zákon č. 471/2022 Sb.

A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Stávající právní rámec a struktura orgánů veřejné správy upravující digitalizaci nevytváří dostatečné podmínky pro úspěšnou a efektivní digitalizaci veřejné správy při respektování jak vládních cílů vyplývající z řady usnesení vlády a koncepčních dokumentů, tak cílů stanovených Evropskou unií vyplývající mimo jiné ze strategického dokumentu Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády, zejména z kapitoly třetí. Současné právní předpisy upravující strukturu, působnost a pravomoci orgánů veřejné moci v oblasti digitalizace veřejné správy a centrálních sdílených služeb jsou charakteristické určitou roztříštěností právní úpravy a absencí centrální autority, která by se mohla plně soustředit pouze na tuto agendu. Současná struktura orgánů veřejné moci zabývajících se digitalizací je pak pro adresáty právních norem obtížně čitelná a nepřehledná. Ústředním správním úřadem odpovědným za elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru a za oblast informačních systémů veřejné správy je Ministerstvo vnitra, viz zákon č. 2/1969 Sb., § 12 odst. písm. n) a o). V rámci Ministerstva vnitra je však tato agenda vzhledem k šíři jeho působnosti spíše okrajová. Navíc se jedná pouze o oblast informačních systémů veřejné správy, nikoliv digitalizace jako celku. Pokud jde o tzv. sdílené služby, ty jsou nesystémově zařazeny pod jednotlivé resorty. Vzniká tím ne zcela logická situace, kdy provoz systému, který je svou povahou určený všem, provozuje na svůj náklad a odpovědnost jeden resort. Tyto služby jsou často poskytovány prostřednictvím organizace podřízené danému ministerstvu. Například Národní agentura pro komunikační a informační technologie, s. p. je podřízena Ministerstvu vnitra a Státní pokladna Centrum sdílených služeb, s. p. je podřízena Ministerstvu financí. Tento stav, kdy jsou některé státní podniky, klíčové pro efektivní sdílení služeb, podřízeny pouze určitým resortům, v kterémžto stavu ani nemohou spolupracovat efektivně s jinými ministerstvy a s jinými ústředními správní úřady, je z hlediska digitalizace celé veřejné správy zásadně nevyhovující. Při stávající struktuře orgánů klíčových pro digitalizaci veřejné správy nelze ani efektivně naplňovat principy digitalizace veřejné správy plynoucí z koncepčních a strategických dokumentů vlády. Nevyhovující stav sdílených služeb je možné demonstrovat na několika příkladech:

- SZR se dlouhodobě nedaří v rámci MV prosadit obnovu již zastaralého HW základních registrů, kdy dnes je zátěž na aktuální HW o 20-30 % vyšší, než byla plánovaná maximální kapacita při jeho pořízení.

- Zákon o právu na digitální službu byl přímou reakcí na stále chybějící integraci a výměnu dat mezi úřady, na neochotu úřadů data sdílet a vzájemně si poskytovat a to přesto, že tato povinnost je uzákoněna již od roku 2012.

- Už od roku 2009 je stanoveno, že v agendových systémech nebude možné rodné číslo jako jednoznačný identifikátor fyzické osoby využívat. Poté mají rodná čísla nahradit bezvýznamové identifikátory, z nichž nepůjde vyčíst věk ani pohlaví. Termín pro tuto změnu (původně konec 2020) byl již opakovaně posunut na aktuální konec roku 2023 a přesto, ani po 13 letech nejsou velké IS systémy MPSV či MF na tuto změnu připraveny a správci ji dlouhodobě odmítají.

Některé z pohledu digitalizace zásadní právní předpisy jsou navíc konstrukčně i obsahově přežité a je třeba jejich aktualizace. Jednak na základě technologického vývoje, jednak na základě zkušeností z praxe za poslední roky. Příkladem může být zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, který zavádí posuzování projektů útvarem Hlavního architekta eGovernmentu (OHA). Toto posuzování se však netýká všech významných veřejných institucí a děje se pouze v prvotní fázi projektu, bez ohledu na jeho pozdější změny. Není také zcela jasné, jak bude postupováno, pokud bude projekt spuštěn i přes nesouhlas OHA, případně mu vůbec nebude i přes zákonnou povinnost oznámen. Současná právní úprava nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace, nezavádí žádné rozdíly na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Současná právní úprava není rovněž v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Současná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Hlavní principy navrhované právní úpravy jsou především tyto:

- Nadresortní sdílení digitálních služeb veřejné správy, kdy lze efektivně a flexibilně zajišťovat vývoj digitálních služeb, kybernetické bezpečnostní zájmy České republiky a efektivní řešení případných problémů,

- Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy, včetně komunikačních platforem a know-how, kterýžto princip by sledoval i poskytování unifikovaných a harmonizovaných služeb pro klienty veřejné správy na celém území České republiky. Naplnění těchto primárních principů bude vytvořeno prostředí a institucionální zázemí, ve kterém lze sekundárně naplňovat další principy digitálně přívětivé legislativy, tedy zejména:

- Princip interoperability, tedy budování služeb propojitelných a využitelných ideálně i v evropském a mezinárodním prostoru.

- Princip digitalizace jako standard, digital by default.

- Rozvoj elektronizace veřejné správy by měl být vždy podmíněn snahou zefektivnit uživatelskou přívětivost a uživatelský zážitek pro klienty veřejné správy.

- Princip maximální míry sdílení dat a znovu-použitelnosti údajů a služeb (princip only once) neboli “obíhají data, nikoliv člověk”. Díky lepší komunikaci orgánů veřejné moci mezi sebou dojde mimo jiné k efektivnějšímu a snadnějšímu sdílení dat a údajů o občanech České republiky, díky čemuž občané nebudou muset při každé interakci s orgány veřejné moci znovu vyplňovat další a další formuláře.

- Princip otevřenosti a transparentnosti dat a služeb (princip open government).

Zákon přináší tyto hlavní změny:

- Zřízení Digitální a informační agentury (zkratkou DIA)

DIA bude zřízena jako ústřední orgán státní správy. V průběhu přípravy návrhu věcného řešení bylo zvažováno několik právních forem DIA (jak je uvedeno v RIA), a ústřední orgán státní správy byl zvolen jako nejvhodnější. Forma správního úřadu je nezbytná, jelikož DIA bude vykonávat také státní správu, zejména na úseku elektronické identifikace, kvalifikovaných prostředků atd. Bude se jednat o organizaci, která z povahy své činnosti poskytuje služby celé veřejné správě, nedává tedy smysl, aby byla podřízena jednomu z ministerstev. Kromě dopadů organizačních (v praxi by docházelo ke střetům mezi zájmy DIA a další agendou resortu), jsou zde i dopady rozpočtové – financovat určitou služby určenou všem úřadům pouze z rozpočtu jednoho ministerstva nelze považovat za spravedlivé uspořádání. Rovněž dojde k převodu dvou organizačních útvarů z Ministerstva vnitra do tohoto nového ústředního orgánu, a to odbor Hlavního architekta eGovernmentu a odbor eGovernmentu. Bude také převedeno několik zaměstnanců odboru koordinace informačních a komunikačních technologií a eGovernment cloudu. Působnost těchto odborů je nadresortní, a přejde-li odpovědnost za digitalizaci na nový ústřední správní úřad, postrádá udržení těchto útvarů na Ministerstvu vnitra dalšího smyslu. DIA bude rovněž provozovat tzv. kompetenční centra. Kompetenčními centry se rozumí útvary, které soustřeďují experty či tematicky zaměřené odborné kapacity k jejich následnému využití napříč celou státní správou. Pro vytvoření moderního a udržitelného úřadu je třeba zřízení těchto zmiňovaných kompetenčních center jakožto dobré investice do budoucích období, a jejich zakotvení v zákoně (tím je zajištěna stabilita a možnost dlouhodobého plánování, včetně např. projektového financování). Kompetenční centra vyplňují akutní a přetrvávající potřeby napříč státní správou, jsou základními kameny pro plnění úkolů DIA, která je schopna být leaderem koncepce digitalizace a zároveň spolehlivým asistentem státních subjektů. Zahrnují také implementaci zahraniční praxe a útvary typu “Delivery units”. V rámci DIA jsou plánována tři kompetenční centra (KC): KC pro sdílené služby a odborné vzdělávání, KC pro jednotný standard a uživatelskou přívětivost a KC analýz, kooperace a vývoje. Jejich úkoly budou zahrnovat mimo jiné agendu eGov Cloudu, podporu Czechpoint a CAAIS, zajištění vzdělávání a školení zaměstnanců, optimalizaci uživatelského prostředí (UX, UI) a jeho analýzu, budou zahrnovat transformační týmy, které budou pomáhat skrze státní správu jakožto aplikační a implementační jednotka, dále budou podporovat vývoj, analýzu a přenos vědomostí skrze sektory i mezinárodně, a návrh aplikace těchto vědomostí do praxe. Tento výčet není uzavřený, jejich úkoly se mohou dynamicky vyvíjet dle potřeb sekcí v rámci DIA. Kompetenční centra budou zřízena jako odpověď na vzrůstající potřeby odborných a kvalifikovaných kapacit, a to v mnoha oborech, od IT analytiky, po UX/UI experty. Jejich úkolem bude jak podpora ostatních částí DIA, tak je to i nástroj, díky kterému mohou i ostatní subjekty využít expertízy DIA.

