1. Zhodnocení platného právního stavu včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Národní sportovní agentura (dále také jen „NSA“) je ústředním orgánem státní správy (viz ustanovení § 2 bod 17. zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, a viz ustanovení § 3 a násl. zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů; dále také jen „zákon o podpoře sportu“), do jehož působnosti patří podpora sportu, turistiky a sportovní reprezentace státu. Po necelých třech letech existence a činnosti NSA (NSA vznikla ke dni 1. 8. 2019) se v praxi bohužel ukazuje, že NSA nefunguje optimálně (zejména např. např. výsledky veřejnosprávní kontroly ministerstva financí v NSA, pozdní vyhlašování dotačních výzev, pozdní vyhodnocování dotačních výzev, pozdní plnění či neplnění některých úkolů NSA vyplývajících ze zákonem stanovené působnosti NSA apod.) a že její stávající organizační struktura nastavená v současnosti platným a účinným zněním zákona o podpoře sportu optimální fungování NSA nepodporuje (zejména absence jakéhokoliv kolektivního řídícího orgánu, absence jakéhokoliv kolektivního dozorčího či kontrolního orgánu, oproti jiným ústředním orgánům státní správy relativně nízce stanovené kompetenční požadavky na osoby ve vedoucích funkcích, velmi nejasný vztah při realizaci operativních úkolů státu v oblasti sportu mezi NSA a vládou České republiky apod.).
Platný a účinný právní stav se nepříčí zákazu diskriminace a je ve vztahu k rovnosti žen a mužů neutrální.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Ambicí navrhované novely zákona o podpoře sportu v žádném případě není komplexní řešení naprosto všech aktuálních problémů českého sportu. Ambicí je realizace organizačně-funkční změny ve struktuře NSA, která (míněna změna) přispěje k lepšímu a efektivnějšímu fungování NSA.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Podle názoru předkladatelů jsou navrhované organizačně-funkční změny ve struktuře NSA, které lze provést pouze legislativní změnou zákona o podpoře sportu, jednou (určitě nikoliv jedinou) z více nezbytných podmínek ke zlepšení fungování NSA.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava se, zjednodušeně řečeno, týká v zásadě jen vnitřní organizačně- funkční struktury NSA a nemá tak ústavně-právní přesah. Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Právní řád Evropské unie problematiku struktury orgánů státní správy jednotlivých členských států s gescí nad oblastí sportu neupravuje; jedná se o právní oblast, která je v plné kompetenci členských států.
Návrhem zákona není do právního řádu České republiky transponován žádný právní předpis Evropské unie a návrh zákona není s právním řádem Evropské unie v rozporu.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Mezinárodní smlouvy problematiku struktury orgánů státní správy jednotlivých států s gescí nad oblastí sportu nijak neregulují. Návrh zákona není v rozporu s jakoukoliv z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované úpravy na státní rozpočet a ostatní rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
A) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
S navrhovaným ustavením kolektivního řídícího orgánu NSA (pětičlenné rady NSA) a kolektivního kontrolního orgánu NSA (desetičlenné dozorčí komise NSA) se nepředpokládají nové (ve smyslu, že by byly vyvolané jen navrženým zákonem) podstatné požadavky na státní rozpočet.
Funkce předsedy NSA, místopředsedy NSA a tří členů rady NSA jsou navrhovány jako veřejné funkce, u kterých se odměňování řídí zákonem č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon o platu“). Zcela konkrétní navrhovaná výše platové základny předsedy NSA, místopředsedy NSA a tří členů rady NSA je obsahem části třetí návrhu zákona a je popsána v důvodové zprávě níže. Je pravdou, že v současnosti je vrcholné vedení NSA dle zákona o podpoře sportu tříčlenné (předseda NSA a dva místopředsedové NSA). Současně je však stávající řídící hierarchie NSA zbytečně třístupňová (vrcholné vedení NSA sestávající s předsedy a dvou místopředsedů NSA
– ředitelé odborů NSA – vedoucí oddělení NSA). Předkladatelé předpokládají, že po nabytí účinnosti navrhovaného zákona a po ustavení nové rady NSA dojde ke zjednodušení stávající, zbytečně třístupňové, řídící hierarchie NSA s tím, že přímo jednotliví členové rady NSA by měly gesčně rozdělenou působnost podle jednotlivých hlavních oblastí činnosti NSA (obdobně, jako je u právnických osob soukromého práva možné gesční rozdělení působnosti jednotlivých členů kolektivního orgánu právnické osoby ve smyslu ustanovení § 156 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů). Ekonomické úspory vyvolané popsaným zjednodušením stávající, zbytečně třístupňové, řídící hierarchie NSA by měly pokrýt personální náklady spojené s ustavením nového kolektivního řídícího orgánu NSA, pětičlenné rady NSA.
