantůsnížil o 1 174 osob. Podíl ukrajinských azylantů na celkovém počtu ukrajinských žáků v ZŠ klesl o 0,2procentního bodu (dále p. b.). Ve středních školách (SŠ) v tomto období ubylo 421 ukrajinských azylantů, z toho 285 v maturitních oborech a 136 v nematuritních oborech. Podíl ukrajinských azylantů na celkovém počtu ukrajinských žáků v SŠ klesl o 1,9 p. b. V konzervatořích přibyli tři ukrajinští azylanti. Ve vyšších odborných školách (VOŠ) bylo při jarním sběru dat vykázáno o 28 ukrajinských azylantů méně než při podzimním sběru dat. V porovnání dat z jarního sběru s údaji z podzimního sběru je patrné, že se počty ukrajinských azylantů snížily v ZŠ, SŠ a VOŠ, pouze u konzervatoří se počet ukrajinských žáků mírně zvýšil.

Zde ve smyslu držitelů dočasné ochrany ve smyslu zákona č. 65/2022 Sb., nikoli držitelů mezinárodní ochrany ve formě azylu podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.

Tabulka č. 1. Počty dětí, žáků a studentů ve školách – podzim 2022

(dle stavu k 30.9.2022, k 31.10.2022 u VOŠ)

Tabulka č. 2. Počty dětí, žáků a studentů ve školách – jaro 2023

Pozn.: Mezi neveřejné školy patří soukromé školy a školy zřizované církvemi či náboženskými společnostmi. V případě SŠ, konzervatoří a VOŠ je v tabulce uveden počet studií, neboť někteří žáci/studenti se vzdělávají ve více než jednom oboru studia. Z uvedené analýzy ukrajinských dětí a žáků se ukazuje, že se situace v zásadě stabilizovala a již nedochází k navyšování jejich počtu ve školách. Naprostá většina z nich bude k termínu účinnosti zákona (tj. k 1. září 2024) zapojena ve vzdělávacím procesu 2 školní roky. Za toto období poskytlo MŠMT ukrajinským žákům velmi intenzivní a širokospektrální podporu.

Ukrajinský asistent pedagoga

V roce 2022 bylo na podporu ukrajinského asistenta pedagoga ze státního rozpočtu (kapitoly 333-MŠMT) vynaloženo 103,8 mil. Kč, v roce 2023 bylo k 31. 5. 2023 vynaloženo 231,6 mil. Kč. Celkem tedy bylo k 31. 5. 2023 na podporu ukrajinského pedagoga vynaloženo 335,4 mil. Kč, z toho 300 mil. Kč bylo za tímto účelem uvolněno z kapitoly 398 - Všeobecná pokladní správa. V roce 2023 (do 31. 8. 2023) je finančně zabezpečeno celkem cca 740 (přepočtených úvazků) ukrajinských asistentů na 597 školách. Poskytují podporu cca 18 500 ukrajinským dětem a žákům.

Tato pozice se osvědčila jako jeden z nejefektivnějších nástrojů na podporu integrace a vzdělávání ukrajinských žáků. Věcně tito asistenti podporují učitele ve třídách během výuky, pomáhají při komunikaci mezi ukrajinským žákem a českým pedagogem a v neposledně řadě napomáhají při komunikaci i mezi školou a ukrajinskými rodiči.

Jazyková příprava

V případě mateřských škol jazykovou přípravu pro děti cizince specifikuje s účinností od 1. září 2021 vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. Jazyková podpora dětí s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka je součástí Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) a je poskytována přímo v mateřské škole, kterou dítě navštěvuje. Pro cizince v povinném předškolním vzdělávání zřizují mateřské školy s větším zastoupením cizinců skupiny pro jazykovou přípravu, do kterých se mohou na základě posouzení potřebnosti zapojit také mladší děti-cizinci a děti s českým občanstvím, které mají s ohledem na dlouhodobý pobyt v zahraničí prokazatelně obdobné integrační potřeby jako děti cizinci. V případě základního vzdělávání se odehrává jazyková příprava v krajem určených školách v rozsahu 100-200 hodin. Ve školním roce 2021/2022 ještě neplatilo pevné kritérium pro určení základních škol pro jazykovou přípravu a v návaznosti na vzniklou situaci spojenou s potřebou integrace velkého počtu ukrajinských dětí do vzdělávacího systému v ČR umožnilo MŠMT, aby se určenou školou pro poskytování jazykové přípravy mohla stát každá základní škola, která vzdělává alespoň 5 žáků s nárokem na jazykovou podporu (cizinci, kteří plní povinnou školní docházku v ČR po dobu maximálně 24, resp. 12 měsíců (ve školním roce 2021/2022 to bylo dočasně 24 měsíců, od školního roku 2022/2023 je to 12 měsíců). Do skupiny mohou být zařazeni na základě posouzení potřebnosti také jiní žáci (zejména cizinci, kteří se v ČR vzdělávají již delší dobu nebo prošli jazykovou přípravou a také žáci s českým občanstvím, kteří mají s ohledem na dlouhodobý pobyt v zahraničí prokazatelně obdobné integrační potřeby jako žáci cizinci). Možnost určovat nadále pro jazykovou přípravu školy s 5 žáky s nárokem na jazykovou podporu i ve školním roce 2022/2023 umožnila vyhláška č. 250/2022 Sb., která nabyla účinnosti 1. 9. 2022. Škola musí mít pro poskytování jazykové podpory odpovídající personální a prostorové předpoklady a musí o určení požádat krajský úřad. V případě středoškolského vzdělávání MŠMT reagovalo na vzrůstající počet žáků cizinců, kteří přicházejí do ČR v období středoškolského vzdělávání, novelou vyhlášky č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, která zakotvila pro školní rok 2022/2023 možnost jazykové přípravy pro žáky cizince. Jazykovou podporu mohou čerpat všichni žáci z Ukrajiny, kteří mají oprávnění k pobytu na území ČR za účelem dočasné ochrany a pobývají v ČR kratší dobu než 12 měsíců. Začátek pobytu se počítá od doby, kdy získali pobytové oprávnění. Jazyková podpora probíhá v krajem určených středních školách v rozsahu max. 200 hodin výuky. Do skupiny mohou být zařazeni na základě posouzení potřebnosti také jiní žáci (zejména cizinci, kteří se v ČR vzdělávají již delší dobu a také žáci s českým občanstvím, kteří mají s ohledem na dlouhodobý pobyt v zahraničí prokazatelně obdobné integrační potřeby jako žáci cizinci). Tyto žáky lze do skupiny zařadit i do vyššího počtu než 15 žáků, pokud to není na újmu kvality poskytované jazykové přípravy. Podle údajů MŠMT se ke dni 12. září 2022 ve středních školách vzdělávalo 4 074 žáků s dočasnou ochranou, jazykovou podporu čerpalo k prosinci 2022 cca 30 % těchto žáků, otevřeno bylo 114 jazykových skupin.

