zákon č. 50/2020 Sb.

K bodu 1 (§ 2 odst. 2 písm. e)

Navrhuje se zavedení podpory na „projekt sdílených činností“ jako komplementární pojem k pojmu „projekt velké výzkumné infrastruktury“. Požadavky na podporu strategického rozhodování, přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací, strategie inteligentní specializace, sledování trendů, potřeb ekonomiky apod. vedou k nutnosti najít jinou formu podpory pracovišť s dlouholetými a nenahraditelnými zkušenostmi s poskytováním takových služeb.

Historicky byly z výdajů na výzkum, vývoj a inovace hrazeny činnosti, které svým charakterem nenaplňují pojem výzkum, experimentální vývoj nebo inovace, avšak jsou činnostmi a službami pro výzkum, vývoj a inovace, které jsou nezbytné pro výzkumnou komunitu, ale i pro správu výzkumu, vývoje a inovací a je efektivní je podporovat organizovaně.

Příkladem takové služby jsou např. klíčové elektronické informační zdroje, které jsou nezbytné jak pro provádění samotného výzkumu, vývoje a inovací, tak pro hodnocení výzkumných organizací a jejich výsledků. Je prokazatelné, že organizované zajišťování přístupu k těmto zdrojům na celostátní úrovni, napříč obory i resorty, je z ekonomického hlediska mnohem výhodnější než individuální přístupy. V minulosti byly realizovány programy účelové podpory Rozvoj informační infrastruktury výzkumu a vývoje (1998-2000), Informační zdroje pro výzkum a vývoj (2000-2003), Informační infrastruktura (Národní program výzkumu 2004-2009), Informační zdroje pro výzkum - INFOZ (2010-2011) a Informace - základ výzkumu (2013-2017). Po ukončení posledního z nich je přístup zajišťován v rámci projektu CzechELib realizovaného Národní technickou knihovnou v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání z ESIF. V rámci tohoto projektu je zajišťován všem vysokým školám, ústavům Akademie věd ČR a dalším subjektům centrální nákup zahraničních vědeckých časopisů a tím spojených informačních služeb. Pokud by v příštím programovacím období nebylo možné takový projekt financovat z ESIF, může být pro jeho financování využit institut „projektu sdílených činností“. Dalším typickým příkladem potenciálního „projektu sdílených činností“ jsou aktivity a služby rozvíjené Technologickým centrem Akademie věd ČR, jež poskytuje poradenské zázemí zprostředkovávající informace o vyhlášených a plánovaných výzvách rámcových programů EU pro výzkum, vývoj a inovace a dalších mezinárodních grantových schématech a poskytuje i odborné poradenství k finančním, právním a dalším specifickým otázkám realizace takovýchto projektů. Technologické centrum Akademie věd ČR vystupuje v roli Národního kontaktního bodu ČR pro rámcové programy EU pro výzkum, vývoj a inovace. Aktuálně jsou věcně předmětné informačně-poradenské služby poskytované Technologickým centrem Akademie věd ČR financovány ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím programu na podporu mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu, vývoji a inovacích INTER-EXCELLENCE, resp. jeho podprogramu INTER-INFORM (dříve EUPRO). Jedná se přitom o služby využívané napříč výzkumnou a inovační komunitou ČR, poskytované na nediskriminačním základě všem typům subjektů zapojujících se do mezinárodních sítí a mezinárodních projektů ve výzkumu, vývoji a inovacích.

Obdobně, v rámci série programů EUPRO, nově podprogramu INTER-INFORM byly a jsou realizovány projekty, jejichž předmětem jsou služby napomáhající celé výzkumné komunitě zprostředkovávat zapojování do výzkumných a vývojových aktivit významné zahraniční experty v českých výzkumných organizacích, případně naše experty v zahraničních výzkumných organizacích. Takovým příkladem jsou služby agentury Euraxess, která mimo jiné poskytuje servis zejména při zaměstnávání a zabezpečování zahraničních, vysoce kvalifikovaných expertů, a která přestože cílí na jednotlivce, je ve svém důsledku prospěšná všem výzkumným organizacím, které zahraniční experty potřebují a přijímají.

Navrhuje se tedy zavedení podpory „projektu sdílených činností“, který se od projektu velké výzkumné infrastruktury odlišuje, současně však využívá formu projektu schváleného vládou.

