zákon č. 484/2020 Sb.

ČÁST PRVNÍ – Změna zákona č. 218/2000 Sb. K čl. I

Body 1 až 3

Rozpočtová skladba je nástroj, který se používá na členění příjmů, výdajů a financujících položek ve státním rozpočtu, státních finančních aktivech, na účtech pro řízení státního dluhu, v rezervních fondech organizačních složek státu, ve státních fondech a v rozpočtech obcí, krajů, regionálních rad regionů soudržnosti a dobrovolných svazků obcí.

Obsahem rozpočtové skladby jsou hlediska, podle kterých se příjmy, výdaje a financující položky třídí a jednotky třídění u těchto hledisek. Podle rozpočtové skladby dochází k zatřídění příjmů výdajů nebo financujících položek, avšak rozpočtová skladba sama o sobě neumožňuje výdaje vynakládat, používat financující položky, případně přijímat příjmy. Třídění podle rozpočtové skladby se používá při sestavování, schvalování, hospodaření a uzavření zákonem označeného rozpočtu nebo zákonem označeného peněžního fondu. Z hlediska právního zakotvení rozpočtové skladby se oproti současnému stavu nic nemění, tedy rozpočtová skladby i nadále bude vydávána Ministerstvem financí jako vyhláška. Pokud jde o jiné veřejné instituce podle zákona upravujícího pravidla rozpočtové odpovědnosti (§ 3 zákona 23/2017 Sb.), např. jakékoliv příspěvkové organizace, postupovaly by tyto instituce podle rozpočtové skladby jen v případě, že by tak stanovil zvláštní právní předpis. Navrhovaná úprava pro ně tuto povinnost nezavádí. Aby tedy např. příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky byly povinny postupovat podle rozpočtové skladby, musel by tuto jejich povinnost výslovně zakotvit právní předpis, v tomto případě nejspíše zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Bod 4

Od února 2017 vede Česká národní banka, kromě daňových účtů finančních a celních úřadů, také daňové účty Českého báňského úřadu (v souladu s novelou horního zákona č. 89/2016). Pro případ, že by v budoucnu bylo takových účtů více, se navrhuje úprava § 3 písm.

h) bod 4.

Body 5, 10, 36, 45, 78, 80, 85, 88

Jde o úpravu spojenou se zavedením nových pojmů v § 3 písm. p) až r) a se změnami provedenými v § 12 a 13. V dotčených ustanoveních musí být zakotveno, že jde o investiční akce, a to buď dotační, anebo výdajové. Dotace poskytované obcím v rámci dotačních investičních akcí nebudou poskytovány prostřednictvím krajů. V případě výdajových investičních akcí je v některých případech nutné poskytnout zálohu i na delší období než jsou 3 kalendářní měsíce, protože bez takové zálohy není dodavatel schopen začít plnit zakázku zadanou od organizační složky státu. Dotace poskytované státním příspěvkovým organizacím na dotační investiční akce poskytuje zřizovatel státní příspěvkové organizace v rámci finančního vztahu v souladu s § 54 odst. 1 rozpočtových pravidel. Protože zřizovatel státní příspěvkové organizace musí znát její potřeby, není třeba na poskytování těchto dotací vyhlašovat výzvu.

Body 6 a 13 až 16

V § 3 jsou definovány nové pojmy „dotační investiční akce“, „dotační neinvestiční akce“ a „výdajová investiční akce“.

Dotační investiční akce je pojem použitý pro situaci, kdy organizační složka státu poskytuje prostředky ve formě dotace nebo návratné finanční výpomoci subjektu, který nehospodaří s prostředky státního rozpočtu. Tyto prostředky jsou v zásadě určeny na pořízení hmotného nebo nehmotného dlouhodobého majetku. Pořízený majetek bude ve vlastnictví subjektu, který prostředky přijal, případně s ním bude hospodařit státní příspěvková organizace. Hmotný dlouhodobý majetek je majetek oceněný podle právních předpisů upravujících účetnictví částkou převyšující 40 000 Kč. Nehmotný dlouhodobý majetek je majetek oceněný podle právních předpisů upravujících účetnictví částkou převyšující 60 000 Kč.

Výdajovou investiční akcí je výdaj státního rozpočtu uskutečněný organizační složkou státu na pořízení hmotného nebo nehmotného dlouhodobého majetku. Vlastníkem takto pořízeného majetku bude stát a hospodařit s ním bude organizační složka státu, která výdaj uskutečnila.

Dotační neinvestiční akcí je pojem použitý pro situaci, kdy organizační složka státu poskytuje prostředky ve formě dotace nebo návratné finanční výpomoci subjektu, který nehospodaří s prostředky státního rozpočtu. Tyto prostředky jsou použity na jiné účely, než je pořízení hmotného nebo nehmotného dlouhodobého majetku.

Program, který je upraven v § 12 a 13 rozpočtových pravidel, obsahuje buď všechny tři typy výše uvedených akcí, případně může obsahovat jenom dva typy z výše uvedených akcí, nebo může obsahovat jen jeden typ ze tří výše uvedených akcí.

Nejvýznamnější změnou v oblasti programového financování je rozšíření evidence informačního systému programového financování nově nazvaného rozpočtový informační systém programového financování (IS) o dotační neinvestiční akce, aby poskytoval ucelený přehled o dotacích a návratných finančních výpomocích ze státního rozpočtu. Pro dotační neinvestiční akce je přípustná zjednodušená evidence vyžadující pouze základní informace o dotaci nebo návratné finanční výpomoci. V případě potřeby správce programu umožní IS podrobnější evidenci i pro dotační neinvestiční akce.

Ministerstvo financí prostřednictvím těchto změn usiluje o širší využití programového financování, respektive podpůrného IS, z důvodu zajištění jednotné evidence prostředků státního rozpočtu, a tím i úspor na resortech, které nemusejí vyvíjet vlastní IT řešení.

Hranice pro individuálně posuzované výdaje a individuální dotace se navyšuje ze současných 200 mil. Kč na 300 mil. Kč z důvodu omezení administrativní zátěže při zachování principu, kdy Ministerstvo financí posuzuje pouze nejvýznamnější akce. Rovněž se zpřesňuje právní úprava v tom smyslu, že je jednoznačně stanoveno, že na základě rozhodnutí správce rozpočtové kapitoly je možné jako individuální posuzovat i dotace nebo výdaje organizační složky státu na pořízení hmotného nebo nehmotného dlouhodobého majetku do vlastnictví státu, které činí 300 mil. Kč a méně.

Částka 200 mil. Kč je v tomto ustanovení rozpočtových pravidel obsažena od 30. prosince 2011. Od té doby došlo ke zvýšení cenové hladiny.

Příkladem individuálně posuzovaného výdaje organizační složky státu jsou výdaje na pořizování zbraňových systémů pro Armádu České republiky.

Příkladem individuálně posuzované dotace by mohla být dotace územnímu samosprávnému celku na výstavbu jeho sídla.

V případě, že správce kapitoly bude považovat ze svého pohledu za důležitý výdaj, který bude nižší než 300 mil. Kč, bude moci postupovat podle pravidel pro individuální výdaj nebo pro individuální dotaci, což zejména znamená, že tento výdaj bude schvalovat Ministerstvo financí.

Body 7, 22 a 65

Porušení rozpočtové kázně není správním deliktem a uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně není trestní sankcí. Cílem odvodu za porušení rozpočtové kázně je vrátit prostředky, které byly poskytnuty a nebyly využity v souladu se stanoveným účelem nebo podmínkami do toho rozpočtu, ze kterého byly poskytnuty. V odůvodnění rozsudku 5 As 95/2014 – 46 Nejvyšší správní soud uvádí: „Porušení rozpočtové kázně však správním deliktem není a stejně tak uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně není trestní sankcí. Byť se v souvislosti s odvodem za porušení rozpočtové kázně běžně hovoří o jeho sankčním charakteru, neznamená tento přívlastek bez dalšího, že jde o sankci trestní povahy, na kterou by bylo možné aplikovat zákonné instituty určené pro oblast správního trestání …“. Dále Nejvyšší správní soud uvádí, že cílem odvodu za porušení rozpočtové kázně je na rozdíl od trestní sankce navrátit zpět do státního rozpočtu prostředky, které nebyly využity za účelem a v souladu s podmínkami, které stát pro čerpání těchto prostředků stanovil. Navrhuje se tedy, aby bylo slovo „sankce“ bylo nahrazeno slovem „odvod“.

Body 8 a 74

Nabytí majetku na základě odúmrti staví současný občanský zákoník na stejnou úroveň jako zdědění majetku z jiných důvodů, např. ze závěti. Majetek, který stát nabývá z odúmrtí, přebírá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tento úřad pak při nakládání s takto nabytým majetkem postupuje podle § 10 písm. a) a 11 odst. 2 zákona o majetku České republiky. V případě, že by byl majetek nabytý z odúmrti prodán v době, kdy s ním hospodaří Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v režimu § 10 písm.

a) a 11 odst. 2 zákona o majetku České republiky, je příjem z nájmu i z prodeje příjmem státního rozpočtu. Důvodem pro tento postup je, že péče o majetek, který stát nabude z odúmrti je svěřena Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových zákonem. Taková péče je tedy vlastně činností tohoto úřadu. Příjmy z činnosti organizačních složek státu jsou příjmem státního rozpočtu.

