zákon č. 456/2022 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Příspěvek na bydlení

Z hlediska systematiky sociálního zabezpečení je příspěvek na bydlení zařazen mezi dávky státní sociální podpory upravené zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 117/1995 Sb.“).

Příspěvek na bydlení je dávkou obecnou, tzn. dávkou, která má relativně jednoduchým a co nejméně administrativně zatěžujícím způsobem zachytit osoby a rodiny, které mají nedostatečné finanční zdroje na krytí nákladů na udržení jejich stávajícího bydlení. Proto okruh společně posuzovaných osob vychází z fakticity užívání bytu, sledují se příjmy domácnosti a její náklady na bydlení, ale již se netestuje majetek ani důvody, proč jsou příjmy domácnosti nízké a zda mohou být zvýšeny.

V řízení o příspěvku na bydlení postupuje Úřad práce ČR podle správního řádu s řadou odchylek upravených zákonem č. 117/1995 Sb., který také upravuje nárok na dávku a pravidla její výplaty, která respektují konstrukci příspěvku na bydlení.

Na příspěvek na bydlení má nárok osoba, která užívá byt na základě stanoveného právního titulu (vlastnictví, nájem nebo podnájem celého bytu, užívání bytu na základě práva služebnosti užívání celého bytu), jestliže 30 % rozhodných příjmů rodiny (v Praze 35 % rozhodných příjmů rodiny) nestačí na pokrytí nákladů na bydlení. Zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu rodiny nesmí být vyšší než částka normativních nákladů na bydlení daná zákonem č. 117/1995 Sb.

Nárok na příspěvek na bydlení pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 má též vlastník, který užívá k trvalému bydlení stavbu pro individuální či rodinnou rekreaci. Přesto, že ze statistických údajů nevyplývá, že by o příspěvek na bydlení žádali vlastníci staveb pro individuální či rodinnou rekreaci ve větším počtu případů, je vhodné ponechat tento užívací titul pro účely nároku na příspěvek na bydlení i v roce 2023.

Částku normativních nákladů ovlivňuje počet osob v rodině a velikost obce, ve které se daný byt nachází. Tyto normativní náklady reprezentují horní hranici takových nákladů na bydlení, které stát považuje za „ještě akceptovatelné“ pro nárok na příspěvek na bydlení.

Doposud jsou normativní náklady na bydlení s ohledem na počet osob v rodině rozděleny na kategorie: jedna osoba, dvě osoby, tři osoby a čtyři a více osob.

Zohlednění velikosti obcí je rozděleno na následující kategorie: Praha, obce/města nad 100 000 obyvatel, obce/města 50 000 - 99 999 obyvatel, obce/města 10 000 - 44 999 obyvatel a obce/města do 9 999 obyvatel.

Z dostupných dat (vlastní data o příjemcích příspěvku na bydlení, data SILC a analýzy PAQ Research) je patrné, že stávající kategorizace (a to jak počtu osob v domácnosti, tak velikosti obcí/měst) nereflektuje dostatečně efektivně skutečnou míru nákladů na bydlení v kontextu jednotlivých typů domácností v daných velikostních lokalitách měst a obcí.

Jeví se tedy jako vhodné nově upravit strukturu normativních nákladů na bydlení co do velikosti obcí a počtu kategorií zohledňovaných osob.

Vzhledem k tomu, že nařízení vlády stanovující normativní náklady na bydlení pro rok 2022 nemohlo reflektovat avizované podstatné zvýšení cen energií v roce 2022, došlo s účinností od ledna 2022 novelou zákona č. 117/1995 Sb. (zákonem č. 17/2022 Sb.) k mimořádnému navýšení normativních nákladů na bydlení. Zároveň byla nově ukotvena možnost výše uvedené částky mimořádného navýšení v průběhu roku 2022 upravit nařízením vlády, pokud se odhad vývoje nákladů na energie významně změní, což se stalo k 1. 10. 2022. Tento odhad zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem, na základě úkolu daného vládou.

Výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi normativními náklady na bydlení (pokud jsou skutečně uhrazené náklady na bydlení vyšší než normativní, jinak se vychází ze skutečně uhrazených nákladů) a 30 % (v Praze 35 %) rozhodného příjmu rodiny. Dvojí výše rozhodného příjmu (koeficient), která byla v zákoně upravena v minulosti, ztratila opodstatnění a znevýhodňuje osoby žijící v Praze, zejména osaměle žijící důchodce, proto je vhodné koeficient sjednotit.

Poskytování příspěvku na bydlení podléhá testování příjmů rodiny a nákladů na bydlení za předcházející kalendářní čtvrtletí.

