zákon č. 469/2024 Sb.

A. Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Právní řád České republiky doposud regulaci tématu sociální ekonomiky a sociálního podnikání, jakož i stanovení práv a povinností subjektů sociální ekonomiky a sociálních podniků neobsahuje. Rovněž v právním řádu České republiky zcela absentují jakékoliv formy podpory sociálního podnikání, a ty jsou proto realizovány pouze dotačními tituly s rozdílnými definičními znaky pojmu „sociální podnik“. Podporu podle platného právního řádu [zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“)] čerpají pouze zaměstnavatelé na chráněném pracovním trhu. V roce 2019 Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále též „MPSV“ či „ministerstvo“) započalo přípravu legislativních prací směřujících k zakotvení právní úpravy, která tento stav napravuje.

Návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o integračním sociálním podniku (dále jen „změnový zákon“) je zapotřebí zakotvit další prostředky k podpoře integračních sociálních podniků, pomocí čehož má být docíleno komplexní pomoci s udržitelným rozvojem sociálního podnikání. Jedná se o změny

• zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), • zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, • zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Úřadu práce ČR“), a • zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZZVZ“).

Navrhovaná právní úprava týkající se zákona o zaměstnanosti umožní efektivnější práci Úřadu práce České republiky (dále také „úřad práce“) s jeho klienty z řad vydefinovaných osob se specifickými potřebami, přičemž tito klienti úřadu práce se pak mohou také stát zaměstnanci integračního sociálního podniku.

Nová právní úprava je zaměřena na podporu integračních sociálních podniků. Tato podpora nemá za účel zlepšit ekonomickou situaci těchto podnikajících subjektů, aniž by vytvářely očekávaný přínos pro společnost. Níže rozvedené formy podpory naopak mají fakticky umocňovat ekonomický úspěch sociálního podniku, případně jej dále stimulovat, např. podpora ve formě preference při zadávání veřejných zakázek má pomoci integračnímu sociálnímu podniku při uplatňování smysluplných produktů, ať již ve formě dodávky zboží nebo služeb. Pokud by integrační sociální podnik tento smysluplný produkt neměl, nemůže dále ekonomicky růst, protože podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, pro zadávání veřejných zakázek, je zadavatel zavázán k účelnému pořizování poptávaných komodit. V neposlední řadě pak nebude integrační sociální podnik moci dosahovat zisku, když nebude dodávat poptávanou komoditu. Pokud by se zákon vydal opačnou cestou, tj. souborem přímé podpory nenavázané na dosahování viditelného ekonomického úspěchu, zařadil by tím integrační sociální podniky do množiny kvazi neziskových organizací, které by mohly fungovat, aniž by existoval jakýkoliv tlak na jejich podnikatelské aktivity.

Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

Předkládaný návrh zákona se týká postavení fyzických osob a nezakládá žádnou diskriminaci ve smyslu antidiskriminačního zákona, podle jehož úpravy jde o nerovné zacházení nebo znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Lze proto konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.

Změna zákona o sociálních službách

V návaznosti na zřízení institutu integračního sociálního podniku se předpokládá působení sociálních pracovníků též v tomto typu zařízení. V tomto smyslu se předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka budou vztahovat i na toto zařízení, pokud v něm sociální pracovník vykonává činnost.

Změna zákona o Úřadu práce ČR

Vzhledem k tomu, že příslušným orgánem, který plní úkoly také v oblasti zaměstnanosti, je úřad práce, předkládaným zákonem se navrhuje rozšířit dosavadní rozsah jeho úkolů i ve vztahu k podpoře zaměstnanosti v rámci integračních sociálních podniků, a to novelou zákona o Úřadu práce ČR. Rozšířená působnost úřadu práce se týká agendy spojené s posuzováním a vyplácením motivačního příspěvku.

Změna zákona o zaměstnanosti

Základním právním předpisem v oblasti zaměstnanosti je zákon o zaměstnanosti. Navrhovaná právní úprava se dotýká právě tohoto zákona, a to konkrétně těchto oblastí:

➢ zprostředkování zaměstnání úřadem práce,

➢ zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Stávající právní úprava v oblasti zprostředkování zaměstnání obecně stanoví, že při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče uchazečům o zaměstnání, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Zároveň je nyní v zákoně o zaměstnanosti upraveno, že ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce slouží Individuální akční plán (dále jen „IAP“). Vzhledem k potřebám některých uchazečů o zaměstnání souvisejících právě se zvýšenou péčí je žádoucí tuto problematiku v zákoně o zaměstnanosti upravit podrobněji. Současná právní úprava umožňuje poskytnout zvýšenou péči pouze uchazečům o zaměstnání. Vzhledem k aktuální situaci na trhu práce a smyslu poskytování služeb zaměstnanosti, které mají být určeny všem fyzickým osobám, které chtějí a mohou pracovat (nikoliv pouze uchazečům o zaměstnání), je potřeba přímo v právní úpravě zakotvit, že úřad práce přistupuje ke svým klientům individuálně a také nově upravit, že zvýšená péče bude věnována všem osobám, které to vzhledem ke svým specifickým potřebám a situaci, v níž se nacházejí, potřebují.

V návaznosti na to se také nově navrhuje stanovení dvou stupňů profilace osob na trhu práce. Bude se jednat o osoby se specifickými potřebami, které budou příslušnou krajskou pobočkou úřadu práce zařazeny do jednoho ze dvou stupňů profilace. V zákoně se navrhuje taxativní výčet jednotlivých skupin osob se specifickými potřebami v rámci prvního a druhého stupně profilace.