Organizační zakotvení kompetenčních center (oddělení, odbor, sekce…) není předepsáno a bude řešeno dle aktuální potřeby, situace a platné legislativy.

- Nové nastavení koordinace a řízení digitalizace

Celá organizace koordinace a řízení digitalizace může být shrnuta přehledem jejího rozložení do několika úrovní za využití veškerého know-how a špičkových expertů, které státní správa skýtá. Přeměnou stávajících struktur Ministerstva vnitra a Správy základních registrů vznikne nový ústřední orgán státní správy Digitální a informační agentura, která převezme velkou část pravomocí a působnosti resortu vnitra v oblasti digitalizace veřejné správy. Současně bude – analogicky k ministrovi předsedovi Legislativní rady vlády zakotven též ministr předseda Rady vlády pro informační společnost. Tím bude zajištěno, že agenda digitalizace bude vždy zastoupena ve vládě, současně však není nutné, aby se jednalo o samostatného ministra, touto funkcí může být pověřen kterýkoliv člen vlády. Ministr odpovědný za digitalizaci bude vůči DIA plnit koordinační a informační funkci, a současně bude vládě navrhovat jmenování a odvolání ředitel této agentury. Strategická úroveň je charakterizována strategickou koordinací na úrovni ministra - předsedy RVIS, taktická a operativní/exekuční úroveň náleží Digitální a informační agentuře. To s sebou nese i úroveň jejich provázanosti - přirozenou a žádoucí kooperaci obou subjektů a vzájemné doplňování se.

Vztah DIA a ministra – předsedy RVIS bude nastaven takto:

"Strategická" úroveň bude reprezentována ministrem – předsedou RVIS a je orientována na udávání směru a zajišťování podmínek k bezproblémové exekuci a řízení digitalizace v ČR - tedy na vytváření přívětivého prostředí pro další dvě úrovně. "Taktická a operační" úroveň je především obsažena v DIA. Ta bude zastávat funkci nadresortního, centrálního a jednotného řízení digitálních služeb a současně bude podporovat celou státní správu v této agendě. Umožní se tím využívat tuto špičkovou expertízu všem subjektům státní správy a uchovávat a rozvíjet expertní know-how. Pro tyto účely se dle potřeb rozšíří některé stávající odbory z MV a dále se zavedou další podpůrné týmy (task force, kompetenční centra). V celé státní správě chceme mít jednotnou kvalitu služeb. DIA díky těmto krokům bude schopna poskytnout pomocnou ruku i malým subjektům. Pod DIA bude také státní podnik. Právě ten je zásadní pro podporu celé infrastruktury a bude se do něj také koncentrovat odpovědnost za provoz. Současně umožní flexibilní reakce na krizové situace (jako byly v minulosti např. Covid-19 nebo válka na Ukrajině). Digitalizace jako hlavní zaměření DIA zaručí její snadnější plánování, předvídatelnost a větší stabilitu umožňující dlouho potřebný a mnohdy opomíjený rozvoj. Jako taková bude garantem dlouhodobé linky digitální agendy, která přežije politický cyklus. Součástí veřejné správy se stane silná centrální autorita s potřebnou pravomocí v oblasti ICT, která bude mít silný mandát vůči všem organizačním jednotkám veřejné správy včetně jejich zřizovaných a příspěvkových organizací. Bude vybavená dostatečnou metodickou, rozpočtovou, legislativní i kontrolní pravomocí, aby byla schopná napříč veřejnou správou prosazovat efektivní, bezpečnou a dlouhodobě udržitelnou digitalizaci veřejné správy. DIA tak aspiruje na to být:

Zřízena zákonem, má nadresortní postavení a musí zajišťovat rovný přístup k centrálním a

správním úřadům.

Nezávislá na řízení ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem, je orientovaná na

výsledek podle schválených strategických dokumentů.

Zaměřená výhradně dovnitř státní správy. Koordinuje a řídí dle stanovených strategií a

metodologií digitalizační práce v souladu se svěřenými kompetencemi a odpovědností.

Technologickým centrem pro výkon činností, kdy objednavatelem a věcným garantem jsou

ostatní resorty a orgány státní správy, zejména pro centrální a sdílené služby.

- Přechod kompetencí na DIA

V souvislosti se zřízením DIA dochází k úpravě celé řady zákonů, které svěřují kompetence v oblasti digitalizace Ministerstvu vnitra a Správě základních registrů. Nově budou tyto kompetence svěřeny DIA. Správa základních registrů se jakožto správní úřad podřízený Ministerstvu vnitra změnou zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, transformuje do DIA. Transformace Správy základních registrů je v ohledu efektivní a nadresortní centrálně řízené koordinace digitalizace veřejné správy vhodné řešení. A to především z důvodu přesunutí digitálních agend, které doposud byly v působnosti správního úřadu, který je podřízen jednomu resortu, na nadresortní ústřední správní úřad. Správa základních registrů v současné době mimo jiné realizuje vazby mezi jednotlivými základními registry a dále mezi registry a agendovými informačními systémy. Tyto činnost jsou z povahy věci nadresortního charakteru a týkají se více resortů. DIA bude mít bezpochyby v mnoha ohledech účinnější nástroje a silnější postavení při prosazování nejmodernějších informačních technologií napříč celou státní správou i v rovině stávajících agend Správy základních registrů, které přebírá. Kromě výše uvedeného budou nutné i technické změny dalších zákonů, které buď s výše uvedenými záležitostmi přímo souvisejí (jedná se o úzce příbuznou agendu), nebo se jedná o agendu, kterou vykonávají stejné útvary a je natolik marginální, že její ponechání na Ministerstvu vnitra by nebylo efektivní. Jde např. o agendu přístupnosti webových stránek. DIA nicméně nebude správcem informačního systému evidence obyvatel, informačního systému občanských průkazů a informačního systému cestovních dokladů, jelikož tyto IS spadají fakticky spíše do tradiční působnosti resortu Ministerstva vnitra. Pro úplnost lze zmínit, že, přestože kromě Ministerstva vnitra například Ministerstvo průmyslu a obchodu a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost disponují rovněž určitými pravomocemi v oblasti informačních a komunikačních technologií, tato první fáze transformace a koordinace řízení digitalizace veřejné správy nijak nezasahuje do kompetencí MPO či NÚKIB. A to především z toho důvodu, že to není třeba. Tímto zákonem přechází do DIA pouze nezbytné kompetence, které jsou nezbytné k realizaci cílů projektu. DIA se stane technickým správcem řady ISVS, zatímco věcné správcovství může být jinde - to je v souladu s koncepcí rozdělení služeb na věcného a technického správce a provozovatele, které vyplývá například z přílohy č. 1 usnesení vlády č. 889 ze dne 2. listopadu 2015.

- Úprava pravomocí hlavního architekt eGovernmentu

Odbor Hlavního architekta eGovernmentu má dvě skupiny úkolů. První je strategická a koncepční činnost, která je zákonem svěřena Ministerstvu vnitra. Tato působnost bude částečně převedena na DIA, částečně na ministra – předsedu RVIS. Druhá skupina úkolů se týká řízení vedených tímto útvarem a schvalování projektů eGovernmentu. Tato působnost bude rozšířena a převedena na DIA. Oba okruhy působnosti jsou upraveny zejména v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy.

