zákon č. 520/2021 Sb.

1. Zhodnocení platného právního stavu

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“), upravuje poskytování ošetřovného při karanténě nebo při uzavření školských zařízení z důvodu epidemie za stejných podmínek jako při poskytování ošetřovného z ostatních důvodů. Ošetřovné náleží po dobu prvních 9 kalendářních dnů od vzniku potřeby ošetřování (péče), osamělým zaměstnancům, kteří mají v trvalé péči aspoň jedno dítě do 16 let věku, ošetřovné náleží nejdéle 16 kalendářních dnů. Zaměstnanec a ošetřovaná osoba musí žít ve společné domácnosti. Výjimka platí pro rodiče dítěte ve věku do 10 let, u nichž se žití ve společné domácnosti nevyžaduje. Vystřídat se v ošetřování (péči) v témže případě potřeby ošetřování (péče) mohou jen dva oprávnění. Výše ošetřovného činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Tyto podmínky jsou pro nárok na ošetřovné, jeho poskytování a stanovení jeho výše v případě epidemie onemocnění COVID-19 nevyhovující, neplní dostatečně hlavní účel nemocenského pojištění nahrazovat přiměřeně ztrátu příjmu z důvodu určité sociální události.

2. Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy

V souvislosti s návratem dětí do škol od 1. září 2021 došlo k nárůstu počtu případů onemocnění COVID-19 způsobeného výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2. Z důvodu opatření k omezení šíření tohoto onemocnění dochází k uzavírání školských zařízení nebo škol anebo jejich částí (tříd). Očekává se, že mohou být uzavírány, tak jako v předchozích vlnách nákazy, i zařízení sociálních služeb (např. denní stacionáře). Na uzavírání školských zařízení, škol a zařízení sociálních služeb (dále jen „školská zařízení“) v předchozích vlnách pandemie v prvním a druhém pololetí roku 2020 a na jaře roku 2021 reagovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) přijetím některých dočasných právních úprav k ošetřovnému upravenému v ustanovení § 39 ZNP, a zpracováním zákona č. 133/2020 Sb., ve znění zákona č. 230/2020 Sb. a zákona č. 255/2020 Sb., a dále zákona č. 438/2020 Sb., ve znění zákona č. 173/2021 Sb. a zákona č. 183/2021 Sb.; platnost opatření podle zákona č. 438/2020 Sb. skončila dnem 30. června 2021. Právní úprava finančního zabezpečení rodičů po několik měsíců pečujících o menší děti byla založena na zásadě, že těmto rodičům bude po dobu péče o dítě poskytována dávka nemocenského pojištění – ošetřovné – avšak za výhodnějších podmínek proti „obvyklému“ stavu, zejména bez omezení podpůrčí doby na 9, popřípadě 16 kalendářních dnů, a ve vyšší výši než podle ZNP. V současné době je opět zaznamenáván již několikatýdenní nárůst počtu infikovaných případů onemocnění COVID 19. Opět dochází k vyhlašování protiepidemických opatření spočívajících mj. v uzavírání školských zařízení, popř. jejich částí; doba jejich uzavření se řídí příslušným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví. Dětem je znemožněna docházka do těchto zařízení buď z důvodu jeho uzavření pro onemocnění žáků a učitelů nemocí COVID-19, nebo z důvodu nařízení karantény dítěti; je proto nutné finančně zajistit péči o tyto děti rodinou. Je tedy opět nutné z hlediska působnosti MPSV zajistit, aby rodiče dětí, na něž mimořádná opatření dopadnou, při delší nepřítomnosti v zaměstnání z důvodu péče o tyto děti nezůstali bez finančních prostředků. Zákaz přítomnosti dítěte ve škole trvá zpravidla déle než 9 kalendářních dnů. Současná dávka – ošetřovné – tak, jak je její poskytování upraveno v ZNP, tuto funkci zcela neplní, neboť se poskytuje nejdéle po dobu 9 kalendářních dnů ve většině případů a po dobu 16 kalendářních dnů, jen jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku. Zaměstnanci by po vyčerpání podpůrčí doby 9/16 dnů museli pečovat o dítě bez náhrady ztráty příjmu, protože řada z nich už nemá možnost čerpat dovolenou a ani takové řešení není vhodné. Rodiny s dětmi, které musely o ně pečovat v době plošného uzavření škol, nedosahovaly v této době příjmu jako v době výkonu práce a řada z nich již má vyčerpané finanční rezervy. Proto se navrhuje zvýhodnění pečujících osob oproti jejich zabezpečení podle standardní úpravy v ZNP již od začátku nepříznivého vývoje tohoto onemocnění nejen tím, že nebudou mít omezenu podpůrčí dobu, ale i výší ošetřovného, která bude činit 80 % denního vyměřovacího základu. Navrhují se zejména tato další opatření oproti úpravě v ZNP (většina z nich platila i v předchozích úpravách poskytování ošetřovného v době pandemie): • prodloužit podpůrčí dobu pro poskytování dávky z 9 kalendářních dnů, resp. 16 kalendářních dnů při osamělosti rodiče, na celou dobu uzavření školy nebo její části z důvodu trvání mimořádného opatření, resp. dobu trvání nařízení karantény,

