1. Zhodnocení platného právního stavu
V souvislosti se vznikem a nadále pokračujícím rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 činí i na podzim roku 2021 orgány veřejné moci omezující opatření, která mají nebo mohou mít negativní dopad také na provozování podnikání. Jedná se zejména o ochranná a mimořádná opatření na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Epidemie koronaviru v současnosti dále pokračuje, přičemž nelze jednoznačně predikovat její další vývoj a dobu trvání jednotlivých opatření. Usnesením vlády České republiky ze dne 19. listopadu 2021 č. 1037 tak bylo vzhledem ke zhoršující se epidemii onemocnění COVID-19 zejména odsouhlaseno vydání mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým se stanovuje omezení v oblasti maloobchodního prodeje a služeb. Toto mimořádné opatření mj. uvádí, že podmínkou pro vstup osob do některých vnitřních a venkovních prostor nebo pro účast na hromadných akcích nebo jiných činnostech, je-li to vyžadováno tímto mimořádným opatřením, je očkování proti onemocnění COVID-19, prodělané onemocnění COVID-19 nebo absolvování RT-PCR testu uznaného za určitých podmínek. Opatření je účinné od 22. listopadu 2021. Dopad výše zmíněných zákazů a omezení se může negativně projevit u osob samostatně výdělečně činných, v jejichž případě může být často zasažen jejich jediný zdroj příjmů, jakkoliv se nejedná o zákaz či většinové omezení jejich činnosti, ale pouze o omezení v určitém rozsahu (který ovšem není zanedbatelný). Obdobně platí i pro společníky malých společností s ručením omezených, jejichž činnost je materiálně obdobná samostatné výdělečné činnosti. V neposlední řadě se výše uvedené dopady týkají rovněž osob činných na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, které pro uvedené podnikatele pracují. V souvislosti s dopady zákazů nebo omezení podnikatelské činnosti, resp. epidemie koronaviru jako celku, vláda České republiky a jednotlivé resorty přistoupily v letech 2020 a 2021 k různým opatřením, která mají poskytnout nezbytnou podporu jednotlivým ekonomickým subjektům. Ačkoli tato opatření podle svého charakteru a zaměření spadala do gesce různých resortů, ve svém souhrnu se snažila vytvářet souvislý celek. V působnosti Ministerstva financí byl na jaře 2020 mimo jiné realizován tzv. kompenzační bonus podle zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 159/2020 Sb.“). Tento daňový bonus byl přiznán osobám samostatně výdělečně činným, jejichž činnost byla zcela nebo z části znemožněna událostmi souvisejícími s koronavirem. Kompenzační bonus byl poskytován ve výši 500 Kč za každý den v rámci prvního bonusového období od 12. března do 30. dubna 2020, resp. na základě novelizace zákona též v rámci druhého bonusového období od 1. května do 8. června 2020, pokud osoba v daný den splňovala podmínky pro jeho poskytnutí. Druhá novelizace tohoto zákona rozšířila okruh subjektů kompenzačního bonusu též o společníky vybraných společností s ručením omezeným, jejichž činnost se často v praxi materiálně příliš neodlišuje od samostatné výdělečné činnosti. Poslední novelizace pak rozšířila dopad kompenzačního bonusu též na osoby činné na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.
V rámci druhé „podzimní“ vlny koronaviru pak došlo k opětovnému zavedení kompenzačního bonusu, tentokrát podle zákona č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění zákona č. 584/2020 Sb. (dále jen „zákon č. 461/2020 Sb.“). Kompenzační bonus podle zákona č. 461/2020 Sb. byl oproti úpravě v rámci zákona č. 159/2020 Sb. záměrně koncipován odlišně. Uvedený daňový bonus již nebyl pojat jako plošná podpora subjektů, jejichž ekonomická činnost byla tak či onak postižena epidemií, nýbrž byl pojat jako cílená podpora pouze omezeného okruhu subjektů, do jejichž činnosti bylo ze strany státu bezprostředně zasaženo cestou přímých zákazů či omezení, popřípadě v těsné souvislosti s těmito zákazy a omezeními. Výše tohoto kompenzačního bonusu zůstala zachována (500 Kč na kalendářní den), stejně jako jeho procesní rámec a jeho správa finančními úřady. Prvním bonusovým obdobím se stalo období od 5. října do 4. listopadu 2020, přičemž s každým dalším prodloužením nouzového stavu bylo podle zákona automaticky vytvořeno další bonusové období. Jak vyplývá z výše uvedeného, kompenzační bonus podle zákona č. 461/2020 Sb. byl zacílen na užší okruh subjektů, než tomu bylo na jaře roku 2020. To odpovídalo přesnějšímu zacílení epidemiologických opatření v dané době. Jako třetí v řadě pak byl přijat zákon č. 95/2021 Sb., o kompenzačním bonusu pro rok 2021, jehož cílem mimo jiné bylo přehodnotit daný institut z hlediska rozsahu, kdy byl opětovně rozšířen tak, aby se jednalo o nástroj, který kompenzoval dopady epidemie koronaviru na jeho příjemce obecně, tedy nikoliv pouze dopady bezprostředních státních zákazů a omezení – tímto způsobem se jeho příjemci staly další osoby, které byly postiženy pouze např. výpadkem poptávky po jimi produkovaném zboží či službách a nárok na „podzimní“ kompenzační bonus jim nevznikl. Namísto vazby na bezprostřední omezení nebo zákaz činnosti ze strany státních opatření byl kompenzační bonus poskytován obecně ke kompenzaci dopadů na činnost subjektu kompenzačního bonusu, které nastaly v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření v souvislosti s epidemií koronaviru. Uvedený dopad musel být současně kvalifikován jako významný, přičemž posouzení této skutečnosti probíhalo prostřednictvím testu poklesu příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z dané podnikatelské činnosti. Aplikovány přitom byly tyto principy: • porovnávána byla výše příjmů (odvozených od tržeb) ve srovnávaném období
s průměrnou měsíční výší příjmů (odvozených od tržeb) ve srovnávacím období, přičemž nárok na kompenzační bonus vznikal v případě, kdy byl takto zaznamenán pokles alespoň o 50 %,
• srovnávaným obdobím byl kalendářní měsíc předcházející bonusovému období, • srovnávacím obdobím bylo období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období
od 1. listopadu 2018 do 31. prosince 2019, které odpovídalo 3 kalendářním měsícům bezprostředně předcházejícím bonusovému období.
Maximální výše kompenzačního bonusu podle zákona č. 95/2021 Sb. byla zvýšena na 1 000 Kč za den, což mimo jiné reflektovalo současné zrušení do té doby roztříštěných a parciálních podpůrných programů, které byly nově paušálním způsobem integrovány do kompenzačního bonusu při současném zákazu souběhu tohoto bonusu s novými souběžně připravenými programy na podporu podnikatelů. V případě osob činných na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti šlo o výši 500 Kč na den. Výše kompenzačního bonusu byla současně individuálně zastropována tak, aby nedocházelo k nespravedlivé překompenzaci v případě subjektů s malými tržbami (např. důchodce či student, který si přivydělával jako podnikatel), v jejichž případě by jinak mohla výše kompenzačního bonusu několikanásobně převýšit jejich příjmy z doby před epidemií.