Pro úplnost poukazujeme na novelu vyhlášek č. 13/2005 Sb. a č. 48/2005 Sb. prodlužující (a ve středních školách rozšiřující) nárok na jazykovou přípravu, vyhlášenou pod č. 266/2023 Sb.

Přijímání do středního vzdělávání

Na základě zákona č. 67/2022 Sb., o opatřeních v oblasti školství v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (Lex Ukrajina), a opatření obecné povahy č. j. MSMT-29772/2022-1 ze dne 27. října 2022, byly upraveny podmínky přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách pro školní rok 2023/2024. Podle těchto předpisů měli uchazeči o střední vzdělávání, vyšší odborné vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři a dočasnou ochranou, odpovídajícím způsobem upraveny podmínky k přijímání, a to zejména pokud jde o předkládané doklady v rámci příslušného správního řízení, prominutí zkoušky z českého jazyka v rámci jednotné příjímací zkoušky, prodloužení času pro konání jednotné přijímací zkoušky z matematiky a možnost jejího konání v ukrajinštině či angličtině apod.

Ukončování středního vzdělávání

MŠMT věnovalo pozornost také nezbytným úpravám ukončování středního vzdělávání ze strany ukrajinských žáků. Za tímto účelem vydalo několik opatření obecné povahy týkajících se úpravy závěrečných zkoušek či maturitních zkoušek ve školním roce 2022/2023. Úpravy spočívaly zejména v prodloužení času přípravy na zkoušku a zkoušky samotné, možnosti využití další pomůcky (překladový slovník) apod.

Adaptační aktivity

Adaptační aktivity byly realizovány formou adaptačních skupin a jazykových kurzů pro děti migrující z Ukrajiny. Adaptační skupiny měly za cíl podpořit adaptaci a socializaci ukrajinských dětí na české prostředí, podporovaly dále také rozvoj jejich jazykových dovedností. Jazykové kurzy pak měly za cíl zvýšit jazykové dovednosti v českém jazyce a eliminovat předčasné odchody ze vzdělávání z důvodu nedostatečné znalosti českého jazyka. V roce 2022 bylo díky podpoře MŠMT uskutečněno 18 560 adaptačních skupin, kterých se zúčastnilo cca 55 tisíc ukrajinských dětí ve věku 3-15 (18) let. V rámci dvou výzev bylo podpořeno 465 realizátorů adaptačních skupin v celkové výši 328 465 500 Kč. Jazykových kurzů bylo realizováno 1 100 a zúčastnilo se jich 6 400 ukrajinských dětí. V rámci dvou výzev bylo podpořeno 125 žadatelů v celkové výši 55 840 000 Kč. Na první pololetí roku 2023 byla vypsána výzva na podporu adaptačních skupin konaných od ledna do konce června 2023. Adaptační skupiny realizovalo 69 žadatelů o dotaci v celkovém objemu 75 442 500 Kč. V rámci výzvy mohlo být realizováno 5 254 adaptačních skupin, kterých se mohlo zúčastnit až 15 000 ukrajinských dětí. Český vzdělávací systém je postaven na principu inkluzivního vzdělávání v běžných školách, třídách, odděleních a skupinách a zajištění rovných příležitostí všech dětí, žáků a studentů. Dočasná opatření byla nastavena mj. za účelem zajištění adekvátních podmínek pro vzdělávání vysokého počtu dětí, žáků a studentů z Ukrajiny, kterým Česká republika poskytla azyl.

Po 2,5 letech účinnosti zákona č. 67/2022 Sb. již bude vzdělávací systém adaptován na neočekávanou změnu. Předpokládá se tedy, že některá dočasně nastavená opatření již pozbydou své účelnosti. Ustanovení, která zavedla zvláštní zápisy pro Ukrajince s udělenou dočasnou ochranou či podmínky zřízení třídy určené pouze pro ukrajinské děti, žáky nebo studenty, byla nastavena za účelem adaptace vzdělávacího systému i samotných dětí, žáků a studentů. Jejich delší účinnost by však mohla mít i kontraproduktivní účinek. Obecně jsou školy a školská zařízení povinna zajistit rovné příležitosti dětí, žáků a studentů a zamezit segregaci. Možnost úpravy vzdělávacího obsahu se omezuje pouze na nově příchozí Ukrajince. Obecně platí, že obsah vzdělávání je obecně možné upravovat dítěti, žákovi či studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami na základě doporučení školského poradenského zařízení. V případě, že dítě, žák nebo student z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou nemá speciální vzdělávací potřeby, není po jeho adaptaci na český vzdělávací systém (po uplynutí 12 měsíců) již nadále nutná úprava vzdělávacího obsahu podle § 3 zákona č. 67/2022 Sb. V podrobnostech viz též zvláštní část důvodové zprávy.

Navržená právní úprava nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen a není v rozporu se zákazem diskriminace.

III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Navržené změny nepředstavují zásah do práva na soukromý nebo rodinný život, jak je garantován Listinou základních práv a svobod.

IV. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhované právní úpravy se týká především směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími. Navržená úprava nicméně osobám požívajícím dočasné ochrany nepřiznává méně výhodné podmínky než ty, které jsou vyžadovány směrnicí. Navrhovaná úprava je tedy plně slučitelná s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami. Směrnice 2001/55/ES proces prodloužení dočasné ochrany individuálním cizincům neupravuje.

Návrh se dotýká

- směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími,

- prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana,

- nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, v platném znění.

V. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná úprava je slučitelná s mezinárodními závazky České republiky, zejména respektuje Ženevskou úmluvu ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků, ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967.

VI. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Registrační systém, který bude znovu použit k prodlužování dočasné ochrany, si zřejmě vyžádá určité náklady, a to především na tvorbu příslušného technického řešení dotazníku, který bude součástí registrace k dalšímu prodloužení dočasné ochrany, nicméně tyto náklady jsou hrazeny ze stávajícího rozpočtu Ministerstva vnitra.