Funkce členů nově ustavovaného kontrolního orgánu NSA, dozorčí komise, jsou navrhovány jako veřejné funkce, které jsou podle návrhu vykonávány bezplatně (pouze s nárokem na náhradu cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce).
Návrh nemá žádné dopady na rozpočty územních samosprávných celků, obcí a krajů.
B) Dopad na podnikatelské prostředí
Podnikatelského prostředí se návrh nijak nedotýká.
C) Sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Žádné sociální dopady návrhu se nepředpokládají.
D) Dopady na životní prostředí
Žádné dopady návrhu na životní prostředí se nepředpokládají.
E) Dopady na spotřebitele
Žádné dopady návrhu na spotřebitele se nepředpokládají.
8. Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona nevyvolává jakékoliv dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona se přímo nedotýká otázek bezpečnosti státu.
Návrh zákona nemá dopady na obranu státu.
10. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)
Nepředpokládá se zvýšení korupčních rizik, návrh naopak korupční rizika významně omezuje, když mezi pravidla pro poskytování státních dotací do sportu nově v ustanovení § 6b zařazuje pravidlo, podle kterého nemůže být státní dotace poskytnuta žadateli, u něhož byl člen statutárního orgánu pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností v oblasti sportu nebo pro trestný čin dotačního podvodu. I touto novou úpravou reagují předkladatelé na některé veřejně známé nešvary, které se v oblasti poskytování státních dotací do oblasti sportu v České republice v uplynulých letech vyskytly.
K části první, čl. I.
K § 3
Ustavují se nové kolektivní – řídící a kontrolní – orgány NSA. Rada NSA, coby kolektivní řídící orgán, a dozorčí komise NSA, coby kolektivní kontrolní orgán. Dosavadní Národní rada pro sport se v nové úpravě nepřebírá. Předkladatelé návrhu zákona výslovně zdůrazňují, že rada NSA si může neformálně zřídit a sestavit (není k tomu potřeba kazuistická právní úprava v zákoně) poradní sbor podle své libovolné úvahy, tedy případně i fakticky převzít dosavadní Národní radu pro sport.
K § 3a až 3e
Z důvodu legislativní systematiky se nově mění a řadí obsah ustanovení § 3a až § 3e.
K § 3a
Ustanovení § 3a nově upravuje věcnou působnost NSA (doposud ustanovení upravovalo funkci předsedy NSA). Do dosavadního vymezení působnosti NSA však návrh nijak zásadně nezasahuje. Návrh pouze zpřesňuje právní úpravu týkající se tzv. akčního plánu podpory sportu, kdy nově bude povinností NSA vyhotovit návrh akčního plánu podpory sportu na každý kalendářní rok, předložit jej vládě ke schválení a následně provádět a koordinovat faktickou realizaci vládou schváleného každoročního akčního plánu podpory sportu. Zavedení principu každoročních akčních plánů podpory sportu za prvé mnohem lépe věcně a časově odpovídá fungování dotačních výzev NSA vyhlašovaných v rámci jednotlivých víceletých programů také vždy na jednotlivý kalendářní rok a za druhé by povinnost každoroční práce s akčními plány (jejich vypracování, schválení, koordinace jejich plnění a monitoring jejich plnění) na straně všech zainteresovaných institucí a orgánů (NSA a její orgány, vláda) měla vést ke zvýšení míry jejich naplňování v praxi.
K § 3b
Ustanovení § 3b nově upravuje složení, působnost a pravomoc nového kolektivního řídícího orgánu NSA, tedy rady NSA (doposud ustanovení upravovalo funkci místopředsedů NSA).
Rada NSA se navrhuje pětičlenná s tím, že předseda NSA a místopředseda NSA jsou členy rady.