S nově navrhovanou úpravou týkající se profilace osob souvisí také IAP. Podle stávající úpravy ukládá zákon o zaměstnanosti úřadu práce vypracovat uchazeči o zaměstnání IAP, pokud o něj požádá, avšak vždy, pokud je uchazeč o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců. Z praxe vyplývá, že tato úprava vypracování IAP dává úřadu práce při jeho vypracování značnou benevolenci a v mnoha případech není dostatečně efektivní. Proto se navrhuje, že IAP bude vypracován vždy v návaznosti na stupeň profilace uchazeče o zaměstnání a délku jeho vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání tak, aby byl dosažen jeho účel, kterým je zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce.

Na základě navrhované právní úpravy dojde také k určitému logickému a praktickému propojení efektivní práce s klientem ze strany úřadu práce s následnou reálnou možností jeho pracovního uplatnění právě v rámci integračních sociálních podniků.

Problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením je oblastí, které MPSV věnuje intenzivní pozornost. Navrhovaná právní úprava se dotýká plnění povinného podílu, resp. problematiky náhradního plnění, tj. plnění povinnosti prostřednictvím odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů působcích na chráněném trhu práce nebo od osob se zdravotním postižením, které jsou samostatně výdělečně činné. V rámci tzv. náhradního plnění přináší právní úprava dvě změny:

• rozšíření okruhu zaměstnavatelů dodávajících tzv. náhradní plnění o integrační sociální podniky,

• úpravu výše limitu pro celkový objem dodávek v rámci náhradního plnění, kdy pro integrační sociální podniky je ponechaná současná výše tohoto limitu, tj. 28násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením a pro zaměstnavatele uznané na chráněném trhu práce a osoby se zdravotním postižením samostatně výdělečně činné je limit snížen na 21násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením, a to v prvním roce účinnosti zákona a následně s účinností od 1. ledna 2026 se bude jednat o 14násobek.

Přehled stávajících právních předpisů pro oblast zprostředkování zaměstnání v gesci MPSV:

• zákon o zaměstnanosti, • vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhovaná právní úprava zákona o zaměstnanosti také směřuje k zefektivnění přístupu úřadu práce k jeho klientům, zejména se zaměřením na osoby dlouhodobě nezaměstnané a na osoby se specifickými potřebami, a to tak, aby došlo k zapojení i těchto osob na trh práce. Proto je nezbytné přijmout legislativní změny spočívající v zakotvení individuálního přístupu úřadu práce při poskytování služeb zaměstnanosti přímo do zákona, se zohledněním specifických potřeb jednotlivých klientů s ohledem na možnosti jejich pracovního uplatnění, a to včetně změny způsobu vypracování IAP z hlediska časového i jeho náplně. Tím dochází k propojení jednotlivých navrhovaných úprav, které se vzájemně doplňují a směřují k naplnění cíle napomoci uplatnění na trhu práce i osobám nejvíce zranitelným, a to i prostřednictvím integračních sociálních podniků, které právě těmto osobám mohou nabídnout důstojné zaměstnání a další integrační aktivity, které jim mohou napomoci následně najít trvalé pracovní uplatnění na volném trhu práce.

Navrhovaná úprava v oblasti povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením má více pozitivních efektů. Jednak bude zajištěna motivace zaměstnavatelů stávat se integračními sociálními podniky, a to i v případě zaměstnavatelů uznaných na chráněném trhu práce. Tato motivace bude zjištěna ve vzájemné synergii s dalšími motivačními prvky určenými pro integrační sociální podniky. Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením dosud není podmíněna činnostmi zaměstnavatelů, které by vedly k integraci těchto osob do většinové společnost. Předmětná úprava posílí integrační roli zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Dále snížení limitu v případě zaměstnavatelů na chráněném trhu práce podpoří využívání ostatních forem plnění povinného podílu, zejména pak přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru na volném trhu práce a přispěje k zamezení negativních praktik spojených s problematikou náhradního plnění. Jde zejména o tzv. přefakturaci, kdy je přes zaměstnavatele uznané na chráněném trhu práce fakturováno zboží, na jehož dodání se tento zaměstnavatel žádným způsobem nepodílel. Snížení limitu omezí objem takto obchodovaného zboží v rámci náhradního plnění a tím vytvoří tlak na dodávání takových výrobků a služeb, na jejichž realizaci se podílí osoby se zdravotním postižením. V konečném důsledku přinese tato změna zvýšený zájem odběratelů o využívání ostatních forem plnění povinného podílu, tj. také o přímé zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Pokud jde o náhradní plnění za rok 2021, limit objemu dodávek byl v průměru za všechny dodavatele čerpán ve výši 42 %. Současně náhradní plnění dodávala pouze polovina všech potencionálních dodavatelů. Z toho je patrné, že v případě zaměstnavatelů uznaných na chráněném trhu práce existuje v rámci stávající výše limitu velký prostor pro přefakturaci.

Změna ZZVZ

ZZVZ v § 38 transponuje ustanovení čl. 24 směrnice 2014/23/EU, čl. 20 směrnice 2014/24/EU a čl. 38 směrnice 2014/25/EU. Podle těchto ustanovení: Členské státy mohou vyhradit právo na účast v zadávacím řízení chráněným dílnám a hospodářským subjektům, jejichž hlavním cílem je sociální a profesní začlenění osob s postižením nebo osob znevýhodněných, nebo mohou vyhradit plnění veřejných zakázek v rámci programů chráněného zaměstnání, pokud alespoň 30 % zaměstnanců těchto dílen, hospodářských subjektů nebo programů jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné. Výzva k účasti v soutěži musí odkazovat na tento článek.