Hlavní rozdíl oproti stávajícímu pojmu „projekt velké výzkumné infrastruktury“ a současně důvod, proč je nový pojem navrhován, je v tom, že projekt sdílených činností slouží k zajištění společných potřeb celého výzkumu, vývoje a inovací v ČR a nesplňuje definici pojmu „velká výzkumná infrastruktura“. Projekt sdílených činnosti totiž není „výzkumným zařízením nezbytným pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost" (viz definice projektu velké výzkumné infrastruktury), které slouží jen několika výzkumným organizacím. Projekt velké výzkumné infrastruktury je vždy specifickým případem výzkumné infrastruktury, která je upravena v GBER. Podpora poskytovaná na projekty velkých výzkumných infrastruktur tak vždy podléhá režimu blokové výjimky dle GBER, případně Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací. Naproti tomu v případě projektu sdílených činností právní úprava nikterak nepředjímá, v jakém režimu podpor vyplývajících ze subvenčního práva EU (GBER, Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, …) bude daný projekt realizován.

Projekt sdílených činností může představovat specifický případ výzkumné infrastruktury. Tak tomu může být především v případech, kdy bude podporováno vytvoření kapacit (infrastruktury) určených k poskytování služeb pro široký okruh osob zabývajících se výzkumem, vývojem či inovacemi. Budou-li splněny související podmínky vyplývající z GBER (např. míra podpory, oddělené účtování o hospodářských a nehospodářských činnostech), bude projekt sdílených činností podléhat režimu blokové výjimky, případně ustanovení Rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací.

V rámci projektů sdílených činností však mohou být podporovány i aktivity, které mohou představovat poskytnutí nepřímé veřejné podpory. Může jít například o případy, kdy prostřednictvím příjemce projektu budou podporováni uživatelé služeb v oblasti výzkumu, vývoje nebo inovací, i když přístup ke zvýhodněnému využití služby bude dostupný všem potenciálním zájemcům. V neposlední řadě pak u projektů sdílených činností mohou nastat případy, které budou naplňovat znaky veřejné podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU (a to zejména s ohledem na skutečnost, že se v rámci projektu nebude jednat o financování neekonomických činností organizací pro výzkum a šíření výsledků výzkumu a/nebo výzkumných infrastruktur) a nebude se přitom jednat o podporu splňující podmínky blokové výjimky či režim de minimis. V takových případech bude odpovědností poskytovatele, aby zajistil soulad projektu s právní úpravou veřejné podpory a přijal za tím účelem odpovídající opatření (např. prostřednictvím notifikace dané podpory Evropské komisi prostřednictvím ÚOHS). V takovém případě bude muset projekt splňovat podmínky pro poskytnutí podpory, stanovené v Rámci pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, odst. 40 a násl.

Zákon tedy v tomto směru nikterak nepředjímá, jaký režim podpory se má u projektu sdílených činností uplatňovat, a ponechává tak posouzení režimu, jakož i přijetí odpovídajících opatření, na odpovědnosti daného poskytovatele podpory. Za účelem vyloučení rizika poskytnutí nedovolené veřejné podpory je vhodné, aby poskytovatel provedl konzultaci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

K bodu 2 (§ 3 odst. 2 písm. e)

Jak je uvedeno ve zdůvodnění k § 2 odst. 2 písm. e), zavádí se nový pojem „projekt sdílených činností“. Současně je nutno stanovit, jaký druh podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací se bude na projekt sdílených činností poskytovat. Doplněním nového písmene e) se určuje, že projekt sdílených činností bude financován účelově.

Institucionální podpora pro tento typ aktivit není vhodná. Je třeba zachovat možnost změn vzhledem k rychlému vývoji informačních zdrojů a nevytvářet dlouhodobé závazky ve formě příslibu institucionální podpory, které by na dlouhou dobu petrifikovaly jednou vytvořenou situaci. V tomto případě není taková stabilita žádoucí a účelová podpora na kratší dobu, např. 3 až 5 let, s přesně vymezeným účelem, je vhodným způsobem podpory. Proto se navrhuje hradit náklady na projekty sdílených činností z účelové podpory a nikoliv z podpory institucionální.