Relativně samostatným případem vzniku nároku na kompenzační bonus byl případ nařízené karantény nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví v případě osoby samostatně výdělečně činné či společníka společnosti s ručením omezeným, kde bylo při splnění ostatních podmínek odhlédnuto od výše uvedeného testu poklesu příjmů a sama skutečnost trvání této karantény nebo izolace splnění této podmínky nahrazovala. V takovém případě byla aplikována výše kompenzačního bonus snížená na 500 Kč za kalendářní den. Bonusovým obdobím kompenzačního bonusu podle zákona č. 95/2021 Sb. byl kalendářní měsíc, a to v základním, zákonem garantovaném časovém úseku dvou kalendářních měsíců, tj. od 1. února 2021 do 31. března 2021. Následné zavedení dalších bonusových období (opět jako kalendářních měsíců) bylo možné na základě nařízení vlády, a to nejdéle do konce roku 2021 (vláda tuto možnost využila pro měsíce duben a květen 2021). Po uplynutí výše uvedených bonusových období již nebyl kompenzační bonus podle zákona č. 95/2021 Sb. nově poskytován. Aktuální vývoj epidemie, resp. protiepidemických opatření státních orgánů nicméně v tomto ohledu vyžaduje obnovení určitých forem podpory ekonomické činnosti, mezi které patří též kompenzační bonus.
2. Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy
Předkládá se návrh zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022, který obnoví možnost poskytování kompenzačního bonusu v reakci na aktuální vývoj epidemie, resp. protiepidemických opatření státních orgánů. Návrh zákona úzce navazuje na právní úpravu „třetího“ kompenzačního bonusu podle zákona č. 95/2021 Sb., ze kterého přebírá podstatnou část právních norem. Vzhledem k jednorázovému charakteru zákona č. 95/2021 Sb., který byl zacílen na poskytování kompenzačního bonusu v roce 2021, bylo zvoleno řešení v podobě nového zákona, který bude podobně zacílen na poskytování podpory v roce 2022. Ačkoliv tedy není navrhováno řešení v podobě novely předchozího zákona č. 95/2021 Sb., materiálně se do značné míry jedná o aktualizaci této stávající právní úpravy, která ji přizpůsobí nynějším podmínkám, neboť systematika i drtivá většina právních norem navrhovaného zákona se od stávajícího zákona neliší. Tato důvodová zpráva se proto do značné míry omezuje na popis odlišností navrhovaného zákona oproti již existujícímu legislativnímu řešení zákona č. 95/2021 Sb., neboť většina pravidel ohledně kompenzačního bonusu, která se již osvědčila v minulosti, zůstane zachována a obnovený kompenzační bonus bude s dosavadními kompenzačními bonusy sdílet zejména základní právní povahu a řadu parametrů, jakož i převážnou většinu procesního rámce. S ohledem na to je za textem důvodové zprávy pro usnadnění orientace jejího čtenáře uvedeno srovnání rozdílů obou právních úprav metodou platného znění, která je jinak standardně aplikována v případě novelizací právních předpisů. Cílem obnoveného kompenzačního bonusu je opět zmírnit dopady současné epidemie, resp. dopady opatření státních orgánů reagujících na vývoj této epidemie, na osoby samostatně výdělečně činné, resp. na společníky malých společností s ručením omezeným. Stejně tak by měly být zmírněny též dopady na osoby činné na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, které pro uvedené podnikatele pracují. Obnovený kompenzační bonus bude poskytován ke kompenzaci dopadů na činnost subjektu kompenzačního bonusu, které nastaly v důsledku opatření státních orgánů v souvislosti s epidemií koronaviru. Uvedený dopad opět bude muset být kvalifikován jako významný, přičemž posouzení této skutečnosti bude probíhat prostřednictvím testu poklesu příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z dané podnikatelské činnosti, k němuž došlo převážně v důsledku opatření státních orgánů nebo v důsledku péče o dítě v souvislosti s onemocněním COVID-19. Aplikovány přitom budou tyto principy: • porovnává se výše příjmů (odvozených od tržeb) ve srovnávaném období s průměrnou měsíční výší příjmů (odvozených od tržeb) ve srovnávacím období, přičemž nárok na kompenzační bonus bude vznikat v případě, kdy bude takto zaznamenán pokles alespoň o 30 %, • srovnávané období je kalendářní měsíc, který celý spadá do bonusového období (v případě prvního bonusového období jde o prosinec 2021), • srovnávací období je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které si subjekt kompenzačního bonusu zvolí v rámci tzv. rozhodného období (v období od 1. června 2021 do 31. října 2021), popřípadě v období od 1. listopadu 2019 do 31. března 2020, jedná-li se o činnost, kterou nelze efektivně vykonávat v rozhodném období z důvodu jejího sezónního charakteru. Maximální výše kompenzačního bonusu je zachována na 1 000 Kč (v případě prvního bonusového období tedy maximálně 40 000 Kč). V případě osob činných na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti půjde o výši 500 Kč na den. Výše kompenzačního bonusu bude současně individuálně zastropována tak, aby nedocházelo k nespravedlivé překompenzaci. Výše kompenzačního bonusu připadající na jeden kalendářní den bonusového období nebude moci překročit tzv. limitní částku. Limitní částka se vypočte tak, že se stejně jako tomu bylo v předchozí právní úpravě, spočítá na základě údajů o tržbách poskytnutých subjektem kompenzačního bonusu rozdíl průměrné měsíční výše příjmů ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše příjmů ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období (typicky může jít o případy subjektů s malými tržbami – např. důchodce či student, který si přivydělává jako podnikatel, v jejichž případě by jinak mohla výše kompenzačního bonusu několikanásobně převýšit jejich standardní příjmy). Tento rozdíl se pak vydělí počtem dní srovnávaného období, čímž vznikne limit pro daný kalendářní den neboli limitní částka. Tu pak správce bonusu zohlední při předepsání kompenzačního bonusu za příslušné bonusové období. Zaokrouhlování se zde řídí obecnou úpravou daňového řádu (srov. § 146). Relativně samostatným případem vzniku nároku na kompenzační bonus nadále zůstává případ nařízené karantény nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví v případě osoby samostatně výdělečně činné či společníka společnosti s ručením omezeným, kde je při splnění ostatních podmínek odhlédnuto od výše uvedených testů a sama skutečnost trvání této karantény nebo izolace splnění těchto podmínek nahrazuje. V takovém případě bude aplikována výše kompenzačního bonusu snížená na 500 Kč za kalendářní den (stejně jako v minulosti). Bonusovým obdobím nového kompenzačního bonusu bude kalendářní měsíc, a to s výjimkou prvního bonusového období, které zohledňuje klíčové datum pro počátek aktuálních restrikcí 22. listopadu 2021, a tedy bude vymezeno jako období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021. Zákonem je dále garantováno ještě druhé bonusové období odpovídající lednu 2022. Následné zavedení dalších bonusových období (opět jako kalendářních měsíců) bude možné na základě nařízení vlády, a to nejdéle do konce roku 2022. Vydání nařízení vlády bude možné podobně jako dosud při naplnění předpokladu trvání krizových, mimořádných nebo ochranných opatření podle § 1. Kombinací časového a materiálního kritéria je tak zákonem vytvořen dostatečný rámec pro použití podzákonného právního předpisu. Pokud jde o možnost kombinovat nový kompenzační bonus s dotačními programy, bude zachována pouze možnost souběhu jeho čerpání s programem Antivirus, popř. s jeho nástupnickým programem, pokud by došlo ke změně názvu, a s programem