Pokud rozhodný příjem rodiny nedosahuje ani částky životního minima rodiny, použije se pro výpočet výše příspěvku na bydlení tzv. fikce příjmu, a to ve výši částky životního minima rodiny. Touto fikcí může docházet k situacím, kdy je příjemcům snížena výše příspěvku na bydlení přesto, že fakticky nedojde ke zvýšení příjmu. Potřeby takových příjemců v oblasti zvýšených nákladů na bydlení jsou následně saturovány dávkou ze systému pomoci v hmotné nouzi - doplatkem na bydlení.

Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné, u bytů družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady stanovené každoročně nařízením vlády, náklady za energie (elektřina a plyn) a další náklady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, které jsou příkladmo v zákoně č. 117/1995 Sb. vyjmenovány. Náklady za plnění poskytovaná s užíváním bytu se rozumí zejména náklady za dodávku tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávku vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou a odvoz komunálního odpadu, případně náklady za pevná paliva, která se započítávají každým měsíc pevnými částkami stanovenými vždy k 1. lednu kalendářního roku nařízením vlády. Doposud není zákonem připuštěna možnost, aby se částky, které se pro nárok na příspěvek na bydlení započítávají v případě vytápění pevnými palivy, v průběhu kalendářního roku mimořádně navýšily, což příspěvku na bydlení neumožnuje flexibilně reagovat na zvyšování cen paliv.

V důsledku novely zákona č. 117/1995 Sb. (zákonem č. 203/2020 Sb.) došlo s účinností k 1. 7. 2022 ke zjednodušení administrace příspěvku na bydlení tak, že lze žádost o příspěvek na bydlení podat pouze jednou, poté se k pokračování nároku na výplatu příspěvku na bydlení dokládají příjmy a náklady na bydlení a krajské pobočky Úřadu práce ČR na základě doložených skutečností přiznávají příspěvek na bydlení na další kalendářní čtvrtletí.

Další významná změna přijatá s účinností od 1. 10. 2022 spočívá ve střídání kalendářních čtvrtletí, ve kterých je povinnost dokládat uhrazené náklady na bydlení a příjmy domácnosti s čtvrtletím, kdy tato povinnost není a příspěvek na bydlení se vyplatí podle údajů z předchozího čtvrtletí.

Přídavek na dítě

Jedná se o dávku, která je v systému dávek státní sociální podpory upravena zákonem č. 117/1995 Sb. a náleží nezaopatřenému dítěti, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,40. Přídavek na dítě je poskytován ve třech pevně stanovených výších podle věku nezaopatřeného dítěte (do 6 let, od 6 do 15 let a od 15 do 26 let věku nezaopatřeného dítěte) a dvou výměrách. Nárok na přídavek na dítě ve zvýšené výměře vzniká v případě, kdy alespoň jedna ze společně posuzovaných osob má v rozhodném období (kalendářní čtvrtletí) příjem z výdělečné činnosti nebo pobírá jeho náhradu (např. důchod nebo nemocenskou). Výše přídavku na dítě v základní a zvýšené výměře ve struktuře podle věku oprávněného dítěte byla naposledy zvyšována od července 2021 ve všech věkových kategoriích, přičemž ve zvýšené výměře je vždy o 500 Kč vyšší než ve výměře „základní“. K poslednímu zvýšení přídavku na dítě a k zvýšení koeficientu rozhodného příjmu došlo s účinností k 28. 7. 2021.

Započitatelný příjem u dávek pomoci v hmotné nouzi

Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou upravené zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Jsou poskytovány v závislosti na příjmu a celkových sociálních a majetkových poměrech oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. Druhy započitatelných příjmů, ze kterých se vychází při stanovení nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi, jsou upraveny zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto druhy započitatelných příjmů patří i příjmy nezaopatřených dětí a příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy. Zápočet příjmů, tedy i příjmů výše uvedených, ve svém důsledku může znamenat snížení nároku na dávku pomoci v hmotné nouzi. Je jistě společensky nežádoucí, aby za účelem zachování nároku na dávku pomoci v hmotné nouzi docházelo k předčasnému ukončení vzdělávání a přípravy na budoucí povolání dítěte v rodině.

Stávající právní úpravy nemají žádné dopady na rovnost mužů a žen a nejsou ani v rozporu se zákazem diskriminace.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovanou úpravou se reaguje na turbulentní situaci na trhu s energiemi, která způsobuje enormní nárust nákladů na bydlení a rovněž na situaci prudkého nárustu nákladů prakticky všech komodit. Jednotlivá navrhovaná opatření tak cílí k posílení funkce příspěvku na bydlení, který je základním opatřením státu v oblasti sociální ochrany k udržení bydlení domácností.

Posílení sociální ochrany obyvatel je dále reflektováno úpravou zvýšení přídavku na dítě.