• poskytovat ošetřovné i při uzavření zařízení určených pro péči o osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby alespoň v I. stupni závislosti, v nichž je těmto hendikepovaným osobám, a to i ve věku nad 10 let, poskytována péče vzhledem k jejich zdravotnímu stavu,

• poskytovat ošetřovné i na nezaopatřené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami,

• poskytovat ošetřovné i zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce,

• zajistit nárok na ošetřovné i zaměstnancům, kteří v době trvání uzavření školského zařízení nastupují do nového zaměstnání,

• poskytovat ošetřovné ve výši 80 % denního vyměřovacího základu i v ostatních případech nároku na tuto dávku,

• stanovit u zaměstnance v pracovním nebo ve služebním poměru minimální výši ošetřovného 400 Kč za kalendářní den,

• vztahovat zvýšenou výši ošetřovného i na případy ošetřovného náležejícího po 31. říjnu 2021,

• nevyžadovat potvrzení školského zařízení o jeho uzavření a místo toho umožnit zaměstnanci doložit uzavření tohoto zařízení čestným prohlášením. Zároveň se jednoznačně stanoví období, za které se ošetřovné neposkytuje, například po skončení zaměstnání, v době školních prázdnin, ředitelského volna. Za uzavření školského zařízení se nepovažuje, pokud např. došlo jen ke zrušení či omezení pobytu ve školní družině, apod.

Navrhované úpravy jsou přitom vázány na období do 28. února 2022. Z důvodu časové naléhavosti se navrhuje stanovit účinnost zákona dnem jeho vyhlášení.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a plně respektuje též Listinu základních práv a svobod.

4. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaný zákon je v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie.

Na předmět navrhované právní úpravy dopadá • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti, • Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaný zákon je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, podle čl. 10 Ústavy.

6. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

Předpokládá se, že celkový počet případů ošetřování bude sledovat současný trend s tím, že nejvyššího počtu by mohlo být dosaženo v měsících listopadu 2021, popř. prosinci 2021. Dodatečné výdaje státního rozpočtu v důsledku zvýšení ošetřovného ze 60 % na 80 % denního vyměřovacího základu u všech případů ošetřování, zavedení minimálního ošetřovného na úrovni 400 Kč při plném úvazku a prodloužení podpůrčí doby u těchto případů ošetřování jsou odhadovány na cca 600 mil. Kč. Vycházeje z předpokladu, že změna finančního zabezpečení potřeby péče o děti po dobu uzavření škol nebude mít žádný vliv na podobu péče samotné, nebude mít návrh další vedlejší dopady do státního rozpočtu. Novela nemá žádné dopady na podnikatelské prostření, neboť pouze zajišťuje finanční zabezpečení osob, u kterých vznikla potřeba péče o dítě či jinou osobu.