sloužícím k úhradě nájemného. V tomto ohledu nedochází k žádné změně oproti předchozímu kompenzačnímu bonusu. Tímto se jakkoli nepředjímá, že zmíněné programy budou příslušným státním orgánem vyhlášeny. Je tak nadále zachováno pojetí, že kompenzační bonus v částce 1000 Kč na kalendářní den představuje nejen podporu fyzické osoby, které významně poklesly příjmy na uspokojení jejích základních životních potřeb (což odpovídá zhruba částce 500 Kč na den), ale též podporu a kompenzaci za zásah do jejího podnikání, které je efektivnější řešit paušalizovaným způsobem formou jednoduchého a hospodárně spravovatelného kompenzačního bonusu, než prostřednictvím dotačních programů. Vychází se tak z premisy, že část zasažených podnikatelů (zejména těch drobnějších) bude saturována kompenzačním bonusem, a nebude tak muset kvantitativně zatěžovat sebe i systém dotací spravovaný na úrovni ústředních orgánů státní správy určený primárně pro větší podnikatele, a v konečném důsledku jej zpomalit. Obnovený kompenzační bonus bude opět spravován jako daňový bonus podle daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen jako „daňový řád“), tedy v procesním režimu správy daní. Vstupním požadavkem pro navrhované opatření je nadále především jeho rychlost a relativně snadná realizovatelnost (omezení administrativy, reálná dostupnost), a to při současném akcentu na prvek spravedlnosti, která zajistí, že se pomoc dostane skutečně zasaženým subjektům, nikoli těm, kteří byli zasaženi pouze nepatrně. K tomu, aby bylo možné tyto dvě hodnoty zajistit, je nicméně nezbytná především odpovědnost v řadách samotných příjemců kompenzačního bonusu. Není totiž možné (a s ohledem na prvek rychlosti ani žádoucí) podrobovat jednotlivé požadavky na finanční podporu formou kompenzačního bonusu detailní kontrole ex ante ohledně toho, že daný požadavek je skutečně oprávněný. Je proto opětovně využit nejen prvek čestného prohlášení, který odpovědnost za to, že požadavky budou vzneseny pouze z řad potřebných, do značné míry přenáší na žadatele samotné, ale rovněž i koncept tzv. samovyměření, kdy kompenzační bonus bude vyměřen ex lege na základě podané žádosti. Tento koncept zejména velmi zjednodušuje a zrychluje samotné vyměření. Odpovědnost žadatelů je tedy klíčovým prvkem, jakkoliv platí, že ze strany orgánů zajišťujících správu kompenzačního bonusu bude uplatňován maximálně vstřícný a kooperativní přístup. Tak jako dosud bude ze strany orgánů Finanční správy České republiky k dispozici dobrovolný interaktivní formulář a aplikace, která žadatelům pomůže se snadno zorientovat podle toho, o jaký titul svůj nárok opírají, resp. do jakého okruhu subjektů kompenzačního bonusu spadají. Prvku dostupnosti a rychlého vyřízení má být dosaženo tím, že působnost k vyřízení žádostí a vyplacení kompenzačního bonusu bude opět svěřena orgánům Finanční správy České republiky, které mají rozsáhlou síť finančních úřadů a jejich územních pracovišť a zároveň spravují daně z příjmů, díky čemuž mají přehled o ekonomických aktivitách podnikatelů. Orgány Finanční správy České republiky se při administraci kompenzačního bonusu podle všech třech dosavadních zákonů více než osvědčily, což je garancí efektivní a kvalitní správy také v případě nyní navrhovaného obnoveného kompenzačního bonusu.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a plně respektuje též Listinu základních práv a svobod. Navrhovaný zákon je souladný s ústavním principem rovnosti (jak neakcesorické, tak akcesorické), neboť kompenzační bonus je poskytován všem osobám při splnění nediskriminačních podmínek. Není preferováno jedno odvětví hospodářství před jiným, naopak kompenzační bonus je z tohoto pohledu poskytován všem bez rozdílu charakteru jejich činnosti, resp. kritérium činnosti je svázáno toliko s dopadem proticovidových opatření státních orgánů na danou činnost. Princip rovnosti je zohledněn též v rámci stanovení okruhu osob, resp. podmínek určujících, zda došlo v důsledku zákonem předvídaných událostí souvisejících se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 u dané osoby ke vzniku nároku na kompenzační bonus. Kompenzační bonus je daňovým bonusem a současně je daní v procesním smyslu, tj. je spravován v režimu daňového řádu. Podle čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod lze daně a poplatky ukládat pouze na základě zákona. Podle návrhu zákona se předpokládá, že případná další bonusová období budou stanovena nařízením vlády jako předpisem nižší právní síly než zákon. Tento koncept obsahuje již stávající zákon č. 95/2021 Sb. a předmětné nařízení vlády bylo také dvakrát skutečně vydáno. Nyní fakticky dochází pouze k aktualizaci časového úseku, během něhož lze tento nástroj použít, zatímco ostatní podmínky jeho použití se nemění. V podrobnostech ke zhodnocení souladu uvedenému institutu s ústavním pořádkem České republiky lze odkázat na důvodovou zprávu k zákonu č. 95/2021 Sb.
4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je plně slučitelný s právem Evropské unie a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie. S poukazem na sekundární právo Evropské unie lze konstatovat, že také v tomto ohledu předkládaná právní úprava respektuje závazky, které pro Českou republiku v této oblasti z členství v Evropské unii vyplývají. Poskytnutí kompenzačního bonusu nemá charakter nedovolené veřejné podpory, přičemž tato podpora je poskytována v souladu s pravidly evropského práva pro tuto oblast. Kompenzační bonus bude notifikován Evropské komisi jako opatření v rámci Dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 ze dne 19. března 2020. Vzhledem k tomu, že uvedený Dočasný rámec v čl. 3.1 bod 22 písm. c) nepřipouští, aby podpora byla poskytnuta osobě, která byla v úpadku nejpozději k 31. prosinci 2019, bude těmto osobám kompenzační bonus poskytnut v tzv. režimu de minimis, který je upraven nařízením č. 1407/2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, a to při splnění pravidel tohoto režimu (zejména limitů pro výši podpory a pravidel pro její vykazování). Uvedený způsob kombinace režimů již byl aplikován v případě předchozích úprav kompenzačních bonusů, a v této souvislosti též akceptován ze strany Evropské komise.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, podle čl. 10 Ústavy.
6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Navrhované opatření bude mít negativní dopad na inkaso veřejných rozpočtů. Pro odhad dopadů byly využity údaje o počtech žádostí o kompenzační bonus z jara roku 2021, výši vyplacených částek, dalších dostupných údajů a nově nastavených parametrů. O kompenzační bonusy jaro 2021 si požádalo cca 155-160 tis. žadatelů za jedno bonusové období a bylo vyplaceno průměrně 4,1 mld. Kč za jedno bonusové období. Pro bonusová období prosinec 2021 a leden 2022 budou dle současně nastavených vládních opatření jiná, mírnější omezení, což by vedlo ke snížení počtu žadatelů. Současně však jsou nově nastaveny některé volnější podmínky pro čerpání kompenzačního bonusu, což v konečném důsledku povede ke zvýšení počtu žadatelů a vyplacených částek. Na základě údajů o počtu žádostí o kompenzační bonus z jara roku 2021, výše vyplacených částek dalších dostupných údajů a nově nastavených parametrů lze konzervativně předpokládat, že by si o kompenzační bonus dle tohoto zákona mohlo požádat až cca 170 tisíc subjektů kompenzačního bonusu. Odhad dopadu zohledňuje předpoklad, že část subjektů kompenzačního bonusu nedosáhne na maximální výši kompenzačního bonusu 1 000 Kč dle ustanovení § 10 odst. 2 tohoto zákona.
