zákon č. 48/2006 Sb.

III nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ č. 853/2004), jednak zpřísnění podmínek, za nichž lze připustit výjimečné poražení jelenovitého zvířete ve farmovém chovu v hospodářství zastřelením.

K bodu 62:

Navrhovanou dílčí úpravou (doplněním) má být v souladu s předpisy Evropských společenství zdůrazněno, že prohlídku jatečných zvířat a masa provádí k této činnosti plně kvalifikovaný úřední veterinární lékař. Zároveň se upozorňuje na to, že uvedené předpisy stanoví blíže, jakou úlohu může mít úřední veterinární asistent při provádění této prohlídky.

K bodu 63:

Návrh takto upraveného znění tohoto ustanovení veterinárního zákona pouze uvádí, že vyšetření na trichinelózu je součástí veterinárního vyšetření jatečných zvířat a zvěře, na trichinelózu vnímavých.

K bodu 64:

Dosavadní zmocňovací ustanovení § 21 odst. 7 se má významně zúžit, a to s ohledem na skutečnost, že některé otázky, jež podle tohoto ustanovení mají být upraveny prováděcím právním předpisem, jsou v odpovídající míře upraveny předpisy Evropských společenství.

K bodu 65:

Navrhované znění ustanovení § 22 veterinárního zákona, které je klíčovým ustanovením jeho části pojednávající o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, má uceleným způsobem a v souladu s předpisy Evropských společenství formulovat povinnosti provozovatelů podniků, závodů a jiných zařízení, které zacházejí se živočišnými produkty. Klade se v něm zvýšený důraz zejména na odpovědnost provozovatelů na zajištění zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu ve všech fázích jejich výroby, zpracování a uvádění do oběhu a na význam vlastní, vnitropodnikové kontroly hygieny výroby.

V souvislosti se zmocněním ke stanovení podrobností týkajících se provádění vlastní kontroly hygieny výroby provozovateli, jakož i provádění kontrol orgány státního veterinárního dozoru, se slovo „stanoví“ nahrazuje slovy „může stanovit“. Vedou k tomu důvody, které byly v podstatě uvedeny již k bodům 32 a 47: způsob a podmínky provádění vlastní kontroly hygieny výroby provozovateli, jakož i provádění kontrol orgány státního veterinárního dozoru, jsou již dostatečně upraveny předpisy Evropských společenství, nelze však vyloučit, že se objeví potřeba podrobnější úpravy některých dalších, dílčích otázek zejména v závislosti na vývoji veterinární legislativy Evropských společenství.

K bodům 66 a 67:

V prvním případě připomíná předkládaný návrh potřebu nezbytného souladu s předpisy Evropských společenství, které upravují požadavky na jatky a porážení zvířat, ve druhém případě se upozorňuje na to, že předpisy Evropských společenství stanoví, které informace o porážených zvířatech jsou významné z hlediska zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu, a proto musí být provozovateli jatek a úřednímu veterinárnímu lékaři na jatkách k dispozici (prostřednictvím zdravotního potvrzení provázejícího zvíře na jatky).

K bodu 68:

Účelem navrhované úpravy je uvedení předmětného ustanovení do souladu s § 18 odst. 5, neboť v daném případě nejde o rozhodování v pravém slova smyslu, ale o posuzování na základě provedené prohlídky (vyšetření).

K bodu 69:

Nově navrhované, stručnější znění příslušného ustanovení veterinárního zákona vychází z toho, že to jsou předpisy Evropských společenství, jež stanoví, která zvířata nesmí být na jatkách porážena pro účely výživy lidí.

K bodu 70:

Odkazuje se na odůvodnění k bodu 65 (shodně jde o to, že otázky, které mají být podle tohoto zmocňovacího ustanovení upraveny prováděcím právním předpisem, jsou již dostatečně upraveny předpisy Evropských společenství). I v tomto případě však nelze vyloučit, že se objeví potřeba podrobnější úpravy některých dalších otázek zejména v závislosti na vývoji veterinárního práva Evropských společenství.

K bodu 71:

Účelem tohoto návrhu je pouze zdůraznit, že požadavky na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků určených pro zacházení se živočišnými produkty jsou stanoveny především předpisy Evropských společenství.

K bodu 72:

Dosavadní zmocňovací ustanovení § 24 odst. 2 je třeba rozšířit tak, aby umožňovalo splnění požadavků stanovených v předpisech Evropských společenství, tj. vlastními právními předpisy upravit některé podrobnější otázky, které jsou předpisy Evropských společenství výslovně vyhrazeny legislativě členských států. Podobně jako v případě bodu 58, také v tomto případě byly již některé z těchto otázek zčásti upraveny existujícími předpisy vydanými k provedení veterinárního zákona, a to v souvislosti s transpozicí některých směrnic Rady, pokud umožňují zmírnění jimi stanovených požadavků (srov. např. § 9, 10 a 31 vyhlášky č. 202/2003 Sb., § 7 a 11 vyhlášky č. 201/2003 Sb., anebo § 9 vyhlášky č. 203/2003 Sb.).

K bodu 73:

Tržnice a tržiště, i když se na těchto místech prodávají zvířata a živočišné produkty, nepodléhají schválení a registraci podle § 22 odst. 1 písm. a) veterinárního zákona. Se zřetelem na úkoly orgánů veterinární správy při zabezpečování zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti živočišných produktů se však požaduje, aby provozovatel tržnice nebo tržiště, kde byl příslušnými orgány povolen prodej zvířat a živočišných produktů,

- předložil krajské veterinární správě ke schválení tržní řád (pokud nebyl tržní řád vydán formou nařízení obce – srov. § 18 živnostenského zákona), v němž budou zakotveny veterinární a hygienické podmínky prodeje zvířat a živočišných produktů na uvedených místech,

- vedl evidenci osob, které tam prodávají zvířata nebo živočišné produkty (zejména v zájmu vytvoření podmínek pro event. zjištění původu prodávaného zboží, nebo osoby odpovědné za zjištěné nedostatky).

Sezónní prodej živých ryb na samostatném prodejním místě je podmíněn pouze tím, že osoba, která hodlá provozovat tento způsob prodeje, oznámí včas krajské veterinární správě, kdy a kde bude ryby prodávat.

Podrobnosti obou způsobů prodeje by měly být upraveny prováděcím právním předpisem (převážně tomu tak je i nyní).

K bodu 74:

Navrhované doplnění pouze výslovně zdůrazňuje nezbytný soulad přepravy živočišných produktů s požadavky Evropských společenství, kladenými jak na samotné dopravní prostředky, jejich konstrukci, vybavení, čištění a dezinfekci, tak i na způsob ukládání přepravovaných produktů v těch částech dopravních prostředků, které jsou určeny k přepravě zboží.

K bodu 75:

V návrzích obsažených v tomto bodě se se zřetelem k předpisům Evropských společenství a na základě zkušeností zpřesňují ustanovení, která stanoví, ve kterých případech musí být přepravované živočišné produkty provázeny veterinárním osvědčením, a doplňuje se ustanovení, které pokrývá event. další případy, ke kterým by mohlo dojít zejména v souvislosti s právní regulací podmínek obchodování se živočišnými produkty nebo jejich vývozu.

K bodům 76 a 77:

Navrhované úpravy jednak respektují skutečnost, že se Česká republika již stala členským státem Evropské unie (proto se nahrazuje text „Z České republiky lze odesílat“ textem „Předmětem obchodování mohou být“), jednak se v souladu s předpisy Evropských společenství doplňují a zpřesňují veterinární požadavky na zvířata a živočišné produkty, které mohou být předmětem obchodování.

K bodu 78:

V souladu se zněním příslušných směrnic Rady a na základě konzultací k tzv. tabulkám shody se navrhuje doplnění příslušného ustanovení veterinárního zákona, které má výslovně zdůraznit nediskriminující a namátkovou povahu veterinárních kontrol zvířat a živočišných produktů, jež jsou předmětem obchodování, při jejich příchodu na místo určení. Přitom nediskriminující povaha veterinárních kontrol není akcentována ve vztahu k vlastnímu provádění těchto kontrol (požadavek jejich objektivního provádění je vždy samozřejmý), ale hlavně se zřetelem na výběr kontrolovaných osob (protože jde o kontroly prováděné namátkově).

K bodu 79:

Účelem navrhovaného doplnění je vyloučit event. duplicitu registrace osob, které jednak nakupují a prodávají skot, prasata, ovce a kozy (§ 9b) a jsou proto schvalovány a registrovány jako obchodníci s těmito zvířaty, jednak se podílejí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty na společném evropském trhu.

K bodům 80 a 81:

Jde jen o dílčí doplnění a zpřesnění dosavadního textu příslušných ustanovení veterinárního zákona.

K bodu 82:

Opatření, která následují po zjištění nedostatků veterinární kontrolou při příchodu zvířat nebo živočišných produktů na místo určení, jsou zpravidla realizována v určité součinnosti s kompetentními orgány členského státu původu zvířat nebo živočišných produktů. Proto se navrhuje doplnění zmocňovacího ustanovení § 30 odst. 3 tak, aby umožňovalo v souladu s příslušnými směrnicemi Rady podrobnější úpravu zejména technických a organizačních otázek, spojených s postupem příslušných orgánů při vzájemné spolupráci.

K bodu 83:

Jedná se o vypuštění nadbytečné části příslušného ustanovení veterinárního zákona.

K bodu 84:

Ve smyslu článku 1 rozhodnutí Komise č. 881/2001 ze dne 7. prosince 2001, kterým se stanoví seznam stanovišť hraniční kontroly schválených pro veterinární kontroly zvířat a živočišných produktů ze třetích zemí a aktualizují prováděcí pravidla pro kontroly, jež mají provádět znalci Komise, v platném znění, jsou veterinární kontroly živých zvířat a živočišných produktů dovážených ze třetích zemí prováděny příslušnými orgány výhradně na schválených stanovištích hraniční kontroly, uvedených v příloze tohoto rozhodnutí. V souladu s § 8 odst. 5 vyhlášky č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí, a ve smyslu § 11 odst. 5 vyhlášky č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, se na internetových stránkách Státní veterinární správy zveřejňují seznamy pohraničních veterinárních stanic, v nichž se provádějí pohraniční veterinární kontroly produktů nebo zvířat přicházejících z třetích zemí na území Společenství. S ohledem na výše uvedené je navrhováno v § 32 odst. 2 veterinárního zákona vypuštění stávající věty druhé.

K bodu 85:

V souladu s požadavky příslušných orgánů Evropské unie, uplatňovanými při konzultacích k tzv. tabulkám shody, se navrhuje doplnění, jehož účelem je akcentovat odpovědnost úředních veterinárních lékařů, kteří provádějí pohraniční veterinární kontrolu.

K bodům 86 a 87:

Návrhy těchto dílčích úprav vyplývají z toho, že místo osvědčení o provedení pohraniční veterinární kontroly a jejím výsledku byl zaveden nový doklad – společný veterinární vstupní doklad (čl. 1 nařízení Komise (ES) č. 282/2004, kterým se zavádí doklad pro celní prohlášení u zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a pro veterinární kontroly těchto zvířat, čl. 2 nařízení Komise (ES) č. 136/2004, kterým se stanoví postupy veterinárních kontrol produktů dovážených ze třetích zemí na stanoviště hraniční kontroly Společenství).

K bodu 88:

Navrhované doplnění přispívá k určitějšímu vymezení osoby odpovědné za dovážené zboží a zavádí účelnou legislativní zkratku.

K bodu 89:

Jedná se pouze o dílčí zpřesnění, jež odpovídá příslušným směrnicím Rady (čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 91/496/EHS, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí a kterou se mění směrnice 81/662/EHS, 90/425/EHS a 90/675/EHS, čl. 3 odst. 3 směrnice Rady 97/78/EHS, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství).

K bodu 90:

Navrhované ustanovení vychází ze skutečnosti, že dovozní podmínky pro dovoz některých druhů zvířat a živočišných produktů nebyly dosud na úrovni Evropské unie harmonizovány. Proto musí být stanoven způsob, jak se o podmínkách, které jsou v takovém případě uplatňovány na dovoz zvířat nebo živočišných produktů daného druhu z dané třetí země nebo její části do České republiky, dozví dovozce. Přitom jde o podmínky, které dost dobře nemohou být stanoveny předem a obecně, protože jsou proměnlivé v závislosti na řadě faktorů (nákazová situace v dané třetí zemi nebo její části, druh zvířat nebo živočišných produktů a možná rizika s jejich dovozem spojená, záruky poskytované danou třetí zemí, opatření uplatňovaná danou třetí zemí ke zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jejich účinnost, dosavadní výsledky a zkušenosti s prováděním pohraniční veterinární kontroly zvířat a živočišných produktů dovážených z dané třetí země apod.).

K bodu 91:

Návrh této úpravy znamená jen přesun dosavadního ustanovení § 38d (odstavce 1) do ustanovení § 32 (odstavce 8) a zdůraznění, že vedle zvláštních právních předpisů o dovozu zvířat zůstávají nedotčeny i zvláštní právní předpisy o podmínkách přepravy těchto zvířat.

K bodu 92:

Vypuštěním slova „veterinární“ má být vyjádřeno, že kontrola nemá ověřovat pouze, zda jsou splněny jen veterinární, ale veškeré požadavky na ochranu zvířat během přepravy; pro zdůraznění této skutečnosti je rovněž doplněn odkaz na již existující poznámku pod čarou č. 6 – zákon na ochranu zvířat proti týrání.

K bodu 93:

Účelem navrhovaného doplnění je umožnit podrobnější úpravu těch opatření a postupů s nimi spojených, která musí být provedena, jestliže pohraniční veterinární kontrola zjistila, že nejsou splněny dovozní podmínky. Tato podrobnější úprava již byla provedena v souvislosti s transpozicí směrnic Rady 91/496/EHS a 97/78/EHS (srov. § 1 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, § 1 písm. c) vyhlášky č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí).

K bodu 94:

Navrhované změny sledují úplnější a přesnější transpozici čl. 5 a čl. 10 odst. 1 a 2 směrnice Rady 91/496/EHS.

K bodu 95:

Jedná se o nápravu nedopatření ve stávajícím textu zákona.

K bodu 96:

Účelem navrhovaného ustanovení je zejména umožnit transpozici některých článků nově přijaté směrnice Rady 2004/68/ES ze dne 26. dubna 2004, která stanoví veterinární pravidla pro dovoz některých živých kopytníků do Společenství a jejich průvoz Společenstvím, pozměňující směrnice 90/426/EHS a 92/65/EHS a zrušující směrnice 72/462/EHS.

K bodu 97:

V tomto návrhu jsou formulovány základní požadavky, které musí splňovat živočišné produkty dovážené ze třetích zemí; takové ustanovení ve veterinárním zákoně zatím chybí.

K bodům 98 a 99:

V obou případech jde o reakci na navrhované rozšíření ustanovení § 36 veterinárního zákona o další odstavec (nový odstavec 1).

K bodu 100:

Navrhovaná úprava vyjadřuje lépe veterinární podmínky, které jsou stanoveny veterinárními předpisy Evropských společenství pro zpětný dovoz živočišných produktů, odmítnutých třetí zemí (srov. čl. 15 směrnice Rady 97/78/ES).

K bodu 101:

Potřeba nového znění příslušného ustanovení veterinárního zákona je dána nařízením Komise (ES) č. 745/2004, kterým se stanoví opatření týkající se dovozu produktů živočišného původu k osobní spotřebě.

K bodu 102:

Jde o drobnou technickou úpravu, k níž dochází z toho důvodu, že v souvislosti s nově navrhovaným zněním § 38a odst. 1 byla zrušena dosavadní poznámka pod čarou č. 21.

K bodu 103:

Navrhované ustanovení sleduje týž hlavní účel jako příslušné předpisy Evropských společenství: chránit území České republiky před zavlečením vztekliny neobchodními přesuny zvířat v zájmovém chovu zejména z těch třetích zemí, kde se tato nákaza vyskytuje endemicky, a před zavlečením jiných nebezpečných nákaz (slintavky a kulhavky, klasického moru prasat aj.), přenosných prostřednictvím produktů získaných od zvířat, nelegálními dovozy těchto produktů cestujícími z těch třetích zemí, které jsou vzhledem k tamní epizootologické situaci rizikové. Kontrola uvedených zvířat a produktů spočívá jen v kontrole požadovaných dokladů a totožnosti zvířete a v odpovídajících opatřeních ke zjištění nelegálně dovážených živočišných produktů příslušných druhů v osobních zavazadlech cestujících; provádějí ji celní orgány v rámci celní kontroly.

K bodu 104:

Doplnění dosavadního ustanovení veterinárního zákona slovy „Není-li stanoveno jinak“ se navrhuje se zřetelem k tomu, že není vyloučeno event. vyjmutí některých druhů zboží z tohoto osvobození pozdějšími předpisy Evropských společenství.

K bodu 105:

Nově navrhované znění tohoto ustanovení veterinárního zákona reaguje na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002: nahrazuje se pojem „konfiskáty živočišného původu“ pojmem „vedlejší živočišné produkty“ a opouští se dřívější koncepce dělení konfiskátů živočišného původu na vysokorizikové a nízkorizikové (vzhledem k novému třídění vedlejších živočišných produktů – na materiály 1., 2. a 3. kategorie).

K bodu 106:

Navrhované ustanovení § 39a má skloubit dosavadní úpravu veterinární asanace ve veterinárním zákoně s její úpravou danou předpisy Evropských společenství, jmenovitě nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002. Zdůrazňuje, že klasifikace, shromažďování (sběr), přeprava (svoz), označování, skladování, neškodné odstraňování, použití a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, obchodování s nimi, jejich dovoz, tranzit a vývoz, schvalování podniků, závodů a jiných zařízení, v nichž se vedlejší živočišné produkty neškodně odstraňují a dále zpracovávají, jakož i vlastní kontrola hygienických podmínek provozovateli těchto podniků, závodů a zařízení a výkon státního veterinárního dozoru v nich, se napříště řídí předpisy Evropských společenství.

K bodu 107:

Navrhované doplnění § 40 odst. 1 veterinárního zákona se jeví jako nezbytné zejména z hlediska nařízení Komise (ES) č. 745/2004, kterým se stanoví opatření týkající se dovozu produktů živočišného původu k osobní spotřebě. Podle čl. 4 tohoto nařízení musí totiž být zajištěno, že budou ve spolupráci s provozovateli vstupních míst do Společenství (letišť, přístavů apod.) zabírány (odebírány) a neškodně odstraňovány stanovené živočišné produkty (maso, masné výrobky, mléko a mléčné výrobky), nelegálně dovážené cestujícími ze třetích zemí, popřípadě posílané soukromým osobám ze třetích zemí.

K bodům 108, 111 a 112:

Jde o dílčí formulační úpravy, které sbližují terminologii veterinárního zákona s terminologií předpisů Evropských společenství.

K bodům 109 a 110:

Účelem navrhovaných změn je doplnit a zpřesnit povinnosti chovatelů a osob zacházejících se živočišnými produkty v souvislosti s neškodným odstraňováním vedlejších živočišných produktů vznikajících při jejich činnosti. Jedná se především o to, že místa pro ukládání vedlejších živočišných produktů do doby přepravy nemají být napříště schvalována krajskou veterinární správou; krajská veterinární správa však s nimi musí vyslovit souhlas. Nově se stanoví povinnosti uchovávat po stanovenou dobu obchodní a jiné doklady, týkající se vedlejších živočišných produktů, a předávat kadávery zvířat individuálně označených k přepravě včetně identifikačních prostředků. Důvod stanovení těchto nových povinností je zřejmý: zajistit v případě potřeby možnost zjištění (dohledání) původu vedlejších živočišných produktů, a tím i vyšší ochranu zdraví zvířat i lidí.

K bodu 113:

Dílčí úpravy příslušného ustanovení veterinárního zákona jsou navrhovány hlavně proto, že již není kategorie nízkorizikových konfiskátů živočišného původu a že se stanoví zvláštní veterinární podmínky pro event. neškodné odstranění kadáveru koně v zájmovém chovu chovatelem (se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených).

K bodu 114:

Navrhovaná změna vychází z toho, že podnikatel, který zachází se živočišnými produkty, může zpracovávat vedlejší živočišné produkty vzniklé při jeho činnosti nebo v jeho zařízení za podmínek stanovených předpisy Evropských společenství, nikoli za podmínek stanovených krajskou veterinární správou.

K bodu 115:

Navrhované znění dosavadního ustanovení § 41 odst. 1 má – podobně jako je tomu v případě navrhovaného znění § 39a – skloubit dosud stanovené povinnosti osob, jimž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, s povinnostmi stanovenými předpisy Evropských společenství, zejména sjednotit terminologii a zrušit úpravu těch povinností, které jsou v dostatečné míře upraveny předpisy Evropských společenství (jmenovitě povinností týkající se způsobů neškodného odstraňování a dalšího zpracovávání vedlejších živočišných produktů). Trvat je třeba na tom, že musí být nadále stanoveny svozové oblasti asanačních podniků (včetně povinnosti podniku, jemuž byla svozová oblast určena v intencích § 50 odst. 4, neškodně odstraňovat a dále zpracovávat všechny vedlejší živočišné produkty z této oblasti, pokud nebyly v souladu s veterinárním zákonem a předpisy Evropských společenství odstraněny nebo dále zpracovány jinak). V opačném případě by bylo výrazným způsobem ohroženo plnění úkolů veterinární asanace se všemi důsledky z toho vyplývajícími: hrozilo by reálné nebezpečí opožděné a neúplné nebo nedokonalé likvidace vedlejších živočišných produktů, které jsou rizikovými materiály, a proto i ohrožení zdraví lidí a zvířat i poškození životního prostředí. Pokud jde o stanovení nové povinnosti nesnímat, popřípadě neodstraňovat z kadáverů zvířat individuálně označených identifikační prostředky dříve, než dojde k vlastnímu neškodnému odstranění nebo dalšímu zpracování těchto kadáverů, srov. odůvodnění k bodu 110.

K bodu 117:

Navrhované znění znamená jednak zúžení dosavadního zmocnění (vzhledem k tomu, že některé podrobnosti týkající se přepravy, neškodného odstraňování a dalšího zpracovávání vedlejších živočišných produktů, dříve upravené vyhláškou č. 295/2003 Sb., o konfiskátech živočišného původu, jejich neškodném odstraňování a dalším zpracovávání, jsou dostatečně upraveny předpisy Evropských společenství), jednak nahrazení slova „stanoví“ slovy „může stanovit“. Zatím se totiž nejeví potřeba realizovat zmocnění ani v rozsahu, v jakém je nyní navrhováno, ale nelze vyloučit, že taková potřeba vznikne zejména v souvislosti s dalším vývojem veterinárního práva Evropských společenství.

K bodům 118 až 122:

Účelem navrhovaných úprav ustanovení § 42 veterinárního zákona je zajistit, aby byl stanoven postup příslušných osob a orgánů nejen ve vztahu k toulavým zvířatům, ale také ke zvířatům opuštěným, a aby bylo absolvování odborného kurzu vyžadováno nejen ve vztahu ke způsobilosti k odchytu toulavých a opuštěných zvířat a zacházení s nimi, ale také ve vztahu k péči o zvířata v útulcích pro zvířata a ke způsobilosti ke sběru a neškodnému odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu (tj. k jedné z činností, které kdysi vykonávali tzv. pohodní). Nepočítá se již s tím, že by závěrečné zkoušky na závěr odborného kurzu byly konány před komisí krajské veterinární správy; dosavadní zkušenosti svědčí spíše ve prospěch „centrálního“ organizování jak odborných kurzů, tak i závěrečných zkoušek.

K bodu 123:

Jedná se o legislativně technickou úpravu textu v souvislosti se zrušením věty druhé v ustanovení § 32 odst. 2 (viz. bod 84), ve která byla legislativní zkratka „ministerstvo“ zavedena.

K bodu 124:

Navrhovaná dílčí úprava vychází z toho, že legislativní zkratka „pohotovostní plán“ byla zavedena již v dřívějším ustanovení veterinárního zákona (bod 26) a že je třeba určit vhodný způsob publikace schválených zásad pro vypracování pohotovostních plánů (ve Věstníku Ministerstva zemědělství a na webových stránkách Ministerstva zemědělství).

K bodu 125:

V tomto případě jde jen o určení vhodného způsobu publikace stanovených povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

K bodu 126:

Navrhovaná úprava souvisí se svěřením vedení evidence pasů psů, koček a fretek v zájmovém chovu, přemísťovaných mezi členskými státy k neobchodním účelům, do působnosti Komory veterinárních lékařů České republiky (srov. bod 19).

K bodu 127:

Navrhované doplnění dává odpověď na otázku, kdo plní úkoly, vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 998/2003 o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu a o změně směrnice Rady 92/65/EHS, ve vztahu ke psům používaným ministerstvy obrany a vnitra k plnění jejich úkolů.

K bodu 128:

Účelem nově navrhovaného znění příslušného ustanovení veterinárního zákona je vzhledem k dosavadním zkušenostem zdůraznit, že by obce měly schvalovat místa pro konání svodů zvířat a trhů určených k prodeji živočišných produktů (tržnice, tržiště) a povolovat konání těchto svodů až po určení veterinárních podmínek a že tyto svody a trhy lze konat jen na místech schválených obcí pro tyto účely.

K bodu 129:

Jde o drobné zpřesnění (nejde o útulek jen pro „opuštěná“ zvířata).

K bodu 130:

Návrh upouští od obligatorního zřizování inspektorátů krajských veterinárních správ v okresech, a to v podstatě ze dvou základních důvodů: za prvé v zájmu optimalizace řídících vazeb a funkcí, a to jak v odborné veterinární, tak i v ekonomicko-správní linii, zavedení systému přímého řízení a vytvoření podmínek pro realizaci perspektivní personální politiky, a za druhé vzhledem k tomu, že v některých okresech nejsou ani dostatečné ekonomické, organizační i odborné důvody pro existenci takového (detašovaného) pracoviště.

K bodu 131:

Účelem návrhu je zabezpečit, aby o uvažovaném odvolání ředitele státního veterinárního ústavu a důvodech tohoto opatření byl informován i ministr zemědělství.

K bodům 132 až 135:

V návrzích těchto úprav jsou promítány některé dílčí změny, týkající se působnosti Státní veterinární správy a to:

- rozšíření její organizační činnosti v případě vzniku mimořádné situace i na krizové centrum tlumení nákaz (bod 132), rozšíření způsobů publikace celostátních pohotovostních plánů také na webové stránky Státní veterinární správy a sjednocení termínů v případě nařizování mimořádných veterinárních opatření (nařízení, změna, ukončení), přičemž nahrazení termínu „zmírnění“ termínem „změna“ má i nezanedbatelný věcný důvod (bod 133), jak bylo uvedeno již v odůvodnění bodu 43,

- doplnění výčtu ústavů řízených Státní veterinární správou o Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (bod 134),

- zdůraznění, že závazné pokyny mají být – v zájmu náležité účinnosti – vydávány vždy s konkrétními opatřeními k odstranění zjištěných nedostatků a že zmírňující výjimky, opírající se o veterinární předpisy Evropských společenství, se netýkají jen uspořádání a vybavení, ale také konstrukce podniků, v nichž se zachází se živočišnými produkty (bod 135).

K bodům 136 a 138:

V souvislosti s dále uvažovaným doplněním působnosti Státní veterinární správy (o úkoly týkající se provádění kontrol pro potřeby Státního zemědělského intervenčního fondu, ze sdělování dovozních podmínek uplatňovaných na dovoz zvířat a živočišných produktů, pro něž nebyly dosud dovozní podmínky harmonizovány na úrovni Evropské unie, ze třetích zemí do České republiky a z oprávnění požadovat od celních orgánů informace nezbytné k řízení a mezinárodní spolupráci na úseku pohraniční veterinární kontroly) se také lépe z věcného i systematického hlediska formulují oprávnění a úkoly Státní veterinární správy v ustanoveních § 48 odst. 1 písm. g) a i) veterinárního zákona.

Dochází také k zpřehlednění a zpřesnění výčtu schválených, registrovaných a povolených osob, podniků, středisek, jiných zařízení a ústavů v České republice, třetích zemí apod., jejichž seznamy vede, aktualizuje a zveřejňuje Státní veterinární správa [§ 48 odst. 1 písm. j)].

K bodu 137:

Navrhovaná změna směřuje k tomu, aby veterinární podmínky pro povolování konání svodů zvířat s mezinárodní účastí nebyly Státní veterinární správou určovány ad hoc, ve vztahu k jednotlivým akcím, ale vždy na příslušný kalendářní rok, tj. pro všechny takové svody zvířat konané v daném kalendářním roce.

K bodům 139 až 141:

Navrhují se také některé další dílčí změny, týkající se působnosti Státní veterinární správy: upouští se od vydávání vzorů veterinárních osvědčení prostřednictvím metodických návodů s tím, že tyto vzory budou publikovány na webových stránkách Státní veterinární správy (bod 139), v souvislosti s úkoly Státní veterinární správy na úseku shromažďování, zpracovávání a vyhodnocování informací z oblasti veterinární péče se připomíná i nezbytná spolupráce se správci jiných informačních systémů sloužících k výkonu veřejné správy v České republice (bod 140) a úkoly spojené se vzděláváním se rozšiřují o organizování odborných kurzů a dalšího vzdělávání zaměstnanců orgánů veterinární správy (bod 141).

K bodu 142:

Navrhovaná úprava vyplývá z toho, že legislativní zkratka pro Komoru veterinárních lékařů České republiky se zavádí již v ustanovení § 4 odst. 1 písm. g) veterinárního zákona (srov. bod 19).

K bodům 143 a 151:

Navrhované úpravy jsou přímým důsledkem zavedení legislativní zkratky „předpisy Evropských společenství“.

K bodům 144 a 145:

V těchto návrzích jsou promítnuty některé dílčí změny, týkající se působnosti krajské veterinární správy: rozšíření její organizační činnosti na organizování činnosti krajského krizového centra tlumení nákaz (bod 144), sjednocení termínů v případě nařizování mimořádných veterinárních opatření (nařízení, změna, ukončení – bod 145).

K bodu 146:

Navrhované ustanovení doplňuje výčet působností krajské veterinární správy o nový úkol – provádění auditů, jak vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, o úředních kontrolách za účelem ověřování dodržování právních předpisů o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat; vedle toho se zdůrazňuje, že závazné pokyny mají být vydávány vždy s konkrétními opatřeními k odstranění zjištěných nedostatků a že zmírňující výjimky, opírající se o veterinární předpisy Evropských společenství, se netýkají jen uspořádání a vybavení, ale také konstrukce podniků, v nichž se zachází se živočišnými produkty. Úpravy písmene h) v § 49 odst. 1 pak sledují docílení přesnějšího a přehlednějšího výčtu schválených, registrovaných a povolených osob, podniků, středisek, jiných zařízení a ústavů v České republice, třetích zemí apod., jež jsou schvalovány a registrovány krajskými veterinárními správami.

K bodům 147, 149 a 150:

Navrhují se také některé další dílčí změny, týkající se působnosti krajské veterinární správy: umožňuje se krajské veterinární správě, aby určovala – v souladu s veterinárními podmínkami stanovenými pro příslušný kalendářní rok Státní veterinární správou – veterinární podmínky pro konání konkrétního svodu zvířat, byť se jej účastní i zvířata z jiných států, dává se krajské veterinární správě oprávnění požadovat v souvislosti s prováděním pohraniční veterinární kontroly od celních orgánů informace nezbytné pro řádný výkon této kontroly a v zájmu důsledného rozlišování mezi působností Státní veterinární správy a krajské veterinární správy se zdůrazňuje, že krajské veterinární správě přísluší povolování jen některých veterinárních asanačních činností.

K bodu 148:

Navrhovaná úprava je odůvodněna tím, že v daném případě nejde o rozhodování v pravém slova smyslu, ale o posuzování na základě provedené prohlídky (vyšetření); srov. i § 18 odst. 5 a § 20 odst. 1 veterinárního zákona.

K bodu 152:

Navrhované ustanovení je transpozicí směrnice Rady 89/608/EHS o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických právních předpisů; jedná se o právní úpravu navrhovanou na základě upomínacího dopisu Komise ES č.j. C(2004) 4915/16, ve kterém je Česká republika upozorňována, že dosud neprovedla transpozici směrnice Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických právních předpisů. Tuto směrnici, pokud jde o část týkající se veterinárních právních předpisů, se navrhuje do českého právního řádu transponovat právě nově navrhovaným § 49a – toto ustanovení proto upravuje postup v případě, kdy se na Českou republiku obrátí příslušný orgán (tzv. dožadující orgán) jiné členské země Evropské unie nebo přímo Komise ES s žádostí o poskytnutí pomoci v oblasti působnosti veterinárního zákona a souvisejících právních předpisů, a stanoví, kdy takovou pomoc lze poskytnout a kdy nikoliv a kdy ji lze odmítnout; upravuje také v jaké formě lze příslušné informace a dokumenty poskytnout a jak s těmito informacemi a dokumenty nakládat tak, aby nedošlo k jejich zneužití, apod.

K bodům 153 a 155:

V návrhu těchto úprav se volí taková formulace, která přispěje k jednoznačnějšímu rozlišování mezi působností Státní veterinární správy (povolení k provozování asanačního podniku) a krajské veterinární správy (povolení k výkonu některých veterinárních asanačních činností). Přitom se vychází i z navrhované úpravy § 42 odst. 1 písm. a) a b), odst. 2, 4a 5 (body 118 až 122).

K bodu 156:

Účelem tohoto návrhu je zdůraznit, že se výkon státního veterinárního dozoru řídí také předpisy Evropských společenství, zejména na úsecích zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a veterinární asanace.

K bodům 157 a 171:

Srov. odůvodnění k bodu 16, resp. k bodům 143 a 151.

K bodu 158:

Navrhované doplnění je reflexí zkušenosti, že nestačí jen uložit opatření k odstranění zjištěných nedostatků, ale že je třeba také kontrolovat plnění uložených opatření.

K bodu 159:

Ustanovení veterinárního zákona, jehož zrušení se navrhuje, neodpovídá v současné době ani právní úpravě, dané předpisy Evropských společenství, ani praxi. Předpisy Evropských společenství (zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ č. 854/2004 a č. 882/2004) upravují komplexním způsobem metody i četnost provádění „úředních kontrol“.

K bodu 160:

Navrhovaná úprava souvisí s tím, že stejná poznámka pod čarou je uvedena pod označením 17j již v bodě 65 (k návrhu nového znění § 22 veterinárního zákona).

K bodu 161:

Jde o důsledek navrhovaného zrušení dosavadního odstavce 3 v ustanovení § 52 veterinárního zákona (srov. bod 159).

K bodům 162 až 164:

Dílčími úpravami, navrhovanými v těchto bodech, se sleduje hlavně stanovení kritéria pro posouzení, zda žádoucí nápravy lze či nelze dosáhnout jinak (tímto kritériem jsou závažnost nebo naléhavost nebezpečí hrozícího pro zdraví lidí nebo zvířat), a rozšíření některých opatření – v souladu s předpisy Evropských společenství – o pozastavení živočišných produktů, resp. o pozastavení výroby, zpracovávání nebo uvádění živočišných produktů do oběhu. Opatření v podobě pozastavení je vhodné zejména tam, kde je ještě možná brzká náprava, takže není třeba přistupovat k rigoróznějším a trvalejším řešením.

K bodům 165 až 167:

V návrzích těchto dílčích doplnění se sleduje jediný cíl: zajistit pro státní veterinární dozor takové podmínky, které jsou nezbytné pro jeho řádný, účinný výkon. Ostatně tyto návrhy jsou v uvedeném směru zcela konformní jak s předpisy Evropských společenství (srov. např. čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ č. 854/2004, čl. 4 odst. 1 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady /ES/ č. 882/2004), tak i s právní regulací oprávnění jiných orgánů České republiky, které provádějí kontrolní a inspekční činnost.

Pamatuje se i na novou funkci úředních veterinárních asistentů, s jejichž odpovídajícím podílem na plnění uvedeného úkolu orgánů veterinární správy počítají jak veterinární zákon, tak i předpisy Evropských společenství.

K bodu 168:

Jde o sjednocení právní úpravy této otázky se zákonem č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů (srov. § 3 odst. 5 cit. zákona).

K bodu 169:

Navrhované zrušení uvedeného ustanovení veterinárního zákona vychází z toho, že úprava opatření ukládaných chovatelům skotu za porušení povinností souvisejících s označováním a evidencí skotu bude napříště záležitostí jen zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářského zákona).

K bodu 170:

Navrhované doplnění souvisí s návrhem nového ustanovení § 53 odst. 3 veterinárního zákona (srov. bod 166).

K bodu 172:

Jde o důsledek navrhovaného zařazení nového odstavce 3 do ustanovení § 53 veterinárního zákona.

K bodu 173:

Navrhované ustanovení je reakcí na novou koncepci správního trestní Ministerstva vnitra.

K bodům 174 a 175:

Návrh pod bodem 174 souvisí s tím, co již bylo uvedeno ve spojení s body 133 a 145, tj. se sjednocením termínů v případě nařizování (nikoli vyhlašování) mimořádných veterinárních opatření. Návrh pod bodem 175 pouze respektuje skutečnost, že v souvislosti s mimořádnými veterinárními opatřeními je třeba pamatovat i na nemoci přenosné ze zvířat na člověka.

K bodu 176:

Navrhovaná úprava je úpravou formulační, nikoli věcnou; je jak přehlednější, tak i určitější.

K bodu 177:

Navrhovaná úprava upřesňuje v souladu s § 45 písm. c) veterinárního zákona, dle něhož Ministerstvo obrany vykonává státní veterinární dozor v objektech důležitých pro obranu státu, postup vydávání závazných posudků v působnosti Ministerstva obrany.

K bodům 178:

Navrhuje se doplnit ustanovení veterinárního zákona o veterinárním osvědčení, které dosud vycházelo jen ze směrnice Rady 96/93/ES o osvědčování zvířat a živočišných produktů, také z hlediska pozdější směrnice Rady 2002/99/ES, kterou se stanoví veterinární pravidla pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (srov. přílohu IV cit. směrnice).

K bodu 179:

Navrhovaná úprava souvisí s nynějším názvem příslušné instituce.

K bodu 180:

Jde jen o nápravu určitého nedopatření – poznámka pod čarou č. 29a byla v souvislosti s dřívějšími zásahy do textu veterinárního zákona použita opakovaně: jednak jako poznámka pod čarou k § 58 odst. 2, jednak jako poznámka pod čarou k § 59 odst. 2 písm. a).

K bodu 181:

Aktem o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, který je nedílnou součástí Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii, byla pozměněna mimo jiné směrnice Rady 78/1026/EHS ze dne 18. prosince 1987 o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci veterinárních lékařů obsahující opatření k usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb; transpozice této směrnice je zajištěna v rámci nově navrhované přílohy č. 6, na kterou je v tomto ustanovení odkazováno.

K bodu 182:

Potřeba doplnění příslušného ustanovení veterinárního zákona slovy „Nestanoví-li tento zákon nebo předpisy Evropských společenství jinak“ vyplývá z toho, že veterinární zákon stanoví dosud jednoznačně, že veterinární asistenti pomáhají úředním veterinárním lékařům „pod jejich vedením a odpovědností“, zatímco nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 umožňuje, aby v určitých případech a za určitých podmínek plnili úřední veterinární asistenti na některých jatkách úkoly spojené s prohlídkou jatečných zvířat a masa i v nepřítomnosti úředního veterinárního lékaře (srov. oddíl III kapitolu II přílohy I cit. nařízení).

K bodu 183:

Nově navrhované ustanovení upravuje způsobilost k výkonu povolání veterinárního lékaře pro osoby, které získaly odbornou způsobilost ve třetích zemích, a to tak, aby bylo zajištěno, že jejich odborná kvalifikace bude odpovídat minimálním požadavkům na odbornou způsobilost stanoveným ve směrnici 78/1027/EHS a vyžadovaným po občanech České republiky a občanech členských států, čímž bude zajištěn rovný a nediskriminující přístup k výkonu profese bez ohledu na státní příslušnost.

K bodu 184:

Navrhovaná úprava souvisí s nově doplněným § 59a, upravujícím problematiku způsobilosti k výkonu povolání veterinárního lékaře pro osoby ze třetích zemí, jehož existenci je třeba promítnout i do části týkající se soukromých veterinárních lékařů.

K bodům 185 a 186:

Návrhy těchto úprav znamenají nevelké doplnění povinností soukromých veterinárních lékařů, a to ve dvou směrech, které jsou důležité z hlediska plnění úkolů orgánů veterinární správy. K povinnosti soukromého veterinárního lékaře uvědomovat krajskou veterinární správu o skutečnostech důležitých pro plnění jejích úkolů se připojuje povinnost uvědomovat ji také o utracení zvířete, které podléhá označování a evidenci, a povinnost úplně a správně vyplňovat zdravotní potvrzení se vzhledem k významu tohoto potvrzení pro zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a se zřetelem k jeho rozšířenému, obligatornímu obsahu, stanovenému nyní předpisy Evropských společenství, doplňuje výslovně zdůrazněným požadavkem pravdivosti.

K bodu 187:

Navrhovaná úprava je nápravou dílčí nepřesnosti, ke které došlo dříve zřejmě v důsledku změn prováděných v § 59 veterinárního zákona.

K bodu 188:

Jde o změnu, která souvisí se vstupem České republiky do Evropské unie a se zásadou volného pohybu zboží mezi členskými státy.

K bodu 189:

Změna příslušného ustanovení veterinárního zákona se navrhuje z toho důvodu, že se upouští od regulace způsobu prodeje schválených veterinárních přípravků.

K bodům 190 a 191:

Navrhovaná úprava má podstatný význam: nadále totiž nebude Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv povolovat výrobu a uvádění schválených veterinárních přípravků do oběhu, ale pouze evidovat výrobce těchto přípravků a na jejich žádost jim vydávat osvědčení o splňování požadavků správné výrobní praxe. Výkon státního veterinárního dozoru se proto napříště orientuje jen na dozor nad uváděním veterinárních přípravků do oběhu a nad jejich používáním (nikoli již nad jejich výrobou).

K bodu 192:

Rozšíření působnosti Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv o hodnocení specifické účinnosti biocidních přípravků proti stanoveným původcům nákaz a o vedení seznamu schválených biocidů vyplývá ze smyslu zákona č. 120/2002 Sb. (srov. § 6 a 7 cit. zákona) a ze snahy o dosažení vyšší účinnosti boje proti nákazám.

K bodu 193:

Dosavadní označení „technický prostředek pro veterinární použití“ se nahrazuje označením „veterinární technický prostředek“, které již je používáno ve veterinárním zákoně, ale zatím jen na základě legislativní zkratky, zavedené v § 65 odst. 2 písm. a).

K bodům 194, 195 a 199:

Navrhované zrušení příslušných ustanovení je logickým důsledkem toho, že se nadále nepředpokládá provádění klinického hodnocení veterinárních technických prostředků.

K bodu 196:

Navrhované ustanovení je formou tzv. doložky vzájemného uznávání, která je postupně včleňována do právních předpisů ve všech oblastech, které upravují na úrovni obecně závazných právních předpisů problematiku, jež není harmonizována právními předpisy Evropských společenství. Obecný návrh doložky vzájemného uznávání formulovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, do jehož působnosti patří koordinace a dozor nad problematikou neharmonizované sféry (systém „SOLVIT“). Při konkrétním formulování doložky bylo přihlédnuto i k formulaci, která je součástí zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 11a). Účelem doložky je odstranit překážky obchodu mezi členskými státy a zajistit tak, aby výrobky, které byly v jednom členském státě posouzeny jako bezpečné, byly stejně posouzeny v České republice.

K bodům 197 a 198:

V prvním případě jde pouze o logické doplnění dosavadního ustanovení veterinárního zákona (veterinární přípravky a veterinární technické prostředky se vyrábějí a uvádějí do oběhu, aby byly používány při poskytování veterinární péče), ve druhém případě se navrhuje zrušení dosavadního ustanovení veterinárního zákona, protože se nevyžaduje, aby veterinární technické prostředky splňovaly všechny požadavky, které jsou zvláštními právními předpisy kladeny na zdravotnické prostředky. Použití zdravotnických prostředků v rámci veterinární péče se řeší na jiném místě (bod 200).

K bodu 200:

Účelem navrhované změny je zejména umožnit, aby byly při poskytování veterinární péče používány bez jakékoli vnitrostátní regulace veterinární přípravky, o jejichž používání rozhodly orgány Evropské unie. Tak je tomu např. v případě diagnostik používaných v rámci diagnostiky bovinní spongiformní encefalopatie (BSE), kdy příslušná pravidla stanoví Komise.

K bodu 201:

Navrhované ustanovení navazuje na celkový směr navrhované úpravy v oblasti veterinárních přípravků, jímž je omezení vlivu státní regulace a posílení odpovědnosti osob, které veterinární přípravky vyrábějí nebo uvádějí do oběhu. V souladu s tím se navrhuje stanovit, že výrobce je povinen zajišťovat výrobu a kontrolu veterinárních přípravků tak, aby jejich jakost odpovídala jejich zamýšlenému použití a aby výroba a kontrola probíhaly dále ve shodě s údaji, na základě kterých Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv rozhodl o bezpečnosti příslušného přípravku. Jsou také uvedeny prostředky, pomocí nichž má výrobce dosáhnout odpovídající jakosti a souladu s technickou dokumentací veterinárního přípravku, a povinnost výrobce těchto přípravků brát zřetel na vědecký a technický pokrok. Konečně se ukládá výrobci, aby informoval osobu, která je odpovědná za vlastní uvádění veterinárního přípravku do oběhu (držitel rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku), o všech skutečnostech, které mohou mít vliv na plnění odpovědnosti příslušného držitele stanovené zákonem. Účelem návrhu v jeho celku je jednak zavedení základních mechanizmů odpovědnosti výrobce veterinárních přípravků, jednak posílení ochrany zdraví zvířat a lidí a ochrany životního prostředí před možným nepříznivým působením veterinárních přípravků.

K bodům 202 a 204:

Navrhované zrušení uvedeného ustanovení a slov „a prodejní“ v dalším ustanovení je rovněž důsledkem upuštění od regulace způsobu prodeje schválených veterinárních přípravků (srov. bod 189).

K bodům 203 a 205:

Navrhované zrušení těchto ustanovení souvisí jednak s upuštěním od povolování výroby veterinárních přípravků (nebude-li Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv rozhodovat o udělení povolení k výrobě veterinárních přípravků, není žádného důvodu k úpravě náležitostí žádosti o povolení této výroby, o změnu tohoto povolení nebo o jeho odejmutí), jednak s upuštěním od regulace způsobu prodeje schválených veterinárních přípravků (nebude-li nadále vyžadováno, aby prodejce schválených veterinárních přípravků absolvoval odborný kurz pro práci s veterinárními přípravky a úspěšně složil závěrečnou zkoušku, nebude třeba, aby byly tyto náležitosti upravovány prováděcím právním předpisem).