Dočasné úpravy ošetřovného přijaté v předchozích vlnách pandemie v prvním a druhém pololetí roku 2020 a na jaře roku 2021 plnily cíle, pro které byly přijaty, tedy zejména finanční zabezpečení rodičů pečujících o děti v době uzavření školských zařízení. Vývoj intenzity čerpání ošetřovného se v čase vyvíjel v souladu s rozsahem a délkou období, v jakém byla školská zařízení uzavřena. Nejvyšší počet nových případů výplaty i zpracovaných dávek ošetřovného lze sledovat na jaře 2020, tj. v návaznosti na dlouhodobé plné uzavření škol od 11. března 2020 s omezeným obnovením provozu prvních stupňů škol až od 25. května, kdy bylo navíc vzhledem ke zcela nové mimořádné situaci spojené s pandemií a přijatými opatřeními dočasně umožněno čerpání ošetřovného na děti až do 13 let věku. Další zvýšení počtu osob čerpajících ošetřovné souviselo s uzavřením všech stupňů škol v období od 14. října 2020 s postupným uvolňováním od 18. listopadu 2020, které bylo následováno částečným poklesem počtu zpracovaných dávek v období, kdy mohly školu navštěvovat žáci prvních a druhých ročníků základních škol. K opětovnému prudkému zvýšení počtu nových případů výplaty i zpracovaných dávek došlo po plném uzavření základních i mateřských škol od 1. března 2021 s postupným uvolňováním od 12. dubna 2021 (otevření mateřských škol následované zavedením rotační výuky na prvním stupni ZŠ až do 14. května 2021), které se projevilo maximem zpracovaných dávek ošetřovného v květnu 2021.

Pozn: Počty žádostí i dávek se projevují s časovým odstupem po zavedení opatření s tím, jak jsou potřebné doklady předkládány a zpracovávány.

Zvýšením ošetřovného bylo dosaženo zlepšení finanční a sociální situace rodin s dlouhodobým výpadkem pracovních příjmů v důsledku péče o děti tím, že se výše ošetřovného více přiblížila ušlým měsíčním čistým příjmům pečujících osob (v roce 2021 až na 88 % předchozího příjmu při ošetřovném ve výši 80 % denního vyměřovacího základu).

7. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaný zákon nebude mít žádné dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

8. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaný zákon není spojen s žádnými korupčními riziky.

9. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo ochranu státu a dopady na životní prostředí

Navrhovaný zákon nemá vliv na bezpečnost nebo obranu státu ani na životní prostředí.

10. Způsob projednání návrhu zákona

Současně s předložením návrhu zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 se předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky žádá o vyhlášení stavu legislativní nouze a o projednání návrhu zákona ve zkráceném jednání v rámci vyhlášeného stavu legislativní nouze podle § 99 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to s ohledem na výše uvedené skutečnosti, zejména na časovou naléhavost, kdy v některých případech k uzavírání škol nebo jejich částí již v současnosti dochází.

Z v l á š t n í č á s t

K § 1

K odst. 1 Zvláštní podmínky pro nárok na ošetřovné a jeho výši platí v době platnosti mimořádných opatření přijatých v souvislosti s epidemií onemocnění COVID-19. V tomto ustanovení se proto vymezuje pojem „mimořádná opatření při epidemii“ pro účely poskytování ošetřovného. Navrhuje se přesně specifikovat, která jednotlivá opatření se rozumí mimořádnými opatřeními při epidemii pro účely tohoto zákona, a vázat nároky vzniklé podle tohoto zákona pouze na dobu platnosti těchto opatření.

K odst. 2 Vzhledem k tomu, že mimořádná opatření při epidemii se mohou překrývat nebo na sebe navazovat, je stanoveno, v kterých případech se nové (navazující) opatření bude považovat za pokračování předchozího opatření. V prvním případě jde o navazující opatření, na základě nichž se nařizuje uzavření škol a dalších zařízení bez ohledu na to, který orgán taková opatření vydal (Ministerstvo zdravotnictví, krajská hygienická stanice nebo Ministerstvo školství). V druhém případě jde o navazující nařízení karantény, kdy dítě nemůže chodit do školy z důvodu nařízené karantény například pro to, že rodiče postupně onemocněli, například otec 1. dne v měsíci a matka v 8. dni téhož měsíce. Druhá karanténa bude pokračováním první karantény. Uvedené postupy usnadní vyřizování žádosti o ošetřovné (nebude třeba nově podávat žádost o ošetřovné, stanovovat nové rozhodné období, apod.). V nemocenském pojištění je nárok na dávku spojován se vznikem sociální události. Ke dni vzniku sociální události se posuzuje splnění podmínek nároku na tuto dávku a zjišťují se k tomuto dni údaje pro výpočet výše dávky. Vznik potřeby péče o dítě z důvodu uzavření školy na základě nařízení příslušného orgánu a vznik potřeby péče o dítě z důvodu nařízení karantény dítěti jsou samostatné sociální události. Vznik těchto sociálních událostí potvrzují různé orgány a rovněž způsob uplatňování nároku na ošetřovné je v obou těchto případech odlišný. Z těchto důvodů se navazující nebo překrývající mimořádná opatření související s uzavřením školského zařízení pro vymezený okruh dětí na jedné straně, a zákazem přítomnosti v takovém zařízení pro dítě s nařízenou karanténou na straně druhé, považují nadále za samostatné sociální události.