Odhadovaný negativní dopad: Dopad kompenzačního bonusu v mld. Kč (bez dopadu kompenzace obcím a krajům) VR SR obce kraje
Za období od 22. listopadu do 31. prosince 2021 (40 dnů) -5,9 -3,7 -1,6 -0,6 Za období od 1. ledna do 31. ledna 2022 (31 dnů) -4,5 -2,8 -1,2 -0,4
Celkem -10,4 -6,5 -2,8 -1,0
Dopad kompenzačního bonusu v mld. Kč (včetně dopadu kompenzace obcím a krajům) VR SR obce kraje
Za období od 22. listopadu do 31. prosince 2021 (40 dnů) -5,9 -3,7 -0,3 -0,1 Za období od 1. ledna do 31. ledna 2022 (31 dnů) -4,5 -2,8 -0,2 -0,1 Nenávratný příspěvek obcím a krajům - 80 % -3,1
Celkem -10,4 -9,6 -0,6 -0,2
Po stránce rozpočtové je i v případě navrhovaného kompenzačního bonusu převzat koncept, podle něhož je kompenzační bonus vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Důsledkem uvedeného pravidla je skutečnost, že kompenzační bonus je fakticky hrazen z výnosů daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která je daní rozpočtově sdílenou státním rozpočtem a rozpočty obcí a krajů. Dosavadní zákon č. 95/2021 Sb. obsahuje systém kompenzace těchto dopadů kompenzačního bonusu do rozpočtů obcí a krajů ze státního rozpočtu formou příspěvku odpovídajícího reálnému podílu obcí a krajů na financování kompenzačního bonusu. Tento systém zůstává zachován i pro obnovený kompenzační bonus.
7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaný zákon nebude mít žádné negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů, neboť je postaven na dispozičním principu, kdy žadatel prostřednictvím jím podané žádosti implicitně dává pokyn k zpracování jeho osobních údajů.
8. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaný zákon předpokládá využití fungujících mechanismů ze strany orgánů Finanční správy České republiky, včetně mechanismů kontroly řádného výkonu veřejné moci, a nezvadává tak příčinu k zvýšenému riziku korupce.
9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo ochranu státu a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu ve smyslu usnesení vlády č. 343/D z roku 2015.
10. Způsob projednání návrhu zákona
Současně s předložením návrhu zákona se předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to vzhledem k výše uvedeným důvodům, tj. zejména k potřebě co nejrychleji dostat finanční výpomoc k postiženým podnikatelům.
Obecně
Jak již bylo uvedeno v obecné části důvodové zprávy, vzhledem k převzetí většiny ustanovení současného zákona č. 95/2021 Sb. do navrhovaného zákona, jakož i k zachování jeho systematiky, komentuje tato zvláštní část důvodové zprávy toliko podstatné odchylky navrhovaného zákona od předchozí právní úpravy. Tento postup je dán rovněž povahou navržené materie, kdy se materiálně jedná o obnovení institutu kompenzačního bonusu upraveného jednorázovým zákonem pro rok 2021 tak, aby mohl být na základě dalšího, nyní navrhovaného jednorázového zákona poskytován také v následujícím roce 2022. Tomu odpovídá též formulace názvu zákona.
K § 1
S ohledem na princip jednoty a vnitřní bezrozpornosti právního řádu se dosavadní pojem „krizová opatření“, který byl používán v nejširším smyslu slova, nahrazuje výčtem tří typů opatření: 1) krizová opatření (stricto sensu) ve smyslu zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, 2) mimořádná opatření a 3) ochranná opatření - obojí ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, resp. nařízená mimořádná opatření podle zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
K § 2 odst. 2
Stanoví se, že rozhodným dnem, který pro osobu samostatně výdělečně činnou znamená vstupní kvalifikaci do množiny subjektů kompenzačního bonusu, je nově 22. listopad 2021, tedy datum účinnosti mimořádných opatření, která jsou hlavním důvodem pro předložení návrhu zákona. K danému datu je nutné být buďto aktivním podnikatelem, anebo podnikatelem s přerušenou činností, pokud toto přerušení netrvá déle než 1 rok. Je tak zohledněno zejména specifické postavení tzv. sezónních podnikatelů, kteří mohou mít po část roku svou činnost přerušenou a k její opětovné aktivaci dojde až po 22. listopadu 2021.
K § 3 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 4 písm. b)
Stanoví se, že rozhodným dnem, který pro společníka společnosti s ručením omezeným znamená vstupní kvalifikaci do množiny subjektů kompenzačního bonusu, je nově 22. listopad 2021, tedy datum účinnosti mimořádných opatření, která jsou hlavním důvodem pro předložení návrhu zákona.
K § 3 odst. 4 písm. a)
V § 3 odst. 4 písm. a) je stejně jako v předchozím zákoně zakotven požadavek dosažení minimálního obratu společnosti s ručením omezeným jako forma garance toho, že se jedná o společnost elementárně životaschopnou a vyvíjející ekonomickou aktivitu alespoň v minimálním přiměřeném rozsahu. Limitem je dosažení stanovené výše ročního úhrnu čistého obratu společnosti (resp. takový předpoklad v případě společnosti, která ještě neukončila první zdaňovací období, po jehož celou délku vykonává činnost). V předchozím zákoně byl tento limit stanoven ve výši 180 000 Kč (v případě začínající společnosti pak 120 000 Kč). V nyní předkládaném návrhu zákona jsou obě výše sjednoceny na 120 000 Kč s ohledem na skutečnost, že k testování daného obratu bude již docházet v mezích období ekonomicky zasažených současnou epidemií.
K § 5 odst. 4
Institut tzv. rozhodného období je podle dosavadní i navrhované úpravy relevantní pro tzv. test majoritního příjmu subjektu kompenzačního bonusu a pro určení relevantní doby zaměstnání u osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Nově je pak určující pro volbu srovnávacího období podle § 8 odst. 3. Základem pro určení rozhodného období je léto a začátek podzimu daného roku, tedy období, které je obecně nejméně zasažené epidemickou situací a během kterého nejsou v účinnosti žádná opatření státních orgánů způsobující zásadní omezení podnikatelské činnosti. Dochází k posunu dat vymezujících rozhodné období tak, aby bylo reflektováno poslední uplynulé léto a začátek podzimu, a zároveň dochází k prodloužení intervalu o 1 měsíc, což mj. zvyšuje šanci části subjektů kompenzačního bonusu splnit předpoklady pro vznik nároku na kompenzační bonus. Zároveň v daném ustanovení dochází k formálnímu zohlednění skutečnosti, že první bonusové období nebude plně odpovídat kalendářnímu měsíci, ale bude jej o několik dní přesahovat.
K § 6 odst. 1
S ohledem na zúžení příčin, pro které lze činnost podnikatele považovat za významně dotčenou pro účely posouzení vzniku nároku na kompenzační bonus, dochází k vypuštění demonstrativního výčtu dopadů koronaviru či souvisejících okolností. Samotné vymezení pojmu „významně dotčené činnosti“ je obsaženo v § 8 odst. 1 a 6.
K § 6 odst. 4
S ohledem na to, že srovnávací období, klíčové pro posouzení poklesu tržeb na straně subjektu kompenzačního bonusu, je nově koncipováno jako podmnožina rozhodného období (viz § 8 odst. 3), navrhuje se vypuštění stávající alternativy použití rozhodného období v § 6 odst. 4 písm. b) v rámci tzv. testu majoritního příjmu subjektu kompenzačního bonusu, neboť tato alternativa již pozbyla věcného smyslu a byla by pro uživatele spíše zavádějící a zesložiťující.
K § 7 odst. 1
S ohledem na zúžení příčin, pro které lze činnost zaměstnavatele považovat za významně dotčenou pro účely posouzení vzniku nároku na kompenzační bonus, dochází ke zjednodušení textu obdobně, jako v § 6 odst. 1. Samotné vymezení pojmu „významně dotčené činnosti“ je obsaženo v § 8 odst. 1 a 6.
