Důvodová zpráva

zákon č. 47/2020 Sb.

Rok: 2020Zákon: č. 47/2020 Sb.Sněmovní tisk: č. 525, 8. volební období
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení. Samotný schválený zákon je dostupný výše.

a) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Problematika digitálních technických map (DTM), které by byly pořizovány a spravovány na závazném jednotném standardu pro území celé České republiky, není doposud právním řádem upravena. Náš právní řád v současnosti obsahuje pouze právní úpravu technických map, která je stručně zmíněna v zákoně o zeměměřictví a ve stavebním zákoně. V zákoně o zeměměřictví je definována technická mapa obce, je vydána prováděcí vyhláška, která stanoví základní obsah technické mapy, zeměměřický zákon také obsahuje zmocňovací ustanovení k vydání obecně závazných vyhlášek upravujících postupy při aktualizaci technických map. Stavební zákon zmiňuje technické mapy jako zdroj informací pro územní plánování, upravuje předávání podkladů pro aktualizaci technické mapy při dokončení stavby, a lze z něj dovodit, že poskytováním údajů pro aktualizaci technické mapy plní správci technické infrastruktury své povinnosti ve vztahu k aktualizaci územně analytických podkladů. Stavební zákon také upravuje povinnost vlastníků staveb vést v aktuálním stavu dokumentaci staveb a výstupy z této dokumentace se využívají pro vedení technických map. Současná právní úprava tedy umožňuje, aby města a obce technické mapy zakládaly a vedly z vlastního rozhodnutí v rámci samostatné působnosti a sjednocuje jejich základní obsah. Většina měst i některé menší obce (obvykle pouze v intravilánu města či obce) a 6 krajů technické mapy založily a vedou za účelem shromažďování aktuálních informací o dopravní a technické infrastruktuře a dalších stavebních a některých přírodních objektech. Tyto informace pak využívají v územním plánování jako zdroj územně analytických podkladů a také při každodenní správě majetku a posuzování různých rozvojových záměrů. Plnému využití technických map zejména v územním a stavebním řízení však brání skutečnost, že nejsou k dispozici plošně na celém území státu a chybí podrobnější úprava povinností správců dopravní a technické infrastruktury při předávání údajů pro aktualizaci. Již při přípravě současného stavebního zákona v letech 2004 a 2005 byla diskutována možnost plošného zavedení technických map a jejich využití při přípravě, umísťování a povolování staveb, neboť technické mapy mohou přinést zjednodušení a urychlení těchto procesů. Na základě údajů technické mapy lze například přesně stanovit okruh dotčených správců technické a dopravní infrastruktury, jejichž vyjádření k navrhovaným záměrům je třeba zohlednit v územním a stavebním řízení. K realizaci diskutovaného záměru však tehdy nedošlo, stejně jako stavební zákon z roku 2006 dostatečně nepodpořil digitalizaci územního plánování a stavebního řízení. Změna současné právní úpravy technických map je nezbytná, pokud mají být technické mapy využity pro zrychlení přípravy, umisťování a povolování staveb, a je také nezbytným předpokladem pro úspěšnou digitalizaci těchto procesů. Současná právní úprava problematiky vedení technických map neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace, a netýká se rovného postavení mužů a žen.

b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

DTM sjednotí, doplní a zpřístupní dosud roztříštěná, neúplná a nepřesná data o veškeré

dopravní a technické infrastruktuře pro území celé ČR, a tak poskytne informace pro sdílení fyzické infrastruktury a umožní tak koordinaci stavebních prací ve smyslu zákona č.

194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, který implementuje směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Současný stav implementace této směrnice hodnotila Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě z 28. 6. 2018 č. COM(2018)492 final, jež obsahuje také doporučení, týkající se zajištění mapování jakožto předpokladu sdíleného využívání fyzické infrastruktury. Zpráva byla předložena Poslanecké sněmovně (kód dokumentu 10946/18) s pozitivním stanoviskem k tomuto doporučení, a byla projednána Hospodářským výborem dne 10.10.2018. Na společném jednání čtyř generálních ředitelství Evropské komise, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Českého telekomunikačního úřadu dne 12.6.2018 k problematice podpory budování vysokorychlostního internetu byly identifikovány nedostatky v oblasti mapování pro vyhodnocování potřeb intervencí z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Tyto nedostatky jsou především spojeny s chybějící DTM, což představuje problém pro rozvoj vysokorychlostního internetu

v ČR. Vytvoření DTM tak představuje příležitost pro zlepšení situace v oblasti rozvoje vysokorychlostního internetu v ČR. Na jednání byl dohodnut akční plán, který zahrnuje

vytvoření DTM pro lepší vyhodnocení kvality a dostupnosti existující infrastruktury a zlepší sdílení infrastruktury. Akční plán pro vytvoření DTM předpokládá využití prostředků z ESIF v programovém období 2014-2020 určených pro rozvoj internetu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2018/1972, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace, v čl. 22 stanoví, že do 21. prosince 2023 bude provedeno zeměpisné mapování dosahu sítí elektronických komunikací umožňujících poskytování širokopásmového připojení. Transpozice směrnice do českého práva se připravuje. Realizace

DTM je předpokladem pro splnění tohoto požadavku Kodexu.

Vytvoření digitálních technických map krajů na území celé České republiky (DTM) a jejich propojení s digitální mapou veřejné správy (DMVS) též významně přispěje ke

zjednodušení a zrychlení přípravy, umisťování a povolování staveb v České republice. Mělo

by také podstatně zjednodušit práci pořizovatelům územních plánů a současně zkvalitnit a zjednodušit práci samosprávám při přípravě jak územně plánovacích podkladů, tak samotných