K bodu 3 (§ 3 odst. 3 písm. a)

Vypuštění výrazu „na základě zhodnocení jí dosažených výsledků“ je důsledkem změny § 7 odst. 7, tj. změny hodnocení výzkumných organizací, které není nadále založeno na pouhém hodnocení výsledků výzkumných organizací.

K bodu 4 (§ 3 odst. 3 písm. b)

V písmeni b) bod 1 se doplňují inovace pro zajištění konzistence textu zákona.

V návětí písmene b) a v bodě 2 jde o formulační upřesnění, že jde pouze o závazky České republiky a nikoliv např. o závazky některé výzkumné organizace. Text bodu 2 se v tomto místě srovnává s formulací bodu 1, kde je Česká republika rovněž výslovně uvedena.

Dále se v bodě 2 navrhuje doplnit do výčtu také „konsorcia evropské výzkumné infrastruktury“. Česká republika se stala členskou zemí několika evropských právnických osob ERIC a je nezbytné zajistit možnost finanční účasti i v těchto právnických osobách, jejichž postavení je upraveno Nařízením Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), ve znění Nařízení Rady (EU) č. 1261/2013 ze dne 2. prosince 2013. Dosavadní úprava byla v tomto ohledu neúplná. Pro požadovaný nárůst mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích je důležité odstranit právní nejistotu, zda ERIC je nebo není mezinárodní organizací.

Úprava v bodě 3 odráží nově vznikající mechanismy financování mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, kdy se účastníky společných mezinárodních projektů účastní nejen již dřív vyjmenované subjekty, ale nově také evropské výzkumné infrastruktury, které se na financování společných projektů mohou také podílet. Je tedy potřebné, aby i do takových typů projektů mohla Česká republika vstupovat a finančně účast „svých“ účastníků podpořit. Navrhuje se rovněž nahradit slovo „prostředků“ slovem „rozpočtu“, což je výstižnější.

K bodu 5 (§ 3 odst. 3 písm. d)

Doplňuje se možnost hradit náklady na hodnocení výzkumných organizací z institucionální podpory. Předpokládá se, že poskytovatelé se budou podílet na hodnocení výzkumných organizací, kterým poskytují institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. Obvyklým způsobem provedení je periodické, zpravidla pětileté hodnocení výzkumné organizace, s účastí zahraničních odborníků. Náklady na toto hodnocení nebudou hrazeny z výdajů Rady pro výzkum, vývoj a inovace jako při hodnocení dle tzv. Metodiky 2013-2016, ale měly by být hrazeny z rozpočtu příslušného poskytovatele.

Pro úplnost se dodává, že Rada pro výzkum, vývoj a inovace hradí pouze náklady na tu část hodnocení dle vládou schválené metodiky, kterou sama zabezpečuje.

K bodu 6 (§ 4 odst. 1 písm. e)

Do výčtu se doplňuje „projekty sdílených činností“ jako důsledek nového ustanovení § 2 odst. 2 písm. e).

K bodům 7 až 10 (§ 4 odst. 2 písm. a)

V písmeni a) se provádí změna související se změnou § 7 odst. 7, tedy ustanovení, které dosud upravuje hodnocení výzkumných organizací a jednoznačně určuje jeho vztah k objemu poskytnuté institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj.

Navrhovanou změnou § 7 odst. 7 dochází k rozšíření hodnocení z hodnocení výsledků výzkumné organizace na hodnocení celé výzkumné organizace a proces hodnocení se částečně přenáší z Rady pro výzkum, vývoj a inovace na poskytovatele institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (zákon výslovně neuvádí, kdo provádí hodnocení; to vyplývá z Metodiky hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací). Zákonem č. 457/2016 Sb., o státním rozpočtu České republiky, byl rozšířen okruh rezortně orientovaných poskytovatelů institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace, který zůstal zachován i po roce 2018. Počítá se s ním do dalších let. Touto změnou byly uvedeny do souladu zřizovatelské funkce k výzkumným organizacím a jejich institucionální financování.