V souvislosti s prodloužením dočasné ochrany do března 2025 je rovněž nezbytné zajistit prodloužení kapacit zajišťujících výkon agendy dočasné ochrany v rámci rezortu ministerstva vnitra, včetně provozu zázemí pro příjem a vyřizování žádostí o udělení dočasné ochrany (stanoveno Usnesením vlády č. 115 ze dne 15. února 2023 k provozu zázemí pro příjem a vyřizování žádostí o udělení dočasné ochrany po 1. 4. 2023). V tomto usnesení byly náklady na rok 2024 vyčísleny v součtu na 1,1 mld. Kč. Úkolem ministra vnitra bylo konkrétně v rámci návrhu rozpočtu na rok 2024 předložit v případě potřeby požadavek na finanční zajištění provozu zázemí pro příjem a vyřizování žádostí o udělení dočasné ochrany v roce 2024 ve výši 300 000 000 Kč a na finanční zajištění výkonu agendy dočasné ochrany včetně poskytování asistence držitelům dočasné ochrany v roce 2024 ve výši 800 000 000 Kč. Nároky spojené se zajištěním výše uvedených kapacit ministerstva vnitra jsou uplatněny v souvislosti s přípravou státního rozpočtu na rok 2024 (v rámci tzv. nadlimitů). Skutečná výše v této souvislosti nárokovaných prostředků, které odpovídají kapacitám využívaným pro vyřizování této agendy je nižší než původně předpokládaná částka. Bezprostředně je s institutem dočasné ochrany svázán požadavek přibližně 842,5 mil. Kč. Současně se však upozorňuje, že výpadek současných kapacit Ministerstva vnitra v jakékoli agendě související s migrací (pracovní migrace nebo dočasná ochrana) by se negativně promítl i při vyřizování zbývající zákonné agendy. Navrhované změny v zákoně č. 67/2022 Sb. nevyvolají žádné bezprostřední finanční dopady na státní rozpočet. Jde o věcné úpravy organizace vzdělávání pro ukrajinské děti a žáky. Například zmíněný ukrajinský asistent pedagoga je podpůrné opatření realizované ve školním roce 2022/2023 a 2023/2024, které však z tohoto zákona nevyplývá. Finanční dopady na státní rozpočet spojené se začleňováním ukrajinských dětí a žáků do vzdělávacího systému jsou spojeny se samotnou realizací jejich vzdělávání podle standardních školských právních předpisů (školský zákon, vysokoškolský zákon, prováděcí právní předpisy), resp. realizací dočasných, nicméně nezbytných podpůrných opatření (ukrajinský asistent pedagoga).

Z pohledu systému veřejného zdravotního pojištění lze při prodloužení dočasné ochrany

do března 2025 očekávat dopady na státní rozpočet ve výši cca. 5,0 mld. Kč za pojistné

hrazené za tyto osoby státem (za předpokladu průměrného počtu 200 tis. osob s dočasnou ochranou, za něž by pojistné hradil stát – v současné době se v systému nachází necelých 170 tis. takovýchto státních pojištěnců). V předmětném období je dále možno očekávat příjem

cca. 4,5 mld. Kč za pojistné na zdravotní pojištění od zaměstnaných osob s dočasnou

ochranou (předpoklad 100 tis. zaměstnaných osob pobírajících 60 % průměrné mzdy).

Při podobné míře využívání zdravotních služeb jako dosud by celkové výdaje systému veřejného zdravotního pojištění na osoby s dočasnou ochranou činily cca. 3,5 mld. Kč.“.

VII. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

VIII. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava nepředstavuje žádná korupční rizika.

IX. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Ačkoli obecně lze konstatovat, že výrazné navýšení počtu cizinců na území České republiky může být spojeno s jistými dopady v oblasti vnitřní bezpečnosti (Policie České republiky uvedla, že nárůst páchané trestné činnosti poměrově odpovídá nárůstu počtu populace v České republice), vychází se ze skutečnosti, že osoby, kterým jsou přiznávána navrhovanou právní úpravou zvláštní práva a povinnosti, jsou držiteli příslušných pobytových oprávnění udělených kompetentními státními orgány. U navrhované právní úpravy se tedy nepředpokládá zásadní negativní vliv na bezpečnost nebo obranu státu. Změny navržené v § 6 odst. 1 a 9 zákona č. 65/2022 Sb., tedy vyžadování úředně ověřeného podpisu na potvrzení o ubytování, by měly přispět ke snížení počtu případů, kdy je v příslušných evidencích, včetně základního registru obyvatel, vkládá údaj o adrese (místu ubytování) cizince bez vědomí vlastníka nebo uživatele příslušné nemovitosti. Toto opatření (běžně aplikované na občany ČR a ostatní cizince již zde pobývající) povede k posílení ochrany vlastníků a uživatelů těchto nemovitostí a současně posílí důvěru veřejnosti ve správnost evidovaných údajů.

X. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám: 1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)

Prodlužování oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany se promítá do cizineckého informačního systému, nicméně stávající digitální podoba cizineckého informačního systému není návrhem nijak dotčena.

Návrh tuto oblast přímo neupravuje a je v souladu s uvedenou zásadou.

2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb

Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním

postižením (princip governance accessibility) Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

4. Sdílené služby veřejné správy

Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy

Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných

v evropském prostoru Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)

Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je řešen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již tam uvedeno, s přijetím návrhu nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open

government) Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

9. Technologická neutralita

Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

10. Uživatelská přívětivost

Zásada není navrhovanou právní úpravou negativně dotčena.

Návrh zákona je v souladu se všemi zásadami digitálně přívětivé legislativy.

XI. Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad

Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády dne 11. července 2023 svým dopisem č.j. 32335/2023-UVCR udělil výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad.

ČÁST PRVNÍ Změna zákona č. 65/2022 Sb.

K čl. I bodu 1 [k § 1 odst. 1 písm. a)]: Doplňuje se nutný předpoklad pro další prodloužení dočasné ochrany a souvisejících postupů podle tohoto zákona, kterým je rozhodnutí o dalším poskytování dočasné ochrany na úrovni Rady EU podle čl. 4 odst. 2 směrnice o dočasné ochraně. Tzn., že dočasná ochrana musí být prodloužena aktivním rozhodnutím Rady EU.

Ač není předpokládané rozhodnutí na úrovni rady EU dosud vydáno, jeho vydání je podle dosavadních diskuzí předpokládáno. Současně je variabilita toho, jakým způsobem by mohl být formulován závěr rozhodnutí, poměrně nízká.