Předsedu NSA, místopředsedu NSA a ostatní členy rady jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády. Funkční období všech členů rady NSA se navrhuje pětileté (dosavadní funkční období předsedy NSA je šestileté) s možností opětovného jmenování.
Návrh oproti dosavadnímu právnímu stavu výrazně zvyšuje kompetenční požadavky na funkci předsedy NSA, místopředsedy NSA a ostatních členů rady NSA na úroveň, která je obvyklá v sektorových právních předpisech upravujících obdobné vedoucí funkce v ostatních ústředních orgánech státní správy. Zejména se jedná o nový kompetenční požadavek na dosažení vysokoškolského vzdělání nejméně magisterské úrovně. Návrh vědomě rozlišuje mezi kompetenčními požadavky na předsedu NSA a místopředsedu NSA (minimálně 5 let praxe v řídící funkci a povinný požadavek na zkušenosti v oblasti sportu) a na ostatní členy rady NSA (minimálně 3 roky praxe v řídící funkci a bez povinného požadavku na zkušenosti v oblasti sportu, když pro člena rady, do jehož řídící gesce by spadal např. vnitřní chod NSA, nejsou zkušenosti z oblasti sportu nezbytné a může se jednat např. o špičkového ekonoma-manažera).
Návrh oproti dosavadnímu právnímu stavu velmi výrazně zpřísňuje pravidla pro neslučitelnost funkce předsedy NSA, místopředsedy NSA a ostatních členů rady NSA s jinými veřejnými funkcemi. Doposud platné a účinné znění zákona o podpoře sportu neslučitelnost funkce předsedy NSA, místopředsedy NSA a ostatních členů rady NSA s jinými veřejnými funkcemi vůbec nestanovovalo (a mohlo tak např. dojít ke zcela nevhodnému a hlavně neefektivnímu spojení funkce předsedy NSA s funkcí poslance Parlamentu České republiky). Návrh tak pravidla pro neslučitelnost funkce předsedy NSA, místopředsedy NSA a ostatních členů rady NSA s jinými veřejnými funkcemi staví na úroveň obvyklou v sektorových právních předpisech upravujících obdobné vedoucí funkce v ostatních ústředních orgánech státní správy (zejména neslučitelnost s funkcemi poslance, senátora, poslance Evropského parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, uvolněného člena orgánu územního samosprávného celku apod.). Návrh také nově stanoví neslučitelnost funkce předsedy NSA, místopředsedy NSA a člena rady NSA s jakoukoliv funkcí v politické straně nebo politickém hnutí (samotné členství v politické straně či politickém hnutí překážkou není). Návrh zachovává a věcně nemění již dosavadní neslučitelnost funkce předsedy NSA, místopředsedy NSA a člena rady NSA s funkcemi v orgánech podnikajících osob, s funkcemi ve sportovních organizacích, s výkonem podnikatelské, poradenské nebo zprostředkovatelské činnosti a jiné výdělečné činnosti v oblasti sportu a s majetkovou účastí na obchodní společnosti podnikající v oblasti sportu.
V odstavci 7 upravujícím zánik funkce předsedy NSA, místopředsedy NSA a člena rady NSA se oproti stávajícímu právnímu stavu zpružňuje možnost odvolání z funkce (nově i bez uvedení důvodu).
Odstavcem 8 se vymezují základní nutná pravidla vymezující fungování NSA jako služebního úřadu podle zákona o státní službě (postavení předsedy NSA, coby vedoucího služebního úřadu a služebního orgánu podle zákona o státní službě; oprávnění k udílení příkazů státnímu zaměstnanci k výkonu služby; jednání jménem státu v pracovněprávních vztazích).
Od nově ustanoveného kolektivního řídícího orgánu NSA si předkladatelé slibují velmi výkonnou a kompetentní práci pro český sport tzv. na plný úvazek, optimálně s gesčním rozdělením práce nad jednotlivými oblastmi českého sportu mezi jednotlivé členy rady NSA (velká řada oblastí českého sportu – např. strategické plánování a jeho, akční plány a jejich skutečné prosazování a koordinace v praxi, metodika apod. – práci tzv. na plný úvazek velmi potřebuje). Odstavec 10 proto stanoví, že funkce předsedy NSA, místopředsedy NSA a člena rady NSA je veřejnou funkcí, u níž se odměňování řídí zákonem o platu (související nezbytné úpravy zákona o státní službě a zákona o platu jsou obsahem části druhé a části třetí navrhovaného zákona).