K bodu 206:

Také dosavadní ustanovení § 66b dosud souvisí s regulací prodeje schválených veterinárních přípravků, od níž se upouští. Místo tohoto ustanovení se navrhuje ustanovení nové, které má upravit požadavky na označování veterinárního přípravku na jeho obalu. Zároveň stanoví, kdy a jak může Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv zajistit nápravu, jestliže dojde k závěru, že by navrhované označení mohlo vést k nesprávnému používání veterinárního přípravku, které by mohlo mít za následek ohrožení zdraví lidí nebo zvířat, anebo životního prostředí. Ve výroku svého rozhodnutí, kterým schvaluje veterinární přípravek, popřípadě změnu v jeho dokumentaci, nebo kterým prodlužuje jeho používání, může také stanovit, jakým způsobem musí být navrhované označení změněno nebo doplněno.

K bodu 207:

Navrhuje se zúžení zmocňovacího ustanovení, které odpovídá zrušení regulace prodeje veterinárních technických prostředků a upuštění od provádění jejich klinického hodnocení.

K bodu 208:

Ve shodě s rozhodnutím Rady 90/424/EHS o výdajích na veterinárním úseku se navrhuje záměna slova „karanténa“ slovem „izolace“ (čl. 3 odst. 2 cit. rozhodnutí).

K bodu 209:

Rovněž v souladu s rozhodnutím Rady uvedeným v odůvodnění k předchozímu bodu se navrhuje nahradit slova „Je-li to vhodné, poskytne se i náhrada“ slovy „Podle potřeby se poskytne i náhrada“ (čl. 3 odst. 5 cit. rozhodnutí).

K bodu 210:

Navrhovaná úprava uvádí do souladu znění písmene d) v § 67 odst. 2 se zněním písmene c) v § 67 odst. 3.

K bodům 211 a 212:

Jde o dílčí zpřesnění, které odpovídá čl. 3 odst. 2 (první, čtvrtá a pátá odrážka) rozhodnutí Rady 90/424/EHS.

K bodu 214:

Doplnění příslušného ustanovení veterinárního zákona o slova „Nestanoví-li předpisy Evropských společenství jinak“ je motivováno snahou zajistit, aby nedošlo k narušení souladu mezi veterinárním zákonem a připravovanými předpisy Evropských společenství, popřípadě aby nebylo nutno přistupovat urychleně k další novelizaci veterinárního zákona.

Další navrhovaná úprava pak se zřetelem na nařízení Komise (ES) č. 349/2005, kterým se stanoví pravidla pro financování nouzových opatření a opatření pro tlumení některých chorob zvířat, uvedených v rozhodnutí Rady 90/424/EHS Společenství (zejména čl. 6 a 9),sleduje určitější vymezení doby, ve které může chovatel podat žádost o poskytnutí náhrady, a to stanovením počátku a ukončenítéto doby.

K bodu 215:

Navrhované znění hlavy X (§ 71 až 74) veterinárního zákona je reakcí na požadavek, aby nejen do každého návrhu nového zákona, ale také do každého návrhu změn platného zákona, který již sankční ustanovení obsahuje, byly důsledně promítnuty nově koncipované zásady právní regulace správního trestání (přestupků a jiných správních deliktů) v zákonech upravujících výkon veřejné správy. Se zřetelem k tomu se zejména

- vyjadřuje vždy výslovně subjekt správního deliktu (včetně případů speciálních subjektů),

- vymezuje s potřebnou přesností a určitostí objektivní stránka každého správního deliktu,

- stanoví, že podnikající fyzická osoba odpovídá stejně jako právnická osoba,

- uvádějí důvody vylučující odpovědnost právnické osoby za právní delikt (liberační důvody),

- určují orgány veterinární správy, které projednávají správní delikty v prvním stupni,

- zachovává oprávnění veterinárních inspektorů ukládat a vybírat za méně závažné přestupky pokuty do výše 5 000 Kč v blokovém řízení,

- stanoví rozpočtové určení příjmů z pokut.

K bodu 216:

Navrhovaná úprava je reflexí na skutečnost, že k 1. lednu 2006 nabude účinnosti zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

K bodu 217:

Navrhované úpravy § 76 odst. 2 veterinárního zákona jsou jen nutnou reflexí některých změn, které mají být provedeny v některých ustanoveních veterinárního zákona: změny v označení dosavadního § 36 odst. 2 na § 36 odst. 3 a zrušení dosavadního § 53 odst. 5.

K bodům 218 a 219:

Pokud jde o navrhované změny v dosavadních ustanoveních § 76 odst. 3 a 4, jde o změny dvojího druhu. Především se přechází důsledně na pojmy „nařízení, změna, ukončení“ mimořádných veterinárních opatření. Na podporu tohoto postupu lze mimo jiné uvést, že pojmy „nařízení“ a „ukončení“ mimořádných opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, tedy opatření, která sledují podobný účel jako mimořádná veterinární opatření, používá zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (srov. např. § 80 odst. 1 písm. g) a § 82 odst. 1 písm. l) cit. zákona); k pojmu „změna“ mimořádných veterinárních opatření pak srov. odůvodnění k bodu 46. Slova „Právní předpis krajské veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních, který se označuje názvem nařízení krajské veterinární správy“, odpovídají v podstatě slovům § 85 odst. 1 a 3 zákona č. 258/2000 Sb. (právní předpisy – nařízená mimořádná opatření krajské hygienické stanice se označují názvem „nařízení krajské hygienické stanice“). Přitom není bez významu, že v dané souvislosti je pojem „nařízení“ zřejmě srozumitelnější než pojem „právní předpis“, pod nímž se v obecném povědomí rozumí převážně právní předpis jako součást právního řádu.

K bodu 220:

Navrhovaná úprava je reflexí na skutečnost, že k 1. lednu 2006 nabude účinnosti zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.

K bodu 221:

Návrh na zrušení dosavadního ustanovení § 76 odst. 5 písm. c) veterinárního zákona vyplývá z návrhu na úpravu ustanovení § 49 odst. 1 písm. m) veterinárního zákona (srov. bod 148).

K bodu 222:

S ohledem na § 8 zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a § 33 odst.1 zákona č.131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, je třeba výslovně upravit působnost obce, resp. vymezit, ve kterých případech se jedná o výkon přenesené působnosti..

K bodům 223, 225 a 226:

Jde o legislativně technické úpravy textu zákona v návaznosti na zavedení legislativní zkratky „předpisy Evropských společenství“.

K bodu 224:

Jedná se o vhodné doplnění ustanovení § 76c odst. 1 veterinárního zákona, které odstraní možné pochybnosti při výkladu pojmu „příslušný orgán“ v některých předpisech Evropských společenství.

K bodu 227:

Úpravy uvedené v tomto bodě souvisejí vesměs se změnami, ke kterým dochází v číselném označení odstavců některých ustanovení veterinárního zákona.

K bodu 228:

V souvislosti s nahrazením pojmu „konfiskáty živočišného původu“ pojmem „vedlejší živočišné produkty“ se tato změna provádí souhrnně pro všechny případy, v nichž to není navrhováno jednotlivě, poněvadž nejsou důvody zároveň pro jinou změnu nebo doplnění příslušného ustanovení.

K bodu 229:

Doplnění seznamu nákaz, jejichž výskyt je povinně hlášen Komisi a členským státům (

1 k veterinárnímu zákonu), vyplývá ze změny směrnice Rady 82/894/EHS (přílohy I), týkající se hlášení nákaz zvířat ve Společenství. Tato změna byla provedena rozhodnutím Komise 2004/216/ES a spočívá právě v tom, že seznam povinně hlášených nákaz byl rozšířen o další nákazy (hřebčí nákazu, encefalomyelitidy koní všech typů, infekční anémii koní, vozhřivku, Aethinu tumidu, roztoče Tropilaelaps, virovou hemoragickou septikémií a infekční anémii lososů; Aethina tumida a roztoč Tropilaelaps jsou zcela nové nákazy včel, které ještě nemají obecně přijatý a uznávaný český název).

Doplnění seznamu také o „další nákazy, o jejichž povinném hlášení rozhodnou orgány Evropské unie“, anticipuje případné další rozšíření seznamu povinně hlášených nákaz, které rozhodně nelze vyloučit, a vytvoření podmínek k tomu, aby v takovém případě nebylo třeba novelizovat veterinární zákon.

K bodu 230:

Z odborných důvodů se navrhuje rozšíření seznamu nákaz, které se považují za nebezpečné (

č. 2 k veterinárnímu zákonu) o tumidózu (Aethina tumida) a roztoče Tropilaelaps.

K bodům 213 a 231:

Z odborných důvodů se navrhuje rozšíření seznamu nákaz, při jejichž výskytu se poskytuje náhrada nákladů a ztrát podle § 67 odst. 3 veterinárního zákona (

č. 4 k veterinárnímu zákonu), o infekční nekrózu krvetvorné tkáně, tumidózu (Aethina tumida) a roztoče Tropilaelaps; v souvislosti s tímto rozšířením také dochází k upřesnění stávajícího textu písmene d) v § 67 odst. 3.

K bodu 232:

Navrhovanou úpravou je do právního řádu České republiky transponována směrnice Rady 78/1026/EHS ze dne 18. prosince 1987 o vzájemném uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci veterinárních lékařů obsahující opatření k usnadnění účinného výkonu práva usazování a volného pohybu služeb, ve znění Aktu o podmínkách přistoupení ČR k EU, který je nedílnou součástí Smlouvy o přistoupení ČR k Evropské unii (44/2004 Sb. m. s.), a kterým byly do směrnice Rady 78/1026/EHS vloženy do kapitoly III nové články 4b a 4c týkající se podmínek uznání osvědčení příslušného úřadu vydávajícího členského státu, které potvrzuje zákonné vykonávání povolání veterinárního lékaře.

K článku II – přechodným ustanovením:

Navrhovaná přechodná ustanovení řeší otázky spojené s postupem v případech, kdy dříve vydané povolení k výkonu odborné veterinární činnosti nebo dřívější schválení či registrace neodpovídají podmínkám přímo použitelných předpisů Evropských společenství. Je-li tomu tak, mají osoby, jichž se to týká, povinnost požádat ve stanovené lhůtě o uvedení povolení, schválení nebo registrace v soulad s uvedenými předpisy. Neučiní-li tak, a neučiní-li tak ani příslušný orgán veterinární správy, platí vyvratitelná domněnka, že dříve vydané povolení, schválení nebo registrace zaniklo.

Navrhované přechodné ustanovení, které se týká veterinárních přípravků, navazuje na právní úpravu biocidních přípravků a na připravovanou úpravu veterinárních léčivých přípravků, jakož i na úpravu (zúžení) definice veterinárních přípravků, která s tím souvisí az oblasti veterinárních přípravků vylučuje dezinfekční a dezinsekční přípravky. Zákon č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví pro určité typy biocidních přípravků přechodné lhůty a jednotlivé typy těchto přípravků se tak začleňují do působnosti cit. zákona postupně. Poslední takovou lhůtou je lhůta 31. prosince 2009. Navrhované přechodné ustanovení tak umožní, aby všechny schválené veterinární přípravky byly dále uváděny do oběhu a aby některé stávající veterinární přípravky přešly bezproblémově mezi biocidní přípravky. S obdobným postupem se počítá i v oblasti veterinárních léčivých přípravků.

Přechodné ustanovení, které upravuje dokončení řízení zahájených podle dosavadních předpisů, je standardním přechodným ustanovením, a přechodné ustanovení, které se týká osob, jež pečují o zvířata v útulcích pro zvířata, má dát těmto osobám přiměřený časový prostor k tomu, aby mohly absolvovat odborný kurz a získat osvědčení podle § 42 odst. 2 veterinárního zákona.

K článku III – zmocnění k vyhlášení úplného znění zákona:

Vzhledem k několika předchozím novelám veterinárního zákona a k rozsahu změn, obsažených v předloženém návrhu novely veterinárního zákona, se navrhuje zmocnit předsedu vlády, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění veterinárního zákona.

K části druhé – ke změně zákona o správních poplatcích

K bodu 1 a 2:

Jedná se o formální úpravy nesprávností v textu.

K bodu 3:

Pohraniční veterinární kontrolu je nutné provádět z důvodu nebezpečí zavlečení nebo rozšíření původců nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka i mimo stanovené úřední hodiny pohraniční veterinární stanice. S prováděním kontroly mimo úřední hodiny jsou však spojeny vyšší náklady zahrnující např. náhradu cestovních výdajů, mzdu za práci přesčas, atd. Z tohoto důvodu je navrhováno doplnění správních poplatků za vydání osvědčení o provedení pohraniční veterinární kontroly a jejím výsledku mimo pracovní dobu pohraniční veterinární stanice; uvedený postup je v členských státech EU běžnou praxí.

K bodu 4:

V souvislosti se zavedením doložky vzájemného uznávání (§ 65 odst. 4 návrhu zákona o léčivech) se předpokládá omezení rozsahu údajů a dokumentace předkládaných při schvalování veterinárních přípravků a tím i omezení navazujícího odborného hodnocení prováděného Ústavem pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv. Dalším důvodem pro snížení správního poplatku je snaha i v této neharmonizované oblasti maximálně omezit překážky volného pohybu zboží a vytvořit nediskriminující podmínky pro žadatele o schválení veterinárního přípravku.

K bodu 5 a 6:

Cílem navrhovaných změn položky 69 je uvedení textu sazebníku správních poplatků v soulad s předkládanou novelou veterinárního zákona. Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv nebude do budoucna povolovat výrobu veterinárních přípravků, ale pouze evidovat výrobce těchto přípravků a na jejich žádost jim vydávat osvědčení o splnění požadavků správné výrobní praxe.

K bodu 7:

Doplněním nového bodu v položce 70 se navrhuje zpoplatnění vydání veterinárních osvědčení doprovázejících podle ustanovení § 28 veterinárního zákona zvířata, která jsou předmětem obchodování. Obdobně je již zpoplatněno i vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete mimo včel podle ustanovení § 6 veterinárního zákona (položka 70) a vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktů podle ustanovení § 27 veterinárního zákona (položka 71).

K bodu 8:

Navrhované znění položky 72 uvádí text zákona o správních poplatcích v soulad s předkládanou novelou veterinárního zákona a upřesňuje znění položky tak, aby i bez odkazů na konkrétní ustanovení veterinárního zákona bylo z textu jasné a srozumitelné, které úkony se zpoplatňují.

K bodu 9:

Cílem navrhované změny správního poplatku za vydání rozhodnutí o povolení chovu nebezpečného druhu zvířat je dosáhnout vyjasnění dosavadní právní úpravy a zamezit obcházení zákona při postupném zvyšování počtu chovaných nebezpečných zvířat.

K bodu 10:

Registrace dopravců přepravujících zvířata podle § 8k zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, je úkonem správního úřadu, který by měl být zpoplatněn, a to zejména s ohledem na skutečnost, že i registrace dopravce přepravujícího živočišné produkty podle ustanovení § 26 odst. 3 veterinárního zákona mezi zpoplatněné úkony patří.

K bodu 11:

Při projednávání návrhu zákona o správních poplatcích byly v průběhu legislativního procesu nedopatřením vypuštěny správní poplatky uvedené pod písmenem a), které se tímto doplňují.

K části třetí – k účinnosti zákona:

Navrhuje se, aby zákon, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, vstoupil v účinnost dnem 1. ledna 2006. Je to nezbytné zejména z toho důvodu, že se předpokládá, že od téhož dne budou uplatňovány také některé přímo použitelné předpisy Evropských společenství (například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, 853/2004, 854/2004 a 882/2004) a také směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES, kterou se zrušují určité směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických podmínek produkce určitých produktů živočišného původu určených pro lidskou spotřebu a jejich uvádění na trh, a kterou se pozměňují směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES (jde o zrušení celkem 16 směrnic Rady, které byly v letech 2003 a 2004 vesměs transponovány do našeho právního řádu právními předpisy vydanými k provedení veterinárního zákona). Kdyby nevstoupil navrhovaný zákon v účinnost dnem 1. ledna 2006, mohlo by dojít k vážným diskrepancím mezi veterinárním zákonem a některými předpisy Evropských společenství.

V Praze dne 31. srpna 2005

předseda vlády

ministr zemědělství

P L A T N É Z N Ě N Í

zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

___________________________________________________________________________

ZÁKON

ze dne 13. července 1999

o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)

ČÁST PRVNÍ

VETERINÁRNÍ PÉČE

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹⁾ a v návaznosti na přímo použitelné předpisyEvropských společenství^1a) stanoví požadavky veterinární péče (dále jen "veterinární požadavky“) na chov a zdraví zvířat a na živočišné produkty, upravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob, soustavu, působnost a pravomoc orgánů vykonávajících státní správu v oblasti veterinární péče, jakož i některé odborné veterinární činnosti a jejich výkon.

§ 2

Veterinární péče

Veterinární péče podle tohoto zákona zahrnuje

a) péči o zdraví zvířat a jeho ochranu, zejména předcházení vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a jejich zdolávání, ochranu zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka,

b) péči o zdravotní nezávadnost živočišných produktů a krmiv a ochranu zdraví lidí před jeho poškozením nebo ohrožením živočišnými produkty,

c) ochranu území České republiky před zavlečením nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a před dovozem zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí,

d) ochranu životního prostředí před nepříznivými vlivy souvisejícími s chovem zvířat, výrobou a zpracováváním živočišných produktů, jakož i ochranu zvířat a jejich produkce před riziky ze znečištěného životního prostředí,

e) veterinární asanaci,

f) dozor nad dodržováním povinností a požadavků stanovených k zajištění těchto úkolů tímto zákonem, zvláštními právními předpisy^1)1b) a bezprostředně závaznými právními předpisy Evropských společenství přímo použitelnými předpisy Evropských společenství²⁾(státní veterinární dozor).

§ 3

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) chovatelem každý, kdo zvíře nebo zvířata vlastní nebo drží, anebo je pověřen se o ně starat, ať již za úplatu nebo bezúplatně, a to i na přechodnou dobu,

b) hospodářstvím jakákoli stavba, zařízení nebo místo, kde je hospodářské zvíře nebo kde jsou hospodářská zvířata chována nebo držena, včetně chovu pod širým nebem. Je-li v hospodářství chováno nebo drženo více než jedno stádo nebo více než jedna skupina hospodářských zvířat, která mohou onemocnět stejnou nákazou nebo nemocí přenosnou ze zvířat na člověka (dále jen "vnímavá zvířata"), je každé z těchto stád nebo každá z těchto skupin oddělenou epizootologickou jednotkou, která má stejný zdravotní status,

c) hospodářskými zvířaty zvířata využívaná převážně k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, běžci, králíci, kožešinová zvířata, zvěř ve farmovém chovu, ryby a včely,

d) jatečnými zvířaty hospodářská zvířata, jež jsou určena k porážce a jatečnému zpracování a jejichž maso je určeno k výživě lidí,

e) svodem zvířat soustředění zvířat různých chovatelů na určeném místě a k určenému účelu, zejména trh se zvířaty, výstava nebo přehlídka zvířat, výkonnostní zkoušky a chovatelské soutěže,

f) shromažďovacím střediskem hospodářství, tržiště nebo jiné místo, na němž jsou shromažďována zvířata z různých hospodářství, zejména skot, prasata, ovce a kozy, aby z nich byly vytvářeny zásilky skupinyzvířat určených k odeslání,

g) zvířaty podezřelými z nákazy zvířat zvířata, u nichž se projevují klinické příznaky vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, anebo zvířata, o nichž je podle výsledků vyšetření nutno mít za to, že jsou podezřelá z určité nákazy zvířat,

h) zvířaty podezřelými z nakažení zvířata, u nichž se neprojevují klinické příznaky vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, o nichž však lze mít za to, že přišla přímo nebo nepřímo do styku s jejím zdrojem,

i) karanténou dočasné, provozně a místně oddělené umístění zvířat podezřelých z nákazy zvířat nebo zvířat podezřelých z nakažení (dále jen "podezřelá zvířata"), v jehož průběhu se provádějí preventivní, diagnostické, popřípadě i léčebné úkony k ochraně před zavlečením nebo šířením nákaz zvířat,

j) izolací dočasné oddělené umístění zvířat před jejich zařazením do stáda nebo před jejich přemístěním z hospodářství, v jehož průběhu se provádějí preventivní a diagnostické úkony a sleduje zdravotní stav zvířat,

k) ohniskem nákazy hospodářství nebo jiné místo, na němž jsou shromážděna zvířata, kde byl zjištěn jeden nebo více případů nákazy,

l) nákazovou situací výskyt nákazy na určitém území nebo v určitém hospodářství,

m) nákazovými důvody výskyt a možnost rozšíření nákazy,

n) živočišnými produkty suroviny živočišného původu, a to všechny části těl zvířat, zejména maso, vnitřnosti, tuky, kůže, kosti, krev, žlázy s vnitřní sekrecí, rohy, parohy, paznehty, kopyta, vlna, srst, peří, také mléko, vejce, med a včelí vosk, jakož i výrobky z těchto surovin, které jsou určeny k výživě lidí a zvířat,

o) zdravotně nezávadnými živočišnými produkty živočišné produkty, které splňují požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem a, zvláštními právními předpisy³⁾ a přímo použitelnými předpisy Evropských společenství^3a) (dále jen „předpisy Evropských společenství“),

p) krmivy produkty rostlinného nebo živočišného původu čerstvé nebo konzervované a produkty jejich průmyslového zpracování, jakož i organické a anorganické látky s přidáním doplňkových látek nebo bez jejich přidání, které jsou určeny ke krmení zvířat samostatně nebo ve směsích,

r) zdravotně nezávadnými krmivy krmiva, která splňují požadavky na zdravotní nezávadnost stanovené tímto zákonem a, zvláštními právními předpisy⁴⁾ a předpisy Evropských společenství^4a),

s) doplňkovými látkami látky používané ve výživě zvířat za účelem příznivého ovlivnění vlastností krmiv nebo živočišných produktů, uspokojení požadavků výživy zvířat, zlepšení živočišné produkce, zejména ovlivněním stravitelnosti krmiv, doplnění potřeby živin zvířat nebo zajištění specifických potřeb výživy zvířat v určitém období a zmírnění škodlivých vlivů způsobených výkaly zvířat nebo ovlivňující životní prostředí zvířat,

t) veterinárními přípravky hromadně vyráběné přípravky, které jsou určeny k přímému použití pro zvířata nebo přicházejí do styku se zvířaty, nemají charakter léčivých přípravků⁵⁾, nepodléhají registraci podle zvláštních právních předpisů⁵⁾ a nejsou krmivy, zejména přípravky diagnostické, dezinfekční, dezinsekční, dezodorační, dietetické, vitaminové, minerální a kosmetické,

t) veterinárními přípravky hromadně vyráběné přípravky, které jsou určeny pro zvířata, zejména dietetické, vitaminové, minerální a kosmetické přípravky, anebo pro specifickou laboratorní diagnostiku nákaz zvířat či původců onemocnění z potravin živočišného původu; za veterinární přípravky se nepovažují výrobky, které podléhají zvláštním právním předpisům⁵⁾,

u) veterinárními technickými prostředky zařízení, přístroje, pomůcky, materiály nebo jiné předměty nebo výrobky včetně příslušenství, používané samostatně nebo v kombinaci spolu s potřebným programovým vybavením, které jsou určeny k použití u zvířat pro účely prevence, vyšetřování, diagnózy, sledování, léčby nebo zmírnění nemoci, poranění nebo zdravotního postižení, náhrady nebo modifikace anatomické struktury či fyziologického procesu, anebo kontroly březosti, a které nedosahují své hlavní zamýšlené funkce v organizmu zvířete nebo na jeho povrchu farmakologickým nebo imunologickým účinkem nebo ovlivněním metabolizmu, jejichž funkce však může být takovými účinky podpořena,; za veterinární technické prostředky se dále považují výrobky, které slouží k označování zvířat a které jsou za tímto účelem vpravovány do těla zvířete,

v) ochrannou lhůtou doba od skončení podávání léčivého přípravku, po kterou jím může být nepříznivě ovlivněna zdravotní nezávadnost živočišných produktů,

v) ochrannou lhůtou období mezi posledním podáním veterinárního léčivého přípravku zvířatům za běžných podmínek používání příslušného přípravku a okamžikem, kdy lze od těchto zvířat získávat potraviny tak, aby bylo zajištěno, že tyto potraviny neobsahují rezidua veterinárního léčivého přípravku v množstvích přesahujících maximální limity stanovené zvláštními právními předpisy a předpisy Evropských společenství^5a),

x) porážkou usmrcení jatečného zvířete za účelem využití jeho produktů, a to způsobem, který není v rozporu s předpisy na ochranu zvířat proti týrání⁶⁾,

x) y) nutnou porážkou porážka nemocného, z onemocnění podezřelého nebo poraněného jatečného zvířete na jatkách nebo i mimo jatky, odůvodňuje-li to stav zvířete, za podmínek určených veterinárním lékařem,

y) nutnou porážkou jakákoli porážka nařízená veterinárním lékařem v důsledku nemoci, vyčerpání nebo zranění zvířete; nutná porážka může být provedena mimo jatky, pokud by přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete nebo jeho přeprava na jatky byly spojeny s jeho nepřiměřeným utrpením,

y) z) utracením usmrcení zvířete bez vykrvení, a to způsobem, který není v rozporu s předpisy na ochranu zvířat proti týrání⁶⁾,

z) aa) veterinárním zbožím zvířata, živočišné produkty, krmiva a předměty, pokud mohou být nositeli původců nákaz,

aa) bb) předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, živí původci nákaz zvířat pro výzkumné nebo jiné účely a předměty používané při ošetřování a přepravě zvířat, živočišných produktů a krmiv, zejména voda, krmivo, stelivo, dopravní prostředky, obaly, nástroje, nářadí a pracovní pomůcky, popřípadě i jiné předměty, pokud z jiného důvodu mohou být nositeli původců nákaz,

bb) cc) konfiskáty (odpady) živočišného původu těla uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat (dále jen "kadávery"), jakož i živočišné produkty, které jsou nepoživatelné, popřípadě vyloučené z použití k obvyklému účelu podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k němu nebo podle rozhodnutí orgánu veterinární správy a určené k neškodnému odstranění nebo dalšímu zpracování,

cc) dd) vysokorizikovými konfiskáty živočišného původu konfiskáty živočišného původu, které mohou představovat vážné nebezpečí pro zdraví zvířat nebo lidí,

dd) ee) specifikovaným rizikovým materiálem vysokorizikové konfiskáty živočišného původu, které jsou nebezpečné z hlediska přenosu transmisivní spongiformní encefalopatie,

ee) ff) nízkorizikovými konfiskáty živočišného původu konfiskáty živočišného původu, které nepředstavují vážné nebezpečí šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,

ff) gg) uváděním do oběhu držení, skladování, přeprava, předkládání, vystavování a nabízení za účelem prodeje, prodej, jakož i jakýkoli jiný způsob nabízení a poskytování ke spotřebě,

cc) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, prodej nebo jiná forma nabídky ke spotřebě, včetně skladování a přepravy pro potřeby prodeje nebo jiné nabídky ke spotřebě,

dd) obchodováním obchodování mezi členskými státy Evropské unie (dále jen „členský stát“) se zvířaty a živočišnými produkty, které mají původ v členských státech, jakož i se zvířaty a živočišnými produkty, pocházejícími ze zemí, které nejsou členským státem (dále jen „třetí země“), jež jsou v členských státech ve volném oběhu,

gg) ee) dopravním prostředkem část silničního vozidla, drážního vozidla, letadla nebo lodi, určená k přepravě zboží, jakož i kontejner používaný pro silniční, drážní, leteckou nebo vodní dopravu,

hh) ff) zásilkou určité množství zvířat téhož druhu nebo určité množství živočišných produktů téhož druhu, na něž se vztahuje totéž veterinární osvědčení nebo jiný průvodní veterinární, popřípadě obchodní doklad, přepravované týmž dopravním prostředkem,

ii) gg) schválením udělení souhlasu k výkonu určité činnosti na základě splnění podmínek stanovených tímto zákonem,

jj) hh) registrací zapsání do seznamu,

kk) ii) úředním veterinárním lékařem veterinární lékař orgánu veterinární správy,; za úředního veterinárního lékaře se považuje také veterinární lékař Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, který byl pověřen úkoly náležejícími podle tohoto zákona úředním veterinárním lékařům,

ll) jj) soukromým veterinárním lékařem veterinární lékař vykonávající veterinární léčebnou a preventivní činnost podnikatelským způsobem,

mm) kk) schváleným veterinárním lékařem soukromý veterinární lékař schválený krajskou veterinární správou pro síť epizootologického sledování a pro výkon některých, tímto zákonem stanovených činností.

(2) Kde se v tomto zákoně mluví o zvířatech, rozumí se tím podle povahy věci a okolností též sperma, vaječné buňky, embrya, násadová vejce, oplodněné jikry a plemenivo včel.

(3) Kde se v tomto zákoně mluví o zvěřině, rozumí se tím pro účely tohoto zákona těla, jakož i všechny poživatelné části těl volně žijící lovné zvěře⁷⁾.

(4) Kde se v právních přepisech Evropských společenství mluví v souvislosti se zvířaty o části území státu jako o regionu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona kraj^7a).

(5) Na nakládání s konfiskáty (odpady) živočišného původu vedlejšími živočišnými produkty^7b)se nevztahuje zákon o odpadech.

HLAVA II

ZDRAVÍ ZVÍŘAT A JEHO OCHRANA

Oddíl 1

Povinnosti chovatelů

§ 4

(1) Chovatel je povinen

a) chovat zvířata způsobem, v prostředí a podmínkách, které vyžadují jejich biologické potřeby, fyziologické funkce a zdravotní stav a předcházet poškození jejich zdraví,

b) sledovat zdravotní stav zvířat, v odůvodněných případech jim včas poskytnout první pomoc a požádat o odbornou veterinární pomoc,

c) bránit vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a plnit povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě k zdolávání těchto nákaz nebo jiných onemocnění zvířat,

d) poskytnout nezbytnou součinnost a pomoc k tomu, aby mohlo být řádně provedeno nařízené vyšetření zvířete, odběr vzorků, ochranné očkování nebo jiný odborný veterinární úkon, například fixace zvířete, předvedení zvířete v zájmovém chovu,

e) podávat zvířatům léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na předpis veterinárního lékaře, jen se souhlasem veterinárního lékaře a podle jeho pokynů,

f) zajistit, aby byli psi a některá další zvířata držená v zajetí, zejména liška, jezevec, kuna, fretka, jakmile dosáhnou stáří 3 měsíců ve stáří od 3 do 6 měsícůa poté vždy jednou za rok očkováni proti vzteklině, uchovávat doklad o tomto očkování po dobu nejméně 1 roku a na požádání jej předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

g) zajistit, aby byli psi, kočky a fretky v zájmovém chovu, pokud jsou přemísťováni mezi členskými státy k neobchodním účelům, označeni stanoveným způsobem a provázeni dokladem, který obsahuje údaje umožňující zjištění totožnosti zvířete a kontrolu jeho stavu (dále jen "pas")^7b)7c), vydaným veterinárním lékařem schváleným pro tuto činnost.; evidenci těchto pasů vede Komora veterinárních lékařů České republiky (dále jen „Komora“). Schválení soukromého veterinárního lékaře může být pozastaveno nebo odejmuto, jestliže tento lékař vydal pas s prokazatelně nepravdivými údaji, anebo v rozporu s podmínkami stanovenými předpisy Evropských společenství^7d). Prováděcí právní předpis upraví podrobněji označování psů, koček a fretek v zájmovém chovu, přidělování identifikačních prostředků a stanoví náležitosti, způsob vydávání a číslování pasů, vedení jejich evidence [§ 44 odst. 1 písm. h)] a vzor pasu,

h) zajistit, aby bylo neprodleně a v rozsahu nezbytně nutném pro vyloučení podezření z onemocnění vzteklinou veterinárně vyšetřeno zvíře, které poranilo člověka nebo s ním přišlo do přímého kontaktu způsobem nebo za okolností, které mohou vyvolávat podezření z onemocnění touto nákazou.,

i) dodržovat povinnosti plynoucí z předpisů Evropských společenství^7e).

(2) K inseminaci, přenosu embryí a přirozené plemenitbě lze používat jen zvířata, která podle výsledků vyšetření splňují podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy⁸⁾.

(3) Chovatel, který hodlá použít zvířata k pokusům⁹⁾, je povinen požádat krajskou veterinární správu nebo Městskou veterinární správu v Praze (dále jen "krajská veterinární správa o stanovení podmínek veterinární péče (dále jen "veterinární podmínky") k jejich provádění.

§ 5

(1) Chovatel hospodářských zvířat je dále povinen

a) zabezpečit provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví, dědičnosti zdraví a hygieny plemenitby, předkládat výsledky těchto vyšetření, zkoušek a úkonů krajské veterinární správě ve lhůtách jí stanovených, uchovávat tyto výsledky po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předkládat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Je-li třeba provést též laboratorní vyšetření vzorků, musí být toto vyšetření provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 4 § 52 odst. 3,

b) zabezpečit v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu jejich chovu a ustájení čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci stájí, jiných prostorů a zařízení, v nichž jsou chována zvířata, jakož i čištění a dezinfekci technologických zařízení, dopravních prostředků, strojů, nástrojů, nářadí, pracovních pomůcek a jiných předmětů, které přicházejí do přímého styku se zvířaty, používat k tomu přípravky schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů^9a), dodržovat návod k jejich použití a zacházet s konfiskáty živočišného původu vedlejšími živočišnými produkty způsobem stanoveným tímto zákonem a předpisy Evropských společenství^9b),

c) v případě nebezpečí zavlečení nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka zřídit, popřípadě umístit prostředky sloužící k ochraně proti nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a dbát o jejich řádnou funkci,

d) k napájení zvířat používat vodu, která neohrožuje zdravotní stav zvířat a zdravotní nezávadnost jejich produktů, a ke krmení zvířat používat jen zdravotně nezávadná krmiva,

e) podávat zvířatům pouze léčivé přípravky v souladu s pravidly pro jejich používání při poskytování veterinární péče⁵⁾, veterinární přípravky schválené podle tohoto zákona, doplňkové látky v souladu se zvláštními právními předpisy⁴⁾ a dodržovat podmínky pro podávání některých látek a přípravků zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí (§ 19), poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování přítomnosti některých látek a jejich reziduí u zvířat, v živočišných produktech, krmivech a napájecí vodě (dále jen "plán sledování některých látek a jejich reziduí"), a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření,

f) nepodávat zvířatům látky a přípravky, jejichž používání u hospodářských zvířat nebo u zvířat, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, není povoleno (§ 19 odst. 1 a 3)^9c),

f) g) plnit povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy⁸⁾ k označování a evidenci hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu, předávat záznamy stanovené těmito právními předpisy osobě pověřené vedením ústřední evidence, na požádání je poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor a umožnit přístup k nim také soukromému veterinárnímu lékaři, který vystavuje potvrzení o zdravotním stavu zvířete a o nákazové situaci v místě původu (dále jen "zdravotní potvrzení"),

g) předkládat na požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor záznamy stanovené zvláštním právním předpisem^9d) a umožnit přístup k těmto záznamům také soukromému veterinárnímu lékaři, který vydává potvrzení o zdravotním stavu zvířete a o nákazové situaci v místě původu (dále jen „zdravotní potvrzení“),

g) h) v případě, že chová zvěř ve farmovém chovu, oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení své chovatelské činnosti ve vztahu k farmovému chovu zvěře.

(2) Chovatel, který jako podnikatel¹⁰⁾ chová hospodářská zvířata pro účely podnikání, je dále povinen

a) oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení podnikatelské činnosti,

b) uvádět do oběhu pouze zvířata, kterým nebyly podávány nepovolené nebo zakázané⁴⁾ látky nebo přípravky (§ 19), vést záznamy o tom, kdy a které léčivé přípravky a látky, jimiž mohou být nepříznivě ovlivněny živočišné produkty, byly podány zvířatům, neprodleně předkládat tyto záznamy veterinárnímu lékaři, aby v nich zaznamenal podání léčivých přípravků zvířatům nebo očkování zvířat, uchovávat tyto záznamy nejméně po dobu 5 let a dodržovat ochranné lhůty,

c) zajistit, aby práce při ošetřování zvířat a získávání jejich produktů vykonávaly pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů¹¹⁾, které mají základní znalosti o péči o zvířata a o hygienických požadavcích na získávání živočišných produktů.,

d) zpracovat a aktualizovat podle schválených zásad (§ 44 odst. 1 písm. c)) pohotovostní plán pro případ výskytu určitých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i pro případ vzniku mimořádné situace (dále jen „pohotovostní plán“).

(3) Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) konkrétní veterinární požadavky na prostředí, v němž jsou zvířata chována, na jejich ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka,

b) které látky a přípravky nelze uvádět do oběhu a podávat zvířatům, které látky a přípravky nelze podávat zvířatům určitých druhů a které látky a přípravky lze podávat zvířatům určitých druhů jen za určitých podmínek.

Oddíl 2

Přemístění a vnitrostátní přeprava zvířat

§ 6

(1) Není-li stanoveno jinak, je chovatel, od něhož je zvíře přemísťováno, povinen vyžádat  si

a) veterinární osvědčení, jehož součástí je zdravotní potvrzení vydané soukromým veterinárním lékařem, jde-li o přemístění do shromažďovacího střediska, anebo jde-li o přemístění mimo územní obvod kraje^7a),¹²⁾

1. hospodářského zvířete do jiného hospodářství,

2. odchyceného volně žijícího zvířete určeného k dalšímu chovu,

3. ryb k zarybňování rybářských revírů, jež jsou součástí ochranného pásma chovu lososovitých ryb,

4. pokusného zvířete¹³⁾,

5. zvířete účastnícího se svodu zvířat,

6. zvířete zoologické zahrady,

b) zdravotní potvrzení k přemístění zvířete na jatky. Byly-li tomuto zvířeti podány doplňkové látky nebo léčivé přípravky, jejichž působením mohou být nepříznivě ovlivněny živočišné produkty, musí zdravotní potvrzení obsahovat též údaje o tom, které doplňkové látky nebo léčivé přípravky byly zvířeti podány a že uplynuly ochranné lhůty.

b) zdravotní potvrzení k přemístění zvířete na jatky. Toto potvrzení obsahuje údaje stanovené předpisy Evropských společenství^13a).

(2) Jde-li o přemístění včel, spermatu, vaječných buněk a embryí, není součástí veterinárního osvědčení zdravotní potvrzení.

(3) Jde-li o přemístění koní, může být veterinární osvědčení nebo zdravotní potvrzení nahrazeno průkazem koně^13a)13b), pokud průkaz koně obsahuje údaje o době, po kterou může být na základě posledních údajů o nákazové situaci v místě původu, popřípadě v okrese používán místo zdravotního potvrzení, popřípadě veterinárního osvědčení.

(4) Zdravotní potvrzení v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) vydá schválený veterinární lékař pro tuto činnost. Zdravotní potvrzení na nutnou porážku vydá ošetřující veterinární lékař, který ji doporučil (o ní rozhodl). Ten, kdo vydal veterinární osvědčení nebo zdravotní potvrzení, je povinen uchovávat jeho opis po dobu 3 let.

(5) Veterinární osvědčení se nevyžaduje k přemístění

a) drůbeže, selat mladších 3 měsíců, jehňat a kůzlat mladších 3 měsíců, králíků a ryb, s výjimkou uvedenou v odstavci 1 písm. a) bodě 3, pokud nejsou tato zvířata přemísťována k chovateli, který je jako podnikatel¹⁰⁾ chová pro účely podnikání nebo je využívá jako zvířata pokusná¹³⁾,

b) psů a koček, pokud jsou tato zvířata provázena očkovacím průkazem obsahujícím záznam, že zvíře bylo v době od 30 dnů do 1 roku před přemístěním očkováno proti vzteklině,

b) psů a koček, pokud jsou tato zvířata provázena pasem nebo očkovacím průkazem obsahujícím záznam, že zvíře mělo před přemístěním platné očkování proti vzteklině. Očkování proti vzteklině se považuje za platné 21 dnů ode dne, kdy bylo provedeno základní očkování, anebo ode dne přeočkování v případě, že byla očkovací látka podána během doby platnosti uvedené výrobcem předchozí očkovací látky,

c) korýšů, měkkýšů, žab, ptáků, plazů, drobných savců a členovců vyjma včel, pokud nejsou tato zvířata přemísťována k chovateli, který je jako podnikatel¹⁰⁾ chová pro účely podnikání nebo je využívá jako zvířata pokusná¹³⁾,

d) prasat určených pro domácí porážku.

(6) O přemístění zvířete podle odstavce 1 písm. a) bodů 1, 2, 3 a 6 uvědomí krajská veterinární správa místa původu zvířete krajskou veterinární správu, do jejíhož obvodu má být zvíře přemístěno. Pokud tato krajská veterinární správa o to požádá, předloží jí chovatel, do jehož hospodářství bylo zvíře přemístěno, veterinární osvědčení.

(7) Jde-li o přemístění zvířete do stáda, v němž je lepší nákazová situace než v původním stádě, umístí chovatel podle pokynů krajské veterinární správy přemístěné zvíře před jeho zařazením do stáda do izolace; to neplatí pro včely. Dobu izolace stanoví krajská veterinární správa, která může chovateli také uložit, aby před opětovným zařazením do stáda umístil do izolace zvíře, které se zúčastnilo svodu zvířat.

(8) Státní veterinární správa může rozhodnout o pozastavení nebo odejmutí soukromému veterinárnímu lékaři schválení pro určitou činnost pro vydávání zdravotních potvrzenív případě, že soukromý veterinární lékař osvědčil prokazatelně nepravdivé údaje ve zdravotním potvrzení [§ 61 odst. 1 písm. e)].

(9) Prováděcí právní předpis stanoví

a) náležitosti žádosti o vydání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete a náležitosti žádosti o vydání zdravotního potvrzení, náležitosti, dobu platnosti, způsob a postup vydávání veterinárního osvědčení k přemístění zvířete a zdravotního potvrzení podle odstavců 1 až 7 a stanoví příslušné lhůty pro podání těchto žádostí a pro vydání osvědčení k přemístění zvířete a zdravotního potvrzení,

b) podrobnosti vydávání veterinárního osvědčení k přemístění včelích matek, laboratorních zvířat a zvířat cirkusů zvířat chovaných a využívaných pro drezúru, zejména zvířat cirkusů,

c) podrobnosti umísťování a držení zvířat v izolaci, včetně stanovení odborných veterinárních úkonů, které se provádějí v souvislosti s umísťováním a držením zvířat v izolaci a v průběhu izolace,

d) podrobnosti zřizování ochranných pásem chovů lososovitých ryb,

e) zmírňující výjimky pro přemísťování zvířat, které mohou orgány veterinární správy podle kritérií práva Evropských společenství v určitých případech povolit (například dočasná pastva, využití zvířat pro sportovní a kulturní účely).

§ 7

(1) Shromažďování zvířat k přepravě, jejich nakládání, překládání a vykládání se provádí za dozoru chovatele nebo jím pověřené osoby. Místa, na nichž jsou zvířata shromažďována, nakládána, překládána a vykládána, musí odpovídat požadavkům na ochranu zdraví a pohody zvířat a být pravidelně čištěna a dezinfikována.

(2) K přepravě zvířat lze používat jen dopravní prostředky a zařízení, které

a) odpovídají svou konstrukcí, uspořádáním a vybavením požadavkům na přepravu zvířat příslušného druhu, nepoškozují jejich zdraví, nepůsobí jim bolest a utrpení, brání jim v úniku nebo vypadnutí a chrání je proti nepříznivým povětrnostním vlivům,

b) jsou zabezpečeny proti vypadávání nebo vytékání vody, krmiva, steliva, výkalů a jiných odpadů,

c) byly před přepravou a po jejím skončení vyčištěny a dezinfikovány.

(3) Dopravce, který jako podnikatel¹⁰⁾ přepravuje zvířata, je povinen

a) být registrován podle zvláštních právních předpisů⁶⁾,

b) vést evidenci o čištění a dezinfekci dopravních prostředků používaných k přepravě zvířat, jakož i o provedených přepravách, uchovávat ji po dobu nejméně 3 let a na požádání ji předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.

(3) Dopravce, který jako podnikatel¹⁰⁾ přepravuje zvířata, je povinen v souladu s předpisy Evropských společenství^13c)

a) být registrován a postupovat podle zvláštního právního předpisu⁶⁾,

b) mít vhodné prostory pro čištění a dezinfekci dopravních prostředků, schválené krajskou veterinární správou, včetně prostorů pro skladování steliva a hnoje, anebo předložit krajské veterinární správě doklad o tom, že tuto činnost pro něj provádí jiná osoba schválená příslušným orgánem,

c) vést pro každé vozidlo používané pro přepravu zvířat evidenci o provedených přepravách a o čištění a dezinfekci vozidla a uvádět v ní: místo, datum a dobu převzetí zvířat k přepravě spolu se jménem a příjmením nebo obchodní firmou a adresou hospodářství nebo shromažďovacího střediska, ve kterém byla zvířata převzata, místo, datum a dobu dodání přepravovaných zvířat, jméno a příjmení nebo obchodní firmu a adresu příjemce nebo příjemců, druh a počet přepravovaných zvířat, údaje o průvodních dokladech, včetně čísel, očekávanou dobu trvání cesty a datum a místo dezinfekce,

d) uchovávat dokumentaci uvedenou pod písmenem c) po dobu nejméně 3 let a na požádání ji předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

e) dbát na to, aby přepravovaná zvířata byla provázena požadovanými průvodními doklady,

f) zajistit, aby přepravovaná zvířata nepřišla během přepravy v období mezi opuštěním hospodářství nebo shromažďovacího střediska původu a příjezdem na místo určení do styku se zvířaty s nižším nákazovým statusem.

(4) Osoba, která provozuje (dále jen "provozovatel") jatky nebo místo určené k pravidelnému konání svodu zvířat, je povinna vytvořit podmínky k tomu, aby po skončení přepravy zvířat na jatky nebo na svod mohl dopravce provést čištění a dezinfekci použitých dopravních prostředků v jeho zařízení.

§ 8

(1) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpisy¹⁴⁾ jinak, je chovatel povinen zajistit, aby byla zvířata před nakládáním, během přepravy a po jejím ukončení napojena, popřípadě i nakrmena, a to se zřetelem na druh zvířat a dobu a účel přepravy; po ukončení přepravy jim musí být poskytnut přiměřený odpočinek.