Úpravy v příspěvku na bydlení:

A. Zpružnění reakce na vyšší ceny pevných paliv, které se promítají do tzv. normativních nákladů na bydlení. B. Zpružnění, resp. zjednodušení reakce na předpokládaný růst cen energií. C. Odstranění nedůvodného znevýhodnění některých osob (osoby žijící v Praze, zvláště markantní je toto znevýhodnění u seniorů). D. Odstranění nedůvodné dvojkolejnosti podpory v oblasti bydlení. E. Zachování podpory v oblasti bydlení i v ne zcela standardních typech bydlení (rekreační objekty). F. Stanovení nových normativních nákladů na bydlení. G. Úprava částek navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení i pro rok 2023. K jednotlivým bodům příspěvku na bydlení:

Ad A:

Je navrhována úprava zmocnění umožňujícího nařízením vlády v průběhu roku upravit výši částek započítávaných jako náklady za pevná paliva (nejen k 1.1. daného roku), a to podle indexu spotřebitelských cen ČSÚ, jestliže od poslední úpravy se zvýší index spotřebitelských cen pevných paliv o 5 a více %.

Tato úprava umožní, aby normativní náklady v oblasti cen za pevná paliva aktuálně reagovaly na vývoj těchto cen.

Ad B:

Proces, na základě kterého lze upravit normativní náklady na bydlení a částky mimořádného navýšení normativních nákladů na bydlení na základě předpokládaného vývoje nákladů na energie, je zbytečně administrativně i časově náročný, a proto se navrhuje jeho zjednodušení.

Ad C:

Dvojí výše rozhodného příjmu pro „vstup do příspěvku na bydlení“ (Praha 35 % příjmů, jinde 30 % příjmů) znevýhodňuje osoby žijící v Praze, což se zvlášť nepříznivě odráží na situaci domácností jednotlivců, zejména důchodců, kterých je zhruba polovina z celkového počtu příjemců příspěvku na bydlení. Navrhuje se tedy sjednocení této hranice, a to na 30 % příjmů. Rovněž data o stropování domácností normativním nákladem na bydlení ukazují významné podhodnocení Prahy, což ve spojení s vyšším zápočtem příjmů může mít nepříznivé dopady na občany (v Praze je normativem stropováno 46,4 % příjemců a zároveň do výpočtu vstupuje 35 % příjmů, zatímco celkový průměr stropování normativem činí 38,8 % a do výpočtu vstupuje o 5 p. b. nižší zápočet příjmů).

Ad D:

Je navrženo odstranit fikci příjmu ve výši životního minima domácnosti v případech, kdy je skutečný příjem domácnosti nižší.

Fikce příjmu ve výši životního minima domácnosti v případech, kdy je skutečný příjem domácnosti nižší, již ztratila svůj význam. Aniž by se příjmy domácností skutečně zvýšily, dochází se zvýšením částek životního minima ke snížení příspěvku na bydlení. Následně je tato situace kompenzována doplatkem na bydlení, což je v době zvýšených nákladů na bydlení nevhodné a nežádoucí a rovněž administrativně zatěžující.

Ad E:

Vzhledem k razantnímu nárůstu nákladů na bydlení se pro rok 2022 rozšířil okruh oprávněných osob pro příspěvek na bydlení o vlastníky rekreačních objektů, kteří je užívají k trvalému bydlení, pokud tyto objekty splňují podmínky základního vybavení. Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že ani příští rok ceny v oblasti bydlení neklesnou, navrhuje se ponechat tuto výjimečnou možnost poskytovat příspěvek na bydlení do nebytového prostoru i pro příští rok.

Ad F a G:

Na základě analýzy dat současných příjemců příspěvku na bydlení došlo k optimalizaci částek normativních nákladů na bydlení a rovněž optimalizaci nastavení velikosti okruhu a rozdělení velikosti obcí. Nově nastavené částky respektují rovnoměrné rozdělení skutečných nákladů na bydlení v poměru k domácnostem, kde do výpočtu vstupují normativní (tj. nikoli skutečné) náklady na bydlení.

Cílem je pomoci těm kategoriím domácností, u kterých se hromadně pro nárok a výši uplatňují normativní náklady na bydlení oproti skutečným nákladům na bydlení a tento poměr narovnat. Data příjemců byla rovněž porovnána s výsledky statistického šetření EU-

SILC 2020 s cílem zahrnout do úvah nejenom aktuální příjemce, ale rovněž potenciální domácnosti s nárokem na příspěvek na bydlení.