Bod 9

O dotace případně návratné finanční výpomoci, poskytované ze státního rozpočtu se ucházejí i subjekty, které nejsou buď občany České republiky (v případě fyzických osob) nebo českými právnickými osobami. Je proto nutné vymezit, kterým subjektům je možné dotaci nebo návratnou finanční výpomoc poskytnout, aby byla zajištěna případná vymahatelnost odvodu za porušení rozpočtové kázně a s ním souvisejícího penále. Toto je však nutné upravit pouze u některých dotací nebo návratných výpomocí upravených v § 7 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb. Jde o dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickým nebo fyzickým osobám na podnikatelskou činnost, dotace spolkům, dotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálně-právní ochrany dětí, a fyzickým osobám, které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí poskytují, dotace fyzickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost a zabývají se chovem včel, drží plemeníky za účelem zajištění přirozené plemenitby hospodářských zvířat nebo jsou vlastníky nebo nájemci lesa, dotace nadacím, nadačním fondům, ústavům a obecně prospěšným společnostem a dotace fyzickým a právnickým osobám, které nevyvíjejí podnikatelskou činnost, na výstavbu, opravy, modernizace a rekonstrukce bytového fondu a na výstavbu technické infrastruktury. Osoby uvedené v předchozí větě musí být buď

a) daňovým rezidentem České republiky podle § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) nebo

b) daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo

c) musí být takový příjemce státním příslušníkem státu nebo spadat pod jurisdikci, která není státem, se kterými (se státem, eventuálně jurisdikcí) má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, případně mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů nebo které jsou smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení upravující výměnu daňových informací v oblasti daní z příjmů nebo ve vztahu k tomuto státu je účinný zákon upravující zamezení dvojímu zdanění. Veškeré tyto smlouvy musí být v České republice součástí právního řádu. V České republice a také ve státech nebo jurisdikcích, které jsou smluvní stranou příslušné smlouvy, musí být tyto smlouvy prováděny. Provádění smlouvy znamená její faktickou účinnost. Datum, od kterého je smlouva prováděna, je datem, kdy ustanovení smlouvy dopadají na smlouvou dotčené subjekty. Na rozdíl od právní úpravy v zákoně o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků vykonávají správu odvodů za porušení rozpočtové kázně podle zákona č. 218/2000 Sb. finanční úřady. Dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu je možné tedy poskytovat subjektům, u nichž bude zajištěno, že finanční úřad vymůže případný odvod za porušení rozpočtové kázně a s ním spojené penále. Výše uvedené náležitosti není třeba upravovat u dotací nebo návratných finančních výpomocí územním samosprávným celkům, státním fondům, dobrovolným svazkům obcí, Regionálním radám regionů soudržnosti, Podpůrnému garančnímu a rolnickému fondu, a.s., neboť je jednoznačné, že jde pouze o české subjekty, které jsou daňovými rezidenty podle zákona o daních z příjmů. V případě evropských seskupení pro územní spolupráci vyplývá jejich charakter ze zákona č. 248/2000 Sb. Pokud jde o mezinárodní organizace, je jejich postavení dáno mezinárodním právem.

Bod 11

Návrh rozpočtu tzv. parlamentních kapitol musí do 20. června běžného roku schválit rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny. Navrhuje se, aby změny těchto kapitol, způsobené zvýšením platů nebo předpokládaným přijetím prostředků z Evropské unie, případně z finančních mechanismů, ke kterým dojde od okamžiku schválení návrhu rozpočtu parlamentních kapitol do předložení návrhu státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny, mohly být zapracovány na základě dohody správců těchto kapitol s Ministerstvem financí. Situace by tak nemusela být řešena pozměňovacím návrhem k návrhu zákona o státním rozpočtu předloženým v Poslanecké sněmovně.

Bod 12

Součástí výdajů rozpočtové kapitoly operace státních finančních aktiv nebudou ani výdaje (kromě již dnes vyňatých výdajů), které budou v zákoně o státním rozpočtu označeny jako výdaje financované ze státních finančních aktiv.

Bod 17

Navrhuje se vypustit Úřad práce České republiky z okruhu poskytovatelů dotací nebo návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu. Úřad práce České republiky poskytuje ze státního rozpočtu pouze příspěvky. Pokud by dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytoval, pak je třeba vycházet z právní úpravy v zákoně upravujícím činnost Úřadu práce České republiky.

Bod 18

Výslovně se stanoví povinnost, že kromě částky uvedeného okruhu prostředků je nutné v rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci tyto prostředky také označit. Bude tedy třeba uvést, že jde například o prostředky kryté z Národního fondu ve výši 10 000 Kč.

Body 19, 24, 27, 28 a 29

Rozpočtová pravidla nemohou vyloučit aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek, jestliže ze zákona o zadávání veřejných zakázek povinnost podle něj postupovat. Proto současné ustanovení § 14 odst. 4 písm. i) zákona č. 218/2000 Sb. nemá žádný význam. Spolu se zrušením ustanovení § 14 odst. 4 písm. i) je třeba legislativně-technicky upravit některá další ustanovení zákona č. 218/2000 Sb.

Body 20 a 21

Paušální výdaje je v současné době umožněno stanovit u dotací spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů. Navrhuje se umožnit stejný postup také u dotací poskytovaných pouze ze státního rozpočtu. Rovněž se umožňuje kombinovat jednotlivé způsoby stanovení paušálních výdajů, což je v souladu s právem Evropské unie.

Bod 23

Navrhuje se zpřesnit text ustanovení. Bude-li příjemce dotace část dotace vracet na základě toho, že si dodatečně uplatní daňový odpočet podle zákona o dani z přidané hodnoty, pak je třeba, aby tuto část dotace vrátil jejímu poskytovateli, který má o poskytnuté dotaci dostatečné informace.

Bod 25

Protože kontrola a audit jsou dva různé instituty, jejichž výsledky by bylo možné použít pro postup podle § 14f, navrhuje se v tomto smyslu doplnění § 14f.

Bod 26

Navrhuje se zpřesnit ustanovení, tak aby bylo jasné, že příjemce dotace se vyhne odvodu za porušení rozpočtové kázně pouze tehdy, pokud provede opatření k nápravě, eventuálně vrátí požadovanou částku ve stanovené lhůtě. Rovněž se navrhuje výslovně stanovit, že k porušení rozpočtové kázně nedojde v období ode dne porušení příslušné podmínky nebo ode dne porušení povinnosti stanovené právním předpisem nebo ode dne porušení účelu dotace do doby provedení opatření k nápravě nebo do doby vrácení požadované částky.

Pokud jde o povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy, jde nejčastěji o povinnosti stanovené zákonem o zadávání veřejných zakázek, povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, ale může jít například i o povinnosti stanovené stavebním zákonem.

Může se tedy jednat o případ, kdy příjemce dotace je povinen postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek, ale použije dotaci bez toho, aby podle tohoto zákona postupoval. Případně příjemce má o použití dotace účtovat odděleně, ale tuto povinnost nedodrží.

Bod 30

K řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytnuté ze státního rozpočtu je příslušný poskytovatel těchto prostředků. Proto se navrhuje, aby bylo jednoznačně stanoveno, že řízení může zahájit poskytovatel.

Bod 31

Poskytovatel dotace nebo návratné finanční výpomoci je oprávněn zahájit řízení o odnětí těchto prostředků, pokud nemůže být splněn účel, na který byly prostředky poskytnuty. Na překážku postupu poskytovatele nemůže být, že již mohlo dojít k porušení rozpočtové kázně, o kterém však poskytovatel ani finanční úřad nemusí vědět. Pokud však finanční úřad zahájil daňovou kontrolu u příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci zaměřenou na porušení rozpočtové kázně, pak poskytovatel řízení o odnětí dotace nezahájí.

Bod 32

Jako důvod pro zahájení řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci poskytnuté ze státního rozpočtu se navrhuje doplnit situace, kdy došlo k trestnému činu v souvislosti se žádostí o finanční prostředky a kdy došlo k trestnému činu v souvislosti s použitím prostředků. Přesto nedošlo nebo není známo, že by došlo k porušení rozpočtové kázně a není možné použít ani žádný jiný důvod, pro který lze dotaci odejmout. Jedinou možností, jak zjistit, že došlo k trestnému činu, je existence pravomocného rozsudku soudu.

Body 33 a 34

Navrhuje se zpřesnit ustanovení § 15 odst. 3. Legislativně-technicky se navrhuje upravit znění § 15 odst. 3 a doplnit do § 15 nové odstavce 4 a 5. Ze současného znění vyplývá, že s výjimkou vymezených případů lze odnětím dotace nebo návratné finanční výpomoci uložit vrácení již vyplacených prostředků. Navrhuje se doplnit, že na základě pravomocného rozhodnutí o odnětí dotace zaniká nárok na vyplacení prostředků, které nebyly vyplaceny. Navrhuje se také změnit přístup k odnětí dotace v případě, že došlo ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropské unie. V takovém případě se navrhuje možnost uložit vrácení již poskytnuté části. Jde o stejný přístup jako v případě veřejné podpory, kterou je v případě jejího nedovoleného poskytnutí vrátit bez ohledu na to, zda její příjemce věděl, že jde o nedovolenou veřejnou podporu.

Bod 35

Navrhuje se zrušit ustanovení, které poskytovatelům dotací nebo návratných finančních výpomocí ukládá předávat údaje o nich Ministerstvu financí, které je dále zveřejňuje na svých internetových stránkách.

Navrhuje se tedy zrušit informační systém DotInfo zejména z důvodu jeho zastarání v oblasti získávání dat, které není možné v řadě případů efektivně zautomatizovat, čímž způsobuje neúměrnou administrativní zátěž poskytovatelům dotací.