K odst. 3 Navrhované úpravy v poskytování ošetřovného končí dnem 28. února 2022. V současné době, kdy se zvyšuje počet nových případů, nelze předpokládat vývoj rozsahu a trvání pandemie. Proto se navrhuje postupovat podle tohoto zákona jen do konce stanoveného období s tím, že v případě potřeby bude období, po které by se měla navrhovaná opatření aplikovat, prodlouženo.

K odst. 4 Podmínky nároku na ošetřovné se budou nadále posuzovat podle zákona o nemocenském pojištění, pokud nejsou odchylně upraveny v tomto zákoně.

K odst. 5 Uvádí se také formální vymezení vztahu k právním předpisům EU.

K § 2

K odst. 1 a 2 Rozšiřuje se pojem „nařízení příslušného orgánu“ o uzavření dětského zařízení nebo školy tak, aby se za toto nařízení považovalo též opatření podle školských předpisů o uzavření z důvodu onemocnění COVID-19, neboť v některých případech dochází k uzavření na základě tohoto opatření, nikoliv příslušného orgánu (zejm. orgánu ochrany veřejného zdraví); tím se umožňuje reagovat na situaci uzavření vzniklou např. v důsledku nemožnosti zajistit chod zařízení nebo školy nikoliv pro karanténu ve škole, ale pro karanténu učitelů, přičemž důvod pro tuto karanténu nemusel nastat v důsledku onemocnění ve škole, ale nastal mimo školu.

Dále byl rozšířen okruh zařízení, jejichž uzavření zakládá nárok na dávku, o zařízení určené pro péči o osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách. Ustanovení míří zejména na denní a týdenní stacionáře, které pečují o osoby v nějakém stupni závislosti podle zákona o sociálních službách a jejichž uzavření (např. obdobně jako tomu na jaře 2020 na základě krizového opatření vlády a později mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví) vyvolá potřebu zajistit péči o tyto osoby.

K odst. 3 Ošetřovné bude poskytováno i nemocensky pojištěným zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti (včetně výkonu zaměstnání malého rozsahu) a dohody o provedení práce. Důvodem tohoto rozšíření okruhu osob, které budou mít nárok na ošetřovné v době platnosti mimořádných opatření při epidemii, jsou zkušenosti získané v průběhu roku 2020 a jara 2021, kdy se ukázalo, že i tyto osoby je nutné, pokud pečují o dítě z důvodu přijatých mimořádných opatření při epidemii, s ohledem na délku jejich trvání finančně zabezpečit.

K § 3

K odst. 1 písm. a) Nárok má i zaměstnanec, který pečuje o nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu jejího uzavření na základě mimořádného opatření při epidemii.

K odst. 1 písm. b) Nárok na ošetřovné bude i na osobu starší 10 let bez dalšího omezení věku, která je umístěna v zařízení určeném pro osoby závislé na pomoci jiné osoby bez ohledu na stupeň závislosti (například v denním stacionáři), a toto zařízení nemůže navštěvovat z důvodu jeho uzavření pro výskyt onemocnění COVID-19 nebo pro nařízenou karanténu této osobě.