Aby mohl proběhnout proces registrací obdobně jako v letošním roce i v roce příštím, je potřebné dosáhnout schválení novely zákona ještě v roce 2023. Zahájení legislativního procesu až po publikování rozhodnutí Rady EU v Úředním věstníku by takové načasování znemožnilo. Vyhlášení stavu legislativní nouze není příliš reálné.

Načasování přípravy této novely je zvolena tak, aby měla na vyhlášené znění rozhodnutí Rady EU možnost reagovat Poslanecká sněmovna.

K čl. I bodům 2 až 4, 6, 7, 10, 11 a 22 [k § 1 odst. 1 písm. c), k § 4 odst. 2 písm. a) a b), § 5a odst. 2 a 3, § 6 odst. 12 až 14 a § 9 odst. 2]:

Vedle plánů pro realizaci v oblasti integrace je třeba reagovat také na množící se poptávku po asistenci při realizaci vycestování zpět do domovské země, resp. země obvyklého pobytu. Přestože situace na Ukrajině není v řadě ohledů uspokojivá, je na místě umožnit těm, kteří o to projeví zájem, ukončení dočasné ochrany a nabídnout pomoc při důstojném vycestování z České republiky. Zde navrhovaná právní úprava předpokládá rovněž, že o asistenci při návratu budou dotčené osoby žádat a vyřízení žádosti o asistenci bude trvat určitou dobu, tím bude zajištěn dostatek času pro zvážení, zda v konkrétním případě je dobrovolný návrat na Ukrajinu vhodným řešením. Předpokládá se, že v dnešní době, kdy je svět propojen internetem a sociálními sítěmi, mají osoby, které zvažují návrat, dostatek informací o konkrétní situaci v místě jejich potencionálního návratu. Zachování lidské důstojnosti a zajištění informovaného rozhodnutí předpokládá čl. 21 směrnice o dočasné ochraně. Je třeba také zmínit, že navrhovaná úprava je také souladná s pozicí UNHCR k dobrovolným návratům na Ukrajinu z června 2023 (dostupné na Refworld | UNHCR Position on Voluntary Return to Ukraine). Do ustanovení vymezujícího předmět úpravy se proto nově doplňuje úprava asistovaného dobrovolného návratu. A je rovněž dobré zdůraznit, že úprava se netýká, nebo neupravuje návrat nucený. Nejedná se tedy o návrat nucený ani o dobrovolný návrat podle § 123a zákona o pobytu cizinců na území České republiky, tedy ty formy vycestování, které jsou upraveny směrnicí 2008/115/ES (návratová směrnice).

Navrhovaná právní úprava je také souladná s pozicí UNHCR a Evropské komise k možným krátkodobým cestám na Ukrajinu.

Do výčtu ustanovení zákona o dočasné ochraně cizinců, která se v případě dočasné ochrany dle tzv. lex Ukrajina nepoužijí, uvedeného v § 4 se doplňuje odkaz na § 48 zákona o dočasné ochraně cizinců. Vzhledem k návrhu na specifickou úpravu dobrovolného návratu v tomto zákoně (viz dále), je nutné toto ustanovení zákona o dočasné ochraně cizinců vyloučit z použití pro osoby s dočasnou ochranou v souvislosti s vojenskou agresí Ruska vůči Ukrajině.

Právě s ohledem na nově konstruované speciální ustanovení týkající se asistovaného dobrovolného návratu, se v ustanovení § 4 odst. 2 písm. b) pro účely případného asistovaného dobrovolného návratu osob s dočasnou ochranou vylučuje použití § 123a odst. 2 a § 154 odst. 4 zákona o pobytu cizinců. Tato vylučovaná ustanovení souvisí s povinností uhradit polovinu nákladů za dobrovolný návrat. Nově navrhovaná speciální úprava toto nepožaduje, respektive požaduje pouze ve specifické situaci.

Vzhledem k tomu, že se nejedná o dobrovolný návrat ve smyslu, jak je chápán v nynějším ustanovení §123a zákona o pobytu cizinců, bude pro účely této asistence připraven samostatný program, který bude předložen ke schválení vládě. V rámci programu budou popsány přesné podmínky pro poskytnutí této asistence. Úprava počítá s realizací asistovaného dobrovolného návratu ve většině případů na Ukrajinu, ale nelze vyloučit, že v konkrétních případech může být důvodné realizovat návrat do jiné třetí země, kde se osoba může reálně usadit. Asistenci bude možno poskytnout pouze jednou, a to těm, kteří o její poskytnutí požádají po ukončení platnosti oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany. Asistence bude žadateli poskytnuta bezplatně. V případě, že by však cizinec, který obdržel finanční pomoc s vycestováním, chtěl ve lhůtě stanovené v zákoně znovu přicestovat do ČR a požádá za tím účelem o dlouhodobé vízum nebo o povolení k dlouhodobému pobytu, bude pro kladné vyřízení žádosti požadována úhrada poloviny nákladů spojených s jeho asistovaným návratem. Pokud částka uhrazena nebude, je taková žádost o pobytové oprávnění nepřijatelná. Výjimku z nepřijatelnosti žádosti o pobytové oprávnění podané za těchto okolností by mohla svým nařízením stanovit vláda.

Asistence by měla být poskytována ve dvou fázích. V první se bude týkat jen těch osob, které o asistovaný návrat požádají v průběhu trvání dočasné ochrany, např. ze specifických osobních důvodů. Pokud se následně rozhodnou přicestovat zpět na území ČR, mohou opětovně o dočasnou ochranu požádat.

Toto ustanovení se použije i na osoby, které v době „aktivace“ tohoto ustanovení vládou požádají o asistenci při dobrovolném návratu v rámci úpravy zákona o azylu. Navrhovaná úprava rozlišuje tři skupiny osob v režimu zákona o azylu, které by mohly o asistenci při dobrovolném návratu požádat za podmínek daných touto speciální úpravou. Jednalo by se o osoby, které jsou státními občany Ukrajiny, nebo osoby jiné státní příslušnosti než Ukrajiny, které žádají o asistenci při návratu na Ukrajinu nebo osoby jiné státní příslušnosti než Ukrajiny, které žádají o dobrovolný návrat do jiné třetí země než na Ukrajinu. Osoby ve třetí skupině se však musí nacházet na území České republiky v souvislosti s ozbrojeným konfliktem vyvolaným invazí vojsk Ruské federace na Ukrajinu. Stále také musí být splněny podmínky § 54a zákona o azylu (právní postavení, lhůty). Předložená úprava do maximální možné míry sjednocuje postup pro všechny cizince, kterým byla poskytnuta pomoc při vycestování z území ČR zpět na Ukrajinu.