Analýza dat, na jejímž základě byly úpravy navrženy, byla provedena v rámci MPSV s podporou Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV) s tím, že dílčí výstupy této analýzy byly využity již během navýšení normativních nákladů na bydlení, ke kterému došlo od října roku 2022. Pro nyní navrhované úpravy byla tedy využita podrobná data za všechny současné příjemce příspěvku na bydlení za 2. čtvrtletí 2022. K analytickým odhadům potenciálních nových příjemců byl využit data-set z výběrového šetření EU-SILC 2020 upraven o výdajové a výnosové údaje v období od sběru dat do současnosti.

Navržené úpravy se dotýkají tří základních parametrů normativních nákladů na bydlení. Jedná se o dělení domácností dle velikosti okruhu společně posuzovaných osob, rozdělení dle velikosti obcí a samotné nastavení částek normativních nákladů na bydlení se zohledněním mimořádného navýšení v souvislosti s „energetickou krizí“.

1) Parametr velikosti domácnosti dle okruhu společně posuzovaných osob

Změna se týká rozdělení do skupin dle počtu osob v domácnosti, a to konkrétně ve sloučení jedno a dvoučlenných domácností do jedné kategorie.

Data příjemců ukazují, že normativní náklady na bydlení „stropují“ skutečné náklady na bydlení neúměrně častěji u jedno a dvoučlenných domácností, zatímco podprůměrně od tří osob a více (Tab. č. 1). Je tedy zřejmé, že je třeba pomoc zacílit zejména na jedno a dvoučlenné

domácnosti. Na tomto místě je potřeba upozornit, že analýza vychází z dat za druhé kalendářní čtvrtletí roku 2022, tj. před mimořádným navýšením platným od 1. 10. 2022, kde byla využita obdobná logika (tj. zacílení pomoci pro malé domácnosti). Navrhované změny tak respektují principy využité v úpravě provedené k 1. 10. t.r. a navazují na ní tak, aby dávková pomoc v oblasti bydlení byla kontinuálně zachována.

Tab. č. 1

SPO 1 SPO 2 SPO 3 SPO 4 Celkem

Normativní náklady (tj. nepoužijí42,6 % 43,3 % 24,1 % 15,8 % 36 %

se skutečné náklady na bydlení)

Navrhované úpravě sloučení jedno a dvoučlenných domácností svědčí i data z výběrového šetření EU-SILC. Výše uvedené šetření ukazuje např., že ekonomicky aktivní jednotlivec má náklady na bydlení skoro stejně vysoké jako samoživitelka s 1 dítětem, a dokonce vyšší než 2 důchodci v jedné domácnosti.

2) Parametr velikosti obce

Další navrhovanou změnou je změna v rozdělení obcí dle jejich velikosti. Z analytických dat (vychází se z analýzy PAQ Research, která obsahuje data z realitních webů SReality.cz z let 2019-2022 a Bezrealitky.cz (2022); jde o nabídkové ceny nájmů přepočtené na mz 16 tisíc bytů) se ukazuje, že výrazně vyšší náklady na bydlení jsou v Praze a Brně. Zřejmá je tato skutečnost např. i z ceny nájmů dle lokality, kde se u dvou největších měst České republiky ukazuje, že tato města mají výrazně vyšší nájmy než zbytek měst a obcí v ČR. Proto je navržena jako jedna ze tří kategorií rozdělení obcí pro pobírání příspěvku na bydlení samostatná kategorie pro Prahu a Brno. Jako dělítko mezi druhou a třetí kategorií byla zvolena hranice 70 tisíc obyvatel. Nad tuto hranici se dle počtu obyvatel vejde kromě Prahy a Brna také dalších 9 krajských měst. Hranice 70 tisíc obyvatel byla upřednostněna zejména oproti diskutované hranici 100 tisíc obyvatel se zohledněním výstupu analýzy, že poměrně vysoké náklady na bydlení jsou i ve městech, jako Olomouc nebo Hradec Králové, které však hranice nad 100 tisíc obyvatel nedosahují. Hranice 70 tisíc obyvatel tedy spravedlivěji zohledňuje i menší, ale dražší města. Z dat vyplývá, že tato města mají ve většině případů o 10 a více procent vyšší náklady na bydlení než obce pod hranicí 70 tisíc obyvatel. Není navrženo další dělení menších měst, neboť rozdíly mezi náklady na bydlení v těchto městech se v průměru lišily o nižší jednotky procent, navíc kolísavým způsobem. V některých případech data ukazovala, že náklady v obci do 10 tisíc obyvatel jsou vyšší než v obci, která má přes 30 tisící obyvatel, protože je například taková obec v dobré dojezdové vzdálenosti do krajského města.