(2) Zvířata lze přepravovat, jen jsou-li způsobilá k přepravě, a to zejména s ohledem na jejich zdravotní stav; to neplatí, jde-li o přepravu zvířat k léčení. Zvířatům, která v průběhu přepravy onemocněla nebo byla poraněna, musí být poskytnuta první pomoc ihned, jakmile to okolnosti dovolí.

(3) Osoby určené k nakládání, překládání, přepravě a vykládání zvířat musí mít tomu odpovídající znalosti a zkušenosti získané zvláštním výcvikem nebo praxí. Jsou přitom povinny

a) zacházet šetrně s nakládanými, přepravovanými a vykládanými zvířaty a zabránit jejich styku s jinými zvířaty,

b) provést po skončení přepravy osobní očistu a dezinfekci.

(4) Ustanovení odstavce 3, jakož i ustanovení § 7 odst. 1, § 7 odst. 2 písm. c) a § 7 odst. 3 neplatí pro přepravu jednotlivých zvířat přepravovaných spolu s chovatelem.

(5) Prováděcí právní předpis upraví podrobněji může upravit podrobněji, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství, veterinární podmínky a požadavky na přepravu zvířat a na péči o ně v průběhu přepravy.

§ 9

Svod zvířat

(1) Svod zvířat lze pořádat jen pod státním veterinárním dozorem.

(2) Pořadatel svodu zvířat je povinen požádat obec o povolení konání svodu zvířat. Před podáním této žádosti je povinen vyžádat si od příslušného orgánu veterinární správy veterinární podmínky pro konání svodu zvířat a je povinen zajistit jejich dodržování.

§ 9a

Shromažďovací středisko

(1) Shromažďovací středisko musí

a) být

1. uspořádáno a vybaveno způsobem odpovídajícím účelu shromažďovacího střediska včetně vybavení pro výkon státního veterinárního dozoru,

2. vyčištěno a dezinfikováno před jeho použitím podle pokynů úředního veterinárního lékaře,

3. umístěno v době, kdy jsou v něm shromážděna zvířata, v oblasti nepodléhající mimořádným veterinárním opatřením vztahujícím se na zvířata daného druhu,

b) přijímat pouze zvířata, která jsou správně označena a provázena veterinárním osvědčením a která byla při příchodu do shromažďovacího střediska kontrolována úředním veterinárním lékařem nebo schváleným veterinárním lékařem,

c) zabezpečovat zvířatům náležitou péči a pohodu,

d) mít dostatečný počet veterinárních lékařů schválených pro shromažďovací středisko,

e) podléhat státnímu veterinárnímu dozoru.

(2) Provozovatel shromažďovacího střediska je povinen vést, po dobu nejméně 3 let uchovávat a na požádání poskytnout orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor záznamy o údajích, které se týkají přijímaných zvířat a jejich chovatelů, míst jejich původu a předpokládaných míst, do nichž jsou odesílána, dopravců a dopravních prostředků, které přivážejí zvířata do střediska a odvážejí je ze střediska.

(3) Shromažďovací středisko musí být schváleno a registrováno krajskou veterinární správou; toto schválení může být omezeno jen na určitý druh zvířat, na plemenná a užitková zvířata, anebo na jatečná zvířata. Krajská veterinární správa schválí a registruje shromažďovací středisko, které svým uspořádáním, materiálním a personálním vybavením odpovídá účelu střediska a veterinárním požadavkům na ně, a přidělí mu veterinární schvalovací číslo. Jestliže krajská veterinární správa zjistí, že nejsou dodržovány povinnosti provozovatele shromažďovacího střediska, anebo pravidla pro provoz střediska stanovená tímto zákonem, je oprávněna schválení pozastavit nebo odejmout.

(4) Krajská veterinární správa prověřuje při schvalování veterinárního lékaře shromažďovacího střediska, zda tento veterinární lékař nemá finanční zájem na příslušném shromažďovacím středisku a zda nejsou s provozovatelem shromažďovacího střediska osobami navzájem blízkými. Může rozhodnout o pozastavení schválení pro činnost ve shromažďovacím středisku soukromému veterinárnímu lékaři, pokud tento veterinární lékař neplní povinnosti nebo nesplňuje požadavky na veterinárního lékaře shromažďovacího střediska a na jeho činnost, stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství, nebo může rozhodnout o odejmutí schválení pro činnost ve shromažďovacím středisku soukromému veterinárnímu lékaři, pokud tento veterinární lékař opakovaně neplní povinnosti nebo nesplňuje požadavky na veterinárního lékaře shromažďovacího střediska a na jeho činnost, stanovené tímto zákonem nebo předpisy Evropských společenství.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

a) uspořádání, materiální a personální vybavení shromažďovacího střediska,

b) veterinární požadavky na zvířata přijímaná do shromažďovacího střediska,

c) náležitosti žádosti o schválení shromažďovacího střediska,

d) údaje zaznamenávané provozovatelem shromažďovacího střediska.

§ 9b

(1) Osoba, která jako podnikatel¹⁰⁾ přímo nebo nepřímo nakupuje a prodává skot a prasata, má pravidelný obrat těchto zvířat, jež během 30 dnů znovu prodá, Osoba, která jako podnikatel¹⁰⁾ přímo nebo nepřímo nakupuje a prodává skot, prasata, ovce a kozy za účelem zisku, má pravidelný obrat těchto zvířat, jež během 30 dnů znovu prodá, anebo je přemístí z jedněch prostorů do jiných prostorů nebo přímo na jatky, přičemž tyto jiné prostory nebo jatky nejsou v jejím vlastnictví, která byla pro tuto činnost krajskou veterinární správou schválena a registrována (dále jen "obchodník"),

a) může nakupovat a prodávat pouze zvířata, která

1. jsou správně označena a evidována, a není-li stanoveno jinak, provázena veterinárním osvědčením,

2. pocházejí ze stád skotu, jež jsou úředně prostá tuberkulózy, brucelózy a leukózy, a jde-li o jatečná zvířata, jež jsou úředně prostá tuberkulózy a enzootické leukózy skotu, a v případě nekastrovaného skotu úředně prostá brucelózy. Státní veterinární správa může povolit nákup a prodej označených jatečných zvířat, která nesplňují uvedené podmínky, jestliže jsou tato zvířata co nejdříve dodána přímo na jatky, aniž by procházela budovami nebo jinými zařízeními obchodníka, a jestliže je zajištěno, že po příchodu na jatky nepřijdou do styku s jinými zvířaty a budou poražena odděleně,

b) musí vést záznamy s údaji o uskutečněných obchodech, uchovávat je po dobu nejméně 3 let a na požádání je předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

c) může v souvislosti s touto podnikatelskou činností používat jen budovy, popřípadě jiná zařízení, které byly pro tento účel registrovány krajskou veterinární správou, odpovídají veterinárním požadavkům a jsou pod státním veterinárním dozorem,

d) musí, pokud drží nakoupená zvířata ve svých budovách nebo jiných zařízeních, zajistit těmto zvířatům náležitou péči a pohodu a zaměstnávat přitom osoby, které mají základní znalosti o péči o zvířata.

(2) Krajská veterinární správa schválí a registruje obchodníka, který splňuje požadavky vyplývající z odstavce 1, a přidělí mu veterinární schvalovací číslo; jestliže zjistí, že tyto požadavky nejsou dodržovány, může schválení pozastavit nebo odejmout.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) veterinární požadavky, kterým musí odpovídat budovy, popřípadě jiná zařízení používané obchodníkem k držení nakoupených zvířat,

b) náležitosti žádosti o schválení obchodníka,

c) způsob ověřování základních znalostí uvedených v odstavci 1 písm. d).

Oddíl 3

Nákazy a jejich zdolávání

§ 10

(1) Orgány veterinární správy

a) získávají, shromažďují a vyhodnocují poznatky o podezření z výskytu a o výskytu a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,

b) přijímají odpovídající opatření ke zdolání nákaz, nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jiných onemocnění zvířat a k zabránění jejich šíření,

c) vykonávají dohled nad dodržováním zákazu preventivního očkování proti některým nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka a nad dodržováním opatření, jimž jsou očkovaná zvířata podrobována.

(2) Výskyt nákazy uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu musí být hlášen Evropské komisi (dále jen "Komise") a členským státům Evropské unie (dále jen "členský stát"). Nákazy, které jsou považovány za nebezpečné, jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) podrobnosti, způsob a lhůty ohlašování nákaz uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,

b) seznam nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, které podléhají hlášení v rámci soustavy orgánů veterinární správy,

c) seznam nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, pro které a podle jakých hledisek se vypracovávají pohotovostní plány,

d) seznam nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, pro které a podle jakých hledisek se vypracovávají, popřípadě mohou vypracovávat programy ozdravování zvířat,

e) jak se postupuje při uznávání stád, hospodářství, okresů, krajů nebo státu za prosté nákaz a v souvislosti s tím i při požadování zvláštních veterinárních podmínek a veterinárních, popřípadě zdravotních záruk (dále jen "zvláštní veterinární záruky") uplatňovaných v souladu s právem Evropských společenství při obchodování se zvířaty a živočišnými produkty,

f) seznam nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, proti kterým nesmí být zvířata preventivně očkována, způsob, rozsah a veterinární podmínky nouzového očkování zvířat při zdolávání nákaz, proti kterým nesmí být zvířata preventivně očkována, a pravidla jeho provádění,

g) opatření ke zdolání a zabránění šíření některých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, způsob umísťování a držení zvířat v karanténě a odborné veterinární úkony, které se provádějí v jejím průběhu.,

h) pravidla sledování (monitoringu) nemocí přenosných ze zvířat na člověka a jejich původců.

§ 11

(1) Chovatel, jím zaměstnávané osoby při chovu, přepravě, svodu a prodeji zvířat, jakož i další osoby, které přicházejí do styku se zvířaty a živočišnými produkty a které vzhledem ke svému povolání, kvalifikaci a zkušenostem mohou rozpoznat příznaky nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, jsou povinni neprodleně uvědomit krajskou veterinární správu nebo zajistit její uvědomění o tomto podezření.

(2) Ohlašovací povinnost osob uvedených v odstavci 1 zaniká, jakmile podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka bylo nahlášeno úřednímu veterinárnímu lékaři anebo soukromému veterinárnímu lékaři.

(3) Pro uživatele honitby, vlastníka nebo nájemce rybníka nebo zvláštního rybochovného zařízení, jakož i pro další osoby podílející se na chovu a lovu zvěře nebo ryb, platí ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.

§ 12

(1) Chovatel, na jehož zvířatech se projevují příznaky nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy, je povinen

a) do příchodu úředního veterinárního lékaře zajistit, aby

1. zvířata podezřelá a vnímavá na příslušnou nákazu neopustila svá stanoviště,

2. živočišné produkty, které pocházejí od podezřelých zvířat, nebyly používány, jakkoli zpracovávány nebo uváděny do oběhu a aby byly ukládány odděleně,

3. předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, nebyly vynášeny nebo vyváženy a používány jinde,

4. stanoviště podezřelých zvířat byla dezinfikována,

5. osoby, které ošetřují podezřelá zvířata, nepřicházely do styku s jinými zvířaty a aby do prostorů sloužících chovu podezřelých zvířat nevstupovaly jiné osoby bez vážného důvodu,

b) po příchodu úředního veterinárního lékaře postupovat podle jeho pokynů a poučení.

(2) Soukromý veterinární lékař, který při výkonu své činnosti zjistí podezření z výskytu nebezpečné nákazy,

a) předběžně vyšetří podezřelá zvířata, popřípadě i kadávery, popřípadě i těla uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat (dále jen „kadávery“),a hrozí-li nebezpečí z prodlení, odebere vzorky k laboratornímu vyšetření,

b) uvědomí neprodleně krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy,

c) poskytne chovateli potřebné poučení včetně poučení o povinnosti učinit opatření uvedená v odstavci 1 písm. a) (dále jen "neodkladná opatření"),

d) vyžadují-li to povaha nebezpečné nákazy nebo místní podmínky, setrvá na místě do příchodu úředního veterinárního lékaře a sleduje zdravotní stav zvířat.

§ 13

(1) Krajská veterinární správa, která byla uvědoměna o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo je zjistila při plnění svých úkolů, učiní neprodleně, a pokud byly pro diagnostiku příslušné nákazy schváleny orgány Evropské unie jednotné postupy a metody^14a), v souladu s těmito postupy a metodami,opatření k potvrzení nebo vyloučení tohoto podezření. Zejména

a) vyšetří podezřelá zvířata a kadávery, podle potřeby odebere vzorky k laboratornímu vyšetření a provede další úkony k potvrzení přítomnosti nebezpečné nákazy, zjištění jejího původu a možností jejího šíření,

b) prověří neodkladná opatření učiněná chovatelem a podle potřeby stanoví další opatření, jež nesnesou odkladu a jichž je třeba ještě před nařízením mimořádných veterinárních opatření k zamezení šíření a ke zdolání nebezpečné nákazy, zejména zákaz přemísťování zvířat v rámci hospodářství i mimo toto hospodářství, oddělené držení zvířat vnímavých na příslušnou nákazu od zvířat podezřelých a zákaz přemísťování zvířat vnímavých na příslušnou nákazu do tohoto hospodářství, jakož i pravidla nakládání se živočišnými produkty a konfiskáty živočišného původu vedlejšími živočišnými produkty, pohybu osob a vozidel v hospodářství,

c) nařídí použití vhodných dezinfekčních prostředků u vchodů a východů z míst, v nichž jsou ustájena zvířata vnímavá na příslušnou nákazu, jakož i u vchodů a vjezdů do hospodářství a východů a výjezdů z hospodářství, a vyžadují-li to povaha nebezpečné nákazy a okolnosti případu, rovněž poražení nebo utracení zvířete k diagnostickým účelům,

d) zajistí, aby byl v hospodářství pořízen soupis zvířat vnímavých na příslušnou nákazu, jakož i zvířat uhynulých, utracených, nutně poražených, nemocných a podezřelých a aby bylo provedeno epizootologické šetření za účelem zjištění možného zdroje nákazy a doby jejího výskytu v hospodářství, jakož i přítomnosti a rozmístění jejích původců a přenašečů v hospodářství,

e) poučí chovatele zejména o povaze nebezpečné nákazy, o možnostech jejího šíření a o dalším zacházení s podezřelými zvířaty, jejich produkty a předměty, které mohou být nositeli původců nákaz.

(2) Krajská veterinární správa vyhotoví úřední záznam o svém zjištění, učiněných opatřeních a poučení chovatele; opis záznamu předá chovateli.

(3) Chovatel je povinen podrobit se opatřením uvedeným v odstavci 1 a poskytnout k jejich provedení nezbytnou součinnost a pomoc.

§ 14

(1) Vznikne-li podezření z výskytu nebezpečné nákazy u zvířat, která se účastní svodu zvířat, a nestanoví-li jinak úřední veterinární lékař vykonávající nad svodem státní veterinární dozor, je provozovatel svodu povinen zajistit, aby

a) podezřelá zvířata byla umístěna odděleně od ostatních zvířat,

b) zvířata zúčastněná na svodu neopouštěla jeho prostory a aby do nich nevstupovala jiná zvířata,

c) živočišné produkty a předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, nebyly vynášeny nebo vyváženy z prostorů svodu,

d) osoby, které přišly do styku s podezřelými zvířaty, vycházely z prostorů svodu jen se souhlasem úředního veterinárního lékaře a aby do nich jiné osoby nevstupovaly bez vážného důvodu.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro provozovatele jatek, vzniklo-li podezření z výskytu nebezpečné nákazy u jatečných zvířat v prostorech jatek.

Ochranná a zdolávací opatření

§ 15

(1) Byl-li potvrzen výskyt nebezpečné nákazy nebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření, nařídí příslušný orgán odpovídající mimořádná veterinární opatření ke zdolání této nákazy a ochraně před jejím šířením (dále jen "ochranná a zdolávací opatření"), zejména vymezení ohniska nákazy a jeho výstražné označení, utracení, popřípadě poražení zvířat nemocných, podle okolností i zvířat podezřelých a vnímavých na nákazu, neškodné odstranění, popřípadě zpracování konfiskátů živočišného původu, čištění a dezinfekci prostorů, v nichž jsou chována zvířata nemocná i zvířata podezřelá a vnímavá na nákazu, zřízení ochranného pásma a pásma dozoru.

(1) Byl-li potvrzen výskyt nebezpečné nákazy nebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření, nařídí příslušný orgán odpovídající mimořádná veterinární opatření ke zdolání této nákazy a ochraně před jejím šířením (dále jen „ochranná a zdolávací opatření“), zejména

a) vymezení ohniska nákazy a jeho výstražné označení,

b) zřízení ochranného pásma a pásma dozoru,

c) utracení, popřípadě poražení zvířat nemocných, podle okolností i zvířat podezřelých a vnímavých na nákazu,

d) soupis hospodářství se zvířaty vnímavých druhů v obou pásmech podle písmene b),

e) stanovení pravidel pro přemísťování, přepravu a vyšetřování těchto zvířat v obou pásmech podle písmene b),

f) neškodné odstranění, popřípadě další zpracování vedlejších živočišných produktů,

g) zničení kontaminovaných krmiv a kontaminovaného zařízení, které nemůže být dezinfikováno,

h) čištění a dezinfekci prostorů, v nichž jsou držena zvířata nemocná i zvířata podezřelá a vnímavá na nákazu,

i) zajištění náležité informovanosti osob v obou pásmech podle písmen b) o nařízených ochranných a zdolávacích opatřeních,

j) jde-li o nákazu, jejíž výskyt je povinně hlášen Komisi a členským státům, zajištění informovanosti orgánů veřejné správy uvedených v pohotovostním plánu kraje prostřednictvím operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému kraje.

(2) V odůvodněných případech se v ohnisku nákazy vykonává soustavný státní veterinární dozor.

(3) Podle odstavce 1 postupuje příslušný orgán i tehdy, byl-li potvrzen výskyt nebezpečné nákazy v zahraničí a hrozí-li nebezpečí jejího zavlečení na území České republiky.

§ 16

(1) Ochranná a zdolávací opatření mohou být v nezbytném rozsahu rozšířena také na další hospodářství, jehož poloha, uspořádání nebo styky s hospodářstvím, v němž se vyskytla nebezpečná nákaza, odůvodňují podezření z jejího výskytu i v tomto hospodářství.

(2) Zvířata určená k poražení nebo utracení v souvislosti s plněním ochranných a zdolávacích opatření, předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, jakož i konfiskáty živočišného původu vedlejší živočišné produkty určené k neškodnému odstranění nebo dalšímu zpracování mohou být přepravovány, zpracovávány nebo zneškodňovány jen způsobem stanoveným krajskou veterinární správou.

§ 17

(1) Orgán, který nařídil ochranná a zdolávací opatření, prohlásí nebezpečnou nákazu za zdolanou,

a) jestliže v ohnisku nákazy již nejsou žádná zvířata nemocná nebo podezřelá a ve stanovené pozorovací době nedošlo k dalšímu onemocnění touto nákazou nebo nevzniklo podezření z ní a

b) bylo-li nařízeno také závěrečné čištění, dezinfekce, dezinsekce, popřípadě deratizace, jestliže byla tato opatření podle pokynů a pod dohledem úředního veterinárního lékaře v ohnisku nákazy provedena způsobem, jenž vylučuje šíření nebo přežití původců nákazy, a od těchto opatření uplynula dostatečná doba, která zaručuje, že nákaza byla zcela zdolána.

(2) Krajská veterinární správa může nařídit, že v pozorovací době budou v prostředí, v němž byla chována nemocná zvířata, umístěna zvířata vnímavá na nebezpečnou nákazu, která má být prohlášena za zdolanou.

(3) Se zřetelem na průběh zdolávání a rizika šíření nebezpečné nákazy může orgán uvedený v odstavci 1 zmírnit změnit nebo zrušit některá nařízená ochranná a zdolávací opatření ještě před prohlášením nákazy za zdolanou.

§ 17a

Síť epizootologického sledování

(1) Státní veterinární správa může zavést na celém nebo části území státu síť epizootologického sledování skotu nebo prasat (dále jen "síť sledování"), jejímž prostřednictvím se zabezpečují vedení úřední epizootologické klasifikace hospodářství, jejich pravidelné veterinární kontroly, shromažďování epizootologických údajů a sledování nákazové situace.

(2) Síť sledování tvoří

a) stáda, hospodářství a osoby za ně odpovědné, schválené krajskou veterinární správou k zařazení do sítě sledování,

b) veterinární lékaři schválení pro hospodářství zařazená do sítě sledování,

c) státní ústavy pro veterinární laboratorní diagnostiku (dále jen "státní veterinární ústavy") a laboratoře uvedené v § 52 odst. 4 § 52 odst. 3,

d) orgány veterinární správy, úřední veterinární lékaři provádějící prohlídku jatečných zvířat a masa a úřední veterinární lékaři odpovědní za shromažďovací střediska,

e) ústřední evidence⁸⁾ a digitální podoba dat v informačním systému Státní veterinární správy (dále jen "počítačová databáze").

(3) Státní veterinární správa vede seznam hospodářství, která jsou zařazena do sítě sledování, a schválených veterinárních lékařů; neplní-li některý z těchto účastníků sítě sledování stanovené podmínky, krajská veterinární správa mu schválení pozastaví nebo odejme.

(4) Chovatel, jehož hospodářství je zařazeno do sítě sledování, je povinen

a) zajistit pro své hospodářství služby schváleného veterinárního lékaře,

b) pozvat neprodleně do hospodářství schváleného veterinárního lékaře, jestliže má podezření na výskyt nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka,

c) uvědomit schváleného veterinárního lékaře o všech příchodech zvířat do hospodářství a umístit tato zvířata před jejich zařazením do stáda v izolaci, v jejímž průběhu se ověřuje, podle potřeby formou požadovaných testů, zda zdravotní status hospodářství může být zachován.

(5) Krajská veterinární správa schválí veterinárního lékaře, jestliže tento veterinární lékař nemá finanční zájem na příslušném hospodářství a jestliže nejsou s chovatelem osobami navzájem blízkými. Vyžaduje-li to správné fungování sítě sledování, může krajská veterinární správa určit, že bude schválený veterinární lékař působit jen v určitém počtu hospodářství nebo jen na určitém území.

(6) Schválený veterinární lékař je povinen

a) pravidelně aktualizovat své znalosti z oblasti zdraví zvířat, které se týkají příslušného druhu zvířat, včetně znalostí právních předpisů, jimiž se řídí plnění jeho povinností,

b) poskytovat chovateli potřebné informace a pomoc k tomu, aby činil všechny kroky k zachování zdravotního statusu hospodářství a k dodržování veterinárních požadavků týkajících se označování a evidence zvířat, hlášení nebezpečných nákaz a jakýchkoli jiných činitelů rizikových z hlediska zdraví nebo pohody zvířat, anebo zdraví lidí, rychlého určení, z jaké příčiny došlo k úhynu zvířat a kam mají být odeslány jejich kadávery, jakož i hygienických podmínek stáda a produkčních jednotek zvířat,

c) zajistit, aby zvířata, včetně zvířat vstupujících do hospodářství a zvířat, která jsou předmětem obchodování, odpovídala veterinárním požadavkům týkajícím se kontroly totožnosti zvířat a veterinárního osvědčení.

(7) Počítačová databáze musí být vedena tak, aby z ní bylo možno vždy zjistit

a) identifikační čísla veškerého skotu přítomného v hospodářství, anebo v případě skupin prasat registrační číslo hospodářství původu nebo stáda původu a podle potřeby číslo veterinárního osvědčení,

b) u každého kusu skotu seznam všech hospodářství, počínaje hospodářstvím, v němž se toto zvíře narodilo, a jde-li o zvíře dovezené ze země, která není členským státem (dále jen "třetí země") třetí země, hospodářství, z něhož bylo dovezeno, v případě skupin prasat registrační číslo posledního hospodářství nebo posledního stáda, a jde-li o zvířata dovezená ze třetí země, hospodářství, z nichž byla tato zvířata dovezena,

c) další údaje, které stanoví prováděcí právní předpis.

(8) Uvedené údaje se uchovávají v počítačové databázi po dobu 3 let následujících od smrti zvířete, jde- -li o skot, anebo od provedení posledního záznamu o zvířeti, jde-li o prasata.

(9) Počítačová databáze musí být plně funkční bez ohledu na to, zda již byla zavedena síť sledování.

(10) Prováděcí právní předpis stanoví může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství,

a) podrobnosti pro zařazování stád, hospodářství a osob za ně odpovědných do sítě sledování,

b) podrobnosti schvalování veterinárních lékařů pro hospodářství, c) další údaje počítačové databáze (odstavec 7),

d) opatření k zajištění zdraví zvířat a zabránění šíření nákazy v případě, že nebyly dodrženy podmínky sítě sledování.

§ 17b

Ostatní nákazy a jejich zdolávání

Vznikne-li podezření z výskytu jiné nákazy, která pro účely tohoto zákona není považována za nebezpečnou, nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, která není nákazou považovanou za nebezpečnou, anebo byl-li potvrzen výskyt takové nákazy nebo nemoci, učiní příslušný orgán opatření odpovídající její povaze, závažnosti, možnostem jejího šíření a způsobu jejího zdolávání, jakož i místním podmínkám.

HLAVA III

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ

Oddíl 1

Základní veterinární požadavky na živočišné produkty

§ 18

(1) Živočišné produkty musí odpovídat požadavkům stanoveným tímto zákonem a zvláštními právními předpisy³⁾ na jejich zdravotní nezávadnost, musí být stanoveným způsobem označeny a nesmí být zdrojem šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

(2) Živočišné produkty, u nichž vznikly důvodné pochybnosti o dodržení požadavků nebo povinností k zajištění jejich zdravotní nezávadnosti, a potraviny živočišného původu¹⁵⁾, jež byly z tohoto důvodu vráceny z obchodní sítě, mohou být dále používány nebo zpracovávány jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených.

(3) Zdravotně nezávadné potraviny živočišného původu se posuzují jako poživatelné, popřípadě poživatelné po zvláštní úpravě nebo dalším zpracování. Potraviny živočišného původu, které neodpovídají požadavkům zdravotní nezávadnosti, se posuzují jako nepoživatelné.

(4) Živočišné produkty určené ke krmení zvířat lze prodávat v prodejnách potravin pouze v podobě trvanlivých, spotřebitelsky balených a odděleně uložených výrobků.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

a) které živočišné produkty jsou zdravotně nezávadné a které potraviny živočišného původu jsou poživatelné nebo nepoživatelné,

b) způsob úpravy, zpracovávání a používání potravin poživatelných po zvláštní úpravě nebo po dalším zpracování, jakož i živočišné produkty a konfiskáty živočišného původu určené ke krmení zvířat.

§ 18

(1) Živočišné produkty musí

a) odpovídat požadavkům na jejich výrobu, zpracování, skladování, přepravu a uvádění do oběhu, stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy³⁾ a předpisy Evropských společenství^14b),

b) být zdravotně nezávadné a bezpečné z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat, zejména nesmí být zdrojem rizika šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,

c) vyhovovat mikrobiologickým kritériím a nesmí obsahovat rezidua a kontaminující látky v množstvích, která podle vědeckého hodnocení představují nebezpečí pro zdraví lidí^14c),

d) být, není-li stanoveno jinak, stanoveným způsobem opatřeny značkou zdravotní nezávadnosti, anebo, pokud není použití značky zdravotní nezávadnosti stanoveno, identifikační značkou^14d).

(2) Živočišné produkty, které jsou určeny k lidské spotřebě, musí být získány ze zvířat, která

a) splňují veterinární požadavky na zvířata příslušného druhu stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy^14e) a předpisy Evropských společenství^14b),

b) nepocházejí z hospodářství, podniku, území nebo části území, které podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, jež se vztahují na daná zvířata a jejich produkty a jež byla přijata podle pravidel stanovených tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy^14f) vzhledem k výskytu slintavky a kulhavky, klasického moru prasat, vezikulární choroby prasat, afrického moru prasat, moru skotu, newcastleské choroby, aviární influenzy nebo moru malých přežvýkavců, anebo vzhledem k výskytu nákaz živočichů a produktů akvakultury, ryb a měkkýšů, uvedených ve zvláštních právních předpisech^14f),

c) nebyla poražena, jde-li o maso a masné výrobky, v podniku, v němž během procesu porážení a výroby byla přítomna zvířata nakažená nebo podezřelá z nákazy uvedené pod písmenem b), anebo jatečně opracovaná těla nebo části těl těchto zvířat, dokud nebylo takové podezření vyloučeno,

d) jsou v souladu, jde-li o živočichy a produkty akvakultury, s požadavky stanovenými zvláštním právním předpisem^14g).

(3) Krajská veterinární správa může při dodržení opatření pro tlumení nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b) povolit, aby za stanovených veterinárních podmínek byly vyrobeny, zpracovány a uvedeny do oběhu živočišné produkty určené k lidské spotřebě, které pocházejí z území nebo části území, jež podléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením, uvedeným v odstavci 2 písm. b), nikoli však z hospodářství, v němž se vyskytuje některá z nákaz uvedených v odstavci 2 písm. b), nebo jež je podezřelé z výskytu takové nákazy.

(4) Živočišné produkty, u nichž vznikly důvodné pochybnosti o dodržení povinností nebo požadavků na zajištění jejich zdravotní nezávadnosti, a potraviny živočišného původu¹⁵⁾, jež byly z tohoto důvodu vráceny z obchodní sítě, mohou být používány nebo dále zpracovávány jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených.

(5) Potraviny živočišného původu, které jsou zdravotně nezávadné, se posuzují jako poživatelné, popřípadě poživatelné po zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším zpracování. Potraviny živočišného původu, které neodpovídají požadavkům zdravotní nezávadnosti, se posuzují jako nepoživatelné.

(6) Prováděcí právní předpis

a) stanoví

1. veterinární a hygienické požadavky na zvláštní úpravu (ošetření) a použití živočišných produktů uvedených v odstavci 3 a určených k lidské spotřebě, jakož i potravin živočišného původu použitelných po zvláštní úpravě (ošetření) nebo dalším zpracování,

2. způsoboznačovánímasa,které pochází z území nebo části území, uvedených v odstavci 3,

b) může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství, podrobnosti týkající se zvláštní úpravy (ošetření), popřípadě dalšího zpracování a používání mletého masa, masných polotovarů, masných výrobků, mléčných výrobků a vaječných výrobků.

§ 19

(1) Zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, lze podávat jen doplňkové látky a léčivé přípravky povolené zvláštními právními předpisy.^{4), 5)}

(2) Zvířata, jimž byly podány doplňkové látky nebo léčivé přípravky zanechávající nežádoucí rezidua v živočišných produktech, mohou být využívána k získávání nebo výrobě produktů určených k výživě lidí až po uplynutí ochranné lhůty. Nebyla-li tato lhůta výrobcem v označení doplňkové látky nebo léčivého přípravku zanechávajícího nežádoucí rezidua v živočišných produktech uvedena, mohou být zvířata takto využívána po uplynutí nejméně

a) 28 dnů, jde-li o maso drůbeže a savců, včetně vnitřností a tuků,

b) 7 dnů, jde-li o mléko a vejce,

c) 500 stupňodnů, jde-li o maso ryb, přičemž počet stupňodnů se zjišťuje násobením průměrné denní teploty vody počtem dnů.

(1) Zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, lze podávat nebo u nich používat jen doplňkové látky, léčivé přípravky a další přípravky určené pro tato zvířata, které byly vyrobeny a uvedeny do oběhu v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy⁵⁾.

(2) Zvířata, jimž byly podány doplňkové látky, léčivé přípravky a další přípravky zanechávající nežádoucí rezidua v živočišných produktech, mohou být využívána k získávání nebo výrobě produktů určených k výživě lidí až po uplynutí ochranné lhůty stanovené výrobcem nebo schválené příslušným orgánem. Jde-li o léčivé přípravky, které byly použity v případě nepředpokládaném rozhodnutím o jejich registraci, anebo jde-li o neregistrované léčivé přípravky, u kterých není uvedena ochranná lhůta, mohou být zvířata takto využívána po uplynutí nejméně

a) 28 dnů, jde-li o maso drůbeže a savců, včetně vnitřností a tuků,

b) 7 dnů, jde-li o mléko a vejce,

c) 500 stupňodnů, jde-li o maso ryb, přičemž počet stupňodnů se zjišťuje násobením průměrné denní teploty vody počtem dnů.

(3) Doplňkové látky a léčivé přípravky, které mají hormonální, thyreostatický nebo beta adrenergní účinek, nesmí být uváděny do oběhu a podávány zvířatům uvedeným v odstavci 1, s výjimkou případů stanovených prováděcím právním předpisem.

(4) Léčiva mohou být podávána zvířatům též ve směsích s krmivy (medikovaná krmiva); pro výrobu takových směsí a jejich uvádění do oběhu platí zvláštní právní předpisy⁵⁾.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

a) případy, v nichž lze zvířatům podávat látky a přípravky uvedené v odstavci 3,

b) a) způsob zacházení se zvířaty, kterým byly podány látky a přípravky uvedené v odstavci 3, a s jejich produkty,

c) b) způsob sledování přítomnosti nepovolených nebo zakázaných látek a přípravků, jakož i reziduí látek s farmakologickým účinkem, jejich metabolitů a jiných látek, které se dostaly do živočišných produktů a které by mohly být škodlivé pro zdraví lidí, u zvířat, v živočišných produktech a napájecí vodě, součinnost k plnění tohoto úkolu poskytovanou chovateli zvířat a osobami, které vyrábějí a zpracovávají živočišné produkty, a opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, přijímaná na základě výsledků sledování.

Veterinární vyšetření živočišných produktů

§ 20

(1) Každý, kdo uvádí do oběhu maso nebo orgány jatečných a jiných zvířat, jakož i výrobky z nich k výživě lidí nebo ke krmení zvířat, může tak učinit až po vyšetření, posouzení a označení těchto produktů stanoveným způsobem způsobem stanoveným tímto zákonem a předpisy Evropských společenství^15a),a to v souladu s výsledky provedeného vyšetření a posouzení.

(2) Zvěřina musí pocházet ze zvěře ulovené a usmrcené dovoleným způsobem.^6),7) Musí být v souladu se zvláštními právními předpisy řádně označena způsobem umožňujícím její identifikaci¹⁶⁾ a provázena veterinárním osvědčením.

(2) Zvěřina musí pocházet ze zvěře ulovené a usmrcené v souladu se zvláštními právními předpisy^6),16) a musí být v souladu se zvláštními právními předpisy¹⁶⁾ označena způsobem umožňujícím její identifikaci.

(3) Ryby, korýši, měkkýši, žáby a jiní živočichové vodního a suchozemského prostředí určení k výživě lidí musí být získáni dovoleným způsobem lovu (výlovu), odchytu nebo sběru¹⁷⁾.

(4) Není-li stanoveno jinak, lze uvádět do oběhu pouze

a) mléko, které bylo získáno od zvířat, jejichž zdravotní stav, způsob chovu a výživy neovlivňují nepříznivě jeho zdravotní nezávadnost, a které bylo mlékárensky ošetřeno, jakož i výrobky z tohoto mléka. Požadavek výroby mléčných výrobků z mlékárensky ošetřeného mléka však neplatí, pokud schválený technologický postup vyžaduje se zřetelem na vlastnosti výrobku, aby bylo při jeho výrobě použito mlékárensky neošetřené mléko,

b) vejce, která byla prosvícena a označena jako zdravotně nezávadná, a výrobky z těchto vajec,

b) vejce, která byla prosvícena a stanoveným způsobem označena^17a),

c) med, který je zdravotně nezávadný a pochází od klinicky zdravého včelstva.

(5) Živou drůbež a živé králíky z vlastního chovu a med od vlastních včelstev může chovatel prodávat ve svém hospodářství přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti.

(5) Živou drůbež a živé králíky z vlastního chovu může chovatel prodávat v malých množstvích ve svém hospodářství přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti. Čerstvé drůbeží maso, čerstvé králičí maso, vejce a med, pocházející z vlastního hospodářství, může chovatel prodávat v malých množstvích ve svém hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, a to přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo dodávat do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele. Vejce prodávaná v tržnici, na tržišti nebo do místní maloobchodní prodejny musí být označena stanoveným způsobem^17a), med prodávaný v tržnici, na tržišti nebo do místní maloobchodní prodejny musí být označen jménem, příjmením a místem trvalého pobytu nebo pobytu^17b) chovatele, druhem medu podle jeho původu, údajem o jeho množství a datem minimální trvanlivosti. Za místní maloobchodní prodejnu se v této souvislosti považuje maloobchodní prodejna v obci jež je z obcí, v nichž je maloobchodní prodejna, zpravidla nejblíže hospodářství chovatele.

(6) Syrové, mlékárensky neošetřené mléko, výrobky z tohoto mléka a čerstvá, neprosvícená a neoznačená vejce mohou být se souhlasem krajské veterinární správy prodávány v místě výroby přímo spotřebiteli, pokud mléko a vejce pocházejí od zdravých zvířat z chovu prostého nebezpečných nákaz, na něž jsou tato zvířata vnímavá. Nesmí však být dále uváděny do oběhu, zejména na trh nebo k poskytování stravovacích služeb.

(7) Kdo prodává mléko uvedené v odstavci 6 a výrobky z tohoto mléka, je povinen zajistit jejich laboratorní vyšetření při

a) podávání žádosti o souhlas krajské veterinární správy k jejich prodeji,

b) každé změně v chovu zvířat, získávání nebo ošetřování mléka, která by mohla ovlivnit jeho zdravotní nezávadnost, nejméně však jednou za 6 měsíců.

(8) Prováděcí právní předpis upraví podrobněji veterinární požadavky na syrové, mlékárensky neošetřené mléko, na výrobky z tohoto mléka a na jejich přímý prodej spotřebiteli.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví

a) podrobnější pravidla pro přímé dodávání malých množství

1. živočišných produktů prvovýroby výrobcem konečnému spotřebiteli nebo do místní maloobchodní prodejny,

2. masa drůbeže a králíků poražených v hospodářství chovatelem konečnému spotřebiteli nebo do místní maloobchodní prodejny, která dodává toto maso konečnému spotřebiteli jako čerstvé maso,

3. ulovené volně žijící zvěře nebo zvěřiny lovcem konečnému spotřebiteli nebo do místní maloobchodní prodejny, která zásobuje přímo konečného spotřebitele,

4. syrového mléka, výrobků z tohoto mléka a čerstvých vajec v místě výroby výrobcem konečnému spotřebiteli,

b) co se rozumí malým množstvím podle písmene a).

§ 21

(1) Není-li stanoveno jinak, musí být jatečná zvířata, jejichž maso a orgány jsou určeny pro vnitřní trh, poskytování stravovacích služeb a zahraniční obchod, poražena na jatkách.

(1) Není-li stanoveno jinak, musí být jatečná zvířata poražena na jatkách za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštními právními předpisy⁶⁾ a předpisy Evropských společenství^17c).

(2) Jatečná zvířata s výjimkou skotu včetně telat, koní, oslů a jejich kříženců a jelenovitých z farmového chovu mohou být poražena v hospodářství chovatele, jsou-li jejich maso a orgány určeny pouze pro spotřebu v domácnosti chovatele (domácí porážka). Toto maso a orgány podléhají veterinárnímu vyšetření, požádá-li o toto vyšetření chovatel, anebo stanoví-li tak krajská veterinární správa se zřetelem k nákazové situaci.

(3) Krajská veterinární správa může povolit poražení zvěře ve farmovém chovu na farmě, pokud zvěř nemůže být přepravena na jatky z důvodu nebezpečí pro osoby, které ji přepravují, anebo z důvodu ochrany zdraví a pohody zvěře, a pokud jsou na farmě vytvořeny podmínky pro veterinární vyšetření a porážení zvěře a pro ošetření jejího masa. Poražení zvířete zastřelením může krajská veterinární správa povolit jen ve zvlášť odůvodněném případě.

(3) Zvěř ve farmovém chovu může být porážena v hospodářství jen za podmínek stanovených předpisy Evropských společenství^17c). Výjimečné zastřelení jelenovitého zvířete ve farmovém chovu v hospodářství může krajská veterinární správa povolit jen ve zvlášť odůvodněném případě.

(4) Jatečná zvířata musí být dodávána na jatky v čistém stavu a vylačněná, a jde-li o dojnice, také vydojená; nesmí být krmena nejméně 12 hodin před poražením. Na jatky nesmí být dodávány zdravé březí plemenice, telata do stáří 8 dnů, jehňata a kůzlata do stáří 14 dnů a selata do 10 kg živé hmotnosti.

(5) Jatečná zvířata podléhají na jatkách povinnému veterinárnímu vyšetření před poražením, jejich maso, orgány a ostatní části po poražení (prohlídka jatečných zvířat a masa). Vyšetření (prohlídku) před poražením a po poražení provádí úřední veterinární lékař, který splňuje požadavky odborné kvalifikace stanovené předpisy Evropských společenství^17d). Postupuje při něm podle těchto předpisů, které také stanoví, kdy a ve kterých případech nemusí být úřední veterinární lékař přítomen vyšetření (prohlídce), prováděné úředním veterinárním asistentem^17e).

(6) Svalovina zvířat vnímavých na trichinelózu musí být vyšetřena na přítomnost svalovce (trichinell).

(6) V rámci veterinárního vyšetření jatečných zvířat a zvěře, vnímavých na trichinelózu, se vyšetřuje jejich svalovina na přítomnost svalovce (trichinel).

(7) Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob provádění prohlídky jatečných zvířat a masa, veterinárního vyšetření ostatních živočišných produktů, posuzování a označování živočišných produktů na základě veterinárního vyšetření a jejich uvolňování do oběhu,

b) veterinární požadavky na porážení zvěře ve farmovém chovu na farmě, na ošetření a předběžnou prohlídku ulovené zvěře, kdo připraví zvěřinu k veterinárnímu vyšetření a provede pomocné úkony potřebné k tomuto vyšetření,

c) kdy podléhají veterinárnímu vyšetření maso a orgány jatečných zvířat z domácí porážky.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti způsobu posuzování a označování živočišných produktů na základě jejich veterinárního vyšetření a veterinární podmínky jejich uvolňování do oběhu, pokud nejsou upraveny předpisy Evropských společenství.

Oddíl 2

Povinnosti osob, které vyrábějí, zpracovávají

a uvádějí do oběhu živočišné produkty

§ 22

(1) Kdo jako podnikatel získává, vyrábí, zpracovává, ošetřuje, balí, skladuje, přepravuje a uvádí do oběhu živočišné produkty (dále jen "zachází se živočišnými produkty") v podniku, závodě, popřípadě jiném zařízení, které jsou podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů1) pod státním veterinárním dozorem, je povinen

a) požádat krajskou veterinární správu o schválení a registraci podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, v němž se zachází se živočišnými produkty, zahájit a provozovat podnikatelskou činnost až po tomto schválení a oznámit krajské veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení podnikatelské činnosti. Krajská veterinární správa schválí a registruje podnik, závod nebo jiné zařízení, v němž se zachází se živočišnými produkty, pokud odpovídá stanoveným veterinárním a hygienickým požadavkům a technickým podmínkám. Jestliže zjistí, že tyto požadavky nebo podmínky nejsou dodržovány, je oprávněna schválení pozastavit anebo odejmout,

b) se zřetelem na povahu činnosti a druh živočišných produktů

1. zpracovat a dodržovat hygienický režim a technologický postup včetně systému preventivní kontroly zdravotní nezávadnosti surovin, doplňků, přídatných látek a hotových výrobků, určit kritické body pro každý technologický postup, provádět jejich kontrolu, činit opatření k odstranění zjištěných závad a vést o tom záznamy,

2. zpracovat a dodržovat zásady organizace provozu, soubor opatření k zajištění výroby zdravotně nezávadných surovin a potravin živočišného původu, systém vlastní kontroly hygienických podmínek výroby, jakož i technické, technologické a personální podmínky sanitace (dále jen "provozní a sanitační řád") a v souladu s nimi provádět pravidelný úklid, čištění, ochrannou dezinfekci, deratizaci a dezinsekci provozních prostorů a zařízení, používat k tomu přípravky schválené podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů^9a) a dodržovat návod k jejich použití,

c) opatřovat potraviny živočišného původu označením zdravotní nezávadnosti,

d) zaměstnávat při zacházení se živočišnými produkty pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů¹¹⁾, dbát o jejich kvalifikaci a odbornou výchovu a vést je k dodržování zásad hygieny provozu a osobní hygieny,

e) provádět soustavně vlastní kontroly hygienických podmínek výroby, včetně odběru vzorků a jejich laboratorního vyšetření, vést záznamy o jejich výsledcích, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 2 let, není-li zvláštním právním předpisem stanoveno jinak, na požádání je spolu s laboratorními protokoly poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor, jakož i poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí, a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření. Jde-li o laboratorní vyšetření k potvrzení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, musí být provedeno v laboratoři, které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetření osvědčení o akreditaci^17a),

f) vytvářet podmínky k provádění odborných veterinárních úkonů potřebných ke kontrole zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a dodržování provozního a sanitačního řádu a poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor údaje o původu surovin, z nichž byly vyrobeny potraviny.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví

a) náležitosti žádosti o schválení a registraci podle odstavce 1 písm. a),

b) veterinární požadavky na živočišné produkty a zacházení s nimi, jakož i na označování zdravotní nezávadnosti těchto živočišných produktů,

c) pravidla osobní hygieny zaměstnanců zacházejících se živočišnými produkty a náležitosti provozního a sanačního řádu,

d) podrobnosti provádění kontroly hygienických podmínek osobami, které zacházejí se živočišnými produkty, včetně způsobu a rozsahu provádění kontroly zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a kontroly dodržování provozního a sanitačního řádu orgány státního veterinárního dozoru.