Orgány veřejné správy žádají odbor Hlavního architekta eGovernmentu o stanovisko dle zákona č. 365/2000 Sb. v souvislosti s předložením dokumentace programů, investičních záměrů, projektů určených informačních systému nebo v souvislosti se spuštěním služby určeného informačního systému. Pojem „určený informační systém“ je definován v § 2 písm.

u) zákona č. 365/2000 Sb., podle něhož se jedná o takový informační systém veřejné správy, který využívá služby tzv. referenčního rozhraní nebo mu poskytuje služby, má vazby na takový informační systém veřejné správy, nebo je určený k poskytování služby informačního systému veřejné správy fyzickým nebo právnickým osobám s předpokládaným počtem uživatelů, kteří využívají tzv. přístup se zaručenou identitou, alespoň 5000 uživatelů ročně. Vydávání stanovisek podle zákona č. 365/2000 Sb. je tímto zákonem svěřené Ministerstvu vnitra, organizačním řádem je pak výkonem této činnosti pověřen odbor Hlavního architekta eGovernmentu. Toto uspořádání má nedostatky jednak institucionální, jednak věcné povahy. Nedostatkem institucionální povahy je zakotvení této agendy ve struktuře Ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra je jako ústřední orgán státní správy pro vnitřní věci, včetně otázek vnitřní bezpečnosti, provozovatele celé řady informačních systémů veřejné správy, jak pro vlastní potřebu, tak pro potřeby Policie ČR, samospráv i jiných správních úřadů. Mnohdy tak nastává absurdní situace, že Ministerstvo vnitra (odbor eGovernmentu) posuzuje systémy, jejichž správcem a provozovatelem je jiná složka téhož ministerstva. Tím nastávají nekomfortní situace střetu zájmů, kdy jak posuzovatel, tak posuzovaný podléhají společnému nadřízenému na úrovni ministra, někdy dokonce na úrovni náměstka, a nelze tak využít standardní postupy řešení rozporů (ministr nemůže předložit vládě rozpor sám se sebou). Rozpor je tak třeba řešit interními postupy v rámci ministerstva, což zakládá nerovné postavení vůči ostatním resortům. Tento nedostatek má být odstraněn přesunem této kompetence na nově vzniklý ústřední orgán státní správy, DIA. Věcným nedostatkem je omezený rozsah posuzování. Projekty se posuzují před dokončením zpracování zadávací dokumentace, je-li zpracována, jinak před podpisem smlouvy s dodavatelem. Posuzování neřeší pozdější změny projektu, ani jeho provoz. Rovněž tak nejsou pokryty všechny relevantní instituce (např. právnické osoby podřízené ministerstvům nebo státní fondy). Kromě čistě organizačního přesunu tak bude upraven i rozsah a obsah posuzování projektů Hlavním architektem. První změnou je technická úprava okruhu subjektů, jejichž projekty budou posuzovány. V současné době jsou totiž z posuzování vyňaty některé podřízené organizace a subjekty zvláštní právní formy, například státní fondy nebo některé podřízené organizace v rámci resortů. Nejedná se však o novou povinnost, de facto se jedná o sjednocení dvojího režimu, kdy některé organizace jsou posuzovány na základě zákona, jiné na základě usnesení vlády č. 86 z roku 2020. Okruh posuzovaných subjektů se tedy reálně nezmění. Druhou změnou je věcný rozsah posouzení. Věcně bude nově projekt hodnocen i z dalších úhlů, které dosud v zákoně absentují - uživatelská přívětivost, práce s daty, potřeby eGovernmentu jako celku. Tato změna si však nevyžádá změnu zákona a předpokládá se, že bude řešena nelegislativně - jelikož OHA posuzuje u státních institucí i shodu s usneseními vlády, postačí je později příslušně doplnit.

- Samostatná rozpočtová kapitola

Velké digitalizační projekty bývají svou povahou nadresortní, slouží všem organizačním složkám státu, stejně jako samosprávám atd. Přesto je nutné je financovat vždy z rozpočtové kapitoly některého ministerstva. Stejně tak není možné v těchto podmínkách vybudovat silné kompetenční centrum, ve kterém by se soustředily zkušenosti a odbornost, které by pak mohly synergicky využít i ostatní úřady. Jako řešení je navrhován převod rozpočtových prostředků určených na digitalizaci do jedné rozpočtové kapitoly, jejímž správcem bude DIA. Z této kapitoly budou následně financovány digitalizační projekty nadresortního a celostátního významu, které svou povahou slouží všem resortům – celostátně sdílených služeb. Tím bude dosaženo jednak transparentnosti při vyčíslování a monitoringu výdajů na digitalizaci, jednak bude zajištěno jasné účelové určení těchto prostředků a nemožnost je převádět na jiné účely bez rozhodnutí vlády, případně též příslušného výboru Poslanecké sněmovny, což je klíčové pro dlouhodobé plánování. Jelikož rozpočtová skladba je dána vyhláškou, tato změna plyne z tohoto zákona pouze nepřímo (je důsledkem zřízení nového ÚOSS). Ke změně rozpočtových pravidel nedochází.

- Úprava kompetenčního zákona

Kromě nezbytných změn souvisejících se zřízením DIA jako ústředního správního úřadu bude třeba zakotvit agendu digitalizace jako svébytnou agendu svěřenou členovi vlády. Na základě vyhodnocení variant jsme došli k závěru, že není třeba zřizovat samostatného ministra digitalizace, ale bude převzat model ministra odpovědného za legislativu, který může být buď samostatný, nebo může být spojen s jinou funkcí ve vládě. Jde o řešení v podstatě legislativně zakotvující současný faktický stav. Legislativní zakotvení je však nezbytné z technických důvodů - zákonem nelze ukládat úkoly orgánu, který je nyní zřízen toliko usnesením vlády.

- Úpravy zákona o státním podniku

V návaznosti na výše zmíněnou analýzu bude nutné zajistit, aby bylo možné podřídit státní podnik ústřednímu orgánu, v jehož čele není ministr. Předkládaný zákon však vytváří pouze možnost této změny. Zda bude skutečně využita, a zda dojde k jakékoliv organizační změně na straně státních podniků NAKIT a SPCSS, bude na rozhodnutí vlády, které tento zákon nijak nepředjímá.

- Přechodná a závěrečná ustanovení

Součástí zákona bude jednorázové ustanovení, které zajistí přechod pracovních a služebních vztahů ex lege, stejně jako převod majetku, nároků z nespotřebovaných výdajů atd., což značně usnadní související administrativu.

Mezinárodní srovnání

Navržené řešení vychází z podrobné analýzy řešení koordinace a řízení digitalizace v zahraničí a přebírá nejlepší evropské modely. Následuje výčet a popis inspiračních zdrojů:

- DÁNSKO Ústřední vládní mandát ICT

Ústřední vláda je odpovědná za rozvoj politiky a celkové řízení záležitostí souvisejících s ICT. Celková odpovědnost za ICT je svěřena Ministerstvu financí. To zajišťuje silnou platformu pro centrální koordinaci záležitostí ICT. Mandát ke spolupráci a úloha Ministerstva financí koordinovat záležitosti ICT není stanovena zákonem, ale je odvozena od tradiční role Ministerstva financí koordinovat administrativní praxi ústřední vlády a řídit zvyšování efektivity ve veřejném sektoru.

Ministerstvo financí a s ním i Agentura pro digitalizaci odpovídá za vyjednávání a rozvoj

ICT strategií, politik a standardů pro všechny úrovně státní správy. Provoz ICT, infrastruktura

a podpůrné služby jsou v kompetenci Agentury pro vládní IT služby, která je rovněž součástí Ministerstva financí. Ministerstvo zřídilo Radu pro ICT, která musí přezkoumat

velké projekty ICT ústřední vlády, než budou projekty moci použít své prostředky na rozvoj. Agentura pro digitalizaci a Agentura pro vládní IT služby odvozují svůj mandát od celkového mandátu pro ministerstvo financí, který je stanoven vládou (formálně předsedou vlády) při ustavování každé nové vlády. Mandáty pro tyto dvě agentury jako takové nejsou stanoveny v nařízení, ale konkrétní služby poskytované Agenturou pro digitalizaci jsou regulovány.

Dánská agentura pro digitalizaci

Agentura pro digitalizaci byla založena v roce 2011 jako součást Ministerstva financí a je odpovědná za vyjednávání a rozvoj ICT strategií, politik a standardů pro všechny úrovně státní správy. Agentura je zodpovědná za realizaci vládních digitálních ambicí a využívání technologií digitálního blahobytu ve veřejném sektoru. Agentura také předsedá Radě pro ICT a sídlí v ní sekretariát rady, který dohlíží na projekty ICT napříč ústřední vládou. Sídlí zde také sekretariát Dánského vládního digitalizačního partnerství. Agentura řídí spolupráci veřejného sektoru v úsilí o digitální transformaci veřejného sektoru. Aby byla komunikace a výměna informací mezi veřejným sektorem, podniky a občany co nejjednodušší, odpovídá agentura za širokou škálu běžných digitálních nástrojů a řešení veřejného sektoru, počínaje vývojem a provozem eID/digitální řešení podpisů na webové stránky zaměřené na občany (národní portál pro občany).

Zodpovídá také za implementaci řady strategií:

● Společné digitální strategie veřejného sektoru ● Strategie řízení ICT v ústřední vládě ● Národní strategie pro kybernetickou a informační bezpečnost ● Národní strategie pro umělou inteligenci

Služby, které Agentura pro digitalizaci poskytuje veřejnosti, jsou obvykle nařízeny společnou digitální strategií veřejného sektoru a společně financovány státem, kraji a obcemi prostřednictvím ročních rozpočtových dohod a prostřednictvím zákona o státních financích. Několik služeb národní infrastruktury, konkrétně eID/digitální podpis a Digitální pošta, je nařízeno a regulováno zákonem. Veškeré financování činností Agentury pro digitalizaci probíhá prostřednictvím státního finančního zákona.