Ve stávající právní úpravě není plně využito rozsahu, který evropské právo členským státům dává. Podle aktuálního znění § 38 ZZVZ může zadavatel tzv. vyhradit veřejnou zakázku pro dodavatele zaměstnávající na chráněných pracovních místech podle zákona o zaměstnanosti alespoň 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Svým charakterem se jedná o podmínku účasti v zadávacím řízení. S dodavatelem, který tuto podmínku nesplňuje nemůže být uzavřena předmětná smlouva na veřejnou zakázku.

Zatímco právo EU umožňuje zohledňovat zaměstnavatele zdravotně postižených a osob znevýhodněných, česká stávající úprava cílí jen na zaměstnavatele zdravotně postižených. Dále lze výhradu podle práva EU provést pro dodavatele, jejichž alespoň 30 % zaměstnanců jsou osoby s postižením nebo osoby znevýhodněné, avšak česká úprava stanoví limit 50 %. Při přípravě ZZVZ bylo zvoleno řešení spočívající v prozatímním zachováním kontinuity s dřívější národní (§ 101 zákona č. 137/2006 Sb.) i evropskou úpravou (např. čl. 19 směrnice 2004/18/ES) s tím, že k revizi dojde až v rámci přípravy nové úpravy sociálního podnikání.

Navrhovaná právní úprava pro oblast zadávání veřejných zakázek je očekávána od roku 2016 a cílí na plné využití rozsahu, který je dán evropským právem pro tzv. vyhrazené veřejné zakázky. Pro zadavatele i dodavatele dojde ke snížení administrativní náročnosti a chybovosti v zadávacím řízení, protože doložení, že se jedná o dodavatele, ke kterému výhrada směřuje, bude činěno prostřednictvím odkazu do veřejně vedeného registru integračních sociálních podniků.

Po přechodnou dobu dvou let bude možné splnění výhrady prokazovat jak zápisem dodavatele do registru integračních sociálních podniků, tak i potvrzením Úřadu práce České republiky o tom, že je zaměstnavatelem na chráněném trhu práce. Následně bude možné splnění výhrady prokazovat zejména zápisem dodavatele v registru integračních sociálních podniků.

B. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Ústava“). Nezasahuje do žádného základního práva zakotveného Usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993, o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“). Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

Navrhovaná právní úprava je tedy v souladu s ústavním pořádkem ČR.

C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Návrh zákona není transpozicí aktů Evropské unie, ač v některých dílčích ustanoveních novelizuje ustanovení zákona, jež byla dříve z práva Evropské unie transponována, a není technickým předpisem ve smyslu nařízení vlády č. 339/2009 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, v platném znění.

Úprava novely zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je souladná s ustanoveními:

• čl. 24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí,

• čl. 38 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES,

• čl. 20 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES,

• čl. 14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES.

Navrhované právní úpravy se dotýkají v oblasti zprostředkovávání zaměstnání a zaměstnávání osob se zdravotním postižením tyto právní akty Evropské unie:

• Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, • Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (sdělení MZV č. 10/2010 Sb. m. s.), která byla ratifikována rovněž Evropskou unií 23. prosince 2010,

• Směrnice Rady 94/33/ES ze dne 22. června 1994 o ochraně mladistvých pracovníků,

• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES,

• nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství,

• nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s výše uvedenými právními předpisy Evropské unie, které vytváří rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání a pro možnosti poskytování podpor na nábor a zaměstnávání znevýhodněných pracovníků a pracovníků se zdravotním postižením. Navrhovaná právní úprava v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením je tedy plně v souladu se Směrnicí Rady 2000/78/ES.

Návrh je plně slučitelný s právem EU a není v rozporu s žádnými mezinárodněprávními závazky ČR.

D. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Rozsáhlejší analýza předpokládaného hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty je součástí obecné části důvodové zprávy k návrhu zákona o integračním sociálním podniku.

Níže je předkládán odhad nákladů na státní rozpočet v prvním a šestém roce po nabytí účinnosti zákona.

Podrobnější rozpracování výpočtů, které vedly k výše uvedeným závěrům, jsou uvedeny v ZZ RIA.V odkazovaném dokumentu jsou rovněž podrobně vyčísleny přínosy navrhovaných zákonů, které několikanásobně převyšují shora vyčíslené náklady. Nutno rovněž zdůraznit, že uvedené výpočty akcentují regulační rámec jako celek, některé náklady vzniknou bezprostřední působností tohoto zákona, některé pak zákonem o sociálním podniku.

Náklady v prvním roce od nabytí účinnosti

Celkové náklady v 1. roce Mzdové náklady

11.142.045 Kč

Náklady na IT zabezpečení 40.000.000 Kč registru

Náklady na oba příspěvky 12.000.000 Kč. zakotvené v zákoně o ISP

Celkem v prvním roce 63.142.045 Kč

Celkové náklady v 6. roce

Mzdové náklady 11.142.042 Kč

Celkové náklady v 6. roceNáklady na podporu oběma

příspěvky zakotvenými340.800.000 Kč v zákoně o ISP

Celkem 351.942.042 Kč

Navrhovaný předpis samotný nebude mít žádný vliv na veřejné rozpočty mimo státní rozpočet. Podrobnější vliv navrhovaného regulačního rámce (tedy včetně zákona o integračním sociálním podniku) je uveden v důvodové zprávě k tomuto navrhovanému předpisu. Výjimku tvoří veřejní zadavatelé z okruhu obcí a krajů, které využijí navrhovaných nástrojů v zákoně o zadávání veřejných zakázek. V těchto případech lze očekávat průměrně vyšší cenovou hladinu dodávaného zboží nebo služeb, naproti tomu dojde k významnému administrativnímu zjednodušení řízení o uvedených zakázkách. Výhody z toho plynoucí se pak projeví efekty uvedenými v ZZ RIA a v důvodové zprávě k zákonu o integračním sociálním podniku.