§ 22

(1) Osoby, které jako podnikatelé¹⁰⁾ získávají, vyrábějí, zpracovávají, ošetřují, balí, skladují, přepravují a uvádějí do oběhu živočišné produkty (dále jen „zacházejí se živočišnými produkty“) v podniku, závodě, popřípadě jiném zařízení, jež jsou pod státním veterinárním dozorem, mají v souladu s předpisy Evropských společenství^17f) odpovědnost za to, aby v jednotlivých fázích potravinového řetězce nebyla ohrožena zdravotní nezávadnost živočišných produktů. Jsou povinny

a) v souladu s předpisy Evropských společenství^17g) požádat krajskou veterinární správu o schválení a registraci, popřípadě jen o registraci podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, zahájit a provozovat podnikatelskou činnost až po tomto schválení, popřípadě registraci a oznamovat změny údajů rozhodných z hlediska schválení, popřípadě registrace. V žádosti uvedou své jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu^17b) a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^17b), jde-li o fyzickou osobu, obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu. Podmínky schválení, podmíněného schválení, pozastavení nebo odejmutí schválení jsou stanoveny předpisy Evropských společenství^17g),

b) zabezpečit ve všech fázích výroby, zpracování a uvádění živočišných produktů do oběhu, aby nedocházelo k šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, a se zřetelem na povahu činnosti a druh živočišných produktů

1. dodržovat hygienické požadavky na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktů do oběhu, jakož i technologické postupy,

2. uplatňovat zásady správné hygienické praxe a postupy založené na analýze rizika a kritických kontrolních bodech (HACCP)^17h), preventivně kontrolovat zdravotní nezávadnost surovin, doplňků, přídatných látek a hotových výrobků a využívat k tomu poznatků získaných z příruček správné hygienické praxe a příruček pro uplatňování zásad HACCP, schválených orgány Evropské unie, popřípadě zpracovaných profesními zájmovými sdruženími¹⁷ⁱ⁾,

3. zpracovat a dodržovat zásady organizace provozu, opatření k zajištění výroby zdravotně nezávadných surovin a potravin živočišného původu a vlastní kontroly hygienických podmínek výroby, jakož i technické, technologické a personální podmínky sanitace (dále jen „provozní a sanitační řád“), a předložit provozní a sanitační řád včetně příslušných změn ke schválení krajské veterinární správě,

4. provádět v souladu s provozním a sanitačním řádem pravidelný úklid, čištění, dezinfekci, deratizaci a dezinsekci provozních prostorů a zařízení a používat k tomu přípravky schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů⁵⁾,

5. vést náležitou dokumentaci o průběhu a výsledcích kontrol dodržování hygienických požadavků a zásad uvedených v bodech 1 a 2, uchovávat ji po dobu nejméně 1 roku, není-li stanoveno jinak, a předkládat ji na požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

c) označovat potraviny živočišného původu stanoveným způsobem (§ 18 odst. 1 písm. d)),

d) zaměstnávat při zacházení se živočišnými produkty pouze osoby způsobilé k takové činnosti podle zvláštních právních předpisů¹¹⁾, dbát o jejich kvalifikaci a odbornou výchovu a vést je k dodržování hygienických požadavků na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktů do oběhu a k dodržování požadavků osobní hygieny,

e) provádět soustavně vlastní kontroly hygienických podmínek výroby včetně stanovených mikrobiologických kritérií, odběru vzorků a jejich kontrolních vyšetření, vést záznamy o výsledcích těchto vyšetření, uchovávat tyto záznamy po dobu nejméně 2 let a na požádání je spolu s laboratorními protokoly poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Jde-li o laboratorní vyšetření k potvrzení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, musí být provedeno v laboratoři, které bylo vydáno pro příslušný druh vyšetřování osvědčení o akreditaci^17j),

f) vytvářet vhodné podmínky k provádění odborných veterinárních úkonů potřebných podle tohoto zákona a předpisů Evropských společenství^17d) ke kontrole zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a dodržování hygienických požadavků na výrobu, zpracování a uvádění živočišných produktů do oběhu, poskytovat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor údaje o původu surovin, z nichž byly vyrobeny potraviny,

g) poskytovat nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí, a dodržovat opatření přijatá na základě tohoto šetření,

h) a jde-li o podnik s malým objemem výroby (§ 24 odst. 2 písm. b)), dodržovat stanovenou výrobní kapacitu.

(2) Prováděcí právní předpis

a) stanoví

1. obsahové podrobnosti žádosti o schválení a registraci, popřípadě jen o registraci, podle odstavce 1 písm. a), způsob a termíny oznamování změn údajů rozhodných z hlediska schválení, popřípadě registrace,

2. veterinární požadavky na živočišné produkty a zacházení s nimi, jakož i na označování jejich zdravotní nezávadnosti,

3. obsahové náležitosti provozního a sanitačního řádu a pravidla osobní hygieny zaměstnanců zacházejících se živočišnými produkty,

b) může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství, podrobnosti provádění vlastní kontroly osobami, které zacházejí se živočišnými produkty, jakož i podrobnosti provádění kontrol orgány vykonávajícími státní veterinární dozor nad zdravotní nezávadností živočišných produktů.

§ 23

Povinnosti provozovatele jatek

(1) Provozovatel jatek je povinen dále

a) organizovat a řídit jejich provoz v souladu s předpisy Evropských společenství^17k) ase zásadami ochrany zvířat před nebezpečnými nákazami, jinými škodlivými vlivy a týráním a s veterinárními požadavky na zdravotní nezávadnost živočišných produktů,

b) přijímat na jatky pouze jatečná zvířata,

1. která jsou označena podle zvláštních právních předpisů⁸⁾ a provázena správně a úplně vyplněným zdravotním potvrzením,

1. která jsou označena podle zvláštního právního předpisu^9d) a o kterých mu byly poskytnuty údaje stanovené předpisy Evropských společenství^13a),

2. jimž nebyly podávány nepovolené nebo zakázané látky anebo přípravky,

3. jimž byly podány látky anebo přípravky, jejichž působením by mohly být nepříznivě ovlivněny živočišné produkty, ale u nichž prokazatelně uplynuly stanovené ochranné lhůty,

c) zabezpečit, aby kdykoli mohla být zjištěna totožnost přijatých jatečných zvířat a příslušnost masa, orgánů a ostatních částí k nim, a to až do rozhodnutí o posouzeníjejich poživatelnosti, popřípadě použitelnosti,

d) v provoze, kde není soustavný veterinární dozor, ohlásit krajské veterinární správě každou dodávku jatečných zvířat nejméně 24 hodin před jejím uskutečněním, nutnou porážku neprodleně,

e) ohlásit úřednímu veterinárnímu lékaři neprodleně každé onemocnění nebo podezření z onemocnění, poranění nebo uhynutí jatečného zvířete,

f) vytvořit podmínky pro prohlídku jatečných zvířat a masa a poskytnout bezplatně osobám, které ji provádějí, nezbytnou věcnou, osobní a jinou pomoc, zejména

1. poskytnout těmto osobám místnosti vhodně vybavené pro jejich činnost s tekoucí pitnou, studenou a teplou vodou a pracovní místa na výrobních linkách,

2. připravit jatečná zvířata, jejich těla, maso, orgány a ostatní části k veterinárnímu vyšetření,

3. provádět pomocné úkony potřebné k tomuto vyšetření,

g) vypracovat a předložit krajské veterinární správě ke schválení provozní a sanitační řád a pohotovostní plán opatření pro případ výskytu některých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.

(2) Jatečná zvířata přijatá na jatky nesmí již prostory jatek opustit bez souhlasu úředního veterinárního lékaře. Nemocná nebo z nemoci podezřelá jatečná zvířata se porážejí na jatkách nebo v oddělení jatek určených pro tento účel. Se souhlasem krajské veterinární správy mohou být poražena i na jatkách v prostorech určených k porážení zdravých zvířat, avšak časově odděleně.

(3) Zakazuje se porážení jatečných zvířat pro účely výživy lidí, jestliže bylo prohlídkou před poražením zjištěno, že jatečná zvířata

a) jsou nemocná nebezpečnou nákazou nebo některou nemocí přenosnou ze zvířat na člověka, anebo jsou podezřelá z takové nákazy nebo nemoci,

b) vykazují příznaky onemocnění nebo poruchy celkového zdravotního stavu, které by mohly způsobit nevhodnost jejich masa pro výživu lidí,

c) vykazují příznaky svědčící o tom, že jim byly podány farmakologicky aktivní nebo jiné látky, které by mohly způsobit škodlivost jejich masa pro zdraví lidí,

d) jsou unavená, rozrušená, poraněná nebo v agónii.

(3) Jatečná zvířata, o nichž tak stanoví tento zákon nebo předpisy Evropských společenství, nesmí být porážena pro účely výživy lidí^17l).

(4) Prováděcí právní předpis stanoví může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství,

a) podrobnosti o přípravě jatečných zvířat k dodávce na jatky, zacházení s nimi na jatkách a organizaci provozu jatek,

b) způsob porážení jatečných zvířat, přípravy jatečných zvířat, jejich těl, masa, orgánů a ostatních částí k veterinárnímu vyšetření, konkrétní nákazy, jiná onemocnění nebo jiné skutečnosti, které brání porážení jatečných zvířat, jakož i technické podmínky pro výkon státního veterinárního dozoru na jatkách,

c) rozsah pomocných úkonů prováděných provozovatelem jatek.

§ 24

(1) Prostory určené pro zacházení se živočišnými produkty musí být v takovém stavu, aby umožňovaly dodržování povinností a požadavků k zajištění zdravotní nezávadnosti těchto produktů, jakož i dodržování zásad správné hygienické praxe. Prostory určené pro zacházení se živočišnými produkty musí odpovídat požadavkům tohoto zákona a předpisů Evropských společenství^17m), zejména musí být konstruovány, uspořádány a vybaveny tak, aby umožňovaly dodržování povinností a požadavků k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a hygienických podmínek jejich výroby, zpracování a uvádění do oběhu, jakož i k vyloučení kontaminace. Musí být

a) dobře udržované, čisté a chráněné před původci nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, členovci, hlodavci a jinými škodlivými živočichy,

b) uspořádány tak, aby jejich části, v nichž existuje nebezpečí nákazy nebo znečištění živočišných produktů určených k výživě lidí a zvířat, byly odděleny od částí, v nichž toto nebezpečí není, a aby byla oddělena pracoviště s rozdílnými technologickými postupy a klimatickými podmínkami,

c) vybaveny stroji, zařízeními a jinými předměty, které nepůsobí nepříznivě na zdravotní nezávadnost živočišných produktů.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví

a) veterinární a hygienické požadavky a technické podmínky uspořádání a vybavení provozů, v nichž se zachází se živočišnými produkty,

b) kritéria pro stanovování provozů s malou kapacitou, včetně kritérií, podle nichž mohou orgány veterinární správy v souladu s právem Evropských společenství povolit zmírnění požadavků na jejich uspořádání a vybavení.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s předpisy Evropských společenství¹⁷ⁿ⁾

a) veterinární a hygienické požadavky na podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty, a technické podmínky jejich konstrukce, uspořádání a vybavení, pokud tyto požadavky a podmínky nejsou stanoveny předpisy Evropských společenství,

b) které podniky, závody a jiná zařízení se považují za podniky s malým objemem výroby,

c) kritéria, podle nichž mohou orgány veterinární správy

1. zmírnit bez ohrožení veterinárních a hygienických požadavků na výrobu živočišných produktů některé požadavky na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení, v nichž se zachází se živočišnými produkty,

2. přizpůsobit požadavky na konstrukci, uspořádání a vybavení potřebám podniků s malým objemem výroby, anebo podniků, závodů a jiných zařízení umístěných v oblastech s omezujícími zeměpisnými podmínkami,

3. umožnit pokračování v používání tradičních metod ve všech fázích výroby, zpracování a uvádění živočišných produktů do oběhu,

4. umožnit provádění provozních zkoušek za účelem ověřování nových přístupů k hygienické kontrole masa.

§ 25

Prodej zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích

(1) V tržnicích a na tržištích lze prodávat jen zdravá zvířata a zdravotně nezávadné živočišné produkty, které byly veterinárně vyšetřeny, prováděcí právní předpis upraví podrobnosti tohoto prodeje.

(2) Osoba, která provozuje sezonní prodej živých ryb, musí dodržovat požadavky stanovené tímto zákonem a zvláštními právními předpisy⁶⁾; je-li součástí provozování sezónního prodeje živých ryb rovněž zabíjení, kuchání nebo jiná úprava těchto ryb, je povinna požádat krajskou veterinární správu o stanovení podrobných veterinárních podmínek pro výkon těchto činností.

§ 25

Prodej zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích,

prodej živočišných produktů určených ke krmení zvířat

(1) V tržnicích a na tržištích (§ 46 písm. a)), kde byl příslušnými orgány povolen prodej zvířat a živočišných produktů, lze prodávat jen zdravá zvířata a zdravotně nezávadné živočišné produkty.

(2) Provozovatel tržnice nebo tržiště uvedených v odstavci 1 je povinen

a) předložit krajské veterinární správě ke schválení tržní řád, pokud tento řád nebyl vydán formou nařízení obce. Tržní řád musí obsahovat veterinární a hygienické podmínky zacházení s prodávanými zvířaty a živočišnými produkty, pravidla čištění a dezinfekce prostorů tržnice nebo tržiště včetně neškodného odstraňování vedlejších živočišných produktů a jiných odpadů a pravidla osobní hygieny osob podílejících se na zacházení s prodávanými zvířaty a živočišnými produkty,

b) vést evidenci osob, které v tržnici nebo na tržišti prodávají zvířata nebo živočišné produkty, která obsahuje jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu^17b), jde-li o fyzickou osobu, jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu^17b) a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu^17b), jde-li o podnikající fyzickou osobu, a obchodní firmu nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu.

(3) Osoba, která provozuje sezónní prodej živých ryb, musí dodržovat požadavky stanovené tímto zákonem a zvláštním právním předpisem⁶⁾ a předem oznámit krajské veterinární správě, kdy a na kterém místě bude prodej zahájen a kdy bude ukončen.

(4) Živočišné produkty určené ke krmení zvířat lze prodávat v prodejnách potravin pouze v podobě trvanlivých, spotřebitelsky balených a odděleně uložených výrobků.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

a) veterinární a hygienická pravidla pro prodej zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích, pro sezónní prodej ryb na samostatném prodejním místě a pro zabíjení, kuchání a jiné úpravy ryb, pokud jsou tyto činnosti součástí jejich prodeje,

b) která zvířata lze prodávat v tržnicích a na tržištích ,

c) veterinární, hygienické a technické požadavky na tržnice a tržiště, kde jsou prodávána zvířata a živočišné produkty, a na jejich uspořádání a vybavení.

Oddíl 3

Vnitrostátní přeprava živočišných produktů

§ 26

(1) Živočišné produkty se přepravují v souladu s předpisy Evropských společenství^17o)v dopravních prostředcích, které jsou konstruovány a vybaveny tak, aby byly dobře čistitelné a chránily přepravované produkty před znehodnocením, znečištěním a kontaminací, jakož i před členovci, hlodavci a jinými škodlivými živočichy, a je-li to třeba se zřetelem na druh přepravovaných produktů, aby udržovaly požadované mikroklimatické podmínky až do skončení přepravy.

(2) Dopravní prostředky určené pro přepravování živočišných produktů musí být řádně větrány, pravidelně čištěny a dezinfikovány.

(3) Dopravce, který jako podnikatel¹⁰⁾ přepravuje živočišné produkty, je povinen

a) požádat před zahájením činnosti krajskou veterinární správu o registraci,

b) vést evidenci o čištění a dezinfekci dopravních prostředků používaných k přepravě živočišných produktů, jakož i o provedených přepravách, uchovávat ji po dobu nejméně 1 roku a na požádání ji předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.

(4) V jednom přepravním prostoru lze přepravovat jen živočišné produkty, které byly shodně posouzeny z hlediska jejich zdravotní nezávadnosti a použitelnosti, popřípadě poživatelnosti a u kterých nedochází ke vzájemnému nepříznivému ovlivňování.

§ 27

(1) Veterinární osvědčení je třeba k přepravě

a) zvěřiny z místa veterinárního vyšetření s výjimkou zvěřiny pro osobní spotřebu lovce nebo zvěřiny dělené a stanoveným způsobem balené a označené,

b) živočišných produktů určených k dalšímu zpracování za zvláštních podmínek nebo k jinému způsobu zužitkování,

c) živočišných produktů určených k zmrazení a následnému skladování,

d) živočišných produktů přepravovaných ke skladování v rámci státních hmotných rezerv a po jejich vyskladnění.

(1) Veterinární osvědčení je třeba k přepravě

a) zvěřiny ze sběrného a prohlížecího místa, na němž se těla ulovené volně žijící zvěře prohlížejí a skladují před jejich další přepravou,

b) živočišných produktů určených ke zvláštní úpravě (ošetření) a použití (§ 18 odst. 4 a 5),

c) živočišných produktů přepravovaných ke skladování v rámci státních hmotných rezerv a po jejich vyskladnění,

d) vyžadují-li to tento zákon, zvláštní právní předpisy nebo předpisy Evropských společenství v případech živočišných produktů určených k obchodování nebo vývozu, popřípadě v dalších případech.

(2) Krajská veterinární správa, která vydala veterinární osvědčení, je povinna uchovávat jeho opis po dobu 3 let.

(3) Živočišné produkty, k jejichž přepravě se vyžaduje veterinární osvědčení, podléhají veterinárnímu vyšetření v místě původu, a stanovila-li tak krajská veterinární správa, také v místě, do něhož jsou tyto produkty přepravovány.

(4) Prováděcí právní předpis

a) upraví podrobněji veterinární požadavky na vybavení, čištění a dezinfekci ramp, na nichž se nakládají a vykládají živočišné produkty, na vybavení dopravních prostředků, jimiž se přepravují živočišné produkty, jejich čištění a dezinfekci a na způsob ukládání živočišných produktů v jejich přepravních prostorech,

b) stanoví lhůtu, v níž lze požádat o vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktů, náležitosti a dobu platnosti tohoto veterinárního osvědčení, jak a na základě čeho se toto veterinární osvědčení vydává.

HLAVA IV

VETERINÁRNÍ PODMÍNKY OBCHODOVÁNÍ SE ZVÍŘATY A ŽIVOČIŠNÝMI PRODUKTY S ČLENSKÝMI STÁTY, JEJICH DOVOZU A TRANZITU

Z TŘETÍCH ZEMÍ A JEJICH VÝVOZU DO TĚCHTO ZEMÍ

Oddíl 1

Obchodování se zvířaty a živočišnými

produkty s členskými státy

§ 28

(1) Z České republiky lze odesílat do členských států pouze

a) zvířata, která

1. pocházejí z hospodářství, popřípadě jiného zařízení registrovaného podle zvláštních právních předpisů,8) jež nepodléhá omezujícím či zakazujícím veterinárním opatřením vztahujícím se na zvířata daného druhu a jež je pod státním veterinárním dozorem,

2. jsou zdravá a splňují stanovené veterinární podmínky, popřípadě i zvláštní veterinární záruky,

3. jsou označena stanoveným způsobem a provázena veterinárním osvědčením, a nevyžaduje-li se toto osvědčení, jiným průvodním dokladem,

b) živočišné produkty, které

1. byly získány, kontrolovány, označeny a etiketovány v souladu s požadavky stanovenými na výrobu těchto produktů a na jejich uvádění do oběhu,

2. jsou zdravotně nezávadné, provázené veterinárním osvědčením, jsou označeny stanoveným způsobem a provázeny veterinárním osvědčením, a nevyžaduje-li se toto osvědčení, jiným průvodním dokladem.

(1) Předmětem obchodování mohou být pouze

a) zvířata, která odpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy^17p) a předpisy Evropských společenství^17q), zejména která

1. pocházejí z hospodářství, popřípadě jiného zařízení registrovaného podle zvláštního právního předpisu⁸⁾, které nepodléhá omezujícím nebo zakazujícím veterinárním opatřením vztahujícím se na zvířata daného druhu a je pod státním veterinárním dozorem,

2. jsou zdravá a splňují stanovené veterinární požadavky na obchodování s nimi, jakož i případné zvláštní veterinární záruky^17r),

3. jsou označena stanoveným způsobem^9d) a provázena veterinárním osvědčením^17s), a nevyžaduje-li se toto osvědčení, jiným průvodním dokladem,

b) živočišné produkty, které odpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem, zvláštními právními předpisy^17t) a předpisy Evropských společenství^14b), zejména které

1. pocházejí z podniku, závodu nebo jiného zařízení, jenž je schválen a registrován, popřípadě registrován podle tohoto zákona a předpisů Evropských společenství^17g) a je pod státním veterinárním dozorem,

2. jsou zdravotně nezávadné, ve všech fázích jejich výroby, zpracování a uvádění do oběhu byly dodrženy povinnosti a požadavky stanovené z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a splňují stanovené veterinární požadavky na obchodování s nimi, jakož i případné zvláštní veterinární záruky^17u),

3. jsou označeny stanoveným způsobem^14d) a provázeny průvodním dokladem, popřípadě – vyžaduje-li se veterinární osvědčení^17s) – tímto osvědčením.

(2) Nemohou být takto odesílána Předmětem obchodování nemohou býtzvířata a živočišné produkty, které z veterinárních nebo hygienických důvodů nemohou být obchodně využity v České republice, ani zvířata, která byla určena k poražení nebo utracení v souvislosti s plněním programu ozdravování zvířat nebo v rámci ochranných a zdolávacích opatření.

(3) Zvířata a živočišné produkty uvedené v odstavci 1 podléhají veterinární kontrole v místě původu a veterinární kontrole při příchodu na místo, do něhož jsou provázena veterinárním osvědčením, popřípadě jiným průvodním dokladem, a v němž jsou přijata (dále jen "místo určení"). Jejich veterinární kontrola v místě původu musí být prováděna přinejmenším s takovou pečlivostí a odpovědností, jako kdyby byly určeny pro tuzemský trh. Veterinární kontrola při příchodu na místo určení se provádí formou nediskriminujících namátkových kontrol^17v).

(4) Osoby, které se podílejí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty s členskými státy (dále jen "obchodování"), jsou povinny předem požádat krajskou veterinární správu o registraci.

(4) Osoby, které se podílejí na obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, jsou povinny předem požádat krajskou veterinární správu o registraci. To však neplatí pro osoby, které již byly krajskou veterinární správou schváleny a registrovány podle § 9b.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví lhůtu, v níž lze požádat o vydání veterinárního osvědčení, jež provází zvířata a živočišné produkty uvedené v odstavci 1, náležitosti a dobu platnosti tohoto osvědčení a jak a na základě čeho se toto osvědčení vydává.

§ 29

Veterinární kontrola v místě původu

(1) Veterinární kontrola v místě původu zjišťuje, zda

a) odesílaná zvířata a odesílané živočišné produkty splňují stanovené podmínky pro obchodování, a nebyly-li tyto podmínky stanoveny, podmínky požadované státem určení a zda odesílaná zvířata jsou přepravována ve vhodných dopravních prostředcích, odpovídajících požadavkům na hygienu jejich přepravy a na jejich pohodu,

b) chovatelé těchto zvířat dodržují stanovené požadavky na jejich chov a zda osoby zacházející s těmito živočišnými produkty dodržují stanovené požadavky na jejich výrobu, včetně soustavné vlastní kontroly hygienických podmínek výroby, skladování a přepravu.

(2) Chovatelé a osoby, které zacházejí se živočišnými produkty, jsou povinni poskytovat orgánům provádějícím veterinární kontrolu v místě původu nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při provádění zdravotních zkoušek, odběru vzorků a prověřování dokladů.

§ 30

Veterinární kontrola při příchodu na místo určení

(1) Veterinární kontrola při příchodu na místo určení zejména ověřuje

a) namátkovou kontrolou, zda přicházející zvířata a přicházející živočišné produkty splňují stanovené podmínky pro obchodování, a nebyly-li tyto podmínky stanoveny, podmínky požadované Českou republikou; při namátkové kontrole mohou být odebrány vzorky,

b) kontrolou veterinárního osvědčení, popřípadě jiného průvodního dokladu, zda jsou ve shromažďovacích střediscích a na trzích přijímána a na jatkách porážena pouze zvířata, jež splňují podmínky uvedené pod písmenem a),

c) zda jsou přijímány do podniků, závodů nebo jiných zařízení pod státním veterinárním dozorem pouze živočišné produkty, jejichž označení a požadované průvodní doklady odpovídají požadavkům uvedeným pod písmenem a),

d) pokud se tak mělo stát, zda byla zvířata po příchodu na místo určení z nákazových důvodů umístěna a držena v karanténě.

(2) Zjistí-li orgány provádějící veterinární kontrolu při příchodu na místo určení

a) přítomnost původců nákazy uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nemoci přenosné ze zvířat na člověka nebo jiného onemocnění anebo jinou možnou příčinu závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí, popřípadě, že živočišné produkty pocházejí z oblasti zamořené rychle se šířící nákazou, rozhodnou o umístění zvířat v karanténě nebo o jejich poražení či utracení, anebo o neškodném odstranění živočišných produktů,

b) nesplnění podmínek stanovených pro obchodování, mohou ponechat, pokud to dovolují veterinární a hygienické okolnosti, na odesilateli, aby zvolil některé z následujících opatření: umístění zvířat a živočišných produktů pod státním veterinárním dozorem do odstranění jejich nesouladu se stanovenými podmínkami, poražení nebo utracení zvířat nebo neškodné odstranění živočišných produktů, vrácení zvířat nebo živočišných produktů se souhlasem příslušného orgánu státu původu, popřípadě i předběžného souhlasu tranzitního státu, anebo použití živočišných produktů k jiným účelům. Nevyužije-li odesilatel možnosti volby některého z těchto opatření ve lhůtě určené orgány provádějícími veterinární kontrolu při příchodu na místo určení, rozhodnou o vhodném opatření tyto orgány. Jsou-li však důvodem tohoto postupu pochybení nebo nesrovnalosti ve veterinárním osvědčení, popřípadě v jiném průvodním dokladu, musí být odesilateli nejprve poskytnuta lhůta k odstranění těchto nedostatků.

(3) Příjemci zvířat a živočišných produktů v místě určení jsou povinni

a) hlásit krajské veterinární správě předpokládaný příchod zvířat nejméně 24 hodin předem, příchod živočišných produktů způsobem a v rozsahu odpovídajícím potřebám jejich veterinární kontroly při příchodu na místo určení,

a) informovat předem krajskou veterinární správu podle jejích požadavků o příchodu zvířat nebo živočišných produktů z jiného členského státu, a to v rozsahu nezbytném z hlediska účelu a způsobu provádění veterinární kontroly při příchodu na místo určení,

b) kontrolovat před rozdělením nebo obchodním využitím zásilky, zda jsou zvířata nebo živočišné produkty stanoveným způsobem označeny a provázeny požadovanými průvodními doklady, a případná pochybení nebo nesrovnalosti oznámit bez odkladu krajské veterinární správě,

c) vést záznamy o uskutečněných obchodech, uchovávat tyto záznamy, veterinární osvědčení a jiné průvodní doklady po dobu nejméně 1 roku a na požádání je předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

d) poskytovat orgánům provádějícím veterinární kontrolu při příchodu na místo určení nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při prověřování dokladů.

§ 31

(1) Dojde-li na území České republiky k výskytu nákazy uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nemoci přenosné ze zvířat na člověka nebo jiného onemocnění, anebo k jiné možné příčině závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí, uvědomí o tom Státní veterinární správa Komisi i členské státy.

(2) Náklady spojené s opatřeními podle § 30 odst. 2 nese bez nároku na náhradu od státu odesilatel nebo jeho zástupce.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) konkrétní veterinární požadavky na obchodování se zvířaty jednotlivých druhů a s různými živočišnými produkty,

b) způsob provádění veterinární kontroly v místě původu a veterinární kontroly při příchodu na místo určení, součinnost a pomoc, kterou jsou povinni chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty poskytovat orgánům provádějícím tyto kontroly,

c) podrobnosti o opatřeních, která činí orgány provádějící veterinární kontrolu na základě zjištění, že nejsou splněny podmínky stanovené pro obchodování, jakož i postup v případě, že dojde v souvislosti s těmito opatřeními ke sporu mezi odesilatelem a orgány provádějícími veterinární kontrolu při příchodu na místo určení,

d) rozsah a další náležitosti sdělovaných údajů, které orgány provádějící veterinární kontrolu bezodkladně sdělují prostřednictvím dálkového přenosu dat.,

e) podrobnosti postupu a součinnosti Státní veterinární správy s příslušnými orgány členského státu původu v případech uvedených v § 30 odst. 2.

Oddíl 2

Dovoz a tranzit zvířat, živočišných produktů a ostatního

veterinárního zboží z třetích zemí a jejich vývoz do těchto zemí

Dovoz z třetích zemí

§ 32

(1) Zvířata, živočišné produkty a ostatní veterinární zboží dovážené z třetích zemí (dále jen "kontrolované zboží") mohou vstoupit na území České republiky jen přes stanoviště veterinární hraniční kontroly České republiky (dále jen "pohraniční veterinární stanice") nebo jiného členského státu. Zvířata musí být přepravována přímo na toto stanoviště anebo do karanténního střediska, vyžaduje-li to jejich zdravotní stav .

(2) Pohraniční veterinární stanice, která je buď přímo na místě vstupu na území České republiky anebo v jeho blízkosti, je součástí krajské veterinární správy, k níž je místně příslušná. Její provoz se řídí provozním řádem vydaným v dohodě s celními orgány a orgány Policie České republiky. Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") zveřejní ve Věstníku Ministerstva zemědělství, ve kterých místech jsou pohraniční veterinární stanice a které krajské veterinární správy jsou součástí.

(3) Kontrolované zboží, s výjimkou krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, musí být provázeno prvopisy platných veterinárních osvědčení vystavených úředním veterinárním lékařem třetí země, popřípadě jiných požadovaných průvodních dokladů, které zůstávají na pohraniční veterinární stanici. Na této stanici je podrobeno pohraniční veterinární kontrole, která zjišťuje, zda jsou splněny stanovené veterinární požadavky na dovážené kontrolované zboží (dále jen "dovozní podmínky"). Provádějí ji úřední veterinární lékaři krajské veterinární správy, jejíž součástí je pohraniční veterinární stanice (dále jen "orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu"), kteří jsou odpovědni za provádění pohraniční veterinární kontroly; při jejím provádění, jakož i po jejím provedení, postupují podle tohoto zákona, zvláštních právních předpisů^17w) a předpisů Evropských společenství^17x).

(4) Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu vydají po provedení této kontroly osobě, která předkládá kontrolované zboží, s výjimkou krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, ke kontrole osvědčení o provedení pohraniční veterinární kontroly a jejím výsledku stejnopis společného veterinárního vstupního dokladu (SVVD)^17y) (dále jen „vstupní doklad“). V případě dovozu krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, provázených stanovenými průvodními doklady, provedou orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu kontrolu průvodních dokladů a totožnosti kontrolovaného zboží a namátkový odběr vzorků, které následně předají určenému orgánu odborného dozoru podle zvláštních právních předpisů⁴⁾.

(5) Celní orgány, k nimž je pohraniční veterinární stanice místně příslušná, nesmí propustit kontrolované zboží do volného oběhu¹⁸⁾, pokud jim nebyl předložen doklad o tom nebylo-li celní prohlášení doloženo vstupním dokladem, který potvrzuje, že byla provedena pohraniční veterinární kontrola s příznivým výsledkem a že byly zaplaceny poplatky za její provedení, popřípadě i záloha na úhradu výdajů spojených s opatřeními podle § 34 odst. 2 a § 35 odst. 1.

(6) Dovozce nebo jeho zástupce, popřípadě jiná osoba odpovědná za náklad (dále jen „dovozce nebo jeho zástupce“) je povinen

a) uvědomit pohraniční veterinární stanici

1. s předstihem 1 pracovního dne o příchodu dovážených zvířat na tuto stanici, a to s uvedením jejich počtu a druhu a předpokládané doby jejich příjezdu,

2. předem o příchodu dovážených živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží na tuto stanici, a to prostřednictvím řádně vyplněné první části (informace o zásilce) osvědčení o provedení pohraniční veterinární kontroly a jejím výsledku, anebo podrobného popisu zásilky tohoto zboží v písemné nebo počítačové formě,

a) uvědomit pohraniční veterinární stanici prostřednictvím vstupního dokladu

1. s předstihem 1 pracovního dne o příchodu dovážených zvířat na tuto stanici, a to s uvedením jejich počtu a druhu a předpokládané doby jejich příchodu,

2. předem o příchodu dovážených živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží na tuto stanici, a to s uvedením jejich hmotnosti a druhu a předpokládané doby jejich příchodu,

b) předložit kontrolované zboží s potřebnými průvodními doklady a informacemi k provedení pohraniční veterinární kontroly na místě, na němž má být tato kontrola provedena, a poskytnout orgánům provádějícím tuto kontrolu na jejich žádost potřebnou součinnost a pomoc.,

c) jsou-li předmětem dovozu zvířata nebo živočišné produkty, pro něž nebyly dosud dovozní podmínky stanoveny (harmonizovány) na úrovni Evropské unie, požádat předem Státní veterinární správu o sdělení dovozních podmínek, jež jsou uplatňovány na dovoz zvířat nebo živočišných produktů daného druhu z příslušné třetí země nebo její části do České republiky.

(7) Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu neodpovídají za škodu, ke které došlo nezbytným zdržením dopravního prostředku v důsledku provádění této kontroly. Při jejím provádění však postupují tak, aby nebyl provoz dopravce nebo provozovatele poštovních služeb rušen větší měrou, než je nezbytně nutné.

(8) Zvláštní právní předpisy o dovozu zvířat¹⁸⁾ a o podmínkách jejich přepravy⁶⁾ zůstávají nedotčeny.

§ 33

(1) Pohraniční veterinární kontrola zahrnuje kontrolu dokladů a totožnosti kontrolovaného zboží a fyzickou kontrolu.

(2) Kontrolou dokladů a totožnosti kontrolovaného zboží se ověřuje

a) původ a následné určení dovážených zvířat a dále, zda údaje uvedené ve veterinárním osvědčení a ostatních průvodních dokladech potvrzují splnění dovozních podmínek a zda zásilka nebyla odmítnuta,

b) zda dovážené živočišné produkty, ostatní veterinární zboží a krmiva rostlinného původu, doplňkové látky a premixy odpovídají údajům uvedeným ve veterinárním osvědčení a ostatních průvodních dokladech.

(3) Fyzická kontrola dovážených

a) zvířat zahrnuje jejich klinické a nezbytné laboratorní vyšetření, jakož i ověření, zda jsou splněny veterinární požadavky na jejich ochranu během přepravy⁶⁾. V případě potřeby se v jejím rámci provádí též odběr vzorků, které mají být vyšetřeny, a to zejména na přítomnost reziduí,

b) živočišných produktů a ostatního veterinárního zboží, s výjimkou krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů, zahrnuje jejich smyslové vyšetření, odběr vzorků a laboratorní zkoušky, jimiž se zjišťuje, zda tyto produkty a ostatní zboží odpovídají dovozním podmínkám a zda jsou v takovém stavu, aby mohly být použity k účelu uvedenému ve veterinárním osvědčení, popřípadě v ostatních průvodních dokladech,

c) rostlinných krmiv, doplňkových látek a premixů zahrnuje jejich smyslové posouzení a laboratorní zkoušky podle zvláštních právních předpisů⁴⁾.

(4) Vznikne-li podezření, že dovozní podmínky nejsou dodrženy, anebo vzniknou-li pochybnosti o totožnosti nebo stavu kontrolovaného zboží, provedou orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu jakákoli další šetření, jež považují za nezbytná v zájmu odpovědného splnění účelu této kontroly.

(5) Zjistí-li orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu, že

a) kontrolované zboží je nebezpečné pro zdraví zvířat nebo lidí,

1. stanoví odpovídající vhodné opatření k zabránění dalšího působení a šíření nebezpečí pro zdraví zvířat nebo lidí,

2. uvědomí o zjištěných skutečnostech a přijatých opatřeních a o původu zboží ostatní pohraniční veterinární stanice a Komisi,

b) v činnosti některého stanoviště veterinární pohraniční kontroly jiného členského státu se projevují závažné nebo opakované nedostatky, učiní příslušná opatření s cílem uvědomit Komisi a členské státy o těchto nedostatcích.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) umístění pohraničních veterinárních stanic a podrobnosti týkající se jejich základního materiálního a personálního zabezpečení,

b) místo a způsob výkonu pohraniční veterinární kontroly, včetně stanovení postupu v případě kontroly veterinárního zboží určeného k dovozu přes jinou pohraniční veterinární stanici, nebo určeného pro jiný členský stát, a opatření, která činí orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu na základě zjištění, že nejsou splněny dovozní podmínky, jakož i postup při kontrole krmiv rostlinného původu, doplňkových látek a premixů s uvedením dokladů, které musí tato krmiva, doplňkové látky a premixy provázet,

c) podrobnosti o opatřeních, která činí orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu na základě zjištění, že nejsou splněny dovozní podmínky,

c) d) rozsah a další náležitosti sdělovaných údajů, které orgány provádějící veterinární kontrolu bezodkladně sdělují prostřednictvím dálkového přenosu dat,

d) e) rozsah součinnosti, kterou poskytuje dovozce nebo jeho zástupce orgánům provádějícím pohraniční veterinární kontrolu.

Dovoz zvířat

§ 34

(1) Vstup zvířat dovážených z třetích zemí na území České republiky nelze povolit, jestliže

a) zvířata pocházejí z třetí země nebo její části, která není uvedena na seznamu třetích zemí a jejich částí, z nichž je možno zvířata toho druhu dovážet, anebo z třetí země nebo její části, z nichž je dovoz zvířat toho druhu zakázán,

b) zvířata nesplňují dovozní podmínky nebo představují nebezpečí pro zdraví zvířat nebo lidí,

c) veterinární osvědčení nebo jiný průvodní doklad neodpovídá požadavkům stanoveným pro doklady, které provázejí zvířata dovážená z třetích zemí.

(2) Mají-li být tato zvířata umístěna v karanténě nebo izolaci, může tato karanténa nebo izolace probíhat buď na samotné pohraniční veterinární stanici anebo v její bezprostřední blízkosti, v karanténním středisku nebo v hospodářství v místě určení.

(1) Vstup zvířat dovážených z třetích zemí na území České republiky nelze povolit, jestliže

a) zvířata, pro něž byly dovozní podmínky stanoveny (harmonizovány) na úrovni Evropské unie, pocházejí z třetí země nebo její části, která není uvedena na seznamu třetích zemí a jejich částí, z nichž je možno zvířata toho druhu dovážet, anebo z třetí země nebo její části, z nichž je dovoz zvířat toho druhu zakázán,

b) zvířata, pro něž nebyly dosud dovozní podmínky stanoveny (harmonizovány) na úrovni Evropské unie, nesplňují dovozní podmínky uplatňované v České republice,

c) zvířata jsou nemocná nákazou nebo nemocí přenosnou ze zvířat na člověka, podezřelá z nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, anebo představují z jiného důvodu nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat,

d) zvířata nejsou v dostatečně dobré kondici, která by jim umožňovala pokračovat v přepravě,

e) veterinární osvědčení nebo jiný průvodní doklad nesplňuje požadavky stanovené pro doklad, který provází zvířata dovážená z třetích zemí,

f) vyvážející třetí země nesplňuje požadavky stanovené pro třetí země vyvážející zvířata do členských států.

(2) Vyžadují-li tento zákon nebo předpisy Evropských společenství, aby byla dovážená zvířata umístěna v karanténě nebo izolaci, může tato karanténa nebo izolace probíhat ve schváleném karanténním středisku třetí země původu, v karanténním středisku členského státu nebo v hospodářství určení. Mají-li být dovážená zvířata umístěna v karanténě na základě výsledku pohraniční veterinární kontroly, určí orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu se zřetelem k jimi zjištěnému nebezpečí, zda karanténa proběhne na samotné pohraniční veterinární stanici nebo v její bezprostřední blízkosti, anebo v hospodářství určení nebo v karanténním středisku, které se nachází v blízkosti hospodářství určení.

(3) Náklady na umístění a držení zvířat v karanténě nebo izolaci, které probíhají v samotné pohraniční veterinární stanici, nese bez nároku na náhradu od státu dopravce dovozcenebo jeho zástupce, náklady na umístění a držení zvířat v karanténě nebo izolaci v ostatních případech nese bez nároku na náhradu od státu příjemce.

(4) Obchodování se zvířaty, která byla dovezena z třetí země, prošla pohraniční veterinární stanicí a byla propuštěna do volného oběhu, se řídí pravidly uvedenými v hlavě IV oddílu 1; vyžadují-li to okolnosti, provádí se veterinární kontrola těchto zvířat při příchodu na místo určení.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

a) konkrétní požadavky na dovoz zvířat různých druhů ze třetích zemí apodrobnosti o důvodech, které brání vstupu jednotlivých druhů zvířat dovážených z třetích zemí na území České republiky,

b) umísťování zvířat dovážených z třetích zemí v karanténě nebo izolaci a technické podmínky pro schválení karanténního střediska.

§ 35

(1) Jestliže pohraniční veterinární kontrola prokáže, že zvířata dovážená z třetí země nesplňují dovozní podmínky, popřípadě že došlo k jinému pochybení nebo nesrovnalosti, orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu po projednání s dovozcem nebo jeho zástupcem

a) určí, že zvířata budou

1. dočasně ustájena, napojena a nakrmena, podle potřeby i ošetřena, nebo

2. umístěna v karanténě nebo izolaci, anebo

b) rozhodnou, že zvířata budou

1. odeslána ve stanovené lhůtě zpět, pokud tomu nebrání jejich zdravotní stav nebo požadavky na jejich pohodu, přičemž současně zruší platnost veterinárního osvědčení, popřípadě jiného průvodního dokladu, které provází odmítnutou zásilku, anebo

2. veterinárně vyšetřena a v souladu s výsledky veterinárního vyšetření poražena pro potřeby výživy lidí, popřípadě utracena.

(2) Dovozce nebo jeho zástupce nese bez nároku na náhradu od státu náklady spojené s opatřeními podle odstavce 1, a to po odečtení případného výnosu z prodeje poražením zvířete získaných živočišných produktů.

Dovoz živočišných produktů

§ 36

(1) Živočišné produkty dovezené z třetích zemí musí splňovat požadavky uvedené v § 18 odst. 1 a 2 a v předpisech Evropských společenství^18a), anebo poskytovat rovnocenné záruky. Veterinární osvědčení, které je provází, musí potvrzovat, že živočišné produkty splňují dovozní podmínky včetně případných zvláštních dovozních podmínek, pokud takové podmínky byly orgány Evropské unie stanoveny pro příslušnou třetí zemi nebo skupinu třetích zemí.

(1) (2) Živočišné produkty dovezené z třetích zemí, které vstoupily na území České republiky, aniž byly předloženy k pohraniční veterinární kontrole, musí být zabaveny a buď neškodně odstraněny, anebo vráceny.

(2) (3) Jestliže pohraniční veterinární kontrola prokáže, že živočišné produkty dovážené z třetí země nesplňují dovozní podmínky, popřípadě že došlo k jinému pochybení nebo nesrovnalosti, orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu po projednání s dovozcem nebo jeho zástupcem rozhodnou, že tyto produkty budou

a) odeslány nejdéle do 60 dnů zpět, pokud tomu nebrání výsledek pohraniční veterinární kontroly nebo veterinární a hygienické požadavky, a to přes tutéž pohraniční veterinární stanici, a pokud možno za použití téhož dopravního prostředku. V tomto případě orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu také zruší platnost veterinárního osvědčení, popřípadě jiného průvodního dokladu, který provází odmítnutou zásilku, anebo nelze-li živočišné produkty odeslat zpět, uplynula-li lhůta 60 dnů nebo dal-li k tomu dovozce nebo jeho zástupce okamžitý souhlas,

b) neškodně odstraněny.

(3) (4) Do doby zpětného odeslání nebo neškodného odstranění musí být živočišné produkty pod státním veterinárním dozorem.

(4) (5) Podle odstavce 2 odstavce 3 se nepostupuje, jestliže bylo povoleno použití živočišných produktů k jinému účelu, pokud tím není ohroženo zdraví lidí nebo zvířat.

(5) (6) Dovozce nebo jeho zástupce nese bez nároku na náhradu od státu náklady spojené s opatřeními podle odstavců 1 až 3 odstavců 2 až 4.

§ 37

(1) Živočišné produkty dovážené z třetí země a určené pro svobodné celní pásmo, svobodný celní sklad¹⁹⁾ nebo celní sklad²⁰⁾ se z hlediska pohraniční veterinární kontroly považují za zboží určené k propuštění do volného oběhu na území České republiky nebo jiného členského státu, pokud nejsou jednoznačně určeny k jinému konečnému použití. Proto podléhají na pohraniční veterinární stanici pohraniční veterinární kontrole za účelem ověření, zda splňují dovozní podmínky.

(2) Zpětný dovoz živočišných produktů, které byly odmítnuty třetí zemí, lze povolit, jestliže tyto produkty

a) jsou provázeny prvopisem veterinárního osvědčení, popřípadě jeho opisem ověřeným orgánem, který toto osvědčení vydal, spolu s uvedením důvodu odmítnutí zásilky a záruky, že s těmito produkty nebylo nijak zacházeno a že byly dodrženy veterinární podmínky stanovené pro jejich skladování a přepravu, a v případě zaplombovaných kontejnerů prohlášením dopravce, že s těmito produkty nebylo nijak zacházeno a že obsah kontejnerů nebyl vyložen,

b) jsou podrobeny kontrole dokladů a totožnosti, a pokud vzniknou pochybnosti o jejich souladu se stanovenými dovozními podmínkami, též fyzické kontrole,

c) byly vráceny přímo podniku, závodu, popřípadě jinému zařízení, původu, a jde-li o tranzit územím jiného členského státu, který byl povolen úředním veterinárním lékařem stanoviště veterinární hraniční kontroly, v němž poprvé vstoupily na území členských států.

c) byly vráceny z pohraniční veterinární stanice přímo podniku, závodu, popřípadě jinému zařízení původu, a to v zapečetěných vozidlech s nepropustnými částmi, určenými k přepravě živočišných produktů, nebo v zapečetěných, nepropustných kontejnerech. Jde-li o tranzit územím jiného členského státu, je povolení zpětného dovozu podmíněno tím, že byl tento tranzit předem povolen jménem všech členských států, jejichž územím bude zásilka procházet, úředním veterinárním lékařem stanoviště veterinární hraniční kontroly v členském státě, v němž produkty poprvé vstoupily na území členských států.

(3) Osoby, které dodávají živočišné produkty, určené ke spotřebě posádkou a cestujícími, přímo na plavidla v mezinárodní námořní dopravě, musí

a) být pro tento účel schváleny krajskou veterinární správou a registrovány,

b) mít k dispozici prostory pro ukládání živočišných produktů s kontrolovanými vchody a východy,

c) zaručit, že neuvolní živočišné produkty, které nesplňují stanovené podmínky, ke spotřebě na území České republiky nebo jiného členského státu.