Na základě zákona č. 367/2017 Sb. byl proces poskytování dotací a návratných finančních výpomocí podřízen správnímu řádu. Nadto by tyto prostředky měly být poskytovány v zásadě na základě předchozí výzvy jejich poskytovatelů k podávání žádostí o tyto prostředky. Navíc rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu podléhá soudnímu přezkumu. Tedy proces poskytování byl zásadně zprůhledněn. Zveřejňování příslušných údajů by se také mohlo dostat do kolize s ochranou osobních údajů. Pokud jde o výčet údajů obsažených v současném § 18a, které se nezveřejňovaly, jejich nezveřejnění muselo, a nadále musí, vyplývat z jiného právního předpisu. Například utajované informace nelze zveřejnit na základě zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, informace, jejichž zveřejnění by porušovalo autorský zákon, nadále nebudou moci být zveřejňovány v souladu s autorským zákonem apod.

Bod 37

Jde o legislativně-technickou změnu, která souvisí se zrušením odstavce 7 v § 25 (bod 42).

Body 38 a 39

V současné době je možné, aby ministr financí zvýšil celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu a navazující ukazatele pouze v souvislosti se zvýšenou potřebou finančních prostředků na programy a projekty spolufinancované z rozpočtu EU, které jsou definované v § 3 písm. j) rozpočtových pravidel. Toto omezení, které dopadá na jiné programy spolufinancované z rozpočtu a na finanční mechanismy, se navrhuje odstranit; návrh umožňuje postupovat u nich stejně jako u programů a projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU podle § 3 písm. j) rozpočtových pravidel. Souvztažné zvýšení příjmů a výdajů tak bude možné například u nástroje pro propojení Evropy a u azylových a migračních fondů. Rovněž bude možné u programů a projektů spolufinancovaných z finančních mechanismů, které jsou definovány v § 7 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel.

Bod 40

Jednou z výjimek, kdy organizační složka státu nemusí vázat výdaje v případě neplnění příjmů, je neplnění příjmů z daní. Navrhuje se tuto výjimku rozšířit na veškeré daňové příjmy podle rozpočtové skladby. Daňové příjmy jsou uvedeny ve třídě 1 druhového třídění v rozpočtové skladbě. Rozpočtová skladba je upravena ve vyhlášce č. 323/2002 Sb. Mezi daňové příjmy kromě daní patří např. poplatky za užívání dálnic a rychlostních silnic, poplatky za znečišťování ovzduší, místní poplatky, tržby z prodeje kolků. Důvodem pro rozšíření výše uvedené výjimky je fakt, že výši veškerých daňových příjmů může organizační složka státu jen velmi těžko ovlivnit. Rovněž se navrhuje rozšířit výjimky z povinnosti vázat výdaje v případě, kdy nejsou plněny rozpočtované příjmy z prodeje emisních povolenek. I tyto příjmy může organizační složka státu velmi těžko ovlivnit.

Bod 41

V případě, že dojde k vzájemnému započtení nároků mezi organizačními složkami státu nebo mezi organizační složkou státu a právnickou nebo fyzickou osobu, nepřijde do státního rozpočtu příjem, který by jinak přišel. Ve výši, v jaké nepřišel příjem, je nutné zavázat výdaje.

Bod 42

Ustanovení § 25 odst. 7 rozpočtových pravidel se navrhuje zrušit, protože je v rozporu s ustanovením § 25 odst. 1 písm. c), ve kterém je stanovena povinnost organizační složky státu vázat výdaje, když neplní některé příjmy.

Bod 43

I přestože během roku organizační složky státu evidují neobsazená, resp. volná systemizovaná či v organizaci stanovená místa, dochází během procesu přípravy rozpočtu k finančnímu zabezpečení prostředků na platy a související výdaje, tedy na pojistné a povinný příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb všech limitem stanovených míst. Základní myšlenkou navrženého opatření je skutečnost, že neobsazené místo nevyžaduje nutnost shodného rozpočtového zabezpečení, jako místo obsazené. V rámci snahy o úspory výdajů státního rozpočtu se navrhuje vázat prostředky na platy a související výdaje v případě, že místo je volné všechny kalendářní dny v kalendářním měsíci; první měsíc, kdy je místo volné se však prostředky vázat nebudou. Například místo by bylo volné celý měsíc červenec a následně celý měsíc srpen. Vázání by proběhlo až za měsíc srpen. Dalším příkladem je, že zaměstnanec by opustil místo 2. července, místo by bylo volné celý měsíc srpen a následně i celé září. V tomto případě by vázání proběhlo až za měsíc září. Za volné pracovní či služební místo je považováno takové, které lze obsadit zaměstnancem, příslušníkem bezpečnostního sboru či vojákem z povolání a které je rozpočtově zabezpečeno. Za volné místo však nebude považováno místo neobsazené z důvodu nemoci či karantény zaměstnance, státního zaměstnance, příslušníka bezpečnostních sborů nebo vojáka z povolání, který je na toto místo zařazen. Rovněž se má za to, že místo je dáno úvazkem, na který je v organizaci systemizováno či stanoveno. Vázání bude prováděno za kalendářní čtvrtletí zpětně, a to do 15. pracovního dne v měsíci, který následuje po skončení kalendářního čtvrtletí. Ve čtvrtém čtvrtletí se váže pouze za měsíce říjen a listopad. Nenavrhuje se vázání žádného z příplatků, které k místu náleží. Vázání tedy bude vztahovat pouze na první platový stupeň příslušné platové třídy, do které je dané místo zařazeno (u vojáků z povolání druhému nejnižšímu služebnímu tarifu podle hodnosti). „Rozvázání“ prostředků a jejich použití na jiný účel, než byly původně určeny, je v kompetenci ministra financí. Vázané prostředky tedy nemohou být použity opět s výjimkou dále uvedenou na platy a související výdaje. Pokud jde o platy a související výdaje, které jsou vypláceny v souvislosti s výdaji, na které dostává Česká republika jakékoliv prostředky z Evropské unie nebo z finančních mechanismů, je rozvázání v kompetenci ministra financí a prostředky bude možné použít opět na tyto platy a s nimi související výdaje.

Bod 44

Ustanovení je upraveno v souladu s úpravou pojmu „rozpočtový systém“, který je definovaný v § 3 písm. o) a s úpravou pojmu „informační systém“, který se navrhuje upravit v § 12 odst. 5.

Bod 46

V případě, že by státní rozpočet skončil v přebytku, navrhuje se jednoznačně stanovit, že tento přebytek se použije na snížení státního dluhu. Státní dluh je třeba udržet v rozumných mezích a je třeba využít každé příležitosti k jeho snížení. Pokud jde o schodek státního rozpočtu, postupy pro jeho úhradu se nemění.

Bod 47

Navrhuje se legislativně-technická úprava. Důvodem pro její navržení je, že byl v roce 2017 přijat nový zákon o platebním styku (č. 370/2017 Sb.). Poznámka pod čarou se nahrazuje normativním odkazem na uvedený zákon.

Bod 48

Jedná se o doplnění textu § 33 odst. 2 tak, aby skutečnost, že určitý účet vedený v jiné měně než české koruně nebo jednotné evropské měně patří do skupiny účtů vymezených § 3 písm. h) rozpočtových pravidel, nezavdávala automaticky povinnost Ministerstva financí zřídit k tomuto účtu souhrnný účet státní pokladny. Podnětem pro úpravu textu bylo usnesení vlády České republiky ze dne 27. března 2018 č. 198 ke Kontrolnímu závěru Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 16/30 Peněžní prostředky státní pokladny a řízení likvidity státní pokladny, které ukládá ministryni financí předložit vládě do 31. prosince 2019 návrh novely rozpočtových pravidel, ustanovení § 33 tak, aby bylo jednoznačně definováno, že souhrnné účty státní pokladny v jiných měnách (tj. v měnách jiných než je česká koruna a jednotná evropská měna) vedeny být mohou, nikoliv musí. Dle výše uvedeného kontrolního závěru Nejvyššího kontrolního úřadu v souladu s § 33 odst. 1 a 2 rozpočtových pravidel totiž musí být všechny účty uvedené v § 3 písm. h) bod rozpočtových pravidel podřízeny jednotlivým souhrnným účtům státní pokladny, a to podle jednotlivých měn, ve kterých jsou účty podřízené státní pokladně vedeny. Toto ustanovení platí dle stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu za současné právní úpravy bez ohledu na měnu, ve které je příslušný účet veden.

Bod 49

Navrhované ustanovení § 33a umožňuje, aby Ministerstvo financí mohlo využívat referenční údaje ze základních registrů při identifikaci osob, které jsou příjemci prostředků vyplácených státní pokladnou či držiteli dluhopisů pro občany. Ministerstvo financí bude vyžadovat jen takové údaje, které nutně potřebuje pro svoji činnost. Rovněž je upraven nárok Ministerstva financí na sdělení čísla účtu příjemce prostředků ze státního rozpočtu včetně identifikace tohoto příjemce. Tyto informace sdělí Ministerstvu financí příslušná organizační složka státu, která prostředky fyzické nebo právnické osobě posílá ze svého výdajového rozpočtového účtu. Ministerstvo financí nebude požadovat identifikaci příjemců v případě plateb mezd a platů včetně souvisejících výdajů, ostatních plateb zaměstnancům, sociálních výdajů, případně dalších plateb, jejichž příjemce není vhodné uvádět v rozpočtovém informačním systému např. z důvodu skrytí identity osob, které spolupracují s orgány státu. Konkrétní postupy stanoví Ministerstvo financí svou metodikou k příslušnému informačnímu systému. Platí však, že Ministerstvo financí vždy využije pouze údaje nezbytné ke splnění příslušného úkolu.

Bod 50

Navrhuje se upravit formulaci v § 34 odst. 4 rozpočtových pravidel tak, aby bylo jednoznačné, že prostředky musí být rezervovány před tím, než má dojít k jejich výdeji. Navrhované ustanovení znamená, že prostředky musí být rezervovány před výdejem. Nemusí být rezervovány pouze těsně před výdejem, ale mohou být tedy rezervovány například před vypsáním veřejné zakázky, před uzavřením smlouvy apod. Ustanovení zákona o finanční kontrole nejsou dotčena.