Ústřední rada vlády pro ICT

Ústřední rada vlády pro ICT byla vytvořena v roce 2011 a postupně získala silnější mandát k přezkoumání ICT projektů a akčních plánů pro portfolia ICT systémů v ústřední správě. ICT Council se skládá ze 13 členů s rozsáhlými zkušenostmi s řízením digitální transformace, ICT projektů a strategie. Členové jsou na úrovni představenstva nebo C levelu, především ze soukromých, ale i polo veřejných organizací. Předsedou je vedoucí státní úředník ministerstva financí. Rada ICT má dvě části – posouzení projektu ICT a posouzení řízení portfolia ICT systému. Posouzení jsou povinné na základě požadavků stanovených výše uvedeným rozpočtovým nařízením.

Rada ICT podporuje vrcholový management ve veřejných organizacích poradenstvím při provádění rozsáhlých ICT projektů nebo programů a poskytuje jim a jejich organizaci konkrétní nástroje pro projektové řízení, realizaci přínosů a řízení rizik. Jakýkoli projekt ICT přesahující 15 milionů DKK musí být ve fázi analýzy přezkoumán Radou pro ICT, než bude moci pokračovat do vývojové fáze a začít využívat finanční prostředky na skutečný rozvoj ICT.

Rada ICT posuzuje příslušnou projektovou dokumentaci včetně rozsahu, projektového přístupu, schopností, rizik, přínosů, navrhovaného harmonogramu a rozpočtu. Tento mechanismus zajišťuje, že ICT projekty ústřední vlády ve větší míře, než dříve dodržují stejné standardy, že k vyšším nákladům a časovému překračování dochází méně a že vyšší management přebírá odpovědnost za rozvoj ICT.

Rada pro ICT také podporuje vyšší management ve veřejných organizacích poradenstvím při řízení portfolia systémů ICT a správě IT. Každá veřejná organizace s rozpočtem na IT přesahujícím 30 milionů DKK musí mít svůj akční plán pro správu portfolia systémů ICT a správa IT musí být každé tři roky přezkoumána Radou pro ICT.

Akční plán se zaměřuje na systémy kritické pro dánskou společnost a kritické systémy pro podnikání. Akční plán popisuje strategický pohled vrcholového vedení na systémové portfolio a řízení organizace, stav AS-IS v systémovém prostředí s integracemi, hodnocení stavu systému a jak systémové portfolio podporuje aktuální hlavní obchodní úkoly. Na základě těchto zjištění akční plán popisuje scénář TO-BE a plán postupu, např. vyřazování starších systémů z provozu, upgrade na cloudové platformy, změnu strategie sourcingu nebo lepší sladění systémů s hlavními úkoly. Tento mechanismus zajišťuje, že portfolia ICT systémů ústřední vlády jsou udržována v aktuálním stavu a upřednostňována vrcholovým vedením, přičemž bedlivě dohlíží na vytváření starších systémů a redundantní systémy a že vrcholové vedení přebírá odpovědnost za operace ICT.

Regionální mandát ICT

5 dánských regionů je primárně odpovědných za řízení zdravotní péče a v menší míře za regionální rozvoj, jako je vzdělávání, záležitosti životního prostředí a veřejná doprava. To se odráží v odpovědnosti za ICT.

- ESTONSKO

Celostátní informační technologie estonského veřejného sektoru jsou organizovány podle decentralizovaného modelu (viz obrázek). Organizace informačních technologií ve státních orgánech je částečně konsolidována oblastmi vlády. V zemi bylo zřízeno šest center informačních technologií, která poskytují služby správy a rozvoje informačních technologií především oblasti své státní správy. Částečně se využívá i model sdílených služeb.

Ministerstvo hospodářství a komunikací

Ministerstvo hospodářství a komunikací má odpovědnost za státní IT governance – koordinaci a tvorbu politik. Relevantními oblastmi činnosti jsou informační společnost a kybernetická bezpečnost. Ministerstvo hospodářství a komunikací odpovídá za vypracování a implementaci 14 různých strategických dokumentů, které utvářejí rozvoj Estonska.

Neexistuje žádný předpis, který by zavazoval úřady ke spolupráci napříč hranicemi nebo ministerstvy. Státní směrnice Public Service Portfolio Management (PSPM) však takovou spolupráci vyžaduje. Ministerstvo hospodářství a komunikací jako vedoucí ministerstvo pro informační společnost vytvořilo ministerské nařízení, které definuje Radu pro informační společnost, její úkoly a členy.

Rada pro informační společnost

Rada pro informační společnost se skládá ze zástupců státních orgánů a klíčových organizací soukromého a neziskového sektoru, které se podílejí na rozvoji informační společnosti a implementaci digitální agendy. Ke koordinaci implementace digitální agendy budou využívány tematické nebo úkolové pracovní skupiny a sítě, například Rada pro správu dokumentů a skupina odborníků na interoperabilitu; významnou roli hraje také síť IT manažerů státních úřadů.

Úkoly Rady jsou:

● podílet se na plánování a realizaci hlavních směrů rozvoje organizace veřejných služeb (dále oblast) a činností podporujících rozvoj, ● shromažďovat příklady dobré praxe a problematických míst v oblasti a předkládat návrhy týkající se rozvoje oblasti na jeho základě projednávat potřeby poskytování návodů a doporučení v oblasti a návrhy pokynů a doporučení, ● projednávat potřebu novelizace právních předpisů, které se oblasti významně dotýkají a připravovat takové právní předpisy a podávat návrhy příslušným orgánům, ● projednávat dle potřeby další záležitosti, ● sleduje realizaci plánovaných činností a plnění pokynů, ● spolupracuje s dalšími radami zřízenými na základě nařízení „Zásady pro řízení služeb a řídící informace“.

Rada má stálé členy ze všech ministerstev a úřadů s významným vlivem na informační společnost.

Státní centrum informačních a komunikačních technologií (RIT) – služby infrastruktury ICT

Estonská vláda schválila návrh ministra podnikání a informačních technologií Andrese Sutta na zřízení Státního centra informačních a komunikačních technologií dne 1. prosince 2021, které sjednotí poskytování ICT infrastruktury a služeb na pracovišti pro instituce veřejného sektoru. V nadcházejících letech budou jednotky služeb infrastruktury pracovišť a serverů, odpovídající aktiva a řešení a organizace těchto služeb, převedeny na RIT. Stávající digitalizační agentury pod jinými ministerstvy budou nadále rozvíjet a spravovat aplikace ministerstev, jako je e-finanční úřad, registr obyvatel, zdravotnický informační systém atd. RIT mimo jiné převezme dodávky a vývoj vládního cloudu.

- NĚMECKO

ITZ Bund (Spolkové centrum informačních technologií) je veřejnoprávní instituce v resortu Spolkového ministerstva financí se sídlem v Bonnu. Jako centrální poskytovatel IT služeb podporuje německou spolkovou správu s důrazem na nadresortní systémy.

ITZ Bund byl zřízen Zákonem s účinností od 1. ledna 2016 s cílem realizovat konsolidaci IT řešení na federální úrovni (v období 2016-2020 pouze jako sekce ve struktuře Ministerstva financí). Zajištění služeb probíhá v projektové struktuře v šesti dílčích projektech, které jsou strategicky řízeny IT radou v souladu se Zákonem na podporu elektronizaci státní správy (Gesetz zur Förderung der elektronischen Verwaltung (EGovG).

Řídícími orgány jsou správní rada/představenstvo a Direktorium. V představenstvu jsou zastoupeny všechny federální/spolkové resorty, tj. ministerstva. ITZ Bund díky tomu více zohledňuje meziresortní poskytování služeb.

Historie

ITZ Bund byl vytvořen fúzí, resp. do jeho struktury byly přeneseny následující organizace:

Podřízená organizace Zastřešující instituce

Zentrum für InformationsverarbeitungSpolkové ministerstvo financí und Informationstechnik (ZIVIT)

Centrum pro zpracování informací a informačních technologií

Bundesanstalt für IT-Spolkové ministerstvo dopravy a digitální Dienstleistungen Spolkový institutinfrastruktury

pro IT služby

Bundesstelle für InformationstechnikSpolkové ministerstvo vnitra (BIT) Spolkového úřadu pro informační

technologie

Kompetenzzentrum fürBundesamt für zentrale Dienste und Personalverwaltung und Systemsteuerungoffene Vermögensfragen (BADV) (KPVS)Spolkový úřad pro centrální služby a

Kompetenční centrum pro personální správumajetkové otázky a řízení systému (KPVS)

Centrální poskytovatel IT služeb ITZ Bund vzešel z původně nezávislých tří úřadů, jeho

založení bylo prvním krokem k realizaci rozsáhlého projektu Konsolidace federálního IT.