Nedochází tedy k přímému dopadu na podnikatelské prostředí jako takové. V souvislosti s navrhovanou právní úpravou lze očekávat, že dojde ke zlepšení zaměstnatelnosti a zvýšení zaměstnanosti osob, které obtížně nacházejí své uplatnění na trhu práce. Proto lze také konstatovat, že navrhované změny přispějí k obsazení některých pracovních pozic u zaměstnavatelů. Současně lze konstatovat, že dojde k rozvoji podnikatelské činnosti neziskového sektoru.

Podnikatelské prostředí lze pro účely této části rozdělit na dva dílčí segmenty:

1) podnikatele, kteří nejsou zaměstnavateli na chráněném trhu práce ani se neplánují stát integračním sociálním podnikem,

2) zaměstnavatele na chráněném trhu práce.

Ad 1)

Jedním ze základních strukturálních problémů České republiky je zásadní nedostatek pracovní síly v některých profesích. V souvislosti s právní úpravou týkající se změny zákona o zaměstnanosti lze očekávat, že dojde ke zlepšení zaměstnatelnosti a zvýšení zaměstnanosti osob, které obtížně nacházejí své uplatnění na trhu práce. Proto lze také konstatovat, že navrhované změny přispějí k obsazení některých pracovních pozic u zaměstnavatelů – podnikatelů.

Ad 2)

V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením má právní úprava vliv na zaměstnavatele na chráněném trhu práce, kterým je o polovinu snižován limit pro náhradní plnění (v druhém roce účinnosti zákona). Nicméně u většiny těchto zaměstnavatelů nelze předpokládat, že úprava ovlivní jejich činnost, neboť jejich nabídka náhradního plnění je velmi široká a celkový limit pro náhradní plnění není čerpán ani z poloviny.

Zaměstnavatelé na chráněném trhu práce, které snížení limitu ovlivní, budou motivováni stát se integračními sociálními podniky, u kterých je zachována stávající výše limitu. Motivace stát se integračními sociálními podniky, je dále umocňována tím, že tyto podnikatelské subjekty mohou očekávat zvýšení objemu vyhrazených veřejných zakázek právě vůči integračním sociálním podnikům.

V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením se finanční dopady nepředpokládají. Zvýšené počáteční náklady spojené se získáním statusu integračního sociálního podniku postupně vykompenzuje zejména zvýšení počtu ekonomicky aktivních osob, ale také lze předpokládat snížení napětí mezi většinovou společností a osobami sociálně vyloučenými. Jedná se pouze o úpravu dodavatelsko-odběratelských vztahů v rámci tzv. náhradního plnění. Potencionální dopad na státní rozpočet lze připustit v případě rozšíření „trhu náhradního plnění“ o integrační sociální podniky, kdy rozšířením nabídky náhradního plnění může být upozaděna forma plnění povinnosti prostřednictvím odvodu finančních prostředků do státního rozpočtu. Nicméně tento dopad nelze předpokládat vzhledem k tomu, že již v současné době je nabídka náhradního plnění velmi široká a celkový limit pro náhradní plnění není čerpán ani z poloviny.

V souvislosti s navrhovanou úpravou týkající se individuálního přístupu úřadu práce ke klientům, profilace osob na trhu práce a změn IAP se finanční dopady nepředpokládají. IAP jsou uzavírány již v současné době, jedná se o zavedené opatření APZ. Navrhovaná úprava pouze nově diferencuje lhůty pro nejzazší uzavření IAP. Školení poradců IAP a jejich vzdělávání je již realizováno a standardně zajišťováno, a to jak interními lektory úřadu práce, tak i v rámci metodického vedení a jeho aktualizace. Proto se zvýšené finanční dopady ani v této oblasti nepředpokládají.

Podle údajů evidovaných ve Věstníku veřejných zakázek dochází k vyhrazení veřejných zakázek v přibližně 30 zadávacích řízení s finančními dopady ve stamilionech Kč ročně.

Rok zadání Počet využití Celková předpokládaná hodnota Celková vysoutěžená cena

2020 29 191,488,266.00 207,309,105.49 2021 25 103,370,969.81 95,847,847.46 2022 31 204,622,296.00 161,232,198.07

Celkem 85 499,481,531.81 464,389,151.02

Předmětům veřejných zakázek, které byly vyhrazeny v letech 2020 až 2022, přiřadili zadavatelé následující hlavní CPV kódy podle nařízení 2195/2002.

PočetCelková vysoutěžená

Kód CPV Název CPV

zadaných VZcena

39800000-0 Čisticí a lešticí výrobky 2 41,000,000.00 79710000-4 Bezpečnostní služby 6 38,347,430.24 30197644-2 Xerografický papír 7 38,031,808.60 30213000-5 Osobní počítače 6 34,702,215.00 79520000-5 Reprografické služby 1 34,000,000.00 33140000-3 Zdravotnický spotřební materiál 13 33,636,467.40

Toaletní papír, kapesníky, ruční utěrky

33760000-5 2 33,195,731.20

a ubrousky

PočetCelková vysoutěžená

Kód CPV Název CPV

zadaných VZcena

35113400-3 Ochranné a bezpečnostní oděvy 1 31,845,557.34 33141420-0 Chirurgické rukavice 2 19,813,173.80 79713000-5 Strážní služby 3 19,481,996.30 30200000-1 Počítače 4 15,707,526.00 79992000-4 Recepční služby 1 15,000,000.00 30213100-6 Přenosné počítače 3 14,700,514.00