územně plánovacích dokumentací. Vytvoření DTM a DMVS bude představovat snížení administrativní zátěže pro stavebníky při přípravě investic, zejména liniových,

infrastrukturních staveb a bude též přínosem pro uživatele, resp. občany České republiky, kteří se při svých podnikatelských i soukromých aktivitách snáze dostanou k aktuálním údajům o území. A v neposlední řadě bude mít vznik DTM a DMVS pozitivní dopad na práci samotných vlastníků a správců infrastrukturních sítí, kterým tyto umožní rychle zjistit případné kolize při plánování a údržbě své infrastruktury s infrastrukturou jiných vlastníků a správců. Specifická doporučení Rady EU (SDR), jež jsou vydávána jako součást Evropského semestru, pro Českou republiku opakovaně zdůrazňují potřebu snížení administrativní zátěže na investice, vč. zrychlení povolovacích procesů pro infrastrukturní stavby. Jakkoliv Specifická doporučení Rady nejsou právně závazná, a mají sloužit jako vodítka pro provádění hospodářských reforem na národní úrovni, rámci tzv. makroekonomických kondicionalit má však EK možnost navrhnout členskému státu přesměrování části prostředků z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) na projekty a činnosti, které podpoří plnění SDR pro daný členský stát, přičemž při nevyhovění návrhu EK může navrhnout Radě pozastavení části

plateb z ESIF. Naplnění SDR pro rok 2019 tak je pro ČR stěžejní. SDR pro rok 2019

obsahují požadavek zaměřit se na digitální infrastrukturu a snížit administrativní zátěž pro

investice. DTM přispívají k budování digitální infrastruktury, a ve spojení s DMVS, příp. též s dalšími součástmi digitalizace územního plánování a stavebního řízení také ke snížení administrativní zátěže pro investice, a tak významně přispívají k naplnění těchto požadavků Rady EU.

Přehled přínosů spojených se zavedením DTM a DMVS:

1. Pozitivní dopady pro uživatele (občany, podnikatele a veřejné zadavatele):

 jednoduchý a rychlý přehled o možnostech a limitech využití území;  snadná dostupnost informace o dotčených vlastnících nebo správcích sítí v zájmovém území;  možnost rychlého zásahu v případě havárie či poškození technické infrastruktury.

2. Pozitivní dopady pro projektanty:

 významně jednodušší a okamžitý přístup k aktuálním údajům o vedení sítí v území.

3. Pozitivní dopady pro obce a města:

 zjednodušení a zkvalitnění prací při pořizování územních a regulačních plánů;  významné zkvalitnění možností správy území – rychlá identifikace problému a možných souvisejících kolizí v případě havárií technické infrastruktury;  zásadní zjednodušení přenosu aktuálních údajů do vlastní digitální technické mapy obce či města;  zkvalitnění evidence a správy vlastního majetku (např. evidence a správa veřejného osvětlení, kanalizace či obecního vodovodu);  zjednodušení práce úředníků na úseku stavebního řízení a na úseku regionálního rozvoje a územního plánování.

4. Pozitivní dopady pro kraje

 zjednodušení plánování a realizace infrastruktury ovlivňující území celého kraje,  zjednodušení prací při přípravě územně plánovacích podkladů, zásad územního rozvoje a regulačních plánů pro plochy a koridory nadmístního významu.

5. Pozitivní dopady pro agendy orgánů státní správy:

 zkvalitnění evidence a správy majetku státu;  snadnější získání informací potřebných k ochraně životního prostředí;  lepší zajištění obrany a bezpečnosti včetně ochrany kritické infrastruktury.

6. Pozitivní dopady na správce sítí

 zvýšení ochrany před cizími zásahy;  zrychlení práce při vydávání stanovisek žadatelům o stavební povolení v blízkosti sítě provozované správcem;  jasný přehled o možnostech systematického rozvoje sítí;

 usnadnění koordinace činností při údržbě a rozvoji se správci ostatních sítí  přístup k údajům o povrchové situaci v území jejich zájmu.

Návrh v předložené podobě navíc nestanoví správcům sítí – kromě níže zmíněné výjimky – žádné nové významné povinnosti, protože povinnost předat informace o vedení svých sítí při přípravě územně analytických podkladů mají už podle současného stavebního zákona. Zřízení DTM plnění této jejich povinnosti částečně zjednoduší, protože pro její naplnění postačí, když vloží potřebnou informaci v digitální podobě právě do DTM. Tato povinnost se bude týkat i projektů, které dosud nepodléhají kolaudaci – nově by i informace o nich musely být do DTM zaneseny, a to kvůli oprávněnému požadavku na úplnost mapy. To je také fakticky jediná nová povinnost, kterou by zavedení DTM správcům sítí a stavebníkům přineslo. Navrhovaná právní úprava proto směřuje k prohloubení a sjednocení dosud nedostatečně upravené problematiky pořizování a správy geografických informací v souvislosti s digitalizací procesů přípravy, umisťování a povolování staveb. DTM jsou zahrnuty v koncepčních záměrech Ministerstva pro místní rozvoj a Rady vlády pro informační společnost jako jedna ze základních komponent architektury systému, který má pro digitalizaci v této oblasti sloužit, včetně implementace strategie sdílení datových zdrojů vzniklých na základě použití metody BIM (Informačního modelování staveb) zaváděné Ministerstvem průmyslu a obchodu v souladu se schválenou GeoInfoStrategií ČR. DTM mají jako průběžně aktualizovaná geografická databáze obsahující informace o povrchové situaci a podzemních sítích a objektech zejména v urbanizovaných územích sloužit jako základní zdroj technických údajů pro uzemní plánování, umísťování a povolování staveb, ale i pro správu urbanizovaného území v průběhu životního cyklu staveb (společně s katastrem nemovitostí, aktuálním ortofotografickým zobrazením zemského povrchu, případně s digitálním modelem reliéfu). Navrhovaná právní úprava se zaměřuje na naplnění základních principů eGovernmentu, aby údaje o dopravní a technické infrastruktuře a dalších stavebních objektech budou shromažďovány a zpřístupňovány pouze na jednom místě. Krajské DTM budou zastřešeny na celostátní úrovni DMVS, který bude usnadňovat práci uživatelů se systémem, zprostředkovávat informační funkce a usnadňovat aktualizaci údajů jejich editory. Navrhovaná právní úprava přitom neomezuje dosavadní praxi, kdy pro svoje potřeby vedou technické mapy o svém území také města a některé obce. Je pouze zajištěno, aby nedocházelo k duplicitám, takže obce budou základní obsah přebírat z technických map krajů a ve své vlastní režii doplňovat pouze speciální obsah, který slouží například k evidenci obecního majetku nebo údaje pro projekty Smart Cities. DTM tak budou sloužit ke zrychlení a zefektivnění územně plánovacích a stavebně právních procesů, k poskytování údajů o fyzické infrastruktuře podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a k dalším účelům souvisejícím se správou a rozvojem území včetně splnění povinností stanovených evropskou směrnicí INSPIRE implementovanou zákonem o právu na informace o životním prostředí. Navrhovaná právní úprava nemá žádný vliv na zákaz diskriminace ani vazbu na vztah rovnosti mužů a žen.