Personál převedený z odborů Federálního ministerstva vnitra a Federálního ministerstva dopravy přešel do resortu Federálního ministerstva financí.

Od té doby využívá řešení ITZ Bundu řada úřadů ve federální správě z oblastí dopravy, cel, rozpočtu, daní, občanských agend, statistiky, azylu a vnitřní bezpečnosti. Aktivně přispívá do klíčových projektů eGovernmentu jako elektronická spisová služba či elektronická evidence tržeb.

Počet zaměstnanců: 3800

Počet poboček: 12

Rozpočet: 849 mil. € (r. 2021)

Počet spravovaných zařízení: cca. 104.000

Počet serverů ve správě: 37.800 (52 Petabytů)

Počet uživatelů: 1 mil. klientů ve spolkové státní správě

Portfolio

eGovernment

ITZ Bund je hybnou silou rozvoje e-governmentu na spolkové úrovni a reprezentuje řadu milníků. Klíčovou roli zde hraje digitalizace administrativních služeb spolkových, státních a místních úřadů pod společnou e-government logikou:

▪ Spisová služba, ▪ eVolby, ▪ Státní cloud, ▪ IT standardy pro zaměstnance státní správy, ▪ Inter/intranetové řešení státní správy, ▪ Správní portál.

Zakázkové řešení

ITZ Bund je k dispozici svým zákazníkům i pro specifické požadavky. Mezi dlouhodobé zákazníky zde patří celní správa, správa vodních cest a lodní dopravy či centrální daňový úřad. Konkrétně ITZ Bund zajišťuje například systém pro správu daní nákladních aut, celní systém ATLAS, datové schránky atd.

Tvorba standardů

Standardizace se aplikuje pro stejné nebo velmi podobné procesy skrze společné nástroje, což umožňuje spolupráci bez diskontinuity mezi jednotlivými medii či IT řešeními. ITZ Bund je ústředním kontaktním bodem federální vlády a poskytuje řadu standardních řešení:

▪ Platforma pro spolkový/federální cloud, ▪ Ochrana dat, ▪ Digitální platební platforma, ▪ Formulář management systém, ▪ Builder pro weby státní správy, ▪ Intranet pro spolkové/federální subjekty.

ITZ Bund mj. zřídil ve spolupráci s Univerzitou ozbrojených sil v Mnichově přípravný kurz pro navazující technickou službu ve federální správě ve formě duálního bakalářského studia s názvem Informatika ve státní správě.

- VELKÁ BRITÁNIE

Government Digital Strategy je součást celkové reformy veřejných služeb UK vyhlášené v červnu 2012. Tento dokument definuje strategii a cestu, jakou se stane vláda “digital by default” – přirozeně elektronická, z podstavy digitální.

Slovy “Digital by default” je myšleno, že “elektronické služby jsou tak jednoduché a pohodlné, že všichni ti, kteří je mohou využívat, tak učiní, zatímco ti, kteří nemohou, nejsou vyloučeni z využívání těchto služeb jiným způsobem.”

By digital by default, we mean digital services that are so straightforward and convenient that all those who can use them will choose to do so whilst those who can’t are not excluded.

Government Digital Strategy zavazuje vládu UK k zajištění, že všechny nové nebo přepracované transakční (ve slovníku GDS státních a veřejných) služby splní standardy “Digital by Default” do dubna 2014.

Celá strategie a odpovědnost za ni spadá na Government Digital Services při úřadu vlády.

Strategie Government Digital Services pro roky 2021-2024

Posláním GDS je vytvářet jednoduché, propojené a personalizované služby veřejné správy pro každého. S využitím jedinečného postavení GDS v centru státní správy budou vyvíjet služby, které budou pro uživatele prostě fungovat, ať už jsou základní systémy jakkoli složité.

Před deseti lety měla vláda Spojeného království organicky vybudovanou online prezentaci, kdy každé ministerstvo, agentura a orgán státní správy měly své vlastní webové stránky. Další informace byly k dispozici prostřednictvím DirectGov a BusinessLink, což byly první pokusy o shromáždění informací na jednom místě.

Po zprávě Marthy Lane Foxové o digitální státní správě v roce 2010 byla založena GDS, která se zaměřila na nápravu zveřejňování, digitalizaci transakčních služeb s velkým objemem dat a budování "velkoobchodních" technologických platforem. Byl vytvořen portál GOV.UK a více než 2 000 dalších webových stránek bylo plně převedeno na novou jednotnou publikační platformu. Dvacet pět služeb s největším objemem transakcí bylo vybráno jako "příklady" digitální transformace a byl vytvořen program, jehož cílem bylo tuto transformaci provést. Přestože je třeba se poučit, mnohé z těchto služeb zůstávají zlatým standardem toho, jak mohou vypadat vynikající digitální služby.

Za deset let od vzniku GDS vybudovaly resorty a agentury digitální týmy nejvyšší kvality a mnohé z nejdůležitějších služeb byly vytvořeny a navrženy na základě průzkumu skutečných uživatelů a jsou podporovány agilními, multidisciplinárními týmy.

Úloha GDS v roce 2021 a dále

Z pozice v centru státní správy má GDS ideální předpoklady k tomu, aby se podívali na práci digitálních týmů napříč státní správou a zjistili, kde existují společné potřeby produktů, platforem a služeb. Díky centrálnímu budování může provést těžkou práci a umožnit tak ministerstvům, aby se soustředila na budování služeb, místo aby musela znovu vynalézat kolo.

Je také důležité si uvědomit, že GDS již není ve startovacím režimu. Z letošního rozpočtu ve výši přibližně 90 milionů liber a s více než 800 zaměstnanci je přibližně 60 % potřeba na podporu stávajících platforem, služeb a obsahu. To zahrnuje zajištění dostupnosti, spolehlivosti a aktuálnosti informací na webu GOV.UK, který je životně důležitým zdrojem informací pro miliony občanů.

Musí si proto selektivně vybírat, na co zaměří své lidi, dovednosti a peníze, aby co nejvíce změnili vládní služby pro co nejvíce uživatelů. Domnívají se, že existují tři hlavní kategorie, které to umožňují:

● služby, které před koncovým uživatelem skrývají složitost vládních struktur, ● služby, které může poskytovat pouze centrum, ● služby, které by měly být vytvořeny jednou a znovu široce využívány.

S ohledem na to má GDS pro příští 3 roky 5 hlavních úkolů.

Mise 1: GOV.UK jako jediné a důvěryhodné online místo pro vládní informace a služby.

Jádrem všeho, co bude v příštích 3 letech dělat, musí být zajištění toho, aby GOV.UK zůstal jediným důvěryhodným zdrojem informací, pokynů a služeb pro veřejnost. Za tímto účelem GDS bude:

● pokračovat v investicích a rozvoji našich týmů pro obsah, ● zajišťovat podporu, vysokou dostupnost a bezpečnost technologických platforem, na nichž je GOV.UK založen, ● vylepšovat design a fungování klíčových funkcí, jako je navigace a vyhledávání, ● přesunout se za hranice webových stránek a hledat způsoby, jak se k vládním informacím, pokynům a službám dostat z míst, kde se uživatelé nacházejí, a ne z míst, která nám vyhovují ● zajistit, aby publikační nástroje, které poskytujeme úředníkům napříč státní správou, byly jednoduché a přehledné a podporovaly používání nových návrhových vzorů.

Mise 2: Spojené služby, které řeší celé problémy a pokrývají více resortů.

Někteří lidé potřebují přistupovat ke službám státní správy jen několikrát za rok, vyplní formuláře a jdou dál. Existují však miliony lidí, kteří mají komplikovaný a rušný život a potřebují od vlády spoustu pomoci, někdy po dobu několika měsíců a někdy i let. Těmto uživatelům se služby zdají být nesmírně oddělené a je obtížné se v nich orientovat.

Mise 3: Jednoduché řešení digitální identity, které funguje pro každého.

Většina stávajících řešení pro přihlašování a digitální identitu ve vládních službách byla navržena, vyvinuta a provozována v rámci resortních sil se zaměřením pouze na uspokojování potřeb jednotlivých resortů. Pro uživatele je to nepřehledné a frustrující; pro státní správu je to drahé a nechává to otevřený prostor pro podvody.

Bude vycházet z toho, co jsme se naučili z projektu GOV.UK Verify, a vytvoříme nový způsob, jak se uživatelé mohou přihlásit ke službám z jakéhokoli ministerstva a potvrdit svou totožnost.

Mise 4: Společné nástroje a odborné služby.