Bod 51

Navrhuje se doplnění textu § 34 odst. 8 tak, aby v kapitole 396 – Státní dluh (dále „kapitola“) nedocházelo k nežádoucímu souběžnému zvyšování rozpočtových příjmů a výdajů kapitoly oproti schválenému rozpočtu s rizikem překročení výdajového limitu a tím nutnosti zastavení klíčových plateb spojených s obsluhou státního dluhu, což by mj. mohlo vést k nesplnění dluhových závazků České republiky. Dalším pozitivním efektem bude rovněž zlepšení srozumitelnosti finančních výkazů kapitoly. V procesu realizace vzájemného zápočtu příjmů a výdajů souvisejících s řízením likvidity státní pokladny nebo řízením státního dluhu za určitý měsíc před případným vypořádáním jejich salda se státním rozpočtem bude klíčové jednak zjištění, zda by byly výsledkem tohoto vzájemného zápočtu rozpočtové příjmy či výdaje, jednak skutečnost, zda aktuální zůstatek na příslušném výdajovém účtu kapitoly je nulový či záporný. V případě, že by výsledkem vypořádání salda příjmů a výdajů kapitoly za první měsíc kalendářního roku byly rozpočtové příjmy a současně zůstatek na výdajovém účtu kapitoly by byl nulový, převod zůstatku z účtu, na kterém probíhá vypořádání příjmů a výdajů souvisejících s řízením likvidity státní pokladny nebo řízením státního dluhu (dále jen „vypořádací účet“) na příjmový účet kapitoly za daný měsíc by nebyl proveden a příslušný zůstatek na vypořádacím účtu by se stal součástí vypořádání salda příjmů a výdajů kapitoly v následujícím období. V případě, že by na konci následujícího měsíce byl zůstatek na vypořádacím účtu opět kladný, tj. výsledkem vypořádání salda příjmů a výdajů za dva po sobě jdoucí měsíce by byly rozpočtové příjmy, převod z vypořádacího účtu na příjmový účet kapitoly by opět nebyl proveden a zůstatek na vypořádacím účtu by se znovu stal součástí vypořádání salda příjmů a výdajů za následující období. Tento postup by se opakoval až do doby, kdy by na konci určitého měsíce byly výsledkem kumulace příjmů a výdajů za všechny předcházející měsíce rozpočtové výdaje, které by pak byly vypořádány se státním rozpočtem převodem z výdajového účtu kapitoly na vypořádací účet. V případě, že by výsledkem vypořádání salda příjmů a výdajů kapitoly za běžný měsíc byly rozpočtové příjmy, ale na příslušném výdajovém účtu kapitoly by byl záporný zůstatek převyšující tyto příjmy, byl by proveden převod z vypořádacího účtu na výdajový účet kapitoly, a to ve výši zůstatku na vypořádacím účtu, čímž by došlo k vynulování zůstatku na vypořádacím účtu a snížení vykázaných rozpočtových výdajů kapitoly oproti předchozímu měsíci. V případě, že by výsledkem vypořádání salda příjmů a výdajů za běžný měsíc byly rozpočtové příjmy a na příslušném výdajovém účtu kapitoly by byl záporný zůstatek nepřevyšující tyto příjmy, byl by proveden převod z vypořádacího účtu na výdajový účet kapitoly, a to ve výši zůstatku na výdajovém účtu, čímž by došlo k vynulování zůstatku na tomto účtu. Zbylá část zůstatku na vypořádacím účtu by se pak stala součástí vzájemného zápočtu příjmů a výdajů za následující období. V případě, že by výsledkem vypořádání salda příjmů a výdajů za poslední měsíc roku nebo předchozí kumulované období byly rozpočtové příjmy a současně zůstatek na příslušném výdajovém účtu kapitoly by nepřevyšoval tyto příjmy, byl by proveden převod z vypořádacího účtu na příjmový účet kapitoly ve výši rozdílu mezi zůstatkem na vypořádacím účtu a zůstatkem na výdajovém účtu, případná zbylá část zůstatku by byla převedena na výdajový účet kapitoly, jehož stav by na konci daného kalendářního roku byl nulový. V tomto případě by pak výsledkem vzájemného zápočtu příjmů a výdajů kapitoly za daný rok byly pouze rozpočtové příjmy.

Body 52 až 54

Ministerstvo financí nezřizuje žádnou právnickou osobu, která by byla oprávněna k činnostem, které jsou vymezeny v § 35 odst. 1 rozpočtových pravidel. Navrhuje se Ministerstvu financí umožnit, aby činnost uvedenou v § 35 odst. 1 písm. d) mohlo přenést na osobu oprávněnou vést centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů nebo samostatnou evidenci investičních nástrojů.

Bod 55

Jedná se o úpravu textu ustanovení § 36 odst. 5 tak, aby korespondovala s navrhovanou změnou ustanovení § 30 odst. 6. Vzhledem ke změnám ustanovení o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu, byl upraven i vztah poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státních finančních aktiv k těmto ustanovením.

Bod 56

Jedná se o doplnění textu ustanovení § 36 odst. 7 tak, aby bylo jasně uvedeno, že státní dluhopisy poskytnuté Ministerstvem financí ve formě zápůjčky nebo jako finanční zajištění v rámci přijatých zápůjček nejsou součástí státního dluhu, a to z důvodu upřednostnění principu ekonomického vlastnictví před principem právního vlastnictví. Navrhovaný princip, který je uplatňován nejen v rámci Závěrečného účtu kapitoly 396 – Státní dluh, ale je rovněž v souladu s metodikou vykazování závazků v rámci systému národních účtů, která upřednostňuje princip ekonomického vlastnictví před principem právního vlastnictví. V případě aplikace principu právního vlastnictví by zápůjčka byla v rámci státního dluhu vykázána nadvakrát, neboť kromě přijatých peněžních prostředků by dle tohoto výkladu dále musely být do státního dluhu započítány i jmenovité hodnoty dluhopisů, které přešly na majetkový účet protistrany jako kolaterál, což zkresluje obraz o jeho závazcích. Touto změnou bude vyhověno požadavku Nejvyššího kontrolního úřadu uvedeného v rámci Kontrolního protokolu o kontrole č. 16/03 Závěrečné účty kapitol státního rozpočtu Ministerstvo financí, Státní dluh, Operace státních finančních aktiv a Všeobecná pokladní správa za rok 2015, údaje pro hodnocení plnění rozpočtu za rok 2015 předkládané Ministerstvem financí za tyto kapitoly a účetnictví Ministerstva financí za rok 2015, část 4.1.2.2, podle kterého je třeba postup vykazování příslušného kolaterálu jednoznačně upravit.

Bod 57

Jedná se o úpravu textu ustanovení § 36 odst. 7 tak, aby závazky spojené s dříve vydanými státními dluhopisy po datu jejich splatnosti byly začleněny mezi státní finanční pasiva, která tvoří státní dluh dle odstavce 8 téhož paragrafu, a to maximálně po dobu, než dojde k promlčení práva spojeného s dluhopisy ve lhůtě stanovené právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. Touto úpravou dojde ke sjednocení metody vykazování státního dluhu odpovídajícímu jmenovitým hodnotám jím vydaných dluhopisů mj. v rámci publikací Ministerstva financí z oblasti řízení státního dluhu a finančního majetku s metodou vykazování závazků z vydaných dluhopisů v rámci účetnictví Ministerstva financí. Z těchto účetních dat rovněž vychází údaje sestavované Českým statistickým úřadem v rámci Procedury při nadměrném schodku (EDP), kde tyto závazky jsou zahrnuty ve výši dluhu sektoru vládních institucí. Touto změnou bude vyhověno požadavku Nejvyššího kontrolního úřadu uvedeného v rámci Kontrolního protokolu o kontrole č. 16/03 Závěrečné účty kapitol státního rozpočtu Ministerstvo financí, Státní dluh, Operace státních finančních aktiv a Všeobecná pokladní správa za rok 2015, údaje pro hodnocení plnění rozpočtu za rok 2015 předkládané Ministerstvem financí za tyto kapitoly a účetnictví Ministerstva financí za rok 2015, část 4.1.1, podle kterého by výše uvedené závazky měly být součástí státního dluhu.

Bod 58

Jedná se o doplnění textu § 36, který jednoznačně vymezuje metodiku vykazování korunové výše státního dluhu denominovaného v cizích měnách se zdůrazněním skutečnosti, že korunová hodnota státního dluhu, s nímž souvisí úhrada jmenovité hodnoty nebo jistiny finančních derivátů zajištěného prostřednictvím finančních derivátů, musí zohledňovat smluvní měnový kurz. Tato metodika vykazování státního dluhu je používána nejen v rámci Závěrečného účtu kapitoly 396 – Státní dluh, ale je rovněž již několik let konzistentní s výkaznictvím v rámci pravidelných publikací Strategie financování a řízení státního dluhu České republiky, Zprávy o řízení státního dluhu České republiky a Čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu České republiky a dále též dluhových statistik publikovaných na internetových stránkách Ministerstva financí. Metodika vykazování dluhů státu z titulu vydaných státních dluhopisů denominovaných v cizích měnách, jejichž jmenovitá hodnota byla zafixována proti pohybu měnového kurzu prostřednictvím příslušných derivátů, byla nastavena ve spolupráci s Českým statistickým úřadem tak, aby byla plně v souladu s platným metodickým standardem systému národních účtů ESA 2010 pro potřeby vykazování tzv. „Maastrichtského“ dluhu vládního sektoru“. Touto změnou bude vyhověno požadavku Nejvyššího kontrolního úřadu uvedeného v rámci Kontrolního protokolu o kontrole č. 16/03 Závěrečné účty kapitol státního rozpočtu Ministerstvo financí, Státní dluh, Operace státních finančních aktiv a Všeobecná pokladní správa za rok 2015, údaje pro hodnocení plnění rozpočtu za rok 2015 předkládané Ministerstvem financí za tyto kapitoly a účetnictví Ministerstva financí za rok 2015, část 4.1.3, podle kterého by metodika vykazování této části státního dluhu měla být jednoznačně upravena.