(4) Obchodování se živočišnými produkty, které byly dovezeny z třetí země, prošly pohraniční veterinární stanicí a byly propuštěny do volného oběhu, se řídí pravidly uvedenými v hlavě IV oddílu 1; vyžadují-li to okolnosti, provádí se veterinární kontrola těchto produktů při příchodu na místo určení.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

a) konkrétní požadavky na dovoz různých živočišných produktů z třetích zemí, včetně požadavků na dovoz produktů určených pro svobodné celní pásmo, svobodný celní sklad nebo celní sklad, a na jejich pohraniční veterinární kontrolu,

b) podrobnosti zpětného dovozu živočišných produktů, které byly odmítnuty třetí zemí, a přímých dodávek živočišných produktů určených ke spotřebě posádkou a cestujícími na plavidle v mezinárodní námořní dopravě.

§ 38

Tranzit zvířat a živočišných produktů z třetích zemí

(1) Pro tranzit kontrolovaného zboží z jedné třetí země do jiné třetí země (dále jen "tranzit") územím České republiky platí ustanovení 32, 33, 35 a 36 přiměřeně.

(2) Tranzit zvířat lze povolit za předpokladu, že

a) tato zvířata pocházejí ze země, jejímž zvířatům nebyl zakázán vstup na území České republiky, a že splňují podle výsledků pohraniční veterinární kontroly dovozní podmínky, popřípadě podmínky přinejmenším rovnocenné, anebo že tranzit těchto zvířat byl již povolen úředním veterinárním lékařem stanoviště veterinární hraniční kontroly jiného členského státu, na jehož území byla zvířata předložena k pohraniční veterinární kontrole dříve,

b) je v souladu s tamními právními předpisy předložen doklad o závazku první z třetích zemí, kam jsou zvířata zasílána po tranzitu územím České republiky, že tato zvířata za žádných okolností neodmítne a neodešle zpět, jakož i že budou dodrženy požadavky na jejich ochranu během přepravy,

c) zvířata jsou přepravována způsobem a za podmínek, jež odpovídají veterinárním požadavkům na jejich přepravu, a že v průběhu přepravy jsou prováděny, pokud jde o zacházení s těmito zvířaty, pouze činnosti, které se provádějí v místě vstupu nebo opuštění území České republiky, a činnosti nutné k zajištění pohody zvířat,

d) informace o tom, že tato zvířata prošla pohraniční veterinární stanicí, je prostřednictvím dálkového přenosu dat předána příslušným orgánům tranzitem dotčených států a stanovišti veterinární hraniční kontroly, jímž tato zvířata opouštějí území členských států.

(3) Tranzit živočišných produktů lze povolit za předpokladu, že

a) tyto produkty pocházejí z třetí země, jejímž produktům nebyl zakázán vstup na území České republiky, a že splňují podle výsledků pohraniční veterinární kontroly dovozní podmínky, anebo že tranzit těchto produktů byl již povolen úředním veterinárním lékařem stanoviště veterinární hraniční kontroly jiného členského státu, na jehož území byly tyto produkty předloženy k pohraniční veterinární kontrole dříve,

b) osoba odpovědná za zásilku těchto produktů se zaváže, že ji znovu převezme, pokud bude odmítnuta, a že s těmito produkty naloží v souladu s § 36 a uhradí poplatky za provedení pohraniční veterinární kontroly.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti povolování tranzitu různých druhů kontrolovaného zboží.

§ 38a

(1) Ustanovení § 32 až 38 se nevztahují na dovoz nebo tranzit zvířat a živočišných produktů, pokud

a) tato zvířata a produkty jsou považovány za zboží, jež nemá obchodní charakter²¹⁾, a jsou dováženy nebo prováženy v cestovním styku jako cestovní zavazadlo, spěšnina, na letecký nákladní list nebo dopravovány provozovatelem poštovních služeb,

b) s jejich dovozem nebo tranzitem není spojeno nebezpečí zavlečení nákaz zvířat nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka, anebo ohrožení zdraví lidí zdravotně závadnými živočišnými produkty,

c) živočišné produkty nebudou použity k jinému účelu, než pro který jsou dováženy.

(1) Není-li stanoveno jinak, nevztahují se ustanovení § 32 až 38 na dovoz nebo tranzit

a) zvířat v zájmovém chovu, pokud jsou tato zvířata v doprovodu chovatele dovážena nebo provážena k neobchodním účelům, s výjimkou koňovitých,

b) živočišných produktů dovážených nebo provážených v malém množství zpravidla jako součást osobních zavazadel cestujících nebo jako malé zásilky posílané soukromým osobám, pokud jsou dováženy nebo prováženy k neobchodním účelům, s výjimkou masa a masných výrobků, mléka a mléčných výrobků^20a).

(2) Psi, kočky a fretky mohou být dováženi, popřípadě opětovně dováženi, z třetích zemí, jestliže splňují veterinární podmínky stanovené pro jejich dovoz do členských států příslušnými orgány Evropské unie^21a)21).

(3) Zvířata v zájmovém chovu nebo živočišné produkty určené pro lidskou spotřebu, dovážené cestujícími ze třetích zemí k neobchodním účelům, podléhají podle předpisů Evropských společenství²²⁾ kontrole v místě vstupu na území České republiky. Tuto kontrolu v rámci celní kontroly provádějí celní úřady při kontrole cestujících a jejich osobních zavazadel. Je-li takto dováženo více jak 5 zvířat v zájmovém chovu nebo jsou-li kontrolou dokladů a totožnosti zjištěny nedostatky, informuje celní úřad telefonicky pohraniční veterinární stanici, na které bude provedena pohraniční veterinární kontrola, včetně všech úkonů s ní spojených.

(3) (4) Prováděcí právní předpis stanoví, ve kterých případech se na dovážená, popřípadě provážená zvířata nebo živočišné produkty nevztahují ustanovení uvedená v odstavci 1.

§ 38b

Vývoz zvířat a živočišných produktů do třetích zemí

(1) K vývozu kontrolovaného zboží do třetích zemí se vyžaduje veterinární osvědčení. K žádosti vývozce o jeho vydání musí být předložen doklad o veterinárních podmínkách, jejichž splnění požaduje dovážející, popřípadě tranzitní stát, a to v ověřeném překladu.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví lhůtu, v níž lze požádat o vydání veterinárního osvědčení k vývozu, náležitosti a dobu platnosti tohoto osvědčení, jak a na základě čeho se toto osvědčení vydává.

§ 38c

(1) K přepravě kontrolovaného zboží při dovozu, vývozu a tranzitu mohou být použity jen takové dopravní prostředky, zařízení a obaly, které odpovídají veterinárním požadavkům stanoveným pro vnitrostátní přepravu zboží téhož druhu.

(2) Napájení a krmení zvířat v pohraniční veterinární stanici, popřípadě na jiných místech v průběhu přepravy musí být provedeno tak, aby přepravovaná zvířata nebyla v přímém ani nepřímém styku s tuzemskými zvířaty.

(3) Přepravu kontrolovaného zboží v tuzemsku provede dopravce co nejrychleji, a pokud možno bez překládky. Dovezená jatečná zvířata musí být přepravena přímo na jatky a bez prodlení poražena.

(4) Má-li doba přepravy vyvážených zvířat přesáhnout 8 hodin, vypracuje dopravce v dohodě s odesilatelem plán cesty.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví, do jaké doby po příchodu na jatky musí být poražena dovezená jatečná zvířata jednotlivých druhů.

§ 38d

(1) Zvláštní právní předpisy o dovozu a vývozu zvířat²²⁾ zůstávají nedotčeny.

(2) Pohraniční veterinární kontrole nepodléhá zboží, které je podle celních předpisů²³⁾ osvobozeno od celní kontroly.

§ 38d

Není-li stanoveno jinak, nepodléhá pohraniční veterinární kontrole zboží, které je podle zvláštního právního předpisu²³⁾ osvobozeno od kontroly prováděné celními orgány.

HLAVA V

VETERINÁRNÍ ASANACE

§ 39

(1) Veterinárními asanačními činnostmi jsou

a) sběr, svoz, neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu,

b) dezinfekce, deratizace, dezinsekce, popřípadě i dezodorizace,

c) odchyt toulavých zvířat a jejich umístění do karantény.

(2) Konfiskáty živočišného původu, které nejsou vhodné ke krmení zvířat nebo k dalšímu zpracování, musí být bez průtahů neškodně odstraněny (zahrabány na určeném místě anebo spáleny).

(3) Vysokorizikové konfiskáty živočišného původu lze neškodně odstraňovat a dále zpracovávat pouze v zařízení, které bylo pro tento účel schváleno Státní veterinární správou a je pod státním veterinárním dozorem, a to způsobem zaručujícím zničení původců nákaz. Specifikovaný rizikový materiál musí být barevně označován, odděleně ukládán a evidován, odděleně přepravován a stanoveným způsobem odděleně zpracováván.

(4) Nízkorizikové konfiskáty živočišného původu mohou být zpracovávány také v zařízení, které vyrábí krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, anebo technické nebo farmaceutické výrobky. Krmiva pro zvířata v zájmovém chovu mohou být vyráběna pouze z nízkorizikových konfiskátů živočišného původu.

(5) Směs společně zpracovávaných vysokorizikových a nízkorizikových konfiskátů živočišného původu se vždy považuje za vysokorizikové konfiskáty živočišného původu.

(6) Veterinární asanační činnosti uvedené v odstavci 1 lze vykonávat jen na základě povolení příslušného orgánu veterinární správy.

(7) K speciální ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci podle tohoto zákona, jíž se rozumí odborná činnost cílená na zneškodňování původců nákaz a jejich přenašečů, z nákazového a hygienického hlediska škodlivých členovců, hlodavců a jiných živočichů, mohou být používány jen dezinfekční, dezinsekční a deratizační přípravky schválené podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů^9a); musí být dodržovány návody dané výrobci těchto přípravků. Způsobilost k výkonu těchto činností upravují zvláštní právní předpisy^23a).

§ 39

(1) Veterinárními asanačními činnostmi jsou

a) shromažďování (sběr), přeprava (svoz), neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů,

b) dezinfekce, deratizace, dezinsekce, popřípadě i dezodorizace,

c) odchyt toulavých a opuštěných zvířat^23a) a jejich umísťování do karantény nebo izolace.

(2) Veterinární asanační činnosti uvedené v odstavci 1 lze vykonávat jen na základě povolení příslušného orgánu veterinární správy.

(3) Vedlejší živočišné produkty, které nejsou vhodné ke krmení zvířat nebo k dalšímu zpracování, musí být bez průtahů neškodně odstraněny zahrabáním na určeném místě nebo spálením, popřípadě neškodně odstraněny jiným, tímto zákonem a předpisy Evropských společenství^9b) stanoveným způsobem.

(4) K dezinfekci, deratizaci, dezinsekci a dezodorizaci podle tohoto zákona lze používat jen registrované přípravky a postupy nebo přípravky, jejichž uvedení do oběhu bylo povoleno⁵⁾.

§ 39a

(1) Zásady klasifikace vedlejších živočišných produktů, veterinární a hygienická pravidla pro shromažďování (sběr), přepravu (svoz), označování, skladování, neškodné odstraňování, použití a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů jednotlivých kategorií, stejně jako pro uvádění těchto produktů a výrobků z nich do oběhu, pro obchodování s nimi a pro jejich dovoz, tranzit a vývoz, stanoví předpisy Evropských společenství^9b).

(2) Jestliže předpisy Evropských společenství^9b) vyžadují, aby byly vedlejší živočišné produkty neškodně odstraněny nebo dále zpracovány, musí se tak stát, není-li stanoveno jinak, v podniku, závodě, popřípadě jiném zařízení, který byl pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů příslušné kategorie schválen příslušným orgánem veterinární správy a registrován pod přiděleným veterinárním schvalovacím číslem. Podmínky schválení a pozastavení, popřípadě odejmutí schválení jsou stanoveny předpisy Evropských společenství^9b).

(3) Provozovatelé schválených podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, uvedených v odstavci 2, postupují při neškodném odstraňování a dalším zpracovávání vedlejších živočišných produktů a při vlastní kontrole hygienických podmínek této činnosti podle tohoto zákona a předpisů Evropských společenství^9b).

(4) Orgány vykonávající státní veterinární dozor ve schválených podnicích, závodech, popřípadě jiných zařízeních, uvedených v odstavci 2, postupují při výkonu tohoto dozoru podle tohoto zákona a předpisů Evropských společenství^9b).

§ 40

(1) Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty jsou povinni zajistit neškodné odstranění konfiskátů živočišného původu, které vzniknou v souvislosti s jejich činností. Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty jsou povinni zajistit neškodné odstranění vedlejších živočišných produktů, které vzniknou v souvislosti s jejich činností nebo v jejich zařízení; to platí přiměřeně také pro provozovatele letišť, přístavů a jiných míst vstupu do České republiky, jde-li o dovážené živočišné produkty, popřípadě jiné veterinární zboží, zabavené v souladu s předpisy Evropských společenství^23b) a určené k neškodnému odstranění, nebo o kuchyňské odpady z dopravních prostředků v mezinárodní přepravě.Není-li stanoveno jinak, jsou povinni

a) hlásit neprodleně výskyt konfiskátů živočišného původu vedlejších živočišných produktů osobě, která provádí jejich sběr a svozshromažďování (sběr) a přepravu (svoz). Ohlašovací povinnost nemá chovatel nebo osoba zacházející se živočišnými produkty, pokud se s osobou, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, dohodla na pravidelném (turnusovém) svozu konfiskátů živočišného původu vedlejších živočišných produktů,

b) třídit, bezpečně ukládat a podle potřeby ošetřovat konfiskáty živočišného původu do doby svozu na místech schválených pro tento účel krajskou veterinární správou, a to tak, aby nedocházelo k jejich zcizení, k ohrožení zdraví lidí a zvířat anebo k poškození životního prostředí. Specifikovaný rizikový materiál musí barevně označovat, odděleně ukládat a evidovat,

b) třídit, bezpečně ukládat a podle potřeby ošetřovat vedlejší živočišné produkty do doby přepravy k neškodnému odstranění na místech, s nimiž vyslovila souhlas krajská veterinární správa, a to tak, aby nedocházelo k jejich zcizení, k ohrožení zdraví lidí a zvířat nebo k poškození životního prostředí,

c) uchovávat obchodní a jiné doklady, týkající se vedlejších živočišných produktů předaných k přepravě, po dobu nejméně 2 let, a jde-li o kadávery zvířat individuálně označovaných podle zvláštních právních předpisů^9d), zabezpečit, aby tyto kadávery byly předávány k přepravě včetně identifikačních prostředků,

c) d) předávat konfiskáty živočišného původu vedlejší živočišné produkty osobě, která provádí jejich sběr a svoz, platit jí za svoz jejich shromažďování (sběr) a přepravu (svoz), platit jí za přepravua neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu vedlejších živočišných produktů sjednanou cenu, poskytovat jí k tomu nezbytnou součinnost a pomoc, zejména při přibližování kadáverů na místa přístupná dopravním prostředkům a při jejich nakládání.

(2) Chovatelé a osoby zacházející se živočišnými produkty, u nichž se obvykle vyskytují konfiskáty živočišného původu vedlejší živočišné produkty, jsou dále povinni

a) zřizovat nepropustné, dobře čistitelné, dezinfikovatelné a uzavíratelné kafilerní boxy pro krátkodobé ukládání konfiskátů živočišného původu vedlejších živočišných produktů, čistit a dezinfikovat je po každém vyprázdnění,

b) vhodně umísťovat kafilerní boxy jak z hlediska jejich oddělení od ostatních provozních prostorů, tak i z hlediska nakládání a svozu konfiskátů živočišného původu přepravy vedlejších živočišných produktů.

(3) Není-li znám chovatel, má ohlašovací povinnost podle odstavce 1 písm. a) ten, komu náleží nebo kdo spravuje místo nálezu kadáveru. V tomto případě hradí náklady neškodného odstranění kadáveru obec.

(4) Chovatel může výjimečně sám na vlastním pozemku neškodně odstranit kadáver zvířete v zájmovém chovu, pokud nepochází ze zvířete náležejícího mezi přežvýkavce nebo z prasete, anebo ze zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo podezřelého z této nákazy; takový kadáver se považuje za nízkorizikový konfiskát živočišného původu, pokud příslušný orgán veterinární správy nerozhodl z nákazových důvodů jinak. Neškodným odstraněním se v tomto případě rozumí spálení anebo zakopání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků.

(4) Nerozhodl-li příslušný orgán veterinární správy z nákazových důvodů jinak, může chovatel sám na vlastním pozemku neškodně odstranit kadáver zvířete v zájmovém chovu, pokud tento kadáver nepochází ze zvířete náležejícího mezi přežvýkavce nebo prasata, anebo ze zvířete nemocného nebezpečnou nákazou nebo podezřelého z této nákazy. Neškodným odstraněním se v tomto případě rozumí zahrabání na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků. Kadáver koně v zájmovém chovu může chovatel neškodně odstranit sám na vlastním pozemku jen se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených.

(5) Podnikatel, který zachází se živočišnými produkty, může se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek jí stanovených za podmínek stanovených předpisy Evropských společenství^9b)zpracovávat ve vlastním zařízení nízkorizikové konfiskáty živočišného původu vedlejší živočišné produkty, které vznikly v souvislosti s jeho činností.

§ 41

(1) Osoba, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, je povinna vykonávat ji tak, aby nedocházelo k ohrožení zdraví lidí a zvířat, k týrání zvířat anebo k poškození životního prostředí. Osoba, jejímž předmětem činnosti je sběr, svoz, neškodné odstraňování i další zpracovávání konfiskátů živočišného původu, (dále jen "asanační podnik") je povinna dále

a) zajistit nepřetržitý příjem hlášení o výskytu konfiskátů živočišného původu a svážet je do 24 hodin poté, kdy byla o potřebě svozu uvědoměna, v případech veřejného zájmu neprodleně,

b) za cenu sjednanou podle zvláštních právních předpisů²⁴⁾ svážet a neškodně odstraňovat nebo dále zpracovávat z určeného územního obvodu (svozové oblasti)

1. veškeré vysokorizikové konfiskáty živočišného původu,

2. nízkorizikové konfiskáty živočišného původu, pokud v souladu s tímto zákonem nebyly neškodně odstraněny nebo dále zpracovány jinak,

c) odděleně přepravovat a odděleně, za použití odpovídající teploty a tlaku, neškodně odstraňovat specifikovaný rizikový materiál,

d) dále zpracovávat jen konfiskáty živočišného původu, které byly sterilizací nebo jiným vhodným způsobem zbaveny původců nákaz,

e) dodržovat veterinární a hygienické požadavky na svoz, přepravu, neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu, určit kritické body pro každý technologický postup, provádět jejich kontrolu, vést o tom záznamy, uchovávat je po dobu nejméně 2 let a poskytovat je na požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

f) při zdolávání nebezpečné nákazy a jejích následků postupovat v souladu s nařízenými ochrannými a zdolávacími opatřeními,

g) vypracovat provozní řád a předložit jej před zahájením činnosti krajské veterinární správě ke schválení,

h) vytvořit podmínky včetně bezplatného poskytnutí vhodného prostoru k provádění patologicko-anatomických pitev kadáverů (dále jen "veterinární prosektorská činnost") krajskou veterinární správou.

(1) Osoba, jíž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, je povinna vykonávat ji tak, aby nedocházelo k ohrožení zdraví lidí a zvířat, k týrání zvířat nebo k poškození životního prostředí. Osoba, jejímž předmětem činnosti je shromažďování, přeprava, neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů (dále jen „asanační podnik“), je povinna dále

a) zajistit nepřetržitý příjem hlášení o výskytu vedlejších živočišných produktů a svážet je do 24 hodin poté, kdy byla o jejich výskytu uvědoměna, v případech veřejného zájmu neprodleně,

b) svážet a neškodně odstraňovat nebo dále zpracovávat veškeré vedlejší živočišné produkty z určeného územního obvodu (svozové oblasti) vždy, pokud tyto produkty nebyly v souladu s tímto zákonem a předpisy Evropských společenství^9b) neškodně odstraněny nebo dále zpracovány jinak, a požadovat za to úhradu ve výši ceny sjednané podle zvláštního právního předpisu²⁴⁾,

c) postupovat při zdolávání nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka a jejich následků v souladu s nařízenými ochrannými a zdolávacími opatřeními,

d) vypracovat provozní řád a předložit jej před zahájením činnosti krajské veterinární správě ke schválení,

e) dodržovat veterinární a hygienické požadavky na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů stanovené tímto zákonem a předpisy Evropských společenství^9b), jakož i postupy založené na analýze rizika a kritických kontrolních bodech (HACCP),

f) provádět vlastní kontroly dodržování veterinárních a hygienických požadavků na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů stanovených tímto zákonem a předpisy Evropských společenství^9b), vést záznamy o výsledcích těchto kontrol, uchovávat je po dobu nejméně 2 let a předkládat je na požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

g) vytvořit podmínky včetně bezplatného poskytnutí vhodného prostoru k provádění patologicko-anatomických pitev kadáverů (dále jen „veterinární prosektorská činnost“) krajskou veterinární správou,

h) a jde-li o kadávery zvířat individuálně označených podle zvláštního právního předpisu^9d), nesnímat, popřípadě neodstraňovat identifikační prostředky dříve, než dojde k vlastnímu neškodnému odstraňování nebo dalšímu zpracovávání těchto kadáverů.

(2) Konfiskáty živočišného původu Vedlejší živočišné produktypřevzaté asanačním podnikem k neškodnému odstranění nebo k dalšímu zpracování nesmí již opustit prostory tohoto podniku bez souhlasu krajské veterinární správy, nejde-li o jejich přemístění do jiného asanačního podniku.

(3) Místo určené pro neškodné odstraňování konfiskátů živočišného původu vedlejších živočišných produktů zahrabáním (dále jen "zahraboviště"), zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu vedlejších živočišných produktů nebo místo určené pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu se zřizují po vyjádření krajského úřadu, obecního úřadu nebo újezdního úřadu a krajské veterinární správy na místě,

a) které je dostatečně vzdáleno od míst, na nichž jsou chována hospodářská zvířata,

b) kde touto činností nebude narušováno životní prostředí.

(4) Zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu vedlejších živočišných produktůmusí být vybaveno a udržováno tak, aby umožňovalo bezpečnou práci a bezpečné zneškodňování a zpracovávání konfiskátů těchto produktů, popřípadě uvádění do oběhu takových výrobků, které neobsahují nepřípustné množství škodlivých látek ani patogenních mikroorganismů. V tomto zařízení nesmí být vyráběny výrobky určené k výživě lidí.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

a) konfiskáty živočišného původu, které jsou vysokorizikové a které jsou nízkorizikové, kde a jakým způsobem se neškodně odstraňují a dále zpracovávají,

b) vysokorizikové konfiskáty živočišného původu, které se považují za specifikovaný rizikový materiál, kde a jakým způsobem se neškodně odstraňují,

c) veterinární a hygienické požadavky na

1. přepravu konfiskátů živočišného původu a na dopravní prostředky, jež jsou k této přepravě určeny,

2. neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu, na zahraboviště, na uspořádání a vybavení zařízení určeného pro neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu a na zařízení (místo) určené pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu,

d) kdy a které konfiskáty živočišného původu mohou být použity ke krmení zvířat a k vědeckým účelům,

e) způsob provádění vlastní kontroly hygienických podmínek dalšího zpracovávání konfiskátů živočišného původu osobami, jimž byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, a způsob a rozsah, v jakém kontrolují další zpracovávání konfiskátů živočišného původu orgány vykonávající státní veterinární dozor.

(5) Prováděcí právní předpis může stanovit, vyžadují-li to právní akty Evropských společenství,

a) podrobnější veterinární a hygienické požadavky na shromažďování (sběr), přepravu (svoz), neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, na uspořádání a vybavení podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení určeného pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, na zahraboviště a na zařízení (místa) určená pro ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy Evropských společenství,

b) podrobnosti týkající se provádění vlastní kontroly hygienických podmínek neškodného odstraňování a dalšího zpracovávání vedlejších živočišných produktů provozovateli podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, uvedených v § 39a odst. 2.

§ 42

(1) Osoba, jíž byl povolen výkon činnosti uvedené v § 39 odst. 1 písm. c), provádí

a) v rámci ochranných a zdolávacích opatření odchyt toulavých a opuštěných psů a koček, popřípadě i jiných, na nebezpečnou nákazu vnímavých zvířat v místě a době nařízení zákazu volného pohybu zvířat,

b) na žádost obecního úřadu obce, v případě v případě hlavního města Prahy na žádost městské části hlavního města Prahy, Policie České republiky nebo obecní policie a v součinnosti s nimi odchyt toulavých a opuštěnýchpsů a koček, popřípadě i jiných zvířat, a jejich umístění v karanténěnebo izolaci, je-li jejich odchyt v zájmu ochrany zdraví lidí a zvířat, popřípadě v jiném veřejném zájmu.

(2) Odchyt toulavých psů a koček, popřípadě i jiných zvířat podle odstavce 1 může provádět také fyzická osoba, která absolvovala odborný kurz pro odchyt toulavých zvířat a zacházení s nimi, s úspěchem složila závěrečnou zkoušku před komisí krajské veterinární správy, a získala tak osvědčení, jež ji opravňuje k výkonu této činnosti.

(2) Odchyt toulavých a opuštěných psů a koček, popřípadě i jiných zvířat podle odstavce 1, a sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu může provádět také fyzická osoba, která absolvovala odborný kurz pro odchyt toulavých a opuštěných zvířat a zacházení s nimi, včetně péče o ně v útulcích pro zvířata, a pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, s úspěchem složila závěrečnou zkoušku a získala tak osvědčení, jež ji opravňuje k výkonu této činnosti. Pečovat o toulavá a opuštěná zvířata v útulcích mohou pouze osoby, které mají uvedené osvědčení.

(3) Osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 odchycené zvíře

a) vydá chovateli, který je povinen

1. držet toto zvíře podle pokynů krajské veterinární správy po nezbytně nutnou dobu v karanténě,

2. nahradit náklady vynaložené na odchyt tohoto zvířete a dočasnou péči o ně,

b) utratí, rozhodne-li tak krajská veterinární správa z nákazových nebo diagnostických důvodů, vyžaduje-li to povaha nebezpečné nákazy a okolnosti případu; náklady na utracení⁶⁾ zvířete hradí stát.

(4) Není-li znám chovatel, jemuž by mělo být odchycené zvíře vráceno podle odstavce 2 odstavce 3písm. a), anebo nelze-li je vrátit chovateli z jiného důvodu, osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 odchycené zvíře

a) nabídne občanskému sdružení, jež se podílí na plnění úkolů ochrany zvířat, anebo

b) umístí v útulku pro odchycená a opuštěná zvířata.

Chovatel je povinen uhradit náklady vynaložené na péči o odchycené zvíře v útulku pro zvířata.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví organizaci, obsah a podmínky odborného kurzu pro odchyt toulavých a opuštěnýchzvířat a zacházení s nimi včetně péče o ně v útulcích pro zvířata, a pro sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, jakož i organizaci a obsah závěrečné zkoušky.

HLAVA VI

STÁTNÍ SPRÁVA VE VĚCECH VETERINÁRNÍ PÉČE

§ 43

Orgány státní správy ve věcech veterinární péče

Státní správu ve věcech veterinární péče vykonávají

a) ministerstvo Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“),

b) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra,

c) obce,

d) orgány veterinární správy.

§ 44

(1) Ministerstvo

a) stanoví hlavní směry rozvoje a úkoly veterinární péče a kontroluje jejich plnění,

b) řídí výkon státní správy ve věcech veterinární péče a rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím Státní veterinární správy,

c) schvaluje programy ozdravování zvířat a zásady pro vypracování pohotovostních plánů pro případ výskytu některých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a vzniku mimořádné situace (dále jen "pohotovostní plán") a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zemědělství a na svých webových stránkách,

d) na základě nákazové situace a jejího předpokládaného vývoje a se zřetelem na zvláštní veterinární záruky požadované v souvislosti s mezinárodním obchodem se zvířaty a jejich produkty stanoví, které programy ozdravování zvířat,povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, se provádějí v příslušném kalendářním roce, zveřejňuje jejich seznam ve Věstníku Ministerstva zemědělství a na svých webových stránkácha určuje, které z nich a v jakém rozsahu se hradí z prostředků státního rozpočtu. Mezi nákazami, jichž se tyto úkony týkají, jsou vždy tuberkulóza, brucelóza a enzootická leukóza skotu, jakož i brucelóza a Aujeszkyho choroba prasat,

e) koordinuje činnost ústředních orgánů státní správy při plnění úkolů souvisejících s předcházením vzniku a šíření nebezpečných nákaz a jejich zdoláváním,

f) může měnit nebo zrušit mimořádná veterinární opatření vyhlášená Státní veterinární správou, která trvají déle než 15 dnů,

g) rozhoduje o náhradě nákladů a ztrát vzniklých v souvislosti s nebezpečnými nákazami,.

h) pověří vedením evidence pasů psů, koček a fretek v zájmovém chovu, přemísťovaných mezi členskými státy k neobchodním účelům, osobu, která je způsobilá zajistit pro tento účel technické vybavení a shromažďovat potřebné údaje, vést jejich databázi a uchovávat je tak, aby nedošlo k jejich ztrátě nebo zneužití. Pověření může být odňato, poruší-li osoba pověřená vedením evidence pasů povinnost stanovenou v tomto zákoně nebo změní-li se skutečnosti rozhodné pro její pověření.

(2) Ministerstvo zřizuje státní veterinární ústavy a ústav pro vědeckovýzkumnou činnost v oboru veterinárního lékařství a na návrh Státní veterinární správy schvaluje národní referenční laboratoře; seznam národních referenčních laboratoří se zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zemědělství.

(3) Ministr zemědělství zřizuje v dohodě s ústředními orgány státní správy, jimž přísluší některé úkoly související s předcházením vzniku a šíření nebezpečných nákaz a jejich zdoláváním, Ústřední nákazovou komisi jako svůj trvalý poradní orgán.

§ 45

(1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v oboru své působnosti

a) organizuje provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených jinými orgány, popřípadě činí v dohodě s těmito orgány vlastní mimořádná veterinární opatření,

b) provádí ve spolupráci s orgány veterinární správy povinné preventivní, diagnostické a léčebné úkony k předcházení vzniku a šíření nebezpečných nákaz a k jejich zdolávání, jakož i jiné odborné veterinární úkony, potřebné k veterinární kontrole zdraví, dědičnosti zdraví a hygieny plemenitby,

c) vykonává státní veterinární dozor a činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků, a to Ministerstvo obrany v objektech důležitých pro obranu státu^24a) a Ministerstvo vnitra v zařízeních, která spravuje v souvislosti s plněním svých úkolů,

d) poskytuje orgánům veterinární správy informace důležité z hlediska předcházení vzniku a šíření nebezpečných nákaz a péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktů.

(2) Veterinární lékaři Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, kteří byli pověřeni touto činností, vystavují pasy psů, používaných těmito ministerstvy k plnění jejich úkolů, pokud jsou tito psi přemísťováni mezi členskými státy k neobchodním účelům, a odebírají jim vzorky k provedení sérologického testu prokazujícího titr protilátek proti vzteklině.

§ 46

Obec

a) po určení veterinárních podmínek schvaluje místa, na nichž lze konat svody zvířat a trhy určené k prodeji živočišných produktů, a povoluje jejich konání,

a) schvaluje místa, na nichž lze konat trhy určené k prodeji zvířat a živočišných produktů (tržnice a tržiště) a po určení veterinárních podmínek (§ 9 odst. 2) místa, na nichž lze konat svody zvířat, a povoluje konání těchto trhů a svodů. Na území hlavního města Prahy schvalují tato místa a povolují konání těchto trhů a svodů městské části hlavního města Prahy,

b) vydává na návrh krajské veterinární správy nařízení obce²⁵⁾ o nařízení mimořádných veterinárních opatření, ruší tato nařízení a dozírá na jejich plnění. To však neplatí pro hlavní město Prahu, v němž vyhlašuje a ruší mimořádná veterinární opatření vždy Městská veterinární správa v Praze,

c) sama nebo ve spolupráci s jinou obcí nebo jinou osobou může zřídit a provozovat útulek pro opuštěná zvířata odchycená podle § 42 odst. 1,

d) hradí náklady spojené s odchytem a karanténováním odchyceného zvířete podle § 42, není-li jeho chovatel znám.

§ 47

Orgány veterinární správy

(1) Orgány veterinární správy jsou

a) Státní veterinární správa, která vykonává působnost na celém území České republiky,

b) krajské veterinární správy, které se zřizují pro územní obvody krajů^7a) a vykonávají v nich státní správu ve věcech veterinární péče, a Městská veterinární správa v Praze, která vykonává působnost krajské veterinární správy na území hlavního města Prahy., Krajské veterinární správy mají v okresech své inspektoráty,

c) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (dále jen "Ústav").

(2) Orgány veterinární správy jsou správními úřady a účetními jednotkami.

(3) Jmenování a odvolání ústředního ředitele Státní veterinární správy (dále jen "ústřední ředitel") se řídí služebním zákonem^25a).

(4) Jmenování a odvolání ředitelů krajských veterinárních správ se řídí služebním zákonem^25a). Ústřední ředitel jmenuje a odvolává se souhlasem ministra zemědělstvíředitele státních veterinárních ústavů.

§ 48

Státní veterinární správa

(1) Státní veterinární správa

a) zpracovává koncepce ochrany zdraví zvířat a péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktů, jakož i plány sledování některých látek a jejich reziduí, a zabezpečuje jejich realizaci,

b) předkládá ministerstvu ke schválení návrhy programů ozdravování zvířat, včetně návrhů na jejich financování, a zabezpečuje jejich plnění, návrhy zásad pro vypracování pohotovostních plánů, jakož i v případě hospodářských zvířat po projednání s Agrární komorou - návrhy na stanovení dalších povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k jejich zdolávání, které nejsou uvedeny v § 44 odst. 1 písm. d) větě druhé. Při vzniku mimořádné situace organizuje činnost středisek pro likvidaci nebezpečných nákaz a krizového centra tlumení nákaz^25b),

c) vypracovává a aktualizuje celostátní pohotovostní plány a uveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zemědělstvía na webových stránkách Státní veterinární správy, koordinuje provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k jejich zdolávání, vyhlašuje a ruší, popřípadě zmírňuje mimořádná veterinární opatření rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření, která mají celostátní povahu nebo se týkají územních obvodů více krajů, a dozírá na jejich plnění,

d) řídí krajské veterinární správy, rozhoduje o opravných prostředcích proti jejich rozhodnutím a proti rozhodnutím Ústavu,

e) řídí státní veterinární ústavy a Ústava koordinuje jejich odbornou činnost, navrhuje ministerstvu schválení národních referenčních laboratoří a schvaluje referenční laboratoře, usměrňuje a koordinuje jejich činnost,

f) vykonává státní veterinární dozor a vydává závazné pokyny s opatřenímik odstranění zjištěných nedostatků, povoluje v souladu s právem Evropských společenství v případech a za podmínek stanovených prováděcími právními předpisy zmírňující výjimky z veterinárních požadavků stanovených na zdraví zvířat a jeho ochranu, na živočišné produkty a na uspořádání a vybavení podniků konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení, v nichž se s těmito produkty zachází,

g) vydává závazné posudky v případech, v nichž si jejich vydávání vyhradí, posuzuje a schvaluje z veterinárního hlediska postupy a zařízení pro tepelné ošetření mléka, prověřuje, zda pohraniční veterinární stanice splňuje požadavky na umístění, materiální a personální vybavení stanoviště veterinární hraniční kontroly, pozastavuje její činnost, zejména vyžaduje-li to ochrana zdraví lidí a zvířat,

g) vydává závazné posudky v případech, v nichž si jejich vydávání vyhradí, posuzuje a schvaluje z veterinárního hlediska postupy a zařízení pro tepelné ošetření mléka, dává z hlediska zdravotní nezávadnosti souhlas k biologickému zkoušení dosud nepoužívaných krmiv, jejich výrobě, dovozu a uvádění do oběhu a provádí kontroly podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu pro potřeby tohoto fondu,

h) určuje pro příslušný kalendářní rokveterinární podmínky, za nichž lze povolit konání svodu zvířat s mezinárodní účastí,

i) dává z hlediska zdravotní nezávadnosti souhlas k biologickému zkoušení dosud nepoužívaných krmiv, jejich výrobě, dovozu a uvádění do oběhu,

j) vede a zveřejňuje na webové stránce Státní veterinární správy seznamy schválených a registrovaných, popřípadě povolených

1. účastníků sítě sledování, trhů, shromažďovacích středisek, karanténních středisek, popřípadě jiných zařízení, podílejících se na uvádění zvířat do oběhu, na obchodování s nimi nebo na jejich dovozu či vývozu,

2. podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, podílejících se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů do oběhu, na obchodování s nimi nebo na jejich dovozu či vývozu,

3. osob, které jako podnikatelé¹⁰⁾ přepravují živočišné produkty, a obchodníků (§ 9b),

4. třetích zemí, popřípadě jejich částí, z nichž lze dovážet zvířata a živočišné produkty do České republiky,

5. hospodářství, karanténních stanic, podniků, popřípadě jiných zařízení v třetích zemích, z nichž lze dovážet zvířata nebo živočišné produkty do České republiky,

6. veterinárních laboratoří, asanačních podniků a zařízení pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vysokorizikových konfiskátů živočišného původu,

7. svobodných celních pásem, svobodných celních skladů a celních skladů,

i) prověřuje, zda pohraniční veterinární stanice splňuje požadavky na umístění, materiální a personální vybavení stanoviště veterinární hraniční kontroly, pozastavuje její činnost, zejména vyžaduje-li to ochrana zdraví lidí a zvířat, na požádání dovozců zvířat nebo živočišných produktů, pro něž nebyly dosud dovozní podmínky stanoveny (harmonizovány) na úrovni Evropské unie, sděluje dovozní podmínky uplatňované na dovoz zvířat nebo živočišných produktů daného druhu z příslušné třetí země nebo její části do České republiky, může v souvislosti s úkoly týkajícími se pohraniční veterinární kontroly požadovat od celních orgánů informace nezbytné z hlediska řízení a mezinárodní spolupráce na úseku této kontroly,

j) vede, aktualizuje a zveřejňuje na webových stránkách Státní veterinární správy seznamy schválených a registrovaných, popřípadě povolených

1. účastníků sítě sledování, shromažďovacích středisek, karanténních středisek, inseminačních stanic, bank spermatu, zařízení pro chov zvířat a jiných zařízení, podílejících se na uvádění zvířat do oběhu a na obchodování s nimi,

2. podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, podílejících se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů do oběhu a na obchodování s nimi,

3. osob, které jako podnikatelé¹⁰⁾ přepravují zvířata nebo živočišné produkty a podléhají registraci, jakož i obchodníků uvedených v § 9b,

4. třetích zemí, popřípadě jejich částí, z nichž lze dovážet zvířata nebo živočišné produkty do České republiky,

5. podniků, popřípadě jiných zařízení v třetích zemích, z nichž lze dovážet živočišné produkty do České republiky,

6. veterinárních laboratoří, asanačních podniků a jiných zařízení pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů,

7. svobodných celních pásem, svobodných celních skladů a celních skladů,

8. dalších osob, podniků, závodů a jiných zařízení, pokud jejich schválení a registraci, popřípadě jen registraci vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropských společenství;

seznamy podle bodů 1. až 8. předává Komisi a ostatním členským státům, vyžadují-li to předpisy Evropských společenství,

k) vydává prostřednictvím metodických návodů a zveřejňuje na webových stránkách Státní veterinární správy v souladu s právem Evropských společenství vzory veterinárních osvědčení,

l) vydává, mění a odnímá fyzickým a právnickým osobám povolení

1. k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky mají být využívány pro účely státního veterinárního dozoru,

2. k provozování asanačního podniku,

m) ve spolupráci s ostatními orgány veterinární správy shromažďuje, zpracovává a vyhodnocuje informace z oblasti veterinární péče včetně údajů, jež se Česká republika zavázala podávat mezinárodním organizacím vzhledem ke svému členství v nich, vede, provozuje a rozvíjí informační systém v oblasti veterinární péče v souladu se zvláštními právními předpisy^25b)25c) a závaznými standardy, organizuje jeho využívání orgány veterinární správy k plnění jejich úkolů včetně spolupráce se správci jiných informačních systémů sloužících k výkonu veřejné správy v České republice a zabezpečuje jeho funkční integraci do mezinárodních informačních systémů v oblasti veterinární péče,

n) organizuje atestační studium úředních veterinárních lékařů a uděluje atestace, organizuje odbornou průpravu veterinárních asistentů, organizuje odborné kurzy a další vzdělávání zaměstnanců orgánů veterinární správy,

o) spolupracuje

1. s Agrární komorou, Potravinářskou komorou, Komorou veterinárních lékařů České republiky (dále jen "Komora") a s dalšími profesními zájmovými sdruženími, jakož i s Veterinární a farmaceutickou univerzitou Brno v otázkách týkajících se jejich působnosti a společného zájmu,

2. s orgány Evropské unie a členskými státy, jimž poskytuje potřebnou součinnost a požadované informace z oboru své působnosti,

3. se zahraničními veterinárními službami a příslušnými mezinárodními organizacemi,

p) plní úkoly vyplývající pro ni z bezprostředně závazných právních předpisů Evropských společenství²⁾, zejména vykonává dozor nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto bezprostředně závazných právních předpisů Evropských společenství²⁾,

q) plní ostatní úkoly stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy^1b).

(2) Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní požadavky na vybavení, způsob a organizaci provozu informačního systému v oblasti veterinární péče.

§ 49

Krajská veterinární správa

(1) Krajská veterinární správa

a) vypracovává a aktualizuje krajské pohotovostní plány a kontroluje jejich plnění, organizuje činnost krajského krizového centra tlumení nákaz^25b),

b) organizuje provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a k jejich zdolávání a stanoví chovatelům lhůty pro předložení výsledků vyšetření zvířat, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů podle § 5 odst. 1 písm. a), a plní úkoly vyplývající pro ni z plánu sledování některých látek a jejich reziduí,

c) vyhlašuje mimořádná veterinární opatření v obvodu své působnosti nebo jeho části, přesahující územní obvod obce, ruší vyhlášená mimořádná veterinární opatření, popřípadě zmírňuje nebo ruší některá z nich a dozírá na plnění vyhlášených opatření,

d) rozhoduje o nařízení mimořádných veterinárních opatření, jimiž se ukládají povinnosti individuálně určeným fyzickým a právnickým osobám, o zrušení nařízených opatření, popřípadě zmírnění nebo zrušení některých z nich a dozírá na plnění nařízených opatření,

c) rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření v obvodu své působnosti nebo jeho části, přesahující územní obvod obce, a dozírá na jejich plnění,

d) rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření, jimiž se ukládají povinnosti individuálně určeným fyzickým a právnickým osobám, a dozírá na jejich plnění,

e) oznamuje na základě výsledků předběžného vyšetření zvířat podezření z výskytu nebezpečné nákazy Státní veterinární správě a po jejich potvrzení výskyt této nákazy příslušnému krajskému úřadu, obci, orgánu Policie České republiky a místně příslušnému orgánu Komory, výskyt nemoci přenosné ze zvířat na člověka též příslušnému orgánu hygienické služby,

f) z nákazových důvodů může nařídit chovateli, aby předvedl zvíře k veterinárnímu vyšetření, ochrannému očkování nebo k provedení jiného odborného veterinárního úkonu, a určuje podmínky karantény a izolace,

g) vykonává státní veterinární dozor a vydává závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků, povoluje v souladu s právem Evropských společenství v případech a za podmínek stanovených prováděcími právními předpisy zmírňující výjimky z veterinárních požadavků stanovených na zdraví zvířat a jeho ochranu, na živočišné produkty a na uspořádání a vybavení podniků, v nichž se s těmito produkty zachází,

h) schvaluje a registruje

1. účastníky sítě sledování, trhy, shromažďovací střediska, karanténní střediska, popřípadě jiná zařízení, podílející se na uvádění zvířat do oběhu, na obchodování s nimi nebo na jejich dovozu či vývozu,

2. podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, podílející se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů do oběhu, na obchodování s nimi nebo na jejich dovozu či vývozu,

3. osoby, které jako podnikatelé¹⁰⁾ přepravují živočišné produkty, a obchodníky (§ 9b),

4. soukromé veterinární lékaře pro shromažďovací střediska a pro určitou činnost,

g) vykonává státní veterinární dozor a vydává závazné pokyny s opatřeními k odstranění zjištěných nedostatků, systematicky zkoumá v podnicích, závodech a jiných zařízeních, v nichž je vykonáván státní veterinární dozor, zda všechny činnosti při výrobě, zpracovávání a uvádění potravin živočišného původu do oběhu a jejich výsledky jsou v souladu s předem stanovenými opatřeními, zda jsou tato opatření účinně prosazována a zda jsou vhodná pro dosažení stanovených cílů (audit)^25d), povoluje v souladu s právem Evropských společenství v případech a za podmínek stanovených prováděcími právními předpisy zmírňující výjimky z veterinárních požadavků stanovených na zdraví zvířat a jeho ochranu, na živočišné produkty a na konstrukci, uspořádání a vybavení podniků, závodů a jiných zařízení, v nichž se s těmito produkty zachází,

h) schvaluje a registruje, popřípadě jen registruje v obvodu své působnosti

1. účastníky sítě sledování, shromažďovací střediska, karanténní střediska, inseminační stanice, banky spermatu, zařízení pro chov zvířat a jiná zařízení, podílející se na uvádění zvířat do oběhu a na obchodování s nimi,

2. podniky, závody, popřípadě jiná zařízení, podílející se na výrobě, zpracovávání a uvádění živočišných produktů do oběhu a na obchodování s nimi,

3. osoby, které jako podnikatelé¹⁰⁾ přepravují zvířata nebo živočišné produkty a podléhají registraci, jakož i obchodníky uvedené v § 9b,

4. asanační podniky a jiná zařízení pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů,

5. soukromé veterinární lékaře pro shromažďovací střediska nebo pro určitou činnost, pokud jejich schválení vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropských společenství,

6. další osoby, podniky, závody a jiná zařízení, pokud jejich schválení a registraci, popřípadě jen registraci vyžadují tento zákon nebo předpisy Evropských společenství,

i) vydává závazné posudky pro územní, stavební a kolaudační řízení,

j) určuje veterinární podmínky, za nichž lze povolit konání svodu zvířat, jehož se zúčastní pouze zvířata chovaná v České republice, a stanoví veterinární podmínky k provádění pokusů na zvířatech,

k) tomu, kdo vyrábí, zpracovává, dováží, ošetřuje, skladuje, přepravuje, uvádí do oběhu a používá krmiva živočišného původu, určuje veterinární podmínky pro jejich použití tak, aby bylo vyloučeno jejich ovlivnění činiteli působícími nepříznivě na jejich zdravotní nezávadnost. U krmiv, jež byla ošetřena látkami škodlivými zdraví lidí nebo zvířat nebo jinak nepříznivě ovlivňujícími živočišné produkty anebo do nichž byly takové látky přidávány v souladu se schváleným technologickým postupem a která proto mohou být použita ke krmení jen po uplynutí stanovené ochranné lhůty, stanovuje v případě potřeby tuto lhůtu nebo jiné veterinární podmínky a opatření, a kontroluje jejich dodržování.

l) vydává po provedené veterinární kontrole veterinární osvědčení a odpovídá za jeho úplnost a správnost,

m) provádí prohlídku jatečných zvířat a masa, jakož i veterinární vyšetření ostatních živočišných produktů a rozhoduje o jejich použitelnosti (poživatelnosti), posuzuje jejich použitelnost (poživatelnost), prověřuje systém vlastní kontroly hygienických podmínek výroby podnikatelů¹⁰⁾ uvedených v § 22,

n) provádí veterinární kontrolu při příchodu na místo určení, a pokud je její součástí pohraniční veterinární stanice, i pohraniční veterinární kontrolu; v souvislosti s prováděním pohraniční veterinární kontroly může požadovat od celních orgánů informace nezbytné pro řádný výkon této kontroly,

o) vyžaduje-li to výkon státního veterinárního dozoru, vykonává veterinární prosektorskou činnost v asanačních podnicích,

p) registruje absolventy středních odborných škol veterinárního oboru, popřípadě absolventy pomaturitního studia veterinárního oboru, kteří jsou oprávněni vykonávat některé odborné veterinární úkony podnikatelským způsobem, (dále jen "soukromý veterinární technik"),

r) vydává, mění a odnímá fyzickým a právnickým osobám povolení k výkonu veterinární asanační činnosti některých veterinárních asanačních činností (§ 51 odst. 1), nejde-li o povolení k provozování asanačního podniku,

s) ukládá pokuty za nesplnění nebo porušení povinností, požadavků nebo podmínek stanovených tímto zákonem,

t) plní úkoly vyplývající pro ni z bezprostředně závazných právních předpisů Evropských společenství²⁾, zejména vykonává dozor nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto bezprostředně závazných právních předpisů Evropských společenství²⁾,

u) plní ostatní úkoly stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy^1b).