K odst. 1 písm. c) Z důvodu mimořádných opatření při epidemii se navrhuje rozšířit okruh dětí, při jejichž péči vzniká zaměstnanci (rodiči) nárok na ošetřovné, a to o děti starší 10 let, které potřebují mimořádnou péči při on-line vzdělávání i po dosažení tohoto věku. Nárok na dávku by vznikl za stejných podmínek podle zákona č. 438/2020 Sb. jako na děti závislé na pomoci jiné osoby. Jedná se o tyto děti:

- se závažnými poruchami chování,

- se souběžným postižením více vadami,

- s autismem, tedy o vybrané děti se speciálními vzdělávacími potřebami uvedené ve výčtu § 16 odst. 9 školského zákona. Dítětem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí takové dítě, které k naplnění svých vzdělávacích možností potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Za účelem stanovení podpůrných opatření pro vzdělávání dítěte vydává školské poradenské zařízení doporučení, ve kterém je uvedena i doba trvání doporučení. Doporučení školského poradenského zařízení mají školy k dispozici, neboť ho vedou ve svých záznamech (§ 1a vyhlášky č. 364/2005 Sb., o dokumentaci škol a školských zařízení).

K odst. 2 Nárok na ošetřovné nově získají zaměstnanci, kteří v době trvání potřeby péče nastupují do zaměstnání. Podle úpravy v zákoně o nemocenském pojištění se splnění podmínek nároku na ošetřovné zjišťuje v tom zaměstnání, z kterého je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění v době uplatnění nároku na tuto dávku. Podmínky nároku se zjišťují ke dni vzniku sociální události, tj. v tomto případě ke dni uzavření zařízení z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Pokud zaměstnanec nastoupí do zaměstnání až v průběhu trvání potřeby péče o dítě nebo o jinou osobu, nemá podle zákona o nemocenském pojištění nárok na „pokračování“ ošetřovného. Podle tohoto zákona může nárok uplatnit za podmínky, že do nového zaměstnání nastoupil (vznikla mu účast na nemocenském pojištění) a v posledních 6 měsících přede dnem zahájení péče byl účasten nemocenského pojištění po dobu aspoň 90 dnů. V tomto ustanovení jsou dále uvedeny doby, které se kladou na roveň účasti na nemocenském pojištění.

Za den vzniku sociální události se u tohoto případu péče o dítě a uplatnění nároku na ošetřovné z nového zaměstnání považuje den, v němž v novém zaměstnání začal o dítě pečovat. K tomuto dni se posuzuje splnění podmínek nároku na dávku a k němu se stanoví rozhodné období pro výpočet její výše. Tímto dnem vzniká nárok na ošetřovné.

K odst. 3 Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce nebo na základě dohody o pracovní činnosti, která je zaměstnáním malého rozsahu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba péče, mají nárok na ošetřovné též, pokud byli účastni nemocenského pojištění aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, v němž vznikla potřeba péče.

K odst. 4 Skončí-li zaměstnání v průběhu nároku na poskytování ošetřovného podle tohoto zákona, zaniká tímto dnem i nárok na ošetřovné. Pokud zaměstnanec nastoupí ještě v době potřeby péče o dítě nebo jinou osobu do zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění a splní podmínky nároku na ošetřovné uvedené v § 3 odst. 2, vznikne mu nový nárok na ošetřovné.

K odst. 5 a 6 Jednoznačně se stanoví období, za které se ošetřovné neposkytuje, například po skončení zaměstnání, v době školních prázdnin nebo ředitelského volna. Důvodem tohoto ustanovení jsou zkušenosti získané již při aplikaci zákona č. 133/2020 Sb., kdy vznikaly výkladové nejistoty, zda v uvedené dny ošetřovné náleží, či nikoli. Za těchto okolností by rodič dítěte musel i jinak zajistit péči dítěte bez nároku na ošetřovné podle zákona o nemocenském pojištění. Při určení období školních prázdnin a volných dnů ve školním roce (ředitelské volno) se vychází z § 24 školského zákona a vyhlášky č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku. Ošetřovné se nevyplácí za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu, pokud zaměstnanci v tomto týdnu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za 1 kalendářní den, který měl být pro zaměstnance pracovním dnem v kalendářním týdnu a v němž potřeba péče trvala.

K § 4

Výše ošetřovného činí podle zákona o nemocenském pojištění 60 % denního vyměřovacího základu. Podle tohoto zákona bude činit 80 % tohoto základu, a to u všech případů nároku na ošetřovné jak z důvodu ošetřování nemocných osob, tak z důvodu péče o děti nebo jiné osoby podle podmínek stanovených v zákoně o nemocenském pojištění nebo v tomto zákoně. Všichni zaměstnanci, kteří budou mít nárok na ošetřovné v době platnosti tohoto zákona, budou mít rovné postavení, pokud jde o stanovení výše ošetřovného.