Body 59 až 62

Kromě již vyjmenovaných prostředků tvoří Národní fond i prostředky Fondu solidarity Evropské unie. Fond solidarity Evropské unie je upraven Nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002, o zřízení Fondu solidarity Evropské unie. Pokud jde o poskytování dotací z Národního fondu, navrhuje se vztáhnout na toto poskytování i všechna ustanovení, která se týkají poskytování dotací ze státního rozpočtu. Navrhuje se také zakotvit správné označení Evropského námořního a rybářského fondu.

Bod 63

Jde o legislativně-technickou změnu, která souvisí s vložením nového odstavce 8 do § 45 (bod 71).

Bod 64

Stejně jako organizační složky státu, mají i kraje stanoveny povinnosti v rámci provádění finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem. Pokud nepřevede prostředky z účtu cizích prostředků na účet státního rozpočtu v rámci finančního vypořádání ve stanoveném termínu organizační složka státu, jde o porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. h). Obdobný postup se navrhuje upravit i v případě nedodržení obdobných povinností ze strany krajů.

Bod 66

Snižuje se penále, které se platí za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně. Doposud je penále stanoveno ve výši 1 promile z částky odvodu za každý den prodlení s úhradou odvodu, které je v některých případech příliš velkou zátěží pro toho, kdo porušil rozpočtovou kázeň. Nyní se proto navrhuje penále snížit na částku 0,4 promile z částky odvodu za každý den prodlení s úhradou odvodu. Takto stanovené penále bude plnit svoji sankční funkci bez toho, aby bylo vůči porušiteli příliš zatěžující, případně likvidační. Současná výše penále znamená, že porušitel rozpočtové kázně zaplatí ročně penále ve výši 36,5 % z příslušné jistiny. V případě snížení penále na částku 0,4 promile denně porušitel zaplatí ročně penále 14,6 % z příslušné jistiny, přičemž i tato výše penále splní sankční funkci, neboť např. z částky 1 mil. Kč zatížené porušením rozpočtové kázně zaplatí porušitel rozpočtové kázně 146 000 Kč penále. Podle úpravy úroků z prodlení v soukromém právu v § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb., odpovídá výše tohoto úroku ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle „Úředního sdělení o úpravě základních úrokových sazeb“ zveřejněného ve Věstníku ČNB částka 7/2019 ze dne 2. 5. 2019 činí repo sazba 2 %. To znamená, že úrok z prodlení činí v současné době 10 % ročně. V případě snížení penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně z 1 promile na 0,4 promile denně bude i toto penále cca o 4,6 % vyšší než úrok z prodlení podle soukromého práva. V roce 2017 bylo vyměřeno penále ve výši 394 908 042,76 Kč. Z této částky bylo prominuto 299 205 930 Kč, což je 76%. V roce 2018 bylo vyměřeno penále ve výši 871 194 299 Kč. Z této částky bylo prominuto 430 484 770 Kč, což je 49%. V případě snížení penále na 0,4 promile denně by na druhé straně ubylo důvodů k promíjení penále a opatření je tedy rozpočtově neutrální.

Bod 67

Pojem „orgány finanční správy“ zahrnuje nejen finanční úřady, ale i nadřízené orgány.

Bod 68

Peníze ze zvláštních účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv se nepoužívají prostřednictvím státního rozpočtu, ale používají se přímo z uvedených účtů, což ze současného znění nevyplývá úplně jasně. Prostředky z účtů k financování obměn a záměn státních hmotných rezerv je třeba používat v souladu s jejich účelem daným zákonem č. 97/1993 Sb.

Bod 69

Jde o legislativně-technickou úpravu.

Body 70 a 71

Vzhledem k tomu, že Česká národní banka zavedla ve spolupráci s Ministerstvem financí systém vydávání platebních karet od 1. ledna 2017, je současné ustanovení § 45 odst. 7 nedůvodné a ministerstvo souhlas na základě tohoto ustanovení neuděluje. Mohou však nastat zvláštní situace, kdy je možnost zřízení účtu u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb pro organizační složky státu žádoucí. V takovéto situaci je na základě navrhované právní úpravy umožněno organizační složce státu zřídit účet u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb po udělení souhlasu Ministerstvem financí na základě odůvodněné žádosti. Takovýto účet musí být zrušen po odpadnutí důvodu, pro který byl udělen souhlas ministerstva. Zároveň vzniká organizační složce státu pravidelná reportovací povinnost na měsíční bázi o zůstatcích ke konci měsíce a průměrné měsíční výši prostředků na těchto účtech, díky čemuž získá ministerstvo podrobnější informace o těchto prostředcích.

Bod 72

Ustanovení § 45 odst. 10 se navrhovanou úpravou dává do souladu s ustanovením § 46, podle kterého jsou prostředky na platy, mzdy a související výdaje převáděny na účet cizích prostředků před každým výplatním termínem.

Body 73 a 75

Navrhuje se umožnit, aby organizačním složkám státu mohly poskytnout prostředky územní samosprávné celky, a to i v jiné formě, než je nyní možný dar. Prostředky by mohly být poskytnuty buď účelově, anebo bez určení účelu. Pak by se používaly buď v souladu s účelem, anebo na nezajištěné provozní potřeby nebo na účely, které v mimořádných případech schválí vláda. Navrhuje se nezasahovat do ustanovení § 45 odst. 11, které umožňuje kromě územních samosprávných celků i jiný osobám poskytnout organizační složce státu prostředky pro účely požární ochrany.

Body 76 a 86

Zařazení interní vědecký aspirant již není používáno, proto se ustanovení upravující fond kulturních a sociálních potřeb v tomto smyslu upravují.

Body 77 a 87

Navrhuje se sjednotit terminologii s občanským zákoníkem účinným od 1. ledna 2014.

Bod 79

V tomto ustanovení se nahrazuje nesprávně použité slovo „poskytovatel“ správným spojením „správce kapitoly“. V § 49 nejde o dotace, ale o výdaje organizační složky státu.

Bod 81

Ustanovení § 50 rozpočtových pravidel upravuje financování investičních akcí podle § 12 a 13 rozpočtových pravidel organizačními složkami státu. Toto financování je zajištěno ze státního rozpočtu. Prostředky státního rozpočtu je možné posílit o prostředky uvedené v § 50 odst. 2, které však v případě jejich nepoužití musí být vráceny do svého původního zdroje. Navrhuje se výslovně stanovit, aby taková vratka mohla proběhnout jak z příjmového, tak z výdajového účtu státního rozpočtu.

Bod 82

Vybírají-li organizační složky státu příjmy státního rozpočtu v hotovosti, pak je musí vložit na pobočce České národní banky na svůj příjmový účet. Pokud organizační složka státu takto vybírá příjmy státního rozpočtu a nemůže stihnout v poslední pracovní den roku odevzdat peníze na svůj příjmový účet, protože například nestihne otevírací dobu pobočky České národní banky (zejména je-li pobočka České národní banky v jiném místě), není možné požadovat, aby organizační složka státu splnila povinnost danou současným zněním § 51 odst. 2 rozpočtových pravidel.

Body 83

S účinností od 1. ledna 2018 je možné provést finanční vypořádání prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu na programy podle § 12 rozpočtových pravidel až po skončení financování těchto programů. Navrhovaná právní úprava řeší případ, kdy jsou takto prostředky poskytnuty státní příspěvkové organizaci. Pokud prostředky na dotační investiční akci obdrží státní příspěvková organizace v jednom roce s tím, že vypořádávat je bude až po skončení financování této akce, tak si nepoužité prostředky, které bude v dalších letech používat, uloží do rezervního fondu. Po skončení dotační investiční akce je finančně vypořádá se státním rozpočtem.

Body 84

Navrhované ustanovení § 53 odst. 7 umožnuje příspěvkovým organizacím zřídit účet u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb po předchozím souhlasu ministerstva na základě odůvodněné žádosti. Takovýto účet musí být zrušen po odpadnutí důvodu, pro který byl udělen souhlas ministerstva. Příspěvkovým organizacím majícím zastoupení v zahraničí tak zůstává i nadále možnost zřízení účtu u banky v zahraničí k soustředění výnosů a k zajištění úhrady nákladů. Nově je navrhováno, že příspěvkové organizace žádají o souhlas ministerstvo přímo nebo prostřednictvím zřizovatele, díky čemuž získá ministerstvo informaci o zřízení takovéhoto účtu. Vznikem reportovací povinnosti pro účty zřízené dle § 53 odst. 7 získá ministerstvo informace i o těchto prostředcích státní pokladny mimo souhrnné účty státní pokladny, čímž dojde k dalšímu zefektivnění řízení likvidity státu Vzhledem k tomu, že Česká národní banka zavedla ve spolupráci s ministerstvem systém vydávání platebních karet od 1. ledna 2017, je současné znění ustanovení § 53 odst. 8 nedůvodné a ministerstvo souhlas na základě tohoto ustanovení neuděluje. Z tohoto důvodu se navrhuje tento odstavec zrušit. Možnost zřízení účtu u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb po udělení souhlasu ministerstva na základě důvodné žádosti upravuje návrh odstavce 7 tohoto paragrafu.