Podle § 34 odst. 1 písm. a) odpovídají ústřední a jiné správní úřady, které jsou oprávněny poskytovat podporu ze své rozpočtové kapitoly podle § 4, mimo jiné za přípravu koncepcí výzkumu, vývoje a inovací ve své působnosti a za jejich realizaci. Koncepce výzkumu, vývoje a inovací v příslušné oblasti dle působnosti poskytovatele může být naplňována výzkumnou činností institucí různého typu bez ohledu na právní formu a tato činnost může být financována jak účelově, tak ve formě institucionální podpory. Dosavadní omezení poskytování institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle stávajícího znění § 4 odst. 2 písm. a) u velké skupiny poskytovatelů vymezených v bodě 1 pouze na výzkumné organizace, jejichž je příslušný poskytovatel zřizovatelem, resp. zakladatelem, je svazující, jestliže zákon již v současném znění umožňuje poskytovat institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace také výzkumným organizacím zřízeným podle soukromého práva. Poskytování institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace pouze na základě výsledků výzkumné organizace zbavovalo poskytovatele povinnosti se touto otázkou zabývat a výzkumné organizace uvedené ve stávajícím bodě 5 připadly Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Hodnocení však bylo zajištěno jiným mechanismem a nevznikal problém věcně odborné kompetence vůči financované výzkumné organizaci.

Z tohoto důvodu bylo ustanovení § 4 odst. 2 písmeno a) nově upraveno tak, aby úprava reflektovala působnost poskytovatelů podle kompetenčního zákona a umožnila zřizovatelům, resp. zakladatelům financovat „své“ výzkumné organizace, řídit je a kontrolovat. Změna § 4 odst. 2 navazuje na změnu § 7 odst. 7, kterou dochází k rozšíření hodnocení z hodnocení výsledků výzkumné organizace na hodnocení celé výzkumné organizace a proces hodnocení se částečně přenáší z Rady pro výzkum, vývoj a inovace na poskytovatele institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.

Změna § 4 odst. 2 se z poskytovatelů dotkne pouze Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které za současné právní úpravy poskytuje tuto institucionální podporu 5 výzkumným organizacím, které nejsou vysokými školami. Pro 3 z nich zůstane MŠMT i nadále poskytovatelem zmíněné institucionální podpory (Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i., kde je MŠMT zřizovatelem), nebo se stane poskytovatelem účelové podpory na projekty sdílených činností (Technologické centrum AV ČR, CESNET – zájmové sdružení právnických osob). Předpokládá se, že objem finančních prostředků zůstane stejný, avšak část tohoto objemu bude alokována na nový nástroj účelové podpory. Druhým důsledkem změny § 4 odst. 2 bude převod funkce poskytovatele institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací pro Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický na zřizovatele, Český úřad zeměměřický a katastrální. Tento postup odpovídá jak § 4 odst. 2 písm. a) bod 1, tak nové Metodice 2017+, která akcentuje roli zřizovatele jako toho, kdo financuje, řídí a kontroluje jím zřizované výzkumné organizace. Třetím důsledkem bude ukončení poskytování institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací jedné soukromé výzkumné organizaci po vypršení platnosti již vydaného rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací (v roce 2023). Tato výzkumná organizace bude mít i nadále přístup k účelové podpoře, která je přístupná všem uchazečům bez rozdílu na základě výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, kde už nyní (údaje z roku 2018 dle Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací) získává většinu veřejné podpory na výzkum, vývoj a inovace.

Navrhované znění klade důraz na věcnou příslušnost výzkumných organizací k jednotlivým rezortům. Poskytovatel institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace by měl např. ve svých koncepčních dokumentech, které je povinen zpracovat, uvést i koncepci poskytování institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace ve své působnosti. Přitom stále platí, že na institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace nemá žádná výzkumná organizace nárok a ani zápis do seznamu výzkumných organizací takový nárok nezakládá.

Protože navrhovaná legislativní úprava § 7 odst. 7 již nevymezuje hodnocení tak úzce ve vztahu k výsledkům jako stávající právní úprava, je nutné přímou vazbu na hodnocení výsledků výzkumné organizace jako jediného pohledu na výzkumnou organizaci vypustit.

Navrhuje se drobná změna v bodě 1 vyvolaná tím, že existují institucionálně podporované výzkumné organizace, které nejsou zřízeny, nýbrž založeny. Jde především o výzkumné organizace v působnosti Ministerstva obrany, které mohou být nejen organizační jednotkou, jak je uvedeno v bodě 4, ale i státním podnikem.