Hodně se mluví o úspěších Velké Británie v oblasti digitální transformace, od online daní až po upomínky na technickou prohlídku. Pro mnoho občanů je však jejich zkušenost velmi odlišná. Možná chtějí sponzorovat žadatele o vízum nebo změnit své jméno na základě veřejné listiny, nebo dokonce adoptovat dítě. Při těchto cestách a více než 3 000 dalších se uživatelé stále musí spoléhat na to, že si vytisknou PDF, vyplní ho propiskou a pošlou na úřad. To je špatné pro uživatele, nesmírně neefektivní pro státní správu a armádu lidí, kteří zpracovávají papíry, stát přichází o možnosti využití dat pro analýzu.

GDS proto plánuje:

● vybudovat novou službu "Shromažďování informací od uživatelů" (dříve známou jako "Odesílání"), která bude automaticky digitalizovat stávající formuláře, a také zjednodušit automatické vytváření nových digitálních formulářů namísto formulářů PDF, ● vytvořit sadu komponent a zpřístupnit je všem - věci jako výběr adresy, vyhledávání společností a seznamy zemí, ● vyvinout nebo pořídit sadu lehkých back-office produktů pro správu případů a další běžné potřeby, aby bylo možné digitalizovat služby end-to-end, ● Stávající platformy dobře udržovat, vybudovat a udržovat divizi profesionálních služeb, která bude v případě potřeby pomáhat ostatním složkám státní správy (ústředním i místním). Konkrétně: ○ Vytvořit tým odborníků z praxe, kteří budou moci vyjíždět a pomáhat týmům v jiných částech státní správy digitalizovat jejich jednodušší služby s využitím produktů Government as a Platform (GaaP) - více informací o GaaP si můžete přečíst na našem blogu, ○ pokračovat ve spolupráci s vládami po celém světě a sdílet poznatky o modelech a přístupech k digitální transformaci a čerpat z nich poznatky, které rovněž pomohou udržet GDS na špičkové úrovni.

Mise 5: Spojená data napříč resorty.

Aby GDS mohla splnit jakoukoli z výše uvedených 4 misí, musí do centra strategického přístupu postavit data. To znamená, že bude schopna komplexně pochopit, jak lidé komunikují se státní správou online, a bude schopna využívat data o lidech a státní správě (se souhlasem) k poskytování služeb na úrovni, kterou očekávají.

Jak toho dosáhnou

Pro GDS, stejně jako pro každou jinou organizaci, je stejně důležité, jakým způsobem budeme tuto strategii realizovat, jako to, co je v ní obsaženo. Zavazují se, že:

● i nadále prosazovat především potřeby koncových uživatelů, protože jsme přesvědčeni, že jedině tak, aby věci fungovaly pro koncové uživatele, lze dosáhnout efektivity, kterou přináší digitální transformace, ● zavádět nejvyšší standardy důvěry, transparentnosti a spravedlnosti do všeho, co děláme a budujeme, ● úzce spolupracovat s ostatními složkami státní správy a budovat na základě konsensu a osvědčených výsledků, ● být odvážní v našich ambicích: některé z našich prací na propojení vládních služeb povedou k některým obtížným otázkám ohledně vlastnictví, odpovědnosti a sdílení dat; budou naslouchat a reagovat, ale budeme prosazovat správnou věc, ne tu snadnou, ● budou spíše pokorní než arogantní a budeme pravidelně vyjíždět na místa, kde se služby poskytují, ● budou pracovat otevřeně, což zahrnuje pravidelné blogování, veřejná vystoupení a diskuse s lidmi uvnitř i vně státní správy, ● pokračující závazek k otevřenému zdrojování našeho kódu tam, kde je to možné, a k podpoře jeho opětovného použití ve Spojeném království i na celém světě, ● zajištění toho, aby GDS byla bezpečným, zábavným a naplňujícím místem pro práci našich lidí, kde budeme mít nulovou toleranci k šikaně, diskriminaci, nepříjemným vtípkům a všemu, co je mezi tím, ● pracovat na tom, aby naše týmy více reprezentovaly společnost, pro kterou stavíme: budeme pečlivě sledovat naši rozmanitost ve všech charakteristikách a také neúnavně pracovat na snižování všech zjištěných rozdílů v odměňování, ● budování center GDS v Manchesteru (prvotní zaměření) a Bristolu, abychom přilákali více talentů a abychom se v našem přístupu méně soustředili na Londýn.

Vyhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná právní úprava nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace, nezavádí žádné rozdíly na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení. Navrhovaná právní úprava není rovněž v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani sekundární dopady na rovnost mužů a žen a nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro ně odlišné podmínky.

C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Česká republika dosahuje dlouhodobě v rámci Evropské unie i v rámci jiných mezinárodních organizací, jako jsou například OECD nebo OSN, v digitalizaci veřejné správy podprůměrných výsledků. Podle hodnocení Indexu digitální ekonomiky a společnosti (Digital Economy and Society Index, zkratka “DESI”) se Česká republika v roce 2021 zařadila na 18. místo z 27 členských států EU, přičemž je dlouhodobě stagnantní, a oproti roku 2020 si dokonce o jedno místo pohoršila.Podle rozvoje E-Government indexu OSN EGDI je Česká republika v digitalizaci veřejné správy na 39. místě ze 193 a v indexu, v kterém se měří občanská angažovanost a otevřenost a spolupráce státních institucí se soukromým sektorem, se ČR umístila dokonce na 65. místě ze 193.A konečně dle šetření OECD Government at a Glance 2021 v Digital government indexu ČR rovněž zaostává za průměrem všech členských zemí, konkrétně na stupnici 0 - 1, získala hodnocení 0,43, kdy průměr všech členských zemí je 0,51. Hlavní příčiny podprůměrných výsledků České republiky v indexech digitalizace veřejné správy jsou zejména tyto: − Chybí centrální koordinace, standardy, jednotná metodika a efektivní projektové řízení. Absentuje také efektivní sdílení kompetencí a potřebných odborných zkušeností. − Agenda digitalizace je z povahy věci agenda nadresortní, ale stávající odpovědné útvary jsou začleněné především v organizační struktuře Ministerstva vnitra. Dochází tak k situaci, kdy Ministerstvo vnitra v rámci kontrolních funkcí posuzuje samo sebe a je současně provozovatelem řady informačních systémů sdílených napříč veřejnou správou. − Nevyhovující je stav tzv. sdílených služeb, kdy například základní registry tvořící páteř českého eGovernmentu jsou službou pro všechny správní úřady, včetně úřadů samospráv, ale v současné době jsou podřízenou organizací Ministerstva vnitra a jsou financovány z jeho rozpočtové kapitoly. V důsledku špatné koordinace a neefektivního sdílení lidských zdrojů na jednotlivých resortech často také chybí odborné lidské kapacity. − Posuzování a schvalování informačních systémů veřejné správy odborem Hlavního architekta je omezené, často se děje až těsně před podpisem smlouvy s dodavatelem. Pozdější změny a zásahy do projektů se dějí mimo jakékoliv posouzení, − V současné době mají některá ministerstva podřízenou organizaci, která má formu zpravidla státního podniku, od které mohou nakupovat IT služby mimo režim zákona o zadávání veř. zakázek na základě tzv. in-house výjimky. Což je však navíc možné jen v rámci jednoho resortu. Toto uspořádání je nehospodárné, protože neumožňuje resortům sdílet vysoce odborné kapacity a neumožňuje uchování jedinečného know-how. − Právní řád České republiky obsahuje zastaralou legislativu, která na změny a vývoj v informačních technologiích reaguje těžkopádně a která zároveň zpravidla neumožňuje ve veřejné správě nejnovější IT efektivně a hospodárně implementovat. − Výdaje na IT jsou rozdrobené a neexistuje žádný ucelený přehled o výdajích napříč veřejnou správou. Nejsou využívané možnosti případné synergie, není ani jak vyhodnotit efektivitu nákladů a investic. Informační technologie se ve všech myslitelných oblastech vyvíjejí čím dál plynulejším tempem. Se současnými výdobytky nejmodernějších informačních technologií se ovšem ruku

https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/desi https://publicadministration.un.org/egovkb/en-us/About/Overview/-E-Government-Development-Index https://www.oecd.org/gov/gov-at-a-glance-2021-czech-republic.pdf v ruce vyvíjejí i kybernetické hrozby a úroveň sofistikovanosti a technologické vyspělosti případných útoků v kybernetickém prostoru. Značná část občanů a soukromých společností s tímto tempem, které určuje mezinárodní vývoj, dokáží udržet krok, na rozdíl od orgánů veřejné moci. Aby orgány veřejné správy a jejich kybernetická kritická infrastruktura, zejména zastaralé a nejednotně užívané informační systémy veřejné správy, byly schopné se efektivně bránit případným kybernetickým útokům, je nutné, aby transformace řízení digitalizace veřejné správy nabrala vyšší stupeň priority a zařadila zároveň vyšší rychlostní stupeň. K odstranění těchto problémů a k lepšímu technickému a projektovému zajištění digitalizace veřejné správy je nutné zřídit, jak již bylo avizováno, nový ústřední orgán státní správy, Digitální a informační agenturu, která by na mnoho příčin současného nepovzbudivého postavení České republiky v rámci digitalizace veřejné správy byla schopna promptně reagovat. Z hlediska výdajů na IT ve veřejné správě bude mít DIA na starosti definování metodiky vykazování nákladů a definování analytiky pro sledování výdajů, které jsou vynakládané na IT. Součástí bude věnování pozornosti a projednávání výdajů včetně budoucích provozních výdajů už při posuzování projektů včetně projektového controllingu.