Služby související s likvidací odpadů

90500000-2 1 11,597,560.00

a odpady

98310000-9 Praní a čištění 2 11,558,665.81 90910000-9 Úklidové služby 9 11,430,704.23 30190000-7 Různé kancelářské zařízení a potřeby 1 10,000,000.00 39130000-2 Kancelářský nábytek 1 10,000,000.00 33141114-2 Zdravotnická gáza 2 6,023,700.00

Rejstříky, účetní knihy, rychlovazače,

22800000-8formuláře a ostatní tištěné papírnické2 4,957,616.00

výrobky z papíru nebo lepenky Ohřívače vody a vytápění budov,

39715000-7 1 4,426,200.00

instalatérská zařízení Tonery pro laserové tiskárny/faxové

30125110-5 2 4,020,538.00

přístroje

33141113-4 Obvazy, obinadla 5 3,637,790.00

Součásti, příslušenství a doplňky pro

30237000-9 1 3,474,350.00

počítače

98341130-5 Úklidové práce 1 3,398,930.42 18424300-0 Rukavice na jedno použití 1 3,276,000.00 33141118-0 Tampóny 3 2,722,565.07 50421000-2 Opravy a údržba zdravotnických přístrojů 1 2,000,000.00 30192000-1 Kancelářské potřeby 1 1,249,096.61 39143100-7 Nábytek pro ložnice 2 1,153,015.00

V návaznosti na rozvinutí sociální ekonomiky, rozšíření rozsahu dodavatelů, kterým lze veřejnou zakázku vyhradit, a zjednodušení prokazování v zadávacích řízeních, lze očekávat větší rozsah využívání institutu vyhrazených veřejných zakázek.

E. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Pozitivní vliv na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé nebo osoby se zdravotním postižením, je základním cílem předkládané právní úpravy. U zaměstnávání osob se zdravotním postižením má právní úprava vliv na zaměstnavatele uznané na chráněném trhu práce, kterým je o polovinu snižován limit pro náhradní plnění.

Současně bude mít pozitivní sociální dopady na sociálně znevýhodněné skupiny, konkrétně na osoby se specifickými potřebami, které budou cílovými skupinami integračních sociálních podniků. Nezanedbatelným přínosem je i rozšíření nabídky, v rámci tzv. náhradního plnění, o nabídku produkce integračních sociálních podniků. Navrhovanou právní úpravou jsou integrační sociální podniky definovány odlišně oproti zaměstnavatelům na chráněném trhu práce podle zákona o zaměstnanosti. V části případů sice dojde k prolínání obou kategorií subjektů splňujících předpoklady pro dodávky náhradního plnění, avšak část integračních sociálních podniků se bude pohybovat vně stávající množiny subjektů pro dodávky náhradního plnění, čímž dojde k rozšíření nabídky náhradního plnění pro vymezený okruh zaměstnavatelů, jemuž takovou povinnost ukládá zákon o zaměstnanosti.

V oblasti dopadu na národnostní menšiny je očekáván pozitivní vliv při rozvoji podnikatelského úsilí jednotlivých skupin národnostních menšin. Již v současné době působí v České republice několik podnikatelských subjektů z řad romských podnikatelů. Při svém podnikatelském úsilí však naráží na bariéry v oblasti zadávání veřejných zakázek a prohlubování spolupráce s veřejnými zadavateli a navyšování objemu zadaných zakázek. Předpokládaným cílem navrhované regulace je jednak prohloubení využívání těchto podnikatelských subjektů a jednak navazující předpokládané kulturně-sociální aktivity, jež lze zařadit do kategorie očekávaného společensky prospěšného cíle.

Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na životní prostředí.

F. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Obecně

Posouzení vlivu navrhované právní úpravy na ochranu osobních údajů je zpracováno v souladu s čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a s využitím návodu vydaného Úřadem pro ochranu osobních údajů.

Ve vztahu ke změně zákona o zaměstnanosti

Ochrana osobních údajů fyzických osob byla v rámci návrhu zákona posouzena zejména ve vztahu k novelizačním ustanovením zákona o zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že se zákonem o integračním sociálním podniku zakládají nové právní vztahy, nenavazuje tato oblast na dřívější oblast, kde by se ochrana osobních údajů uplatňovala.

Kontrolní mechanismy zakotvených povinností se pak nijak neodlišují od dosavadní, s uvedenými předpisy o ochraně osobních údajů a soukromí konformních, postupů dle zákona o zaměstnanosti.

Oblast ochrany osobních údajů fyzických osob je v rámci navrhované novely zákona o zaměstnanosti posuzována ve vztahu k zavádění institutu profilace fyzických osob žádajících o zprostředkování zaměstnání a nových podmínek pro zpracovávání IAP. Pro posouzení vlivu zpracování osobních údajů v rámci navrhovaných legislativních úprav na ochranu osobních údajů byla zhodnocena rizikovost pro subjekty údajů – tj. fyzické osoby, jimž je zprostředkováváno zaměstnání úřadem práce, a zároveň byla vyhodnocena opatření k zabezpečení osobních údajů, pokud jde o volbu okruhu oprávněných osob přistupovat k osobním údajům a tyto údaje návazně zpracovat nebo jinak využívat.