(2) Ředitel krajské veterinární správy zřizuje nákazovou komisi, která je jeho poradním orgánem.

§ 49a

(1) Státní veterinární správa nebo s jejím předchozím souhlasem příslušná krajská veterinární správa

a) na základě řádně odůvodněné žádosti příslušného orgánu členského státu (dále jen „dožadující orgán“)

1. předá dožadujícímu orgánu informace, zprávy, stanoviska, doklady nebo jejich ověřené kopie, popřípadě výtahy ze zpráv a dokladů (dále jen „informace a dokumenty“), které má k dispozici nebo si je může opatřit a které umožňují prověřit dodržování právních předpisů o veterinární péči. Při získávání těchto informací a dokumentů, které mohou být poskytnuty rovněž v elektronické podobě, postupuje Státní veterinární správa, popřípadě krajská veterinární správa tak, jako kdyby plnila vlastní úkoly nebo jednala na žádost jiného orgánu České republiky,

2. prověří vhodným způsobem správnost skutečností, které jí byly oznámeny dožadujícím orgánem, a informuje jej o výsledcích prověření, včetně informací, které byly k prověření nezbytné,

3. informuje dožadující orgán o správních rozhodnutích nebo jiných aktech týkajících se uplatňování právních předpisů o veterinární péči,

4. provádí nebo posílí státní veterinární dozor v rámci své působnosti tam, kde existuje podezření na porušení právních předpisů, zejména dozor nad podniky, místy, kde se zřizují sklady zboží, ohlášenými pohyby zboží a dopravními prostředky,

5. poskytne dožadujícímu orgánu veškeré relevantní informace, které má k dispozici nebo které získá v souladu s bodem 1, o skutečně zjištěných jednáních nebo postupech, jež jsou podle dožadujícího orgánu v rozporu s právními předpisy o veterinární péči,

b) i bez žádosti, pokud to považuje za vhodné,

1. provádí nebo posílí státní veterinární dozor na místech uvedených pod písmenem a) bodem 4,

2. poskytuje příslušným orgánům členských států co nejdříve dostupné informace a dokumenty, které se týkají jednání nebo postupů, jež jsou v rozporu nebo se jeví být v rozporu s právními předpisy o veterinární péči, zejména pokud jde o způsoby nebo metody používané při uvedených činnostech.

(2) Žádosti o informaci, v nichž je uveden předmět správního rozhodnutí nebo jiného aktu, o jejichž sdělení se žádá, musí být opatřeny překladem do českého jazyka.

(3) Státní veterinární správa sdělí bez průtahů Komisi veškeré potřebné informace týkající se

a) zboží, které je předmětem nebo u něhož existuje podezření, že je předmětem jednání nebo postupů, jež jsou v rozporu s právními předpisy o veterinární péči,

b) metod a postupů, které jsou používány nebo u nichž existuje podezření, že jsou používány v rozporu s právními předpisy o veterinární péči,

c) nedostatků nebo mezer v právních předpisech o veterinární péči, které jsou zjišťovány při uplatňování těchto předpisů.

(4) Týkají-li se poskytované informace případů, které mohou představovat nebezpečí pro zdraví lidí, jemuž nelze jinak zabránit, mohou být tyto informace po dohodě mezi zúčastněnými orgány a Komisí sděleny s důvody veřejnosti.

(5) Požadovanou vzájemnou pomoc podle odstavců 1 a 3 nelze poskytovat, jestliže by to bylo v rozporu s právními předpisy České republiky, anebo jestliže by tím byly dotčeny veřejný pořádek nebo jiný podstatný zájem České republiky. Informace a dokumenty týkající se fyzických nebo právnických osob mohou být poskytovány jen v rozsahu nezbytně nutném k oznámení jednání nebo postupů, jež jsou v rozporu s právními předpisy o veterinární péči. Jakékoli odmítnutí pomoci musí být odůvodněno.

(6) Informace poskytnuté v jakékoli formě příslušným orgánům jsou důvěrné povahy; na jejich poskytování se vztahuje povinnost mlčenlivosti a platí pro ně zvláštní právní předpisy. Příslušné orgány zabezpečí, aby poskytnuté informace zůstaly důvěrné i po uzavření případu. Tyto informace mohou být využity v případě soudních sporů nebo řízení vedených kvůli nedodržování právních předpisů o veterinární péči, anebo při předcházení a odhalování nedostatků ve vztahu k fondům Evropské unie; o takovém využití poskytnutých informací musí být uvědoměn příslušný orgán členského státu, který informace poskytl.

(7) Informace podle tohoto ustanovení nesmějí být poskytnuty jiným osobám než těm, jejichž povinnosti v jiných členských státech nebo v orgánech Evropského společenství vyžadují, aby k těmto informacím měly přístup. Tyto informace nesmějí být využity k jiným účelům, než které jsou stanoveny tímto ustanovením, ledaže k tomu orgán, který informace poskytuje, dá výslovný souhlas, a pokud takové sdělení nebo použití informací není v rozporu s předpisy členského státu, v němž sídlí orgán, který informace přijal.

(8) Pokud se Státní veterinární správa dozví o jednáních nebo postupech, jež jsou v rozporu nebo se jeví být v rozporu s právními předpisy o veterinární péči, zejména pokud se týkají nebo by se mohly týkat i jiných členských států, informuje o tom Komisi z vlastního podnětu nebo na základě její odůvodněné žádosti; v případě potřeby jí poskytne také nezbytné informace a dokumenty. Státní veterinární správa informuje Komisi a ostatní členské státy také o dvoustranných dohodách o vzájemné pomoci, které uzavřela s příslušnými veterinárními orgány třetích zemí.

(9) S výjimkou úhrady honorářů vyplácených znalcům se pomoc podle tohoto ustanovení poskytuje bezplatně.

(10) Tímto ustanovením nejsou dotčeny právní předpisy o vzájemné právní pomoci poskytované v trestněprávních věcech.

Povolení k výkonu některých

odborných veterinárních činností

§ 50

(1) Státní veterinární správa může vydat povolení k provádění laboratorní, popřípadě jiné veterinární diagnostické činnosti, jejíž výsledky mají být využívány pro účely státního veterinárního dozoru, anebo k provozování asanačního podniku osobě, která dosáhla věku 18 let, má způsobilost k právním úkonům, je bezúhonná, k výkonu této činnosti odborně způsobilá a bude ji vykonávat v prostředí a za veterinárních a hygienických podmínek, které odpovídají podle vyjádření příslušné krajské veterinární správy druhu a rozsahu této činnosti.

(2) Jde-li o právnickou osobu, musí podmínky podle odstavce 1 splňovat její odborný zástupce.

(3) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen v posledních 10 letech pro úmyslný trestný čin anebo v posledních 5 letech pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s odbornou veterinární činností.

(4) V povolení musí být určen druh a rozsah činnosti a odborný zástupce, a jde-li o asanační podnik, též územní obvod, v němž bude činnost vykonávána, (svozová oblast).

(5) Státní veterinární správa může povolení změnit nebo odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně anebo se změnily podmínky, za nichž bylo povolení vydáno.

§ 51

(1) Krajská veterinární správa může vydat povolení k výkonu veterinární asanační činnosti, nejde-li o povolení k provozování asanačního podniku, osobě, která splňuje podmínky podle § 50 odst. 1, 2 a 3.

(1) Krajská veterinární správa může vydat povolení k výkonu některých veterinárních asanačních činností, nejde-li o povolení k provozování asanačního podniku, osobě, která splňuje požadavky stanovené předpisy Evropských společenství^9b) a podmínky uvedené v § 50 odst. 1, 2 a 3. Jde-li o odchyt toulavých a opuštěných zvířat nebo o sběr a neškodné odstraňování kadáverů zvířat v zájmovém chovu, musí být tato osoba osobou odborně způsobilou podle § 42 odst. 2. Pro změnu nebo odejmutí povolení platí obdobně § 50 odst. 5.

(2) V povolení musí být určen druh a rozsah činnosti, a jde-li o sběr a svoz konfiskátů živočišného původu neškodné odstraňování vedlejších živočišných produktů, také místo, kde budou tyto konfiskáty produkty neškodně odstraňovány nebo dále zpracovávány.

(3) Pro změnu nebo odnětí povolení podle odstavce 1 platí přiměřeně § 50 odst. 5.

(3) Krajská veterinární správa kontroluje v rámci výkonu státního veterinárního dozoru zejména, zda jsou dodržovány požadavky na tuto činnost stanovené tímto zákonem a předpisy Evropských společenství^9b).

(4) Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti žádosti o vydání povolení podle § 50 odst. 1 a žádosti o vydání povolení podle odstavce 1.

§ 51a

Národní referenční laboratoře a referenční laboratoře

(1) Ministerstvo schvaluje národní referenční laboratoře za účelem prohlubování, koordinace a sjednocování laboratorní a diagnostické činnosti; schválení může odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně, anebo jestliže se změnily podmínky, za nichž ke schválení došlo.

(2) Státní veterinární správa schvaluje referenční laboratoře pro oblast veterinární péče, a to pro činnosti, pro které nebyly ministerstvem schváleny národní referenční laboratoře. Pro referenční laboratoře platí odstavec 1 přiměřeně.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na materiální a personální vybavení národní referenční laboratoře a referenční laboratoře a na zaměření, organizaci a metody jejich činnosti.

Státní veterinární dozor

§ 52

(1) Při výkonu státního veterinárního dozoru orgány veterinární správy Orgány veterinární správy vykonávají státní veterinární dozor v souladu s tímto zákonem a předpisy Evropských společenství^25e). Při jeho výkonu

a) dozírají, zda jsou dodržovány povinnosti, požadavky a podmínky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy¹⁾ nebo bezprostředně závaznými právními předpisy Evropských společenství anebo na jejich základě a v jimi stanovených mezích, a zjišťují nedostatky, jejich příčiny a osoby za ně odpovědné,

b) projednávají a podle potřeby ukládají závaznými pokyny, jakým způsobem a v jaké lhůtě mají být zjištěné nedostatky odstraněny a kontrolují jejich plnění,

c) sledují nákazovou situaci v prostředí volně žijících zvířat.

(2) Specifickými formami státního veterinárního dozoru jsou veterinární kontrola zdraví, dědičnosti zdraví a hygieny plemenitby, kontrola označování a evidence zvířat u chovatelů, na jatkách a v asanačních podnicích, veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti krmiv, prohlídka jatečných zvířat a masa, pohraniční veterinární kontrola a veterinární kontrola při příchodu na místo určení.

(3) Státní veterinární dozor nad výrobou a zpracováváním masa a mléka a nad zpracováváním vajec se vykonává soustavně.

(4) (3) Je-li podkladem pro rozhodnutí orgánu veterinární správy výsledek laboratorního vyšetření vzorků, musí být výsledkem vyšetření provedeného státním veterinárním ústavem, národní referenční laboratoří, referenční laboratoří nebo laboratoří, které bylo vydáno pro příslušný okruh vyšetřování osvědčení o akreditaci^17a)17j) a které Státní veterinární správa vydala povolení k provádění veterinární laboratorní diagnostické činnosti, anebo referenční laboratoří Evropské unie.

(5) (4) Pro výkon státního veterinárního dozoru Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra platí ustanovení odstavců 1 až 4 odstavců 1 až 3obdobně.

§ 53

(1) Úřední veterinární lékaři orgánů veterinární správy a veterinární lékaři Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra pověření výkonem státního veterinárního dozoru (dále jen "veterinární inspektor") jsou oprávněni při jeho výkonu

a) vstupovat na pozemky, do provozních, skladovacích a jiných prostorů, zařízení a dopravních prostředků sloužících k činnosti kontrolovaných osob, která je předmětem státního veterinárního dozoru, a jde-li o provádění pohraniční veterinární kontroly, do celních prostorů pohraničních celních úřadů a provádět na těchto místech potřebné úkony a šetření,

b) vyžadovat potřebné doklady, údaje a ústní nebo písemná vysvětlení a pořizovat fotodokumentaci týkající se předmětu dozoru a kontrolovaných osob,

c) odebírat v nezbytně nutném množství a rozsahu vzorky k laboratornímu vyšetření. Není-li dále stanoveno jinak, neposkytuje se za odebrané vzorky náhrada,

d) ověřovat totožnost kontrolovaných osob,

e) požadovat podání písemné zprávy o odstranění zjištěných nedostatků,

f) nelze-li z důvodu závažnosti nebo naléhavosti nebezpečí hrozícího pro zdraví lidí nebo zvířatdosáhnout žádoucí nápravy jinak, zejména vydáním závazných pokynů k odstranění zjištěných nedostatků,

1. na místě znehodnotit a neškodně odstranit pozastavit nebo znehodnotit a neškodně odstranit živočišné produkty, které nejsou zdravotně nezávadné, anebo nařídit jejich znehodnocení a neškodné odstranění, a to na náklad kontrolované osoby,

2. omezit nebo zakázat výrobu nebo uvádění živočišných produktů do oběhu, jestliže nejsou dodržovány hygienické podmínky výroby stanovené tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy²⁶⁾ a živočišné produkty neodpovídají požadavkům stanoveným tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy²⁶⁾.

2. pozastavit, omezit nebo zakázat výrobu, zpracování nebo uvádění živočišných produktů do oběhu na přiměřenou dobu, jestliže nejsou dodržovány podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy²⁶⁾ nebo předpisy Evropských společenství^14b) na živočišné produkty a na jejich výrobu, zpracovávání a uvádění do oběhu,

g) požadovat věcnou, osobní a jinou pomoc nezbytnou k řádnému výkonu státního veterinárního dozoru na náklady kontrolované osoby.

(2) Veterinární inspektoři jsou povinni

a) šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,

b) zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech tvořících předmět obchodního a služebního tajemství, o kterých se dozvěděli při výkonu dozoru²⁷⁾,

c) prokazovat svou totožnost služebním průkazem,

d) pořizovat protokol o provedeném odběru vzorků, o zjištěných nedostatcích a o opatření podle odstavce 1 písm. f).

(3) Pro úřední veterinární asistenty platí obdobně odstavec 1 písm. a) až d) a odstavec 2.

(3) (4) Kontrolované osoby jsou povinny vytvářet vhodné podmínky pro výkon státního veterinárního dozoru a poskytovat veterinárním inspektorům nezbytnou součinnost a pomoc, zejména umožnit jim přístup na místa, která podle tohoto zákona slouží k činnosti kontrolovaných osob, a na místa a do prostorů uvedených v odstavci 1 písm. a), odběr vzorků a poskytovat jim na požádání potřebné doklady, údaje a ústní a písemná vysvětlení, jakož i bezplatně nezbytnou věcnou, osobní a jinou pomoc.

(4) (5) Za vzorky odebrané při prodeji potravin živočišného původu podle zvláštních právních předpisů²⁸⁾ se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou tato osoba potravinu, z níž byl vzorek odebrán, prodává., pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že potravina splňuje stanovené požadavky. Náhrada se neposkytne, jde-li o potravinu, která nesplňuje požadavky stanovené zvláštními právními předpisy²⁸⁾.

(5) Zjistí-li veterinární inspektor porušení povinností stanovených chovateli skotu v § 5 odst. 1 písm. f), může krajská veterinární správa uložit chovateli skotu zvláštní opatření; jako zvláštní opatření lze uložit

a) utracení zvířete, nelze-li zjistit jeho totožnost během 2 pracovních dnů. Chovateli nepřísluší náhrada za takto utracené zvíře,

b) zákaz přemísťování všech zvířat do hospodářství nebo z hospodářství, jestliže jedno nebo více zvířat v hospodářství nesplňuje žádné požadavky, týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového registru a přihlášení do ústřední evidence, a to do doby odstranění zjištěných nedostatků,

c) zákaz přemísťování zvířat, která nesplňují některé požadavky, týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového registru, zasílání hlášení přemístění, narození nebo úhynu do ústřední evidence, do hospodářství nebo z hospodářství, pokud počet těchto zvířat nepřesahuje 20 % všech zvířat v hospodářství, a to do doby odstranění zjištěných nedostatků,

d) zákaz přemísťování všech zvířat do hospodářství nebo z hospodářství, pokud počet zvířat, která nesplňují některé požadavky, týkající se ušních známek, průvodních listů skotu, stájového registru, zasílání hlášení přemístění, narození nebo úhynu do ústřední evidence, přesahuje 20 % všech zvířat v hospodářství, a to do odstranění zjištěných nedostatků.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) postup při odběru vzorků a údaje, jež obsahuje protokol podle odstavce 2 písm. d),

b) vzor služebního průkazu veterinárního inspektora a úředního veterinárního asistenta.

(7) Provádí-li Komise svými odborníky, popřípadě i odborníky z jiných členských států, kteří jsou zapsáni v seznamu vedeném Komisí pro tyto účely, ve spolupráci s orgány veterinární správy kontroly dodržování a jednotného uplatňování povinností a požadavků, stanovených tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, anebo bezprostředně závaznými právními předpisy Evropských společenství, na místě v České republice, poskytují jim orgány veterinární správy podporu, kterou tito odborníci potřebují ke splnění svého úkolu.

(8) Pro provádění kontrol uvedených v odstavci 7 platí ustanovení odstavce 1 písm. a) až c), odstavce 2 písm. a) až c) a odstavce 3 odstavce 4obdobně. Zejména musí být uvedeným odborníkům umožněn stejný přístup do míst, zařízení a dopravních prostředků, jaký mají veterinární inspektoři. Informace získané uvedenými odborníky v průběhu kontrol a závěry z nich nesmí být za žádných okolností použity pro osobní účely ani sdělovány osobám, které nepatří do příslušných útvarů Komise nebo členských států.

(9) Kontrolované osobě, která nesplní povinnost podle odstavce 4, může orgán veterinární správy, který provádí výkon státního veterinárního dozoru, uložit pořádkovou pokutu do 100 000 Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené kontrolními pracovníky. Souhrn takto uložených pokut nesmí být vyšší než 500 000 Kč. Pokutu vybírá orgán, který ji uložil a vymáhá celní úřad. Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

Mimořádná veterinární opatření

§ 54

(1) Mimořádná veterinární opatření jsou

a) nařízení veterinárního vyšetření a ochranného očkování zvířat,

b) vymezení ohniska nákazy, ochranných pásem a pásem dozoru, výstražné označení, popřípadě i střežení ohniska nákazy,

c) nařízení karantény nebo odděleného umístění (izolace), popřípadě nutné porážky nebo utracení zvířat,

d) omezení nebo zákaz přemísťování, prodeje, obchodování, volného pohybu, porážení a plemenitby zvířat a provádění pokusů na zvířatech,

e) omezení nebo zákaz pastvy, používání zdroje vody a krmiva,

f) omezení nebo zákaz konání svodů zvířat, honů, odchytu zvěře a lovu ryb,

g) omezení nebo zákaz prodeje zvířat a živočišných produktů v tržnicích a na tržištích anebo uzavření tržnice nebo tržiště,

h) pozastavení nakládání živočišnými produkty nebo krmivy do skončení potřebného vyšetření, nařízení odděleného uložení (uskladnění) zdravotně závadných nebo podezřelých živočišných produktů nebo krmiv,

i) omezení nebo zákaz výroby, zpracovávání, přepravy nebo uvádění do oběhu zdravotně závadných nebo podezřelých živočišných produktů nebo krmiv, stanovení zvláštních podmínek pro jejich výrobu, zpracovávání a přepravu anebo nařízení jejich zničení,

j) stanovení zvláštních podmínek provozu, popřípadě jeho omezení nebo zastavení,

k) omezení, zákaz nebo stanovení zvláštních podmínek dovozu, vývozu a tranzitu veterinárního zboží,

l) nařízení očisty, omezení nebo zákaz používání anebo zničení zařízení a předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz,

m) nařízení zvláštního ošetření hnoje, kejdy, močůvky a odpadních vod,

n) stanovení zvláštních podmínek pro ukládání, sběr, svoz, neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu vedlejších živočišných produktů, popřípadě nařízení sběru, svozu, neškodného odstranění a dalšího zpracování konfiskátů živočišného původu vedlejších živočišných produktů i mimo určený územní obvod (svozovou oblast),

o) nařízení úpravy hygienického a sanitačního provozu nebo technologických a pracovních postupů, dezinfekce, deratizace a dezinsekce,

p) omezení nebo zákaz volného pohybu a styku osob a jejich shromažďování, omezení nebo zákaz pohraničního styku osob,

r) nařízení zneškodnění, popřípadě omezení výskytu zdrojů nákaz zvířat s přírodní ohniskovostí.

(2) Příslušný orgán vyhlásí nebo nařídí mimořádná veterinární opatření

a) při výskytu nebezpečné nákazy nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, anebo hrozí-li nebezpečí jejího šíření (ochranná a zdolávací opatření),

b) při zjištění jiných než zdravotně nezávadných živočišných produktů, vody nebo krmiv, popřípadě jiné příčiny závažného ohrožení zdraví zvířat nebo lidí živočišnými produkty, (veterinární hygienická opatření),

c) hrozí-li nebezpečí zavlečení nebo rozšíření původců nákaz zvířat a nemocí přenosných ze zvířat na člověka či zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí, (opatření k veterinární ochraně státního území).

(3) Odůvodňují-li to okolnosti konkrétního případu, mohou být nařízena i jiná opatření odpovídající veterinárním požadavkům a poznatkům veterinární vědy.

§ 55

Jako mimořádné veterinární opatření při výskytu slintavky a kulhavky může být nařízena uzávěra obce, popřípadě její části. Rozumí se jí

a) uzavření příjezdových a přístupových cest do obce, jejich opatření závorami a výstražným označením a jejich střežení,

b) zákaz průjezdu obcí a určení objížďky,

c) zřízení dezinfekčních pásů na příjezdových a přístupových cestách do obce,

d) zákaz přemísťování, prodeje a volného pohybu hospodářských a zájmově chovaných zvířat,

e) zákaz opouštění prostorů, v nichž jsou umístěna nemocná a podezřelá zvířata, a zákaz vstupu do těchto prostorů bez vážného důvodu,

f) zákaz shromažďování osob,

g) stanovení pravidel pro pohyb osob v obci,

h) zákaz vstupu do obce a zákaz jejího opouštění,

i) stanovení zvláštních podmínek pro zásobování obce, pro výjimečný vjezd dopravních prostředků a pro vstup osob do obce z naléhavých důvodů, jakož i stanovení dezinfekčních opatření, jimž musí být tyto dopravní prostředky a osoby podrobeny před opuštěním obce,

j) stanovení zvláštních podmínek provozu odpadového hospodářství.

§ 56

Závazný posudek

(1) Závazný posudek orgánu veterinární správy musí být vyžádán jako podklad v územním, stavebním a kolaudačním řízení

a) podnikatelem¹⁰⁾, jde-li o stavbu nebo zařízení, jež jsou určeny k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty (nejde-li o stavbu nebo zařízení určené k veřejnému stravování) a krmivy nebo k ukládání, sběru, svozu, neškodnému odstraňování a dalšímu zpracovávání konfiskátů živočišného původu, pokud jsou tyto činnosti vykonávány podnikatelským způsobem,

a) podnikatelem¹⁰⁾, jde-li o stavbu nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru,

b) tím, kdo bude stavbu nebo zařízení používat jako útulek pro zvířata, anebo k ukládání nebo spalování kadáverů zvířat v zájmovém chovu.

(2) Orgán příslušný rozhodnout ve věci podle zvláštních právních předpisů²⁹⁾ nemůže rozhodnout v rozporu s tímto posudkem.

(3) Závazné posudky na stavby nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru a jsou v objektech důležitých pro obranu státu, vydávají orgány pověřené ministrem obrany.

§ 56a

(1) Veterinární osvědčení vystavuje úřední veterinární lékař na základě provedené prohlídky (vyšetření) zvířat nebo živočišných produktů. Musí je vyplnit pravdivě a úplně; nesmí osvědčovat údaje, o nichž se osobně nepřesvědčil, a nesmí podepsat osvědčení, jež není vyplněno, anebo je vyplněno jen zčásti. Osvědčuje-li některé údaje na základě jiného dokladu, musí jej mít před podpisem osvědčení v držení.

(2) Veterinární osvědčení, popřípadě jiný veterinární doklad, který byl vystaven úředním veterinárním lékařem a provází zvířata nebo živočišné produkty, musí být

a) na každé straně podepsáno úředním veterinárním lékařem, který je vystavuje, a orazítkováno,

b) vyhotoveno v úředním jazyku členského státu určení a toho členského státu, v němž se provádí pohraniční veterinární kontrola, anebo provázeno ověřeným překladem do tohoto jazyka (těchto jazyků),

c) opatřeno vlastním identifikačním číslem a musí sestávat

1. z jediného listu papíru,

2. ze dvou nebo více stran, které jsou součástí jediného, celistvého a nedělitelného listu papíru, nebo

3. z několika po sobě jdoucích stran očíslovaných tak, aby bylo zřejmé, o kterou stranu z tohoto počtu stran se jedná (např. „strana 2 ze 4 stran“). Identifikační číslo musí být uvedeno na každé straně,

d) vydáno dříve, než zvířata nebo živočišné produkty opustí místo vyšetření (prohlídky), a musí provázet v originální verzi zvířata nebo živočišné produkty při jejich vstupu na území členských států.

(2) (3) Úřední veterinární lékař, který vystavuje a podepisuje veterinární osvědčení, nesmí mít takový zájem na osvědčovaných zvířatech nebo živočišných produktech, anebo na hospodářství, podniku nebo jiném zařízení jejich původu, aby bylo možno mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.

(3) (4) Pozměňovat nebo jinak zneužívat vydané veterinární osvědčení je zakázáno.

§ 57

(1) Orgány veterinární správy vzájemně spolupracují s příslušnými orgány ochrany zvířat, ochrany veřejného zdraví, České Státní zemědělské a potravinářské inspekce a odborného dozoru nad krmivy.

(2) Orgány veřejné správy, orgány Policie České republiky a obecní policie spolupracují s orgány veterinární správy při předcházení nebezpečným nákazám, zamezení jejich šíření a jejich zdolávání a v souladu se svou působností se podílejí na zajišťování a kontrole plnění mimořádných veterinárních opatření.

HLAVA VII

ODBORNÁ VETERINÁRNÍ ČINNOST A JEJÍ VÝKON

§ 58

Odborná veterinární činnost

(1) Odbornou veterinární činností je

a) veterinární preventivní činnost,

b) vyšetřování, stanovení diagnózy a léčení zvířat a chirurgické zákroky na zvířatech,

c) podávání a předepisování léčiv, veterinárních přípravků a prostředků veterinární techniky,

d) prohlídka jatečných zvířat a masa a vyšetřování ostatních živočišných produktů,

e) diagnostika zdraví a veterinární laboratorní diagnostika,

f) veterinární asanační činnost,

g) další odborné činnosti, k nimž je třeba odpovídající kvalifikace získané studiem a praxí ve veterinárním, popřípadě i jiném oboru.

(2) Odbornou veterinární činnost vykonávají

a) orgány veterinární správy, jde-li o úkony spojené s výkonem státní správy,

b) státní veterinární ústavy a národní referenční laboratoře a referenční laboratoře,

c) fyzické a právnické osoby v rozsahu a za podmínek stanovených tímto a zvláštním právním předpisem^29a),

d) příslušné orgány Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra.

(3) Odbornou veterinární činnost v rozsahu nutném pro výuku mohou vykonávat také

a) vysoké školy veterinární, určuje-li tak jejich statut,

b) střední odborné školy veterinárního oboru, jde-li o součást jejich pedagogické činnosti.

§ 59

Odborná způsobilost

(1) Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti jsou veterinární lékaři, za něž se považují absolventi vysoké školy univerzitního nebo obdobného typu, kteří dosáhli požadovaného vzdělání v předmětech uvedených v části A přílohy č. 5 k tomuto zákonu během nejméně pětiletého, denního teoretického a praktického studia a získali přiměřené znalosti v oblastech uvedených v části B přílohy č. 5 k tomuto zákonu.

(2) Osobami odborně způsobilými k výkonu odborné veterinární činnosti v rozsahu a způsobem odpovídajícím jejich odborné způsobilosti jsou dále

a) osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny^29a)29b),

b) osoby, které získaly úplné střední odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání ve veterinárním oboru,

c) osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání ve studijním programu^29b)29c) v oblasti, která není uvedena v písmenu a) a odpovídá druhu a rozsahu činnosti, zejména v oblasti lékařství, chemie nebo biologie,

d) osoby, které získaly úplné střední odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v oboru, který není uveden v písmenu b) a odpovídá druhu a rozsahu činnosti,

e) osoby, které získaly odbornou způsobilost k výkonu některých odborných veterinárních činností specializovanou odbornou průpravou

1. organizovanou Státní veterinární správou, anebo

2. podle zvláštních právních předpisů³⁰⁾.

(3) Za veterinární lékaře se považují také

a) občané, kteří získali vysokoškolské vzdělání studiem v magisterském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny^30a), anebo studiem, které se podle zvláštních právních předpisů^30b) považuje za rovnocenné,

b) občané členského státu, kteří jsou držiteli diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání, uvedeného v prováděcím právním předpisu,

c) občané členského státu, kteří jsou držiteli osvědčení příslušného úřadu vydávajícího členského státu, jež uvádí, že diplom, vysvědčení nebo jiný doklad o požadovaném vzdělání

1. je v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 1,

2. byl získán tak, že se tento občan zákonným způsobem podílel na příslušné činnosti po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu 5 let před datem vydání osvědčení po dobu a za podmínek stanovených pro občany jednotlivých členských států v příloze č. 6, nebo

3. byl vydán po ukončení vzdělání, jež je v souladu s odstavcem 1 a je vydávajícím členským státem považován za rovnocenný dokladům uvedeným v písmenu b).

(4) Veterinární lékaři z třetích zemí, kteří získali odbornou způsobilost na zahraniční vysoké škole, prokáží tuto způsobilost prvopisem nebo úředně ověřeným opisem diplomu, vysvědčení nebo obdobného dokladu vydaného zahraniční vysokou školou a osvědčením o uznání vysokoškolského vzdělání vydaným podle zvláštních právních předpisů³¹⁾.

(5) Osoby s úplným středním vzděláním, které úspěšně absolvovaly specializovanou odbornou průpravu v příslušném oboru, organizovanou Státní veterinární správou, a osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářském studijním programu v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, mohou vykonávat funkce veterinárních asistentů. Veterinární asistenti pomáhají Nestanoví-li tento zákon nebo předpisy Evropských společenství jinak, úřední veterinární asistenti pomáhajíúředním veterinárním lékařům pod jejich vedením a odpovědností, zejména při kontrole dodržování hygienických podmínek v chovech zvířat a ve výrobě a zpracovávání živočišných produktů, při provádění alergenodiagnostických zkoušek, při prohlídce jatečných zvířat a masa a při provádění pohraniční veterinární kontroly.

(6) K prohloubení odborné způsobilosti úředních veterinárních lékařů slouží atestační studium, které probíhá ve dvou částech

a) základní (atestace I. stupně),

b) specializační (atestace II. stupně).

(7) Občané členských států, kteří splňují podmínky stanovené v odstavcích 1 a 3, jsou oprávněni používat akademický titul, popřípadě jeho zkratku, udělený členským státem původu nebo dřívějšího pobytu, a to v jazyku tohoto státu.

(8) Prováděcí právní předpis stanoví

a) organizaci, formy a obsah atestačního studia a specializované odborné průpravy veterinárních asistentů,

b) funkce, které mohou být vykonávány v orgánech veterinární správy jen veterinárními lékaři, kteří získali atestaci II. stupně,

c) diplomy, vysvědčení a jiné doklady o požadovaném vzdělání udělované občanům členských států.

§ 59a

Způsobilost k výkonu povolání veterinárního

lékaře pro osoby ze třetích zemí

(1) Osoby, které získaly odbornou způsobilost ve třetích zemích, jsou způsobilé k výkonu povolání veterinárního lékaře jestliže

a) prokáží, že vzdělání získané na zahraniční vysoké škole je v souladu s požadavky uvedenými v § 59 odst. 1 a o této skutečnosti jim bude vydáno Komorou osvědčení podle zvláštního právního předpisu³²⁾,

b) doloží osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního právního předpisu³¹⁾, a

c) prokáží bezúhonnost podle § 50 odst. 3; bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce, a odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je občanem, a státy, ve kterých se více než 3 měsíce nepřetržitě zdržoval v posledních 3 letech; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1, které neprokáží, že vzdělání získané na zahraniční vysoké škole je v souladu s požadavky uvedenými v § 59 odst. 1, jsou způsobilé k výkonu povolání veterinárního lékaře na základě úspěšného vykonání zkoušky a po prokázání bezúhonnosti podle § 50 odst. 3.

(3) Uchazeči o vykonání zkoušky musí doložit osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního právního předpisu³¹⁾.

(4) Zkouška se koná před zkušební komisí, kterou zřizuje Komora jako svůj poradní orgán. Členy zkušební komise jmenuje a odvolává prezident Komory na návrh představenstva Komory a Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Na základě úspěšně vykonané zkoušky vydá Komora osvědčení.

(5) Zkoušku lze opakovat. Náklady spojené s provedením zkoušky hradí uchazeč o vykonání zkoušky.

(6) Od vykonání zkoušky může Komora upustit, pokud osobám, které získaly odbornou způsobilost ve třetích zemích, uzná jiný členský stát způsobilost k výkonu povolání veterinárního lékaře a tyto osoby zároveň prokáží, že vykonávaly danou činnost v kterémkoli členském státě.

(7) Od vykonání zkoušky Komora upustí vždy, pokud osoby ze třetích zemí jsou držiteli diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání, uvedeného v prováděcím právním předpisu.

(8) Bylo-li od vykonání zkoušky upuštěno podle odstavce 6 nebo 7, vydá Komora o této skutečnosti osvědčení do 90 dnů ode dne podání žádosti.

(9) Komora vede evidenci uchazečů o vykonání zkoušky a o vykonaných zkouškách.

Soukromí veterinární lékaři

§ 60

(1) Soukromí veterinární lékaři odborně způsobilí podle § 59 a§59a vykonávají veterinární léčebnou a preventivní činnost na základě osvědčení podle zvláštního právního předpisu³²⁾.

(2) Při vydávání osvědčení uvedeného v odstavci 1 osobě odborně způsobilé podle § 59 odst. 3 může být brán zřetel na ověřené informace o skutečnostech, které by pravděpodobně mohly nepříznivě ovlivnit výkon odborné veterinární činnosti touto osobou na území České republiky, poskytnuté na základě vzájemnosti členským státem, z něhož tato osoba pochází nebo přichází.

§ 61

(1) Soukromý veterinární lékař je povinen

a) oznámit bez odkladu krajské veterinární správě zahájení a skončení činnosti, místo svého trvalého pobytu a místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu,

b) uvědomit neprodleně krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy, jakož i o jiných skutečnostech důležitých z hlediska veterinární péče a veřejného zájmu na plnění jejích úkolů,

c) dbát při podávání léčiv na dodržování ochranných lhůt a dalších požadavků, které jsou stanoveny za účelem vyloučení nežádoucích reziduí ze živočišných produktů, popřípadě nežádoucích kombinací s doplňkovými látkami, které jsou obsaženy v krmivech, a upozornit chovatele na nutnost dodržování ochranných lhůt u zvířat, která slouží k produkci potravin,

d) vést řádnou evidenci o provedených preventivních úkonech a o použití a výdeji léčiv o provedených preventivních úkonech, o použití a výdeji léčiv a o utracení zvířat, která podléhají označování a evidenci podle zvláštního právního předpisu^9d), uchovávat ji po dobu nejméně 3 let a na požádání ji předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

e) po jeho předložení chovatelem neprodleně zaznamenávat do záznamu chovatele podání léčiv zvířatům a očkování zvířat a úplně a správně úplně, správně a pravdivě vyplňovat zdravotní potvrzení.

(2) Soukromý veterinární lékař je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem odborné veterinární činnosti, pokud jí nebyl zproštěn. Tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů³³⁾.

(3) Soukromý veterinární lékař je oprávněn vést pro svou potřebu pohotovostní zásobu léčiv.

§ 62

(1) Soukromý veterinární lékař může odmítnout provedení odborného veterinárního úkonu, pokud k němu není povinen podle právních předpisů nebo smlouvy. Odmítnout poskytnutí první pomoci však může jen z důvodu ohrožení svého zdraví, kterému nelze účinně předcházet nebo bránit.

(2) Soukromý veterinární lékař může odstoupit od smlouvy o provedení odborného veterinárního úkonu, odmítl-li chovatel poskytnout potřebnou součinnost. Odstoupí-li soukromý veterinární lékař od smlouvy, musí poskytnout zvířeti neodkladnou péči, aby nedošlo k utrpení zvířete, poškození jeho zdraví nebo jiné škodě, které touto péčí bylo možno zabránit.

(3) Jde-li o naléhavý úkon, nutný v zájmu předcházení, zamezení šíření a zdolání nebezpečné nákazy anebo v zájmu zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, nepotřebuje soukromý veterinární lékař souhlasu chovatele k jeho provedení.

§ 63

zrušen

§ 64

Soukromí veterinární technici

(1) Oprávnění veterinárního technika vykonávat některé odborné veterinární úkony podnikatelským způsobem vzniká rozhodnutím krajské veterinární správy o registraci soukromého veterinárního technika. Krajská veterinární správa rozhodne o registraci, pokud žadatel

a) splňuje požadavek odborné způsobilosti podle § 59 odst. 1 písm. b) podle §59 odst.2 písm.b),

b) je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný podle § 50 odst. 3.

(2) Soukromí veterinární technici mohou samostatně vykonávat jen takové odborné veterinární úkony, které odpovídají jimi dosažené odborné způsobilosti.

(3) Jinak platí pro práva a povinnosti soukromých veterinárních techniků přiměřeně § 61, § 62 odst. 1 a 2.

(4) Krajská veterinární správa může registraci zrušit, jestliže soukromý veterinární technik porušuje povinnosti nebo podmínky vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí o registraci.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

a) náležitosti žádosti o registraci podle odstavce 1,

b) podrobnosti výkonu odborných veterinárních úkonů soukromými veterinárními techniky.

HLAVA VIII

VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVKY A VETERINÁRNÍ TECHNICKÉ PROSTŘEDKY

§ 65

(1) Ústav kromě působnosti stanovené zvláštními právními předpisy⁵⁾

a) rozhoduje na základě žádosti osoby, která má trvalý pobyt nebo sídlo v České republice v některém z členských států, o schválení veterinárního přípravku, o schválení změn proti dokumentaci předložené v rámci schvalovacího řízení, o prodloužení nebo pozastavení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku a o zrušení schválení veterinárního přípravku. Pozastavit platnost rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku nebo zrušit jeho schválení může, prokáže-li se, že veterinární přípravek je neúčinný nebo neodpovídá dokumentaci předkládané v rámci schvalovacího řízení, anebo poruší-li držitel rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku závažným způsobem nebo opakovaně povinnosti stanovené tímto zákonem. Schválení nepodléhají pouze veterinární přípravky určené jen k vývozu,

b) vede evidenci schválených veterinárních přípravků v Seznamu schválených veterinárních přípravků,

c) rozhoduje o zařazení veterinárního přípravku mezi volně neprodejné, volně prodejné s omezením a volně prodejné bez omezení. Rozhodnutí o způsobu uvádění veterinárního přípravku do oběhu je vždy součástí rozhodnutí o jeho schválení,

d) rozhoduje o udělení povolení k výrobě veterinárních přípravků a jejich uvádění do oběhu a o změně tohoto povolení. Povolení může odejmout, neplní-li výrobce podmínky povolení, anebo poruší-li závažným způsobem nebo opakovaně povinnosti stanovené tímto zákonem,

c) eviduje výrobce veterinárních přípravků a na základě požadavku příslušného výrobce osvědčuje, že tento výrobce splňuje při výrobě veterinárních přípravků požadavky správné výrobní praxe,

e) d) vykonává státní veterinární dozor nad výrobou, uváděním do oběhu a používáním veterinárních přípravků, kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jakost, účinnost a bezpečnost veterinárních přípravků,

f) e) odebírá vzorky veterinárních přípravků k laboratornímu vyšetření, osvědčuje jakost veterinárních přípravků a dodržování požadavků na správnou výrobní praxi,

g) f) rozhoduje o dalším používání veterinárního přípravku v případě zjištění jeho nežádoucích účinků, zejména o stažení veterinárního přípravku z oběhu, o jeho zneškodnění, o pozastavení používání veterinárního přípravku a jeho uvádění do oběhu a o jeho uvádění do oběhu jen po předchozím souhlasu Ústavu,

h) g) vydává povolení ke klinickému hodnocení veterinárního přípravku, pro které platí přiměřeně zvláštní právní předpisy^33a),

g) provádí hodnocení specifické účinnosti biocidních přípravků proti stanoveným původcům nákaz, vede a aktualizuje seznam schválených biocidů,

i) h) posuzuje ve sporných případech, zda jde o veterinární přípravek nebo o jiný výrobek.

(2) Ústav dále

a) posuzuje vhodnost technických prostředků pro veterinární použití (dále jen "veterinární technický prostředek") veterinárních technických prostředkůa jejich bezpečnost pro zvířata, sleduje jejich vlastnosti a způsobilost dosáhnout účelu, ke kterému jsou určeny. Vede evidenci veterinárních technických prostředků v Seznamu technických prostředků pro veterinární použití,

b) vykonává státní veterinární dozor nad používáním veterinárních technických prostředků a kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem,

c) na základě výsledků šetření nežádoucích příhod týkajících se používaných veterinárních technických prostředků a jiných poznatků o tom, že veterinární technický prostředek není vhodný pro veterinární použití, rozhoduje o povinnosti

1. učinit opatření k omezení nepříznivého působení veterinárního technického prostředku, zejména pozastavit jeho uvádění do oběhu, stáhnout jej z oběhu, ukončit jeho uvádění do oběhu, pozastavit nebo ukončit jeho používání,

2. odstranit zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě,.

3. provést klinické hodnocení veterinárního technického prostředku,

d) vydává osvědčení o způsobilosti k provádění klinického hodnocení veterinárních technických prostředků.

(3) Ústav posoudí úplnost podané žádosti o schválení veterinárního přípravku nejpozději do 30 dnů od jejího doručení. Pokud ji shledá neúplnou, písemně vyzve žadatele, aby ji v určené lhůtě doplnil. Není-li žádost v této lhůtě doplněna, může zastavit řízení. Lhůta určená k doplnění žádosti o schválení veterinárního přípravku se nezapočítává do lhůty 30 dnů k posouzení úplnosti žádosti. O žádosti o schválení veterinárního přípravku rozhodne Ústav nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla žádost shledána úplnou. O žádosti o prodloužení platnosti schválení veterinárního přípravku na dobu 5 let, popřípadě i opakovaně rozhodne nejpozději do 60 dnů od jejího doručení; přitom postupuje obdobně jako při rozhodování o žádosti o schválení veterinárního přípravku.

(4) Ústav rozhodne o žádosti o povolení výroby veterinárních přípravků nejdéle do 90 dnů ode dne jejího doručení.

(4) Jde-li o veterinární přípravek, který byl vyroben nebo uveden do oběhu v členském státě nebo který má původ v některém ze států, které jsou smluvní stranou Evropského hospodářského prostoru, předkládají se Ústavu v žádosti podle odstavce 3 pouze administrativní údaje a dokumentace stanovené prováděcím právním předpisem. Těmito údaji a dokumentací se zejména doloží, za jakých podmínek byl veterinární přípravek v příslušném státě vyroben nebo uveden do oběhu, a doba 90 dnů se zkracuje na 30 dnů, pokud

a) veterinární přípravek odpovídá právním předpisům, které jsou pro jeho výrobu nebo uvedení do oběhu v příslušném státě závazné, a výrobním postupům a pravidlům správné výrobní praxe, které jsou v příslušném státě používané a pro které existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je možno provést dodatečná šetření,

b) předpisy, postupy a pravidla uvedené pod písmenem a) zaručují takovou míru ochrany oprávněného zájmu, která odpovídá míře této ochrany v České republice.

(5) Ústav

a) zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zemědělství a ve Věstníku Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv

1. schválení veterinárních přípravků a jejich zápis do Seznamu schválených veterinárních přípravků včetně změn, jakož i prodloužení nebo pozastavení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku a o zrušení jeho schválení,

2. zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu technických prostředků pro veterinární použití a případy nežádoucích příhod týkajících se používaných veterinárních technických prostředků. Dokumentaci o nežádoucích příhodách a jejich šetření uchovává po dobu 15 let,

b) ukládá v mezích své působnosti pokuty za nesplnění nebo porušení povinností, požadavků nebo podmínek stanovených tímto zákonem.