K § 5

Navrhuje se stanovit minimální výši ošetřovného. Minimální výše ošetřovného 400 Kč se týká zaměstnanců v pracovním nebo služebním poměru s měsíčním příjmem do 22 000 Kč. Při nižším pracovním úvazku se minimální výše ošetřovného úměrně snižuje. Minimální výše ošetřovného se navrhuje z důvodu, že v období od počátku pandemie u řady těchto zaměstnanců s podprůměrnými příjmy poklesly jejich příjmy z následujících důvodů: Místa pracovníků s nejnižšími příjmy jsou při problémech zaměstnavatele typicky nejvíce ohrožená a v zájmu jejich zachování dochází u části těchto pracovníků k dobrovolnému snížení smluvní mzdy, pokud to byla pro pracovníky jediná alternativa před ukončením pracovního poměru. U některých zaměstnanců docházelo k výplatě náhrady mzdy, která byla nižší než sjednaná mzda (80 % i 60 %). Část zaměstnanců s nejnižšími příjmy si zabezpečuje další příjmy dalším zaměstnáním na základě dohod bez účasti na pojištění. Ztráta nebo pokles příjmů z těchto „vedlejších“ zaměstnání je kompenzována u nízkopříjmový pojištěnců v minimální výši ošetřovného.

K § 6

Podpůrčí doba pro poskytování dávky se prodlužuje z 9 kalendářních dnů, resp. 16 kalendářních dnů při osamělosti rodiče, na celou dobu uzavření školy nebo její části z důvodu trvání mimořádného opatření. Standardní podpůrčí doba stanovená pro ošetřovné zákonem o nemocenském pojištění je s ohledem na průběh epidemie a zejména délku doby, na kterou jsou přijatá mimořádná opatření při epidemii, příliš krátká. Při dlouhodobějším uzavření škol a jiných zařízení je ovšem třeba zajistit péči o děti, resp. osoby, které do uzavřených zařízení nemohou docházet. V rámci podpůrčí doby je možné vystřídání se v péči, a to i vícekrát, a to i více než 2 oprávněnými. Vystřídání se není možné v jednom kalendářním dnu; podmínky nároku na ošetřovné a rozhodné období se přitom u každého oprávněného posuzují ke dni prvního převzetí péče při střídání se v péči.

K § 7

K odst. 1 a 2 Ošetřovné se vyplácí za jednotlivé kalendářní měsíce, a to za dny péče vykázané na předepsaném tiskopisu; v případě vystřídání se na tiskopisu uvádějí též dny, v nichž o dítě nebo jinou osobu pečoval jiný oprávněný. Navrhuje se potvrzení školského zařízení (nebo jeho části) o jeho uzavření z procesu žádosti o dávku zcela vypustit a nahradit jej čestným prohlášením zaměstnance (žádajícího rodiče) o této skutečnosti. Na žádosti uvede zaměstnanec jméno a příjmení dítěte a název a adresu školského zařízení, které je uzavřeno, a proto dítě nemůže být v jeho péči. Zároveň se stanovují odchylky od zákona o nemocenském pojištění, které se týkají povinnosti školských zařízení a předkládání žádosti o ošetřovné.

K odst. 3 Zaměstnavatel je povinen potvrdit orgánu sociálního zabezpečení údaje potřebné k posouzení nároku na ošetřovné u zaměstnanců, u nichž je nemá tento orgán k dispozici.

K odst. 4 Pokud bude zaměstnanec žádat o ošetřovné na dítě se speciálními potřebami, k žádosti doloží potvrzení školy o této skutečnosti podle odstavce 2. Školy mají přehled o těchto žácích i o době platnosti doporučení vydané školským poradenským zařízením, a proto tuto skutečnost na žádost oprávněné osoby (zaměstnance) mohou potvrzovat pro účely ošetřovného; nepředpokládá se vydání tiskopisu, na kterém by musel být povinně tento údaj potvrzován. Předložení tohoto dokladu bude samozřejmě vyžadováno jen na děti starší 10 let.