c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

DTM jako jednotný systém pro pořizování, správu a využívání údajů o dopravní a technické infrastruktuře doposud není právním řádem jednotně upraven. V České republice jsou vedle technických map obcí vyhotovovány v gesci a pro území krajů také technické mapy krajů. V současné době se tak však děje bez dostatečné opory v zákoně. Tento stav neumožňuje využití potenciálu technických map v procesech přípravy, umisťování a povolování staveb. Vytvoření DTM je tak jedním z důležitých záměrů v oblasti digitalizace územního plánování a stavebního řízení. Vytvoření jednotného celostátního systému DTM vyžaduje minimálně tříleté období, přitom zde není přímá závislost na finální podobě rekodifikace stavebního práva. Navrhovaná úprava tedy v předstihu řeší zefektivnění dílčí oblasti přípravy, umisťování a povolování staveb a vytváří tak předpoklady pro budoucí využití DTM i v nové právní úpravě územního plánování a stavebního řádu.

d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaný právní předpis je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

e) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Předpisy Evropské unie, judikatura soudních orgánů Evropské unie a obecné právní zásady práva Evropské unie se na danou oblast přímo nevztahují. Vytvoření digitálních technických map krajů však umožní efektivně plnit povinnosti vyplývající pro Českou republiku ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) a ze směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/61/EU o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Na oblast navrhované úpravy žádná mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nevztahuje.

g) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Přepokládá se přímý finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet i rozpočty krajů a na podnikatelské prostředí České republiky. Zároveň se počítá se spolufinancováním DTM v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) a spolufinancováním informačního systému digitální mapy veřejné správy (IS DMVS) z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) v programovém období 2014–2020. Celková předpokládaná finanční alokace na tyto projekty z OP PIK je 2 mld. Kč a z IROP ve výši 230 mil. Kč. Podpora projektu IS DMVS bude možná na základě revize alokací programů OP PIK a IROP, která bude předložena Evropské komisi ke schválení. V případě, že by nedošlo ke schválení revize programů, bude nutné zajistit financování z národních zdrojů. Finanční zajištění projektů v době udržitelnosti je v současné době v jednání a mělo by být financováno v rámci rozpočtových požadavků ČÚZK na státní rozpočet a rozpočtových požadavků krajů na příspěvek na výkon přenesené působnosti.

Dopady na státní rozpočet

Přímý dopad do státního rozpočtu na zajištění IS DMVS

Investiční náklady U investičních nákladů budou hlavním zdrojem financování Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) v programovém období 2014–2020, konkrétně IROP. V rozpočtové kapitole Českého úřadu zeměměřického a katastrálního vyvolá realizace potřebu předfinancování vybudování informačního systému digitální mapy veřejné správy (IS DMVS), vč. pořízení ortofotomapy ČR s vysokým rozlišením, celkem ve výši 230 milionů korun. IS DMVS bude zajišťovat funkce systému, které je nutné řešit na centrální úrovni, ortofotomapa ČR je jednou ze tří datových vrstev DMVS a navíc bude využita jako základní zdroj informací při naplňování dat IS DTM krajů. Míra spolufinancování z ESIF bude 80,863 % celkových způsobilých výdajů projektu, tj. 186 mil. Kč z IROP. Zbývajících 19,137 % způsobilých výdajů, tj. 44 mil. Kč bude financováno ze státního rozpočtu, z rozpočtové kapitoly MMR jakožto řídícího orgánu IROP. Veškeré nezpůsobilé výdaje projektu, bude nezbytné financovat ze státního rozpočtu, z rozpočtové kapitoly ČÚZK. Provozní náklady Dále bude nutné od roku 2022 navýšit výdaje rozpočtové kapitoly ČÚZK o 33 mil. Kč ročně na provoz nově vytvořeného IS DMVS.

Dopady do rozpočtů krajů Investiční náklady Pro pokrytí investičních nákladů na DTM, zejména pro pořízení hardwaru, softwaru a prvotní sady dat do krajské DTM s výjimkou Hl. m. Prahy bude využito financování z ESIF v programovém období 2014-2020, konkrétně OP PIK, a to ve výši 2 mld. Kč. Na pokrytí celkových nákladů zajistí kraje předfinancování. Míra spolufinancování z ESIF bude 85 % celkových způsobilých výdajů projektu z OP PIK; kraje v souladu s pravidly programu se budou podílet kofinancováním z vlastního rozpočtu ve výši 15% celkových způsobilých výdajů. Veškeré nezpůsobilé výdaje projektu bude nezbytné financovat z rozpočtu krajů, z rozpočtu Hl. m. Prahy bude financována úprava již existující DTM Prahy pro potřeby nového systému. Kvalifikovaný odhad nákladů byl vyčíslen na základě reálných údajů krajů, které doposud vedou technické mapy krajů v rámci samostatné působnosti.

Provozní náklady Pokrytí provozních nákladů krajů zejména údržba hardwaru a softwaru vlastního systému DTM, aktualizace dat a také mzdové a související prostředky na potřebné zaměstnance bude kryto z části příspěvkem na výkon přenesené působnosti ze státního rozpočtu a z části z rozpočtů krajů. Kvalifikovaný odhad nákladů byl vyčíslen na základě reálných údajů krajů, které doposud vedou technické mapy krajů v rámci samostatné působnosti s přihlédnutím na rozsah plochy území kraje, ve které bude průběžně docházet k aktualizaci údajů DTM kraje (jedná se o aktualizaci údajů, které budou do DTM pořizovat kraje jako správci DTM).

Výše takto odhadnutých nákladů se pohybuje v průměru na jeden kraj v rozmezí 11-22 mil. Kč/ročně. Z hlediska výše příspěvku ze státního rozpočtu na výkon přenesené působnosti se navrhuje spolufinancování ze státního rozpočtu a rozpočtu krajů. Podíl spolufinancování bude předmětem projednání v souvislosti s metodikou způsobu výpočtu nákladů na přenesenou působnost státní správy (viz dále). Předpokládá se stanovení podílu spolufinancování na základě dohody a stanovení přínosů a využívání pro činnosti státu a krajů. Tento způsob krytí provozních nákladů by měl výrazně přispívat k tomu, aby výdaje z veřejných rozpočtů (státního rozpočtu a rozpočtů krajů) byly vynakládány efektivně a účelně.