V této souvislosti se navrhuje u těchto ustanovení nestanovit omezenou účinnost (platnost) do konce března 2025, ale ustanovení v účinnosti nelimitovat. Proto bude rozšířen výčet výjimek z pravidla uvedeného v § 9 odst. 2.

K čl. I bodu 5 (k § 5, § 7b, § 7c, § 7e, § 7f, § 7g a § 9): Technické změny ve výše uvedených ustanoveních, kde se číslo „2024“ nahrazuje číslem „2025“, jsou obrazem výše popsaného nutného prodloužení dočasné ochrany a souvisejících postupů, a to do konce března 2025.

K čl. I bodům 8 a 9 (k § 6 odst. 1 a 9):

V § 6 odst. 1 větě druhé se na základě připomínky Asociace krajů ČR zpřesňuje pravidlo, že má jít o případy, kdy bylo ubytování zajištěno orgánem krizového řízení při plnění úkolů uloženého podle krizového zákona, a to pouze v době vyhlášeného krizového stavu.

Úřední ověření podpisu na potvrzení o ubytování

Při žádosti o poskytnutí dočasné ochrany je standardním požadavkem předložení dokladu o ubytování. Změna navrhovaná v tomto ustanovení spočívá ve vypuštění možnosti, aby předkládaný doklad o ubytování předkládaný ve formě potvrzení o ubytování nemusel být opatřen úředně ověřeným podpisem. Jde tedy o srovnání právní úpravy s úpravou v zákoně o pobytu cizinců. V odstavci 9 se pak konstruuje explicitní povinnost předložit doklad o zajištěném ubytování i osobami, které jsou v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny držiteli víza za účelem strpění pobytu na území. To jsou zpravidla osoby, které se nemohou vrátit na Ukrajinu, ale nespadají do osobní působnosti rámce dočasné ochrany.

K čl. I bodu 12 (k § 6d odst. 5) Ač byl jedním z východisek při zahájení přípravy této novely závazek, že touto novelou (spíše technického rázu) nebudou prováděny změny systému ubytování osob s udělenou dočasnou ochranou nebo měněn systém jim poskytovaných dávek, jeví se Ministerstvu vnitra účelné provést na základě připomínky Asociace krajů dílčí změnu, které umožní překlenout mezeru v současné úpravě, kterou je v současné době nutné řešit pomocí výkladu.

Pro účely poskytování bezplatného ubytování i po uplynutí doby 150 dnů je klíčová skutečnost, zda konkrétní osoba spadá do některé z kategorií tzv. zranitelných osob podle zákona č. 66/2022 Sb. Posuzování zranitelnosti osob nepředstavuje samostatný proces, ale je navázáno na rozhodování o přiznání humanitární dávky. Ta je přiznávána vždy na měsíc. Skutečnost, že právo osoby s dočasnou ochranou být nadále bezplatně ubytována je odvislá od průběhu řízení o přiznání humanitární dávky na příslušný měsíc vede k časovým nesouladům v okamžicích, kdy lze údaje mezi evidencemi předat, a tím významně snižuje právní jistotu krajských úřadů a jednotlivých ubytovatelů, zda aktuálně ubytovaný cizinec nadále spadá do kategorie zranitelných osob a může být proto nadále ubytováván za podmínek zákona č. 65/2022 Sb.

Z tohoto důvodu se navrhuje výslovně stanovit, že rozhodnou skutečností je měsíc předcházející měsíci, na který ubytovatel žádá o úhradu. V případě, že v tomto rozhodném měsíci o humanitární dávce ještě nebylo rozhodnuto, použije se měsíc předcházející. Např. tedy: žádá-li ubytovatel o paušální úhradu za září, použijí se skutečnosti ze srpnové humanitární dávky. Pokud o srpnové humanitární dávce ještě nebylo rozhodnuto, použijí se skutečnosti z července.

K čl. I bodu 13 (§ 7 odst. 1) Na základě výsledků připomínkového řízení se navrhuje prodloužit dobu, po kterou je cizinec před udělením dočasné ochrany účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění, z 30 na 60 dnů. Lhůta se tak vyrovná maximální délce řízení o udělení dočasné ochrany předpokládané zákonem. Cílem úpravy je předejít situaci, kdyby se osoby dlouhodobě hospitalizované dostaly do dluhové pasti. Ministerstvo zdravotnictví akceptovalo tuto připomínky s ohledem na relativně zanedbatelné dopady této změny. Nemělo by se jednat o více než jednotky případů.

K čl. I bodu 14 a k čl. II bodu 4 (zrušení § 7a a navazující přechodné ustanovení) Na základě požadavku Ministerstva zdravotnictví se navrhuje zrušit ustanovení § 7a, které dosud tvoří speciální úpravu odhlašování z veřejného zdravotního pojištění.

Současná speciální úprava odhlašování státních příslušníků Ukrajiny z veřejného zdravotního pojištění z důvodu odcestování na Ukrajinu obsažená v § 7a zákona č. 65/2022Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, vycházela z mimořádných okolností v souvislosti se zahájením konfliktu na území Ukrajiny. Jeho hlavním smyslem bylo umožnit urychlené návraty a odjezdy občanů Ukrajiny, aniž by byli zatíženi administrativními požadavky, které se nejevily s ohledem na okolnosti jako ospravedlnitelné

Tyto zvláštní okolnosti z počátku konfliktu již pominuly, přestože konflikt nebyl bohužel dosud ukončen.

Podstatou stávající speciální úpravy na rozdíl od obecné úpravy obsažené v § 8 odst. 4 zákona č. 48/1997Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, bylo povolit odhlášení z veřejného zdravotního pojištění

• i zpětně, • bez doložení že byla osoba v cizině zdravotně pojištěna, • bez omezení minimální doby odhlášení na 6 měsíců, • bez povinnosti doplatit pojistné, pokud nebyla dodržena minimální doba odhlášení podle obecné úpravy.

V souvislosti se zavedením povinnosti hradit pojistné po uplynutí 150 dnů pro osoby, které dovršily 18 let věku a současně nedovršily 65 let věku a nespadají do kategorie pojištěnců, za něž je plátcem pojistného stát, může být institut účelově zneužíván za účelem vyhnutí se povinnosti pojistné platit. V této souvislosti je nutné připomenout, že účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění je pro definované skupiny osob povinná a jedná se o systém založený na povinnosti platit pojistné.

