Čl. I
§ 95a až 95d
Nové ustanovení vymezuje jednotlivé oblasti, které mohou být na základě rozhodnutí ministerstva regulovány způsobem odlišným od standardní úpravy obsažené v zákoně o vysokých školách. Jedná se o výjimky, které umožní vysokým školám operativně reagovat na situaci vzniklou vis maior, která má široké dopady na společnost ať už v rámci kraje, státu nebo celosvětově, tak jako je tomu v případě pandemie covid-19.
K § 95a
Pokud dojde k omezením v takovém rozsahu, že nebude možné standardním způsobem konat přijímací zkoušky – resp. ověřit splnění podmínek přijetí ke studiu podle § 49 odst. 5 zákona o vysokých školách, má vysoká škola nebo fakulta pravomoc změnit podmínky přijímacího řízení, a to co do způsobu a formy ověřování, tak do obsahu nebo kritérií pro vyhodnocení. Může také změnit termín přijímací zkoušky. Aby byla umožněna včasná příprava uchazečů na přijímací zkoušky, je stanovena lhůta pro informování o těchto změnách a to nejméně 15 dnů před konáním této zkoušky.
Prakticky se jedná například o situace, kdy byly jako součást přijímacího řízení stanoveny písemné zkoušky, které nebylo možné realizovat z důvodu epidemiologické situace a omezeného pohybu osob. Aby nedošlo ke zrušení přijímacího řízení, navrhuje se zajistit flexibilitu při úpravách podmínek přijímacího řízení. Na jednu stranu dochází k omezení jistot uchazečů o studium, kteří za běžných podmínek musí znát podmínky pro přijetí minimálně čtyři měsíce před lhůtou pro podávání přihlášek. Na druhou stranu je však zajištěno, že přijímací řízení bude moci proběhnout i v situacích zásahu vyšší moci a uchazeči budou moci řádně plnit podmínky pro přijetí. Minimální jistota uchazečů je zajištěna stanovením požadavku informovat o změnách minimálně 15 dní před termínem ověřování splnění podmínek.
K § 95b
Pro přijetí ke studiu na vysokou školu je třeba prokázat dosažení úrovně předchozího vzdělání. Aktuální situace ukazuje zásadní potíže, se kterými se potýkají zejména zahraniční uchazeči o studium při prokazování dosaženého vzdělání, a to z důvodů pozdějšího vydání dokladu o dosaženém předchozím vzdělání, komplikacím při procesu formálního uznávání předchozího vzdělání apod.. Aby nebyl ohrožen přístup těchto uchazečů ke studiu z důvodu procesních prodlev, umožňuje návrh zákona prodloužit lhůtu pro předložení dokladů o dosaženém vzdělání, a to maximálně do 90 dnů od zápisu do studia. O stanovení této lhůty a její délce rozhodne vysoká škola nebo fakulta současně s rozhodnutím o přijetí ke studiu. Pokud do tohoto data nepředloží požadovaný doklad, rozhodne vysoká škola nebo fakulta o zrušení rozhodnutí o přijetí ke studium, bez možnosti odvolání. Současně se doba od zápisu do účinnosti zrušení rozhodnutí o přijetí bude započítávat do doby studia. Pokud osoba měla v době zápisu dosažené potřebné vzdělání, pouze potřebovala čas na jeho doložení, je lhůta 90 dnů dostatečná. Pokud naopak se na vysokou školu osoba zapsala bez patřičného vzdělání nebo nepodnikla dostatečné kroky k doložení vzdělání, je třeba toto přičítat k tíži zapsané osoby.
Při potenciálním omezení možnosti konat maturitní zkoušky či státní závěrečné zkoušky na vysokých školách v České republice může však navrhovaná úprava zmírnit negativní dopady i pro uchazeče absolvující předchozí vzdělání v České republice. Navrhovaná právní úprava zamezí potenciální ztrátě jednoho roku vzdělávání, ke které by došlo, pokud by uchazeč nemohl plynule pokračovat ve studiu na vysoké škole.
K § 95c
Aby mohly vysoké školy upravit harmonogram akademického roku flexibilněji, poskytuje nové úprava možnost prodloužení či zkrácení akademického roku nad rámec standardního zákonného vymezení. Harmonogram akademického roku je základním dokumentem stanovujícím časovou organizaci studia na vysoké školy – upravuje termíny zkouškového období, termíny konání státních zkoušek atp. Je proto důležité umožnit například posunutí zkouškového období.
Současně je vysokým školám umožněno využívání distančních nástrojů pro vzdělávání, a to ať už v oblasti výuky, tak i zkoušek včetně státních, rigorózních i obhajob závěrečných prací, bez ohledu na akreditovanou formu studia. Jedná se o důležitou výjimku zejména pro studijní programy uskutečňované v prezenční formě, ve kterých standardně není součástí akreditace velká míra využívání distančních metod vzdělávání a zkoušení.
U závěrečných zkoušek nebo obhajob disertačních prací je zákonná podmínka veřejnosti. Navrhované ustanovení stanoví výjimku z veřejnosti v případě, že bude pořízen audiovizuální záznam. Ten je třeba uchovat 5 let, ale poskytnut může být výhradně orgánům veřejné moci při výkonu jejich působnosti.
Pro zajištění plynulého přechodu mezi „zvláštním režimem“ a standardním způsobem výuky se navrhuje v tomto směru možnost využívání ustanovení po dobu nezbytně nutnou bezprostředně po ukončení krizového nebo mimořádného opatření.
K § 95d
Jako aktivátor ustanovení je navrhováno rozhodnutí ministerstva, resp. Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany v případě státních vysokých škol. Tato úprava byla navrhovatelem zvolena pro ošetření rozličných typů mimořádných situací, které mohou v budoucnu nastat, a současně jako určitá pojistka proti zneužívání těchto ustanovení bez dostatečného důvodu. Správní rozhodnutí ministerstva bude cíleno na konkrétní vysoké školy, které jsou danou mimořádnou situací zasaženy, lze tedy omezit účinky rozhodnutí pro jednotlivé vysoké školy nebo více vysokých škol podle potřeby a podmínek dané krizové situace. Současně rozhodnutí ministerstva je jasně daným úkonem, který je možné učinit bez nadbytečně zdlouhavého procesu, a může tak flexibilně reagovat na aktuálně vzniklé situace. V rozhodnutí se uvede časové vymezení jeho účinnosti.
Čl. II Účinnost
S ohledem na aktuální situaci a epidemiologický vývoj je stanovena účinnost návrhu k 1. 1. 2021 z důvodu přímé návaznosti na končící účinnost zákona č. 188/2020 Sb. Pokud by vysoké školy nemohly kontinuálně pokračovat ve své činnosti na základě mimořádných nástrojů, které jim aktuálně skýtá zákon č. 188/2020 Sb. a od 1. 1. 2021 by obdobné umožňovala navrhovaná ustanovení zákona o vysokých školách, mohlo by docházet k závažnému narušení vzdělávací činnosti.
V Praze dne 9. listopadu 2020
Předseda vlády:
Ing. Andrej Babiš v.r.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy:
Ing. Robert Plaga, Ph.D., v.r.