K § 7 odst. 4 písm. b)
Stanoví se, že rozhodným dnem, který pro osobu vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr znamená vstupní kvalifikaci do množiny subjektů kompenzačního bonusu, je nově 22. listopad 2021, tedy datum účinnosti mimořádných opatření, která jsou hlavním důvodem pro předložení návrhu zákona.
K § 8 odst. 1
Pro vznik nároku na kompenzační bonus zůstává zachováno dosavadní kritérium poklesu tržeb, na základě kterého může nárok na kompenzační bonus vzniknout pouze tomu, kdo oproti běžnému běhu věcí vykazuje pokles tržeb. Nově však musí být naplněna i příčinná souvislost mezi poklesem tržeb a působením opatření podle § 1 nebo péčí o dítě ze strany podnikatele či jeho zaměstnance v souvislosti s onemocněním COVID-19. Tyto příčiny by měly způsobovat převážnou část poklesu tržeb. Vzhledem k tomu, že v aplikační praxi není možné exaktně spočítat, co je přesnou příčinou poklesu tržeb, postačí pro zachování nároku na kompenzační bonus, aby pokles tržeb nebyl zjevně způsoben jiným faktorem - zejména vlastní (ne)aktivitou podnikatele, který svou činnost utlumí či fakticky (byť ne formálně) přeruší, případně sezónním charakterem jeho činnosti, kdy v relevantním období dochází k pravidelnému útlumu činnosti a poklesu tržeb. Je tak do jisté míry zohledněn požadavek vyvěrající z principu daňové neutrality. Konstrukce kompenzačního bonusu by se ideálně neměla stát motivací pro část podnikatelů (zejména ty nejdrobnější), aby svou činnost utlumili tak, aby dané kvalifikační kritérium splnili. Požadovaná příčinná souvislost mezi působením opatření podle § 1 a poklesem tržeb, jakož i stávající konstrukce srovnávacího a srovnávaného období, která zohledňuje období, které předchází bonusovému období, a kratší doba zákonem garantovaného trvání bonusového období, by tomuto nežádoucímu efektu měly předejít. Podstatnou změnou je přenastavení samotného parametru procentního poklesu tržeb na straně subjektu kompenzačního bonusu – na rozdíl od předchozí úpravy, která zde stanovila podmínku poklesu alespoň o 50 %, nově je požadován pouze pokles ve výši 30 %. To odpovídá specifikům současné podoby opatření podle § 1, která nejsou směřována jako plošné zákazy, nýbrž pouze jako plošná omezení ve vztahu k části zákazníků. Podnikatelé tak jsou bezprostředně dotčeni těmito opatřeními pouze tím, že přicházejí o tržby plynoucí od odběratelů (zákazníků), vůči nimž je takovýto prodej zakázán. Jde primárně o osoby (zákazníky), kteří nejsou očkováni proti onemocnění COVID-19, přičemž tito zákazníci zpravidla nebudou tvořit většinu. Tomu musí odpovídat i procento poklesu tržeb, které odůvodňuje vznik nároku na podporu.
K § 8 odst. 2
Srovnávané období pro určení poklesu tržeb na straně subjektu kompenzačního bonusu se navrhuje nadále v principu zachovat jako kalendářní měsíc, avšak nově nepůjde o měsíc bezprostředně předcházející příslušnému bonusovému období, nýbrž o kalendářní měsíc, který celý spadá do bonusového období. V případě prvního bonusového období tak půjde o prosinec 2021, v případě druhého bonusového období o leden 2022. Důvodem pro tento posun je především reflexe skutečnosti, že negativní působení mimořádných opatření se plně projeví až v měsíci prosinci. Důsledkem této změny je pak skutečnost, že žádost o kompenzační bonus bude možné účinně podat až po skončení příslušného bonusového období (teprve pak lze spočítat tržby za dané srovnávací období), nikoli v jeho průběhu, jak tomu bylo u předchozích kompenzačních bonusů. Z ekonomického pohledu se však nic nemění, neboť žádost se podává ihned po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k propadu tržeb.
K § 8 odst. 3
K tomu, aby mohl být objektivně reflektován dopad opatření podle § 1 na podnikatelskou činnost, resp. na pokles tržeb z této činnosti, je zapotřebí upravit tzv. srovnávací období tak, aby zahrnovalo období časově blízké období srovnávanému. Současně by mělo jít o období, kdy podnikatelská činnost byla epidemickou situací a opatřeními podle § 1 co nejméně omezena, tj. tržby z tohoto období lze považovat za výchozí standard pro podnikání v dnešní době zohledňující transformaci některých oborů v důsledku dlouhodobého dopadu epidemie. Srovnávacím obdobím tak jsou tradičně tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce (což je interval vhodný pro eliminaci nežádoucích výkyvů v podnikatelské činnosti), přičemž si je subjekt kompenzačního bonusu zvolí v rámci tzv. rozhodného období. To je vymezeno v § 5 odst. 4 tak, že zahrnuje 5 kalendářních měsíců (od 1. června 2021 do 31. října 2021). Subjekt kompenzačního bonusu tak vybírá ze tří možností. Speciální pravidlo je pak stanoveno pro tzv. sezónní podnikatele, jejichž činnost nelze efektivně vykonávat v měsících spadajících do rozhodného období, tedy v létě a na začátku podzimu. Pro tyto podnikatele, resp. pro subjekty kompenzačního bonusu je zde alternativní možnost vybrat tři po sobě jdoucí kalendářní měsíce z období od 1. listopadu 2019 do 31. března 2020, což je poslední epidemií a na ni reagujícími opatřeními nezasažené zimní období (vědomě je zde zahrnut též březen 2020, po jehož část již byly některé restrikce účinné, a to v zájmu zachování širší možnosti volby pro ty subjekty, které nemusely být první vlnou restrikcí v tomto měsíci nutně zasaženy). Pro posouzení, zda je určitá činnost sezónního charakteru, tedy toho, zda ji nelze v daném období efektivně vykonávat, platí, že se musí jednat o nemožnost objektivní, tj. musí vyplývat z vlastní povahy dané činnosti, která je společná v principu všem subjektům, které danou činnost provozují (platí tedy pro daný obor jako celek). Jinými slovy, tato nemožnost nemůže být důsledkem individuálního nastavení ze strany podnikatele, jeho obchodního konceptu či soukromých priorit (např. letní přerušení činnosti z titulu každoroční dovolené). Půjde tak typicky o činnosti, které jsou navázány na konkrétní roční období buď tak, že je v jiném období fakticky vykonávat nelze (např. zimní sporty) či z objektivních důvodů razantně klesá poptávka po nich (např. provozování saun v letních měsících). Naproti tomu uvedená nemožnost nemusí být dána absolutně, ale postačí, že jde o nemožnost účelného výkonu dané činnosti, tedy zejména o nemožnost ji vykonávat obvyklým ekonomicky přínosným způsobem odpovídajícím standardům daného oboru. Obecně pak platí, že za projev sezónnosti nelze považovat dílčí ekonomické výkyvy při celoročním provozování dané činnosti, kdy v určitých obdobích roku je poptávka vyšší a v určitých nižší (např. v letních měsících, kdy řada zákazníků není přítomna z titulu dovolených).
K § 8 odst. 4 a 5
V rámci úpravy specifického postupu určení srovnávacího období pro začínající podnikatele je aktualizován počet kalendářních měsíců, v jejichž rámci lze alternativně zvolit srovnávací období, a to tak, aby tento počet reflektoval změnu základního nastavení určení srovnávacího období v odstavci 3.
K § 8 odst. 6
Dochází k legislativně-technické úpravě spočívající v přesunu legislativní zkratky „karanténa“ z vypuštěného textu v ustanovení § 6 odst. 1 písm. b).