Pověřenec pro ochranu osobních údajů MPSV na základě konzultací s předkladatelem konstatoval, že navrhovaná novela zákona o zaměstnanosti přináší reálnou změnu dosavadního zpracování osobních údajů uchazečů o zaměstnání (dále také jen „klientů“) úřadu práce jako správce jejich osobních údajů jen v minimální míře. Zpracování osobních údajů klientů úřadu práce ve smyslu uvažované novelizace bude probíhat v podstatě bez výrazných změn z pohledu samotných operací zpracování, včetně operace hodnocení a následného profilování. Profilace je v praxi totiž již v podstatě prováděna, a to za tím účelem, aby mohl být úřadu práce efektivně nápomocen klientovi při hledání optimálního uplatnění vzhledem k jeho pracovnímu profilu se všemi jeho charakteristikami. V navrhované změně zákona je pouze popsána/uvedena kategorizace klientů, tedy jejich rozdělení do dvou specifikovaných profilů. Předkládaná novela dle názoru pověřence mění stávající zpracování osobních údajů jen minimálně. Z pohledu způsobu a organizace zpracování osobních údajů je zachováván informační systém, kde jsou osobní údaje o klientech uloženy/zpracovávány, včetně okruhu oprávněných osob, které s nimi mají pracovat, resp. přístupových práv k nim, navíc se jedná vždy jen o dobrovolně registrující se klienty ke státem nabízenému servisu zprostředkovávanému prostřednictvím úřadu práce. Také vzhledem k tomu, že za dosavadní období nejsou známy žádné incidenty týkající se újmy na právech a svobodě klientů, neshledává pověřenec ani po aktivaci účinnosti předkládané novelizace v tomto směru žádné další, silnější nebo modifikované hrozby pro bezpečnost zpracovávaných osobních údajů klientů. Z toho plyne, že dosud realizovaná technická a organizační opatření na zabezpečení a ochranu osobních údajů jsou dostatečně přiměřená a účinná.

Pověřenec přesto doporučil předkladateli následující:

a) prověřit, zda v současnosti zavedená technická a organizační opatření zaručují v dostatečné míře bezpečnost osobních údajů i pro zamýšlené a v novele popsané zpracování osobních údajů, resp. zda se v dostatečné míře aplikovaly povinnosti správce v podobě jak tzv. záměrné („by design“), tak i standardní („by default“) ochrany dle článku 25 GDPR. Toto doporučení je zmiňováno zejména z důvodu možných průběžně prováděných změn v informačních systémech úřadu práce.

Předkladatel k tomuto doporučení uvádí, že ke zpracování osobních údajů uchazečů o zaměstnání v informačním systému v oblasti státní politiky zaměstnanosti, který je úřadem práce používán při plnění jeho povinností vyplývajících ze zákona o zaměstnanosti a zákona o Úřadu práce ČR mají přístup výhradně zaměstnanci a státní zaměstnanci úřadu práce s uživatelským oprávněním, přičemž se jedná o osoby, které zabezpečují příslušnou agendu. Bez uživatelské role a oprávnění pro práci s daty subjektů údajů nelze s daty v informačním systému v oblasti státní politiky zaměstnanosti pracovat a ani do informačního systému vstupovat. Uvedený postup ochrany osobních údajů je standardní součástí již zavedené dosavadní praxe úřadu práce.

b) provést posouzení dopadu novelizace na ochranu osobních údajů, protože veškerá zpracování prováděná úřadem práce ve prospěch klientů v rámci zákona o zaměstnanosti vykazují parametry, které jsou uváděny v charakteristice Pokynů a v Seznamu druhů operací podléhajících požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, a to konkrétně:

- zpracování kritických údajů a údajů vysoce osobní povahy subjektů údajů (dle kritéria 4 Pokynů) – jde o údaje, které fyzická osoba sděluje úřadu práce za účelem zprostředkování zaměstnání a jsou podstatné pro zařazení fyzické osoby do určitého stupně profilace – sdělení, že jde o osobu, proti které je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce, sdělení, že osoba ukončila výkon trestu odnětí svobody nebo že osoba byla propuštěna z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence

- zpracování osobních údajů velkého rozsahu (dle kritéria 5 Pokynů), a to vzhledem k počtu zpracovávaných minimálně 200 000 klientů

- zpracování osobních údajů s vazbou na jiné správce nebo zpracovatele (dle kritéria 6 a 9 Pokynů), a to vzhledem ke komunikaci s VZP ohledně zdravotního pojištění klientů úřadu práce (sdělování pouze údaje, že konkrétní osoba je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a je tak státním pojištěncem), a po nabytí účinnosti novely pak dále zpracování osobních údajů s omezeným ovlivněním subjekty údajů (dle kritéria 1 a 9 Pokynů), kdy se jedná o zpracování, jehož provedení správcem upravil přímo právní předpis.

Toto doporučení bylo předkladatelem splněno v rámci provedení tohoto rozboru.

c) přeformulovat navrhovaný § 33b odst. 6 zákona o zaměstnanosti tak, aby text lépe vystihoval zamýšlenou spolupráci úřadu práce s dalšími subjekty při tvorbě opatření IAP.

V případě dodatečných změn či úprav obsahu řešeného problematiky novelizace se doporučuje provést případné další konzultace s pověřencem pro ochranu osobních údajů MPSV, eventuálně i úřadu práce. Toto doporučení předkladatel bude respektovat.

Na základě výše uvedených doporučení pověřence předkladatel vyhodnotil, že v rámci navrhovaných legislativních úprav se nejedná o nové zpracovávání osobních údajů. Již existující zpracování osobních údajů fyzických osob za účelem zprostředkování zaměstnání se podstatným způsobem nemění, ať už jde o technické zabezpečení či přístupová práva oprávněných úředních osob. Správce nadále bude povinen dodržet organizační a bezpečnostní opatření k tomu, aby bylo zajištěno, že jsou pro daný účel standardně zpracovány jen osobní údaje nezbytně nutné.