§ 66

(1) Vyrábět a uvádět do oběhu Vyrábět, uvádět do oběhu a používat při poskytování veterinární péčeje možno pouze

a) veterinární přípravky, které byly schváleny a zapsány do Seznamu schválených veterinárních přípravků a u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti,

b) veterinární technické prostředky,

1. které splňují požadavky podle zvláštních právních předpisů³⁴⁾,

2. 1. pro které bylo provedeno posouzení shody v souladu se zvláštními právními předpisy²⁶⁾,

3. 2. u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti.

(2) Nejsou-li známy údaje o tom, zda veterinární technický prostředek je vhodný pro veterinární použití, anebo jsou-li zjištěny skutečnosti, které nasvědčují jeho nevhodnosti pro veterinární použití, musí být jeho vhodnost ověřena klinickým hodnocením. Klinické hodnocení se provádí na základě projektu pokusu podle zvláštních právních předpisů⁶⁾ a plánu klinického hodnocení zpracovaného osobou, která je odpovědná za zahájení, řízení, organizování, kontrolu a financování klinického hodnocení (dále jen "zadavatel"), a schváleného Ústavem. K zařazení zvířete do klinického hodnocení musí dát dobrovolný písemný souhlas chovatel, který byl písemně poučen zejména o cílech a možném přínosu klinického hodnocení, jakož i o tom, jaká rizika jsou spojena s použitím jeho zvířete ke klinické zkoušce. Zadavatel odpovídá za škodu vzniklou povahou hodnoceného prostředku. Není-li klinické hodnocení prováděno v souladu se schváleným projektem pokusu, zadavatel o tom uvědomí Ústav a učiní odpovídající opatření včetně pozastavení nebo předčasného ukončení klinického hodnocení.

(3) (2) Pro vědecké, výzkumné, pedagogické a kontrolní účely lze použít i veterinární přípravky, které nebyly schváleny.

(3) Při poskytování veterinární péče lze používat i veterinární přípravky, které jsou schválené podle předpisů Evropských společenství³⁴⁾, a zdravotnické prostředky, které jsou vhodné pro použití v rámci veterinární péče^34a).

(4) Veterinární lékař může v případě ohrožení života nebo zdraví zvířete použít při poskytování veterinární péče i takový veterinární technický prostředek, který nesplňuje stanovené požadavky, a to za předpokladu, že

a) je podrobně seznámen se zdravotním stavem zvířete, u něhož byla stanovena přesná diagnóza jeho onemocnění. To neplatí jen pro veterinární technické prostředky, které jsou určeny pro stanovení nebo potvrzení diagnózy,

b) není možno použít jiný veterinární technický prostředek, který odpovídá stanoveným požadavkům,

c) uvědomil Ústav o použití veterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené požadavky,

d) písemně seznámil chovatele s možnými riziky použití veterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené požadavky, a chovatel dal k němu dobrovolný písemný souhlas.

§ 66a

(1) Držitelé rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku jsou povinni

a) zajistit, aby vlastnosti schváleného veterinárního přípravku odpovídaly dokumentaci předložené ve schvalovacím řízení a aby k němu byly připojeny pokyny pro zacházení s ním,

b) zaznamenávat a vyhodnocovat případy hlášení nežádoucích účinků schváleného veterinárního přípravku, vést a uchovávat o nich záznamy a jednou ročně je poskytovat Ústavu,

c) v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti učinit dostupná opatření k nápravě a omezení nepříznivého působení schváleného veterinárního přípravku včetně jeho případného stažení z oběhu, hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dověděli, Ústavu výskyt závažného nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku a informovat jej o provedených opatřeních,

d) v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti zajistit na vlastní náklad jeho vyšetření, popřípadě klinické hodnocení,

e) zavádět potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti a používání schváleného veterinárního přípravku ve shodě s dostupnými vědeckými poznatky,

f) poskytovat ústavu na požádání vzorky schváleného veterinárního přípravku a informace o objemu jeho prodeje.

(2) Výrobci veterinárních přípravků jsou povinni

a) požádat před zahájením výroby Ústav o povolení k výrobě veterinárních přípravků,

b) dodržovat podmínky uvedené v povolení k výrobě veterinárních přípravků a správnou výrobní praxi,

c) uvádět do oběhu pouze jimi vyrobené veterinární přípravky,

d) požádat Ústav předem o rozhodnutí o jakékoli změně povolení k výrobě veterinárních přípravků,

e) mít pro každou provozovnu ustanovenu alespoň jednu kvalifikovanou osobu, která odpovídá za to, že každá šarže veterinárního přípravku je vyrobena a kontrolována v souladu s tímto zákonem a s rozhodnutím o povolení k výrobě veterinárních přípravků. za kvalifikovanou se považuje osoba, která má vysokoškolské vzdělání v oboru odpovídajícím charakteru výroby a nejméně 5 let praxe ve výrobě nebo kontrole výrobků odpovídajícího charakteru.

(2) Osoby, které vyrábějí veterinární přípravky, jsou povinny

a) vyrábět a kontrolovat veterinární přípravky způsobem, který zajistí, že tyto přípravky jsou vyráběny a uváděny do oběhu v jakosti odpovídající jejich určenému použití a v souladu s údaji a dokumentací předloženými Ústavu v souvislosti se schválením veterinárního přípravku, změnou v dokumentaci schváleného veterinárního přípravku nebo prodloužením jeho používání, a dodržovat správnou výrobní praxi,

b) zavést k dosažení cílů uvedených pod písmenem a) odpovídající systém zabezpečování jakosti nebo systém analýzy rizika a kritických kontrolních bodů (HACCP),

c) zohledňovat ve výrobě veterinárních přípravků vědecký a technický rozvoj,

d) nejsou-li současně držiteli rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, informovat tohoto držitele o všech významných skutečnostech, které mohou mít vliv na jakost veterinárního přípravku a na odpovědnost držitele stanovenou tímto zákonem, a poskytovat mu součinnost při plnění jeho povinností podle odstavce 1.

(3) Prodejci schválených veterinárních přípravků musí mít živnostenské oprávnění k nákupu, skladování a prodeji těchto přípravků jsou povinni

a) prodávat pouze schválené veterinární přípravky, které jsou volně prodejné s omezením a volně prodejné bez omezení,

b) dodržovat správnou prodejní praxi,

c) zajistit, aby každá fyzická osoba, jež prodává veterinární přípravky volně prodejné s omezením, byla starší 18 let a způsobilá k právním úkonům, aby nebyla pravomocně odsouzena v posledních 10 letech pro úmyslný trestný čin nebo v posledních 5 letech pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti se zacházením s léčivy nebo veterinárními přípravky a aby absolvovala odborný kurz pro práci s veterinárními přípravky, s úspěchem se podrobila závěrečné zkoušce před komisí krajské veterinární správy, a získala tak osvědčení odborné způsobilosti k prodeji veterinárních přípravků volně prodejných s omezením. v každé prodejně musí být alespoň jedna taková osoba,

d) prostřednictvím osoby uvedené pod písmenem c) upozornit zákazníka při prodeji veterinárního přípravku volně prodejného s omezením na nutnost seznámit se před jeho použitím s pokyny uvedenými na obalu nebo v příbalové informaci.

(4) (3) Osoby, které uvádějí schválené veterinární přípravky do oběhu, anebo s nimi jinak zacházejí, jsou povinny

a) dodržovat pokyny k zacházení s veterinárním přípravkem, uvedené na jeho obalu nebo v příbalové informaci,

b) omezovat na nejnižší možnou míru nepříznivé důsledky působení veterinárního přípravku na člověka, zvířata a životní prostředí,

c) hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dověděly, Ústavu a držiteli rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku výskyt nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku.

(5) (4) Prováděcí právní předpis stanoví

a) náležitosti žádosti o schválení veterinárního přípravku, o schválení změny a o prodloužení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku,

b) náležitosti žádosti o pozastavení platnosti, anebo o zrušení schválení veterinárního přípravku,

c) náležitosti žádosti o povolení k výrobě veterinárních přípravků a jejich uvádění do oběhu, o jeho změnu nebo odejmutí,

d) c) požadavky na jakost veterinárních přípravků, jakož i látky, které veterinární přípravky nesmí obsahovat,

e) d) podrobnosti o správné výrobní a prodejní praxi,

f) e) způsob hlášení nežádoucích účinků veterinárních přípravků,.

g) f) organizaci, obsah a podmínky odborného kurzu pro práci s veterinárními přípravky, jakož i organizaci a obsah závěrečné zkoušky.

§ 66b

(1) Veterinární přípravky

a) volně neprodejné mohou být dodávány

1. veterinárním lékařům,

2. lékárnám,

3. osobám, které jsou podle zvláštních právních předpisů5) oprávněny k nákupu, skladování a přepravě léčiv a k zásobování léčivy,

4. chovatelům, jde-li o dezinfekční a dezinsekční přípravky, o nichž tak rozhodl Ústav v rozhodnutí o schválení daného přípravku,

5. osobám, kterým byl povolen výkon veterinární asanační činnosti, pouze přípravky nutné pro výkon činnosti,

b) volně prodejné s omezením mohou být dodávány

1. osobám uvedeným pod písmenem a) body 1 až 3,

2. prodejcům veterinárních přípravků.

(2) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 1 až 3 a osoby uvedené v odstavci 1 písm. b) mohou uvádět jim dodané veterinární přípravky dále do oběhu.

(3) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 4 a 5 mohou používat volně neprodejné veterinární přípravky pouze k vlastní činnosti.

§ 66b

(1) Údaje na obalu veterinárního přípravku musí být uvedeny čitelným a srozumitelným způsobem a v jazyku státu, ve kterém je veterinární přípravek uváděn do oběhu.

(2) Zjistí-li Ústav v řízení o schválení veterinárního přípravku, o změnu v dokumentaci schváleného veterinárního přípravku nebo o prodloužení jeho používání, že navrhované označení veterinárního přípravku může vést k jeho nesprávnému používání, které by mohlo mít za následek nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat nebo pro životní prostředí, může v rámci příslušného rozhodnutí také stanovit, jakým způsobem musí být označení, popřípadě jeho část, změněno nebo doplněno.

§ 66c

(1) Výrobci a dovozci, popřípadě další osoby, které uvádějí veterinární technické prostředky do oběhu, jsou povinni sdělit Ústavu

a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu a identifikační číslo, jde-li o fyzickou osobu, anebo obchodní firmu, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu, číslo telefonu, faxu nebo elektronickou adresu,

b) datum zahájení činnosti a místo jejího výkonu,

c) údaje o oprávnění, na jehož základě je činnost vykonávána.

(2) Výrobci a dovozci, kteří uvádějí v České republice poprvé do oběhu veterinární technický prostředek, jsou povinni před jeho uvedením do oběhu oznámit Ústavu základní údaje o tomto prostředku, včetně opisu prohlášení o shodě. Jestliže na základě posouzení vlastností tohoto prostředku Ústav zjistí, že není vhodný k veterinárnímu použití,

a) informuje o tom výrobce nebo dovozce,

b) rozhodne

1. o ukončení uvádění tohoto prostředku do oběhu, popřípadě o jeho stažení z oběhu, anebo

2. o pozastavení uvádění tohoto prostředku do oběhu do doby odstranění nedostatků. V tomto případě může být veterinární technický prostředek znovu uveden do oběhu teprve na základě písemného souhlasu Ústavu.

(3) Prodejci veterinárních technických prostředků jsou povinni

a) prodávat pouze takové veterinární technické prostředky, které splňují stanovené požadavky, a dodržovat při jejich prodeji podmínky stanovené výrobcem,

b) zajistit, že tyto prostředky budou vybaveny návody, popřípadě i dalšími pokyny nutnými k jejich bezpečné instalaci, používání a údržbě, včetně případné dezinfekce a sterilizace, a že tyto návody a pokyny v českém jazyku budou poskytnuty osobám, které budou tyto prostředky používat,

c) vést a po dobu 5 let uchovávat dokumentaci o objednávkách, nákupu a prodeji veterinárních technických prostředků.

(4) Osoby, které používají veterinární technické prostředky, a osoby, které provádějí jejich údržbu a servis, jsou povinny v případě, že se setkají s nežádoucí příhodou týkající se tohoto prostředku, anebo se o ní dozví,

a) oznámit písemně tuto skutečnost Ústavu. To neplatí, pokud byl Ústav o výskytu nežádoucí příhody prokazatelně již uvědoměn jinak,

b) učinit neprodleně opatření uložená Ústavem.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví

a) které základní údaje obsahuje oznámení o veterinárním technickém prostředku uváděném v České republice poprvé do oběhu,

b) které veterinární technické prostředky mohou prodávat pouze osoby, které získaly živnostenské oprávnění k jejich nákupu, skladování a prodeji, a které veterinární technické prostředky nesmí být uváděny do oběhu formou samoobslužného prodeje, prostřednictvím automatů nebo zásilkového prodeje,

c) b) jakým způsobem a v jakých lhůtách se oznamuje výskyt nežádoucí příhody týkající se používaného veterinárního technického prostředku,.

d) náležitosti projektu klinického hodnocení veterinárního technického prostředku, podmínky a způsob jeho provádění, náležitosti závěrečné zprávy a požadavky na dokumentaci o provedeném klinickém hodnocení.

HLAVA IX

NÁHRADA NÁKLADŮ A ZTRÁT VZNIKLÝCH

V SOUVISLOSTI S NEBEZPEČNÝMI NÁKAZAMI

§ 67

(1) Chovateli se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených ke zdolávání a ochraně před šířením některé z nebezpečných nákaz uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a v příloze č. 4 k tomuto zákonu, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně karanténu izolaci zvířat v hospodářství a zákaz jejich přemísťování od doby vzniku podezření z výskytu nákazy a po potvrzení jejího výskytu.

(2) Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje při výskytu nákazy uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu náhradu za

a) náklady na utracení nebo nutnou porážku nemocných a podezřelých zvířat vnímavých druhů a za neškodné odstranění jejich kadáverů. Je-li to vhodné, poskytne se i náhrada Podle potřeby se poskytne i náhradaza neškodné odstranění jejich produktů, v případě influenzy ptáků vždy i náhrada za neškodné odstranění jejich vajec,

b) utracené nebo nutně poražené zvíře,

c) zničení kontaminovaných krmiv a kontaminovaného zařízení hospodářství, které nemůže být dezinfikováno v souladu s písmenem d),

d) očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hospodářství a jeho zařízení (vybavení),

e) prokázané ztráty způsobené výpadkem produkce hospodářského zvířete v době provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených při výskytu některé z nákaz uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a v souvislosti s nimi,

f) dodržování opatření v ochranných pásmech a opatření k předcházení šíření nákazy,

f) vytvoření ochranných pásem, dodržování opatření v těchto pásmech a opatření k předcházení šíření nákazy,

g) dodržování opatření ve stanovené pozorovací době před prohlášením nákazy za zdolanou a opětovným zástavem zvířat do hospodářství.

(3) Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje při výskytu nákazy uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu náhradu za

a) náklady na utracení nebo nutnou porážku nemocných a podezřelých zvířat vnímavých druhů a za neškodné odstranění jejich kadáverů; je-li to vhodné, poskytne se i náhrada za neškodné odstranění jejich produktů, asanaci vody a krmiv,

b) zvíře utracené nebo nutně poražené k diagnostickým účelům,

b) utracené nebo nutně poražené zvíře,

c) očistu, dezinsekci, deratizaci a dezinfekci hospodářství a jeho zařízení (vybavení),

d) zlikvidované a znehodnocené včelařské zařízení, pomůcky, úly a jejich vybavení při nařízené likvidaci v ohnisku nebezpečných nákaz hniloby a moru včelího plodu hniloby, moru včelího plodu, Aethiny tumidy (tumidózy) a roztoče Tropilaelaps,

e) dodržování opatření v ochranných pásmech a opatření k předcházení šíření nákazy,

f) dodržování opatření ve stanovené pozorovací době před prohlášením nákazy za zdolanou a opětovným zástavem zvířat do hospodářství.

(4) Bylo-li při výskytu nákazy uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu nařízeno očkování hospodářských zvířat, nehradí chovatel vynaložené náklady.

(5) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne, jestliže chovatel nesplnil povinnost uvědomit krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy, jinou závažnou povinnost uloženou mu tímto zákonem k předcházení vzniku, zamezení šíření a zdolávání nebezpečných nákaz, anebo nařízená ochranná a zdolávací opatření.

§ 68

(1) Náhrada podle § 67 se poskytuje ve výši prokázaných účelně vynaložených nákladů a způsobených ztrát.

(2) Jde-li o náhradu za utracené nebo nutně poražené zvíře, poskytuje se ve výši obvyklé ceny zdravého zvířete téhož druhu a kategorie v místě a době vzniku škody a

a) odečítá se, co bylo chovateli poskytnuto za zužitkovatelné části těla zvířete,

b) snižuje se o 20 % ceny zvířete, bylo-li zvíře utraceno nebo nutně poraženo v důsledku nebezpečné nákazy, pro kterou se doporučuje preventivní očkování, a chovatel nevyužil této možnosti.

§ 69

(1) Osobám, které pro nařízená ochranná a zdolávací opatření nemohly dočasně vykonávat svou obvyklou pracovní nebo jinou výdělečnou činnost anebo ji mohly vykonávat jen v omezeném rozsahu, náleží náhrada ušlého výdělku, pokud jim tato náhrada nepřísluší od zaměstnavatele, anebo náhrada ušlého zisku.

(2) Osobám, které byly nuceny zdržovat se z důvodu uvedeného v odstavci 1 mimo své bydliště, náleží náhrada zvýšených nákladů na přechodné ubytování a stravování podle zvláštních právních předpisů³⁵⁾.

§ 70

(1) Náhrada podle § 67 se poskytuje z prostředků státního rozpočtu, a to na základě žádosti chovatele, nebo osoby uvedené v § 69. Tato žádost musí být podána nejpozději do 3 měsíců ode dne, k němuž byla nebezpečná nákaza rozhodnutím příslušného orgánu prohlášena za zdolanou nebo byla mimořádná veterinární opatření zrušena. Nestanoví-li předpisy Evropských společenství jinak, poskytuje se náhrada podle § 67 z prostředků státního rozpočtu, a to na základě žádosti chovatele nebo osoby uvedené v § 69. Tato žádost může být podána nejdříve první den následující po dni utracení nebo poražení zvířat a nejpozději do 6 týdnů ode dne utracení nebo poražení zvířat.K posouzení, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí náhrady a v jaké výši, si vyžádá ministerstvo stanovisko krajské veterinární správy. Není-li žádost podána v uvedené lhůtě, nárok na náhradu zaniká.

(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření dlouhou dobu, může být chovateli na náhradu podle § 67 poskytnuta přiměřená záloha.

(3) Prováděcí právní předpis

a) stanoví podrobněji postup při uplatňování náhrady podle § 67 a náležitosti žádosti o její poskytnutí,

b) může stanovit při výskytu kterých dalších, zejména exotických nákaz, popřípadě i nemocí přenosných ze zvířat na člověka se poskytuje náhrada a v jakém rozsahu.

HLAVA X

SANKCE

§ 71

(1) Krajská veterinární správa uloží fyzické osobě, která není podnikatelem¹⁰⁾, pokutu

a) až do výše 10 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí přestupku tím, že

1. nesplní nebo poruší povinnost chovatele stanovenou v § 4, § 5 odst. 1 písm. a) až d), § 6 odst. 1, 6 a 7, § 7 odst. 1 a 2, § 8 odst. 1 až 3 nebo § 9 odst. 2, nebo

2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 20 odst. 4 až 7, 21 odst. 1 až 4 a odst. 6 nebo § 25 odst. 1, nebo

3. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 40 odst. 1 písm. a) a c) a odst. 3 a 4 nebo § 42 odst. 3 písm. a),

b) až do výše 20 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí přestupku tím, že

1. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka v § 11 odst. 1, § 12 odst. 1, § 13 odst. 3 nebo § 16 odst. 2, anebo povinnost chovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. e) a g), § 17a odst. 4 nebo § 56 odst. 1 písm. b), nebo

2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 19 nebo § 20 odst. 1 až 3, nebo

3. nesplní nebo poruší veterinární podmínky obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo veterinární podmínky dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovené v § 28 odst. 1 až 4, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3, § 32 odst. 1, 3 a 6, § 34 odst. 2, § 36 odst. 3, § 38b odst. 1 nebo § 38c odst. 1 až 4, nebo

4. vykonává činnost, k níž je třeba povolení orgánu veterinární správy, bez tohoto povolení, nebo

5. ztěžuje nebo maří výkon státního veterinárního dozoru nebo nesplní závazné pokyny orgánu veterinární správy, nebo

6. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky stanovené bezprostředně závazným právním předpisem Evropských společenství,

c) až do výše 50 000 Kč, pokud se tato osoba dopustí přestupku tím, že nesplní nebo poruší povinnost chovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. f), nebo poruší zákaz uvedený v § 56a odst. 3, anebo nesplní nebo poruší povinnost vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření.

(2) Krajská veterinární správa uloží pokutu až do výše 20 000 Kč osobě, která jako

a) soukromý veterinární lékař nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 6 odst. 4, § 12 odst. 2, § 17a odst. 6 nebo § 61 odst. 1,

b) soukromý veterinární technik nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 64 odst. 2 a 3.

(3) Byl-li přestupek spáchán opakovaně, lze uložit pokutu až do výše, která je dvojnásobkem částky uvedené v odstavci 1.

(4) Přestupek je spáchán opakovaně, pokud byl spáchán v době do jednoho roku od právní moci rozhodnutí, jímž byla tomu, kdo se ho dopustil, uložena pokuta za přestupek podle tohoto zákona.

§ 72

(1) Krajská veterinární správa uloží právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání pokutu

a) až do výše 300 000 Kč, jestliže tato osoba

1. nesplní nebo poruší povinnost chovatele stanovenou v § 4, § 5 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2, § 6 odst. 1, 5, 6 a 7, nebo

2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky stanovené pro přepravu zvířat a péči o ně v průběhu přepravy v § 7 nebo § 8 odst. 1 až 3, nebo

3. nesplní nebo poruší povinnost pořadatele svodu zvířat stanovenou v § 9 odst. 2, povinnost provozovatele shromažďovacího střediska stanovenou v § 9a odst. 1 a 2 nebo povinnost obchodníka stanovenou v § 9b odst. 1, nebo

4. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 20 odst. 4 až 7, 21 odst. 2 a 4, § 22 odst. 1 písm. d), § 24 odst. 1, § 25, 26 nebo § 27 odst. 1,

b) až do výše 500 000 Kč, jestliže tato osoba

1. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou k ochraně před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat na člověka v § 11 odst. 1, § 12 odst. 1, § 14 nebo § 16 odst. 2, anebo povinnost chovatele stanovenou v § 5 odst. 1 písm. e) a g)nebo § 17a odst. 4, nebo

2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 18 odst. 2 a 4, § 21 odst. 6, § 22 odst. 1 písm. a) až c), e) a f) nebo § 23 odst. 1 až 3, nebo

3. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 39 odst. 3, 4 a 7, § 40, § 41 odst. 1 až 4 nebo § 42 odst. 3 písm. a),

c) až do výše 1 000 000 Kč, jestliže tato osoba

1. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 5 odst. 1 písm. f), § 13 odst. 3 nebo § 56 odst. 1, anebo poruší zákaz uvedený v § 56a odst. 3, nebo

2. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky na zabezpečení zdravotní nezávadnosti živočišných produktů stanovené v § 19, § 20 odst. 1 až 3 nebo § 21 odst. 1 a 3, nebo

3. nesplní nebo poruší veterinární podmínky obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo veterinární podmínky dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovené v § 28 odst. 1 až 4, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3, § 32 odst. 1, 3 a 6, § 34 odst. 2, § 36 odst. 3, § 38b odst. 1 nebo § 38c odst. 1 až 4, nebo

4. vykonává činnost, k níž je třeba povolení orgánu veterinární správy, bez tohoto povolení, nebo

5. ztěžuje nebo maří výkon státního veterinárního dozoru nebo nesplní závazné pokyny orgánu veterinární správy, nebo

6. nesplní nebo poruší povinnost nebo požadavky stanovené bezprostředně závazným právním předpisem Evropských společenství,

d) až do výše 2 000 000 Kč, jestliže tato osoba nesplní nebo poruší povinnost vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních opatření.

(2) Ústav uloží právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání pokutu až do výše

a) 300 000 Kč, jestliže tato osoba nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 66a odst. 4 nebo § 66c odst. 4,

b) 500 000 Kč, jestliže tato osoba nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 66 odst. 2 a 4, § 66a odst. 1 až 3, § 66b odst. 1 a 3 nebo § 66c odst. 1 až 3,

c) 1 000 000 Kč, jestliže tato osoba nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 66 odst. 1.

(3) Za opakované nesplnění nebo porušení povinnosti nebo požadavků anebo za opakované nesplnění nebo nedodržení podmínek nebo zákazu podle odstavců 1 a 2 (dále jen "protiprávní jednání") lze uložit pokutu, která je dvojnásobkem částky uvedené v odstavci 1 nebo 2.

(4) Protiprávní jednání je opakované, pokud se ho právnická osoba nebo fyzická osoba dopustila v době do 1 roku od právní moci rozhodnutí, jímž jí byla uložena pokuta za předchozí protiprávní jednání podle právních předpisů o veterinární péči.

(5) Za porušení povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy³⁾ uloží krajská veterinární správa právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání v daném oboru pokutu podle zvláštních právních předpisů³⁾.

§ 73

(1) Veterinární inspektoři mohou za méně závažná porušení povinnosti uvedená v § 71 a 72, zjištěná při výkonu státního veterinárního dozoru, ukládat a vybírat v blokovém řízení pokuty do výše 5 000 Kč, je-li porušení povinnosti spolehlivě zjištěno a je-li osoba, která povinnost porušila, ochotna blokovou pokutu zaplatit.

(2) Pro přestupky a řízení o nich jinak platí obecné předpisy o přestupcích.

§ 74

(1) Při rozhodování o výši pokuty se přihlíží zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání a k okolnostem, za nichž k tomuto jednání došlo.

(2) Pokutu lze uložit do 2 let ode dne, kdy orgán oprávněný k uložení pokuty protiprávní jednání zjistil, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo.

(3) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(4) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá územní finanční orgán podle zvláštních právních předpisů³⁶⁾. Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

Hlava X

Správní delikty

§ 71

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) jako pořadatel svodu zvířat pořádá svod zvířat v rozporu s § 9 odst. 2 nebo nezajistí opatření podle § 14 odst. 1,

b) jako osoba, která přichází do styku se zvířaty a živočišnými produkty nebo jako osoba podílející se na chovu a lovu zvěře nebo ryb, se dopustí přestupku tím, že neuvědomí o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci podle § 11 odst. 1 nebo 3,

c) nesplní povinnost stanovenou ochranným a zdolávacím opatřením ke zdolání nebezpečné nákazy a ochraně před jejím šířením podle § 15 odst. 1, nebo opatřením ke zdolání jiné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka a ochraně před jejím šířením podle § 17b, anebo mimořádným veterinárním opatřením podle § 54,

d) uvede do oběhu pro účely výživy lidí maso nebo orgány jatečných nebo jiných zvířat nebo výrobky z nich před vyšetřením, posouzením a označením masa a těchto orgánů v rozporu s § 20 odst. 1,

e) v rozporu s § 20 odst. 2 a 3 zpracuje nebo uvede do oběhu pro účely výživy lidí zvěřinu, anebo ryby, korýše, měkkýše, žáby nebo jiné živočichy vodního nebo suchozemského prostředí,

f) uvede do oběhu mléko, mléčné výrobky, vejce, nebo med v rozporu s § 20 odst. 4,

g) prodává zvířata nebo živočišné produkty v tržnici nebo na tržišti v rozporu s § 25 odst. 1,

h) provozuje sezónní prodej živých ryb v rozporu s § 25 odst. 3 nebo neoznámí zahájení a ukončení prodeje ryb podle § 25 odst. 3,

i) v rozporu s § 53 odst. 1, 3, 4 a 8 neumožní veterinárnímu inspektorovi, veterinárnímu asistentovi nebo veterinárnímu odborníkovi z jiného členského státu přístup ke zvířatům a do prostorů a zařízení, v nichž jsou zvířata chována, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření, jakož i ke všem potřebným dokladům, anebo mu neposkytne údaje a vysvětlení, které potřebuje ke splnění svých úkolů,

j) v rozporu s § 56a odst. 4 pozmění nebo zneužije veterinární osvědčení, nebo

k) vykonává činnost, k níž je podle tohoto zákona nebo předpisů Evropských společenství třeba povolení, schválení nebo registrace orgánem veterinární správy, bez tohoto povolení, schválení nebo registrace.

(2) Fyzická osoba se jako chovatel dopustí přestupku tím, že

a) chová zvíře v rozporu s § 4 odst. 1 písm. a),

b) neposkytne zvířeti pomoc podle § 4 odst. 1 písm. b),

c) neposkytne nezbytnou součinnost a pomoc v případech podle § 4 odst. 1 písm. d),

d) podá zvířeti léčivý přípravek v rozporu s § 4 odst. 1 písm. e),

e) nezajistí očkování zvířete proti vzteklině v případech podle § 4 odst. 1 písm. f), nebo o tomto očkování neuchová doklad po dobu 1 roku, anebo na požádání nepředloží doklad o tomto očkování orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

f) přemístí psa, kočku nebo fretku v zájmovém chovu v rozporu s § 4 odst. 1 písm. g),

g) nezajistí veterinární vyšetření zvířete v případech podle § 4 odst. 1 písm. h),

h) použije zvíře k inseminaci, přenosu embryí nebo přirozené plemenitbě vrozporus §4 odst. 2,

i) použije zvíře k pokusu, aniž by požádal o stanovení veterinárních podmínek k provádění tohoto pokusu podle § 4 odst. 3,

j) v rozporu s § 6 odst. 1 si nevyžádá před přemístěním zvířete veterinární osvědčení, jehož součástí je zdravotní potvrzení vydané soukromým veterinárním lékařem nebo nevyžádá zdravotní potvrzení k přemístění zvířete na jatky,

k) jako chovatel, do jehož hospodářství bylo zvíře přemístěno, nepředloží veterinární osvědčení podle § 6 odst. 6,

l) neumístí zvíře do izolace podle § 6 odst. 7,

m) nezajistí dozor chovatele nebo jím pověřené osoby při nakládání, překládání a vykládání přepravovaných zvířat, nebo shromažďuje, nakládá, překládá a vykládá tato zvířata na místě, které neodpovídá požadavkům podle § 7 odst. 1, anebo použije k přepravě zvířat dopravní prostředek nebo zařízení neodpovídající požadavkům podle § 7 odst. 2,

n) v rozporu s § 8 odst. 1 nezajistí, aby bylo zvíře před přepravou, během přepravy a po jejím ukončení napojeno, podle potřeby i nakrmeno, a aby mu byl po ukončení přepravy poskytnut přiměřený odpočinek,

o) v rozporu s § 8 odst. 2 přepravuje zvíře, které není způsobilé k přepravě,

p) neprovede opatření podle § 12 odst. 1 nebo v rozporu s § 13 odst. 3 se nepodrobí opatřením krajské veterinární správy podle § 13 odst. 1 anebo neposkytne k jejich provedení nezbytnou součinnost a pomoc,

q) zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, podá nebo u nich použije doplňkové látky, léčivé přípravky a další přípravky v rozporu s § 19 odst. 1,

r) likviduje kadáver zvířete v zájmovém chovu v rozporu s § 40 odst. 4,

s) nedrží odchycené zvíře v karanténě podle § 42 odst. 3 písm. a),

t) nesplní závazný pokyn orgánu veterinární správy k odstranění nedostatků zjištěných státním veterinárním dozorem vydaný podle § 52 odst. 1 písm. b), nebo

u) nesplní povinnost stanovenou chovateli předpisy Evropských společenství.

(3) Fyzická osoba se jako chovatel hospodářských zvířat dopustí přestupku tím, že

a) nezabezpečí provedení vyšetření, zdravotní zkoušky nebo povinného preventivního a diagnostického úkonu, nebo nepředloží výsledky tohoto vyšetření, zkoušky nebo úkonu krajské veterinární správě podle § 5 odst. 1 písm. a),

b) neuchová výsledky vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů nebo je na požádání nepředloží orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor podle § 5 odst. 1 písm. a),

c) v rozporu s § 5 odst. 1 písm. b) nezabezpečí čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebo k čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci použije neschválené přípravky anebo použije schválené přípravky v rozporu s návodem k jejich použití,

d) v rozporu s § 5 odst. 1 písm. c) nezřídí, popřípadě neumístí prostředky sloužící k ochraně proti nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka nebo nedbá o jejich řádnou funkci,

e) v rozporu s § 5 odst. 1 písm. d) použije k napájení hospodářských zvířat vodu, která ohrožuje jejich zdravotní stav nebo zdravotní nezávadnost jejich produktů, anebo použije k jejich krmení zdravotně závadná krmiva,

f) podá hospodářskému zvířeti léčivý nebo veterinární přípravek nebo doplňkovou látku v rozporu s § 5 odst. 1 písm. e),

g) v rozporu s § 5 odst. 1 písm. e) nedodrží podmínky pro podávání některých látek a přípravků hospodářským zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí,

h) v rozporu s § 5 odst. 1 písm. e) neposkytne nezbytnou součinnost k provádění odběru vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí nebo nedodrží opatření přijatá na základě tohoto šetření,

i) v rozporu s § 5 odst. 1 písm. g) nepředloží na požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor záznamy stanovené zvláštním právním předpisem anebo neumožní přístup k těmto záznamům soukromému veterinárnímu lékaři, který vydává zdravotní potvrzení,

j) poruší zákaz podávání látek a přípravků podle § 5 odst. 1 písm. f),

k) neoznámí zahájení a ukončení farmového chovu podle § 5 odst. 1 písm. h),

l) nesplní povinnost chovatele hospodářských zvířat, jehož hospodářství bylo zařazeno do sítě sledování, podle § 17a odst. 4,

m) využije hospodářské zvíře, jemuž byly podány doplňkové látky, léčivé přípravky nebo jiné přípravky v rozporu s § 19 odst. 2,

n) poruší podmínky stanovené v § 20 odst. 5 až 7 pro přímý prodej drůbeže, králíků, drůbežího masa, králičího masa, syrového mléka, výrobků z tohoto mléka, vajec a medu, pocházejících z vlastního hospodářství,

o) porazí jatečné zvíře v rozporu s § 21 odst. 1 a 2, nebo poruší podmínky stanovené pro dodávání jatečných zvířat na jatky v § 21 odst. 4.

(4) Fyzická osoba se jako chovatel nebo jako osoba zacházející se živočišnými produkty dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 40 odst. 1 nezajistí odstranění vedlejších živočišných produktů podle § 39 odst. 3,

b) v rozporu s § 40 odst. 1 písm. a) až c) neohlásí výskyt vedlejších živočišných produktů nebo nezajistí třídění, bezpečné ukládání, popřípadě i ošetření vedlejších živočišných produktů nebo neuchová doklady, týkající se vedlejších živočišných produktů předaných k přepravě anebo předá kadáver individuálně označeného zvířete k přepravě bez identifikačních prostředků, nebo

c) v rozporu s § 40 odst. 2 nezřídí nepropustné, dobře čistitelné, dezinfikovatelné a uzavíratelné kafilerní boxy pro krátkodobé ukládání vedlejších živočišných produktů, anebo je nečistí a nedezinfikuje po každém vyprázdnění.

(5) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že při obchodování se zvířaty nebo živočišnými produkty, anebo při jejich dovozu, tranzitu nebo vývozu

a) obchoduje se zvířaty nebo živočišnými produkty, které nemohou být podle § 28 odst. 1 nebo 2 předmětem obchodování,

b) jako příjemce zvířat nebo živočišných produktů neinformuje o příchodu zvířat nebo živočišných produktů z jiného členského státu podle § 30 odst. 3 písm. a),

c) jako příjemce zvířat nebo živočišných produktů neprovede kontrolu nebo neoznámí případná pochybení nebo nesrovnalosti podle § 30 odst. 3 písm. b),

d) jako příjemce zvířat nebo živočišných produktů nevede nebo neuchová záznamy o uskutečněných obchodech se zvířaty nebo živočišnými produkty podle § 30 odst. 3 písm. c), anebo je na požádání nepředloží orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

e) jako dovozce nebo jeho zástupce neuvědomí pohraniční veterinární stanici o příchodu kontrolovaného zboží na tuto stanici podle § 32 odst. 6 písm. a),

f) jako dovozce nebo jeho zástupce v rozporu s § 32 odst. 6 písm. b) nepředloží kontrolované zboží s potřebnými průvodními doklady a informacemi k provedení pohraniční veterinární kontroly,

g) doveze zvíře, jehož vstup na území České republiky nelze povolit podle § 34 odst. 1,

h) doveze živočišné produkty v rozporu s § 36 odst. 1,

i) nesplní povinnost uloženou jí opatřením orgánu pohraniční veterinární kontroly podle § 33 odst. 5 písm. a), § 35 nebo § 36 odst. 2 a 3,

j) v rozporu s § 38 provede tranzit zvířat, živočišných produktů nebo ostatního veterinárního zboží územím České republiky bez povolení,

k) v rozporu s § 38b odst. 1 vyveze kontrolované zboží do třetí země bez veterinárního osvědčení,

l) přepravuje kontrolované zboží v rozporu s § 38c, nebo

m) nesplní povinnost stanovenou předpisy Evropských společenství upravujícími obchodování se zvířaty nebo živočišnými produkty, anebo jejich dovoz, tranzit nebo vývoz.

(6) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 5 000 Kč v blokovém řízení,

b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až g), i), j), m) až p), s) a t) nebo odstavce 4 písm. a),

c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), odstavce 2 písm. h), k), l) a r) nebo odstavce 3 písm. a) až c), k) a l),

d) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) a j), odstavce 2 písm. q), odstavce 3 písm. d) až j), m) až o) nebo odstavce 5 písm. b) až e),

e) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5 písm. i) a m),

f) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) až h), odstavce 2 písm. u), odstavce 4 písm. b) a c) nebo odstavce 5 písm. a), f) až h), j) až l),

g) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) a k).

§ 72

Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) jako pořadatel svodu zvířat pořádá svod zvířat v rozporu s § 9 odst. 2 nebo nezajistí opatření podle § 14 odst. 1,

b) jako osoba, která přichází do styku se zvířaty a živočišnými produkty nebo jako osoba podílející se na chovu a lovu zvěře nebo ryb, se dopustí přestupku tím, že neuvědomí o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci podle § 11 odst. 1 nebo 3,

c) nesplní povinnost stanovenou ochranným a zdolávacím opatřením ke zdolání nebezpečné nákazy a ochraně před jejím šířením podle § 15 odst. 1, nebo opatřením ke zdolání jiné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka a ochraně před jejím šířením podle § 17b, anebo mimořádným veterinárním opatřením podle § 54,

d) uvede do oběhu pro účely výživy lidí maso nebo orgány jatečných nebo jiných zvířat nebo výrobky z nich před vyšetřením, posouzením a označením masa a těchto orgánů v rozporu s § 20 odst. 1,

e) v rozporu s § 20 odst. 2 a 3 zpracuje nebo uvede do oběhu pro účely výživy lidí zvěřinu, anebo ryby, korýše, měkkýše, žáby nebo jiné živočichy vodního nebo suchozemského prostředí,

f) uvede do oběhu mléko, mléčné výrobky, vejce, nebo med v rozporu s § 20 odst. 4,

g) prodává zvířata nebo živočišné produkty v tržnici nebo na tržišti v rozporu s § 25 odst. 1,

h) provozuje sezónní prodej živých ryb v rozporu s § 25 odst. 3 nebo neoznámí zahájení a ukončení prodeje ryb podle § 25 odst. 3,

i) v rozporu s § 53 odst. 1, 3, 4 a 8 neumožní veterinárnímu inspektorovi, veterinárnímu asistentovi nebo veterinárnímu odborníkovi z jiného členského státu přístup ke zvířatům a do prostorů a zařízení, v nichž jsou zvířata chována, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření, jakož i ke všem potřebným dokladům, anebo mu neposkytne údaje a vysvětlení, které potřebuje ke splnění svých úkolů,

j) v rozporu s § 56a odst. 4 pozmění nebo zneužije veterinární osvědčení, nebo

k) vykonává činnost, k níž je podle tohoto zákona nebo předpisů Evropských společenství třeba povolení, schválení nebo registrace orgánem veterinární správy, bez tohoto povolení, schválení nebo registrace.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí správního deliktu tím, že

a) vyrobí, uvede do oběhu nebo použije při poskytování veterinární péče veterinární přípravek nebo veterinární technický prostředek v rozporu s § 66 odst. 1 písm. a) nebo b),

b) jako držitel rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku nezajistí, aby tento přípravek odpovídal požadavkům podle § 66a odst. 1 písm. a),

c) jako držitel rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku nepostupuje v případě výskytu nežádoucího účinku tohoto přípravku nebo závady v jeho jakosti podle § 66a odst. 1 písm. b), c) a d),

d) jako držitel rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku v rozporu s § 66a odst. 1 písm. f) neposkytne Ústavu požadované vzorky nebo informace,

e) jako osoba, která vyrábí veterinární přípravky, vyrábí nebo kontroluje tyto přípravky v rozporu s požadavky podle § 66a odst. 2 písm. a), anebo v rozporu s § 66a odst. 2 písm. b) nezavede odpovídající systém zabezpečování jakosti nebo systém analýzy rizika a kritických kontrolních bodů,

f) jako osoba uvádějící schválené veterinární přípravky do oběhu neoznámí výskyt nežádoucího účinku přípravku podle § 66a odst. 3 písm. c),

g) jako osoba uvádějící veterinární technické prostředky do oběhu nesdělí údaje podle § 66c odst. 1 a 2,

h) jako prodejce veterinárních technických prostředků prodává tyto prostředky v rozporu s § 66c odst. 3 písm. a) a b) nebo neuchová dokumentaci o objednávkách, nákupu a prodeji veterinárních technických prostředků po stanovenou dobu podle § 66c odst. 3 písm. c), nebo

i) jako osoba, která používá veterinární technické prostředky nebo provádí jejich údržbu a servis, neoznámí nežádoucí příhodu nebo neučiní opatření uložená Ústavem podle § 66c odst. 4 písm. a) nebo b).

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel dopustí správního deliktu tím, že

a) chová zvíře v rozporu s § 4 odst. 1 písm. a),

b) neposkytne zvířeti pomoc podle § 4 odst. 1 písm. b),

c) neposkytne nezbytnou součinnost a pomoc v případech podle § 4 odst. 1 písm. d),

d) podá zvířeti léčivý přípravek v rozporu s § 4 odst. 1 písm. e),

e) nezajistí očkování zvířete proti vzteklině v případech podle § 4 odst. 1 písm. f), nebo o tomto očkování neuchová doklad po dobu 1 roku, anebo na požádání nepředloží doklad o tomto očkování orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

f) přemístí psa, kočku nebo fretku v zájmovém chovu v rozporu s § 4 odst. 1 písm. g),

g) nezajistí veterinární vyšetření zvířete v případech podle § 4 odst. 1 písm. h),

h) použije zvíře k inseminaci, přenosu embryí nebo přirozené plemenitbě vrozporus§4odst. 2,

i) použije zvíře k pokusu, aniž by požádal o stanovení veterinárních podmínek k provádění tohoto pokusu podle § 4 odst. 3,

j) v rozporu s § 6 odst. 1 si nevyžádá před přemístěním zvířete veterinární osvědčení, jehož součástí je zdravotní potvrzení vydané soukromým veterinárním lékařem nebo nevyžádá zdravotní potvrzení k přemístění zvířete na jatky,

k) jako chovatel, do jehož hospodářství bylo zvíře přemístěno, nepředloží veterinární osvědčení podle § 6 odst. 6,

l) neumístí zvíře do izolace podle § 6 odst. 7,

m) nezajistí dozor chovatele nebo jím pověřené osoby při nakládání, překládání a vykládání přepravovaných zvířat, nebo shromažďuje, nakládá, překládá a vykládá tato zvířata na místě, které neodpovídá požadavkům podle § 7 odst. 1, anebo použije k přepravě zvířat dopravní prostředek nebo zařízení neodpovídající požadavkům podle § 7 odst. 2,

n) v rozporu s § 8 odst. 1 nezajistí, aby bylo zvíře před přepravou, během přepravy a po jejím ukončení napojeno, podle potřeby i nakrmeno, a aby mu byl po ukončení přepravy poskytnut přiměřený odpočinek,

o) v rozporu s § 8 odst. 2 přepravuje zvíře, které není způsobilé k přepravě,

p) neprovede opatření podle § 12 odst. 1 nebo v rozporu s § 13 odst. 3 se nepodrobí opatřením krajské veterinární správy podle § 13 odst. 1 anebo neposkytne k jejich provedení nezbytnou součinnost a pomoc,

q) zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí, podá nebo u nich použije doplňkové látky, léčivé přípravky a další přípravky v rozporu s § 19 odst. 1,

r) likviduje kadáver zvířete v zájmovém chovu v rozporu s § 40 odst. 4,

s) nedrží odchycené zvíře v karanténě podle § 42 odst. 3 písm. a),

t) nesplní závazný pokyn orgánu veterinární správy k odstranění nedostatků zjištěných státním veterinárním dozorem vydaný podle § 52 odst. 1 písm. b), nebo

u) nesplní povinnost stanovenou chovateli předpisy Evropských společenství.