K bodu 11 (§ 5a odst. 2 písm. b)

V souvislosti se změnou způsobu hodnocení (místo výsledků výzkumných organizací se hodnotí výzkumné organizace), jak je navržena v § 7 odst. 7, je zapotřebí zohlednit tuto změnu i zde. Současně se vypouští odkaz na mezinárodní hodnocení jako nadbytečný. Ponechává se možnost reagovat rozpočtem na Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací.

Vypuštění „v členění podle výzkumných organizací“ je důsledkem změny hodnocení výzkumných organizací a změny role Rady pro výzkum, vývoj a inovace a poskytovatelů institucionální podpory. V „novém“ pojetí je nelogické, aby Rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhovala poskytovatelům institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací rozpis až na úrovni jednotlivých příjemců této podpory, neboť nebude mít informace o „podílu výsledků výzkumné organizace na hodnotě výsledků všech výzkumných organizací“ (viz původní znění § 7 odst. 7 zákona). Požadavek zákona na rozpis provedený Radou pro výzkum, vývoj a inovace je tedy již nesplnitelný a povinnost je třeba ze zákona vyjmout.

K bodu 12 (§ 5a odst. 4)

Vypuštění slov “podle výsledků mezinárodního hodnocení výzkumu a vývoje v České republice, které zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději v termínu rozeslání návrhu výdajů podle odstavce 2“ je důsledkem úpravy § 5a odst. 2 písm. b), na které ustanovení v odst. 4 odkazovalo.

K bodu 13 (§ 6 odst. 2 písm. c)

Vypuštění slov „podle zhodnocení jimi dosažených výsledků“ je důsledkem změny hodnocení výzkumných organizací.

K bodu 14 (§ 6 odst. 2 písm. d)

Doplnění slova „inovací“ je provedeno z důvodu konzistence znění právního předpisu. Určuje se tím odpovědnost za úhradu poplatků do mezinárodních programů výzkumu, vývoje a inovací, která dosud stanovena nebyla.

K bodu 15 (§ 7 odst. 4)

§ 7 odst. 4 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací stanoví, že podmínkou poskytnutí účelové podpory je provedení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích podle tohoto zákona nebo zadání veřejné zakázky podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Výjimku z této podmínky zákon uvádí pro specifický vysokoškolský výzkum, velké výzkumné infrastruktury a projekty mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, kde výběr projektů proběhl na mezinárodní úrovni.

Na mezinárodní úrovni však dochází k výběru projektů, které nejsou projekty mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovací. Příkladem může být výběr projektů Evropskou výzkumnou radou (ERC). Hodnocení projektu proběhlo na mezinárodní úrovni, avšak projekt kvůli nedostatku disponibilních zdrojů podporu nezískal. V takovém případě je vhodné umožnit, aby dle možností byla taková podpora poskytnuta ze státního rozpočtu ČR. Provádění dalšího výběru projektů je nadbytečné a neefektivní. Navrhuje se proto rozšířit výjimku na všechny projekty, jejichž výběr proběhl na mezinárodní úrovni, bez ohledu na to, zda jde o projekt na podporu mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích.

K bodu 16 (§ 7 odst. 5)

Do výčtu se doplňují „projekty sdílených činností“ jako důsledek nového ustanovení § 2 odst. 2 písm. e), neboť z vymezení pojmu vyplývá odlišnost projektů velkých výzkumných infrastruktur a projektů sdílených činností.

K bodu 17 (§ 7 odst. 7)

Podstatná změna ustanovení vyplývá ze změny hodnocení výzkumných organizací. Upouští se od hodnocení založeného na dosažených výsledcích a přechází se na nový způsob hodnocení. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že je důležité, aby byla zákonem uložena povinnost hodnotit výzkumné organizace a aby bylo uloženo Radě pro výzkum, vývoj a inovace připravit metodiku, podle které se hodnocení provede.

Technické otázky, jako např. kritéria nebo interval hodnocení by měly být pouze ve vládou schválené metodice a nikoliv přímo v zákoně. I z jiných zemí je známo, že parametry hodnocení se neustále vyvíjejí a zlepšují tak, aby postihovaly jak pestrost hodnocených výzkumných organizací, tak cíle, se kterými se hodnocení výzkumných organizací provádí. Změnit vládou schválený dokument je snazší a je možné lépe reagovat jak na potřeby poskytovatelů institucionální podpory, tak výzkumných organizací.