3) Parametr nastavení částek normativních nákladů na bydlení a částek mimořádného navýšení v souvislosti s energetickou krizí

V souvislosti s aktuální energetickou krizí a nepředvídatelným dalším vývojem je potřeba zachovat institut mimořádného navýšení dle současného § 26a i pro rok 2023. V souvislosti s úpravou částek mimořádného navýšení platnou od října t.r. a v návaznosti na úpravy uvedené

v předchozích bodech (změna velikosti domácnosti a změna rozdělení obcí), byl výchozím bodem pro stanovení nových normativních nákladů stav platný právě od října t.r. V rámci tohoto zákonného zmocnění byly narovnány některé limity uvedené v předchozích

odstavcích a byla rovněž zohledněna aktualizovaná predikce vývoje cen energií dle ERÚ(tj. jedná se zejm. o změny ve prospěch menších domácností s cílem eliminovat četnost užití normativních nákladů).

Pro stanovení mimořádného energetického navýšení v kontextu „základní částky normativních nákladů“ bylo vycházeno z úprav platných k 1. 10. 2022, které v sobě nesly jak aktualizovanou predikci vývoje cen energií, tak i specifickou pomoc zacílenou na malé domácnosti s cílem rovnoměrně rozložit užití normativních nákladů a užití skutečných nákladů na bydlení.

V návaznosti na přijetí právních úprav upravujících stropování cen energií si MPSV vyžádalo predikci pro rok 2023 zohledňující i stropování cen. Na základě analýzy dat příjemců (v kontextu poměru nákladů na energie na celkových nákladech na bydlení) a při zohlednění

Pro původní mimořádné navýšení k 1. 1. 2022 byla využita predikce růstu cen energií o cca 37 % u elektřiny a o cca 40 % u zemního plynu. Pro navýšení částek mimořádného navýšení k 1.10. 2022 byla využita aktualizovaná predikce růstu cen energií o cca 129 % u elektřiny a o cca 141 % u zemního plynu.

aktualizované predikce růstu cen energií pro rok 2023 při využití cenového stropu, jsou navrhovány částky mimořádného navýšení, které respektují:

i) zachování aktuálního stavu celkových normativních nákladů na bydlení od 1. 10. 2022 (predikce vývoje cen energií je takřka shodná);

ii) respektování poměru zastoupení nákladů na energie na celkových skutečných nákladech na bydlení (s vědomím toho, že cca polovina odpovídá standardní situaci a tyto náklady tak patří do standardní výše normativních nákladů a druhá polovina této částky tak patří do mimořádného navýšení v souvislosti s aktuální energetickou krizí). Pro stanovení částek srovnatelných s nájemným, které se započítávají vlastníkům namísto nájemného, a částek započitatelných za pevná paliva byl využit standardní mechanismus navýšení dle změny indexu spotřebitelských cen v dané oblasti.

Částky srovnatelnéPevná paliva s nájemným

2022 2023 index 2022 2023 index

1+2 SPO 3065 3571 116,50 % 1097 1522 138,70 %

3 SPO 4008 4669 1435 1990

4 a více SPO 4834 5632 1773 2459

Předmětné změny normativních nákladů na bydlení se promítnou do výpočtu nezabavitelné částky v exekučním a insolvenčním řízení. Nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách), ve znění pozdějších předpisů, upravuje v § 1 odst. 1 výpočet nezabavitelné částky. Návrh zákona bude mít na uvedené nařízení vlády dopad a bude potřeba jej novelizovat, jelikož nedojde pouze ke změně výše nezabavitelné částky, ale bude muset být upravena také kategorie obcí v § 1 odst. 1 nařízení vlády, jelikož nařízení vlády v současnosti vychází z kategorie mezi 50 000 a 99 999 obyvateli, přičemž předloženým návrhem zákona má být tato nahrazena kategorií obcí s alespoň 70 000 obyvateli. Pro insolvenční řízení má pak výše nezabavitelné částky vliv na stanovení částky, od které je možné vstoupit do oddlužení. Změny se dotknou i částky, nad kterou lze srážet mzdu bez omezení, neboť ta se počítá jako dvojnásobek součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení. Úprava v oblasti přídavku na dítě:

• Zvýšení částky přídavku na dítě o 200 Kč Přídavek na dítě je prakticky jediná dávka státní sociální podpory, kterou se podporují rodiny s nízkými a nižšími středními příjmy, které pečují o nezaopatřené děti, po celou dobu jejich nezaopatřenosti. Přesto, že v roce 2021 došlo ke zvýšení částek i zvýšení hranice příjmu limitujícího nárok na tuto dávku (z 2,7 na 3,4násobek životního minima domácnosti), zůstává tato dávka dávkou chudinskou, kterou pobírá zhruba 10 % nezaopatřených dětí. V roce 2021 se na tuto dlouhodobou dávku vynaložilo zhruba 2,5 mld. Kč, zatímco např. na rodičovský příspěvek podporující rodiny pečující o dítě maximálně do 4 let věku se vynaložilo 35,5 mld. Kč.