D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navržená právní úprava nemá ústavní přesah. Jedná se pouze o organizační změnu v uspořádání státu, jediné relevantní ustanovení Ústavy je tak čl. 79 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy ČR, “ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem,” což je přijetím tohoto zákona splněno. Pro úplnost lze zmínit, že navrhovaná změna v právním řádu České republiky se bude týkat ústavních činitelů v té míře, že vládě přibude pravomoc jmenovat a zároveň odvolávat ředitele DIA na návrh ministra - předsedy Rady vlády pro informační společnost. Do individuálních práv a povinností může být v omezené míře zasaženo v případě přechodných ustanovení, nicméně návrh zákona počítá s přechodem pracovních a služebních vztahů beze změny, v souladu se zásadou ochrany legitimních očekávání a ochrany nabytých práv.

E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Jelikož se jedná toliko o vnitřní organizační změnu uspořádání státu, navrhovaný zákon upravuje oblast, která není upravena právem Evropské unie. Navrhovaná změna v právním řádu ČR však napomůže mezinárodní interoperabilitě, kterou podporují strategické dokumenty a právní předpisy Evropské unie. Díky DIA bude mnohem snazší budovat služby propojitelné a využitelné v rámci celé Evropské unie. Přestože navrhovaný zákon netransponuje přímo žádné právní předpisy Evropské unie, zřízení nadresortní DIA usnadní České republice naplnit standardy Evropské unie. Transformační projekt ve značné míře nepřímo napomůže vytvořit podmínky pro materiální naplnění řady předpisů EU, lze uvést například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a navazující prováděcí nařízení Komise EU č. 2015/1501 o rámci interoperability. Ustanovení navrhované právní úpravy proto nezakládají rozpor s právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Návrh zákona je v souladu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, jakož i s ostatními právními předpisy primárního a sekundárního práva EU. Čl. 17 odst. 2 nařízení č. 910/2014 stanoví členskému státu povinnost sdělit Komisi názvy a adresy jimi určených orgánů dohledu. Bude-li tímto orgánem nově Digitální a informační agentura, bude po přijetí zákona nutno o tom Komisi zpravit.

F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Jelikož se jedná toliko o vnitřní organizační změnu uspořádání některých orgánů veřejné správy na úrovni ústředních správních úřadů, navrhovaný zákon upravuje oblast, která není mezinárodními smlouvami regulována. Navržená úprava tak je zcela v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

G. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Celou transformaci organizační struktury eGovernmentu a změnu řízení eGovernmentu je vhodné vnímat jako investici. Každá změna s sebou nese náklady, ovšem v tomto případě se předpokládá, že budou minimalizované, vzhledem k tomu, že nový subjekt je stavěn transformací subjektu stávajícího, nikoliv budován nově od základu “na zelené louce”. Z většiny se jedná o změnu právní formy Správy základních registrů a organizační přesun několika útvarů v rámci státní správy. Obohacen je pak o nová místa pro podporu chodu subjektu a posílení personálních kapacit pro plnění kompetencí, za které je zodpovědný.

Náklady se tedy sestávají zaprvé z nákladů na samotnou transformaci - práce projektového týmu, převody majetku, změny dispozičního oprávnění s kancelářemi, atp. Očekávané projektové výdaje na Transformaci koordinace a řízení digitalizace odhadujeme ve výši 38,2 mil. Kč. Jejich čerpání je plánované v r. 2022 a finanční zajištění je navýšením rozpočtu Ministerstva vnitra.

Za druhé se přirozeně očekávají náklady na vlastní vznik a následné fungování nového subjektu, agentury DIA, zde vyčísleny vždy per annum a vč. odvodů. Běžné provozní náklady se v rámci DIA dle posledních dat odhadují na 260,3 mil. Kč. Z toho 159,2 mil. Kč tvoří personální náklady, provozní náklady pak 54,1 mil. Kč, programové vybavení, posudky, konzultace a jiné služby dalších 36 mil. Kč a 11 mil. Kč bude sloužit jako rezerva.

Zdroje financování jsou tři: přesun stávajících rozpočtů útvarů, které se transformují, financování ze státního rozpočtu nad rámec stávajících rozpočtů těchto útvarů a maximální využití možností Národního plánu obnovy.

V rámci DIA se počítá s přesunem 185 míst ze stávajících transformovaných útvarů (OHA, OeG, SZR, eGov Cloud). Tam se počítá s přesunem finančního krytí takového, jaké bylo doposud. Konkrétnější údaje týkající se zdrojů v této fázi projektu ke dni vzniku této zprávy (12. 7. 2022) nelze z důvodů absentujících podkladů od jednotlivých úřadů blíže uvést.

Dále se počítá s nárůstem o 44 míst, která vyžadují financování nad rámec stávajícího rozpočtu přesouvaných útvarů. Tato místa jsou nutně třeba k vyřešení neřešených problémů z minulých let, k nahrazení nákupů externích služeb (často násobně dražších), k plnění nových kompetencí, rozšíření podpůrných provozních útvarů i ustálení nepostradatelných pracovníků v rámci státní správy díky jejich převedení z projektové podstaty práce. Celkový rozpočet na těchto 44 nových míst je odhadován na 120,3 mil. Kč, z čehož 63,8 mil. Kč odpovídá ohodnocení pracovníků, provozní náklady jsou vyčíslené na 25,5 mil. Kč. Započítáno je i softwarové vybavení, poradenství, školení, DHM, právní služby etc. a to ve výši 20 mil. Kč (předpokládá se postupně značné snižování této částky, vzhledem k potřebě investic do vybavení zejména v roce 2023). 11 mil. Kč je pak zmiňovaná rezerva. Tento náklad představuje v této oblasti jediný faktický dopad do státního rozpočtu.

Dalších 81 potřebných míst pro vytvoření moderního a hlavně udržitelného úřadu, a tedy i DIA, jakožto dobré investice do budoucích období, je rozpočtováno z možností Národního plánu obnovy. Tato místa, vyplňující akutní potřeby, po kterých volají útvary zasažené transformací, jsou základními kameny pro obratné fungování sekcí v rámci DIA, a poskytují možnost ustálení moderní DIA, která je schopna být leaderem koncepce digitalizace a zároveň spolehlivým asistentem státních subjektů pro jejich optimální zavádění.

Jsou proto zřízena tři kompetenční centra (KC). KC pro sdílené služby a odborné vzdělávání, KC pro jednotný standard a uživatelskou přívětivost a KC analýz, kooperace a vývoje. Zahrnují také implementace zahraniční praxe, útvary Delivery units a další útvary zajišťující pozice DIA jako experta, ale také aktuálnost know-how i na mezinárodním poli. Pracovníci na těchto místech si celkem vyžádají cca. 95 mil. Kč, jejich technické vybavení, poradenství, právní služby, školení, DHM a další budou vyžadovat 16 mi. Kč. Další provozní náklady vyjdou na cca. 28,6 mil. Kč. Provozní náklady se ze stejných důvodů jako výše budou značně snižovat v letech budoucích. Celkově tak náklady z NPO pro rok 2023 vychází na 140 mil. Kč

Projekt počítá se zabezpečením provozních činností DIA. Základem jsou provozní útvary stávající SZR, které budou doplněné a kapacitně navýšené. Správa základních registrů dnes užívá některé služby resortu vnitra, velkou část režijních nákladů nese sama. Má vlastní back office tvořený oddělením ekonomickým a majetkovým, oddělením administrativní podpory a oddělením právním. Rovněž tak útvary převzaté z Ministerstva vnitra mají vzhledem ke své velikosti určité samostatné zázemí, které bude tvořit zázemí nového úřadu. Lze však očekávat, že nárůst činností i pracovníků bude mít dopad na back office nové organizace, tento bude však z hlediska státního rozpočtu zanedbatelný. Detail tohoto navýšení je v době vzniku této zprávy v řešení na pracovní úrovni, nelze tedy s jistotou určit jeho výši.

Delimitace se žádných ostatních útvarů Ministerstva vnitra, vyjma odborů eGovernmentu, Hlavního architekta eGovernmentu, koordinace informačních a komunikačních technologií a eGovernment cloudu a vyjma Správy základních registrů, týkat nebude.