K navrhované právní úpravě týkající se profilace:

Podle § 17 zákona o zaměstnanosti lze osobní údaje o fyzických osobách a údaje o zaměstnavatelích získávat, zpracovávat a sdělovat jen pro účely zprostředkování zaměstnání, poskytování příspěvků na nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a statistické účely. Evidence uchazečů o zaměstnání podle § 27 odst. 1 zákona o zaměstnanosti obsahuje údaje uvedené v žádosti o zprostředkování zaměstnání a dále údaje o průběhu zprostředkování zaměstnání, součinnosti uchazeče o zaměstnání s krajskou pobočkou úřadu práce a poskytování služeb v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a pracovní rehabilitace. Údaje z evidence uchazečů o zaměstnání jsou určeny pro účely zprostředkování zaměstnání, pro statistické účely a pro účely stanovené zvláštními právními předpisy. Důvody pro stanovení stupně profilace jsou údaji uváděnými v žádosti o zprostředkování zaměstnání, přičemž subjekt údajů stvrzuje svým podpisem souhlas se zpracováním svých osobních údajů pro účely zprostředkování zaměstnání a pro poskytování dalších služeb podle zákona o zaměstnanosti. Nevyplývají-li důvody pro stanovení prvního nebo druhého stupně profilace ze žádosti o zprostředkování zaměstnání, jsou úřadu práce sděleny uchazečem v průběhu zprostředkování vhodného zaměstnání. Některé z těchto důvodů jsou výstupem činnosti úřadu práce, např. informace o poskytování dávek ze systému pomoci v hmotné nouzi, přičemž posouzení, zda je fyzická osoba osobou v hmotné nouzi provádí právě úřad práce a na základě tohoto posouzení jsou této osobě poskytovány dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi. Úřad práce rovněž posuzuje, zda fyzické osobě bude poskytován příspěvek na péči, a následně tento příspěvek na péči vyplácí. Kategorie uchazečů o zaměstnání vyjmenované v profilaci a uvedené v navrhované právní úpravě vychází z údajů, které jsou subjektem údajů sděleny v žádosti o zprostředkování zaměstnání, v průběhu jeho vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a při poskytování služby zprostředkování zaměstnání anebo se jedná o údaje, které jsou úřadu práce známy z jeho vlastní činnosti.

Data subjektů údajů zpracovávají oprávněné úřední osoby úřadu práce zajišťující agendu zprostředkování zaměstnání a poradenství pro zprostředkování zaměstnání, případně další oprávněné osoby vstupující do procesu zprostředkování zaměstnání ve smyslu práce s klientem při řešení jeho nezaměstnanosti, které jsou rovněž státními zaměstnanci či zaměstnanci úřadu práce. Zajištění ochrany osobních údajů v rámci informačního systému používaného úřadem práce je uvedeno výše, a to v rámci vyjádření předkladatele k doporučení pověřence pod písmenem a).

K navrhované právní úpravě týkající se IAP:

Proces vypracování, vyhodnocování a aktualizace IAP probíhá ve vzájemné spolupráci uchazeče o zaměstnání a úřadu práce, a to bez přítomnosti jakýchkoliv třetích osob. Vypracovaný dokument je součástí spisové dokumentace uchazeče o zaměstnání, ke které má přístup oprávněná úřední osoba úřadu práce. Písemný dokument není předáván žádnému dalším subjektu.

Záměrem navrhované právní úpravy je legislativně zakotvit možnost spolupráce úřadu práce s dalšími subjekty, jejichž činnost povede ke zlepšení postavení a uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce. Jedná se o spolupráci se subjekty realizující projekty zaměřené na podporu osob se specifickými potřebami na trhu práce nebo poskytující aktivity směřující k řešení nepříznivé sociální situace, kterými mohou být např. nestátní neziskové organizace, občanské poradny, obecní úřady poskytující službu sociálního kurátora, dluhové poradny nebo poskytovatelé sociálních služeb. Identifikuje-li úřad práce ve vazbě na řešení nezaměstnanosti uchazeče o zaměstnání další bariéru mající vliv na jeho integraci na trh práce, bude mít možnost spolupracovat s potřebným subjektem tak, aby vzájemně napomohli uchazeči o zaměstnání komplexně vyřešit jeho nepříznivou situaci, jejíž součástí je nejen ztráta zaměstnání či dlouhodobá nezaměstnanost, ale i další vyskytující se problém (specifická potřeba) např. s bydlením, existujícími dluhy, krizovou situací způsobenou ztrátou zdraví či blízké osoby, rozvodem, domácím násilím.

Veškeré osobní údaje a další informace obsažené v IAP budou k dispozici pouze uchazeči o zaměstnání a oprávněné úřední osobě úřadu práce, která s klientem pracuje. Ve vztahu ke zpracování osobních údajů uchazeče o zaměstnání a uchovávání těchto údajů jsou dodržovány veškeré příslušné právní předpisy a vnitřní akty řízení MPSV a úřadu práce upravující postupy související s ochranou osobních údajů, přístup k těmto údajům je rovněž umožněn pouze zaměstnanci s oprávněním s daty subjektů údajů pracovat, jak je uvedeno výše.

Vzhledem k výše uvedenému zhodnocení všech rizik v oblasti nakládání s osobními údaji dotčených fyzických osob, která předkladatel identifikoval jako možná v souvislosti s navrhovanou právní úpravou, a vzhledem k tomu, že zabezpečení osobních údajů dotčených fyzických osob bude zajištěno stejně jako doposud v rámci stávajícího fungujícího informačního systému a příslušnými opatřeními správce, předkladatel konstatuje, že práva fyzických osob v oblasti ochrany osobních údajů nebudou navrhovanou novelou negativně dotčena.

G. Zhodnocení korupčních rizik

Korupční rizika jsou blíže specifikována v závěrečné zprávě RIA. Navrhovaná právní úprava nepřináší zvláštní korupční rizika.

H. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na bezpečnost ani na obranu státu. Organizační složky státu (veřejní zadavatelé) z řad ozbrojených složek státní moci nebudou nijak nuceni k nákupům citlivého materiálu skrze vyhrazené veřejné zakázky.

I. Zhodnocení dopadů na rodiny

Návrh zákona by měl mít zásadně pozitivní dopad na rodinu. V definicích cílových skupin pro zaměstnávání v integračním sociálním podniku jsou obsaženy rovněž osoby pečující o jinou osobu. Předkládaná právní úprava si proto klade za jeden z dílčích cílů skloubení rodinného a pracovního života těchto osob ve složité sociální situaci. Nepřímý pozitivní vliv pak bude mít zaměstnávání dalších cílových skupin z řad osob se specifickými potřebami, neboť předcházení sociálnímu vyloučení jednoho z členů rodiny může upevnit ekonomickou stabilitu rodiny.

J. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Předložený návrh sám o sobě, tedy bez promítnutí působnosti zákona o integračním sociálním podniku, nemá významný vliv na územní samosprávné celky. K určitému posunu s vlivem na veřejné zadavatele, tedy i obce a kraje, bude mít část zákona, týkající se novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek. Promítnutí této změny zjednoduší řízení o zadávání veřejných zakázek vybrané skupině dodavatelů z řad sociálních podniků, a po omezenou dobu, rovněž zaměstnavatelů na chráněném pracovním trhu. Je zároveň nutné zdůraznit, že tato změna se subjektů (veřejných zadavatelů) týkat nebude, pokud nebudou nových nástrojů (zadávání vyhrazených veřejných zakázek) využívat.

K. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

V oblasti zákona o zaměstnanosti jednotlivé zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy nejsou navrhovanou právní úpravou dotčeny, protože navrhovaná právní úprava navazuje na standardní proces podávání a přijetí žádosti o zprostředkování zaměstnání a žádným způsobem do tohoto procesu nezasahuje.

Pro úplnost uvádíme, že žádost o zprostředkování zaměstnání lze vyplnit on-line a po uložení ji zaslat na úřad práce jako příslušný správní orgán datovou schránkou, e-mailem s elektronickým podpisem nebo poštou s vlastnoručním podpisem, resp. doručit na úřad práce osobně. V rámci elektronické komunikace s úřadem práce lze využít několik nástrojů, a to bankovní identitu, e-občanku, národní identifikační autoritu či mobilní klíč e-governmentu. Více informací lze nalézt na https://www.uradprace.cz/web/cz/elektronicka-komunikace.

Rovněž v oblasti plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením tzv. náhradním plněním nedochází k žádným procesím změnám. Zaměstnavatelé a integrační sociální podnik, který bude poskytovat tzv. náhradní plnění budou využívat stávající elektronickou evidenci náhradního plnění vedenou Ministerstvem práce a sociálních věcí, které je správcem této evidence - https://www.mpsv.cz/web/cz/-/evidence-nahradniho-plneni

1. Budování přednostně digitálních služeb

V oblasti všech tří zásadních změn nedojde k žádnému posunu oproti stávajícímu řešení.

2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb

Úřad práce bude při opětovném řešení žádostí stejného subjektu o vydání nového rozhodnutí vycházet z již dostupných zdrojů.

3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením

Předložená právní úprava bude šetrná vůči potřebám osob s nejrůznějším zdravotním postižením (viz stávající prostředí ÚP).

4. Sdílené služby veřejné správy

Předložená právní úprava vychází z dosavadní dobré praxe sdílených služeb ve veřejné správě, přičemž při komunikaci s oprávněnými osobami bude vycházet z informací již dříve dostupných jiným orgánům veřejné správy.

5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy

V případě všech změn, jež předložený návrh zákona přináší, bude vycházeno z dosavadního IT řešení.

6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru

Harmonizací pravidel, řešených změnou zákona o zadávání veřejných zakázek s právem EU dojde i ke zvýšení interoperability zadavatelů veřejných zakázek v jiných členských státech EU i dalších zemích, neboť tito veřejní zadavatelé budou moci tvrzení sociálních podniků o tom, že jsou zapsány v registru MPSV, ověřit v transparentním registru.

7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby

Shromažďovány budou pouze takové údaje, které budou nezbytné pro posouzení zákonem stanovených povinností.

8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb

Návrh zákona o integračním sociálním podniku počítá se zveřejňováním důležitých informací o jednotlivých integračních sociálních podnicích v registru integračních sociálních podniků. Tím může dojít ke zpracování srovnávacích studií a dalších analýz potřebných k zajištění kontroly transparentnosti a ochrany před zvýhodňováním některého ze subjektů, klientelismem a korupcí, což se z hlediska působnosti předkládaného zákona projeví zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek

9. Technologická neutralita

Předložený návrh zákona nepreferuje žádné konkrétní technické řešení.

10. Uživatelská přívětivost

Samotný návrh zákona stanovuje pouze okruh případů vrchnostenského působení veřejné moci. S přihlédnutím k předešlým zásadám bude nastaveno takové prostředí, které bude přívětivé nejen pro uživatele z řad „obvyklých“ podnikatelů, ale i osob se zdravotním postižením.

11. Zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování

V návrhu zákona nelze identifikovat žádná omezení možností přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování. V případě zájmu ze strany zájemce o vyhledání informací o integračních sociálních podnicích mohou v tomto ohledu pomoci např. sociální pracovníci NNO, úřadů územně samosprávných celků či jednotlivých pracovišť úřadu práce. Za takto žádané informace lze považovat zejména nabídku pracovních příležitostí ze strany integračních sociálních podniků právě pro osoby s omezeným sociokulturním rozhledem, které by mohly být ohroženy také digitálním vyloučením.