Podle návrhů NERV se navrhuje zvýšení částek přídavku na dítě v základní výměře s tím, že má být zachován rozdíl ve výši 500 Kč mezi základní a zvýšenou výměrou přídavku na dítě.

Další úpravy:

Další úprava cílí na administrativní zjednodušení a klientskou přívětivost procesu řízení o nároku na dávky. Jde o úpravu, která všem zaměstnavatelům, kteří mají zpřístupněnou datovou schránku, ukládá povinnost poskytovat informace o příjmech žadatelů, popř. osob společně posuzovaných Úřadu práce ČR elektronicky, a to na výzvu Úřadu práce ČR, v předem specifikované podobě, struktuře a formátu. Specifikaci formátu a struktury zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí do 31. 1. 2023 tak, aby zaměstnavatelé měli dostatek času se na způsob předávání informací „technicky“ připravit. Účinnost této úpravy je navrhována na 1. 7. 2023.

Dále navrhovaná úprava obsahuje návrh úpravy zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, kdy se pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi ze započitatelných příjmů navrhuje obdobně jako je to u dávek státní sociální podpory vyloučit:

- příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy,

- příjmy ze závislé činnosti, jedná-li se o příjmy nezaopatřeného dítěte, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední škole,

- příjmy ze samostatné výdělečné činnosti nezaopatřených dětí v průběhu prázdninových měsíců, a to července a srpna.

Toto vyloučení výše uvedených příjmů je navrhováno zejména s ohledem na situaci ve vyloučených lokalitách tak, aby nedocházelo k předčasnému ukončování studia dětí z důvodu snížení dávek pomoci v hmotné nouzi proto, že nezaopatřené dítě získá příjem z praktické výuky nebo z brigád. Nezapočítávání příjmů během měsíců července a srpna by mělo mít pro nezaopatřené děti motivační efekt, kdy budou mít možnost vykonávat jakoukoli legální výdělečnou činnost v době, kdy nechodí do školy.

Navrhované právní úpravy nemají žádné dopady na rovnost mužů a žen a nejsou ani v rozporu se zákazem diskriminace.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládané návrhy jsou v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 - č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Vládní návrhy zákonů respektují obecné zásady ústavního pořádku České republiky a nejsou v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Zákona č. 117/1995 Sb. se v oblasti příspěvku na bydlení a přídavku na dítě a zákona č. 110/2006 Sb. ve spojení se zákonem č. 111/2006 Sb. se dotýkají zejména tyto předpisy práva EU:

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie,

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti,

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS,

• Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty,

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů),

• Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5.června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (zejména čl. 5, odst. 2 a 3, 28 a 29).

Výše uvedené předpisy neupravují konkrétní podmínky a výši dávek, kterých se týkají, v národních předpisech a které jsou předmětem navrhovaných úprav.

Kategorie osob, jejichž nároky vyplývají z výše uvedených předpisů Evropské unie, jsou zahrnuty ve výčtu osob oprávněných, a to v § 3 zákona č. 117/1995 Sb. a v § 5 zákona č. 111/2006 Sb. Navrhované právní úpravy se práv na rovnost nakládání osob chráněných výše uvedenými předpisy nijak nedotýkají, neboť okruh osob oprávněných principiálně neupravují.

Navrhované právní úpravy jsou v souladu s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU, obecními právními zásadami práva EU a mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, a nejsou tedy s nimi v rozporu.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky a sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Navrhovaná úprava v zákoně č. 117/1995 Sb. si vyžádá zvýšené náklady ze státního rozpočtu.

Pro rok 2023 jsou měsíční náklady na PnB odhadovány ve výši 1,11 mld. Kč, z toho 923 mil. Kč představují náklady pro stávající příjemce PnB a na 189 mil. Kč jsou odhadovány náklady pro nové příjemce PnB. Roční náklady jsou odhadovány na cca 13,3 mld. Kč.

Dopady úpravy v oblasti přídavku na dítě (navýšení částky v základní výměře o 200 Kč) budou nad rámec výdajů dle stávající úpravy činit 666 mil. Kč ročně.

Navrhovaná úprava v zákoně č. 110/2006 Sb., má finanční dopad, v rámci zákona č. 111/2006 Sb. na základě kterého se poskytují dávky pomoci v hmotné nouzi, zcela zanedbatelný.

Zvýšení výdajů státního rozpočtu vyvolané přijetím tohoto návrhu zákona bude pokryto v rámci schválených výdajových limitů kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí na rok 2023.