K § 9 odst. 4
Doplňuje se požadavek na to, aby nárok na kompenzační bonus mohl vzniknout pouze té osobě samostatně výdělečně činné, která aktivně vykonává svou podnikatelskou činnost. Pouze tato osoba může reálně utrpět bezprostředním důsledkem opatření podle § 1, což by měl být základní materiální předpoklad pro vznik nároku na kompenzační bonus. Tím se nová právní úprava liší od předchozích zákonů upravujících kompenzační bonus, neboť v nich se cílilo též na situace, kdy v důsledku plošných zákazů podnikatelé legitimně svou podnikatelskou činnost přerušili. Naproti tomu stávající koncepce opatření podle § 1 počítá pouze s omezeními, která mají potenciál zasáhnout aktivní podnikatelskou činnosti, nikoliv danou činnost zakázat.
K § 10 odst. 2
Ustanovení § 10 odst. 2 upravuje podobně jako v dosavadním zákoně individuální zastropování výše kompenzačního bonusu tak, aby nedocházelo k nespravedlivé překompenzaci. Výše kompenzačního bonusu připadající na jeden kalendářní den bonusového období nebude moci překročit tzv. limitní částku. Limitní částka se vypočte tak, že se stejně jako tomu bylo v předchozí právní úpravě, spočítá na základě údajů o tržbách poskytnutých subjektem kompenzačního bonusu rozdíl průměrné měsíční výše příjmů ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše příjmů ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období. Tento rozdíl se pak vydělí počtem dní srovnávaného období, čímž vznikne limit pro daný kalendářní den neboli limitní částka. Tu pak správce bonusu zohlední při předepsání kompenzačního bonusu za příslušné bonusové období. Zaokrouhlování se zde řídí obecnou úpravou daňového řádu (srov. § 146). Vztažením limitu na kalendářní den (nikoli na bonusové období jako celek) se dosáhne jednak spravedlivější aplikace daného ustanovení (zejména v případech, kdy kompenzační bonus není čerpán za všechny dny bonusového období), a jednak se umožní korektní aplikace tohoto pravidla pro první bonusové období, které přesahuje rámec kalendářního měsíce a je tvořeno celkem 40 dny připadajícími na konec listopadu a prosinec 2021.
K § 11
Prvním bonusovým období je prosinec 2021 rozšířený o časový úsek od 22. listopadu do 31. listopadu 2021, čímž je reflektována skutečnost, že klíčová mimořádná opatření jsou v účinnosti již od 22. listopadu 2021. Druhé bonusové období odpovídá lednu 2022. S ohledem na zachování principu daňové neutrality je počet bonusových období garantovaných zákonem stanoven v počtu dvou. K případnému dalšímu prodlužování je pak povolána vláda prostřednictvím nařízení, což je konstrukce, která se v minulých obdobích již osvědčila. Zůstává tak zachována flexibilita reflektující vývoj epidemické situace, opatření podle § 1 i ekonomické situace.
K § 19 odst. 2 a § 22 odst. 2
V návaznosti na zkušenosti s převody příspěvkům obcím a krajům u předchozích kompenzačních bonusů se navrhuje výslovně normovat pravidlo reflektující elementární procesní ekonomii a hospodárnost dosud dovozované z analogické aplikace § 6 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. K poukázání příspěvku připadajícího na danou obec, resp. kraj by tak mělo dojít pouze tehdy, pokud dosáhne výše alespoň 500 Kč. Nároky pod touto hodnotou se zaevidují do dalšího čtvrtletí s tím, že nevyčerpané příspěvky na příslušné položce státního rozpočtu do konce roku budou použity na úpravu jeho schodku.
K § 23
S ohledem na skutečnost, že dosud nebyl schválen zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2022 a datum jeho schválení lze obtížně predikovat, doplňuje se do zákona společné ustanovení pro poukázání příspěvků obcím a krajům kompenzujících z větší části výpadek jejich daňových příjmů. Pro případ, že k patnáctému dni kalendářního čtvrtletí, kdy má být v souladu s § 19 odst. 2 a § 22 odst. 2 poukázán příspěvek obci nebo kraji, nebude účinný zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, bude tento příspěvek poukázán k patnáctému dni následujícího kalendářního čtvrtletí. Obce a kraje tak o kompenzaci nepřichází, pouze může dojít v důsledku objektivně dané skutečnosti (stav rozpočtového provizoria) k odložení poukázání dané kompenzace.
K § 24
S ohledem na aktuální časový rámec období poskytování kompenzačního bonusu a naléhavou potřebu tento nástroj použít k poskytnutí finanční pomoci podnikatelům, kteří byli neočekávaně postiženi výpadkem příjmů v důsledku současných opatření, resp. epidemie jako takové, se navrhuje stanovit účinnost zákona dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Navržená účinnost tak respektuje § 3 odst. 4 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů (naléhavý obecný zájem je v případě kompenzačního bonusu zcela nepochybně dán – blíže viz obecná část důvodové zprávy).
TEXT NAVRHOVANÉHO ZÁKONA V POROVNÁNÍ SE ZÁKONEM Č. 95/2021 SB.,
O KOMPENZAČNÍM BONUSU PRO ROK 2021
V l á d n í n á v r h
ZÁKON
ze dne … 2021
o kompenzačním bonusu pro rok 2021 2022
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 nebo s krizovými,
1)
mimořádnými nebo ochrannými opatřenímipřijatými z důvodu tohoto ohrožení (dále jen
„kompenzační bonus“).
ČÁST DRUHÁ
KOMPENZAČNÍ BONUS
§ 2
Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné
(1) Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění.
(2) Subjektem kompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo ke dni 5. října 2020
22. listopadu 2021 byl
a) osobou podle odstavce 1, nebo
b) osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po dni
12. března 2020 22. listopadu 2020.
1) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů.
§ 3
Subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným
(1) Subjektem kompenzačního bonusu je také fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má
a) nejvýše 2 společníky, kteří jsou fyzickými osobami a jejichž podíl není představován kmenovým listem, nebo
b) pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny, a jejichž podíl není představován kmenovým listem.
(2) Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 může být pouze ten, kdo
a) splňoval podmínky podle odstavce 1 ke dni 5. října 2020 22. listopadu 2021,
b) byl ke dni 5. října 2020 22. listopadu 2021 daňovým
1. rezidentem České republiky, nebo
2. nerezidentem České republiky, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období, do něhož spadá příslušné bonusové období, podle § 35ba odst. 2 zákona o daních z příjmů.
(3) Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným, která v bonusovém období byla
a) v úpadku nebo v likvidaci nebo
b) nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.
(4) Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být dále společník společnosti s ručením omezeným,
a) jejíž obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za žádné z 2 skončených zdaňovacích období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházejících bonusovému období
nepřekročil částku 180 000 120 000 Kč, nebo která předpokládá, že její obrat podle § 1d
odst. 2 zákona o účetnictví za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, nepřekročí částku 120 000 Kč, a
b) která nebyla ke dni 5. října 2020 22. listopadu 2021 daňovým rezidentem České republiky,
nebo jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.
(5) V případě, že je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění podmínek podle odstavců 1 až 4 ve vztahu ke každé společnosti s ručením omezeným samostatně.
§ 4
Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody
o práci konané mimo pracovní poměr
(1) Subjektem kompenzačního bonusu je také osoba, která vykonávala v rozhodném období práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr a v důsledku toho byla alespoň 3 kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec a současně nevykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec; to neplatí, pokud se jedná o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona upravujícího nemocenské pojištění.
(2) Dohodou o práci konané mimo pracovní poměr se pro účely tohoto zákona rozumí dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti podle zákoníku práce.