Sledovaným cílem změny režimu odhlašování ze systému veřejného zdravotního pojištění je tedy zamezit situacím, kdy se osoba odhlašuje čistě účelově, aby nemusela platit pojistné, ale zároveň zůstává na území ČR. Taková osoba neplatí pojistné, zároveň ale nemá nárok na úhradu poskytnuté péče. V případě nutnosti poskytnutí neodkladné péče, je tato péče samozřejmě poskytnuta, avšak náklady jsou zpravidla neúspěšně vymáhány po pacientovi.

V této souvislosti se s ohledem na pominutí zvláštních okolností navrhuje zrušení zvláštní úpravy (§7a) a ponechání pouze obecné úpravy, jejímž smyslem je mj. omezení spekulativního odhlašování se ze systému veřejného zdravotního pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu.

Dále se navrhuje přijmout přechodné ustanovení, která zajistí, že osoby, které odcestovaly z důvodu pobytu na Ukrajině za podmínek současného znění zákona, se budou opětovně přihlašovat do systému veřejného zdravotního pojištění za stejných podmínek (například aby se mohly přihlásit do systému dříve než za 6 měsíců.).

K čl. I bodům 15 až 21 (k § 7b až 7g): Obecně se jedná o změny, které reagují na zkušenosti, které ministerstvo vnitra načerpalo během prvního prodlužování dočasné ochrany. Jak již bylo uvedeno výše, předpokladem pro prodloužení dočasné ochrany je aktivní prodloužení dočasné ochrany Radou Evropské unie (tj. rozhodnutím). Takové prodloužení je předpokládáno v čl. 4 odst. 2 směrnice o dočasné ochraně. „2. Pokud přetrvávají důvody pro poskytnutí dočasné ochrany, může Rada kvalifikovanou většinou rozhodnout o prodloužení dočasné ochrany až o jeden rok na návrh Komise, která rovněž posoudí jakoukoli žádost členského státu na předložení návrhu Radě.“ Tento požadavek je tedy navrhováno zakotvit do ustanovení § 7b odst. 1. V odstavci 1 je pak dále stanoveno automatické prodloužení stávajícího pobytu za účelem dočasné ochrany, a to od 1. dubna 2024 do 30. září 2024 za současného splnění podmínky úspěšné elektronické registrace k prodloužení dočasné ochrany. Tato registrace musí proběhnout do 15. března 2024. Oproti předchozímu prodloužení dočasné ochrany si zde ministerstvo vnitra ponechává 14 dní, ve kterých dojde ke kontrole, kontaktování a souvisejícím úkonům v případech, kdy je zřejmé, že registrace z rozličných důvodů neproběhla bez problémů. Půjde zpravidla o ruční spárování údajů z registrace s údaji v cizineckém informačním systému. Cílem tohoto návrhu je vyhnout se nedůvodným zánikům oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany.

Výslovně se stanoví, že za dítě mladší 15 let provádí registraci jeho zákonný zástupce či osoba, která za toto dítě jedná (např. doprovázející osoba, či ustanovený opatrovník).

Dále se výslovně uvádí, že osoba je v rámci návštěvy pracoviště, kde jí bude vyznačen nový vízový štítek, povinna doložit doklad o ubytování podle § 6 odst. 1. Toto neplatí, pokud osoba bydlí v ubytování, které je přiděleno postupem podle tohoto zákona. Rovněž se zpřesňuje, že v průběhu měsíce září 2024 neexistuje právní nárok na rezervaci termínu k vyznačení nového vízového štítku do 30. září 2024. Cílem tohoto zpřesnění je jednoznačně určit, že pokud si osoba zruší v závěru lhůty pro osobní návštěvu pracoviště termín své návštěvy na příslušném pracovišti o své vůli a pokud již není volné místo na návštěvu pracoviště, není možné přidělení termínu vymáhat.

Změna v § 7c pak upravuje dobu platnosti vízového štítku do 31. března 2025.

V ustanoveních § 7e a § 7f se pak upravují doby prodloužení víza za účelem strpění u osob, které toto vízum získaly v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Prodloužení víza strpění proběhne stále ex lege, tedy odlišným postupem než u prodloužení dočasné ochrany.

Také v ustanovení § 7g odst. 1 o případném průběhu registrace v případě mimořádné situace se obdobně jako v ustanovení § 7b odst. 1 počítá s tím, že fáze on-line registrace bude probíhat pouze do 15. března 2024.

K čl. II (k přechodným ustanovením) Přechodná ustanovení jsou věnována jednak okamžiku nabytí účinnosti tohoto zákona (přelom roku 2023 a 2024), ale současně i případnému spuštění institutu „asistovaný dobrovolný návrat“. Zejména je stanoveno pro bono potencionálních žadatelů o asistovaný dobrovolný návrat, že lhůta 3 měsíce, kdy je žádost o asistovaný dobrovolný návrat možná, neskončí dříve než 1. dubna 2024. Poslední pravidlo míří na sjednocení praxe realizování dobrovolných návratů. Spustí-li vláda institut asistovaných dobrovolných návratů, mělo by být postupováno jednotně a podle shodného právního režimu. Výjimkou budou pouze případy, kdy již byly k zajištění realizace dobrovolného návratu podle jiného právního režimu vynaloženy náklady.

Navrhovaná přechodná ustanovení upravují přechod týkající se dokladu o ubytování (doklad předložený před datem účinnosti tohoto zákona se považuje za doklad o ubytování podle zákona účinného „po novu“).

ČÁST DRUHÁ Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky

K čl. III bodu 1 až 4 (§ 123a) a čl. IV (přechodné ustanovení) V souvislosti se zavedením asistovaného dobrovolného návratu, o který mohou požádat cizinci po skončení platnosti oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, se zpřesňuje stávající právní úprava dobrovolného návratu tak, aby bylo zajištěno možné poskytnutí asistence při vycestování všem kategoriím cizinců, kteří mají opustit území České republiky a nejsou schopni hradit si související náklady z vlastních prostředků. Vzhledem k tomu, že se jedná o ustanovení vůči dotčeným cizincům příznivější, navrhuje se postupovat podle nové právní úpravy i o žádostech podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ Změna zákona č. 67/2022 Sb.

K bodu 1 (§ 2 odst. 1) Upřesňuje se lhůta pro informování zřizovatele ředitelem školy o nepřihlášení dítěte nebo žáka s dočasnou ochranou, na kterého se vztahuje povinné předškolní vzdělávání nebo povinná školní docházka. Výslovně se stanoví, že lhůta je 5 dnů.