K bodu 18 (§ 9 odst. 1)

Navrhuje se vypustit ze zákona nejdelší možnou lhůtu pro přesah doby, na kterou je uzavřena smlouva o poskytnutí podpory. Lhůta 180 dnů je nepostačující pro případy, kdy je zapotřebí zjišťovat skutečné dopady/přínosy výsledků, které se mohou projevit až za několik let. V tu dobu již poskytovatel nemá na příjemce účelové podpory žádný vliv, nemůže se tedy u příjemce účinně domáhat povinného předkládání informací o přínosech výsledku a dle vyjádření poskytovatelů pouhé povolení k prodloužení smlouvy není dostatečné.

Zjišťování skutečných přínosů výsledků po třech, případně pěti letech od ukončení řešení a finančního vypořádání projektů je trendem v hodnocení efektivity vynakládání veřejných finančních prostředků v aplikovaném výzkumu.

Současně se upřesňuje text vložením slova „finančního“ (vypořádání) pro dosažení přesnější formulace.

K bodu 19 (§ 9 odst. 1 písm. g) a i)

Změna je důsledkem implementace vyhlášky Ministerstva financí č. 367/2015 Sb.

Novelizací vyhlášky č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem, bylo pro projekty výzkumu a vývoje zavedeno pravidlo umožňující finančně vypořádat dotaci ze státního rozpočtu podle stavu k 31. prosinci roku, v němž bylo ukončeno financování projektu z prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu.

Je třeba umožnit, aby termíny uvolnění podpory mohly být ve smlouvě nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory podmíněny splněním finančních milníků a nemusely být vázány na kalendářní lhůty.

K bodu 20 (§ 9 odst. 1 písm. l)

Upřesňuje se text vložením slova „finančního“ (vypořádání) pro dosažení přesnější formulace.

K bodu 21 (§ 9 odst. 5)

Změna se provádí za účelem zajištění souladu s rozpočtovými pravidly a pro dosažení jednoznačnosti formulace.

K bodu 22 (§ 9 odst. 6 úvodní část)

Formulační úprava úvodní části odstavce 6 se provádí za účelem zajištění souladu s rozpočtovými pravidly a pro dosažení jednoznačnosti formulace.

K bodu 23 (§ 9 odst. 6 písm. a)

Úprava odstavce 6 písm. a) souvisí se změnami v § 7 odst. 7.

K bodu 24 (§ 10 odst. 1)

Úprava ve druhé větě nemění žádnou ze stanovených lhůt, ale umožňuje větší flexibilitu při čerpání výdajů. Úprava koresponduje s implementací vyhlášky Ministerstva financí č. 367/2015 Sb. Je třeba umožnit, aby termíny uvolnění podpory mohly být ve smlouvě nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory podmíněny splněním finančních milníků a nemusely být vázány na kalendářní lhůty.

K bodu 25 (§ 30 odst. 2 písm. b)

Se stále širším zapojováním českých výzkumných týmů do projektů mezinárodní spolupráce a aktivit podporovaných ze zahraničních zdrojů, včetně zdrojů Evropské unie, se negativně projevuje deficit informací o těchto žádoucích aktivitách výzkumných organizací. Informační zdroje zahraničních agentur nejsou volně dostupné, navíc mají často strukturu vyhovující dané aktivitě, avšak poskytující nedostatečné informace. V Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací takové informace chybí, vyjma případů, kdy je na daný projekt poskytnuta institucionální podpora podle § 3 odst. 3 písm. b) bod 3 zákona č. 130/2002 Sb. jako finanční podíl z prostředků České republiky na podporu projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, pokud je tento finanční podíl možno hradit z veřejných prostředků a pokud jsou projekty podporovány z rozpočtu jiných států nebo z rozpočtu Evropské unie nebo z prostředků mezinárodních organizací (nově i z prostředků ERIC).