V současné době jsou příspěvky na výkon přenesené působnosti financovány na základě metodiky ministerstva vnitra, která vychází z kalkulace nákladů na počet zaměstnanců zařazených pro výkon agendy. Tento výpočet však v případě agendy DTM není vhodné použít, protože agenda bude zajišťována kombinací služeb ICT, externích pořizovatelů dat (zejména geodetů) a vlastních zaměstnanců krajů. Proto by bylo vhodné zpracovat pro financování příspěvku na výkon přenesené působnosti v agendě DTM samostatnou metodiku, která by zohledňovala jiný a moderní způsob zajištění výkonu této působnosti na krajích. Tato metodika by měla být MV ČR zpracována nejpozději do konce roku 2021, aby již v průběhu roku 2022, tedy v době sestavování rozpočtu na rok 2023, mohlo dojít k využití této metodiky a řádnému zahrnutí nákladů na krytí provozních výdajů DTM jak do státního rozpočtu, tak do rozpočtů krajů. Je zřejmé, že bude možné takovou metodiku využít pro konstrukci příspěvku na výkon přenesené působnosti i v jiných agendách v souvislosti s dalším rozvojem digitalizace veřejné správy.

Dopady do rozpočtů obcí

Finanční dopady do rozpočtů obcí se nepředpokládají s ohledem na skutečnost, že se i nadále ponechává na rozhodnutí obce, zda povede nebo nepovede svou technickou mapu obce v samosprávné působnosti a zároveň vznikem DTM krajů a DMVS se dají očekávat výrazné úspory na straně zejména malých obcí.

Většině obcí, které doposud technickou mapu obce neprovozují, vznik DTM krajů a DMVS umožní využívat údaje z DTM krajů a DMVS bez potřeby nebo dokonce povinnosti vytvářet vlastní technickou mapu obce. To pro ně bude znamenat obrovskou úsporu budoucích nákladů jak investičních, tak provozních.

Z hlediska obcí, které již nyní vedou digitální technickou mapu obce nebo budou chtít technickou mapu obce vést, dojde k výrazné úspoře finančních prostředků. Tyto obce totiž nebudou muset získávat a aktualizovat údaje do své technické mapy obce od vlastníků, správců nebo provozovatelů dopravní a technické infrastruktury na základě vyhlášky obce, která nyní může stanovit rozsah údajů a podmínky, za kterých se budou od nich tyto údaje získávat. Obce již podle nové právní úpravy nebudou zmocněny vydat obecní vyhlášku, která by umožňovala uložit vlastníkům, správcům a provozovatelům infrastruktury předávání údajů obsažených v DTM kraje. Případný náklad související s úpravou jejich existujících technických map (vytvoření rozhraní do DTM krajů, resp. DMVS), aby byly schopny automatizovaně přejímat údaje z DTM kraje a z DMVS, bude kompenzován vzniklými úsporami.

Dopady do rozpočtů vlastníků/správců technické a dopravní infrastruktury

Finanční dopady se předpokládají i na straně vlastníků/správců technické a dopravní infrastruktury, a to zhruba v následujícím členění a rozsahu:

 náklady spojené se zprovozněním digitální technické mapy (SW úpravy a příprava dat pro prvotní naplnění digitální technické mapy)  každoroční provozní náklady spojené s plněním povinností vůči digitální technické mapě  náklady na případné dodatečné zaměření nebo zpřesnění zaměření historické infrastruktury v požadované třídě přesnosti, bude-li požadováno Náklady, které budou muset vlastníci, provozovatelé nebo správci dopravní a technické infrastruktury vynaložit v souvislosti se vznikem DTM se budou pohybovat v řádech desítek milionů korun (v závislosti na provozovaném informačním systému) na úpravu jejich informačních systémů, které bude nutné upravit pro přístup k jednotnému rozhraní DMVS resp. DTM. Jedná se však o jednorázovou úpravu informačních systémů, které již pak budou průběžně aktualizovány v rámci technologického vývoje. Tyto úpravy ve většině případů přinesou možnost automatizovaného předávání a získávání údajů z DTM, které povedou z dlouhodobého hlediska k úspoře zejména provozních nákladů na straně vlastníků, provozovatelů nebo správců dopravní a technické infrastruktury. Další náklady budou vlastníci, provozovatelé nebo správci vynakládat průběžně každý rok v souvislosti s pořizováním či aktualizací dat do DTM, což vlastníci, provozovatelé nebo správci vynakládají v současnosti podle existující právní úpravy při předávání údajů do územně analytických podkladů. Odhad nákladů je v tomto případě komplikovanější s ohledem na skutečnost, že nejsou známy v současnosti vynaložené náklady jednotlivých správců, provozovatelů a správců sítí. V každém případě se dá odhadnout, že v horizontu následujících 10 let budou vynakládat vlastníci, provozovatelé nebo správci dopravní a technické infrastruktury částky na pořízení a aktualizaci dat v úhrnu v řádech stovek milionů korun.