Body 89 až 91

V ustanovení, které upravuje financování ubytoven a vzdělávacích zařízení, se kterými hospodaří organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, se navrhují legislativně technické úpravy. Rovněž se navrhuje výslovně upravit, že organizační složky státu a státní příspěvkové organizace mohou svému zaměstnanci přispět i na ubytování v jiné ubytovně, než se kterou samy hospodaří. Musí však jít o ubytovnu, se kterou hospodaří jiná organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace.

Bod 92

Generální finanční ředitelství vychází z údajů, které jsou do centrální evidence dotací přeneseny z jiných zdrojů a není v jeho možnostech správnost ani úplnost těchto údajů kontrolovat. Pro potřeby činnosti orgánů finanční správy je nutné údaje v centrální evidenci dotací uchovávat po dobu 20 let. Po uplynutí této lhůty jsou údaje odstraněny. Do současnosti není doba uchování zákonem dána, což v praxi může vést k tomu, že data mohou být uchovávána navždy, proto je potřeba tuto dobu omezit a jasně definovat. Lhůta 20 let je lhůtou pro odstraňování (uchovávání) dat předaných do databáze centrální evidence a nijak se nedotýká skartačních lhůt a archivace dokumentů poskytovatele/příjemce dotace, které jsou dány jinými zákony. Pro centrální evidenci bylo nutné stanovit jednotnou lhůtu, po které již nebude smysluplné data v centrální evidenci uchovávat. Tato lhůta byla nastavena s ohledem na lhůty pro vyměření odvodů/zahájení řízení o vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně (cca 10 let od porušení), dále s ohledem na lhůty trvání víceletých projektů (není výjimkou ani 11 let) a na dobu udržitelnosti některých projektů (5-15 let), kdy stále může vzniknout porušení rozpočtové kázně. Z toho vyplývá, že ani lhůta 20 let nemusí pokrýt všechny případy, které v maximálních lhůtách mohou dosahovat i 40 a více let a je zvolena jako lhůta kompromisní, která však nemá přímý dopad na poskytovatele a příjemce v souvislosti s archivací dokumentů.

K čl. II – Přechodná ustanovení

Bod 1

Vzhledem ke zrušení povinností poskytovatelů předávat Ministerstvu finanční údaje rozhodné pro poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu, není nutné, aby již došlé údaje byly na internetových stránkách Ministerstva financí zveřejněny.

Stanoví se tedy lhůta 1 měsíc pro odstranění těchto údajů z internetových stránek Ministerstva financí.

Bod 2

Vzhledem k tomu, že Česká národní banka ve spolupráci s ČSOB, a.s. vydává platební karty k účtům vedeným v České národní bance, navrhuje se, aby veškeré účty, které mají organizační složky státu a státní příspěvkové organizace vedené mimo Českou národní banku, byly znovu odsouhlaseny Ministerstvem financí. Stanoví se šestiměsíční lhůta ode dne nabytí účinnosti navrhovaného zákona, ve které je třeba o souhlas s vedením účtů požádat. Nebude-li v této lhůtě o souhlas požádáno, je třeba účty zrušit a peníze na nich vedené odvést buď na příjmový účet státního rozpočtu (organizační složky státu), případně na účet, na který jsou přijímány prostředky plynoucí z hlavní činnosti u státních příspěvkových organizací; totéž platí pro případ, kdy nebude Ministerstvem finanční vysloven souhlas s vedením účtů.

Bod 3

V případě, že před nabytím účinnosti tohoto zákona zahájila obec projekt, na který dostává investiční dotaci ze státního rozpočtu, budou tyto dotace až do skončení projektu poskytovány prostřednictvím kraje. Rovněž finanční vypořádání proběhne prostřednictvím kraje.

Bod 4

Informační systém programového financování se dnem účinnosti tohoto zákona stává rozpočtovým informačním systémem programového financování.

Bod 5

Navržené ustanovení zakotvuje postup orgánů finanční správy, které musí při stanovení penále za porušení rozpočtové kázně postupovat podle právní úpravy, která je pro porušitele rozpočtové kázně výhodnější.

Bod 6

Z navrženého ustanovení vyplývá, že při vázání prostředků na platy za neobsazená místa v organizačních složkách státu se nepřihlíží k neobsazenosti těchto míst, která trvala před účinností tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ – Změna zákona č. 250/2000 Sb.

K čl. III

Bod 1

Jedná se pouze o legislativně - technickou úpravu. Navrhovaná úprava nahrazuje vylučovací spojku spojkou slučovací, neboť se jedná o množinu územních samosprávných celků i dobrovolných svazků obcí, resp. všech subjektů majících povinnosti podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Bod 2

Do § 2 se doplňuje nový odstavec 3, který stanoví, že územní samosprávný celek a svazek obcí třídí příjmy a výdaje podle rozpočtové skladby s odkazem na nový § 2a zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v němž je upravena rozpočtová skladba, subjekty, které jsou povinny se rozpočtovou skladbou řídit, a zmocnění pro MF k vydání vyhlášky o rozpočtové skladbě. V současné době se jedná o vyhlášku č. 323/2002 Sb. Podle § 2a zákona č. 218/2000 Sb. se rozpočtová skladba vztahuje i na územní rozpočty. Navrhovaná právní úprava vychází z požadavku Pracovní komise pro veřejné právo II - Finanční právo Legislativní rady vlády České republiky (dále jen „pracovní komise“), obsaženém ve stanovisku č. 245a, č. j. 33048/2017-LRV ze dne 9. 1. 2018, k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů. Pracovní komise ve svém stanovisku uvedla, že § 12 odst. 1 zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, neobsahuje zákonné zmocnění pro vydání vyhlášky Ministerstva financí o rozpočtové skladbě, ale odkazující ustanovení informativního charakteru používající pojem „rozpočtová skladba“, který je legislativní zkratkou zavedenou v § 2 odst. 4 zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, tedy v jiném právním předpise. Současně ve svém stanovisku navrhla řešit tento problém tím, že pojem „rozpočtová skladba“ bude definován v zák. č. 218/2000 Sb. legální definicí, tedy s použitím pro celý právní řád, a nikoliv jako legislativní zkratka použitelná pouze v zák. č. 218/2000 Sb. Pojem „rozpočtová skladba“ totiž znamená jednotné třídění příjmů a výdajů (jakéhokoli) veřejného rozpočtu.

Bod 3

V § 3 odst. 3, § 11 odst. 3, § 11a odst. 1 a v § 11a odst. 3 větách pátých, v § 17 odst. 6, § 17a odst. 1, § 39 odst. 4, § 39 odst. 6 a v § 39 odst. 9 větách čtvrtých a v § 28a odst. 1 až 4 větách druhých se slovo „schválení“ nahrazuje slovem „zveřejnění“. Navrhovaná úprava znamená úpravu lhůty pro zveřejnění návrhu střednědobého výhledu rozpočtu a návrhu rozpočtu tak, aby pokrývala dobu od zveřejnění návrhu dokumentu nejen do jeho schválení příslušným orgánem, ale až do zveřejnění nového schváleného dokumentu. Současné znění uvedených ustanovení ukládá povinnost zveřejnit návrh dokumentu do 30 dnů od jeho schválení. Mezi schválením a zveřejněním dokumentu může nastat časová prodleva, mohlo by tak dojít k tomu, že by po dobu mezi schválením dokumentu a jeho zveřejněním (až 30 dnů) nebyl zveřejněn žádný dokument. To má odstranit navrhovaná úprava, podle níž bude návrh střednědobého výhledu rozpočtu a návrh rozpočtu zveřejněn až do zveřejnění nového schváleného střednědobého výhledu rozpočtu a rozpočtu na následující období.

Bod 4

V ustanoveních upravujících dobu, po kterou má být zveřejněn schválený střednědobý výhled rozpočtu, byla tato doba upravena tak, aby pokrývala nejen dobu do schválení střednědobého výhledu rozpočtu na následující období, ale až do zveřejnění schváleného dokumentu. Touto úpravou byla odstraněna možnost, že v době mezi schválením dokumentu a jeho zveřejněním (do 30 dnů od schválení) nebude zveřejněn žádný dokument.

Bod 5

V tomto ustanovení se vypouští nadbytečné a nelogické slovo.

Bod 6

V ustanovení byla provedena pouze legislativně technická úprava odkazu na správný odstavec § 28, jehož označení se změnilo v důsledku změny zákona č. 250/2000 Sb., provedené zákonem č. 24/2017 Sb. Do ustanovení § 28 byly zákonem č. 24/2017 Sb. vloženy nové odstavce 1 až 3, nebyly však v této souvislosti opraveny odkazy v jiných ustanoveních zákona č. 250/2000 Sb. na původní označení odstavců v § 28.

Bod 7

Toto ustanovení upravuje lhůtu pro zveřejnění schváleného rozpočtu tak, aby pokrývala dobu až do zveřejnění schváleného rozpočtu na následující rozpočtový rok s tím, že stávající rozpočet musí být zveřejněn alespoň do konce rozpočtového roku, na který byl schválen. Podle stávajících znění novelizovaných ustanovení zveřejňuje povinný subjekt rozpočet na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení a současně oznámí na úřední desce, kde je zveřejněn v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zpřístupněn až do schválení rozpočtu na následující rozpočtový rok. Rozpočet je schvalován na dobu od 1. 1. do 31. 12. rozpočtového roku. Pokud by byl rozpočet na daný rozpočtový rok zveřejněn pouze do schválení rozpočtu na následující rozpočtový rok, jak ukládá stávající znění zákona, mohlo by dojít k tomu, že v době mezi schválením rozpočtu na následující rok (např. v listopadu) a 31. 12. daného rozpočtového roku by již nebyl zveřejněn rozpočet na daný rok. Na nezbytnost zveřejnění rozpočtu až do konce rozpočtového roku reagovala i stávající praxe územních samosprávných celků, podle které i po schválení rozpočtu na následující rozpočtový rok zůstával zveřejněn stávající rozpočet až do konce rozpočtového roku, na který byl schválen.