(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel hospodářských zvířat dopustí správního deliktu tím, že

a) nezabezpečí provedení vyšetření, zdravotní zkoušky nebo povinného preventivního a diagnostického úkonu, nebo nepředloží výsledky tohoto vyšetření, zkoušky nebo úkonu krajské veterinární správě podle § 5 odst. 1 písm. a),

b) neuchová výsledky vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných preventivních a diagnostických úkonů nebo je na požádání nepředloží orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor podle § 5 odst. 1 písm. a),

c) v rozporu s § 5 odst. 1 písm. b) nezabezpečí čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebo k čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci použije neschválené přípravky anebo použije schválené přípravky v rozporu s návodem k jejich použití,

d) v rozporu s § 5 odst. 1 písm. c) nezřídí, popřípadě neumístí prostředky sloužící k ochraně proti nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka nebo nedbá o jejich řádnou funkci,

e) v rozporu s § 5 odst. 1 písm. d) použije k napájení hospodářských zvířat vodu, která ohrožuje jejich zdravotní stav nebo zdravotní nezávadnost jejich produktů, anebo použije k jejich krmení zdravotně závadná krmiva,

f) podá hospodářskému zvířeti léčivý nebo veterinární přípravek nebo doplňkovou látku v rozporu s § 5 odst. 1 písm. e),

g) v rozporu s § 5 odst. 1 písm. e) nedodrží podmínky pro podávání některých látek a přípravků hospodářským zvířatům, jejichž produkty jsou určeny k výživě lidí,

h) v rozporu s § 5 odst. 1 písm. e) neposkytne nezbytnou součinnost k provádění odběru vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí nebo nedodrží opatření přijatá na základě tohoto šetření,

i) v rozporu s § 5 odst. 1 písm. g) nepředloží na požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor záznamy stanovené zvláštním právním předpisem anebo neumožní přístup k těmto záznamům soukromému veterinárnímu lékaři, který vydává zdravotní potvrzení,

j) poruší zákaz podávání látek a přípravků podle § 5 odst. 1 písm. f),

k) neoznámí zahájení a ukončení farmového chovu podle § 5 odst. 1 písm. h),

l) nesplní povinnost chovatele hospodářských zvířat, jehož hospodářství bylo zařazeno do sítě sledování, podle § 17a odst. 4,

m) využije hospodářské zvíře, jemuž byly podány doplňkové látky, léčivé přípravky nebo jiné přípravky v rozporu s § 19 odst. 2,

n) poruší podmínky stanovené v § 20 odst. 5 až 7 pro přímý prodej drůbeže, králíků, drůbežího masa, králičího masa, syrového mléka, výrobků z tohoto mléka, vajec a medu, pocházejících z vlastního hospodářství, nebo

o) porazí jatečné zvíře v rozporu s § 21 odst. 1 a 2, nebo poruší podmínky stanovené pro dodávání jatečných zvířat na jatky v § 21 odst. 4.

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel nebo jako osoba zacházející se živočišnými produkty dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 40 odst. 1 nezajistí odstranění vedlejších živočišných produktů podle § 39 odst. 3,

b) v rozporu s § 40 odst. 1 písm. a) až c) neohlásí výskyt vedlejších živočišných produktů nebo nezajistí třídění, bezpečné ukládání, popřípadě i ošetření vedlejších živočišných produktů nebo neuchová doklady, týkající se vedlejších živočišných produktů předaných k přepravě anebo předá kadáver individuálně označeného zvířete k přepravě bez identifikačních prostředků, nebo

c) v rozporu s § 40 odst. 2 nezřídí nepropustné, dobře čistitelné, dezinfikovatelné a uzavíratelné kafilerní boxy pro krátkodobé ukládání vedlejších živočišných produktů, anebo je nečistí a nedezinfikuje po každém vyprázdnění.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že při obchodování se zvířaty nebo živočišnými produkty, anebo při jejich dovozu, tranzitu nebo vývozu

a) obchoduje se zvířaty nebo živočišnými produkty, které nemohou být podle § 28 odst. 1 nebo 2 předmětem obchodování,

b) jako příjemce zvířat nebo živočišných produktů neinformuje o příchodu zvířat nebo živočišných produktů z jiného členského státu podle § 30 odst. 3 písm. a),

c) jako příjemce zvířat nebo živočišných produktů neprovede kontrolu nebo neoznámí případná pochybení nebo nesrovnalosti podle § 30 odst. 3 písm. b),

d) jako příjemce zvířat nebo živočišných produktů nevede nebo neuchová záznamy o uskutečněných obchodech se zvířaty nebo živočišnými produkty podle § 30 odst. 3 písm. c), anebo je na požádání nepředloží orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

e) jako dovozce nebo jeho zástupce neuvědomí pohraniční veterinární stanici o příchodu kontrolovaného zboží na tuto stanici podle § 32 odst. 6 písm. a),

f) jako dovozce nebo jeho zástupce v rozporu s § 32 odst. 6 písm. b) nepředloží kontrolované zboží s potřebnými průvodními doklady a informacemi k provedení pohraniční veterinární kontroly, nebo neposkytne potřebnou součinnost a pomoc orgánům provádějícím tuto kontrolu,

g) doveze zvíře, jehož vstup na území České republiky nelze povolit podle § 34 odst. 1,

h) doveze živočišné produkty v rozporu s § 36 odst. 1,

i) nesplní povinnost uloženou jí opatřením orgánu pohraniční veterinární kontroly podle § 33 odst. 5 písm. a), § 35 nebo § 36 odst. 2 a 3,

j) v rozporu s § 38 provede tranzit zvířat, živočišných produktů nebo ostatního veterinárního zboží územím České republiky bez povolení,

k) v rozporu s § 38b odst. 1 vyveze kontrolované zboží do třetí země bez veterinárního osvědčení,

l) přepravuje kontrolované zboží v rozporu s § 38c, nebo

m) nesplní povinnost stanovenou předpisy Evropských společenství upravujícími obchodování se zvířaty nebo živočišnými produkty, anebo jejich dovoz, tranzit nebo vývoz.

(7) Provozovatel shromažďovacího střediska se dopustí správního deliktu tím, že

a) přijme zvířata do tohoto střediska v rozporu s § 9a odst. 1 písm. b) nebo nezabezpečí zvířatům v tomto středisku náležitou péči a pohodu podle § 9a odst. 1 písm. c), nebo

b) nevede nebo neuchová stanovené záznamy podle § 9a odst. 2, anebo je na požádání nepředloží orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.

(8) Obchodník se dopustí správního deliktu tím, že

a) nakupuje a prodává skot, prasata, ovce a kozy v rozporu s § 9b odst. 1 písm. a), nebo používá pro nakoupená zvířata budovy nebo jiná zařízení v rozporu s § 9b odst. 1 písm. c), anebo nezabezpečí nakoupeným zvířatům náležitou péči a pohodu podle § 9b odst. 1 písm. d), nebo

b) nevede nebo neuchová záznamy podle § 9b odst. 1 písm. b) nebo je na požádání nepředloží orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.

(9) Provozovatel tržnice nebo tržiště se dopustí správního deliktu tím, že nepředloží ke schválení tržní řád nebo nevede evidenci osob podle § 25 odst. 2 písm. a) nebo b).

(10) Dopravce se dopustí správního deliktu tím, že nevede nebo neuchová evidenci podle § 7 odst. 3 písm. c) nebo § 26 odst. 3 písm. b), anebo ji na požádání nepředloží orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.

(11) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se živočišnými produkty v podniku, závodě, popřípadě jiném zařízení, jež jsou pod státním veterinárním dozorem, se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 22 odst. 1 písm. a) zahájí a provozuje podnikatelskou činnost bez schválení a registrace, popřípadě jen registrace podniku, závodu nebo jiného zařízení nebo neoznámí změny údajů rozhodných z hlediska schválení nebo registrace,

b) nedodržuje hygienické požadavky nebo technologické postupy podle § 22 odst. 1 písm. b) bodu 1,

c) neuplatňuje zásady správné hygienické praxe a postupy založené na analýze rizika a kritických kontrolních bodech, nebo nekontroluje preventivně zdravotní nezávadnost surovin, doplňků, přídatných látek a hotových výrobků podle § 22 odst. 1 písm. b) bodu 2,

d) nevypracuje nebo nedodržuje provozní a sanitační řád, nebo nepředloží tento řád, popřípadě jeho změny ke schválení podle § 22 odst. 1 písm. b) bodu 3,

e) v rozporu s § 22 odst. 1 písm. b) bodu 4 použije k čištění, dezinfekci, dezinsekci nebo deratizaci přípravky, které nebyly pro tento účel schváleny,

f) nevede nebo neuchová po stanovenou dobu dokumentaci podle § 22 odst. 1 písm. b) bodu 5, anebo ji na požádání nepředloží orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

g) v rozporu s § 22 odst. 1 písm. c) neopatří potraviny živočišného původu stanoveným způsobem,

h) v rozporu s § 22 odst. 1 písm. d) zaměstnává při zacházení se živočišnými produkty osoby nezpůsobilé k takové činnosti, anebo nezabezpečuje jejich odbornou výchovu nebo od nich nevyžaduje dodržování hygienických požadavků,

i) v rozporu s § 22 odst. 1 písm. e) neprovádí vlastní kontroly hygienických podmínek výroby, nebo nevede anebo neuchová záznamy o výsledcích těchto kontrol nebo je na požádání nepředloží orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

j) v rozporu s § 22 odst. 1 písm. f) nevytvoří vhodné podmínky k provádění odborných veterinárních úkonů nebo neposkytne orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor údaje o původu surovin, z nichž byly živočišné produkty vyrobeny,

k) neposkytne nezbytnou součinnost orgánům, které provádějí odběr vzorků a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí nebo nedodržuje opatření přijaté na základě provedeného šetření podle § 22 odst. 1 písm. g),

l) v rozporu s § 22 odst. 1 písm. h) překročí stanovenou výrobní kapacitu podniku,

m) zpracuje nebo uvede do oběhu k lidské spotřebě živočišné produkty, které pocházejí ze zvířat, jež nesplňují požadavky stanovené v § 18 odst. 2, anebo v rozporu s § 18 odst. 4 zpracuje nebo uvede do oběhu živočišné produkty, u kterých vznikly důvodné pochybnosti o dodržení povinností nebo požadavků na zajištění jejich zdravotní nezávadnosti, nebo které byly z tohoto důvodu vráceny z obchodní sítě, nebo v rozporu s § 18 odst. 4 nebo odst. 5 uvede do oběhu potraviny živočišného původu bez provedení stanovené zvláštní úpravy, popřípadě ošetření,

n) uvede do oběhu potraviny živočišného původu získané z produktů zvířat uvedených v § 19 odst. 2 před uplynutím ochranné lhůty,

o) porazí jatečné zvíře v rozporu s § 21 odst. 1 až 3,

p) v rozporu s § 24 odst. 1 nesplní požadavky na konstrukci, uspořádání a vybavení prostorů určených pro zacházení se živočišnými produkty, nebo je neudržuje v čistotě anebo je nechrání před původci nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, před členovci, hlodavci nebo jinými škodlivými živočichy,

q) přepravuje živočišné produkty v rozporu s § 26 odst. 1, 2 a 4,

r) v rozporu s § 27 odst. 1 přepravuje živočišné produkty bez veterinárního osvědčení,

s) zpracovává vedlejší živočišné produkty v rozporu s § 40 odst. 5, nebo

t) nesplní povinnost nebo požadavek stanovený předpisy Evropských společenství upravujícími zacházení s živočišnými produkty v podniku, závodě, popřípadě jiném zařízení, jež jsou pod státním veterinárním dozorem.

(12) Provozovatel jatek se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 7 odst. 4 nevytvoří dopravci podmínky k tomu, aby mohl po skončení přepravy jatečných zvířat na jatky provést čištění a dezinfekci dopravního prostředku v zařízení jatek,

b) organizuje a řídí provoz jatek v rozporu s požadavky stanovenými v § 23 odst. 1 písm. a),

c) přijme jatečné zvíře na jatky v rozporu s § 23 odst. 1 písm. b),

d) nezabezpečí, aby mohla být kdykoli zjištěna totožnost přijatých jatečných zvířat a příslušnost masa, orgánů a ostatních částí k nim podle § 23 odst. 1 písm. c),

e) neohlásí krajské veterinární správě dodávku jatečných zvířat nebo nutnou porážku podle § 23 odst. 1 písm. d),

f) neohlásí úřednímu veterinárnímu lékaři onemocnění nebo podezření z onemocnění, poranění nebo uhynutí jatečného zvířete podle § 23 odst. 1 písm. e),

g) nevytvoří podmínky pro prohlídku jatečných zvířat a masa podle § 23 odst. 1 písm. f),

h) v rozporu s § 23 odst. 2 umožní, aby jatečné zvíře přijaté na jatky opustilo jatky bez souhlasu úředního veterinárního lékaře,

i) porazí jatečné zvíře pro účely výživy lidí v rozporu s § 23 odst. 3, nebo

j) nesplní povinnost nebo požadavek stanovený pro provozovatele jatek předpisy Evropských společenství.

(13) Provozovatel podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, schváleného a registrovaného pro účely neškodného odstraňování a dalšího zpracovávání vedlejších živočišných produktů, se dopustí správního deliktu tím, že

a) nepostupuje při neškodném odstraňování a dalším zpracovávání vedlejších živočišných produktů a při vlastní kontrole hygienických podmínek této činnosti v souladu s předpisy Evropských společenství upravujícími neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů a vlastní kontrolu hygienických podmínek této činnosti,

b) v rozporu s § 39a odst. 2 neškodně odstraňuje nebo dále zpracovává vedlejší živočišné produkty v podniku, závodě nebo zařízení, které nebylo pro neškodné odstraňování nebo další zpracovávání vedlejších živočišných produktů příslušné kategorie schváleno a registrováno, nebo

c) nesplní povinnost nebo požadavek stanovený předpisy Evropských společenství upravujícími provozování asanačního podniku, anebo jiného podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení, schváleného a registrovaného pro účely neškodného odstraňování a dalšího zpracovávání vedlejších živočišných produktů, uvádění vedlejších živočišných produktů a výrobků z nich do oběhu, obchodování s nimi a jejich dovoz, tranzit a vývoz.

(14) Asanační podnik se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 41 odst. 1 písm. a) nezajišťuje nepřetržitý příjem hlášení o výskytu vedlejších živočišných produktů nebo jejich svoz ve stanovené lhůtě,

b) v rozporu s § 41 odst. 1 písm. b) nesváží, neškodně neodstraňuje nebo dále nezpracovává veškeré vedlejší živočišné produkty ze svého územního obvodu,

c) nepostupuje při zdolávání nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka a jejích následků podle § 41 odst. 1 písm. c),

d) nevypracuje nebo nedodržuje provozní řád, nebo nepředloží tento řád, popřípadě jeho změny ke schválení podle § 41 odst. 1 písm. d),

e) nedodržuje veterinární a hygienické požadavky podle § 41 odst. 1 písm. e), nebo neuplatňuje postupy založené na analýze rizika a kritických kontrolních bodech,

f) v rozporu s § 41 odst. 1 písm. f) neprovádí vlastní kontroly dodržování veterinárních a hygienických požadavků na neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů, nebo nevede nebo neuchová po stanovenou dobu záznamy o výsledcích těchto kontrol, anebo je na požádání nepředloží orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

g) v rozporu s § 41 odst. 1 písm. g) nevytvoří podmínky k provádění veterinární prosektorské činnosti krajskou veterinární správou,

h) v rozporu s § 41 odst. 1 písm. h) sejme nebo odstraní identifikační prostředek, kterým je označen kadáver,

i) v rozporu s § 41 odst. 2 umožní, aby vedlejší živočišné produkty přijaté do asanačního podniku opustily tento podnik bez souhlasu krajské veterinární správy,

j) v rozporu s § 41 odst. 4 vyrábí v zařízení určeném pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů výrobky určené k výživě lidí, nebo

k) v rozporu s § 41 odst. 4 tak nevybaví nebo neudržuje zařízení určené pro neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů tak, aby umožňovalo bezpečnou práci a bezpečné zneškodňování a zpracovávání těchto produktů nebo uvádění do oběhu takových výrobků, které neobsahují nepřípustné množství škodlivých látek nebo patogenních mikroorganizmů.

(15) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. a) až g), i), j), m) až p), s) a t) nebo odstavce 5 písm. a),

b) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. i), odstavce 3 písm. h), k), l) a r) nebo odstavce 4 písm. a) až c), k) a l),

c) 300 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) a j), odstavce 2 písm. d), f) až i), odstavce 3 písm. q), odstavce 4 písm. d) až j), m) až o), odstavce 6 písm. b) až e), odstavce 7 písm. b), odstavce 8 písm. b), odstavce 9, odstavce 10, odstavce 11 písm. h), j) a k) nebo odstavce 12 písm. a),

d) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c), odstavce 6 písm. i) a m), odstavce 7 písm. a), odstavce 8 písm. a), odstavce 11 písm. d) až f), l), r) a s), odstavce 12 písm. d) až h) a j) nebo odstavce 14 písm. a), d) a i),

e) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) až h), odstavce 2 písm. a), b) a e), odstavce 3 písm. u), odstavce 5 písm. b) a c), odstavce 6 písm. a), f) až h), j) až l), odstavce 11 písm. a) až c), g), i), m) až q) a t), odstavce 12 písm. b), c) a i), odstavce 13 písm. a) až c) nebo odstavce 14 písm. b), c), e) až h), j) a k),

f) 2 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. c) a k), anebo o správní delikt uvedený v odstavci 1 písm. d) až g), odstavci 3 písm. d) a q), odstavci 4 písm. f), g), j) a m), odstavci 6 písm. a), g) a h), odstavci 11 písm. c), m) a n) nebo odstavci 12 písm. d) a i), pokud jeho spácháním došlo k poškození zdraví lidí nebo k šíření nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka.

§ 73

(1) Soukromý veterinární lékař nebo soukromý veterinární technik se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 61 odst. 1 písm. a) neoznámí krajské veterinární správě zahájení a ukončení činnosti, místo svého trvalého pobytu a místo podnikání.

(2) Soukromý veterinární lékař se dopustí správního deliktu tím, že

a) při zjištění podezření z výskytu nebezpečné nákazy nedodrží postup podle § 12 odst. 2,

b) jako schválený veterinární lékař neposkytne chovateli informace a pomoc podle § 17a odst. 6 písm. b) nebo nezajistí, aby zvířata uvedená v § 17a odst. 6 písm. c) odpovídala stanoveným požadavkům,

c) neupozorní chovatele na nutnost dodržení ochranné lhůty u zvířete sloužícího k produkci potravin podle § 61 odst. 1 písm. c),

d) nevede nebo neuchová evidenci podle § 61 odst. 1 písm. d), anebo ji na požádání nepředloží orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor, nebo

e) v rozporu s § 61 odst. 1 písm. e) nezaznamená do záznamu chovatele podání léčivého přípravku nebo očkování zvířete nebo vyplní zdravotní potvrzení neúplně nebo nesprávně.

(3) Soukromý veterinární technik se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 61 odst. 1 písm. b) neuvědomí krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy, jakož i o jiných skutečnostech důležitých z hlediska veterinární péče a veřejného zájmu, nebo

b) provede samostatně odborný veterinární úkon v rozporu s § 64 odst. 2.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 20 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) až e) nebo odstavce 3 písm. b),

b) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a).

§ 74

Společná ustanovení

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 4 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává krajská veterinární správa, v jejímž obvodu ke spáchání správního deliktu došlo, s výjimkou správních deliktů podle § 72 odst. 2, které v prvním stupni projednává Ústav. Veterinární inspektor může správní delikty podle § 71 projednat v blokovém řízení.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(7) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil a vymáhá celní úřad. Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu.

HLAVA XI

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 75

(1) Náhradu nákladů a ztrát vzniklých plněním povinností podle tohoto zákona, zejména prováděním nařízených mimořádných veterinárních opatření, poskytuje stát jen za podmínek a v rozsahu stanovených tímto zákonem.

(2) Bylo-li při výkonu státního veterinárního dozoru zjištěno nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na jeho základě, může orgán veterinární správy uložit tomu, u něhož k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo, plnou nebo částečnou náhradu nákladů tímto orgánem vynaložených.

(3) Náklady spojené s výkonem prohlídky jatečných zvířat a masa a s vyšetřením a s posouzením živočišných produktů je povinen hradit provozovatel jatek nebo jiného zařízení, v němž nebo pro něž se vyšetření a posouzení provádí, náklady spojené se sledováním přítomnosti některých látek a jejich reziduí u zvířat a v jejich produktech je povinen hradit provozovatel jatek, výrobce a zpracovatel živočišných produktů. Výši náhrady těchto nákladů stanoví prováděcí právní předpis, a to diferencovanými paušálními částkami.

(4) Náhradu nákladů podle odstavců 2 a 3 vybírá a vymáhá orgán veterinární správy, který náklady vynaložil; tato náhrada je jeho příjmem.

§ 76

(1) Není-li stanoveno jinak, vztahuje se na rozhodování orgánů veterinární správy podle tohoto zákona správní řád³⁸⁾.

(1) Na postupy podle tohoto zákona se vztahuje správní řád³⁶⁾, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.

(2) Odvolání proti rozhodnutí krajské veterinární správy podle § 30 odst. 2, § 35 odst. 1 písm. b), § 36 odst. 2 § 36 odst. 3, § 42 odst. 3 písm. b), a § 49 odst. 1 písm. d) a § 53 odst. 5 nemá odkladný účinek. Toto rozhodnutí je vykonatelné dnem oznámení.

(3) Právní předpis krajské veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních Právní předpis krajské veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních, který se označuje názvem nařízení krajské veterinární správy,se vyhlásí tak, že se vyvěsí na úřední desce krajského úřadu a všech obecních úřadů, jejichž území se týká, na dobu nejméně 15 dnů. Vyhláška Nařízení krajské veterinární správynabývá platnosti a účinnosti dnem následujícím po dni jejího vyhlášení, jímž je první den jejího vyvěšení na úřední desce krajského úřadu. Vyhláška Nařízení krajské veterinární správymusí být každému přístupná u okresní přístupné u krajské veterinární správy, krajského úřadu a všech obecních úřadů, jejichž území se týká. To platí přiměřeně také pro prohlášení nákazy za zdolanou a pro zrušení vyhlášených opatření, popřípadě pro zmírnění nebo zrušení pro ukončení nařízených opatření, popřípadě pro změnu nebo ukončeníněkterých z nich ještě před prohlášením nákazy za zdolanou.

(4) Mimořádná veterinární opatření Státní veterinární správy Mimořádná veterinární opatření nařízená Státní veterinární správou, popřípadě změněná ministerstvem se vyhlásí v celostátním rozhlasovém nebo televizním vysílání; stejně se vyhlásí i jejich zrušení ukončení. Provozovatel vysílání je povinen umožnit bezplatně ústřednímu řediteli nebo jeho zástupci vyhlášení těchto opatření nebo jejich zrušení ukončení ihned, jakmile byl o to požádán. Vyhlášením jsou tato opatření závazná pro všechny osoby; zveřejní se neprodleně na webové stránce Státní veterinární správy a vyvěšením na úředních deskách ministerstva a krajských úřadů, jejichž územních obvodů se týkají.

(5) Správní řád neplatí

a) pro opatření podle § 53 odst. 1 písm. f), které veterinární inspektor ústně oznámí kontrolované osobě. Tato osoba může proti tomuto opatření podat námitky, a to do protokolu o tomto opatření, anebo písemně nejpozději do 3 dnů ode dne sepsání protokolu; podané námitky nemají odkladný účinek. Podaným námitkám může zcela vyhovět krajská veterinární správa; neučiní-li tak, předloží námitky bez odkladu Státní veterinární správě, jejíž rozhodnutí je konečné a doručuje se kontrolované osobě,

b) pro kladná rozhodnutí o žádosti o schválení a o povolení zmírňující výjimky podle tohoto zákona,

b) pro kladná posouzení žádosti podle § 22 odst. 1 písm. a) a žádosti o poskytnutí zmírňující výjimky podle § 49 odst. 1 písm. g). Jsou-li splněny předpoklady k provedení požadovaného úkonu, příslušný orgán tento úkon bez dalšího provede; pokud shledá, že předpoklady k provedení požadovaného úkonu splněny nejsou, rozhodne³⁷⁾ o zamítnutí žádosti.

c) pro rozhodování o poživatelnosti, popřípadě použitelnosti živočišných produktů.

§ 77

(1) Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle předpisů účinných v době jeho zahájení.

(2) Povolení k výkonu odborné veterinární činnosti vydané podle dřívějších předpisů se považuje za povolení nebo registraci podle tohoto zákona. Neodpovídá-li však povolení k provozování asanačního podniku podmínkám tohoto zákona, je ten, komu povolení svědčí, povinen požádat ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona Státní veterinární správu, aby rozhodla o uvedení povolení v soulad s tímto zákonem. Neučiní-li tak a nerozhodne-li Státní veterinární správa z vlastního podnětu, dříve vydané povolení zaniká.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví v souladu s výsledky jednání orgánů Evropské unie a orgánů České republiky

a) podniky, v nichž budou po dobu přechodného období uplatňovány veterinární požadavky na jejich provoz odchylně od požadavků stanovených prováděcími právními předpisy,

b) odchylné veterinární požadavky na provoz jednotlivých podniků uvedených pod písmenem a) a dobu trvání přechodného období.

§ 77a

Závazný posudek orgánu veterinární správy vydávaný jako podklad v územním, stavebním a kolaudačním řízení, které se týká staveb a zařízení, jež jsou určeny k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty a krmivy nebo k ukládání, sběru, svozu, neškodnému odstraňování a dalšímu zpracování konfiskátů živočišného původu vedlejších živočišných produktů, pokud jsou tyto činnosti vykonávány podnikatelským způsobem, jakož i staveb, které budou používány jako útulek pro zvířata, podle § 56, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

§ 77b

Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 77b

Působnosti stanovené obci podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti, s výjimkou § 46 písm. c).

§ 77c

(1) Kde se v bezprostředně závazných právních předpisech Evropských společenství mluví o

a) příslušném úřadu, příslušném ústředním úřadu nebo kompetentní autoritě, rozumí se tím pro účely tohoto zákona ústřední úřad, do jehož působnosti náleží výkon příslušného oprávnění nebo provedení příslušného opatření, anebo úřad, na který byly výkon příslušného oprávnění nebo provádění příslušného opatření přeneseny,

b) příslušném orgánu nebopříslušném veterinárním úřadu, rozumí se tím pro účely tohoto zákona orgán veterinární správy, do okruhu jehož působnosti byly výkon příslušného oprávnění nebo provádění příslušného opatření tímto zákonem svěřeny, popřípadě do okruhu jehož působnosti se zřetelem na svůj význam, povahu a srovnatelné úkoly náleží.

(2) Kde se v právních předpisech uvedených v odstavci 1 mluví o opatřeních k zajištění dodržování povinností a jednotného uplatňování požadavků stanovených těmito právními předpisy nebo k odstranění zjištěných nedostatků, rozumí se tím odpovídající opatření podle tohoto zákona.

(3) Osoby, které jsou povinny plnit povinnosti uložené jim tímto zákonem, jsou povinny plnit v oblasti veterinární péče také povinnosti, které pro ně vyplývají z právních předpisů uvedených v odstavci 1.

§ 78

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4 odst. 1, § 5 odst. 3, § 6 odst. 9, 8 odst. 5, § 9a odst. 5, § 9b odst. 3, § 10 odst. 3, § 17a odst. 10, § 18 odst. 5§ 18 odst. 6, § 19 odst. 3 a 5, § 20 odst. 8, § 21 odst. 7, § 22 odst. 2, § 23 odst. 4, § 24 odst. 2, § 25 odst.1 § 25 odst. 5, § 27 odst. 4, § 28 odst. 5, § 31 odst. 3, § 33 odst. 6, § 34 odst. 5, § 37 odst. 5, § 38 odst. 4, § 38a odst. 2 § 38a odst. 4, § 38b odst. 2, § 38c odst. 5, § 41 odst. 5, § 42 odst. 5, § 48 odst. 2, § 51 odst. 4, § 51a odst. 3, § 53 odst. 6, 59 odst. 8, § 64 odst. 5, § 66a odst. 5 § 66a odst. 4, § 66c odst. 5, § 70 odst. 3, § 75 odst. 3 a § 77 odst. 3.

§ 78a

(1) V § 11 odst. 1, § 12 odst. 2 písm. b), § 13 odst. 1 a 2, § 16 odst. 2, § 17 odst. 2, § 18 odst. 2, § 20 odst. 6 a 7 písm. a), § 23 odst. 1 písm. d), § 23 odst. 2, § 27 odst. 2 a 3, § 40 odst. 1 písm. b), § 40 odst. 5, § 41 odst. 1 písm. g) a h), § 42 odst. 3 písm. a) a b), § 47 odst. 4, § 48 odst. 1 písm. d), § 49 odst. 1 a 2, § 50 odst. 1, § 51 odst. 1, § 64 odst. 1 větách první a druhé, § 64 odst. 4, § 76 odst. 2 a 3 a v nadpisu k § 49 se slova "okresní veterinární správa" v příslušném pádu a čísle nahrazují slovy "krajská veterinární správa" v příslušném pádu a čísle.

(2) V § 13 odst. 1 písm. b), § 16 odst. 2, § 40 odst. 1 písm. a) větách první a druhé a písm. d) na prvním i druhém místě, § 40 odst. 2 úvodní části ustanovení a písm. a), § 41 odst. 2 a 3, § 54 odst. 1 písm. n) na prvním i druhém místě a § 77a se slova „konfiskáty živočišného původu“ v příslušném pádu a čísle nahrazují slovy „vedlejší živočišné produkty“ v příslušném pádu a čísle.

ČÁST PÁTÁ

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

§ 82

Zrušují se:

1. Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění zákona č. 239/1991 Sb., zákona č. 437/1991 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb.

2. Zákon č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České republiky, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 25/1991 Sb., zákona č. 437/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 348/1992 Sb., zákona č. 112/1994 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb.

Čl. II

Společná a přechodná ustanovení k navrhované novele veterinárního zákona

1. Neodpovídá-li povolení k výkonu odborné veterinární činnosti anebo schválení nebo registrace, vydané podle dosavadní právní úpravy, podmínkám stanoveným předpisy Evropských společenství³⁸⁾, je ten, komu povolení, schválení nebo registrace svědčí, povinen požádat ve lhůtě do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o uvedení povolení, schválení nebo registrace do souladu s těmito předpisy. Neučiní-li tak a nerozhodne-li příslušný orgán veterinární správy z vlastního podnětu, má se za to, že povolení, schválení nebo registrace, vydané podle dosavadní právní úpravy, zanikly.

2. Veterinární přípravky schválené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které již nejsou veterinárními přípravky podle § 3 odst. 1 písm. t) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za veterinární přípravky schválené podle zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejde-li o doplňkové látky používané k výživě zvířat, a to po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Řízení zahájená a neukončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

4. Osoby, které pečují o toulavá a opuštěná zvířata v útulcích pro zvířata, mohou tuto činnost vykonávat do 31. prosince 2006, i když nemají osvědčení opravňující k výkonu této činnosti podle § 42 odst. 2 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

č. 1 k zákonu č. 166/1999 Sb.

NÁKAZY, JEJICHŽ VÝSKYT JE POVINNĚ HLÁŠEN KOMISI A ČLENSKÝM STÁTŮM

1. slintavka a kulhavka

2. mor skotu

3. plicní nákaza skotu

4. katarální horečka ovcí

5. vezikulární choroba prasat

6. klasický mor prasat

7. africký mor prasat

8. nakažlivá obrna prasat

9. aviární influenza (vysokopatogenní)

10. newcastleská choroba

11. mor koní

12. vezikulární stomatitida

13. mor malých přežvýkavců

14. horečka Údolí Rift

15. nodulární dermatitida skotu

16. neštovice ovcí a koz

17. infekční nekróza krvetvorné tkáně

18. bovinní spongiformní encefalopatie (BSE)

19. hřebčí nákaza

20. encefalomyelitidy koní (všech typů, včetně venezuelské encefalomyelitidy koní)

21. infekční anémie koní

22. vozhřivka

23. Aethina tumida (tumidóza)

24. roztoč Tropilaelaps

25. virová hemoragická septikémie

26. infekční anémie lososů

27. další nákazy, o jejichž povinném hlášení rozhodnou orgány Evropské unie

č. 2 k zákonu č. 166/1999 Sb.

NÁKAZY, KTERÉ SE POVAŽUJÍ ZA NEBEZPEČNÉ

1. slintavka a kulhavka

2. vezikulární stomatitida

3. vezikulární choroba prasat

4. mor skotu

5. mor malých přežvýkavců

6. plicní nákaza skotu

7. nodulární dermatitida skotu

8. horečka Údolí Rift

9. katarální horečka ovcí

10. neštovice ovcí a koz

11. mor koní

12. africký mor prasat

13. klasický mor prasat

14. aviární influenza

15. newcastleská choroba

16. infekční nekróza krvetvorné tkáně

17. enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých

18. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)

19. sněť slezinná

20. Aujeszkyho choroba

21. vzteklina

22. paratuberkulóza

23. brucelóza skotu

24. tuberkulóza skotu

25. enzootická leukóza skotu

26. infekční rhinotracheitida skotu (IBR)

27. bovinní spongiformní encefalopatie (BSE)

28. brucelóza ovcí

29. brucelóza ovcí a koz

30. Maedi - Visna

31. klusavka

32. nakažlivá metritida koní

33. hřebčí nákaza

34. encefalomyelitidy koní

35. venezuelská encefalomyelitida koní

36. infekční anemie koní

37. vozhřivka

38. brucelóza prasat

39. nakažlivá obrna prasat

40. tuberkulóza prasat (aviární)

41. infekční burzitida drůbeže

42. Markova choroba

43. mykoplasmóza drůbeže

44. chlamydióza drůbeže

45. pulorová nákaza

46. infekční bronchitida drůbeže

47. tuberkulóza drůbeže

48. cholera drůbeže

49. salmonelóza drůbeže (S. enteritidis, S. typhimurium)

50. neštovice ptáků

51. aviární encefalomyelitida

52. tularemie u zajíců

53. brucelóza zajíců

54. mor včelího plodu

55. hniloba včelího plodu

56. varroáza

57. infekční nekróza pankreatu

58. virová hemoragická septikemie

59. infekční anemie lososů

60. Aethina tumida (tumidóza)

61. roztoč Tropilaelaps

č. 3 k zákonu č. 166/1999 Sb.

NÁKAZY, PŘI JEJICHŽ VÝSKYTU SE POSKYTUJE NÁHRADA

NÁKLADŮ A ZTRÁT PODLE § 67 ODST. 2

1. slintavka a kulhavka

2. mor skotu

3. plicní nákaza skotu

4. katarální horečka ovcí

5. vezikulární choroba prasat

6. klasický mor prasat

7. africký mor prasat

8. nakažlivá obrna prasat

9. aviární influenza (vysokopatogenní)

10. mor koní

11. vezikulární stomatitida

12. mor malých přežvýkavců

13. horečka Údolí Rift

14. nodulární dermatitida skotu

15. neštovice ovcí a koz

16. venezuelská encefalomyelitida koní

17. enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých

18. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)

č. 4 k zákonu č. 166/1999 Sb.

NÁKAZY, PŘI JEJICHŽ VÝSKYTU SE POSKYTUJE NÁHRADA

NÁKLADŮ A ZTRÁT PODLE § 67 ODST. 3

1. newcastleská choroba

2. sněť slezinná

3. Aujeszkyho choroba

4. vzteklina

5. paratuberkulóza

6. brucelóza skotu

7. tuberkulóza skotu

8. enzootická leukóza skotu

9. infekční rhinotracheitida skotu (IBR)

10. bovinní spongiformní encefalopatie (BSE)

11. brucelóza ovcí

12. brucelóza ovcí a koz

13. Maedi - Visna

14. klusavka

15. nakažlivá metritida koní

16. hřebčí nákaza

17. encefalomyelitidy koní

18. infekční anemie koní

19. vozhřivka

20. brucelóza prasat

21. tuberkulóza prasat (aviární)

22. aviární influenza (nízkopatogenní)

23. infekční burzitida drůbeže

24. Markova choroba

25. mykoplasmóza drůbeže

26. chlamydióza drůbeže

27. pulorová nákaza

28. infekční bronchitida drůbeže

29. tuberkulóza drůbeže

30. cholera drůbeže

31. salmonelóza drůbeže (S. enteritidis, S. typhimurium)

32. neštovice ptáků

33. aviární encefalomyelitida

34. mor včelího plodu

35. hniloba včelího plodu

36. varroáza

37. infekční nekróza pankreatu

38. virová hemoragická septikemie

39. infekční anemie lososů

40. infekční nekróza krvetvorné tkáně

41. Aethina tumida (tumidóza)

42. roztoč Tropilaelaps

č. 5 k zákonu č. 166/1999 Sb.

Část A

STUDIJNÍ PROGRAM PRO VETERINÁRNÍ LÉKAŘE

Program studia vedoucího k získání diplomu, vysvědčení nebo jiného dokladu o požadovaném vzdělání ve veterinárním lékařství a hygieně musí obsahovat nejméně tyto předměty:

I. Základní předměty

– fyzika

– chemie

– biologie zvířat

– biologie rostlin

– biomatematika

II. Speciální předměty

Skupina 1: Základní vědy

– anatomie (včetně histologie a embryologie)

– fyziologie

– biochemie

– genetika

– farmakologie

– farmacie

– toxikologie

– mikrobiologie

– imunologie

– epizootologie

– profesní etika

Skupina 2: Klinické vědy

– porodnictví

– patologie (včetně patologické anatomie)

– parazitologie

– klinická medicína a chirurgie (včetně anesteziologie)

– klinické přednášky o různých domácích zvířatech, drůbeži a jiných druzích zvířat

– preventivní lékařství

– radiologie

– reprodukce a poruchy reprodukce

– státní veterinární služba a hygiena

– veterinární legislativa a soudní lékařství

– terapeutika

– propedeutika

Skupina 3: Živočišná výroba

– živočišná výroba

– výživa zvířat

– agronomie

– ekonomika zemědělství

– chov zvířat

– veterinární hygiena

– etologie a ochrana zvířat

Skupina 4: Hygiena potravin

– prohlídka a kontrola potravin živočišného původu

– hygiena a technologie potravin

– praktická výuka (zahrnující praktickou výuku na místech,

kde probíhá porážka zvířat a výroba potravin)

Praktická výuka může mít formu školení; pokud je takové školení celodenní, uskutečňuje se pod přímým dohledem příslušného úřadu a netrvá v rámci celého pětiletého studia dohromady déle než 6 měsíců.

Rozdělení teoretické a praktické výuky mezi jednotlivými skupinami předmětů je vyrovnané a koordinované tak, aby požadované znalosti a zkušenosti mohly být získány způsobem, který přiměřeně umožní veterinárním lékařům výkon všech jejich různých úkonů.

Část B

OBLASTI, JEJICHŽ ZNALOSTI JSOU PŘEDPOKLADEM K ZÍSKÁNÍ DIPLOMU,

VYSVĚDČENÍ NEBO JINÉHO DOKLADU O POŽADOVANÉM VZDĚLÁNÍ

VE VETERINÁRNÍM LÉKAŘSTVÍ A HYGIENĚ

Znalosti

a) v oboru věd, na nichž je založena činnost veterinárního lékaře,

b) stavby a funkcí zdraví zvířat, jejich chovu a reprodukce a hygieny obecně, jejich krmení, včetně technologie výroby a konzervace krmiv odpovídající jejich potřebám,

c) o chování a ochraně zvířat,

d) o příčinách, charakteru, průběhu, důsledcích, diagnostice a léčbě nemocí zvířat jednotlivě i skupinově, včetně zvláštních znalostí o nemocech přenosných ze zvířat na člověka,

e) preventivního lékařství,

f) hygieny a technologie produkce, zpracovávání a uvádění do oběhu potravin živočišného původu,

g) právních a správních předpisů týkajících se oblastí uvedených pod písmeny a) až f),

h) klinické a jiné praktické zkušenosti získané pod náležitým dohledem.

č. 6 k zákonu č. 166/1999 Sb.

PODMÍNKY UZNÁNÍ OSVĚDČENÍ PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU VYDÁVAJÍCÍHO ČLENSKÉHO STÁTU, KTERÉ POTVRZUJE ZÁKONNÉ VYKONÁVÁNÍ

POVOLÁNÍ VETERINÁRNÍHO LÉKAŘE

Německo

V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství dokládají odbornou přípravu dosaženou na území bývalé Německé demokratické republiky, která nesplňuje všechny základní požadavky odborné přípravy uvedené v § 59 odst. 1, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci jako dostatečný důkaz, pokud dokládají odbornou přípravu zahájenou před sjednocením Německa, opravňují držitele k výkonu činnosti veterinárního lékaře na celém území Německa za stejných podmínek jako doklady uvedené v § 59 odst. 3 písm. b) a jsou doplněny osvědčením vydaným příslušnými německými orgány dokládajícím, že tito občané členských států skutečně a v souladu se zákonem vykonávali danou činnost na území Německa po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

Estonsko

1. V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Estonsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Estonsku po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení.

2. V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Estonska po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení.

Lotyšsko

V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Lotyšska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

Litva

V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1991, uznává Česká republika stát tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Litvy po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

Slovensko

V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovenska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovenské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovenska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

Slovinsko

V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovinska po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

Ostatní členské státy

V případě občanů ostatních členských států musí osvědčení příslušného úřadu vydávajícího členského státu uvádět, že se tento občan zákonným způsobem podílel na výkonu povolání veterinárního lékaře po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.

P L A T N É Z N Ě N Í části sazebníku správních poplatků, uvedeném v příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, s vyznačením navrhovaných změn:

___________________________________________________________________________

Položka 68

1. Vydání osvědčení o provedení pohraniční veterinární kontroly a jejím výsledku⁴²⁾

a) za každou i započatou tunu zásilky jatečních zvířat Kč 170

nejméně však Kč 1 120

b) za každou i započatou tunu zásilky živočišných produktů Kč 170

nejméně však Kč 1 120

c) za každou i započatou tunu zásilky ostatních druhů zvířat Kč 170

nejméně však Kč 1 120

d) za každou i započatou tunu zásilky produktů rybolovu

do 100 tun včetně Kč 170

nejméně však Kč 1 120

- překračuje-li zásilka produktu rybolovů

produktů rybolovu 100 tun Kč 80

za každou další tunu nad

100 tun včetně

- překračuje-li zásilka produktů rybolovu, které neprošly

jiným předzpracováním než odstranění odstraněním střev,

100 tun včetně Kč 50

za každou další tunu nad

100 tun včetně

2. Vydání osvědčení o provedení pohraniční veterinární kontroly

a jejím výsledku⁴²⁾ uvedené v bodě 1

2. mimo pracovní dobu v pracovních dnech Kč 150

za každou započatou hodinu

b) ve dnech pracovního klidu Kč 300

za každou započatou hodinu

Poznámka

Minimální sazba poplatku ve výši 1 120 Kč se nepoužije, jde-li o zásilku drůbeže, ptáků, zvířat vodního hospodářství včetně živých ryb, hlodavců, zajícovitých, včel a jiného hmyzu, plazů a obojživelníků, dalších bezobratlých, kožešinových zvířat a zvířat nebezpečných druhů pro zoologické zahrady a cirkusy, včetně sudokopytníků a koňovitých.

Položka 69

a) Schválení veterinárního přípravku a jeho zápis do

Seznamu schválených veterinárních přípravků⁴²⁾ Kč 6 000

Kč 5 000

b) Vydání povolení k výrobě veterinárních přípravků⁴²⁾ Kč 10 000

b) Vydání osvědčení výrobci veterinárních přípravků

o splnění požadavků správné výrobní praxe Kč 2 000

c) Vydání osvědčení o odborné způsobilosti prodejce

veterinárních přípravků⁴²⁾ Kč 2 000

d) c) Zápis veterinárního technického prostředku do

Seznamu technických prostředků pro veterinární použití⁴²⁾ Kč 1 000

e) d) Změna rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku⁴²⁾ Kč 1 000

f) e) Prodloužení platnosti rozhodnutí o schválení

veterinárního přípravku⁴²⁾ Kč 2 000

Položka 70

1. Vydání veterinárního osvědčení⁴²⁾ k přemístění zvířete mimo včel

- za jedno zvíře Kč 50

- za více než jedno zvíře Kč 100

2. Vydání veterinárního osvědčení provázejícího zvíře,

které je předmětem obchodování⁴²⁾

• za jedno zvíře Kč 50

• za více než jedno zvíře Kč 100

Položka 71

Vydání veterinárního osvědčení k přepravě živočišných produktů⁴²⁾ Kč 100

Položka 72

a) Schválení a registrace hospodářství, popřípadě jiného zařízení,

trhu, shromažďovacího střediska nebo karanténního střediska⁴²⁾ Kč 200

b) Schválení a registrace podniku, závodu, popřípadě jiného zařízení⁴²⁾ Kč 500

c) Registrace dopravce přepravujícího živočišné produkty nebo

obchodníka s živočišnými produkty⁴²⁾ Kč 500

Položka 72

a) Schválení a registrace obchodníka, účastníka sítě sledování,

shromažďovacího střediska, karanténního střediska,

inseminační stanice, banky spermatu, zařízení pro chov

zvířat a jiného zařízení, podílejícího se na uvádění zvířat

do oběhu a na obchodování s nimi⁴²⁾ Kč 200

b) Schválení a registrace podniku, závodu nebo jiného zařízení,

v nichž se zachází se živočišnými produkty

a které jsou pod státním veterinárním dozorem⁴²⁾ Kč 500

c) Registrace dopravce přepravujícího živočišné produkty

nebo osoby, která se podílí na obchodování se zvířaty

a živočišnými produkty s členskými státy⁴²⁾ Kč 500

Poznámka:

Obchodníkem uvedeným v písmenu a) této položky se rozumí osoba podle § 9b zvláštního zákona⁴²⁾.

Položka 73

a) Registrace soukromého veterinárního technika⁴²⁾ Kč 1 000

b) Vydání povolení k provádění laboratorní, popřípadě

jiné veterinární diagnostické činnosti⁴²⁾ Kč 2 000

c) Vydání povolení k provozování asanačního podniku⁴²⁾ Kč 3 000

d) Vydání povolení k provozování jiné veterinární asanační činnosti⁴²⁾ Kč 1 000

Položka 74

a) Vydání rozhodnutí⁴³⁾ o povolení k chovu nebezpečných druhů zvířat

- za jedno zvíře Kč 500

- za více než jedno zvíře Kč 1 000

a) Vydání rozhodnutí⁴³⁾ o povolení chovu nebezpečného druhu zvířat Kč 1 000

b) Vydání rozhodnutí⁴³⁾ o udělení akreditace uživatelskému

zařízení k provádění pokusů na zvířatech Kč 10 000

c) Registrace dopravce přepravujícího zvířata⁴³⁾ Kč 200

_______________________________________

Položka 135

a) Přijetí přihlášky průmyslového vzoru Kč 1 000

- pokud je (jsou) přihlašovatelem (li) výlučné původce (i) Kč 500

b) Přijetí hromadné přihlášky průmyslového vzoru Kč 1 000

- pokud je (jsou) přihlašovatelem(li) výlučně původce(i) Kč 500

- za každý další průmyslový vzor obsažený v přihlášce Kč 600

- za každý další průmyslový vzor obsažený v přihlášce,

pokud je (jsou) přihlašovatelem(li) výlučně původce(i) Kč 300