K § 8

V případě vzniku pochybností o pravdivosti prohlášení zaměstnance o uzavření školského zařízení má okresní správa sociálního zabezpečení nebo jiný orgán nemocenského pojištění možnost ověření si uvedených skutečností přímo u školského zařízení. Stanoví se povinnost takovému zařízení sdělovat orgánu nemocenskému pojištění potřebné údaje.

K § 9

Ošetřující lékař nebo orgán ochrany veřejného zdraví bude povinen potvrzovat údaje o karanténě, z nichž bude zřejmé, že karanténa byla nařízena v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii.

K § 10

Nárok na služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů má též příslušník bezpečnostního sboru, který nemůže vykonávat službu z důvodu péče o dítě nebo osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. b). Podpůrčí doba se i v těchto případech prodlužuje na celou dobu uzavření školy nebo její části z důvodu trvání mimořádného opatření.

K § 11

Ochranný charakter zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii je třeba promítnout také do oblasti důchodového pojištění. Navrhuje se proto, aby o dobu, po kterou bude poskytováno ošetřovné podle navrhovaného zákona (jak pokud jde o podpůrčí dobu, tak i o rozšířený okruh dětí, o které bude pečováno), byl stejně jako v případě zákona č. 438/2020 Sb. rozšířen okruh vyloučených dob ve smyslu § 16 odst. 4 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. To se projeví také při aplikaci souvisejících ustanovení zákona o důchodovém pojištění, tedy § 11 odst. 2 věty první (které řeší institut tzv. omluvných důvodů jako jedné z podmínek pro získání účasti na důchodovém pojištění) a § 34 odst. 2 věty poslední (které řeší institut tzv. „odečítaných dob“ při posuzování podmínek nároku na zvýšení starobního důchodu po vzniku nároku na starobní důchod či nároku na jeho výplatu).

K § 12

Podle nové úpravy se bude postupovat již v období od 1. listopadu 2021 do účinnosti zákona, kdy opět dochází k razantnímu nárůstu počtu případů tohoto onemocnění a tím i k uzavírání škol nebo jednotlivých tříd, což dopadá zejména na rodiče dětí, kteří o ně po tuto dobu pečují. Zákaz přítomnosti dítěte ve škole trvá zpravidla déle než 9 kalendářních dnů.

Zároveň se v tomto ustanovení řeší nárok na ošetřovné při přechodu potřeby péče z měsíce října do listopadu 2021 u zaměstnanců, kteří podle zákona o nemocenském pojištění nemají nárok na ošetřovné (zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti), a u zaměstnanců, kterým vzniká nově nárok na ošetřovné z důvodu rozšíření okruhu dětí a osob, o které se pečuje (například o osoby starší 10 let závislé na pomoci jiné osoby při uzavření zařízení, které o ně jinak pečuje). Nárok na ošetřovné nemají podle § 39 odst. 5 písm. b) ZNP zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Podle navrhovaného zákona se toto ustanovení neuplatní. Od 1. listopadu 2021 mají tito zaměstnanci nárok na ošetřovné za podmínek stanovených ZNP nebo tímto zákonem. Splnění podmínek nároku na ošetřovné se zjišťuje ke dni vzniku potřeby péče. Vznikla-li potřeba péče v říjnu a přechází do listopadu, tak bez přechodného ustanovení nemůže vzniknout nárok na ošetřovné od 1. listopadu 2021, protože v říjnu nárok na ošetřovné nebyl. Z obdobného důvodu byla do § 12 odst. 2 vložena úprava, podle níž se prodlužuje od 1. listopadu 2021 podpůrčí doba u zaměstnance, i když již k tomuto dni netrvá, protože skončila před 1. listopadem 2021. Prodloužená podpůrčí doba platí i v případě, že podpůrčí doba podle ZNP již uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To znamená, že nárok na ošetřovné budou mít od 1. listopadu 2021 i zaměstnanci, kterým skončila podpůrčí doba v říjnu, ale potřeba péče trvá ještě po 31. říjnu 2021. To platí i pro služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

K § 13

Vzhledem k nezbytnosti a časové naléhavosti se navrhuje účinnost zákona dnem jeho vyhlášení. Toto řešení je plně v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 277/2019 Sb.

V Praze dne 19. listopadu 2021

Předseda vlády: Ing. Andrej Babiš v.r.

Ministryně práce a sociálních věcí: Dipl.-Pol. Jana Maláčová, MSc. v.r.