Přitom úspěch při získávání zahraničních finančních zdrojů je významnou charakteristikou výzkumné organizace, která je zajímavá jak pro veřejnost, tak pro správu výzkumu, vývoje a inovací (hodnocení výzkumných organizací). Výsledky výzkumu, vývoje a inovací, které byly díky zahraniční podpoře vytvořeny, může výzkumná organizace do Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací odevzdávat již od roku 2009. Samotné informace o projektu, výši finančního zdroje a zahraničním poskytovateli však nikoli. Navrhuje se tuto možnost doplnit a sadu informací, které jsou díky Informačnímu systému výzkumu, vývoje a inovací zpřístupňovány odborné i laické veřejnosti, tak rozšířit. Podstatná část legislativní úpravy pak bude řešena v prováděcím předpise, tj. nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Velká výzkumná infrastruktura je v § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů, definována jako „výzkumná infrastruktura, která je výzkumným zařízením nezbytným pro ucelenou výzkumnou a vývojovou činnost s vysokou finanční a technologickou náročností, která je schvalována vládou a zřizována pro využití též dalšími výzkumnými organizacemi.“

Předmětem dotačního titulu velkých výzkumných infrastruktur je úhrada nákladů souvisejících s provozováním velkých výzkumných infrastruktur, jejich dalším rozvojem a poskytováním jejích experimentálních kapacit jejich uživatelské komunitě v režimu otevřeného přístupu. Rozpočtovým nákladem způsobilým k úhradě z dotačního titulu velkých výzkumných infrastruktur tedy nejsou náklady na provádění vlastního výzkumu, vývoje a inovací ze strany jejich uživatelů.

Jelikož jsou výsledky výzkumu, vývoje a inovací dosažené uživateli velkých výzkumných infrastruktur jedním z hlavních monitorovacích a hodnotících indikátorů velkých výzkumných infrastruktur, avšak nejsou v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací přiřazovány k „mateřským“ projektům účelové podpory velkých výzkumných infrastruktur, je potřebné tuto situaci změnit. V rovině praktické implementace jde o přiřazování konkrétních výsledků výzkumu,

„Výzkumnou infrastrukturou“ se rozumí zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění výzkumu v příslušných oborech, zahrnující vědecké vybavení a výzkumný materiál, zdroje založené na znalostech, například sbírky, archivy a strukturované vědecké informace, infrastruktury informačních a komunikačních technologií, například sítě GRID, počítačové a programové vybavení, komunikační prostředky, jakož i veškeré další prvky jedinečné povahy, které jsou nezbytné k provádění výzkumu. Tyto infrastruktury se mohou nacházet na jednom místě nebo mohou být „rozmístěné“ v rámci sítě (organizovaná síť zdrojů) v souladu s čl. 2 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). Článek 2 bod 91 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem.

vývoje a inovací, jak jsou definovány a evidovány v rámci Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, ke konkrétním projektům (označeným identifikačním kódem) účelové podpory velkých výzkumných infrastruktur, za využití kterých jich bylo v rámci režimu otevřeného přístupu dosaženo.

Část legislativní úpravy bude muset být v návaznosti řešena v prováděcím předpise, tzn. v nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

K bodu 26 (§ 31 odst. 3 a 6)

V souvislosti s novým ustanovením § 30 odst. 2 písm. b) bod 2 se doplňuje do výčtu povinnost předávat informace o projektech výzkumných organizací podporovaných ze zahraničních zdrojů. Jak bylo již dříve uvedeno, tyto informace v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací zcela chybí.

K bodu 27 (§ 31 odst. 8)

Po zavedení rozhraní pro poskytovatele Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací provozovatel informačního systému neoznamuje poskytovatelům skutečnost o zařazení údajů do informačního systému v uvedených lhůtách, ale rozhraní pro poskytovatele po on-line dodávce vygeneruje průvodku dodávky do informačního systému. Generování průvodky se považuje za okamžité oznámení skutečnosti poskytovateli. V tomto smyslu se upravuje text odstavce 8.

K bodům 28 až 31 (§ 32)

V odstavci 1 se napravuje technická chyba doplněním slova „poskytovatele“, neboť tzv. CEP informaci o poskytovateli účelové podpory obsahuje. Administrativní zátěž se touto úpravou nezvyšuje.

Úprava odstavce 2 písm. a) bod 2 souvisí se změnami v § 7 odst. 7 a § 3 odst. 3 písm. a).

V písmeni b) se mění odkaz v souvislosti s přečíslováním v § 2 odst. 2 v důsledku vložení nového písmene e).