S ohledem na výše uvedenou skutečnost, že údaje o dopravní a technické infrastruktuře vlastníci, správci a provozovatelé musí předávat již nyní do územně analytických podkladů a zároveň si je pořizují ve vlastním zájmu pro svou potřebu správy a evidence majetku nebo z důvodů plnění jiných zákonných povinností, není možné tento typ nákladů vlastníků, provozovatelů nebo správců považovat za náklad přímo vyvolaný přijetím nové právní úpravy. Vlastníkům, správcům a provozovatelům dopravní a technické infrastruktury bude systém DTM a DMVS přinášet z dlouhodobého hlediska také řadu úspor, které se dají v horizontu následujících 10 let odhadnout v úhrnu opět v řádech stovek milionů korun. Tato úspora bude generována zejména ze snížení pracnosti s odpadnutím některých povinností poskytovat údaje podle jiných právních předpisů. Pro pokrytí investičních nákladů veřejnoprávních vlastníků, provozovatelů a správců dopravní a technické infrastruktury bude využito financování z OP PIK. Na pokrytí celkových nákladů zajistí vlastníci/správci předfinancování. Míra spolufinancování z ESIF bude 85 % celkových způsobilých výdajů projektu z OP PIK; vlastníci/správci v souladu s pravidly programu se budou podílet kofinancováním z vlastního rozpočtu ve výši 15% celkových způsobilých výdajů. Veškeré nezpůsobilé výdaje projektu bude nezbytné financovat z rozpočtu vlastníků/správců. O využití prostředků z OP PIK pro soukromoprávní vlastníky, provozovatele a správce dopravní a technické infrastruktury bude jednáno z příslušnými orgány EU fondů a ÚOHS s ohledem na dodržení pravidel veřejné podpory. Pozitivní hospodářské a finanční dopady navrhované právní úpravy na veřejné rozpočty a podnikatelské prostředí nastanou po plném zprovoznění DTM krajů a DMVS díky dostupnosti informací nezbytných pro zkvalitnění a zrychlení procesu stavebního řízení v podobě úspor jeho nákladů i souvisejících nákladů investorů či zvýšení efektivity stavebních investic, stejně jako úspor vyplývajících z výše uvedených přínosů spojených se zavedením DTM krajů. Pokud bychom při vyčíslení očekávaných úspor vycházeli z počtu žádostí o vyjádření o existenci sítí (v roce 2018 je uváděno cca 300 000 žádostí a je předpoklad, že bude v dalších letech narůstat) můžeme úspory jen na poštovném odhadovat v řádech desítek milionů korun (obyčejná zásilka od žadatele na správce a jeho odpověď žadateli). Zcela zásadní úsporou při využití služeb DTM bude však úspora časová a materiální jak na straně žadatele (občana), tak na straně správce. Jedna z velkých infrastrukturních společností již v roce 2010 uváděla 150 000 žádostí ročně na údaje o své síti a k tomu informace o 30 000 haváriích. Při nasazení automatizace vyjadřování, která se pohybuje standardně na úrovni 97,5 %, došlo k úspoře jejich finančních nákladů až o 60 %. Lze tedy předpokládat, že této úspory se dá dosáhnout u všech subjektů zpravujících dopravní a technickou infrastrukturu (tedy včetně obcí a krajů). Zároveň žadatel (občan) bude využívat moderních služeb, kdy potřebná vyjádření o existenci sítí vyřídí na jednom místě pomocí služeb DTM resp. DMVS. Zcela nepochybně dojde ke snížení administrativní zátěže stavebníků a zkrácení lhůt pro vydání územního, resp. stavebního povolení. Při počtu 81 000 vydaných stavebních povolení za rok a předpokladu, že u každé takto řešené stavby lze očekávat průměrně cca 10 žádostí o vyjádření a existenci síti a odhadu, že jen na straně žadatele může vytvoření a administraci jedné žádosti trvat 4 hodiny, lze dovodit časovou úsporu 3 240 000 hodin ročně jen na straně žadatele. A pokud tuto časovou náročnost vynásobíme průměrnou hodinovou mzdou v ČR 277 Kč, dojdeme k částce 897 480 000 Kč. Pokud by se podařilo snížit tuto časovou náročnost jen o polovinu, je úspora jen na straně žadatele zcela zřejmá. Obdobné snížení časové a materiální náročnosti lze očekávat i na druhé straně (na straně správců dopravní a technické infrastruktury) Realizací služeb DTM může dojít k cela zásadní eliminaci zbytečných žádostí, kdy jen díky relativně přesnému vymezení jasného okruhu dotčených vlastníků, provozovatelů nebo správců dopravní a technické infrastruktury bude jasné, kdo má být obeslán a zahrnut do řízení.

Navrhovaná právní úprava nezakládá nerovnost mezi muži a ženami a nemá specifický dopad na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a nemá dopad na životní prostředí.

h) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

V případě, že vlastníkem, provozovatelem, správcem či osobou, které za editora plní jeho editační povinnost, bude fyzická osoba, budou její osobní údaje vedeny v seznamu vlastníků, provozovatelů a správců dopravní a technické infrastruktury nebo v seznamu editorů a osob, které za editora plní jeho editační povinnost. V tomto rozsahu se na vedení těchto seznamů bude vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), které od 25. května 2018. Zpracování osobních údajů v těchto seznamech bude prováděno ke splnění povinnosti stanovené zákonem, a bude prováděno jen v nezbytném rozsahu tak, aby byl zajištěn účel zpracování.

i) Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava nezakládá žádná nová korupční rizika, a naopak povede k větší transparentnosti procesů v oblasti územního plánování, územního a stavebního řízení.

j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava respektuje potřebu chránit údaje, které jsou důležité z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti. K řešení této problematiky byl v § 4b odstavci 5 zvolen standardní model (obdobné řešení je obsaženo například v § 37 zákona o základních registrech nebo v § 3 odst. 5 katastrálního zákona), kdy údaje důležité z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti budou v digitální technické mapě kraje vedeny takovým způsobem, který bude dohodnut s příslušným státním orgánem. Dohoda o způsobu vedení těchto údajů v digitální technické mapě kraje pak bude na území příslušného kraje závazná i pro digitální technické mapy obcí (viz § 4d odst. 4).

Část první Zákon č. 200/1994 Sb., ze dne 29. září 1994, o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením K § 2 písm. m)

Definice technické mapy se upravuje v souvislosti s vytvořením krajských digitálních technických map tak, aby lépe vystihovala toto dílo a zároveň vytvářela vhodný předpoklad pro to, aby digitální technická mapa mohla vzniknout na celém území České republiky.

K § 4 odst. 1 písm. l)

Ustanovení je upravováno tak, aby se vztahovalo nejen na technické mapy obcí (současný stav), ale i technické mapy krajů. Aby byla zajištěna kvalita aktualizace těchto map, zahrnuje se mezi zeměměřické činnosti ve veřejném zájmu i vyhotovení podkladů pro vedení těchto map.