(3) Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.
§ 5
Společná ustanovení pro subjekt kompenzačního bonusu
(1) Subjekt kompenzačního bonusu je daňovým subjektem.
(2) Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být osoba, která v bonusovém období byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.
(3) Členy jedné rodiny se pro účely tohoto zákona rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.
(4) Rozhodným obdobím je období od 1. června 2020 do 30. září 2020 2021 do 31. října 2021. Subjekt kompenzačního bonusu podle § 4 může pro splnění podmínek podle tohoto zákona jako rozhodné období použít 4 5 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období, z nichž poslední celý spadá do bonusového období.
§ 6
Předmět kompenzačního bonusu
(1) Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud jedna nebo více těchto činností byly významně dotčeny v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména z důvodu
a) nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny subjektu kompenzačního bonusu nebo provozovny společnosti s ručením omezeným,
b) karantény nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „karanténa“) subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
c) péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
d) omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným nebo
e) omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným.
(2) Předmětem kompenzačního bonusu v případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 2 je výkon činnosti podle odstavce 1 pouze, pokud se jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmů ve srovnávacím období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností; přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů.
(3) Předmětem kompenzačního bonusu v případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 3 je výkon činnosti podle odstavce 1 pouze, pokud se jedná o
a) společnost s ručením omezeným, u níž převažující část příjmů ve srovnávacím období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností, a
b) subjekt, u něhož převažující část příjmů ve srovnávacím období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností společnosti podle písmene a); přitom se zohlední pouze příjmy odpovídající podílu společníka v této společnosti a dále příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů.
(4) Pro splnění podmínky podle odstavců 2 a 3 lze namísto
a) převažující části příjmů zohlednit převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti a
b) srovnávacího období použít rozhodné období.
§ 7
Předmět kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody
o práci konané mimo pracovní poměr
(1) Předmětem kompenzačního bonusu je také výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato práce nemohla být vykonávána z důvodů na straně zaměstnavatele, které nastaly v důsledku toho, že činnost zaměstnavatele byla významně dotčena v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1.
(2) Předmětem kompenzačního bonusu v případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 4 je výkon práce podle odstavce 1 pouze, pokud se jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmů v rozhodném období plynula od zaměstnavatele podle odstavce 1; přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů.
(3) Pro splnění podmínky podle odstavce 2 lze namísto převažující části příjmů zohlednit převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti.
(4) Zaměstnavatelem podle odstavce 1 se rozumí zaměstnavatel, se kterým měl subjekt kompenzačního bonusu
a) v rozhodném období uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr a který mu za toto období zúčtoval započitatelný příjem v částce zakládající účast na nemocenském pojištění a
b) ke dni 5. října 2020 22. listopadu 2021 uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní
poměr.
§ 8
Společná ustanovení pro předmět kompenzačního bonusu
(1) Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném
období 50 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období. Činnost se nepovažuje za významně dotčenou, pokud je tento pokles příjmů zjevně způsoben převážně jinými důvody, než
a) dopadem opatření podle § 1 nebo
b) péčí o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážkou v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance v souvislosti s onemocněním COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2.
(2) Srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc bezprostředně předcházející bonusovému
období, který celý spadá do bonusového období.
(3) Srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období od 1. listopadu 2018 do 31. prosince 2020, jejichž názvy se shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období. Lze-li takto určit více období, je srovnávacím obdobím to, které si subjekt kompenzačního bonusu zvolí.
(3) Srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které si subjekt kompenzačního bonusu zvolí v rámci
a) rozhodného období, nebo
b) období od 1. listopadu 2019 do 31. března 2020, nelze-li činnost podle odstavce 1 z důvodu jejího sezónního charakteru účelně vykonávat v žádném ze 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci rozhodného období.
(4) V případě, kdy se subjekt kompenzačního bonusu podle § 2 stal osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění později než v první den srovnávacího období určeného podle odstavce 3, je srovnávacím obdobím kterékoliv období
3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 8 5 kalendářních měsíců,
po jejichž celou dobu byl touto osobou.
(5) V případě, kdy společnost s ručením omezeným, jejímž je subjekt kompenzačního bonusu podle § 3 společníkem, vznikla později než v první den srovnávacího období určeného podle odstavce 3, je srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních
měsíců v rámci období prvních 6 5 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu tato společnost
existovala.
(6) V kalendářním dni, kdy trvá nařízená karanténa nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „karanténa“) subjektu kompenzačního bonusu, který je účasten
nemocenského pojištění, se za významně dotčenou vždy považuje
a) samostatná výdělečná činnost tohoto subjektu kompenzačního bonusu a
b) činnost společnosti s ručením omezeným, které je tento subjekt kompenzačního bonusu společníkem, a to pouze pro účely vzniku nároku na kompenzační bonus tohoto společníka.
§ 9
Vyloučení nároku na kompenzační bonus
(1) Subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na
a) podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonus,
b) kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost,
c) kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu související se zmírňováním následků výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, s výjimkou podpory poskytované v rámci programu Antivirus nebo programu tento program nahrazujícího, a podpory, která slouží k úhradě nájemného, a
d) kompenzační bonus podle § 3 za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela
1. v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu související se zmírňováním následků výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, s výjimkou podpory poskytované v rámci programu Antivirus nebo programu tento program nahrazujícího, a podpory, která slouží k úhradě nájemného, nebo
2. z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou v rámci programu Antivirus nebo programu tento program nahrazujícího.
(2) Subjektu kompenzačního bonusu může nárok na kompenzační bonus vzniknout za kalendářní den pouze
a) podle § 2, 3 nebo 4,
b) jednou v případě, že je společníkem více společností s ručením omezeným,
c) jednou bez ohledu na počet významně dotčených činností a
d) jednou v případě, že vykonává činnost na základě více než jedné dohody o práci konané mimo pracovní poměr.
(3) Kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.
(4) Subjektu kompenzačního bonusu podle § 2 může nárok na kompenzační bonus vzniknout pouze za kalendářní den, ve kterém není jeho samostatná výdělečná činnost přerušena.
§ 10
Výše kompenzačního bonusu
(1) Výše kompenzačního bonusu činí 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období.
(2) V případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 2 nebo 3 nesmí výše kompenzačního bonusu za bonusové období překročit rozdíl průměrné měsíční výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období.
(2) V případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 2 nebo 3 nesmí výše kompenzačního bonusu připadající na kalendářní den bonusového období překročit limitní částku. Limitní částka se vypočte jako rozdíl průměrné měsíční výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období vydělený počtem kalendářních dní srovnávaného období.
(3) V případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 4 činí výše kompenzačního bonusu 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období.
(4) V případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 2 a 3 činí výše kompenzačního bonusu 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, za který je kompenzační bonus poskytován pouze z důvodu významného dotčení činnosti podle § 8 odst. 6.
§ 11
Bonusové období
(1) Bonusovým obdobím je kalendářní měsíc v období od 1. února 2021 do 31. března 2021.
(1) Prvním bonusovým obdobím je období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021. Druhým bonusovým obdobím je období od 1. ledna 2022 do 31. ledna 2022.
(2) Vláda může nařízením stanovit jako další bonusové období kalendářní měsíc v období
od 1. dubna 2021 února 2022 do 31. prosince 2021 2022, a to pro kalendářní měsíc, kdy lze
předpokládat trvání krizových opatření podle § 1.
ČÁST TŘETÍ
SPRÁVA KOMPENZAČNÍHO BONUSU
§ 12
Správa a správce kompenzačního bonusu
(1) Kompenzační bonus se spravuje jako daň podle daňového řádu.