K § 3c
Vzhledem k ustavení nového kolektivního řídícího orgánu NSA, rady NSA, je vhodné upravit základní pravidla její činnosti. Schůze rady svolává a řídí jejich jednání předseda NSA. Tzv. mimořádné jednání rady NSA mohou vyvolat alespoň dva členové rady NSA nebo dozorčí komise NSA.
Kvorum pro usnášeníschopnost rady NSA je nastaveno na nejméně tři členy; kvorum pro přijetí rozhodnutí rady NSA je nastaveno na většinu hlasů všech (nejen na jednání přítomných) členů rady NSA.
V nově navrhovaném znění ustanovení § 3c je zakomponována snaha o řešení dvou z více současných problémů fungování NSA:
Ve stávající organizační struktuře NSA, bez jakéhokoliv kolektivního řídícího orgánu opravňujícího zadávat úkoly předsedovi NSA, může vláda závazně a oficiálně zadávat úkoly NSA reagující na priority vlády v oblasti sportu toliko formou usnesení vlády – taková forma se však pro operativní řešení potřeb a priorit českého sportu nejeví jako vhodná a efektivní. Tento současný problém fungování NSA je v návrhu zákona řešen tím, že rada NSA, coby kolektivní řídící orgán NSA, je oprávněna usnesením ukládat předsedovi NSA úkoly v mezích působnosti NSA. Ve stávající organizační struktuře NSA bez jakéhokoliv kolektivního řídícího orgánu vznikají všechna zásadní rozhodnutí týkající se českého sportu pouze z názorů a z vůle jediného člověka, předsedy NSA. Dle názoru předkladatelů však nejlepší možná řešení v jakékoliv oblasti lidské činnosti, tedy i v oblasti sportu, vznikají vědným střetem více názorů v kolektivním orgánu.
Návrh zákona vymezuje věcnou působnost kolektivního řídícího orgánu NSA, rady NSA, tak, že do působnosti rady NSA svěřuje schvalování klíčových dokumentů týkajících se sportu (zejména návrh plánu státní politiky ve sportu, návrh akčního plánu podpory sportu, návrh rozpočtu NSA, dotační programy a dotační výzvy upravující poskytování dotací na podporu sportu apod.). V zájmu právní jistoty návrh zákona výslovně jednoznačně stanoví, že rada NSA, coby kolektivní řídící orgán NSA, nemůže nijak zasahovat do rozhodování jednotlivých oprávněných úředních osob jednajících jménem NSA v konkrétních dotačních řízeních.
V zájmu transparentnosti fungování a řízení NSA návrh zákona výslovně ukládá pořizovat ze schůzí rady NSA zápis, ze kterého musí být zřejmé hlasování jednotlivých členů rady NSA.
K § 3d
Konkrétní poznatky z praxe z necelých tří let existence a činnosti NSA (zejména např. výsledky veřejnosprávní kontroly ministerstva financí v NSA, pozdní vyhlašování dotačních výzev, pozdní vyhodnocování dotačních výzev, pozdní plnění či neplnění některých úkolů NSA vyplývajících ze zákonem stanovené působnosti NSA apod.) ukazují, jak zásadním problémem stávajícího organizačního nastavení NSA je absence jakéhokoliv kolektivního kontrolního/dozorčího orgánu nad činností NSA. Proto návrh zákona v ustanovení § 3d nově upravuje složení, působnost a pravomoc nového kolektivního kontrolního/dozorčího orgánu NSA, tedy dozorčí komise NSA (doposud ustanovení upravovalo funkci místopředsedů NSA).
Dozorčí komise se navrhuje desetičlenná. Členy dozorčí komise jmenuje předseda vlády, a to polovinu členů na návrh Poslanecké sněmovny a polovinu členů na návrh Senátu. Funkční období člena dozorčí komise se navrhuje čtyřleté. Předsedu dozorčí komise a dva předpokládané místopředsedy dozorčí komise NSA volí ze svých členů sama dozorčí komise NSA.