K § 4b

V České republice jsou vedle technických map obcí, které vznikají na dobrovolné bázi, a tudíž spíše ojediněle (obvykle pouze v intravilánu měst či obcí), vyhotovovány v gesci a pro území některých krajů také technické mapy krajů. V současné době se tak však děje bez opory v zákoně, což neumožňuje dosáhnout stavu, aby toto významné dílo vzniklo na území celé republiky a mohlo být plně využito jeho potenciálu. Vytvoření digitální technické mapy ve všech krajích je jedním z důležitých záměrů v oblasti digitalizace územního plánování a stavebního řízení, a to i v rámci připravované rekodifikace stavebního práva. Navrhovaná úprava na to reaguje. V odstavci 1 je zakotvena digitální technická mapa kraje coby digitální technická mapa vedená pro území příslušného kraje. Správcem digitální technické mapy kraje je stanoven krajský úřad, a to v přenesené působnosti. To proto, že zakládání a vedení technické mapy kraje úzce souvisí s činností krajského úřadu jako pořizovatele územně analytických podkladů, neboť digitální technická mapa je významným zdrojem informací pro pořízení těchto podkladů. Ve druhém odstavci je uveden účel digitální mapy, která má sloužit především k využití v procesech územního plánování a stavebního řízení, a také jako zdroj údajů pro plnění povinností vyplývajících ze směrnice INSPIRE, zejména podle přílohy III (témata prostorových dat podle čl. 6 písm. b) a čl. 9 písm. b)), téma 6. Veřejné služby a služby veřejné správy). Digitální technická mapa bude také významným způsobem přispívat k zefektivnění plnění povinností jednotného informačního místa vyplývajících ze zákona č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, zejména bude mít jednotné informační místo snazší přístup k údajům o fyzické infrastruktuře (umístění, identifikace vlastníka, provozovatele nebo správce). Velmi významná je i změna dopadající do oblasti územně analytických podkladů jako jednoho z nástrojů územního plánování, jelikož DTM krajů poskytne do územně analytických podkladů garantovaná data některých sledovaných jevů dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Zpracovávání dat jako územně analytických podkladů, v tomto případě zejména dat dopravní a technické infrastruktury, je dnes roztříštěné mezi orgány územního plánování na úrovni obcí s rozšířenou působností a na úrovni krajů. Nelze tak docílit komplexního podkladu pro potřeby celé republiky. V novém pojetí budou data vlastníků dopravní a technické infrastruktury v bezešvém pojetí, v jednotné datové struktuře, v aktuální podobě, přebírána pro územně plánovací činnost z garantovaného zdroje, tedy z informačního systému digitální mapy veřejné správy (IS DMVS). Obsah digitální technické mapy je podle třetího odstavce rozdělen na veřejnou a neveřejnou část. To je nezbytné zejména proto, že nejde o údaje, které by měly být zcela volně dostupné – značná část z nich vzniká z činnosti soukromých subjektů a týká se zařízení v soukromém vlastnictví – přístup k těmto údajům proto musí být přiměřeně limitován.

Obsahu technické mapy kraje je věnován čtvrtý odstavec. Obsah DTM bude věcně členěn na vlastní údaje o dopravní a technické infrastruktuře [písm. a)] a na údaje o tzv. povrchové situaci [písm. b)]. Podrobné vymezení toho, jaké druhy zařízení, jaké konkrétní objekty, a jaké údaje týkající se těchto objektů a zařízení budou v DTM kraje vedeny, již bude stanoveno prováděcím právním předpisem, neboť se jedná o vysoce technickou záležitost (jedná se v takových případech o obvyklé řešení, obdobně je například v příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, stanoven obsah datové báze územně analytických podkladů). Údaje o technické infrastruktuře budou tvořit zejména údaje o zařízeních přenosové soustavy, přepravní soustavy, distribuční soustavy v elektřině a distribuční soustavy v plynu, o výrobnách plynu, zásobnících plynu, těžebních plynovodech, rozvodných tepelných zařízeních, produktovodech, ropovodech a skladovacích zařízeních, podzemních sítích elektronických komunikací a kabelových nadzemních komunikačních vedeních sítí elektronických komunikací, vodovodech a kanalizacích, vedeních veřejného osvětlení, zařízeních na odstraňování nebezpečného odpadu, skládkách, spalovnách, zařízeních zpracovávajících biologicky rozložitelné odpady, stavbách ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, vodních dílech, potrubní poště, a dalších objektech a zařízeních významných z hlediska účelu vedení digitální technické mapy. K prvotnímu naplnění DTM krajů bude v maximální možné míře využito existujících technických map obcí a průběhu sítí dopravní a technické infrastruktury, k čemuž budou obce a vlastníci/správci sítí krajskými úřady vyzváni. Samozřejmostí je omezení přístupu k těm údajům, které jsou důležité z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti. K řešení této problematiky byl v odstavci 5 zvolen standardní model – obdobné řešení je obsaženo například v § 37 zákona o základních registrech nebo v § 3 odst. 5 katastrálního zákona. V odstavcích 6 až 8 jsou zakotvena pravidla, podle kterých bude probíhat aktualizace obsahu digitální technické mapy, a to mimo jiné i s využitím principů, které se osvědčily při vedení základních registrů (role správců, editorů a osob poskytujících poklady pro editaci v případech, kdy údaje nevznikají z činnosti editora). Údaje o jednotlivých změnách dat o dopravní a technické infrastruktuře budou do DTM kraje zapisovat příslušní editoři (vlastníci, případně provozovatelé nebo správci) přímo, bez možnosti zásahu ze strany správce. Zbývající obsah, tj. obsah zahrnutý pod pojem povrchová situace, budou aktualizovat správci DTM kraje, a to na základě geodetických podkladů předávaných v elektronické formě jednotlivými stavebníky prostřednictvím jednotného rozhraní informačního systému digitální mapy veřejné správy. Základ právní úpravy poskytování údajů z digitální technické mapy je zachycen v devátém odstavci (podrobnosti budou stanoveny vyhláškou). V této souvislosti je nutno rozlišovat tři základní skupiny uživatelů – orgány veřejné moci, vlastníky (případně provozovatele a správce) dopravní a technické infrastruktury a ostatní osoby. Přístup těchto skupin je pak limitován jejich rolemi vyplývajícími zejména z platné právní úpravy a také jejich potřebami, které však vždy musí být v souladu s účely stanovenými ve druhém odstavci.

K § 4c

Dosavadní digitální technické mapy obcí bude možné i nadále obcemi spravovat. Způsob jejich aktualizace se však s ohledem na existenci krajských DTM zásadně změní. Základem pro aktualizaci obecních DTM bude obsah DTM kraje. Obce budou mít stejně jako doposud možnost stanovit, že ve své DTM povedou údaje o dalších zařízeních a objektech, které nejsou obsahem digitální technické mapy kraje, pokud je to významné pro plnění působnosti obce. Zajištění aktualizace této části obsahu DTM obce již bude pouze na příslušné obci.