Nový odstavec 4 upravuje situaci, kdy velkou výzkumnou infrastrukturu využije na principu otevřeného přístupu osoba z jiné než hostitelské instituce. Nyní není evidováno, že určitého výsledku bylo dosaženo s využitím velké výzkumné infrastruktury, takže informace RIV jsou v tomto ohledu značně nepřesné. V důkazní nouzi jsou jak příjemci účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu, tak poskytovatel této podpory. Proto se navrhuje zavést tuto evidenci a uložit příslušné povinnosti jak příjemci účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu, tak uživateli tohoto zařízení.

Zvláštním případem jsou případy, ve kterých uživatelem velké výzkumné infrastruktury je občan třetí země, který nemá vůči České republice žádnou informační povinnost. Proto se stanovuje, že v tomto případě musí splnit informační povinnost příjemce účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu.

Tímto ustanovením se zajistí přehled o účelnosti účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu.

K bodu 32 (§ 33 odst. 3)

Ustanovení § 33 odst. 3 je ryze formální a po věcné stránce nadbytečné. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předkládá informace o stavu mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji, které je gestorem v souladu s § 7 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb. a § 33 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., každoročně Radě pro výzkum, vývoj a inovace jako součást podkladů pro přípravu návrhu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace a jeho střednědobého výhledu. Tento je následně po projednání Radou pro výzkum, vývoj a inovace předložen vládě ČR ke schválení, včetně rozpočtových alokací na podporu mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji. Nad rámec toho Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovává rovněž strategické dokumenty týkající se mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji. V uplynulém období byla tato agenda ošetřena Mezirezortní koncepcí mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji ČR do roku 2015, schválenou usnesením vlády ČR ze dne 9. července 2008 č. 852. Ve stávajícím období je daná agenda poté zabezpečena Akčním plánem mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji a internacionalizace prostředí výzkumu a vývoje v ČR na léta 2017-2020, který byl schválený usnesením vlády ze dne 19. prosince 2016 č. 1179.

I když bude toto ustanovení zrušeno, zůstává Radě možnost si vyžádat potřebné informace v rámci běžného pracovního styku nebo na základě jiných ustanovení zákona, např. § 35 odst. 2 písm. a), b), g), i), k) nebo l) zákona.

K bodům 33 až 35 (§ 35 odst. 2 písm. c) a d) a odst. 7 písm. b)

Jedná se o legislativně technické úpravy, které zohledňují změnu § 7 odst. 7.

K bodu 36 (§ 39)

Změna zmocňovacího ustanovení se provádí v souvislosti s vložením nového odstavce 4 do § 32.

K bodu 37 (§ 40 odst. 2)

Tento odstavec se doplňuje z důvodu zakotvení ochrany citlivých informací o postupech, záměrech a dosažených schopnostech zpravodajských služeb, které mohou vyplývat z projektů výzkumu a vývoje realizovaných zpravodajskými službami a mohou znamenat významné riziko pro zajištění bezpečnosti České republiky.

K čl. II (Přechodná ustanovení)

Přechodná ustanovení souvisí s navrženou úpravou ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) zákona. Předmětnou úpravou dojde ke změně okruhu poskytovatelů institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace. V důsledku nové právní úpravy tak někteří poskytovatelé přestanou býti příslušnými k poskytnutí podpory příjemcům, pro něž za účinnosti dřívější právní úpravy vydali rozhodnutí o poskytnutí podpory. Rozhodnutí o poskytnutí podpory jsou v těchto případech vydávána na pětiletá období, která budou trvat i po účinnosti nové právní úpravy. Přechodná ustanovení jsou navržena za účelem zachování příslušnosti poskytovatelů k poskytování podpory, o níž rozhodli před účinností nové právní úpravy. Poskytovatelé příslušní dle nové právní úpravy vydají rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace až po skončení období, na něž byla vydána rozhodnutí o poskytnutí podpory dle původní právní úpravy.

K čl. III (Účinnost)

Návrhem zákona jsou mj. navrženy změny týkající se procesu přípravy státního rozpočtu. Z tohoto důvodu je navrženo, aby návrh zákona nabyl účinnosti počátkem kalendářního roku. Novou právní úpravou se tak bude řídit až procedura přípravy rozpočtu realizovaná během roku 2020.

V Praze dne 6. května 2019

Předseda vlády:

Ing. Andrej Babiš v. r.