K bodu 2 (§ 2 odst. 5 a 6) Zrušuje se možnost vyhlásit pro ukrajinské děti a žáky zvláštní, samostatný termín zápisu do mateřské nebo základní školy, odděleně od ostatních dětí a žáků. Počet ukrajinských dětí a žáků v ČR je již stabilizován, nezvyšuje se. Ukrajinské děti v mateřských školách jsou díky integračním opatřením za poslední 2 roky (a následující rok do termínu účinnosti zákona) adaptovány na české prostředí a přiměřeně zvládají komunikaci v českém jazyce. Organizace zvláštního zápisu již proto postupně pozbývá svého původního účelu. Jde také o snížení administrativní zátěže škol. Zápisy do mateřských a základních škol pro školní rok 2025/2026 budou probíhat pro všechny děti a žáky ve standardních termínech.

K bodu 3 (§ 3) Možnost upravit pro ukrajinské děti, žáky a studenty obsah vzdělávání se nově týká pouze těch z nich, kteří mají dočasnou ochranu poskytnutou méně než 12 měsíců. Lex Ukrajina tuto možnost nestanoví jako universální, automaticky realizovanou všemi školami pro všechny ukrajinské žáky, ale pouze na dobu nezbytně nutnou za účelem adaptace na vzdělávání podle školského zákona. Cílem bylo především zajistit znalost českého jazyka a schopnost v něm komunikovat a vyrovnat rozdíly mezi obsahem vzdělávání na Ukrajině a v ČR. Tříleté adaptační aktivity (do doby účinnosti zákona) považujeme za dostatečně dlouhou dobu pro naplnění účelu tohoto ustanovení. Od školního roku 2024/2025 proto budou ukrajinské děti a ukrajinští žáci a studenti, kteří mají dočasnou ochranu poskytnutou 12 měsíců a déle, vzděláváni v souladu se školským zákonem, tj, v souladu s rámcovými vzdělávacími programy (mateřské, základní a střední školy) a akreditovanými vzdělávacími programy (vyšší odborné školy). MŠMT zároveň od září 2023 upravilo Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV). Úprava se týká v jedné části pouze vzdělávání žáků cizinců a v další části obecně také žáků s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Úprava umožňuje u žáků cizinců nahradit vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Další cizí jazyk v nejlepším zájmu žáka-cizince kromě vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Cizí jazyk také vzdělávacím obsahem Češtiny jako druhého jazyka (lze využít Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro základní vzdělávání). Jinými slovy – místo druhého cizího jazyka je možno zařadit výuku Češtiny jako druhého jazyka. Dále úprava výslovně upozorňuje na možnost využití disponibilních hodin k realizaci vzdělávacího obsahu Češtiny jako druhého jazyka pro žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka (lze využít Kurikulum češtiny jako druhého jazyka pro základní vzdělávání), tedy nejen pro žáky - cizince. V podstatě se jedná o vytvoření volitelného předmětu, bez omezení ročníku, tedy i na 1. stupni. Zároveň se doporučuje s výhodou využít možnost vytvářet skupinu žáků na výuku napříč všemi ročníky a stupni základní školy.

K bodu 4 (§ 3a) Ruší se ustanovení § 3a umožňující vytváření tříd a oddělení složených pouze z ukrajinských dětí, žáků nebo studentů. Šlo o skutečně dočasné, krizové řešení. Tříleté adaptační aktivity (do doby účinnosti zákona) považujeme za dostatečně dlouhou dobu pro naplnění účelu tohoto ustanovení. Po účinnosti návrhu bude cílená segregace žáků s dočasnou ochranou nepřípustná.

K bodu 5 (§ 4 odst. 1 a 2) Doplňuje se pravidlo pro časové omezení, po které může ředitel střední školy nebo konzervatoře zařadit ukrajinského žáka postupem podle § 63 školského zákona i do probíhajícího 1. ročníku. Uchazeči o střední vzdělávání prioritně konají v rámci přijímání do střední školy přijímací řízení. Přihlášky do 1. kola přijímacího řízení se podávají v březnu školního roku předcházejícího. V případě, že se uchazeč nemohl přijímacího řízení účastnit, protože např. na území České republiky ještě nepobýval či neměl v této době ještě dostatečné jazykové znalosti či povědomí o způsobu přijímání ke střednímu vzdělávání, pak mu bude umožněno požádat o přijetí do 1. ročníku vzdělávání i v průběhu probíhajícího školního roku. Pokud uchazeč pobývá na území České republiky dobu delší než 12 měsíců, předpokládá se, že již získal základní informace o vzdělávání v České republice, má alespoň základní jazykové vybavení a měl tedy možnost podat řádně přihlášku ke střednímu vzdělávání. Při úpravě tedy jde o časové omezení práva k přijetí do probíhajícího 1. ročníku ve střední škole.

K bodu 6 (§ 6) Zrušuje se možnost výjimky z požadavku znalosti českého jazyka pro pedagogy. Úprava navazuje na výše uvedené změny, zejména na vzdělávání plně v souladu s českým kurikulem.

Cílem je zajistit vzdělávání plně kvalifikovaným pedagogem, včetně jeho znalosti českého jazyka.

K bodu 7 (§ 8 odst. 1) Doplňuje se pravidlo pro časové omezení, po které může vysoká škola stanovit podmínky pro přijetí ukrajinského uchazeče stanovit podmínky pro studium postupem podle § 49 zákona o vysokých školách. Důvody jsou obdobné jako u bodu 3.

K bodu 8 (§ 9) Doplňuje se pravidlo pro časové omezení, po které je možno cizince s dočasnou ochranou osvobodit od poplatku spojeného s řízením o uznání platnosti získaného vzdělání základního, středního, vyššího odborného nebo vysokoškolského. Při úpravě tedy jde o časové omezení práva na bezplatné podání žádosti o nostrifikaci získaného předchozího vzdělání.

K bodu 9 (§ 10 odst. 2) Posouvá se doba, po kterou je Lex Ukrajina školství platný, a to do 31. srpna 2025.

ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona č. 20/2023 Sb.

Platnost jedné z předchozích novel zákona č. 65/2022 Sb., označované jako lex Ukrajina IV, byla v souvislosti s omezenou dobou trvání celého institutu dočasné ochrany omezena pouze do konce měsíce března 2024.

S ohledem na navržené prodloužení dočasného ochrany a platnosti zákona č. 65/2022 Sb. o 1 rok, se s ohledem na doporučení odboru vládní legislativy navrhuje o 1 rok prodloužit i platnost této novely.

ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 75/2023 Sb.

Jedná se o novelizaci jedné z části balíčku označovaného jako lex Ukrajina V.

Navrhovaná úprava ponechává znění § 3 odst. 1 písm. p) zákona o Státním fondu podpory investic ve znění „(1) Peněžní prostředky státu, se kterými Fond hospodaří, lze použít pouze na území České republiky ... p) na podporu poskytnutí dlouhodobě neobsazeného bytu do nájmu nebo podnájmu.“ v účinnosti i po 1. dubnu 2024, což je omezený termín, na který bylo toto znění dané části ustanovení omezeno. S pokračující adaptací a integrací uprchlíků, a také z důvodu omezení poskytování bezplatného nouzového ubytování, lze očekávat přetrvávající zvýšenou poptávku po bydlení ve standardních bytech. Již před příchodem uprchlíků však (zejména ve větších městech a jejich zázemí) aktivní nabídka bytů k pronájmu neodpovídala poptávce. Pro zlepšení fyzické i finanční dostupnosti bydlení je proto nezbytné zvyšovat nabídku bytů k pronájmu. Již vyhlášené nebo připravované programy podpory výstavby nebo pořízení nájemního bydlení (ze zdrojů SFPI, ESIF a NPO) přinesou zvýšení disponibilní nabídky bytů až ve střednědobém horizontu (po dokončení větších rekonstrukcí nebo nové výstavby bytů). V krátkodobém horizontu je možné zvýšit nabídku nájemního bydlení pouze intenzivnějším využitím stávajícího bytového fondu. Data ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) ukázala, že v Česku bylo v roce 2021 celkem 859 894 neobydlených bytů, což odpovídá zhruba 16,1 % bytového fondu. Významná část těchto bytů slouží k rekreaci (např. chalupy nebo rekreační byty ve venkovských oblastech), zhruba 200 000 neobydlených bytů je v bytových domech. Pouze na území hl. m. Prahy SLDB uvádí více než 93 000 neobydlených bytů. Dotazníkové šetření mezi majiteli neobydlených bytů ukázalo jak obavy majitelů těchto bytů z rizik spojených s pronajímáním bytu a malou zkušenost s touto aktivitou (80 % nikdy nepronajímalo byt), tak ochotu zhruba poloviny těchto vlastníků uvažovat o pronájmu bytu, pokud by k tomu dostali pobídku. MMR proto ve spolupráci s IOM začalo testovat možné pobídky a připravovat jejich systémové rozšíření. Ve srovnání s investičními dotačními a úvěrovými nástroji jsou náklady na tento typ aktivity (motivace vlastníků k pronájmu) pro stát výrazně nižší. Aktivita probíhá v souladu s připravovanou Strategií 2023+ pro koordinaci adaptace a integrace uprchlíků z Ukrajiny a na ni navazujícím Akčním plánem k naplnění Strategie 2023+ pro koordinaci adaptace a integrace uprchlíků z Ukrajiny. Ustanovení umožňuje využít prostředky SFPI pro popsaný účel. Podrobnosti (např. konkrétní vymezení dlouhodobě neobsazených bytů, výši podpory, územní zaměření podpory) stanoví v souladu se zákonem o SFPI vláda svým nařízením. Časově omezená účinnost § 3 odst. 1 písm. p) zákona o Státním fondu podpory investic pouze do 31. března 2024 však omezuje možnost systémového využití tohoto nástroje, proto je nutné toto časové omezení vypustit.

S ohledem na navržené prodloužení dočasného ochrany o 1 rok se s ohledem na doporučení odboru vládní legislativy navrhuje o 1 rok prodloužit i platnost této novely.

ČÁST ŠESTÁ Změna neúčinného novelizačního bodu novely zákona o pobytu cizinců

Zákon o pobytu cizinců byl v letošním roce novelizován částí druhou zákona č. 173/2023 Sb. s obecnou účinností od 1. července 2023.

Jednou ze změn, jejíž účinnost však byla Parlamentem ČR odložena na 1. ledna 2024, je nové znění § 48 zákona o pobytu cizinců vymezující (pomocí fikce), kteří cizinci se pro účely pojištění zákona o veřejném zdravotním pojištění považují za cizince požívající dočasné ochrany.

Ustanovením připravovaným v letech 2019 až 2020 měla být na základě této fikce přiznána účast v systému veřejného zdravotního pojištění (i) všem držitelům vybraných typů dlouhodobého víza za účelem strpění pobytu na území ČR.

Dochází proto k návratu ke stávající podobě úpravy účasti ve veřejném zdravotním pojištění, která měla být změněna s účinností od 1. ledna 2024 novelou z. č. 173/2023 Sb., která však byla připravována ještě před vypuknutím konfliktu.

Fikce odůvodňující účast v systému veřejného zdravotního pojištění proto nenastane u této skupiny osob automaticky, ale pouze tehdy, nelze-li úhradu zdravotních služeb zajistit jiným způsobem.

ČÁST SEDMÁ

S ohledem na co nejrychlejší spuštění fáze online registrace prodloužení dočasné ochrany a s ohledem na obecné pravidlo o účinnosti právních předpisů se navrhuje obecná účinnost výše uvedených změn ode dne 1. ledna 2024.

Výjimkou bude pouze účinnost ustanovení části šesté ode dne 31. prosince 2023 - aby nevznikaly výkladové spory, jaké je správné znění § 48 zákona o pobytu cizinců účinné ode dne 1. ledna 2024 (tento zákon s účinností ode dne 31. prosince 2023 změní příslušný novelizační bod obsažený v zákoně č. 173/2023 Sb., následně zákon č. 173/2023 Sb. v již upraveném znění s účinností od 1. ledna 2024 stanoví nové znění § 48 zákona o pobytu cizinců).

Ustanovení, která mění, nebo ruší některá opatření v oblasti školství, budou účinná od 1. září 2024. Taková účinnost se stanoví vzhledem k právní úpravě školního roku ve školském zákoně, který začíná 1. září. Proto se účinnost odchyluje od tzv. jednotných dnů účinnosti podle zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.

Podobně jako v případě předchozích novel zákonů označovaných jako lex Ukrajina je platnost příslušných částí tohoto zákona stanovena na dobu určitou.

V Praze dne 13. září 2023

Předseda vlády: prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. podepsáno elektronicky

1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Mgr. Bc. Vít Rakušan podepsáno elektronicky