K § 4d

DTM krajů budou jednou ze základních datových vrstev DMVS, a to společně s katastrální mapou a ortofotomapou. DMVS je v současnosti podchycena v § 36 zákona o základních registrech; odtud bude její zakotvení přesunuto do § 4d zeměměřického zákona s ohledem na intenzivní souvislost se zákonným zakotvením DTM krajů. Technické řešení pro vytvoření kompozice katastrální mapy, ortofotomapy a DTM krajů bude zajišťovat informační systém digitální mapy veřejné správy, jehož správcem bude Český úřad zeměměřický a katastrální. Tento informační systém zabezpečí jednak zobrazení jednotlivých map, z nichž se DMVS skládá, v jednotném rozhraní, a dále jednotnost celé řady činností souvisejících s vedení DTM krajů, zejména pak vedení jednotných seznamů osob, kterých se budou údaje v DTM týkat. Dále bude součástí tohoto informačního systému jednotné rozhraní pro předávání údajů k aktualizaci a pro zápis do DTM krajů. Vedení seznamu vlastníků, provozovatelů a správců dopravní a technické infrastruktury mimo jiné umožní, aby již rok před vlastním zprovozněním DTM krajů měli účastníci územněplánovacích a stavebněprávních procesů k dispozici nástroj, jak rychle a efektivně zjistit, kteří z vlastníků, provozovatelů a správců technické infrastruktury v příslušném zájmovém území mají být žádáni o vyjádření podle § 161 odst. 1 věty druhé stavebního zákona. Vedení seznamu editorů a osob, které za editora plní editační povinnost, umožní rychlé zjištění odpovědného subjektu, který je garantem správnosti, úplnosti a aktuálnosti dat obsažených v DTM.

K § 12 odst. 1

Za účelem zajištění kvality aktualizace DTM se stanoví, že výsledky zeměměřických činností využívané pro vedení DTM podléhají ověření. Významná část aktualizace DTM se bude odehrávat na základě geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, která jako výsledek zeměměřické činnosti ve výstavbě podléhá ověření již podle současné právní úpravy. Obdobné parametry je pak třeba nastavit i pro situace, kdy budou údaje do DTM doplňovány v případech, kdy není povinnost dokumentaci skutečného provedení vyhotovit. Pro tyto případy budou prováděcím právním předpisem stanoveny náležitosti dokumentace, kterou budou stavebníci předávat správcům DTM kraje prostřednictvím jednotného rozhraní.

K § 13 odst. 1 písm. c)

Doplňuje se, že podle písmene c) budou nově ověřovány výsledky zeměměřických činností využívané pro vedení DTM, a to v návaznosti na zařazení těchto výsledků mezi ověřované výsledky [viz změna v § 12 odst. 1 písm. b)].

K § 20 odst. 1 písm. i) až m)

Zmocňovací ustanovení se doplňují v návaznosti na zřízení DTM takovým způsobem, aby bylo možno prováděcím právním předpisem stanovit konkrétní, do značné míry technické podrobnosti nezbytné pro jednotné vedení DTM krajů.

K § 20 odst. 3

S ohledem na to, že aktualizace DTM obcí bude nově probíhat primárně na základě údajů z krajských DTM, je třeba tomu uzpůsobit i zmocnění. Obec bude obecně závaznou vyhláškou stanovovat pouze obsah nad rámec obsahu DTM kraje, a v tomto rozsahu bude svou DTM aktualizovat v rámci samostatné působnosti z vlastní činnosti.

K Čl. II Přechodná ustanovení

Proces vytvoření DTM krajů bude vyžadovat součinnost řady subjektů, a to před tím, než vstoupí v účinnost ta část zákona, která vychází již z předpokladu existence DTM krajů a IS DMVS. Aby mohly DTM krajů a IS DMVS vzniknout, je třeba nastavit základní pravidla a termíny pro období, ve kterém budou tyto informační systémy vznikat.

Část druhá. Zákon č. 183/2006 Sb., ze dne 14. března 2006, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

K § 27 odst. 2

V souvislosti se zavedením povinnosti spravovat na celém území republiky DTM krajů je stanoveno, že DTM kraje musí být využívána jako jeden ze základních podkladů pro pořízení územně analytických podkladů.

K § 27 odst. 3

V tomto odstavci se upravuje povinnost vlastníků dopravní a technické infrastruktury předávat orgánům územního plánování údaje o dopravní a technické infrastruktuře, kterou vlastní. Tuto povinnost bude možné nově splnit tím, že vlastník zajistí aktualizaci údajů o dopravní a technické infrastruktuře v DTM kraje. Kompetenci k přímé editaci údajů o dopravní a technické infrastruktuře v DTM kraje budou vlastníci dopravní a technické infrastruktury mít podle zákona o zeměměřictví.

K § 121 odst. 1

Úprava tohoto ustanovení je naplněním základních principů eGovernmentu. Stavebnímu úřadu nadále nebude třeba předkládat technické dokumenty, které stavebník již předal jiným orgánům veřejné moci pro splnění svých povinností podle jiných právních předpisů. Nebude tak již třeba předkládat geodetickou část dokumentace skutečného provedení stavby v případě staveb dopravní a technické infrastruktury, ani jiné podklady, na základě kterých bude obsah DTM kraje aktualizovat krajský úřad jako její správce. Stavebník dále nebude muset předkládat geometrický plán, protože jej již dříve předal katastrálnímu úřadu. Stavební úřad bude mít možnost přímo v příslušných informačních systémech ověřit, že stavebník opravdu technické podklady uvedené v žádosti o kolaudační souhlas příslušným orgánům veřejné moci předal a bude oprávněn nahlížet do takto předaných dokumentů. Kromě toho se vypouští povinnost předávat stavebnímu úřadu doklad o tom, že stavebník předal údaje pro aktualizaci technické mapy obce. Stavebníci nebudou mít vůči DTM obcí žádné povinnosti, protože se všechny povinnosti v oblasti aktualizace DTM přesouvají k DTM krajů, ze kterých musí obce údaje čerpat. Dnes platné obecně závazné vyhlášky, které stavebníkům tuto povinnost ukládaly, přestanou dle přechodných ustanovení se založením DTM krajů platit.

K § 121 odst. 2

V současné době stavební úřad po předložení žádosti o vydání kolaudačního souhlasu písemně vyzývá příslušnou obec o přidělení čísla popisného nebo evidenčního, případně orientačního. Dochází k úpravě, která reaguje na praktické problémy, které vznikly v důsledku toho, že dokončení celé řady staveb dnes není podmíněno vydáním kolaudačního souhlasu a v důsledku toho stavební úřad u většiny stavebních objektů, kterým se přiděluje číslo domovní, neobdrží od stavebníka žádost.