Vzhledem k tomu, že dozorčí komise není řídícím orgánem NSA, ale je nástrojem průběžné politické kontroly činnosti NSA, nejsou kompetenční požadavky a pravidla pro neslučitelnost funkce člena dozorčí komise s jinými veřejnými funkcemi stanoveny tak přísným způsobem, jakým jsou stanoveny kompetenční požadavky a pravidla pro neslučitelnost funkce člena rady NSA s jinými veřejnými funkcemi.
Z důvodu efektivity a úspornosti je členství v dozorčí komisi navrhováno jako veřejná funkce vykonávaná bezplatně (samozřejmě s náhradou cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce).
K § 3e
Obdobně jako v ustanovení § 3c se upravují základní pravidla činnosti rady NSA, upravuje ustanovení § 3e návrhu zákona základní pravidla činnosti dozorčí komise.
K efektivnímu faktickému naplnění kontrolní role dozorčí komise návrh zákona poskytuje členům dozorčí komise sadu důležitých oprávnění: Právo nahlížet do všech dokladů a záznamů NSA. Oprávnění předsedy a místopředsedů dozorčí komise účastnit se schůzí rady NSA. Povinnost předsedy NSA, místopředsedy NSA a členů rady NSA dostavit se na žádost
dozorčí komise osobně na schůzi dozorčí komise a podat požadované informace a vysvětlení.
Při zjištění nedostatků v činnosti nebo hospodaření NSA právo přijmout o zjištěných
nedostatcích usnesení, o kterém bez zbytečného odkladu dozorčí komise informuje radu NSA a předsedu vlády.
Právo přijmout usnesení o podání podnětu k odvolání předsedy NSA, místopředsedy
NSA nebo člena rady, který (podnět) předseda dozorčí komise bez zbytečného odkladu podá předsedovi vlády.
K § 3f
Ustanovení upravující vedení tzv. rejstříku sportu zůstává věcně beze změny oproti dosavadní právní úpravě; dochází pouze k jeho legislativně-technickému přesunu z dosavadního ustanovení § 3e do nového ustanovení § 3f.
K § 4
Nově vkládaným odstavcem 2 do ustanovení § 4 se odstraňuje dosavadní nejistota o tom, zda gesci nad oblastí školního a vysokoškolského sportu má NSA nebo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Nově se výslovně stanoví, že gesci nad oblastí školního a vysokoškolského sportu, včetně finanční podpory ze státního rozpočtu, přípravy strategického plánu a každoročních akčních plánů apod., má ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
K § 6
Z důvodu omezování zbytečné byrokracie se pro nadbytečnost ruší dosavadní zákonná povinnost naprosto všech obcí v České republice bez ohledu na jejich velikost zpracovávat plán rozvoje sportu v obci. Zrušení uvedené zákonné povinnosti samozřejmě vůbec nijak nebrání jakékoliv obci přijmout a realizovat v rámci samostatné působnosti jakékoliv kroky v oblasti rozvoje a podpory sportu, včetně zpracování plánu rozvoje sportu.
K § 6a
Návrh zákona drobně zpřesňuje právní úpravu plánů státní politiky ve sportu. Za prvé se upřesňuje, že plány státní politiky ve sportu se zpracovávají na časové období 5 let. Za druhé se v návaznosti na úpravy provedené v ustanovení § 4 výslovně vymezuje plán státní politiky školního a vysokoškolského sportu (jehož vypracování je v působnosti ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy; schválení pak na vládě).
K § 6b
V oblasti finanční podpory sportu ze státního rozpočtu přináší návrh zákona tři věcné úpravy: V návaznosti na úpravy provedené v ustanoveních § 4 a § 6a se výslovně stanovuje, že finanční podporu školního a vysokoškolského sportu ze státního rozpočtu neposkytuje NSA (poskytuje ji ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy). U tzv. investičních dotačních titulů vyhlašovaných NSA a určených pro žadatele, kteří nejsou sportovní organizací (typicky pro žadatele z řad obcí), se na základě podnětů z praxe municipalit vypouští dosavadní zákonná podmínka desetileté udržitelnosti. V zájmu zvýšení transparentnosti poskytování finanční podpory sportu ze státního rozpočtu a po některých konkrétních negativních zkušenostech z dosavadní praxe se zpřísňuje dosavadní podmínka trestní bezúhonnosti žadatele o finanční podporu sportu ze státního rozpočtu – nově se podmínka trestní bezúhonnosti bude vztahovat nejen na samotné žadatele o finanční podporu sportu ze státního rozpočtu, ale v případě žadatelů z řad právnických osob také na členy jejich statutárních orgánů.