Body 8 až 10

Navrhovaná právní úprava vychází z požadavku pracovní komise, obsaženém

ve stanovisku č. 245a k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů, č. j. 33048/2017-LRV ze dne 9. 1. 2018.

Bod 11

V ustanovení byla upravena lhůta pro zveřejnění pravidel rozpočtového provizoria

tak, aby pokrývala dobu až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na který byla schválena. Pravidla rozpočtového provizoria se zveřejňují nejpozději do 31. 12. roku předcházejícího roku, na který nebyl schválen rozpočet před 1. lednem rozpočtového roku, a v případě pozastavení výkonu usnesení podle odst. 2 se zveřejňují v den následující po doručení rozhodnutí o pozastavení usnesení. Podle § 13 odst. 1 a 2 zákona se v době do schválení rozpočtu řídí rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku pravidly rozpočtového provizoria, která v případě územního samosprávného celku stanoví jeho zastupitelstvo a v případě svazku obcí příslušný orgán svazku. Tato právní úprava nevylučuje možnost, aby byla příslušným zastupitelstvem nebo orgánem svazku obcí stanovena a schválena pravidla rozpočtového provizoria na více let. Těmito víceletými pravidly rozpočtového provizoria se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí řídí vždy, když není schválen rozpočet před 1. lednem rozpočtového roku. Z praxe je nám známo, že takto postupují některé územní samosprávné celky. Víceletá pravidla rozpočtového provizoria musí být zveřejněna v termínu stanoveném zákonem při neschválení rozpočtu na následující rozpočtový rok.

Bod 12

V ustanovení byla provedena pouze legislativně technická úprava odkazu na správný odstavec § 28, jehož označení se změnilo v důsledku změny § 28 zákona č. 250/2000 Sb., provedené zákonem č. 24/2017 Sb. Do ustanovení § 28 byly zákonem č. 24/2017 Sb. vloženy nové odstavce 1 až 3, nebyly však v této souvislosti opraveny odkazy v jiných ustanoveních zákona č. 250/2000 Sb. na původní označení odstavců v § 28. Současně byl nahrazen pojem „finančních“ pojmem „peněžní,“ a to s ohledem na znění § 28 odst. 15 zákona č. 250/2000 Sb. a ve vazbě na § 3 zákona č. 218/2000 Sb. a na § 10a zákona č. 250/2000 Sb., kde je v souvislosti s uváděnými definicemi používán pojem „peněžní“.

Bod 13

V ustanovení byla upravena lhůta pro zveřejnění rozpočtového opatření tak, aby bylo zveřejněno po celou dobu zveřejnění rozpočtu, který je rozpočtovým opatřením změněn.

Bod 14

V ustanoveních byla upravena doba zveřejnění schváleného závěrečného účtu tak, aby pokrývala dobu až do zveřejnění závěrečného účtu za následující rozpočtový rok. Podle platné úpravy jsou územní samosprávný celek, regionální rada regionu soudržnosti a dobrovolný svazek obcí povinny zveřejnit závěrečný účet včetně zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření na svých internetových stránkách do 30 dnů ode dne jeho schválení; takto musí být zpřístupněn až do schválení závěrečného účtu za následující rozpočtový rok. Protože mezi schválením a zveřejněním závěrečného účtu může být doba až 30 dnů, nebyl by už po tuto dobu zveřejněn předchozí závěrečný účet. Navrhovaná úprava tuto eventualitu odstraňuje tím, že schválený závěrečný účet musí být zveřejněn až do zveřejnění závěrečného účtu za následující rozpočtový rok, nikoliv pouze do jeho schválení.

Bod 15

S ohledem na definici poskytovatele obsaženou v § 10a odst. 1 písm. a) byl vypuštěn

nadbytečný text.

Bod 16

Do § 22 odst. 5 byla doplněna věta, která do 19. 2. 2015 byla v tomto ustanovení obsažena, ale v průběhu legislativního procesu při novelizaci zákona, která byla provedena zák. č. 24/2015 Sb., z textu vypadla.

Bod 17

Výše penále byla upravena stejně jako v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, na základě zásadní připomínky z vnějšího připomínkového řízení, aby byla výše penále upravena shodně i v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Snížení výše penále za prodlení s úhradou odvodu nebude mít takový negativní dopad do finančního hospodaření subjektů povinných k úhradě penále, jako dosavadní výše 1 promile z vyměřeného odvodu, což představuje 36,5 % ročně z vyměřeného odvodu. Z šetření provedeného u krajů vyplývá, že kraje ve veřejnoprávních smlouvách o poskytnutí dotace z rozpočtu kraje vymezují podmínky, jejichž porušení bude považováno za méně závažné, za které se uloží odvod za porušení rozpočtové kázně nižší, než odpovídá výši neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků. Porušení této méně závažné podmínky má dopad i na výši penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně. Kraje ve většině případů poskytují dotace obcím nebo neziskovým organizacím. V převážné většině na základě písemné žádosti příjemce dotace kraje penále promíjejí zcela nebo částečně, z důvodu jeho výše a zřetele hodných důvodů na straně příjemce dotace, a to podle § 22 odst. 14 zákona č. 250/2000 Sb. Dále kraje využívají možnosti dané v § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb. a písemně vyzývají příjemce dotace k provedení opatření k nápravě nebo k vrácení dotace nebo její části ve stanovené lhůtě. Podle sdělení krajů příjemci dotací na předmětné výzvy většinou reagují kladně. Pokud příjemce dotace provede opatření k nápravě nebo vrátí dotaci či její část, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně a řízení o odvodu za porušení rozpočtové kázně se nezahájí, z čehož vyplývá, že nelze uložit penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně. Podle vyjádření krajů je i podle současné právní úpravy příjem z penále v poměru k ostatním příjmům marginální, řádově v desítkách tisíc. Vzhledem k tomu, že obcí je v ČR celkem 6 254 a Ministerstvo financí údaje o příjmech z penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně statisticky nesleduje, nebylo u obcí šetření provedeno. Dotace však bývají obcemi, stejně jako kraji, poskytovány především neziskovým organizacím nebo fyzickým osobám v obci. Lze se tedy domnívat, že obce postupují obdobně jako kraje a převážně penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně promíjejí. Regionální rady regionů soudržnosti již mají v současné době zkontrolovány téměř všechny projekty, na které poskytly dotace, přičemž téměř u všech projektů skončila doba udržitelnosti a nepřepokládá se, že by od nabytí účinnosti zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ještě rozhodovaly o uložení penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, a to i s ohledem na předpokládané ukončení činnosti regionálních rad k 31. 12. 2021. Úhrada penále v plné stávající výši může být pro řadu příjemců až likvidační, proto považujeme přiměřenou výši penále za vhodnou a odpovídající sankčnímu charakteru penále, a to i s ohledem na výši úroků z prodlení podle soukromého práva. Podle § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle „Úředního sdělení o úpravě základních úrokových sazeb“ zveřejněného ve Věstníku ČNB částka 7/2019 ze dne 2. 5. 2019 činí repo sazba 2 %. To znamená, že úrok z prodlení činí v současné době 10 % ročně. Oproti tomu v současné době činí penále za prodlení s úhradou odvodu 36,5 % ročně. V případě snížení penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně z 1 promile na 0,4 promile denně bude i toto penále cca o 4,6 % vyšší než úrok z prodlení podle soukromého práva.

Bod 18

V ustanovení byla provedena pouze legislativně technická úprava. Zákonem č. 24/2017 Sb. byl pojem „rozpočtový výhled“ nahrazen pojmem „střednědobý výhled rozpočtu“. V souvislosti se změnou pojmu však nebylo současně upraveno znění § 22a odst. 1 písm. a).

Bod 19 a 20

V ustanovení § 22a odst. 1 písm. d) bylo z důvodu jednoznačnosti výkladu přestupku doplněno i porušení § 13 odst. 2, a v písm. e) bylo z důvodu jednoznačnosti výkladu přestupku za neprovedení změny rozpočtu před uskutečněním rozpočtově nezajištěného výdaje doplněno i porušení § 16 odst. 4.

Bod 21

Tímto ustanovením jsou odstraněna jednání, která nejsou přestupkem, protože zákon č. 250/2000 Sb. nestanoví v § 13 a 16 povinnost zveřejnit návrhy uvedených dokumentů.

Bod 22

V § 22a odst. 2 byla za písmeno e) vložena nová písmena f) a g) upravující přestupek spočívající v nezveřejnění pravidel rozpočtového provizoria a rozpočtového opaření, a to v souvislosti s upřesněním způsobu zveřejnění pravidel rozpočtového provizoria a rozpočtového opatření v bodech 12 a 14.

Bod 23

V ustanovení byla provedena pouze legislativně technická úprava odkazu na správný

odstavec § 28, jehož označení se změnilo v důsledku změny § 28 zákona č. 250/2000 Sb., provedené zákonem č. 24/2017 Sb. Do ustanovení § 28 byly zákonem č. 24/2017 Sb. vloženy nové odstavce 1 až 3, nebyly však v této souvislosti opraveny odkazy v jiných ustanoveních zákona č. 250/2000 Sb. na původní označení odstavců v § 28.

Bod 24

V ustanovení § 28a odst. 1 až 4 byla na základě připomínky z vnějšího připomínkového řízení doplněna spojka „nebo“, aby bylo jednoznačné, že dokument se zveřejňuje pouze jedním z uvedených způsobů. Způsob zveřejnění zvolí příspěvková organizace.