(2) Kompenzační bonus je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
(3) Správcem kompenzačního bonusu je finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o kompenzační bonus (dále jen „správce bonusu“).
§ 13
Žádost o kompenzační bonus
(1) Kompenzační bonus se vyměřuje na základě žádosti o kompenzační bonus, která kromě obecných náležitostí podání obsahuje také
a) čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,
b) účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen,
c) identifikaci společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu,
d) určení jedné nebo více činností podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1,
e) průměrnou měsíční výši příjmů podle § 8 odst. 1 ve srovnávacím období a výši příjmů podle § 8 odst. 1 ve srovnávaném období a
f) údaj o době trvání nařízené karantény v případě, že má být kompenzační bonus poskytován z důvodu významného dotčení činnosti podle § 8 odst. 6.
(2) Žádost o kompenzační bonus se podává za bonusové období.
(3) Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období. Není-li tato žádost v této lhůtě podána, nárok na kompenzační bonus zaniká.
(4) Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu lze v případě žádosti o kompenzační bonus učinit také pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na elektronickou adresu zveřejněnou správcem bonusu.
(5) Pokud je žádost o kompenzační bonus podána ve formě elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu.
(6) Česká správa sociálního zabezpečení neprodleně zasílá správci bonusu na jeho žádost informaci, že od ošetřujícího lékaře obdržela informaci o nařízení karantény subjektu kompenzačního bonusu a o jejím trvání nebo ukončení; pro podání žádosti a sdělení informace se použije § 58 daňového řádu obdobně.
§ 14
Žádost o kompenzační bonus v případě osoby činné na základě dohody o práci konané
mimo pracovní poměr
(1) Žádost o kompenzační bonus podle § 4 obsahuje kromě náležitostí podle § 13 také
a) identifikaci zaměstnavatele, pokud na jeho straně nastaly důvody podle § 7 odst. 1,
b) kopii dohody o práci konané mimo pracovní poměr podle § 4 odst. 1 a
c) kopii mzdového listu zahrnujícího kalendářní měsíce, kdy byl subjekt kompenzačního bonusu účasten nemocenského pojištění na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr podle písmene b) v rozhodném období.
(2) Kopii mzdového listu podle odstavce 1 písm. c) lze nahradit potvrzením od zaměstnavatele prokazujícím splnění podmínek podle § 4 odst. 1.
§ 15
Stanovení kompenzačního bonusu
(1) Kompenzační bonus se stanoví za bonusové období.
(2) Kompenzační bonus se považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonus, a to ve výši odpovídající součinu výše kompenzačního bonusu a počtu dní bonusového období upravené podle § 10 odst. 2.
(3) Zjistí-li správce bonusu na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus a kompenzační bonus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné.
(4) Ve lhůtě podle § 13 odst. 3 lze žádost o kompenzační bonus změnit. Dojde-li ke změně žádosti ještě před předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusu do evidence daní, správce bonusu změnu zohlední v rámci tohoto předepsání. Dojde-li k pozdější změně žádosti, správce bonusu může na jejím základě doměřit daň nebo kompenzační bonus.
(5) Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká.
§ 16
Placení kompenzačního bonusu
(1) Vyměřený kompenzační bonus správce bonusu předepíše do evidence daní. Kompenzační bonus se eviduje na samostatném osobním daňovém účtu daňového subjektu.
(2) V případě, že je kompenzační bonus poskytován z důvodu významného dotčení činnosti podle § 8 odst. 6, správce bonusu jej předepíše do evidence daní až poté, kdy na základě informace od České správy sociálního zabezpečení ověří splnění podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus podle § 8 odst. 6.
(3) Přeplatek vzniklý předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusu je vratitelným přeplatkem a správce bonusu jej vrátí daňovému subjektu bez zbytečného odkladu ode dne vyměření kompenzačního bonusu; úrok z vratitelného přeplatku v případě kompenzačního bonusu nevzniká. Přeplatek se vrátí bez ohledu na jeho výši.
(4) Vrácení přeplatku podle odstavce 3 se provede bezhotovostně na účet u poskytovatele platebních služeb vedený v české měně uvedený v žádosti o kompenzační bonus.
(5) Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci.
(6) Poskytovatel platebních služeb může finanční prostředky odpovídající vyplacenému kompenzačnímu bonusu vyplatit povinnému bez ohledu na to, že je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb. Tuto výplatu oznámí příslušnému orgánu provádějícímu výkon rozhodnutí nebo exekuci.
ČÁST ČTVRTÁ
OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY DO ROZPOČTŮ OBCÍ
§ 17
Příspěvek obci
Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtů obcí se zavádí příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek obci“) za každé bonusové období podle § 11.
§ 18
Výše příspěvku obci
(1) Výše příspěvku obci se stanoví tak, že částka odpovídající čtyřem pětinám podílu obcí podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní na vyplaceném kompenzačním bonusu se mezi obce rozdělí na základě prováděcího právního předpisu k zákonu upravujícímu rozpočtové určení daní, který stanoví procentní podíly jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daní, ve znění účinném ke dni, ke kterému je příspěvek poukazován Ministerstvem financí.
(2) Příspěvek obci není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem.
§ 19
Společná ustanovení k příspěvku obci
(1) Příspěvek obci poskytne Ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu prostřednictvím kraje, v jehož správním obvodu se obec nachází.
(2) Příspěvek obci poukazuje Ministerstvo financí kraji vždy k patnáctému dni kalendářního čtvrtletí na základě průběžné informace o stavu předepsaných kompenzačních
bonusů. Příspěvek obci se poukáže pouze, pokud dosáhne výše alespoň 500 Kč.
(3) Příspěvek obci převede kraj do 5 pracovních dní od připsání na účet kraje na účet obce vedený u České národní banky podřízený státní pokladně podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla.
ČÁST PÁTÁ
OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY DO ROZPOČTŮ KRAJŮ
§ 20
Příspěvek kraji
Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtů vyšších územních samosprávných celků (dále jen „kraj“) se zavádí příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek kraji“) za každé bonusové období podle § 11.
§ 21
Výše příspěvku kraji
(1) Výše příspěvku kraji se stanoví tak, že částka odpovídající čtyřem pětinám podílu krajů podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní na vyplaceném kompenzačním bonusu se mezi kraje rozdělí na základě procenta, kterým se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, ve znění účinném ke dni, ke kterému je příspěvek poukazován Ministerstvem financí.
(2) Příspěvek kraji není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem.
§ 22
Společná ustanovení k příspěvku kraji
(1) Příspěvek kraji poskytne Ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu.
(2) Příspěvek kraji poukazuje Ministerstvo financí kraji vždy k patnáctému dni kalendářního čtvrtletí na základě průběžné informace o stavu předepsaných kompenzačních bonusů, a to na účet vedený u České národní banky podřízený státní pokladně podle zákona
upravujícího rozpočtová pravidla. Příspěvek kraji se poukáže pouze, pokud dosáhne výše alespoň 500 Kč.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÉ SPOLEČNÉ USTANOVENÍ
§ 23
V případě, že osobě vznikl za stejný kalendářní den současně nárok na kompenzační bonus podle tohoto zákona a na kompenzační bonus podle zákona č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů, provede se při jejich předepsání vzájemné započtení.
V případě, že k patnáctému dni kalendářního čtvrtletí, kdy má být poukázán příspěvek obci nebo kraji, nebude účinný zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, bude tento příspěvek poukázán k patnáctému dni následujícího kalendářního čtvrtletí.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 24
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
V Praze dne 22. listopadu 2021
Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš, v. r.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí: JUDr. Alena Schillerová, Ph.D., v. r.