K § 7d
V ustanovení § 7d upravujícím přestupky se v odstavci 2 provádí jen legislativně-technická úprava odkazu na přečíslované ustanovení § 3f.
K části druhé, čl. II.
Návrhem zákona se nově ustavuje kolektivní řídící orgán NSA, rada NSA, kdy členství v radě NSA (ať pozice předsedy NSA, místopředsedy NSA či ostatních členů rady NSA) bude výkonem veřejné funkce. Proto se v navazujících ustanoveních § 2 a § 33 zákona o státní službě výslovně upravuje, že výkon veřejné funkce předsedy NSA, místopředsedy NSA či ostatních členů rady NSA není služebním poměrem ani výkonem státní služby.
K části třetí, čl. III.
Návrhem zákona se nově ustavuje kolektivní řídící orgán NSA, rada NSA, kdy členství v radě NSA (ať pozice předsedy NSA, místopředsedy NSA či ostatních členů rady NSA) bude výkonem veřejné funkce. Jak je uvedeno v důvodové zprávě již výše, tak od nově ustanoveného kolektivního řídícího orgánu NSA si předkladatelé slibují velmi výkonnou a kompetentní práci pro český sport tzv. na plný úvazek (protože to český sport velmi potřebuje). Proto se v navazujících ustanoveních § 1, § 27j až § 27n zákona o platu upravují platové poměry (včetně souvisejících náhrad nákladů) předsedy NSA, místopředsedy NSA a ostatních členů rady NSA. Co se konkrétní výše platové základny členů rady NSA týče, tak návrhem zákona jsou navrhovány následující platové základny – pro předsedu NSA platová základna stanovená koeficientem 2,06 (shodná se současným stavem; shodná jako u člena vlády; s náhradami shodnými jako u člena vlády), pro místopředsedu NSA platová základna stanovená koeficientem 1,52 (shodná např. se členy Nejvyššího kontrolního úřadu nebo místopředsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů; nižší ), pro členy rady NSA platová základna stanovená koeficientem 1,30 (shodná např. s řadovým členem tříčlenné Národní rozpočtové rady, ve které má její předseda platovou základnu také stanovenou koeficientem 2,06 jako předseda NSA). V zájmu naprosté otevřenosti a konkrétnosti důvodové zprávy předkladatelé uvádí, že výše platového základu pro kalendářní rok 2022 podle ustanovení § 4 zákona o platu je 84 060 Kč, uplatněním postupu podle § 3 zákona o platu by činila 89 155 Kč.
K části třetí, čl. IV.
Přechodnými ustanoveními návrhu zákona je zajištěn plynulý přechod ze stávající organizační struktury NSA do její nové organizační struktury.
Body 1. a 2. přechodných ustanovení je zajištěno, že stávajícímu předsedovi NSA zanikne funkce až v okamžiku a stávající předseda NSA bude vykonávat působnost předsedy NSA a rady NSA až do okamžiku, kdy bude jmenován předseda NSA, místopředseda NSA a alespoň jeden další člen rady NSA.
Body 3. a 4. přechodných ustanovení se stanovuje (pro ostatní státní orgány participující na jmenování členů nových kolektivních orgánů NSA, tedy pro vládu a pro obě parlamentní komory) časové období 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti návrhu zákona, ve kterém má dojít ke jmenování předsedy NSA, místopředsedy NSA, ostatních členů rady NSA a členů dozorčí komise NSA.
K části čtvrté, čl. V.
Případné změny v organizačně-funkční struktuře státních institucí je z více věcných důvodů optimální činit k začátku kalendářních roků. Proto je nabytí účinnosti návrhu zákona navrhováno k 1. 1. 2023.
V Praze dne 20. července 2022
Karel Haas, v. r. David Šimek, v. r. Jakub Janda, v. r. Robert Teleky, v. r. Michal Kučera, v. r. Petr Gazdík, v. r. Jakub Michálek, v. r. Zdeněk Kettner, v. r. Jaroslav Foldyna, v. r. Jan Hrnčíř, v. r. Pavel Klíma, v. r. Vladimír Balaš, v. r.