Navrhované úpravy budou mít pozitivní dopad na sociálně slabé skupiny obyvatel, neboť jejich cílem je celkové posílení sociální ochrany obyvatel.

Navrhované úpravy se životního prostředí nedotknou.

6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Údaje o žadatelích příspěvku na bydlení, přídavku na dítě a dávek pomoci v hmotné nouzi a následně o jeho příjemcích jsou již nyní součástí informačního systému o dávkách státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi Ministerstva práce a sociálních věcí a jejich ochrana je zajištěna stejně jako v případě ostatních citlivých a osobních údajů, které jsou v současné době v tomto systému evidovány pro účely ostatních nepojistných dávkových systémů.

Lze konstatovat, že u dávek pomoci v hmotné nouzi nedochází k novému zpracování osobních údajů ani ke změně již existujících způsobů zpracování osobních údajů. Z výčtu příjmů bude pouze vypuštěn jeden z taxativně vyjmenovaných příjmů v zákoně. Stejně tak u dávky státní sociální podpory konkrétně přídavku na dítě nedochází k novému zpracování osobních údajů ani ke změně již existujících způsobů zpracování osobních údajů. Nově budou výlučně navýšeny částky přídavku na dítě o jasně definovanou částku.

Nově se explicitně rozšiřuje znění zákona o státní sociální podpoře o identifikační údaje zaměstnavatele oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob. Povinnost dokládat výši příjmů je na straně oprávněné osoby, popř. osob společně posuzovaných. Tzn. prokázání výše příjmů je na samotném žadateli o dávku, který jej může osvědčit několika způsoby, kdy jedním z nich je také přímé potvrzení od zaměstnavatele. Povinnost dokládat výši příjmů bude nadále zachována na straně oprávněné osoby, popř. osoby společně posuzované, jen nově v situaci, kdy bude mít oprávněná osoba nebo osoba společně posuzovaná příjmy od zaměstnavatele, pak bude tato povinnost na straně Úřadu práce ČR. Mění se „mechanismus“ zjišťování příjmů v situaci, kdy bude ze žádosti zjevné, že oprávněná osoba, popř. společně posuzovaná osoba má příjmy (také) od zaměstnavatele. V takovém případě bude povinností Úřadu práce ČR si údaj o příjmech od zaměstnavatelů vyžádat a zaměstnavatel bude takový údaj povinen předat elektronickou formou (do datové schránky, pokud jí bude disponovat).

Údaje o výši příjmů na Dokladu o výši čtvrtletních příjmů musí být tak zachován, a to pro situace, kdy zaměstnavatel nebude disponovat datovou schránkou, nebo bude jiná překážka, která bude bránit předání rozhodných údajů datovou schránkou.

Údaje uvedených zaměstnavatelů na žádosti budou evidovány v systému Ministerstva práce a sociálních věcí a bude s nimi pracováno pouze z titulu nároku na dávky nepojistného systému.

Zpracování osobních údajů bude prováděno zejména na základě zákonných povinností či zákonem svěřených úkolů a v rozsahu, způsobem a po dobu stanovenou právními předpisy, které upravují činnost, resp. nezbytnou pro realizaci úkolů svěřených těmito předpisy.

MPSV je správcem osobních údajů dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a při zpracování údajů postupuje v souladu s tímto nařízením.

7. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhované úpravy nejsou spojeny s výraznými korupčními riziky.

8. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhované úpravy nebudou mít negativní dopady na bezpečnost a obranu státu.

9. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se Zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Navrhované právní úpravy byly vyhodnoceny vzhledem k následujícím zásadám:

1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)

Návrhy tuto oblast přímo neupravují a jsou v souladu s uvedenou zásadou.

2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb

Návrhy tuto oblast přímo neupravují a jsou v souladu s uvedenou zásadou.

3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním

postižením (princip governance accessibility) Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

4. Sdílené služby veřejné správy

Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy

Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných

v evropském prostoru Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)

Soulad navrhovaných právních úprav s dotčenou zásadou jsou řešeny v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již tam uvedeno, s přijetím návrhů nejsou spojena opatření, ve kterých by bylo možné spatřovat dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open

government) Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

9. Technologická neutralita

Zásada není navrhovanými právními úpravami dotčena, návrhy tuto oblast neupravují.

10. Uživatelská přívětivost

Návrhy zákonů jsou v souladu se všemi zásadami digitálně přívětivé legislativy. Paralelně s navrhovanými právními úpravami dochází k návazným nelegislativním pracím, které povedou zejména ke zjednodušení, zlepšení návodnosti a celkové uživatelské přívětivosti webových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí i Úřadu práce ČR.

10. Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad

Návrh je podroben hodnocením dopadů regulace podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA).