Bod 25

V ustanovení byla provedena pouze legislativně technická úprava odkazu na správný odstavec § 28, jehož označení se změnilo v důsledku změny § 28 zákona č. 250/2000 Sb., provedené zákonem č. 24/2017 Sb. Do ustanovení § 28 byly zákonem č. 24/2017 Sb. vloženy nové odstavce 1 až 3, nebyly však v této souvislosti opraveny odkazy v jiných ustanoveních zákona č. 250/2000 Sb. na původní označení odstavců v § 28.

Bod 26

V § 30 odst. 2 písm. c) bylo provedeno zpřesnění textu ve vazbě na znění § 22, podle něhož se za porušení rozpočtové kázně ukládá odvod, který není sankcí. Sankcí je (dle ustálené judikatury) pouze penále za prodlení s odvodem.

Body 27 a 28

V ustanovení byla provedena pouze legislativně technická úprava odkazu na správný odstavec § 27, jehož označení se změnilo v důsledku změny § 27 zákona č. 250/2000 Sb., provedené zákonem č. 192/2016 Sb. Do ustanovení § 27 byly zákonem č. 192/2016 Sb. vloženy nové odstavce 3 a 4, nebyly však v této souvislosti opraveny odkazy v jiných ustanoveních zákona č. 250/2000 Sb. na původní označení odstavců v § 27.

Bod 29

V ustanovení byla provedena pouze legislativně technická úprava odkazu na ustanovení, kterými se řídí finanční hospodaření příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem. Do zákona č. 250/2000 Sb. byl zák. č. 24/2015 Sb. vložen nový § 37b, v této souvislosti však nebyl opraven rozsah odkazu obsažený v § 39a odst. 4.

K Čl. IV

Přechodné ustanovení upravuje použití nové úpravy výše penále ode dne účinnosti tohoto zákona i pro řízení, která nebyla pravomocně ukončena před nabytím účinnosti tohoto zákona.

ČÁST TŘETÍ – Změna zákona č. 252/1997 Sb.

Čl. V Navrhuje se, aby dotace poskytované podle ustanovení § 3 odst. 9 zákona o zemědělství byly vedeny evidenčně v systému EDS/SMVS. Budou tedy podléhat zjednodušené evidenci v systému EDS/SMVS.

ČÁST ČTVRTÁ – Změna zákona č. 130/2002 Sb.

Čl. VI Navrhuje se, aby veškeré dotace a návratné finanční výpomoci poskytované na základě tohoto zákona byly v systému EDS/SVMS evidenčně. Týká se to tedy provozních i investičních dotací. Veškeré dotace a návratné finanční výpomoci poskytované na základě zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků budou tedy podléhat zjednodušené evidenci EDS/SVMS upravené v navrhovaném § 12 odst. 9 zákona č. 218/2000 Sb. Ministerstvo financí rozšířením EDS/SMVS o veškeré dotace a návratné finanční výpomoci poskytované na základě zákona č. 130/2002 Sb. usiluje získání uceleného přehledu o dotacích, případně návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu v rámci jediného informačního systému.

Ministerstvo financí zamýšlí vybudování rozhraní mezi EDS/SMVS – IS VaVaI, aby s sebou navrhované opatření nepřineslo žádné zvýšení administrativní zátěže.

ČÁST PÁTÁ – Změna zákona č. 151/2010 Sb.

Čl. VII Jde o stejnou změnu, jaká je navrhována v zákoně o zemědělství a v zákoně č. 130/2002 Sb.

ČÁST ŠESTÁ – Změna zákona č. 234/2014 Sb.

Čl. VIII Navržené změny v zákoně o státní službě navazují na navrhované ustanovení § 25a zákona č. 218/2000 Sb., který upravuje povinnost organizačních složek státu vázat prostředky za neobsazená místa. Vázání prostředků se bude promítat do údaje o objemu prostředků na platy v jednotlivých služebních úřadech. Na jedné straně je tedy navrhována povinnost vázat prostředky na platy za neobsazená místa, na druhé straně se navrhuje zjednodušit méně významné změny systemizace.

Bod 1

Jedná se o terminologickou úpravu, která vychází z faktického obsahu jednotlivých rozpočtových položek podle vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.

Bod 2

S ohledem na zkušenosti z aplikační praxe se doplňuje definice změny systemizace, neboť stávající znění § 18 bylo někdy nesprávně interpretováno právě jako definiční ustanovení. Zůstává zachováno vymezení podmínek, za nichž lze provést některé závažnější změny systemizace. Návrhy na změnu systemizace budou i nadále zpracovávány a předkládány způsobem odpovídajícím způsobu zpracování a předložení návrhu roční systemizace, tj. předkládání návrhu Ministerstvu vnitra služebním orgánem, v případě ministerstev a Úřadu vlády zpracování návrhu státním tajemníkem v součinnosti s ministrem nebo vedoucím Úřadu vlády, u podřízených služebních úřadů předkládání návrhu prostřednictvím ústředního služebního úřadu. Změny systemizace, které by měly významný dopad na počty služebních a pracovních míst, státní rozpočet nebo do služebního poměru státních zaměstnanců, budou i nadále schvalovány vládou. Půjde zejména o změnu počtu služebních míst nebo změnu počtu míst představených a státních zaměstnanců, kteří nejsou představenými. Navrhovanou změnou tak nejsou nijak snižovány záruky stability služebních úřadů. U méně významných změn se navrhuje přenesení schvalování změn systemizace na Ministerstvo vnitra. Vždy je nutná dohoda s Ministerstvem financí. Vládě by byly tyto návrhy služebních úřadů předloženy k rozhodnutí pouze v případě, že by Ministerstvo vnitra návrh služebního úřadu neschválilo a ten na něm nadále trval. Ministerstvo vnitra by mělo v dohodě s Ministerstvem financí schvalovat změny, v jejichž důsledku dochází ke změně platové třídy služebního místa, tzn. dochází ke změně počtu služebních míst klasifikovaných určitou platovou třídou, ale nemění se celkový počet služebních míst. Změna subjektu schvalujícího tuto změnu systemizace nijak neovlivňuje případný postup při stanovení platové třídy podle § 145 zákona o státní službě, který uplatní při přípravě návrhu změny systemizace služebním orgánem. Dále je navrhováno, aby Ministerstvo vnitra mohlo schvalovat změny systemizace spočívající ve zřízení služebních míst na dobu určitou. V těchto případech se jedná o služební místa, na nichž budou plněny dočasné úkoly služebního úřadu. V drtivé většině případů se jedná o místa hrazená z fondů EU. Dalším případem, kdy se navrhuje schvalování změny systemizace Ministerstvem vnitra, jsou delimitace podle § 171 zákona o státní službě, tedy převody částí služebního úřadu do jiného služebního úřadu. Není rovněž považováno za potřebné, aby vláda formálně schvalovala změnu systemizace, která vyplývá z materiálu již jednou vládou schváleného. Příkladem takového postupu může být nedávný převod agend z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Ministerstvo spravedlnosti na základě usnesení vlády. Ministerstvo vnitra by mělo rozhodovat rovněž o změně systemizace spočívající ve změně počtu systemizovaných míst, která však nemá dopad na celkový počet „přepočtených“ systemizovaných míst, který je uveden ve schváleném státním rozpočtu. Konkrétně se bude jednat o vznik tzv. „doplňkových míst“ zřizovaných v případě zkrácení služební doby na služebním místě z důvodu slaďování rodinného a osobního života s výkonem služby. Dalším případem spadajícím do této kategorie je rozdělení jednoho služebního místa na více míst s kratším fondem služební doby s ohledem na rozsah činností, které mají být na služebních místech vykonávány. Posledním případem změny systemizace schvalované Ministerstvem vnitra je změna objemu prostředků na platy, samozřejmě jako ve všech předchozích případech v dohodě s Ministerstvem financí. V případě, že návrh změny systemizace nebude Ministerstvem vnitra schválen, ale ústřední správní úřad, jehož prostřednictvím byl návrh předložen, bude na návrhu trvat, předloží Ministerstvo vnitra návrh k rozhodnutí vládě. Mechanismus je zvolen obdobný jako v případě schvalování změn organizační struktury podle § 19 zákona o státní službě.

Body 3 až 5

Současné znění zákona je vnitřně rozporné, pokud jde o schvalování služebních míst, u kterých je nezbytné stanovit požadavek státního občanství České republiky nebo u nichž se stanoví zákaz konkurence. V § 17 odst. 1 zákon předpokládá schválení počtu těchto míst, v ustanovení § 25 odst. 4, resp. § 83 odst. 1 však předpokládá schválení výčtu konkrétních míst. Z důvodu snížení administrativní zátěže se navrhuje, aby vláda schvalovala toliko počty služebních míst, na nichž se stanoví požadavek státního občanství České republiky nebo zákaz konkurence, a konkrétní místa specifikoval služební orgán služebním předpisem. Tato změna rovněž omezí počet změn systemizace v průběhu roku.

Bod 6

Ustanovení § 145 odst. 3 je v současné době formulováno nesprávně, neboť služební orgán platovou třídu u nového místa sám nestanoví, tato věc podléhá schválení vládou v rámci systemizace nebo její změny. Jeho text se uvádí do souladu s ustanoveními upravujícími systemizaci a její změny.

ČÁST SEDMÁ – Změna zákona o registru smluv

Čl. IX Navrhuje se legislativně - technická změna, která zajistí odkaz na správné ustanovení rozpočtových pravidel.

ČÁST OSMÁ

Čl. X Změny rozpočtových pravidel by měly nabývat účinnosti se začátkem rozpočtového roku, tj. 1. ledna. Datum nabytí účinnosti se navrhuje stanovit na 1. ledna 2021, tak aby se stihly upravit všechny dotčené informační systémy, které budou spolupracovat s rozpočtovým informačním systémem programového financování.

V Praze dne 30. července 2019

Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v. r.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí: JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r.