Dalším dopadem do rozpočtu nad rámec stávajících útvarů je simultánně s DIA vznikající aparát ministra – předsedy RVIS. Ten bude obsahovat stávajících 16 míst podřízených v současné době místopředsedovi vlády pro digitalizaci, ke kterým přibude dalších 36 míst. Stávající místa kabinetu a agendy EU i s ostatními výdaji na fungování a provoz těchto útvarů je vyčíslen na 31,3 mil. Kč. 36 nových míst vyjde na cca. 33,2 mil. Kč a dalších 6,6 mil. Kč v dalších nákladech na pracovníky. Celkově tedy 39,9 mil. Kč navýšení.

S náborem pracovníků na výše uvedená místa se počítá postupně, přičemž podle zahraničních zkušeností se tyto náklady státnímu rozpočtu vrátí za 18–24 měsíců - tento odhad vychází ze zahraničních zkušeností, přenesených do očekávaných procentních úspor výdajů do ICT ve státní správě, při současném objemu výdajů.

Zahraniční zkušenosti a návratnost investic popisují např. následující studie:

Digital government transformation, Delloite (2015), dostupná zde: https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/au/Documents/Economics/deloitte-au- economics-digital-government-transformation-230715.pdf

Government Digital Strategy, UK Cabinet Office (2012), dostupná zde: https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/ file/296336/Government_Digital_Stratetegy_-_November_2012.pdf

Případová studie Velké Británie Government digital transformation: saving costs through effective digital change, (2018), dostupná zde: https://www.govtechleaders.com/2018/07/03/government-digital-transformation-saving-costs- through-effective-digital-change/

Digital Efficiency Report, UK Cabinet Office (2012), dostupná zde: https://www.gov.uk/government/publications/digital-efficiency-report/digital-efficiency- report

Dále pak bude mít změna příznivý dopad na uživatelskou přívětivost při komunikaci občanů s orgány veřejné moci a v tomto kontextu bude mít zřízení tohoto nadresortní koordinace a řízení digitalizace i příznivý dopad na podnikatelské prostředí, jelikož díky transformaci procesu bude veřejná správa transparentnější a podnikatelé budou moci s orgány veřejné moci komunikovat plynuleji a snazším způsobem.

Vzhledem k povaze transformace (přesun mezi orgány státní správy) nelze z povahy věci očekávat dopad do rozpočtů územních samosprávných celků ani do dalších veřejných rozpočtů, protože transformace se jich nijak přímo nedotýká, ani nezavádí bezprostředně nové povinnosti. Uvedené benefity, zejména možnost čerpat znalosti a zkušenosti z kompetenčních center a z odbornosti DIA, však dopadnou i na ně, a to tehdy, jakmile to kapacity DIA dovolí.

Navrhovaný zákon nemá žádné přímé dopady na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, na osoby se zdravotním postižením či na národnostní menšiny. Lze nicméně říci, že projekt transformace řízení digitalizace veřejné správy bude mít v dlouhodobém horizontu příznivé nepřímé sociální dopady, jelikož navrhovaný zákon vytvoří vhodné podmínky pro vyšší dostupnost sdílených služeb veřejné správy.

H. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh zákona se sice výrazně dotýká agend, které mají významné dopady na zpracování osobních údajů, ale dotýká se jich pouze organizačně, nikoliv věcně. Ačkoliv se změní věcný správce některých základních registrů a také správní úřad příslušný k rozhodování o některých otázkách, jedná se pouze a jen o změnu věcné příslušnosti. Ve většině případů nedojde ani ke změně příslušné úřední osoby, respektive státního zaměstnance pověřeného technickou správou systému. Kromě přesunu správcovství dochází v zákoně i k dalším věcným změnám (např. úprava působnosti OHA), ty se však zpracování osobních údajů nedotýkají. Zákon tedy nezakládá nové tituly ke zpracování osobních údajů ani nemění ty stávající. Návrh zákona nepřináší v oblasti předávání důvěrných informací nové zásahy do ochrany soukromí či osobních údajů. Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb. m. s.), ani se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů. Návrh zákona není v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

I. Zhodnocení korupčních rizik

Předkládaný návrh zákona nezakládá novou kompetenci, která by mohla být spojena s korupčními riziky. Většina obsahu zákona se týká pouze změny příslušného správního orgánu, rozsah a obsah kompetencí přechází v podstatě beze změny, s výjimkou uvedenou níže. Dochází k rozšíření působnosti odboru hlavního architekta eGovernmentu, to se však týká vnitřní koordinační rozhodovací činnosti v rámci veřejné správy. Tato změna se netýká rozhodování o právech a povinnostech soukromých osob, korupční rizika jsou tedy nízká. Návrh tak nezvyšuje oproti dosavadní právní úpravě korupční rizika, neboť podstata navrhované právní úpravy je takového charakteru, který by neměl mít na míru korupce jako takovou vliv. Vzhledem k obsahu právní úpravy tak nebyla shledána žádná rizika, která by mohla vést ke korupčnímu jednání.

J. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Zřízení nadresortního ústředního správního úřadu, který bude koordinovat a sjednocovat postupy všech ostatních orgánů veřejné správy ve snaze digitalizovat veřejnou správou, díky čemuž dojde k plynulejší a efektivnější komunikaci orgánů veřejné moci, nepochybně přispěje ke kvalitnějšímu zajišťování bezpečnostních zájmů České republiky a lze se tak domnívat, že v dlouhodobém horizontu se zvýší připravenost orgánů veřejné moci před širokým spektrem případných kybernetických útoků. Pokud jde o bezpečnostní dopady transformačního projektu jako takového, v rámci přípravných prací byla zřízena pracovní skupina, ve které jsou zastoupeni všichni relevantní aktéři. Počítá se s tím, že vzhledem ke zřízení nového ústředního správního úřadu bude vytvořena potřebná bezpečnostní dokumentace, tedy pro nový ústřední správní úřad vytvořen krizový plán, plán krizové připravenosti a další relevantní koncepční dokumenty zajišťující bezpečnost především kybernetické kritické infrastruktury. Jelikož nedochází k výstavbě ani k nákupu nových objektů, lze říci, že v případě všech pracovišť DIA se bude možné inspirovat již vytvořenou bezpečnostní dokumentací pro objekty, kde v současné době sídlí útvary orgánů veřejné správy, jejichž kompetence a působnost přechází na DIA. Na bezpečnostní sbory a ozbrojené síly České republiky nebude mít transformace žádný bezprostřední dopad. Stejně tak se tato organizační změna se nijak nedotýká Ministerstva obrany. Pro úplnost ale lze zmínit, že nepřímý vliv na příslušníky zpravodajských služeb bude mít fakt, že nově bude věcným správcem některých informačních systémů veřejné správy DIA. Případné bezpečnostní dopady tohoto přesunu budou řešeny na pracovní úrovni, za účasti dotčených organizací. Navrhovaná právní úprava nemá přímý dopad na bezpečnost nebo obranu státu, nepřímý dopad však bude pozitivní v důsledku vybudování robustnější infrastruktury a kladení potřebného důrazu na to, aby nově spouštěné i běžící informační systémy byly navrženy a provozovány v souladu se zákonem, s požadavky na kybernetickou bezpečnost a se současným stavem techniky.

K. Zhodnocení souladu se Zásadami digitálně přívětivé legislativy

Při tvorbě navrhovaného materiálu a všech jeho souvisejících dokumentů se vycházelo z principů obsažených v dokumentu Zásad digitální přívětivé legislativy. Ačkoliv samotný zákon se týká především digitalizace, Zásady se na něj paradoxně příliš neaplikují, protože předmětem zákona je toliko organizační změna, která má teprve vytvořit podmínky pro vznik a rozvoj služeb. Samotný zákon ale nové služby nezavádí, Zásady na něj tedy přímo aplikovat nelze.

L. Odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení, pokud se to navrhuje

Již v bodě C obecné části důvodové zprávy je popsán neuspokojivý stav digitalizace veřejné správy, který je nutné řešit bez dalšího odkladu. Tento zákon, ač poměrně rozsáhlý, představuje poměrně technicistní organizační změnu, tedy přesuny útvarů a kompetencí mezi úřady, věcné změny jsou zcela minimální. Pro dosažení sledovaných cílů navrhovaného zákona je potřebné, aby některé části zákona nabyly účinnosti do konce roku 2022 nebo nejpozději k 1. 1. 2023. V případě standardního legislativního procesu by toto nebylo možné. Den 1. ledna 2023 jako den vzniku DIA stanovuje rovněž usnesení vlády 289 ze dne 6. dubna 2022, které je pro předkladatele návrhu zákona závazné.

Z těchto důvodů se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna schválila navrhovaný zákon podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, již v prvním čtení.