11. Způsob projednání návrhu zákona

V souladu s ustanovením § 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna projednala návrh zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze. V souladu s ustanovením § 118 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, se dále navrhuje, aby Senát projednal návrh zákona ve zkráceném jednání.

12. Odůvodnění návrhu, aby zákon byl přijímán ve stavu legislativní nouze

Stav legislativní nouze je možné vyhlásit za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody. Ústavní soud dovodil, že obsahovým smyslem či účelem tohoto institutu je zabránění nevratným nebo obtížně reparovatelným škodám na základních zájmech členů společnosti anebo zabránění reálným značným škodám na majetku (stávajícím či očekávaném) státu (nález Ústavního soudu ze dne 7. 9. 2010 sp. zn. Pl. ÚS 12/10). V současné době dochází celosvětově k prudkému nárůstu cen základních životních potřeb, přičemž není předpoklad, že se růst těchto cen v dohledné době zastaví. Např. podle materiálu „Aktualizace odhadu nárůstu celkových nákladů na energie“ předloženého Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem (na základě usnesení vlády České republiky ze dne 24. srpna 2022 č. 721 a 722) lze ke konci prvního čtvrtletí roku 2023 předpokládat zvýšení ceny elektřiny o 199 % a ceny plynu o 197 % ve srovnání s cenami těchto komodit v září 2021.

Důvodem vyhlášení stavu legislativní nouze je výše popsaná mimořádná situace, která představuje zásadní ohrožení základních práv a svobod občanů a hrozbu značných hospodářských škod na straně státu. Navrhovanou úpravou se reaguje na turbulentní situaci na trhu s energiemi, která způsobuje enormní nárůst nákladů na bydlení, a rovněž na situaci prudkého nárůstu nákladů na prakticky všechny další základní životní potřeby. Dopady rostoucích cen energií, potravin a dalších komodit na konečné spotřebitele jsou mimořádně závažné. Jednotlivá navrhovaná opatření tak cílí k posílení funkce příspěvku na bydlení, který je základním opatřením státu v oblasti sociální ochrany k udržení bydlení domácností. Posílení sociální ochrany obyvatel je dále reflektováno úpravou zvýšení přídavku na dítě. Předkladatel se domnívá, že právo na pomoc v hmotné nouzi ve smyslu čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (coby právo na pomoc nezbytnou k zajištění základních životních podmínek) nelze zužovat pouze na úpravu obsaženou v zákoně o pomoci v hmotné nouzi (tj. zákoně č. 111/2006 Sb.), který byl přijat až patnáct let po Listině. V neposlední řadě se jedná také o to, aby dosavadní poživatelé příspěvku na bydlení nepropadli právě do systému pomoci v hmotné nouzi. Na krytí nákladů na základní osobní potřeby jednotlivců a rodin (jako je např. bydlení) se totiž stát podílí právě také státní sociální podporou, jejichž dávek příspěvku na bydlení a přídavku na dítě se návrh zákona týká. Právo na minimální standard životních podmínek dále úzce souvisí s právem na život (čl. 6 Listiny) a hodnotami lidské důstojnosti (čl. 1 Listiny).

Pokud jde o důvod spočívající v hospodářských škodách způsobených státu, má navrhované řešení, byť není rozpočtově neutrální, zásadním negativním dopadům na státní rozpočet bránit. Návrh zákona řeší naprosto mimořádnou situaci, která se nepříznivě dotýká velké skupiny domácností v oblasti, která je základní životní potřebou. Pokud nemají být občané ponecháni svému osudu a riziku ztráty bydlení a energetické chudoby, které se vzhledem k současné mimořádné situaci dotýká nejen nižších vrstev ale i nižších středních vrstev obyvatel, je nezbytné přijmout řešení co nejrychleji. Lze důvodně předpokládat, že uvedené řešení finančně méně zatíží státní rozpočet než řešení důsledků ztráty bydlení poměrně velkých skupin obyvatel, které lze považovat za zranitelné, např. senioři, neúplné rodiny apod.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se navrhuje, aby tento zákon byl přijat ve stavu legislativní nouze. Vláda tak činí zejména s důrazem na časovou naléhavost poskytnutí podpory v době, kdy u většiny domácností dochází k razantnímu navýšení nákladů na základní životní potřeby. Dále je nutno přihlédnout k tomu, že podle dosavadní platné právní úpravy obsažené v nařízení vlády č. 507/2021 Sb. jsou stanoveny částky vyjmenovaných nákladů na bydlení a normativních nákladů na bydlení pro výpočet příspěvku na bydlení jen pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022. Proto je nezbytné, aby byly uvedené částky nově stanoveny k 1. lednu 2023 tak, aby bylo možné o nároku na příspěvek na bydlení rozhodovat.