K § 152 odst. 5

Nově je zavedena povinnost stavebníka ohlásit stavebnímu úřadu dokončení stavby, která nepodléhá kolaudaci. U staveb, které byly provedeny na základě povolení stavebního úřadu a které nevyžadují kolaudaci, ale jsou předmětem zápisu do katastru nebo jejich výstavbou dochází k rozdělení pozemku, je nově pro stavebníka také zavedena povinnost doložit stavebnímu úřadu k ohlášení dokončení stavby geometrický plán. Jedná se o analogickou povinnost k povinnosti, která vyplývá pro kolaudované stavby z ustanovení § 121 odst. 1 věty třetí stavebního zákona. Důvodem rozšíření této povinnosti i na stavby, které nepodléhají kolaudaci, je potřeba jednoznačného nastavení úkonů, na základě kterých bude stavební úřad činit další kroky k očíslování stavebního objektu (viz rovněž odůvodnění k § 121 odst. 2). Toto ustanovení je rozděleno na dvě znění s různým datem účinnosti. První znění nabude účinnosti ihned po schválení novely zákona. Druhé znění nahradí to první a bude účinné až po zprovoznění DTM. Po nabytí účinnosti druhého znění tohoto odstavce budou i stavebníci staveb nepodléhajících kolaudaci zbaveni povinnosti přikládat k ohlášení technické podklady již předané jiným orgánům veřejné moci, neboť stavební úřad bude mít možnost přímo v příslušných informačních systémech ověřit, že stavebník opravdu tyto technické podklady příslušným orgánům veřejné moci předal a bude oprávněn nahlížet do takto předaných dokumentů (viz změna v § 121 odst. 1).

K § 166 odst. 2

Po vybudování DTM ztratí smysl, aby pořizovatel územně analytických podkladů zveřejňoval způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o technické infrastruktuře a o jejím vlastníkovi. Tyto údaje budou volně dostupné z informačních systémů DTM. Při poskytování údajů o území bude navíc uplatňována zásada „only once“, tzn. že poskytovatelé budou předávat data pouze vůči DTM kraje, do územně analytických podkladů již stejné údaje poskytovány nebudou, proto se tato povinnost zveřejňovat údaje o vlastních technické infrastruktury stává nesplnitelnou.

Část třetí Zákon č. 111/2009Sb., ze dne 26. března 2009, o základních registrech.

K § 36

Zákonné ukotvení DMVS se přesouvá do § 4d zeměměřického zákona s ohledem na intenzivní souvislost se zákonným ukotvením DTM krajů (viz rovněž odůvodnění k § 4d).

Část čtvrtá K Čl. V Účinnost

Účinnost je navržena odděleně pro část zákona, která již počítá s existencí DTM krajů, a proto musí odložena k jejich vzniku, a odděleně pro část zákona, která musí nabýt účinnosti co nejdříve, aby mohlo být započato s budování potřebných informačních systémů a jejich naplňováním údaji tak, aby k datu účinnosti druhé části DTM krajů a IS DMVS skutečně existovaly.

V Praze dne 21. 6. 2019

Předkladatelé:

Mgr. Martin Kupka v.r. Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. v.r. Ondřej Profant Ing. Zbyněk Stanjura v.r. Mgr. Martin Baxa v.r. MUDr. Jiří Běhounek v.r. Mgr. Barbora Kořanová v.r. Robert Králíček v.r. Ing. Roman Kubíček, Ph.D. v.r. Ing. Aleš Juchelka v.r. Ing. Jaroslav Faltýnek v.r. Ing. Martin Kolovratník v.r. Ing. Jan Řehounek v.r. Ing. Zuzana Ožanová v.r. Michal Ratiborský v.r. Ing. Milan Pour v.r. Petr Sadovský v.r. MUDr. Kamal Farhan v.r. David Štolpa v.r. Ing. Pavel Růžička v.r. Bc. Petr Venhoda v.r. Ing. Radek Zlesák v.r. Ing. Pavel Juříček, Ph.D. v.r. Jan Richter v.r. Ing. Monika Oborná v.r. Ing. Jiří Strýček v.r. Bc. Iva Kalátová v.r. Ing. Monika Červíčková v.r. Ing. Karla Šlechtová v.r. Mgr. Milan Feranec v.r. Andrea Brzobohatá v.r.

David Pražák v.r. Mgr. Tomáš Kohoutek, MBA v.r. Ing. Jan Kubík v.r. Bc. Jaroslav Bžoch v.r. Ing. Karel Tureček v.r. Margita Balaštíková v.r. Ing. Jaroslav Kytýr v.r. MUDr. David Kasal, MHA v.r. Ing. Jan Bauer v.r. Ing. et Ing. Jan Skopeček v.r. Ing. Věra Kovářová v.r. Ing. Jan Bartošek v.r. PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. v.r. Jakub Janda v.r. Ing. Vojtěch Munzar v.r. Jaroslav Martinů v.r. RNDr. Jan Zahradník v.r. doc. PaedDr. Ilona Mauritzová, Ph.D v.r. Jan Lipavský v.r. Bc. Vojtěch Pikal v.r. Bc. František Navrkal v.r. Bc. Mikuláš Ferjenčík v.r. František Kopřiva v.r. Ing. Tomáš Martínek v.r. Lenka Kozlová v.r. Ing. Lukáš Černohorský v.r. Ing. Ondřej Polanský v.r. Ing. Martin Jiránek v.r. Ing. Lukáš Bartoň, Ph.D. v.r. Lukáš Kolařík v.r. František Elfmark v.r. Bc. Jan Pošvář v.r. Ing. Dana Balcarová v.r. PhDr. Olga Richterová, Ph.D. v.r. Mgr. Radek Holomčík v.r. Mgr. et Mgr. Jakub Michálek v.r. Ing. Petr Třešňák v.r. Ing. Stanislav Juránek v.r. Mgr. Vít Rakušan v.r. Prof. RNDr. František Vácha, Ph.D. v.r. Dominik Feri v.r. Ing. Markéta Pekarová Adamová v.r. Prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR v.r. Ing. Veronika Vrecionová v.r. Mgr. Jana Černochová v.r. Mgr. Jan Čižinský v.r. Mgr. Ondřej Benešík v.r. MUDr. Vít Kaňkovský v.r. Ing. Pavel Kováčik v.r. Jiří Kohoutek v.r.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací