zákon č. 470/2024 Sb.

A. Zhodnocení platného právního stavu

Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) je podle zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů (tzv. kompetenční zákon), ústředním orgánem státní správy, do jehož kompetence z věcného hlediska patří také oblast zaměstnanosti, včetně péče o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc a oblast kontroly dodržování pracovněprávních předpisů. MPSV pravidelně i v těchto oblastech analyzuje dosahované výsledky, činí opatření k řešení aktuálních otázek, dbá o náležitou právní úpravu včetně přípravy návrhů zákonů a jiných právních předpisů.

Základním právním předpisem v oblasti zaměstnanosti je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“). Navrhovaná právní úprava se dotýká právě tohoto zákona, a to konkrétně těchto jeho oblastí:

➢ zaměstnávání osob se zdravotním postižením (dále také „OZP“),

➢ postihu subjektů, které poruší povinnosti stanovené zákonem o zaměstnanosti (resp. možného upuštění od takovéhoto postihu), a sekundárního postihu subjektů, kterým byla uložena pokuta za umožnění nelegální práce a zastřené zprostředkování zaměstnání.

V návaznosti na navrhované změny v oblasti postihu nelegální práce a zjednodušení řešení přestupků se navrhuje také související změna zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZIP“ nebo „zákon o inspekci práce“).

Taktéž se navrhuje legislativně technická změna zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, která se činí v návaznosti na změnu zákona o zaměstnanosti učiněnou zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením je oblastí, které MPSV věnuje intenzivní pozornost, o čemž svědčí i systémová změna právní úpravy zákona o zaměstnanosti spočívající v rozlišení volného a chráněného trhu práce, účinná od 1. 1. 2018. Přestože tato systémová komplexní změna naplnila stanovené cíle, byla identifikována potřeba dalších dílčích změn, které jsou nezbytné k odstranění některých přetrvávajících nežádoucích jevů týkajících se zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jedná se tedy o potřebu změny právní úpravy v oblasti poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce.

Rovněž stávající právní úprava splnění podmínky bezdlužnosti pro účely poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a v návaznosti na ni institut odstranění tvrdosti zákona si vyžaduje provést takové změny, které zjednoduší poskytování tohoto příspěvku, ale přitom i nadále zachovají požadavek na bezdlužnost zaměstnavatele jako jednu ze zákonných podmínek pro vznik nároku na příspěvek.

Pokud jde o oblast plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, cílem je více motivovat zaměstnavatele na volném trhu práce k přímému zaměstnávání osob se zdravotním postižením s odpovídajícím zbytkovým pracovním potenciálem. Proto je na místě revidovat i tuto oblast, a to tak, aby byli zvýhodněni zaměstnavatelé, kteří alespoň částečně plní tuto povinnost přímým zaměstnáváním osob se zdravotním postižením.

V oblasti kontroly a postihování subjektů orgány inspekce práce spočívají navrhované změny, které je potřeba promítnout jak do zákona o zaměstnanosti, tak zákona o inspekci práce, v postihu subjektů porušujících povinnosti stanovené zákonem o zaměstnanosti, resp. možného upuštění od takovéhoto postihu, a sekundárního postihu subjektů, kterým byla uložena pokuta za umožnění nelegální práce a zastřené zprostředkování zaměstnání.

Kromě jiného je vzhledem k četnosti novelizace zákona o zaměstnanosti nutné provést několik úprav legislativně technického charakteru. Tímto dojde k odstranění některých nepřesností, které vznikly především legislativním spěchem při tvorbě a schvalování předchozích novel zákona o zaměstnanosti. Například se jedná o legislativně technickou dílčí změnu spočívající ve sjednocení prekluzivní doby pro nemožnost vydat rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání pro všechny případy vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, a to na 5 let. Jedná se o opatření, které přispěje k právní jistotě uchazečů o zaměstnání. Dále se navrhuje v rámci legislativně technických úprav vyjmout z povinnosti písemně ohlásit do 15. února plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením ty zaměstnavatele, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (§ 78). Jedná se o opatření na snížení byrokratické zátěže zaměstnavatelů.

Přehled stávajících právních předpisů týkajících se řešených oblastí v gesci MPSV:

• zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

• zákon č. 251/2005, o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

• vyhláška č. 518/2004 sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Na rovnost mužů a žen nemá platná právní úprava přímé ani zprostředkované dopady, nevede k diskriminaci pohlaví, nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno z nich, nestanovuje pro ně odlišné podmínky, a rovněž ve vztahu k zákazu diskriminace z jakéhokoli jiného důvodu nemá jiný dopad.

Předkládaný návrh zákona v těch částech, které se týkají postavení fyzických osob, nezakládá žádnou diskriminaci ve smyslu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), podle jehož úpravy jde o nerovné zacházení nebo znevýhodnění některé osoby z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Lze proto konstatovat, že navrhované řešení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace.

Z hlediska rovnosti mužů a žen je návrh zákona neutrální, neboť navrhovaná právní úprava je pro obě pohlaví stejná.

V podrobnostech viz shrnutí závěrečné zprávy RIA.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Oblast zaměstnávaní osob se zdravotním postižením

Zaměstnávaní osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a také na volném trhu práce a systém podpory jejich zaměstnávání je potřeba zefektivnit tak, aby i zaměstnavatelé na volném trhu práce se ve větší míře začali zabývat zaměstnáváním té části z uvedené cílové skupiny, která má stále potenciál aktivně se zapojit do pracovního procesu právě v rámci volného trhu práce. Tento cíl je již nyní podpořen slevami na pojistném pro volný trh práce a projektem Úřadu práce „Podpora zaměstnanosti osob se zdravotním postižením“, v jehož rámci jsou poskytovány individualizované služby zaměstnavatelům a osobám se zdravotním postižením, pokud jde o pracovní uplatnění, včetně přímé podpory.

Dalším důvodem změn týkajících se zaměstnávání osob se zdravotním postižením je eliminovat

zneužívání systému. Jde o snahu eliminovat takové postupy některých zaměstnavatelů, kterými

dochází k obcházení povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo kterými je účelově čerpán příspěvek.

Pro ilustraci uvádíme základní data vývoje chráněného trhu práce v období 2018 – 2023, a to za první čtvrtletí daného roku tak, aby bylo zohledněno období 1. čtvrtletí 2023 (u objemu finančních prostředků je uvedeno také čerpání za celý ukončený rok):

1.Q 2018 1.Q 2019 1.Q 2020 1.Q 2021 1.Q 2022 1.Q 2023

Objem finančních1,72 mld Kč1,85 mld. Kč2,06 mld. Kč2,2 mld. Kč2,46 mld. Kč2,68 mld. Kč prostředků

vyplacených zaměstnavatelůmZa celý rokZa celý rokZa celý rokZa celý rokZa celý rok na chráněném trhu2018 –2019 –2020 -2021 -2022 -- práce (§ 78a zákona7,2 mld. Kč7,8 mld. Kč8,5 mld. Kč9,3 mld. Kč10,3 mld. Kč o zaměstnanosti)

Počet osob se zdravotním postižením55 102 58 406 61 285 63 425 68 333 70 514

podpořených příspěvkem (§ 78a zákona o zaměstnanosti)

Počet zaměstnavatelů

podpořených3 353 3 335 3 548 3 609 3 788 3 798 příspěvkem (§ 78a zákona o zaměstnanosti)

Změny stávající právní úpravy týkající se poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob na chráněném trhu práce jsou odůvodněny nezbytností zabránit některým nežádoucím jevům způsobujícím neefektivitu systému podpory chráněného trhu práce. Problémem není samotný růst zaměstnanosti na chráněném trhu práce, ale to, že na chráněný trh práce přichází osoby v určité míře uplatnitelné na volném trhu práce a zaměstnavatelé, kteří postupují účelově s cílem maximalizovat částku státní podpory. Navrhované změny řeší právě tyto problémy.

Jedná se tedy o potřebu změny právní úpravy v oblasti poskytování příspěvku na chráněném trhu práce, pokud jde o vymezení okruhu situací, kdy na zaměstnance tento příspěvek nebo jeho zvýšení nelze poskytnout. Další důležitou změnou je zavedení maximální částky pro zvýšení příspěvku na další náklady vynaložené zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a také nutnost zpřesnění dalších nákladů, o které lze tento příspěvek zvýšit. Zároveň vyvstala potřeba zamezit účelovým postupům majetkově propojených firem při čerpání příspěvku, resp. poskytování náhradního plnění.

S výše uvedenou problematikou souvisí také odstraňování tvrdosti zákona pro účely poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, pokud jde o prominutí splnění podmínky bezdlužnosti co do nedodržení lhůty nebo výše součtu nedoplatků. Na základě poznatků z rozhodovací praxe MPSV vyplynulo, že je na místě zrušit hranici pro výši součtu nedoplatků s tím, že podmínka bezdlužnosti by byla splněna za předpokladu, že zaměstnavatel nedoplatky uhradí v zákonem stanovených lhůtách. Institut odstranění tvrdosti zákona bude zachován pro ministra práce a sociálních věcí, pokud jde o nedodržení lhůt stanovených k úhradě nedoplatků.

Pokud jde o oblast plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, cílem je motivovat zaměstnavatele na volném trhu práce k přímému zaměstnávání osob se zdravotním postižením s odpovídajícím zbytkovým pracovním potenciálem. Změny v oblasti povinného podílu přinesou efekt ve vzájemné synergii s dalšími opatřeními zaměřenými na motivaci zaměstnávání osob se zdravotním postižením na volném trhu práce (slevy na pojistném, projekt Úřadu práce „Podpora zaměstnanosti osob se zdravotním postižením“). Byla proto identifikována potřeba změny právní úpravy spočívající v zavedení diferenciace odvodu prostředků do státního rozpočtu v případě neplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Navrhovaná změna v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením si vyžádá také změnu vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která se bude týkat její čtvrté části. Konkrétně se bude jednat o vypuštění tzv. dílčího limitu náhradního plnění stanoveného pro objem dodávek pro jednoho odběratele. Dílčí limit náhradního plnění činí v praxi značné aplikační potíže. Převážná většina zaměstnavatelů ho není schopna v kombinaci s celkovým limitem náhradního plnění správně aplikovat.

Oblast kontroly a postihování nelegálního a zastřeného zaměstnávání

Je zřejmé, že stále přetrvává vysoká míra nelegálního a zastřeného zaměstnávání, která se pojí s možným rizikem pracovního vykořisťování zaměstnanců a má negativní dopad na veřejné rozpočty z hlediska neodvedené daňové povinnosti a povinnosti týkající se sociálního a zdravotního pojištění. Tyto poznatky vyplývají z kontrolní činnosti orgánů inspekce práce. Podrobnější data týkající se zjištění výkonu nelegální práce a zastřeného zaměstnávání jsou uvedena níže v tabulce 1 a 2 a v grafu 1. V současné situaci lze konstatovat, že výše sankcí za tyto dva přestupky je nastavena v dostatečném rozmezí, nicméně jeví se jako příhodné zavést další nepeněžní sankci, která bude mít hlavně preventivní charakter.

V souvislosti s větší informovaností veřejnosti o subjektech, které závažným způsobem porušují povinnosti vyplývající z právních předpisů – konkrétně umožnění výkonu nelegální práce a zastřené zprostředkování zaměstnání, k jejichž kontrole jsou povolány orgány inspekce práce, se původně jednalo o návrh úpravy zákona o zaměstnanosti, podle něhož jsou k postihování oprávněny orgány inspekce práce, se navrhuje využít možnosti zveřejnit pokutované subjekty podle právní úpravy zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a to se stanovenými odchylkami v zákoně o zaměstnanosti. Navrhované opatření v podobě umožnění ukládání trestu zveřejnění rozhodnutí o uložené pokutě povede ke kultivaci pracovního prostředí a jednoznačně přispěje zaměstnancům k prosazování a ochraně jejich práv, současně bude pozitivně působit i v rámci podnikatelského prostředí.

Za účelem potírání nelegální práce je dále navrhováno opatření, které umožní formálně jednoduchým způsobem orgánům inspekce práce řešit drobná pochybení zaměstnavatelů, kteří formálně naplňují znaky přestupku, ale jejich společenská nebezpečnost je velmi nízká. Dojde tak k uvolnění kapacit orgánů inspekce práce pro řešení závažnějších protiprávních jednání. Toto opatření bude zakotveno jak v zákoně o zaměstnanosti, tak v zákoně o inspekci práce, jenž je hlavním předpisem pro orgány inspekce práce. Kapacitní možnosti orgánů inspekce práce je nutné řešit komplexně a nikoli tedy pouze ve vztahu k zákonu o zaměstnanosti, neboť reálné kapacity inspekce práce jsou pochopitelně omezeny i s ohledem na další agendy, které tyto orgány vykonávají.

V zákoně o inspekci práce je dále obsažena obecná úprava kontrolních pravomocí inspektorů orgánů inspekce práce. Z tohoto důvodu je tak navržena úprava tohoto zákona, která umožní skryté pořizování audiovizuálních záznamů. Nelegální práce je ze své podstaty skrytý element a umožnění takovéhoto nahrávání obecně zefektivní kontrolu v určitých sektorech trhu práce, kdy se orgány inspekce práce mohou dostávat do důkazní nouze. Orgány inspekce práce mají obecně oprávnění pořizovat audiovizuální záznamy, nikoli však bez vědomí kontrolovaného subjektu. S ohledem na skrytou povahu nelegální práce by upozornění kontrolovaného subjektu na pořizování těchto záznamů vedlo ke zmaření účely kontroly. Skryté nahrávání rovněž bude mít pozitivní dopad na případné vynucování součinnosti kontrolované osoby, neboť bude dokumentováno její jednání, kterým se pokouší kontrolu mařit.

Tabulka 1: Vývoj počtu zjištěných nelegálně pracujících osob ve vztahu k počtu kontrol (zdroj: SÚIP)

Graf 1: Vývoj počtu nelegálně pracujících osob (zdroj: SÚIP)

Tabulka 2: Kontroly zastřeného zprostředkování zaměstnání

C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Oblast zaměstnávaní osob se zdravotním postižením

Změna právní úpravy týkající se poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce je nezbytná z důvodu eliminace účelového jednání některých zaměstnavatelů spočívajícího ve vykazování neúměrných zvýšených nákladů.

Z praktických poznatků i z dostupných dat vyplývá, že zaměstnavatelé vykazují zvýšené náklady účelově v neúměrně vysokých částkách a snaží se tím získat maximální částku příspěvku (aktuálně 15 200 Kč). Zejména se tak děje v případě nákladů provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kdy se čerpání příspěvku na tyto náklady za posledních pět let mnohonásobně zvýšilo. Stanovení maximální částky pro zvýšení příspěvku přispěje k efektivitě poskytování této podpory, eliminuje negativní účelové postupy zaměstnavatelů a současně zajistí rovnováhu mezi mzdovou složkou příspěvku a příspěvkem na zvýšené náklady.

Cílem navrhované úpravy je zpřehlednit také systém uznávání dalších nákladů pro účely zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a sjednotit postup jednotlivých pracovišť Úřadu práce při posuzování těchto nákladů.

Tyto další náklady jsou v současné době definovány obecně a v praxi není vždy zcela jednoznačné, které z nich lze pro nárok na příspěvek uplatnit. To je důvodem rozdílného přístupu jednotlivých pracovišť Úřadu práce a rostoucího počtu druhoinstančních řízení. V neposlední řadě tato vágnost nedává zaměstnavatelům právní jistotu při čerpání podpory na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Navrhovaná úprava z tohoto důvodu zpřesňuje, za jakých podmínek lze uznat konkrétní další náklady, o které lze zvýšit příspěvek.

Nezbytnost zavedení právní úpravy spočívající v diferenciaci odvodu do státního rozpočtu v případě neplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením sleduje zvýšení plnění povinného podílu přímým zaměstnáváním těchto osob na volném trhu práce.

V současnosti jsou všechny tři způsoby plnění povinného podílu zaměstnávat OZP na volném trhu práce rovnocenné (přímé zaměstnávání OZP, náhradní plnění, odvod do státního rozpočtu). Navrhovaná změna má za cíl zvýšit zájem zaměstnavatelů na přímém zaměstnávaní OZP v pracovním poměru, tyto zaměstnavatele oproti stávajícímu stavu zvýhodnit (snížením odvodu) a tím také zlepšit postavení a možnosti pracovního uplatnění OZP na volném trhu práce.

Pokud jde o splnění podmínky bezdlužnosti pro účely poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a v návaznosti na ni institut odstranění tvrdosti zákona, je na místě uvést, že stávající právní úprava v důsledku promíjení splnění podmínky bezdlužnosti nad hranici 10 tisíc Kč prodlužuje správní řízení o poskytnutí samotného příspěvku, které vede Úřad práce. Přijetím navrhovaných změn v této oblasti dojde k urychlení řízení o poskytnutí příspěvku, snížení administrativní zátěže zaměstnavatele a v konečném důsledku i k urychlení výplaty příspěvku, kterým jsou refundovány již vyplacené mzdy a další náklady, které zaměstnavatel vynaložil při zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Ačkoli podle návrhu nebude již zákonem stanovena hranice výše nedoplatků (10 tisíc Kč), nad kterou zaměstnavatel nyní žádá o odstranění tvrdosti zákona a prominutí splnění podmínky bezdlužnosti, zůstane i nadále zachována podmínka bezdlužnosti zaměstnavatele pro splnění nároku na poskytnutí příspěvku.

Oblast kontroly a postihování nelegálního a zastřeného zaměstnávání

Dalším cílem změn navrhovaných v zákoně o zaměstnanosti je zlepšit odhalování nelegálního zaměstnávání, zvýšit prevenci výskytu nelegálního a zastřeného zaměstnávání na území České republiky a současně zvýšit povědomí o jejich výskytu a postihování, a to včetně výše udělovaných sankcí. Cílem je zpřístupnit fyzickým a právnickým osobám informaci o tom, že určitému subjektu byla pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce nebo za zastřené zprostředkování zaměstnání, přičemž zveřejnění těchto údajů bude mít zejména odrazující efekt. Mnohé právnické a fyzické osoby totiž odmítají spolupracovat s těmi, kteří porušují právní předpisy, a je tedy v zájmu všech subjektů jednat tak, aby k umožnění výkonu nelegální práce nedocházelo. Zveřejnění může pomoci nejen osobám ucházejícím se o zaměstnání, ale i široké veřejnosti získat představu o solidních zaměstnavatelích.

Zdali dojde k uložení trestu zveřejnění bude spočívat na správní úvaze orgánů inspekce práce, čímž bude zajištěno, že veřejnost bude informována pouze o případech s náležitou závažností. Rovněž nedojde k přehlcení veřejností množstvím informací, čímž by se efekt této sankce reálně snižoval.

Zveřejňování bude probíhat za podmínek stanovených přestupkovým zákonem pro tento druh trestu (§ 50 přestupkového zákona) se speciálními odchylkami stanovenými v zákoně o zaměstnanosti. Zveřejňování bude probíhat pouze na úřední desce (jež je i elektronicky přístupná), nikoli zveřejněním v médiích. Důvodem pro tuto úpravu je, že takto si zachovají orgány práce větší kontrolu nad zveřejněnými informacemi, přičemž při zveřejnění v mediích rovněž postrádá smysl stanovení doby zveřejnění. Další odlišnost spočívá v tom, že zveřejnění nebude probíhat na úředních deskách jednotlivých oblastních inspektorátů, ale na úřední desce Státního úřadu inspekce práce, aby informace byly uvedeny na jednom místě. Třetí odchylkou bude stanovení speciální doby zveřejnění na úřední desce. Rozhodnutí bude zveřejněno vždy po dobu 1 roku, neboť doba stanovená pro zveřejnění na úřední desce v obecné úpravě je zcela nedostatečná s ohledem na značnou závažnost daných přestupků.

Cílem je dále zlepšit potírání nelegální práce nepřímo tím, že dojde k zefektivnění činnosti orgánů inspekce práce, které budou moci formálně jednoduchým způsobem vyřídit zjištěná porušení zákona o zaměstnanosti s nízkou závažností, a zefektivněním kontrolní činnosti s ohledem na zavedení možnosti skrytého pořizování audiovizuálních záznamů.

D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Předkládaný návrh zákona je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.

E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie

Navrhovaná právní úprava je v souladu s předpisy Evropské unie a aktuální judikaturou soudních orgánů Evropské unie.

Navrhované právní úpravy v oblasti zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí a zaměstnávání osob se zdravotním postižením, se dotýkají tyto právní akty Evropské unie:

• Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, • • Úmluva o právech osob se zdravotním postižením (sdělení MZV č. 10/2010 Sb. m. s.), která byla ratifikována rovněž Evropskou unií 23. prosince 2010.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s výše uvedenými právními předpisy Evropské unie, které vytvářejí rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Navrhovanou právní úpravou v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením není snížena nezbytná míra implementace ve vnitrostátním právním řádu a návrh zákona je tedy plně v souladu se směrnicí 2000/78/ES.

Příspěvek na podporu zaměstnávání OZP na chráněném trhu práce je možné považovat za slučitelný s vnitřním trhem a je vyňat z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 SFEU na základě nařízení Komise (EU) č. 651/2014.

Vzhledem k tomu, že uznatelné náklady vychází z nařízení GBER, které umožňuje poskytování podpory na subvencování mezd při zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením právě maximálně ve výši 75 % způsobilých nákladů, uvádíme následující podrobnosti o vztahu příspěvku ke GBER.

Přestože je příspěvek mandatorním výdajem nenaplňujícím znaky veřejné podpory (není selektivní), vychází jeho struktura z uznatelných nákladů podle článku 33 a 34 nařízení Komise (EU) č. 651/2014, tj.:

- 75 % mzdových nákladů

- 100 % dodatečných nákladů na zaměstnávání OZP, kterými jsou: • náklady na přizpůsobení provozovny, • náklady na zaměstnance odpovídající rozsahu doby, která připadá výhradně na asistenci pracovníkům se zdravotním postižením, a náklady na školení těchto zaměstnanců, kteří mají pracovníkům se zdravotním postižením asistovat, • náklady na přizpůsobení či pořízení vybavení nebo náklady na pořízení a ověření počítačového programového vybavení, které mají používat pracovníci se zdravotním postižením, včetně přizpůsobených a pomocných technologických zařízení, které jdou nad rámec nákladů, jež by příjemci vznikly, pokud by zaměstnával pracovníky, kteří nemají zdravotní postižení, • náklady přímo spojené s dopravou pracovníků se zdravotním postižením na místo výkonu práce a činností s prací souvisejících, • mzdové náklady připadající na hodiny, jež pracovník se zdravotním postižením stráví na rehabilitaci, • jestliže příjemce poskytuje chráněné zaměstnání, jsou způsobilé náklady na výstavbu, vestavbu nebo modernizaci výrobních jednotek dotyčného podniku a dále všechny správní a dopravní náklady, které ze zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením přímo vyplývají.

F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava není v rozporu se žádnými mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

G. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí ČR

Dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty

V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, pokud jde o navrhovanou úpravu zpřesnění uznatelných nákladů uplatňovaných v rámci příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, se dopady na finanční rozpočet nepředpokládají. Ačkoliv se nejedná o primární cíl úpravy, lze naopak očekávat úspory veřejných výdajů na poskytovaný příspěvek, a to v důsledku zavedení maximálních částek tzv. zvýšeného příspěvku nebo v důsledku přesunu některých osob se zdravotním postižením na volný trh práce. Pokud by zaměstnavatelé v důsledku zavedení diferenciace odvodu prostředků do státního rozpočtu v rámci povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením nezačali tyto osoby více zaměstnávat, lze očekávat zvýšení příjmů státního rozpočtu v důsledku zvýšeného odvodu do státního rozpočtu za neplnění dané povinnosti. V roce 2021 (poslední uzavřené období) zaměstnávalo méně než 1 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců 5 843 zaměstnavatelů. Těmto zaměstnavatelům by se tedy odvod zvýšil. Pokud jde o další úpravy v této oblasti, finanční dopady se nepředpokládají. Veškeré výdaje v souvislosti s navrhovanými změnami budou hrazeny v rámci závazných ukazatelů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok bez nároku na dodatečné navyšování rozpočtu.

Z ekonomického hlediska má potírání nelegálního zaměstnávání několik pozitivních efektů. Legalizace zaměstnání zvyšuje daňové příjmy státu, neboť jak zaměstnanci, tak i zaměstnavatelé jsou povinni platit daně a sociální pojištění. To má za následek zvýšení státních příjmů, které lze investovat do veřejných služeb a infrastruktury. Dále, potírání nelegálního zaměstnávání cizinců podporuje místní ekonomiku tím, že legální pracovníci mají tendenci utrácet alespoň část příjmů v místním hospodářství, což přispívá k růstu a vytváření nových pracovních míst. Tím dochází k posílení ekonomické stability a rozvoje.

Dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí ČR

V souvislosti s navrhovanou právní úpravou v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením lze očekávat dopady pouze na ty podnikatele – zaměstnavatele osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, kteří vykazovali neúměrně vysoké další náklady vynaložené na zaměstnávání osob se zdravotním postižením s úmyslem účelově získat maximální výši příspěvku. Pozitivně lze vnímat změny týkající se snížení odvodu do státního rozpočtu v souvislosti se zaměstnáváním vyššího počtu osob se zdravotním postižením u zaměstnavatelů na volném trhu práce s více než 25 zaměstnanci. Pro většinu zaměstnavatelů, na které se vztahuje povinnost zaměstnávání OZP, bude mít změna pozitivní vliv ve formě snížení odvodu do státního rozpočtu. Ostatní, tj. 29 % zaměstnavatelů, na které se tato povinnost vztahuje (5 843 zaměstnavatelů), budou odvádět více nebo v lepším (preferovaném) případě začnou realizovat aktivity vedoucí k přímému zaměstnávání OZP.

Potírání nelegálního zaměstnávání cizinců pomáhá vytvořit spravedlivější pracovní prostředí. Legalizace zaměstnání umožňuje pracovníkům získat práva a ochranu poskytovanou pracovním právem. To vede k větší sociální spravedlnosti a zamezuje nekalým konkurenčním praktikám. Úprava spočívající v umožnění ukládání trestu zveřejnění rozhodnutí mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí, neboť zaměstnavatelé, kteří umožňují výkon nelegálního a zastřeného zaměstnávání, přijdou o tuto konkurenční výhodu a z nastalé situace tak budou těžit především poctiví zaměstnavatelé.

H. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

U navrhované úpravy týkající se zaměstnávání osob se zdravotním postižením se očekávají pozitivní dopady v podobě zvýšení přímého zaměstnávání osob se zdravotním postižením na volném trhu práce, a to v důsledku zavedení diferenciace odvodu do státního rozpočtu v případě neplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zároveň navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné dopady na národnostní menšiny, ochranu práv dětí ani na životní prostředí.

Potírání nelegálního zaměstnávání má pozitivní sociální dopady na specifické skupiny obyvatel, včetně osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostních menšin. Těmito dopady jsou zlepšení pracovních podmínek, práva pracovníků, rovné příležitosti a sociální integrace. Legální zaměstnání zajišťuje spravedlivé mzdy, pracovní dobu a právní ochranu. Rovněž podporuje rovnost, eliminaci diskriminace a snižuje riziko sociálního vyloučení. Celkově je tedy podporováno vytváření inkluzivního a spravedlivějšího pracovního prostředí.

I. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Oblast ochrany osobních údajů byla zhodnocena z hlediska navrhované úpravy správního trestání spočívající v možnosti zveřejnění rozhodnutí o přestupku, které lze uložit podnikající fyzické osobě, stanoví-li tak zákon. Bude se tedy týkat subjektů, kterým byla pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) zákona o zaměstnanosti anebo za výkon nebo umožnění zastřeného zprostředkování zaměstnání. Obecná úprava týkající se zveřejnění rozhodnutí o přestupku je obsažena v přestupkovém zákoně, kde zákon o zaměstnanosti obsahuje pouze určité speciality.

Navrhovaná úprava představuje zásah do ochrany soukromí a osobních údajů. Stupeň zásahu je však s ohledem na chráněný zájem proporcionální k cíli, kterého má být danou úpravou dosaženo. Nelegální práce a zastřené zprostředkování zaměstnání jsou činnosti, při kterých může docházet ke značným škodám, a to jak na veřejných rozpočtech, tak na právech zaměstnanců. Jak plyne z navržené textace daného ustanovení, inspektoři budou ke skrytému pořizování audiovizuálních materiálů přistupovat pouze, nebude-li možno učinit jinak. Nutno poznamenat, že pořizování audiovizuálních materiálů je již nyní běžnou součástí kontrolní činnosti. V případě zejména nelegální práce by však upozornění kontrolované osoby na skutečnost, že jsou pořizovány tyto záznamy, vedlo ke zmaření kontroly, a to zejména v případě úkonů, které jsou činěny před zahájením kontroly. Z povahy protiprávního jednání jako je umožnění výkonu nelegální práce je zřejmé, že by byl účel kontroly zmařen, jakmile by kontrolovaná osoba, která výkon nelegální práce umožňuje, začala jednat tak, aby svou nelegální činnost zakryla. Rovněž toto oprávnění umožní v určitých případech efektivnější potírání nelegální práce, neboť obecně v rámci této činnosti bývá často značný problém náležitě prokázat, že k nelegální práci došlo.

Právním základem shromažďování takovýchto materiálů je čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR. Potírání nelegálního zaměstnávání je i s ohledem na vysoce závažné důsledky, které nelegální práce má, úkolem ve veřejném zájmu a kontrola je výkonem veřejné moci.

Shromážděné údaje se stanou součástí kontrolního spisu a popřípadě následně spisu přestupkového. Tyto údaje nebudou veřejně přístupné a k jejich výmazu dojde na základě skartačních lhůt.

J. Zhodnocení korupčních rizik

Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik ve smyslu čl. 9 odst. 2 písm. j) Legislativních pravidel vlády. Návrh zákona je svým rozsahem přiměřený cílům, k jejichž dosažení je předkládán.

Navrhovaná právní úprava zasahuje do oblasti zaměstnanosti. Tato sféra práva je doménou rozhodování orgánů veřejné správy. Tato skutečnost přináší nebezpečí nárůstu případných korupčních rizik, nikoliv však v oblastech upravených návrhem zákona.

V podrobnostech viz shrnutí závěrečné zprávy RIA.

O poskytování příspěvku jednotlivým zaměstnavatelům na chráněném trhu práce rozhodují příslušná pracoviště Úřadu práce ve správním řízení. Podmínky pro přiznání a poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce jsou stanoveny právním předpisem – zákonem o zaměstnanosti, a to jednotně pro všechny zaměstnavatele působící na chráněném trhu práce. Na základě uvedeného tak lze konstatovat, že v rámci systému výkonu veřejné správy založeného na přesně definovaných podmínkách poskytování tohoto příspěvku a jeho kontroly vzniká minimální prostor pro korupční jednání. Veškeré postupy správních orgánů jsou dostatečně upraveny přímo zákonem o zaměstnanosti, resp. správním řádem. Při poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce je příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce vykonávána kontrolní činnost, která spočívá ve výkonu veřejnosprávní kontroly předběžné, průběžné a následné. Proto žádné zvýšení korupčních rizik nebylo v souvislosti s navrhovanými změnami struktury příspěvku a dalšími parametrickými změnami identifikovány.

Evidence všech pokut je nyní vedena SÚIP, tato evidence včetně jednotlivých rozhodnutí však není veřejná. Současně navrhovaná úprava počítá se zveřejněním rozhodnutí o přestupcích podle § 140 odst. 1 písm. c), e) a f), dle podmínek stanovených přestupkovým zákonem s určitými specialitami. Korupční rizika jsou tedy považována za minimální či nulová.

Možnost pořizování audiovizuálních záznamů bez souhlasu kontrolované osoby nepředstavuje zvýšené korupční riziko. Oprávnění pořizovat audiovizuální záznamy již plynou z obecných kontrolních oprávnění a je v praxi běžně využívané. Případná následná manipulace s takto zajištěnými kontrolními podklady je značně technicky komplikovaná a nelze předpokládat, že by se ji podařilo inspektorovi realizovat bez zanechání stop. Kontrolovaná osoba bude s danými záznamy seznámena, přičemž v případě nesouhlasu je oprávněna uplatnit námitky a rovněž je rozporovat ve správním řízení. Korupční riziko je dále sníženo, neboť nástroj skrytého nahrávání bude využíván u kontrol, kde zajištění důkazů je komplikovanější a tyto kontroly obecně jsou vykonávány v rámci větších kontrolních skupin. Korupční rizika jsou tedy považována za minimální.

Úprava možného upuštění od vedení přestupkového řízení je cíleně koncipována tak, aby o něm nebylo rozhodováno pouze jednou osobou, ale pravomoc tímto způsobem upustit od vedení přestupkového řízení je dána výslovně oblastnímu inspektorátu práce či Státnímu úřadu inspekce práce. O takovémto postupu tak nebude rozhodovat pouze jedna osoba, či úzká skupina osob, ale rovněž i vedení oblastního inspektorátu práce či Státního úřadu inspekce práce, a to způsobem, který Státní úřad inspekce práce či ministerstvo práce a sociálních věcí metodicky stanoví. Korupční rizika jsou tedy považována za minimální.

K. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Navrhovaná právní úprava nebude mít v jednotlivých oblastech dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

L. Zhodnocení dopadů na rodiny (FIA)

V řešených oblastech se nejedná o úpravu, která by zasahovala do základních funkcí rodiny, postavení jejich jednotlivých členů nebo jiných významných aspektů rodin. Právní úprava V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením stanovuje stejné podmínky a pravidla pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postavením a jejich začlenění na trh práce bez ohledu na rodinné postavení těchto osob.

M. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava nemá v jednotlivých oblastech žádné územní dopady.

N. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy

Při zpracování změn týkajících se zveřejňování rozhodnutí o přestupcích subjektů, kterým byla uložena pokuta za umožnění nelegální práce a zastřené zprostředkování zaměstnání, byly všechny níže uvedené zásady respektovány. Konkrétně k jednotlivým zásadám uvádíme: 1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)

Zásada je návrhem plně naplněna. Nepředpokládá se zavedení žádné nadbytečné papírové formy dokumentů pro účely zveřejňování postihovaných subjektů, bude se jednat o zveřejnění rozhodnutí na úřední desce Státního úřadu inspekce práce. 2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb (princip only once)

Řešení počítá s opakovatelným využíváním údajů, pokud to bude potřeba a umožněno na základě zákona. 3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)

Navrhované řešení bude požadovat plnění principů přístupnosti. 4. Sdílené služby veřejné správy

V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením v případech dotčených navrhovanými změnami se jedná o údaje týkající se toho, zda se jedná o osobu se zdravotním postižením, prokazování bezdlužnosti ze strany zaměstnavatele a o dokládání informace, že zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % OZP. Tyto údaje, nezbytné pro uplatnění příslušných nároků podle zákona o zaměstnanosti, nejsou prozatím k dispozici z jiných registrů či agendových informačních systémů, a proto je potřeba ponechat jejich dokládání ze strany fyzických osob či zaměstnavatelů. 5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy Řešení předpokládá propojování dat především mezi MPSV a podřízenými institucemi – Úřad práce ČR (ÚP ČR), Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), Státní úřad inspekce práce (SÚIP). V budoucnu je možné další rozšíření sdílení dat. 6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru

Není relevantní. 7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip nařízení o ochraně osobních údajů)

Předmětná zásada není ve vztahu k navrhovaným změnám dotčena. 8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)

V rámci změn navrhovaných v zákoně o zaměstnanosti s cílem zvýšení prevence nelegálního a zastřeného zaměstnávání na území České republiky a současně zvýšení povědomí o výskytu a jejich postihování bude orgánům inspekce práce umožněno ukládat trest zveřejnění rozhodnutí o přestupcích dle § 140 odst. 1 písm. c), e) a f), a to na dobu 1 roku, na úřední desce SUIP. 9. Technologická neutralita

Navrhované řešení respektuje principy technologické neutrality. 10. Uživatelská přívětivost

Řešení si klade za cíl maximální uživatelskou přívětivost a umožňuje více druhů přístupů.

V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením lze tedy shrnout, že jednotlivé zásady pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy nejsou navrhovanou právní úpravou dotčeny, protože změny se týkají postupů při stanovení nároku na zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce o další náklady. Dále se návrh zákona týká parametrických změn souvisejících s odvodem do státního rozpočtu v souvislosti s plněním povinného podílu. Z uvedeného vyplývá, že navrhované změny právní úpravy v dané oblasti žádným způsobem nezasahují do samotného procesu týkajícího se vzniku nároku na příspěvek na základě žádostí zaměstnavatelů na chráněném trhu práce a jeho výplatu.

Pro úplnost předkladatel uvádí, že žádost o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce lze vyplnit a po uložení ji zaslat na Úřad práce jako příslušný správní orgán datovou schránkou, e-mailem s elektronickým podpisem nebo poštou s vlastnoručním podpisem, resp. doručit na Úřad práce osobně. Kromě toho je možné žádost o příspěvek podávat elektronicky, přičemž v případě této varianty může zaměstnavatel v rámci elektronické komunikace s Úřadem práce využít několik nástrojů, a to bankovní identitu, e-občanku, národní identifikační autoritu či mobilní klíč e-governmentu. Více informací zaměstnavatelé naleznou na https://www.uradprace.cz/web/cz/elektronicka- komunikace.